Jiří Čermák, k. k. IR Kaiser Nr. 1 (ČSVH Brno):
Pokud tě
zajímá můj názor na letošní bitevní ukázku pod Santonem, musím vyjádřit svůj
velký obdiv. Myslím že to bylo super a přiblížilo se to realitě jak jen bylo
možné. Samozřejmě, určitě se najde spousta kritiků, ale myslím že letošní bitva
byla za posledních x let nejlepší.
Libor Fojtů, Spojenecká brigáda, k. k. IR Kaunitz-Rietberg Nr. 20 (KVH Nový Jičín):
Vážení přátelé, dámy a pánové!
Určitě jsme společně udělali spoustu chyb, ale těch se nevyvaruje nikdo. Je jasné, že jsme se nedostatečně postarali o čestné místo pro naše ženy, za což se jim velice omlouvám a určitě to bude první bod k řešení pro rok následující. Nedomysleli jsme některé taktické prvky a dalo by se nalézt spoustu dalších drobných chyb, ale to vše způsobila snaha ukázat druhé straně, že má velmi silného protivníka. Snaha, že proti nim nestál pluk Kaiser, Kaunitz, Hiller, ale že proti nim stála spojenecká síla. Je určitě potřeba tuto nastoupenou cestu udržet, neboť společných akcí bude čím dále více.
Věřím, že si pro ten příští rok najdeme chvíli nejen pro další zdokonalování a výcvik, ale abychom se mohli lépe poznat a porozumět si. Nechtěl jsem příliš chválit a vyzdvihovat, ale s jednou informací se vám svěřím - jak zahraniční diváci z řad skutečných vojáků, tak i přátelé z evropského re-enacmentu hodnotili naše spojenecké vystoupení jako strhující, masívní a jednotné.
Děkuji vám za pozornost. Pokud budete chtít napsat své názory nebo zamyšlení, ať kladná či záporná, budu jenom rád. Myslím, že chybami se člověk lépe učí.
Miroslav Lupták, k. k. IR Hiller Nr. 20 (Slovenská spoločnosť vojenskej histórie a strelcov historických zbraní Bratislava):
Milí priatelia,
Toľko odo mňa. Ďakujem za všetkých Hillerovcov všetkým, s ktorými som mal česť stáť na Slavkove plece pri pleci.
Jiří Bureš, k. k. IR Kolowrat Nr. 36 (VHK Ústí nad Labem):
Jiří
Libor Fojtů, Spojenecká brigáda, k. k. IR Kaunitz-Rietberg Nr. 20 (KVH Nový Jičín):
Vážení přátelé, dámy a pánové!
Dovolte mi, abych se s vámi podělil o pár poznámek k letošním vzpomínkovým slavnostem Austerlitz 2004.
Dostalo se mi možnosti spolupracovat
na vytvoření scénáře pro spojeneckou stranu a cti velet vám v bitevní
ukázce. Měl jsem proto možnost sledovat celé dění z nejlepšího postavení
a hodnotit dění na bojišti. Bylo to dobré, určitě lepší než se
předpokládalo. Proto bych chtěl poděkovat vám všem za to, že jste jako celek přistoupili na naše společná pravidla, i když se mnohým možná
nelíbila, a že jste splnili své úkoly na jedničku. Nechci pateticky přechvalovat, ale to, co jste dokázali v jednotlivých
kolonách, bez předchozího výcviku, pouze svědčí o vašem zájmu ukázat těm
tisícům diváku, že stojí za to se na nás přijít podívat. A také že jsme více
vojáky než herci.Určitě jsme společně udělali spoustu chyb, ale těch se nevyvaruje nikdo. Je jasné, že jsme se nedostatečně postarali o čestné místo pro naše ženy, za což se jim velice omlouvám a určitě to bude první bod k řešení pro rok následující. Nedomysleli jsme některé taktické prvky a dalo by se nalézt spoustu dalších drobných chyb, ale to vše způsobila snaha ukázat druhé straně, že má velmi silného protivníka. Snaha, že proti nim nestál pluk Kaiser, Kaunitz, Hiller, ale že proti nim stála spojenecká síla. Je určitě potřeba tuto nastoupenou cestu udržet, neboť společných akcí bude čím dále více.
Věřím, že si pro ten příští rok najdeme chvíli nejen pro další zdokonalování a výcvik, ale abychom se mohli lépe poznat a porozumět si. Nechtěl jsem příliš chválit a vyzdvihovat, ale s jednou informací se vám svěřím - jak zahraniční diváci z řad skutečných vojáků, tak i přátelé z evropského re-enacmentu hodnotili naše spojenecké vystoupení jako strhující, masívní a jednotné.
Děkuji vám za pozornost. Pokud budete chtít napsat své názory nebo zamyšlení, ať kladná či záporná, budu jenom rád. Myslím, že chybami se člověk lépe učí.
S pozdravem,
Libor Fojtů
Libor Fojtů
Miroslav Lupták, k. k. IR Hiller Nr. 20 (Slovenská spoločnosť vojenskej histórie a strelcov historických zbraní Bratislava):
Milí priatelia,
bol to naozaj najvydarenejší Slavkov,
aký si ja za 13 rokov pamätám. Patrí za to vďaka všetkým, ktorí priložili
ruku k dielu. Aj Tebe Libor, aj Ondrovi a ďalším, ktorí sa veci
venovali nielen tie dni, ktoré sme tam strávili, ale už dlhý čas predtým.
Ukázalo sa, že keď sa dajú nabok malicherné škriepky a potiahne sa za
jeden povraz, tak to má efekt pre všetkých a hneď sa dostaví príjemný
pocit z dobre vykonanej práce. Bolo by dobre, keby sa v tomto trende pokračovalo
a obroda bývalej jednoty cisárskych pokračovala. Netreba sa nasilu grupovať
do jedného celka, ak nie je možné prekonať osobné animozity, stačí keď
menšie celky spolupracujú a nerobia si naschvály. Už to je víťazstvo.
