Pravidelní návštěvníci našeho serveru jistě v průběhu roku zaznamenali množící se zprávy o chystané slavnostní akci v Paříži, jejímž cílem bylo důstojně připomenout 200. výročí předávání císařských orlů u příležitosti vyhlášení francouzského císařství a korunovace Napoléona I. císařem Francouzů. Orlové měli symbolizovat zahájení převratných změn ve francouzské armádě a změnu jejího vnímání jako celku. V duchu současného trendu úsilí evropských napoleonských asociací o připomínání různých 200. výročí událostí éry napoleonských válek Central European Napoleonic Society (CENS) ve spolupráci s Projektem Austerlitz 2005 (PA2005) uspořádala velkolepé setkání zástupců předních evropských napoleonských společností, u jehož příležitosti předali zástupci CENS v neděli 5. prosince 2004 vybraným jednotkám kopie císařských orlů - legendárního symbolu Napoléonových vojáků - a ručně vyhotovené repliky praporů.
Uskutečnění celé akce však předcházely měsíce pečlivých příprav a jednání. Prvotní idea vznikla někdy v průběhu března, konkrétní plány se zrodily v průběhu léta. Pro účely oficiálních jednání s pařížskými institucemi měla CENS na místě svého emisara Xaviera Robina. V září t. r. pak zástupci CENS a PA2005 navštívili odlévací ateliér (atelier de moulage) muzea v Louvre, aby zde dohodli výrobu 16 kopií císařských orlů vzor 1804 podle exempláře, který zdobil vstup do císařova polního stanu a dnes je vystaven v muzeu na zámku Malmaison. Po všech stránkách extrémně náročné výroby praporů se ujali Petr Kolejka a Zdeněk Pelikán.
Nedlouho před uskutečněním akce, v průběhu listopadu, nastaly obtíže s původně předpokládaným ubytováním pro účastníky v prostorách L'École Militaire, které nakonec vyústily v rozhodnutí přesunout logistické zázemí do sportovního areálu v Lassy severně od Paříže, které již v září hostilo jednotky CENS během oslav Dnů kulturního dědictví Francie. Ostatní části plánu běžely více méně podle původních předpokladů a tak se už jen netrpělivě vyčkávalo na onen víkend těsně po "Slavkově". Předvoj organizačního týmu vyrazil do Paříže již ve středu 1. prosince, aby dohlédl na finiš příprav a zajistil hladké zahájení celé akce. V průběhu středy a čtvrtka zavítala tato pracovní skupina do Českého centra při Velvyslanectví České Republiky v Rue Bonaparte, kde se doladil program a vydaly předběžné tiskové zprávy. V pátek potom absolvovala jednání s pracovníky tiskového a bezpečnostního oddělení Musée de l'Armée ohledně detailů sobotního a nedělního programu v Invalidovně (L'Hôtel national des Invalides) a z ateliérů Louvre vyzvedla hotové repliky orlů. Ty měly skutečně vynikající kvalitu.
Během pátečního odpoledne se většina účastníků, včetně dvou českých autobusů, sjela do Lassy (někteří dali přednost ubytování v hotelích a ubytovnách ve městě) a obrazně řečeno zde rozbila svůj stan. Odpočívalo se, vykládalo a jak už to bývá, také něco popilo. Na něco takového však mohla zapomenout praporová manufaktura Kolejka-Pelikán, která okamžitě po svém přijezdu zabavila nejbližší vhodnou místnost a jala se dosud nehotové prapory dodělávat. Chyběly některé detaily, na žerdě bylo třeba připevnit orly.
V sobotu ráno se po snídani a ranním nástupu celé osazenstvo vydalo autobusy do Kongresového paláce (Palais des Congrès), kde se konal vůbec poprvé mezinárodní napoleonský veletrh s názvem Salon 1. císařství (Salon du Premier Empire). Vystavovali zde prodejci knih, výrobci cínových vojáčků, zbraní, nábytku, porcelánu, textilií, starožitníci, muzea a další subjekty zabývající se jakkoli napoleonskou érou. K vidění toho byla spousta. Na veletrhu se ve svém informačním stánku prezentoval i Projekt Austerlitz 2005 ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Vojáci měli možnost Salon zdarma navštívit a svou přítomností vzbuzovali rozruch i obdiv, a svým způsobem propagovali i nadcházející vrchol akce, ceremonii předávání orlů. Okolo oběda se celá výprava přesunula autobusy do Invalidovny. Zde nejprve pod intenzivním dohledem štábu Légionu d'Austerlitz, tedy francouzské odnože CENS, nacvičovaly jednotky nástup a řazení k ceremonii, jednotliví velitelé a poddůstojníci si vyslechli detailní instrukce. Přítomnost bezmála dvou stovek uniformovaných vojáků v Invalidovně vyvolávala mezi přítomnými návštěvníky obrovský zájem a neskrývaný úžas. Poté vojáci předváděli na Cour d'Honneur ukázky výcviku a manévrování, případně nabízeli návštěvníkům možnost zblízka si prohlédnout zbraně a uniformy. Pro vojáky byl rovněž zajištěn volný vstup do slavného vojenského muzea, které oplývá unikátními sbírkami militárií, a není proto divu, že mnohé fanatické nadšence museli zřízenci důrazně upozorňovat, že zavírací hodina už dávno odbyla. Po odchodu z muzea se velel rozchod a každý jej využil po svém - někdo zamířil s přáteli na sklenku do hospůdky, jiný vyrazil za památkami nebo nákupem suvenýrů. Do Lassy se výprava vrátila až v pozdních večerních hodinách s očekáváním nadcházejícího slavnostního dne.
