Projekt Austerlitz

"Věděl jsem, že je to boj s větrnými mlýny, ale ani těm nesmí člověk ustupovat. Udělal jsem všechno, co mi umožňují zákony, ale arogance vojenské moci je silnější. Radar je možné umístit jinam, jen někdo nesmí být líný myslet," uvedl Jan Hradil, starosta Újezdu u Brna.

Dodal, že město v létě podalo žalobu proti územnímu rozhodnutí, které vydal slavkovský stavební úřad, a nyní se pokusí stavbu zablokovat tím, že požádá soud o předběžné opatření. "Nenecháme to být," říká i starosta Hostěrádek-Rešova Václav Martínek a upozornil, že i jejich právní zástupce podal kvůli radaru žalobu.

"Mohyla míru je mementem proti válkám a je paradoxní, že nedaleko od ní bude vojenské zařízení, které se může klidně stát terčem teroristických útoků," uvedl starosta Tvarožné František Kopecký.

Zahájení stavby páteřního třídimenzionálního radaru NATO se zejména okolním obcím dařilo zdržovat asi čtyři roky. Neustále vznášely námitky při vydávání územního rozhodnutí. Krajský úřad ale v červnu už odvolání zamítl a v červenci územní rozhodnutí nabylo první moci. Vojenský stavební úřad v Brně už měsíc nato vydal stavební povolení a i to již nabylo právní moci. "V říjnu by měla začít stavba radarové věže a s jejím dokončením se počítá v roce 2007. Následně se bude osazovat radarovými technologiemi NATO. Předpokládáme, že zařízení bude uvedeno do provozu v roce 2008," uvedl Jan Pejšek z tiskové a informační služby ministerstva obrany.

Stavba radarové věže bude stát 80 milionů a technologie půl miliardy korun. Tu však zaplatí NATO.

Radar bude od Mohyly míru vzdušnou čarou vzdálený 850 metrů a podle Pejška na něj odtud nebude vidět, protože mezi nimi stojí les. Vysoký má být 25 metrů a nahradí vysílače sovětské výroby instalované v polovině minulého století, které jsou již technicky zastaralé. Podle místních však bude rušit pietu místa. Lidé se také bojí zhoršení životního prostředí.

Pejšek již dříve uvedl, že ministerstvo obrany nechalo zpracovat studii vlivu stavby na životní prostředí, která potvrdila, že stavba radaru neohrozí ani životní prostředí, ani zdraví lidí. Obce, stavební úřad ve Slavkově u Brna, kraj ani ministerstvo životního prostředí však o její existenci nevědí. "Ministerstvo nemá k záměru výstavby radaru NATO informace," uvedla Eva Veverková z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Územní rozhodnutí vydával stavební úřad ve Slavkově. Podle jeho vedoucího Josefa Hloužka sice obce posouzení vlivu stavby na životní prostředí, takzvaně EIA, vyžadovaly, vyhovět těmto námitkám však nemohl. "V příloze zákona 100 jsou uvedeny stavby, na které se musí zpracovat, radary však mezi nimi uvedené nejsou. Navíc jsme měli vyjádření krajské hygienické stanice, která k němu dala kladné stanovisko s tím, že po dokončení stavby se ještě budou provádět měření," uvedl Hloužek.

"Není to parketa krajského úřadu," uvedla vedoucí odboru životního prostředí kraje Anna Hubáčková. "Domnívám se však, že v takovémto případě se měla studie EIA zpracovat."