Mezi postavy sv\u011btov\u00e9 historie, je\u017e ovlivnily sv\u00fdm v\u00fdznamem dobu nejen svou, pat\u0159\u00ed na jedno z \u010deln\u00fdch m\u00edst bezesporu Napol\u00e9on Bonaparte. Polo\u017eila-li Francouzsk\u00e1 revoluce (jej\u00ed\u017e byl gener\u00e1l Bonaparte mocnou zbran\u00ed) z\u00e1klad modern\u00ed Evropy smeten\u00edm Star\u00e9ho re\u017eimu, prvn\u00ed konzul Bonaparte a c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on starou Evropu donutili na tomto z\u00e1kladu stav\u011bt.<\/p>\n
Nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, \u017ee jeho vlastn\u00ed p\u0159edstava evropsk\u00e9ho uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed postaven\u00e1 na francouzsk\u00e9 hegemonii neusp\u011bla, ani \u017ee tu p\u0159edstavu prosazoval ponejv\u00edce silou sv\u00e9 arm\u00e1dy. V\u00e1lka byla p\u0159irozenou sou\u010d\u00e1st\u00ed zahrani\u010dn\u00ed politiky od nepam\u011bti. Nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, zda si \u201ejeho\u201c Evropu bylo, \u010di nebylo mo\u017en\u00e9 p\u0159\u00e1t. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee a\u017e jeho politika donesla vskutku do cel\u00e9 ostatn\u00ed Evropy ozvuky revoluce, a to p\u0159es jeho v\u00fdrok, \u017ee \u201erevoluce skon\u010dila\u201c. Z dne\u0161n\u00edho pohledu st\u00e1le je\u0161t\u011b p\u0159\u00edli\u0161 autoritativn\u00ed prvn\u00ed c\u00edsa\u0159stv\u00ed bylo na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed mezi velmocemi b\u00edlou vr\u00e1nou \u2013 a\u0165 u\u017e se budeme zab\u00fdvat ot\u00e1zkou ob\u010dansk\u00fdch pr\u00e1v a modern\u00ed legislativy, soci\u00e1ln\u00ed politiky, rozvoje \u0161kolstv\u00ed a v\u011bdy. Nen\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e9, co Napoleon vytvo\u0159il s\u00e1m, nebo co vytvo\u0159ili \u201ejeho lid\u00e9\u201c, t\u0159eba i jemu navzdory. D\u016fle\u017eit\u00e9 je, \u017ee \u201eto\u201c fungovalo a bylo \u201eto\u201c vid\u011bt. Z nouze spojen\u00e1 star\u00e1 Evropa sice nalezla s\u00edlu zastavit Napoleonovu rozp\u00ednavost (kterou lze jist\u011b odsoudit, stejn\u011b dob\u0159e je mo\u017en\u00e9 ji pochopit jako p\u0159irozenou a nezbytnou sou\u010d\u00e1st jeho politiky), t\u00edm v\u0161ak z\u00e1rove\u0148 zametla mnoho dobr\u00e9ho pod koberec. V roce 1830 a hlavn\u011b 1848 se j\u00ed to vr\u00e1tilo i s \u00faroky\u2026<\/p>\n
Napoleone di Buonaparte \u2013 studuj\u00edc\u00ed Korsi\u010dan<\/strong><\/p>\n Jsem \u010dlov\u011bk!<\/em><\/p>\n Narodil se v Ajacciu na (ji\u017e rok francouzsk\u00e9) Korsice 15. srpna 1769 jako \u010dtvrt\u00e9 d\u00edt\u011b (dv\u011b prvn\u00ed d\u011bti v\u0161ak z\u00e1hy po narozen\u00ed zem\u0159ely) Carla Marie di Buonaparte a Laetitie, rozen\u00e9 Ramolino. Rodina Buonapart\u016f byla jednou ze dvou nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch na ostrov\u011b. Otec Carlo byl vzd\u011blan\u00fd a \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd pr\u00e1vn\u00edk s jist\u00fdm vlivem u dvora ve Versailles, za n\u011bj\u017e vd\u011b\u010dil zejm\u00e9na pragmatick\u00e9mu p\u0159iklon\u011bn\u00ed se na stranu kr\u00e1le ve v\u011bci p\u0159ipojen\u00ed Korsiky k Francii. Jeho nejstar\u0161\u00ed syn Giuseppe (Joseph) se proti zvyklostem dob\u0159e situovan\u00fdch rodin m\u011bl st\u00e1t duchovn\u00edm. Druhorozen\u00fd, ale od \u00fatl\u00e9ho v\u011bku dominantn\u011bj\u0161\u00ed Napoleone pak byl v roce 1779 po otcov\u00fdch p\u0159\u00edmluv\u00e1ch u dvora a z rozhodnut\u00ed kr\u00e1le Ludv\u00edka XVI. p\u0159ijat se stipendiem do vojensk\u00e9 \u0161koly v Brienne. Studoval \u00fasp\u011b\u0161n\u011b a vynikal zejm\u00e9na v matematice. Byl velmi sebev\u011bdom\u00fd \u2013 na vzteklou ot\u00e1zku vyu\u010duj\u00edc\u00edho: \u201eKdo si mysl\u00edte, \u017ee jste?\u201c odpov\u011bd\u011bl bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed: \u201eJsem \u010dlov\u011bk!