Lehká nervozita a napjaté očekávání - tak lze charakterizovat pocity většiny účastníků v neděli po ránu. Po ranním nástupu se výprava přepravila autobusy opět do centra Paříže k budově Národní opery (Opéra national de Paris), kde seřadila do pochodového proudu, podle toho jaké místo té které jednotce náleželo při nadcházející ceremonii. Od opery vyrazilo defilé k branám Louvru, prošlo Tuillerijskými zahradami, aby posléze vešlo přes most Alexandra III. na bulvár Maršála Gallieniho a zamířilo k bráně Invalidovny. Poté prošlo přes Cour d'Honneur na Cour Vauban před vchodem do Dómu, kde jednotky nastoupily podle předem daného scénáře. Dostavili se i všichni hosté ceremonie, mj. generálové Stefan Roda a Oleg Sokolov se svými štáby, zástupci Evropské napoleonské společnosti (ENS), potomci napoleonské šlechty, šéf Českého centra Michael Wellner-Pospíšil, francouzští veteráni a další. Veškerému dění přihlížely tisíce zvědavých návštěvníků. Krátce po poledni zavelel chef de bataillon Ivan Vystrčil k zahájení ceremonie. Velení poté převzal
velitel 9. lehkého pluku Martin Lancaster. Na úvod zazněl uvítací proslov k hostům a nastoupeným jednotkám. Nato převzal slovo Xavier Robin a začal vyvolávat jména velitelů jednotek, kteří postupně přicházeli převzít z rukou Ivana Vystrčila zástavy s orly. Po převzetí orla se jejich noví držitelé postavili na schody k dómu. Některé z orlů předali na žádost několika jednotek i generálové Roda a Sokolov. S převzetím posledního orla se nejprve jejich nositelé a za nimi jednotky odebraly do Dómu k pokračování ceremonie nad Napoléonovou hrobkou. Orlonoši se rozestoupili okolo balustrády nad sarkofágem a sklonili zástavy s orly dolů. Generál Sokolov poté zopakoval slova, která Napoléon pronesl před 200 lety: "Vojáci, toto jsou vaše prapory; tito orlové vám budou určovat místo shromáždění ; budou všude, kde je bude váš Císař považovat za nezbytné k obraně svého trůnu a svého lidu. Přísahejte obětovat život k jejich ochraně a vést je svou statečností neustále po cestě vítězství." Svůj proslov zakončil emotivním zvoláním "Vive l'Empereur!", které po něm s mohutnou ozvěnou opakovaly nastoupené jednotky. Atmosféra ceremoniálu v té chvíli gradovala a snad každý, kdo měl právě oblečenu francouzskou uniformu (a nejen tu!), musel pocítit mrazení v zádech. Některým veteránům se až začaly lesknout oči. Představitelům CENS pak přišla pogratulovat řada přítomných, přišel čas i na několik fotografií, všichni si ten neopakovatelný moment naplno užívali. Orlonoši a jednotky poté vyšli z Dómu ven a ještě jednou se seřadili do otevřeného karé. Na řadu přišlo ještě několik dalších provolání na zdraví císaře a tím se ceremonie dostala ke svému závěru. Nezbývalo než zavelet závěrečný rozchod. Vojáci se okamžitě shlukli kolem orlů a praporů, aby si je mohli prohlédnout a osahat, na své si přišli i fotografové a turisté. V chladném odpoledni se poté přímo nabízela možnost zajít posedět s přáteli na šálek kávy nebo sklenku vína a probrat bezprostřední silné pocity. O pár hodin později již autobusy odvážely všechny zpět do Lassy, kde proběhlo rychlé sbalení věcí a zavazadel. Přrozeně zvláště pečlivě se pak zacházelo s orly a prapory, mnozí měli již dopředu připraveny různé obaly a pouzdra. Nastalo všeobecné loučení, vyměnily se poslední adresy a telefony a pozdě večer se všichni rozjeli do svých domovů.
