Projekt Austerlitz

• Úvod
• Historie
• Napoleonská tradice tradition
• Projekt Austerlitz 2005
• Úkoly Projektu Austerlitz
• Kulm - Chlumec 2013
• Struktura Projektu Austerlitz
• Závěr
• Kontakt

Projekt Austerlitz navazuje na úspěšně završený Projekt Austerlitz 2005. Cílem Projektu Austerlitz 2005 byla příprava důstojných vzpomínkových akcí 200. výročí bitvy u Slavkova. Nový Projekt Austerlitz je koncipován jako dlouhodobý a nemíří k žádnému konkrétnímu výročí. Bude věnován spíše prohloubení a zhodnocení slavkovské a napoleonské tradice na jižní Moravě, ale dotkne se také dalších historických událostí spojených s obdobím francouzského prvního císařství, jež se jakkoli souvisely s českými zeměmi.

Cílem tohoto materiálu je představit koncepci Projektu Austerlitz a vytyčit jeho hlavní cíle, či spíše směry aktivit.

V České republice jsou tři regiony, jichž se napoleonské války výrazně dotkly. Kromě slavkovského bojiště a míst, jimiž prošly armády v roce 1805, to je také Znojemsko a bojiště u Chlumce na Ústecku.

Bitvou u Znojma skončilo tažení roku 1809. Rakousko, na něž těžce dopadly podmínky Prešpurského míru z roku 1805, spatřilo příležitost ke změně své situace v tom, že jádro francouzské armády bojovalo od roku 1808 ve Španělsku. S finanční podporou Velké Británie připravilo ofenzivní plán, který se opíral o předpoklad všeobecné německé nespokojenosti s Francouzi uspořádanou Evropou. Rakouské velení počítalo s tím, že se menší jihoněmecké státy přidají na jeho stranu. Podobně jako v roce 1805 však tento předpoklad nevyšel. Napoleon se vrátil ze Španělska a s novou armádou, stojící zejména na druhosledových jednotkách a v níž významné kontingenty tvořily jednotky států Rýnského spolku, rakouské sbory vytlačil z Bavorska a po měsíčním tažení opět po čtyřech letech obsadil Vídeň. Následovala bitva u Aspern-Esslingu, kde arcivévoda Karel uštědřil císaři Francouzů první porážku v jeho oslnivé kariéře. Nebyla to však porážka rozhodující a o šest týdnů později se na stejném bitevním poli před Vídní utkaly obě armády znovu. V bitvě u Wagramu již Napoleon zvítězil a donutil Rakušany ustoupit. Vyrazil se svou armádou za nimi a v okolí Znojma, kde arcivévoda Karel zastavil, došlo k poslední bitvě tažení, jež byla přerušena příměřím. Mírová smlouva byla podepsána až 14. října v Schönbrunnu a představovala pro Rakousko další těžkou politickou a ekonomickou ránu. Stalo se na čtyři roky z donucení spojencem Francie, což bylo v roce 1810 stvrzeno sňatkem císaře Napoleona a dcery císaře Františka, Marie Louisy.

Třetím místem významné události napoleonských válek na našem území je zmíněný Chlumec u Ústí nad Labem. Na konci srpna roku 1813 se zde střetla část Napoleonovy armády pod velením generála Vandamma, jenž do severních Čech pronásledoval spojence ustupující po Napoleonově vítězství u Drážďan. U Chlumce a Přestanova však Vandamme narazil na silné ruské uskupení, po příchodu pruských jednotek generála Kleista se dostal do bezvýchodné situace a byl nucen kapitulovat. Bitva byla součástí podzimního tažení roku 1813, jež v říjnu vyvrcholilo bitvou u Lipska. Tomuto tažení předcházel mírový kongres, který se konal v Praze od počátku června do poloviny srpna. Rakousko se snažilo hrát roli prostředníka mezi Francií na jedné a Pruskem a Ruskem na druhé straně, přičemž mělo samozřejmě na mysli své vlastní mocenské zájmy. Bezvýsledné jednání skončilo vstupem Rakouska do války na straně protinapoleonské koalice.

