Ministerstvo obrany a místní v novém boji u Slavkova
Magnus Bennett
pro Prague Post
(30. října 2003)
Vojáci pochodují okolo Mohyly Míru na místě Napoleonova jihomoravského vítězství z roku 1805
Téměř 200 let poté, co Napoleon Bonaparte dosáhl jednoho z největších vojenských vítězství, se protivníci znovu řadí k boji u Slavkova.
Slavkov, jak se jihomoravskému místu slavné bitvy říká v češtině, je plánovaným umístěním pro radarovou stanici v ceně 1 miliardy korun (37 milionů dolarů), hrazené Severoatlantickou aliancí jako klíčová součást aliančního integrovaného obranného systému.
Ale po utracení více než 1 milionu dolarů na pozemní úpravy pro zařízení čelí ministerstvo obrany intenzivnímu odporu okolních obcí proti svému záměru.
28 metrů (91 stop) vysoká radarová stanice má být na Prateckém návrší, asi 800 metrů od Mohyly Míru, památníku 36 000 můžům, kteří padli v bitvě, jež se stala známou jako Bitva Tří císařů. Bitva z roku 1805 je podle německého jména mezinárodně lépe známa jako bitva u Austerlitz. Napoleon zde ohromil Evropu rozdrzením rakouských a ruských sil.
Spor donutil ministerstvo odsunout plánované spuštění slavkovské stanice nejméně o rok a urychlit výstavbu druhé stanice u Nepolis ve východních Čechách, aby byly dodrženy časové podmínky NATO. Ministerstvo říká, že je třeba místních povolení k pokračování - a musí je mít do listopadu příštího roku, má-li být stavba hotova do roku 2007. Alternativou podle úředníků je požádat NATO o další odklad, nebo projekt rovnou zrušit.
Potřebné povolení se zdá být daleko. Obec Sokolnice, jež leží 1,5 kilometru (asi 1 míli) od Slavkova, zahájila 23. října právní řízení za účelem zastavení projektu z důvodů hrozby teroristických útoků, dopadů na životní prostředí a předpokládaným zdravotním rizikům.
"Lidém radar velice vadí", říká starosta Sokolnic, Jiří Životský. "Nikdo zde takové zařízení nechce."
Vláda tvrdí, že neexistuje alternativní umístění pro stanici, protože ostatní potenciální lokality byly vyřazeny z důvodů ochrany životního prostředí, nebo proto, že se nacházejí v místech s vysokou koncentrací obyvatelstva. 24. října přijeli do Brna její vysocí zástupci, aby přesvědčili místní ke změně postoje. Ministr obrany Miroslav Kostelka mluvil ke shromáždění starostů 22 měst a obcí z oblasti bojiště, ale nepodařilo se mu je přesvědčit.
Místním nejvíce vadí, že nebyli přizváni k posouzení záměru výstavby stanice, říká Miroslav Jandora, vicepresident obecně prospěšné společnosti Mohyla Míru - Austerlitz, jež reprezentuje 18 měst a obcí, jejichž snahou je ochrana bojiště.
"Ministerstvo obrany pracuje na této radarové stanici již dva roky a nikomu o tom nic neřekli," říká Jandora, který rovněž vede Projekt Austerlitz 2005, skupinu, jež každoročně pořádá vzpomínkové výjevy z bitvy.
Ministerstvo, jež oznámilo, že podnikne nespecifikované právní kroky, pokud bude odpor proti výstavbě radaru pokračovat, tvrdí, že Jandora šíří mezi místními obcemi falešné informace o navrhované stanici.
"Pan Jandora říkal místním starostům, že radar je velmi nebezpečný zdraví dětí i dospělých," říká mluvčí ministerstva Ladislav Šticha. "Tak to není. V roce 1960 zde byly nějaké ruské radary (ve Slavkově) a jediný měl desetkrát silnější vysílací signál, než ten, co je nyní plánován."
Ale zájem o věc v regionu zůstává. "Mezi obyvateli panuje ohledně radaru nejistota, zda může působit zdravotní potíže," říká obyvatel Sokolnic Josef Umlásek.
Další vyjádřili obavu o dopady na vzhled historického území, ač úředníci ministerstva říkají, že kulovitá stanice bude jen o 3 metry vyšší než předchozí radarové stanice na místě, jež česká armáda vlastní více než 40 let. Desítky jednotlivců a historické spolky z celého světa zaslali Projektu Austerlitz 2005 podporu proti záměru výstavby.
Michael Rayner, koordinátor společnosti Battlefield Trust ve Spojeném království, argumentuje, že radarové postavení na bojišti by bylo jeho znesvěcením, kazilo by vzhled krajiny a možná by škodilo archeologické evidenci bitvy.
"Slavkov je považován mnohými za největší Napoleonovo vítězství," říká Rayner. "Zdá se být ironické, že si NATO jako široká evropská obraná organizace vybírá toto ignorovat. Pokud se nám nepodaří ochránit naše nejdůležitější bojiště, jaká je naděje pro ta méně známá, jež mohou být historicky důležitá z mnoha důvodů?"
Francouz a, jak sám říká, Napoleonův obdivovatel Francois Lebailly, jeden z mnoha jednotlivých občanů, kteří zasalali e-mail s vyjádřením na strányky projektu Austerlitz 2005, argumentuje, že Pratecké návrší by měly zůstat bez jakéhokoli vojenského zařízení. "Nikdo si ve Francii nedovede představit nějaké vojenské postavení u Verdunu, nebo v Normandii, u pláží Omaha, nebo Utah," napsal. "Nikdo ve Spojených státech si neumí představit radarovou stanici na Ground Zero."
Jandora, který napsal generálnímu tajmeníku NATO lordu Georgi Robertsonovi a zdůraznil zájmy místních obyvatel, řekl, že nesouhlasí s argumentem ministerstva, že neexistuje jiné vhodné místo.
"Víme alespoň o pěti jiných místech, jež by mohla být využita pro radar," říká Jandora a dodává, že o tom hovořil s experty na Vojenské akademii v Brně. "Ministerstvo obrany říká 'ne', protože ztratí hodně peněz, pokud by se to mělo přemístit."
NATO zaujalo vyčkávací pozici. Mluvčí aliance Robert Pszczel řekl, že umístění jakékoli radarové stanice je běžně v pravomoci daného státu a NATA že by se to týkalo jen v případě, pokud by měl být postup v projektu zásadně ohrožen.
"V tomto stádiu nemáme formální důvody k znepokojení. Česká republika převzala odpovědnost za citlivé otázky tím, že doporučila změny v prováděcím nařízení obou radarových stanic," řekl Pszczel. "Uvidíme, jak se to vyvine."
V mezičase, Kostelka řekl novinářům po brněnské schůzce, že bude pokračovat v tlaku na místní zástupce.
"Radar je naprosto klíčový," řekl, "pro armádu, Českou republiku a její bezpečnost."
Magnuse Bennetta můžete kontaktovat na news@praguepost.com
Můj komentář ke Štichovu tvrzení :
"Pan Jandora říkal místním starostům, že radar je velmi nebezpečný zdraví dětí i dospělých." Toto tvrzení je absolutně nepravdivé.
Miroslav Jandora
vicepresident obecně prospěšné společnosti Mohyla Míru - Austerlitz