Z hlediska organizátorů můžeme akci ohodnit (až na drobné detaily) kladně, protože své hlavní cíle splnila na sto procent. Připomínka 200. výročí císařovy korunovace a předávání orlů proběhla maximálně důstojným způsobem, na čemž se shodli jak učastníci, tak nezávislí pozorovatelé z řad hostů i přihlížejících. Snad každému se ceremonie vryla neopakovatelným způsobem do paměti. Dalším silným efektem byla všeobecná přátelská atmosféra, která, jak se zdá z následných ohlasů zúčastněných, navodila pozitivní atmosféru ve vztazích mezi hlavními napoleonskými asociacemi, jejichž vzájemná spolupráce v posledních letech přinejmenším stagnovala. Doufáme, že se kladný výsledek společného setkání brzy zhmotní třeba na některé z velkých společných akcí evropského re-enactmentu.
Uskutečnění celé akce však předcházely měsíce pečlivých příprav a jednání. Prvotní idea vznikla někdy v průběhu března, konkrétní plány se zrodily v průběhu léta. Pro účely oficiálních jednání s pařížskými institucemi měla CENS na místě svého emisara Xaviera Robina. V září t. r. pak zástupci CENS a PA2005 navštívili odlévací ateliér (atelier de moulage) muzea v Louvre, aby zde dohodli výrobu 16 kopií císařských orlů vzor 1804 podle exempláře, který zdobil vstup do císařova polního stanu a dnes je vystaven v muzeu na zámku Malmaison. Po všech stránkách extrémně náročné výroby praporů se ujali Petr Kolejka a Zdeněk Pelikán.Nedlouho před uskutečněním akce, v průběhu listopadu, nastaly obtíže s původně předpokládaným ubytováním pro účastníky v prostorách L'École Militaire, které nakonec vyústily v rozhodnutí přesunout logistické zázemí do sportovního areálu v Lassy severně od Paříže, které již v září hostilo jednotky CENS během oslav Dnů kulturního dědictví Francie. Ostatní části plánu běžely více méně podle původních předpokladů a tak se už jen netrpělivě vyčkávalo na onen víkend těsně po "Slavkově". Předvoj organizačního týmu vyrazil do Paříže již ve středu 1. prosince, aby dohlédl na finiš příprav a zajistil hladké zahájení celé akce. V průběhu středy a čtvrtka zavítala tato pracovní skupina do Českého centra při Velvyslanectví České Republiky v Rue Bonaparte, kde se doladil program a vydaly předběžné tiskové zprávy. V pátek potom absolvovala jednání s pracovníky tiskového a bezpečnostního oddělení Musée de l'Armée ohledně detailů sobotního a nedělního programu v Invalidovně (L'Hôtel national des Invalides) a z ateliérů Louvre vyzvedla hotové repliky orlů. Ty měly skutečně vynikající kvalitu.
Během pátečního odpoledne se většina účastníků, včetně dvou českých autobusů, sjela do Lassy (někteří dali přednost ubytování v hotelích a ubytovnách ve městě) a obrazně řečeno zde rozbila svůj stan. Odpočívalo se, vykládalo a jak už to bývá, také něco popilo. Na něco takového však mohla zapomenout praporová manufaktura Kolejka-Pelikán, která okamžitě po svém přijezdu zabavila nejbližší vhodnou místnost a jala se dosud nehotové prapory dodělávat. Chyběly některé detaily, na žerdě bylo třeba připevnit orly.