Malá pripomienka k priebehu bitky: Vždy
som považoval za najväčšie nebezpečenstvo nie streľbu, nie kontakt,
ale kone. Nie je možná, aby sa kone priam otierali o karé a skoro stúpali
pešiakom po nohách. Kto ešte nevie, čo dokáže kôň keď vykopne zadnými,
nech si to radšej nepredstavuje. Kone musia, opakujem, musia byť minimálne
4 metre od línie. Lebo stačí malý podnet a kôň sa stane vražednou zbraňou.
Pozor, na budúci rok tam bude namačkané viac vojska a viac koní. Prosím
vymyslieť adekvátnu formu zapojenia jazdy do bitky. Vyčleniť im také
miesto, aby sa nemiešali s pechotou. Nemalo by sa stať, že jazda
precvála úzkou náhodnou medzerou medzi jednotkami. Musí mať jasný smer
tam i späť a nie tápať, kade naspäť a pri tom sa naháňať s nepriateľskou
jazdou.
Toľko odo mňa. Ďakujem za všetkých Hillerovcov všetkým, s ktorými som mal česť stáť na Slavkove plece pri pleci.
Vivat Kaiser!
Miro Lupták
Miro Lupták
Jiří Bureš, k. k. IR Kolowrat Nr. 36 (VHK Ústí nad Labem):
Ahoj,
jménem Kolowratů si dovoluji poděkovat za nádherný
Slavkov, dovoluji si říci, že co se týče bitvy bylo to to nejlepší, co se na
Slavkově odehrálo, není potřeba dalšího komentáře.
Více se vyjádřím k negativním jevům - docela mi
chyběly dřívější porady velitelů, kdy se mě mí lidé ptali co a jak bude, a
já jim pouze odpovídal nevím, podívejte se do programu. Myslím si, že nejen mě
vadil - jak je i na jiných akcích - spěch aby se pak čekalo, a opět spěchalo viz sobota ráno a přesun do Mokré. Dost dlouho jsme čekali v autobusech ve
Slavkově a pak pomalu hnali do Tvarožné a po krátké, dvacetiminutové pauze na bojiště.
Po bitvě následovalo zbytečné hodinové čekání na autobusy do Slavkova, a večerní
průvod na ohňostoj byl vrchol! Dlouhé čekání na seřadišti, pak průvod, opět pauza
- kdesi na ulici kde nikdo nebyl - a začátek ohňostroje, ovšem bez vojáků, a pak
přesun na náměstí.
Myslím si, že výdej stravy nebyl rovněž perfektní -
díky bohu za dobré počasí, že nepršelo. Nevím jestli byl problém v malé
kapacitě jídelny nebo v pozdních příchodech našich nepřátel, ale myslím si, že v
příštím roce, pokud by vše bylo stejné pro téměř dvojnásobný počet účastníků,
tak by to byl kolaps.
Dost kritiky, ještě jednou děkuji, a věřím, že můj
dopis neberete jako rejpání ale snahu pomoci.
Ahoj,
Jirka
Jirka
Luboš Musílek, k. k. FAR Nr. 1, Batterie Colloredo-Mansfeld (KVH Teplice):
Ahoj Libore a kamarádi,
moc se omlouvám, že jsem neodpověděl dříve, problémy mého počítače se povedly odstranit teprve dnes.
Chtěl bych poděkovat realizačnímu týmu za perfektní servis, od ubytování, stravy a časovým rozvrhem jednotlivých akcí. Umím si představit, co zatím je mravenčí práce, která není na povrchu vidět. O to víc jsem hrdý na tvé hodnocení. Plně se ztotožňuji s Mirkem Luptákem, napsal to skvěle a není k tomu co dodat.
Jako člen dělostřelecké jednotky, mám tyto připomínky. Dle mého názoru, by bylo rozumnější postavit dělostřelecké baterie tak, aby nebyly v přímém kontaktu s pěchotou. Vyhnuli bychom se problému, kdy střílíme kamarádům do zad, ze vzdálenosti, která je na hranici bezpečnosti. Ideální, by bylo, kdyby děl. jednotky měly od infanterie odstup alespoň 50 metrů. Tím se uvolní prostor pro pěchotu a jezdectvo.
Chlapi v jednotce hodnotí letošní Austerlitz jako jeden z nejlepších. Díky vám!
Ahoj Libore a kamarádi,
moc se omlouvám, že jsem neodpověděl dříve, problémy mého počítače se povedly odstranit teprve dnes.
Chtěl bych poděkovat realizačnímu týmu za perfektní servis, od ubytování, stravy a časovým rozvrhem jednotlivých akcí. Umím si představit, co zatím je mravenčí práce, která není na povrchu vidět. O to víc jsem hrdý na tvé hodnocení. Plně se ztotožňuji s Mirkem Luptákem, napsal to skvěle a není k tomu co dodat.
Jako člen dělostřelecké jednotky, mám tyto připomínky. Dle mého názoru, by bylo rozumnější postavit dělostřelecké baterie tak, aby nebyly v přímém kontaktu s pěchotou. Vyhnuli bychom se problému, kdy střílíme kamarádům do zad, ze vzdálenosti, která je na hranici bezpečnosti. Ideální, by bylo, kdyby děl. jednotky měly od infanterie odstup alespoň 50 metrů. Tím se uvolní prostor pro pěchotu a jezdectvo.
Chlapi v jednotce hodnotí letošní Austerlitz jako jeden z nejlepších. Díky vám!
Za KVH Teplice
Luboš Musílek
Luboš Musílek