Bitva u Slavkova a s ní související události se trvale vtiskly do povědomí zdejšího obyvatelstva, a staly se tak základem pozdější napoleonské tradice. Tento pojem se začal používat při příležitosti stoletého výročí v roce 1905 a kulminoval v meziválečném období, zejména vlivem nadšenců, soustředěných kolem osoby brněnského katolického kněze a středoškolského učitele, P. Aloise Slováka (1859-1930). V té době se na území regionu rozvíjí kolem bitevního pole mnoho aktivit, zaměřených ke vzpomínkovým akcím a upevňování povědomí sounáležitosti s jedním s nejslavnějších bojišť evropského kontinentu. Probíhá zde činnost celé řady spolků, jsou organizovány pietní i společenské akce, probíhají první pokusy o bitevní rekonstrukce. Během tohoto období vznikají takřka veškeré významné stavby (dobudování Mohyly míru, památník na Žuráni, označení hromadných hrobů, apod..), návrší Žuráň, místo Napoleonova velitelského stanoviště, se stalo exteritoriálním územím Francouzské republiky. Toto všechno vytvářelo pro toto místo zajímavou atmosféru pro začínající turistiku, a zároveň významně přispívalo, při respektování pietního charakteru tohoto místa, rozvoji regionu. Období druhé světové války a následně 40 let komunismu tyto aktivity značně omezilo a takřka zadusilo. Teprve v období šedesátých let dvacátého století se začalo na tuto tradici díky omezenému počtu zejména místních nadšenců pozvolna navazovat. Úplné uvolnění přišlo až po pádu komunismu v roce 1989.

Bitva u Slavkova je jednou z nejznámějších bitev světové historie a slovo Austerlitz si každý spojuje s triumfem císaře Napoleona. Bitva u Znojma je ve světě poněkud pozapomenuta snad proto, že nebyla dobojována, podobně jako bitva u Chlumce, kde zase nebyl Napoleon osobně přítomen. Přesto i na těchto bojištích existuje řada památek na události let 1809 a 1813, působí zde řada spolků, které tuto historii připomínají a i tyto bitvy si zaslouží pozornost.

V roce 1998 se dohodli zástupci Tvarožné u Brna, Napoleonské Unie České republiky - dnešní C.E.N.S. (Central European Napoleonic Society - Středoevropská napoleonská společnost), Davay Communications, s. r. o. a města Slavkova u Brna (od roku 2001) na úzké spolupráci při přípravách 200. výročí bitvy u Slavkova. Do té doby byly vzpomínkové akce poměrně nekoordinované, plné úzkých a lokálních zájmů, s malým přínosem pro region. Zrodil se Projekt Austerlitz 2005, k němuž se přihlásila také obecně prospěšná společnost Mohyla míru - Austerlitz, sdružující 24 obcí z regionu slavkovského bojiště.

V rámci Projektu Austerlitz 2005 byly od roku 1998 každoročně pořádány velké zimní vzpomínkové akce na bitvu u Slavkova, ale nejen ony. Byla obnovena prvorepubliková tradice letních Napoleonských dnů, jež na slavkovském bojišti mimo jiné připomínají výročí narození císaře Napoleona. Byly také zorganizovány akce vztažené k bitvě u Znojma (v roce 2004 u Dobšic a 2005 v Mikulově) a u Chlumce (190. výročí v roce 2003). V Paříži byla v roce 2004 uspořádána propagační akce u příležitosti 200. výročí udílení orlů, při níž byly replikou praporu a orlice odměněny nejlepší "francouzské" jednotky re-enactmentu. Hlavní akcí byl samozřejmě Austerlitz 2005 - 200. výročí bitvy. Byla mimořádným úspěchem. Vojensko-historické části programu se zúčastnilo 3600 nadšenců v dobových uniformách z 24 zemí světa, navštívily ji desetitisíce návštěvníků. Tisíce lidí se přišli poklonit památce padlých a zemřelých na pietním aktu u Mohyly míru.

Cílem Projektu Austerlitz 2005 bylo přiblížení daného historického období široké veřejnosti zajímavým a divácky atraktivním způsobem, což se nepochybně podařilo. Kromě vzpomínkových akcí byly uspořádány historické konference, provozován hojně navštěvovaný internetový server www.austerlitz2005.com, vydány vědecké i populárně-naučné publikace, ve spolupráci s Českou televizí vznikly tři dokumentární filmy. Shrnutím činnosti Projektu Austerlitz 2005 bude v první polovině roku vydané multimediální DVD obsahující sestřih největší rekonstrukce bitvy u Slavkova z 3. prosince 2005, zmíněné tři dokumenty České televize, tisíce fotografií z akcí Projektu Austerlitz 2005 z let 2000-2005 a další.

Připravované aktivity nesouvisejí s žádnou oslavou militarismu nebo válek. Jsou naopak trvalou připomínkou základní hodnoty života v místech urputných bojů, propagují poznávání evropské historie a její úzké propojení s naší zemí. Všechny záměry projektu jsou podnětem a inspirací pro konání řady společenských, kulturních, sportovních a dalších aktivit předurčených pro nabídku v oblasti cestovního ruchu. Autoři projektu si vytkli zejména tyto úkoly:

Projekt Austerlitz tak přímo navazuje na aktivity Projektu Austerlitz 2005. Tradice bitvy u Slavkova rokem 2005 nekončí. Naopak! Rok 2005 měl probudit hlubší zájem o události spojené s touto bitvou, o napoleonskou tradici na jižní Moravě, potažmo v České republice a střední Evropě.