V sobotu ráno se po snídani a ranním nástupu celé osazenstvo vydalo autobusy do Kongresového paláce (Palais des Congrès), kde se konal vůbec poprvé mezinárodní napoleonský veletrh s názvem Salon 1. císařství (Salon du Premier Empire). Vystavovali zde prodejci knih, výrobci cínových vojáčků, zbraní, nábytku, porcelánu, textilií, starožitníci, muzea a další subjekty zabývající se jakkoli napoleonskou érou. K vidění toho byla spousta. Na veletrhu se ve svém informačním stánku prezentoval i Projekt Austerlitz 2005 ve spolupráci s Jihomoravským krajem. Vojáci měli možnost Salon zdarma navštívit a svou přítomností vzbuzovali rozruch i obdiv, a svým způsobem propagovali i nadcházející vrchol akce, ceremonii předávání orlů. Okolo oběda se celá výprava přesunula autobusy do Invalidovny. Zde nejprve pod intenzivním dohledem štábu Légionu d'Austerlitz, tedy francouzské odnože CENS, nacvičovaly jednotky nástup a řazení k ceremonii, jednotliví velitelé a poddůstojníci si vyslechli detailní instrukce. Přítomnost bezmála dvou stovek uniformovaných vojáků v Invalidovně vyvolávala mezi přítomnými návštěvníky obrovský zájem a neskrývaný úžas. Poté vojáci předváděli na Cour d'Honneur ukázky výcviku a manévrování, případně nabízeli návštěvníkům možnost zblízka si prohlédnout zbraně a uniformy. Pro vojáky byl rovněž zajištěn volný vstup do slavného vojenského muzea, které oplývá unikátními sbírkami militárií, a není proto divu, že mnohé fanatické nadšence museli zřízenci důrazně upozorňovat, že zavírací hodina už dávno odbyla. Po odchodu z muzea se velel rozchod a každý jej využil po svém - někdo zamířil s přáteli na sklenku do hospůdky, jiný vyrazil za památkami nebo nákupem suvenýrů. Do Lassy se výprava vrátila až v pozdních večerních hodinách s očekáváním nadcházejícího slavnostního dne.Lehká nervozita a napjaté očekávání - tak lze charakterizovat pocity většiny účastníků v neděli po ránu. Po ranním nástupu se výprava přepravila autobusy opět do centra Paříže k budově Národní opery (Opéra national de Paris), kde seřadila do pochodového proudu, podle toho jaké místo té které jednotce náleželo při nadcházející ceremonii. Od opery vyrazilo defilé k branám Louvru, prošlo Tuillerijskými zahradami, aby posléze vešlo přes most Alexandra III. na bulvár Maršála Gallieniho a zamířilo k bráně Invalidovny. Poté prošlo přes Cour d'Honneur na Cour Vauban před vchodem do Dómu, kde jednotky nastoupily podle předem daného scénáře. Dostavili se i všichni hosté ceremonie, mj. generálové Stefan Roda a Oleg Sokolov se svými štáby, zástupci Evropské napoleonské společnosti (ENS), potomci napoleonské šlechty, šéf Českého centra Michael Wellner-Pospíšil, francouzští veteráni a další. Veškerému dění přihlížely tisíce zvědavých návštěvníků. Krátce po poledni zavelel chef de bataillon Ivan Vystrčil k zahájení ceremonie. Velení poté převzal
velitel 9. lehkého pluku Martin Lancaster. Na úvod zazněl uvítací proslov k hostům a nastoupeným jednotkám. Nato převzal slovo Xavier Robin a začal vyvolávat jména velitelů jednotek, kteří postupně přicházeli převzít z rukou Ivana Vystrčila zástavy s orly. Po převzetí orla se jejich noví držitelé postavili na schody k dómu. Některé z orlů předali na žádost několika jednotek i generálové Roda a Sokolov. S převzetím posledního orla se nejprve jejich nositelé a za nimi jednotky odebraly do Dómu k pokračování ceremonie nad Napoléonovou hrobkou. Orlonoši se rozestoupili okolo balustrády nad sarkofágem a sklonili zástavy s orly dolů. Generál Sokolov poté zopakoval slova, která Napoléon pronesl před 200 lety: "Vojáci, toto jsou vaše prapory; tito orlové vám budou určovat místo shromáždění ; budou všude, kde je bude váš Císař považovat za nezbytné k obraně svého trůnu a svého lidu. Přísahejte obětovat život k jejich ochraně a vést je svou statečností neustále po cestě vítězství." Svůj proslov zakončil emotivním zvoláním "Vive l'Empereur!", které po něm s mohutnou ozvěnou opakovaly nastoupené jednotky. Atmosféra ceremoniálu v té chvíli gradovala a snad každý, kdo měl právě oblečenu francouzskou uniformu (a nejen tu!), musel pocítit mrazení v zádech. Některým veteránům se až začaly lesknout oči. Představitelům CENS pak přišla pogratulovat řada přítomných, přišel