Před 213 roky bylo zahájeno první tažení války roku 1805

Před 213 lety, 9. fructidoru roku 13, 27. srpna 1805, byla vydána série rozkazů, podle nichž vypochodují sbory Velké armády směrem k francouzské východní hranici, do Německa.

Napoleon provedl v Ambleteuse, severně od Boulogne-sur-Mer, přehlídku 3. armádního sboru, jemuž velel maršál císařství Louis-Nicolas Davout. Toho dne je také datován Napoleonův rozkaz, který Davoutovi, a podobné rozkazy byly vydány ostatním sborům, zprostředkoval maršál Berthier, major général.

„Císař nařizuje, pane maršále, aby všechny divize, které tvoří armádní sbor, jemuž velíte, vypochodovaly postupně směrem na Haguenau. Vydejte v důsledku toho své rozkazy k provedení pohybu. První divizi pod velením generála Bissona necháte vypochodovat zítra, 11. fructidoru. 11. fructidoru nebude pochodovat nikdo, abychom usnadnili poskytování zásob pro postupně pochodující jednotky. Druhou divizi necháte vyrazit 12. fructidoru (30. srpna), stejnou trasou jako divizi první. 13. (31. srpna) vypochoduje třetí divize stejným směrem. A 16. (1. září) necháte vyrazit vše, co z vašeho armádního sboru bude zbývat, ať už půjde o dělostřelectvo, ženijní vojsko, odřady, atd. Všdchny tyto jednotky, pochodující za sebou, půjdou po stejné trase. (…)“

Od strany 439 tohoto monumentu najdete Bulletin du mouvement des troupes, Bulletin pohybu jednotek. A v něm, od strany 443, přehled prvních etap pochodu vybraných součástí Grande Armée od 27. srpna do 6. října 1805. A nepřeberné množství dalších dokumentů. Jde o první díl ze čtyř dostupných.

Napoleon tedy vydal rozkazy k pochodu armádních sborů Velké armády 27. srpna 1805. Nedělá to z něj v důsledku agresora, ačkoli na nepřátelské území vstoupil mnohem později? Reagovali koaliční velitelé na jeho pohyb? Nereagovali. Rusové vyrazili od dva dny dříve:

„Podolská armáda vyrazila na pochod 25. srpna 1805 v pěti kolonách, které se s ohledem na způsob zásobování dělily na dva ešelony (v prvním byly pluky pěchoty, ve druhém jezdectvo a dělostřelectvo), postupující paralelně v určené vzdálenosti za sebou. (…)

Bylo třeba spěchat, vídeňský dvůr bil na poplach. Tři dny pochodu s nočním odpočinkem, jeden celý den odpočinku – tak stanovoval Polní řád ruské armády. Kolony postupovaly ve dvou liniích (po ešelonech) tak, aby do místa celodenního odpočinku dorazila druhá kolona dva dny po odchodu první. Velmi často se ale stávalo, že ešelon zadní kolony dorazil (možná vlivem nezdravé soutěživosti ruských velitelů) ještě v době, kdy v etapním místě odpočívala kolona přední. Potom vznikaly zásobovací problémy, které poměrně nepružné rakouské úřady řešily jen velmi těžko. Právě spěch byl příčinou, v ruské armádě nevídaného, opatření – Kutuzov vytvořil jakousi „motorizovanou“ pěchotu. Naložil ji na vozy – na selský povoz byly zhotoveny lavice pro deset mužů, potahy se vyměňovaly v pravidelných intervalech (poddaným byla rakouskými úřady nařízena povinnost přípřeže). Čtyři rakouské míle pěšky vedle vozu, čtyři na voze.“

Píše Karel Klátil ve své studii Ruská armáda v bitvě u Austerlitzu v roce 1805 z našeho sborníku z roku 2004.

Karel Sáček ve pak ve stejném sborníku popisuje úvodní situaci Bavorska:

„2. září 1805 přijel do mnichovské rezidence vyslanec kníže Karel Schwarzenberg ultimativně vyžadovat po kurfiřtovi podřízení bavorské armády rakouskému velení.Tehdy jen hrstka nejvlivnějších bavorských politiků věděla, že před týdnem, tedy 25. srpna, podepsal v Bogenhausenu tajnou spojeneckou smlouvu zmocněný Montgelas s francouzským vyslancem Ottem.

V této smlouvě Francie potvrzovala územní integritu Bavorska a v případě společného vítězství slíbovala jeho „přiměřené“ rozšíření. V případě napadení Bavorska se zavázala poskytnou pomocnou stotisícovou armádu pod podmínkou, že se k ní připojí 20 000 bavorských vojáků.

Bavorsko se zavázalo hájit celistvost Francouzského císařství a Italského království a separátně nevyjednávat s nepřítelem. Do doby napadení Bavorska rakouskou armádou mělo spojenectví zůstat utajeno a deklarována bavorská neutralita.

Montgelas spojenectví okomentoval francouzskému vyslanci slovy: „Vy riskujete jen jednu armádu, my ale všechno, co máme. Je možné, že do šesti měsíců nebude mít kurfiřt kde vládnout.“ Kurfiřt opustil 8. září Mnichov a stáhnul se s celým dvorem do Würzburgu, kde po příchodu francouzských vojsk smlouvu 28. září osobně ratifikoval. Ještě před svým spěšným odjezdem poslal císaři Františkovi úhybný dopis, v němž žádal pro Bavorsko neutralitu a sliboval, že jeho vojsko proti císařské armádě nic nepodnikne.“ Celý text je dostupný na primaplana.cz.

Bohatou kolekci vyobrazení bavorských uniforem, mj. k roku 1805, jejichž autorem je Johann Baptist Cantler, najdete na napoleon-online.de.