Nejdůležitějšími bitvami Dunajského tažení roku 1809 byly Aspern-Essling, Wagram a poslední bitva Znojmo. Bitva u Aspern-Esslingu proběhla v druhé polovině května a byla první porážkou císaře Napoleona. Bitva u Wagramu byla vybojována na stejném bitevním poli na počátku července a předtavovala rozhodující francouzské vítězství. Bitva u Znojma následovala jen několik dnů po Wagramu a přerušilo ji uzavřené příměří. Vzpomínkové akce by bylo nejvhodnější postavit tak, aby květnová akce připomněla na bitevním poli u Aspern-Essling také bitvu u Wagramu, a následně připravit velkou vzpomínkovou akci na konec tažení na jižní Moravě, v okolí měst Znojmo a Mikulov, s návštěvou Brna a slavkovského bojiště.

Vzpomínkové akce na události tažení roku 1813 se budou týkat především Německa a České republiky. Tažení roku 1813 bylo letním příměřím rozděleno na dvě části. V první části proběhly v květnu bitvy u Lützenu a Budyšína, v nichž Napoleon zvítězil. Počátkem června 1813 byl v Praze zahájen mírový kongres, který měl urovnat evropskou politickou situaci. Po dvou měsících jednání kongres skončil, aniž by přinesl konkrétní výsledky. Rakousko, dosud neutrální, vyhlásilo Francii válku a bylo zahájeno podzimní tažení. Samostatně operující Napoleonovi maršálové utrpěli významné porážky, on sám ještě zvítězil na konci srpna u Drážďan. Při pronásledování nepřítele se v mohutné bitvě u Chlumce a Přestanova ve severních Čechách střetl sbor generála Vandamma se značnou spojeneckou přesilou a podlehl. Po sérii porážek francouzské armády byla v polovině října vybojována největší bitva napoleonských válek - Lipsko. Poslední bitvou tažení bylo francouzské vítězství nad Bavory a Rakušany u Hanavy během ústupu do Francie.

Vzpomínkové akce v roce 2013 by se měly rozhodně dotknout jarní části tažení velkou vzpomínkovou akcí na bitvu u Lützenu, nebo Budyšína. V Praze by bylo vhodné uspořádat historickou konferenci, jež by zhodnotila velmi složitou politickou a vojenskou situaci v r. 1813, kdy byly položeny základy budoucího uspořádání v Evropě. Současně by v Praze, která jinak leží poněkud stranou dění období let 1789-1815, mohla proběhnout prezentační akce re-enactmentu, přehlídka, oživení centra města přítomností vojáků v dobových uniformách, jež bude zároveň pozváním na dvě nejdůležitější akce v roce: 200. výročí bitvy u Chlumce a na něj navazující 200. výročí bitvy u Lipska.

Projekt Austerlitz by měl rozvíjet své aktivity ve třech základních oblastech. V oblasti vojensko-historické by měl spolupracovat s asociacemi věnujícími se napoleonskému re-enactmentu, a to především se Středoevropskou napoleonskou společností (C.E.N.S.). V oblasti regionálního rozvoje, místních tradic a podpory turistického ruchu s městy i obcemi slavkovského, znojemského a chlumeckého bojiště. Konečně v oblasti vzdělávání a propagace s institucemi věnujícími se napoleonské historii (školy, muzea, zájmové spolky, apod.) a mediálními partnery.

Internetový server Projektu Austerlitz je www.austerlitz.org, který vznikl přejmenováním serveru www.austerlitz2005.com.

Projekt Austerlitz je svým charakterem nezisková aktivita. Instituce i jednotlivci, kteří se na něm podílejí a v jeho rámci spolupracují, tak činí z přesvědčení o nutnosti překonat veškeré krátkodobé, lokální či individuální zájmy, jejich cílem je posílení tradic. Smyslem aktivit Projektu Austerlitz je rozvoj regionů ve vztahu k historii a tradicím.

Projekt Austerlitz 2005
PO BOX 38, 616 00 Brno
tel: +420 541 148 144
fax: +420 541 148 141
e-mail: info@austerlitz.org

Vypracovali: M. Jandora, I. Vystrčil, Fr. Kopecký, J. Samek, O. Tupý, J. Kovařík

V Brně 31. 1. 2006

• Projekt Austerlitz
• Města a obce
• C.E.N.S.
• Struktura serveru