čas i na několik fotografií, všichni si ten neopakovatelný moment naplno užívali. Orlonoši a jednotky poté vyšli z Dómu ven a ještě jednou se seřadili do otevřeného karé. Na řadu přišlo ještě několik dalších provolání na zdraví císaře a tím se ceremonie dostala ke svému závěru. Nezbývalo než zavelet závěrečný rozchod. Vojáci se okamžitě shlukli kolem orlů a praporů, aby si je mohli prohlédnout a osahat, na své si přišli i fotografové a turisté. V chladném odpoledni se poté přímo nabízela možnost zajít posedět s přáteli na šálek kávy nebo sklenku vína a probrat bezprostřední silné pocity. O pár hodin později již autobusy odvážely všechny zpět do Lassy, kde proběhlo rychlé sbalení věcí a zavazadel. Přrozeně zvláště pečlivě se pak zacházelo s orly a prapory, mnozí měli již dopředu připraveny různé obaly a pouzdra. Nastalo všeobecné loučení, vyměnily se poslední adresy a telefony a pozdě večer se všichni rozjeli do svých domovů.Z hlediska organizátorů můžeme akci ohodnit (až na drobné detaily) kladně, protože své hlavní cíle splnila na sto procent. Připomínka 200. výročí císařovy korunovace a předávání orlů proběhla maximálně důstojným způsobem, na čemž se shodli jak učastníci, tak nezávislí pozorovatelé z řad hostů i přihlížejících. Snad každému se ceremonie vryla neopakovatelným způsobem do paměti. Dalším silným efektem byla všeobecná přátelská atmosféra, která, jak se zdá z následných ohlasů zúčastněných, navodila pozitivní atmosféru ve vztazích mezi hlavními napoleonskými asociacemi, jejichž vzájemná spolupráce v posledních letech přinejmenším stagnovala. Doufáme, že se kladný výsledek společného setkání brzy zhmotní třeba na některé z velkých společných akcí evropského re-enactmentu.
V rámci ceremonie u příležitosti 200. výročí předání císařských orlů převzaly následující symboly tyto jednotky, resp. jejich velitelé:
Řadová pěchota (drapeau challiot)
8e Régiment d’Infanterie de ligne, Kamil Maděra, Česko
8e Régiment d’Infanterie de ligne, Jan de Coster, Belgie
18e Régiment d’Infanterie de ligne, Christophe Cormary, Francie
18e Régiment d’Infanterie de ligne, Oleg Sokolov, Rusko
18e Régiment d’Infanterie de ligne, Michal Lukšíček, Česko
19e Régiment d’Infanterie de ligne, Mario Muscat, Malta
22e Régiment d’Infanterie de ligne, Oliver Schmidt, Německo
30e Régiment d’infanterie de ligne, Marek Kosáček, Česko
51e Régiment d’Infanterie de ligne, Alessandro Garula, Itálie
57e Régiment d’Infanterie de ligne, Renné Ragas, Česko
59e Régiment d’Infanterie de ligne, Gina Pozzi, Itálie
113e Régiment d’Infanterie de ligne, Paolo Coturri, Itálie
Lehká pěchota a pěší dělostřelectvo (drapeau picot)
9e Régiment d’Infanterie légère, Martin Lancaster, Velká Británie/Německo/Benelux
5e Régiment d’Artillerie à pied, Petr Rozsypal, Česko
6e Régiment d’Artillerie à pied, Radek Pařízek, Česko
Císařská garda (drapeau/étendard challiot)
Régiment de Grenadiers à pied, Vladimír Zarboch, Česko
Régiment de Grenadiers à pied, Partice Farcenio, Francie
Bataillon de Marins de la Garde Impériale (2e Equipage), Jaroslav Janúšek, Česko
Régiment d’Artillerie à pied de la Garde Impériale, Paul Dawson, Velká Británie
1er Régiment de Chevau-légers lanciers, Jerry Lavender, Velká Británie
Jezdectvo (étendard challiot)
2e Régiment de Dragons, Gérard Bourlier, Belgie
Poděkování:
Organizátoři akce by chtěli obzvláště poděkovat za pomoc při její realizaci:
- řediteli Českého centra při Českém velvyslanectví v Paříži panu Michaelu Wellner-Pospíšilovi a jeho týmu
- řediteli L'Hôtel national des Invalides panu generálovi Robertovi Bressemu a plukovníkovi Gérard-Jeanovi Chaducovi za zprostředkování vstupu do Louvru
- velvyslanci České republiky ve Francii panu Pavlu Fischerovi za poskytnutí záštity nad konáním akce a neocenitelnou pomoc při zajištění důležitých kontaktů
- zaměstnancům Musée de l'Armée panu Jean-Jacquesovi Montemu, šéfovi bezpečnosti, a slečně Céline Gauthier z tiskového odboru za laskavou pomoc a asistenci při plánování a zajišťování programu v areálu Invalidovny
- Jihomoravskému kraji a jeho hejtmanovi panu Stanislavu Juránkovi rovněž za zaštítění akce
- poděkování patří stejným dílem i všem ostatním, kteří se jakkoli podíleli na úspěchu a zdaru celého podniku