Projekt Austerlitz

O.P.S. C.E.N.S.

Cestovatelský postřeh ze slavkovského bojiště z roku 1841

V roce 1842 vydal německý geograf, cestovatel a spisovatel Johann Georg Kohl (1808-1878) cestopis pod názvem "Sto dní v Rakousku". V části o cestě Moravou popsal v kapitole "Austerlitz" také bojiště bitvy u Slavkova. Následující pasáž nepředstavuje informace nijak zásadního významu, ale věřím, že např. pro místního patriota, či sběratele kuriozit o slavkovském bojišti může mít jistý půvab. Překlad pochází z anglického vydání cestopisu z roku 1844 pod názvem "Vienna, Prague, Hungary, Bohemia, and the Danube; Galicia, Styria, Moravia, Bukovina and the Military Frontier".

Slavkov (Austerlitz)

Za Vyškovem se krajina zvedá do nízkého řetězu pahorků, které tvoří hranici Hané. Po překročení těchto kopců jsme dosáhli oněch plání, navždy zvěčněných v dějinách událostmi z prosince 1805. Nový Rousínov je prvním místem, které se otřáslo výstřely děl od Slavkova. Bylo vyrabováno kozáky a vypáleno Francouzi.

Město Slavkov ve skutečnosti nemělo s bitvou po něm pojmenované nic společného. Leží více než jednu (německou) míli od místa konfliktu a z bojiště nelze spatřit ani jeho kostelní věže. Obyvatelé Rousínova prohlašují, že bitva byla po Slavkově pojmenována pouze pro potěchu knížete Kounice, jenž byl majitelem onoho místa a postavil tam skvělý zámek. Správnější by bylo pojmenovat konflikt podle významnějšího města Brna. Doufali jsme, že v Rousínově nalezneme některého z veteránů od Slavkova, ale poslední z nich zemřel předchozího roku. Jeden starý muž v Brně nám sdělil, že několik měsíců před bitvou bylo pozorováno zvláštní znamení. Celé okolí se totiž bylo pokryto kroupami až do výše půl lokte a říčka Ponávka, jindy bezvýznamný potok, vystoupila tak vysoko, že ohrožovala Brno velkou vodou. Říkal, že v té době to bylo předzvěstí nějaké velké události, ačkoli nemohl tušit, že krupobití bylo poslem dělových kulí a potopu budou tvořit francouzští vojáci. Další nás ujišťoval o tom, ukazujíce na malou kapli na sousedním vrchu, že podobizna Panny Marie, která se v ní nacházela, byla viděna, kterak po bitvě hořce pláče. Tato kaple bývala dříve dřevěná, ale nyní byla postavena z kamene a konaly se k ní mnohé poutě. Na silnici poblíž Rousínova jsme si všimli dvou starých stromů, rozštípnutých a poničených kulkami a kulemi z velké bitvy. Tyto stromy jsou však pokryty čerstvou vegetací a jsou jedinými objekty, které nesou nějaké stopy konfliktu. Vše ostatní se navrátilo do původního stavu. Ony kopce, na nichž v den bitvy každá houština, každý val, každý keř představoval věc života a smrti, se navrátily ke své původní bezvýznamnosti. Pole je dnes oplývá kukuřicí; hroby bojovníků byly znovu zasvěceny pluhu. Na poli nebyl vztyčen žádný pomník.

Kompletní kopie anglického vydání cestopisu J. G. Kohla je dostupná zde.

Ondřej Tupý (10.10.2006 21:33)