\u201c. Hodnocen\u00ed inspektora vojensk\u00e9 \u0161koly, ryt\u00ed\u0159e de Keralio, vyzdvihovalo jeho dobr\u00e9 zdrav\u00ed, poslu\u0161nost, \u010destnost, matematick\u00e9 schopnosti i slu\u0161n\u00e9 znalosti historie a zem\u011bpisu. Po absolvov\u00e1n\u00ed briennesk\u00e9 \u0161koly byl 22. z\u00e1\u0159\u00ed 1784 p\u0159ijat na pa\u0159\u00ed\u017eskou Kr\u00e1lovskou vojenskou \u0161kolu \u2013 nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u00fastav sv\u00e9ho druhu ve Francii.<\/p>\n Absolvoval osm m\u011bs\u00edc\u016f po smrti otce, 17. \u0159\u00edjna 1785. V hodnosti poru\u010d\u00edka (2. t\u0159\u00eddy) byl odvelen k d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu pluku de la Fere. Od z\u00e1\u0159\u00ed 1786 str\u00e1vil rok dovolen\u00e9 na rodn\u00e9 Korsice (byl de facto hlavou rodiny a musel ji v t\u011b\u017ek\u00fdch dob\u00e1ch po otcov\u011b smrti zaopat\u0159ovat) a osm m\u011bs\u00edc\u016f v Pa\u0159\u00ed\u017ei. K pluku se vr\u00e1til a\u017e v \u010dervnu 1788 a nastoupil slu\u017ebu v pevnosti Auxonne. Voln\u00fd \u010das tr\u00e1vil zpravidla v soukrom\u00ed a studoval (vedle historick\u00fdch, zem\u011bpisn\u00fdch a vojensk\u00fdch spis\u016f zejm\u00e9na Rousseaua, Voltaira a Montesquieua \u2013 filosofie osv\u00edcenstv\u00ed jej nadchla, ostatn\u011b jako celou \u0159adu mlad\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy). A v Auxonne jej tak\u00e9 zastihl p\u00e1d Bastily a po\u010d\u00e1tek revoluce.<\/p>\n Od z\u00e1\u0159\u00ed 1789 do ledna 1791 op\u011bt pob\u00fdval na Korsice, kde snil sv\u016fj mal\u00fd sen o jej\u00ed samostatnosti. Nejednotnost jeho krajan\u016f a provinci\u00e1ln\u00ed charakter jejich z\u00e1jm\u016f jej v\u0161ak brzy probudily. Nav\u00edc byl z dovolen\u00e9 povol\u00e1n, vr\u00e1til se ke sv\u00e9mu (nyn\u00ed 1. d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu) pluku a v dubnu byl p\u0159elo\u017een do Valence ke 4. d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu pluku a stal se poru\u010d\u00edkem 1. t\u0159\u00eddy. 14. \u010dervence 1791 slo\u017eil na Martov\u00fdch pol\u00edch ob\u010danskou p\u0159\u00edsahu v\u011brnosti n\u00e1rodu, z\u00e1konu a kr\u00e1li.<\/p>\n Napoleone Buonaparte \u2013 kanon\u00fdr republik\u00e1n<\/strong><\/p>\n \u2026soust\u0159edit palbu proti jedin\u00e9mu c\u00edli!<\/em><\/p>\n P\u0159i\u0161lo p\u0159evelen\u00ed na Korsiku, kde byl zvolen velitelem (podplukovn\u00edkem) dobrovolnick\u00e9ho batalionu a otev\u0159en\u011b se st\u0159etl s korsick\u00fdmi nacionalisty Paolim a Pozzem di Borgo. V kv\u011btnu 1792 se vr\u00e1til do Pa\u0159\u00ed\u017ee a stal se sv\u011bdkem \u00fatoku na Tuilleries. Pro drancuj\u00edc\u00ed a vra\u017ed\u00edc\u00ed primitivn\u00ed fanatiky m\u011bl jen slova opovr\u017een\u00ed. Po zat\u010den\u00ed kr\u00e1le (10. srpna 1792) odjel zp\u011bt do Ajaccia. V \u00fanoru 1793 se se sv\u00fdm batalionem z\u00fa\u010dastnil ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho pokusu o dobyt\u00ed Sardinie, vinu na ne\u00fasp\u011bchu m\u011bli nepopirateln\u011b paolist\u00e9 hled\u00edc\u00ed v\u00edce na sv\u00e9 korsick\u00e9 ne\u017e francouzsk\u00e9 z\u00e1jmy (Konvent je pot\u00e9 ozna\u010dil za zr\u00e1dce a rodina Buonapart\u016f musela uprchnout do Francie). Napoleon se v hodnosti kapit\u00e1na vr\u00e1til ke sv\u00e9mu d\u011blost\u0159eleck\u00e9mu pluku. Komisa\u0159 Konventu Salicetti, kter\u00e9ho znal z korsick\u00e9ho ta\u017een\u00ed, mu nab\u00eddl post velitele d\u011blost\u0159electva jednotek obl\u00e9haj\u00edc\u00edch pod velen\u00edm neschopn\u00e9ho gener\u00e1la Carteauxe dosud ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b Toulon. Bonaparte m\u011bl vlastn\u00ed pl\u00e1n, prosadil jej (mimo jin\u00e9 za pomoci Robespierrova mlad\u0161\u00edho bratra Augustina, v n\u011bm\u017e nalezl p\u0159\u00edtele a velmi v\u00fdznamn\u00e9ho zast\u00e1nce) a 10. \u0159\u00edjna byl pov\u00fd\u0161en do hodnosti \u0161\u00e9fa batalionu a 17. prosince Toulon obl\u00e9han\u00fd dle dispozic mlad\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka padl. Ji\u017e 22. prosince je Napoleon Buonaparte ve \u010dty\u0159iadvaceti letech jmenov\u00e1n brig\u00e1dn\u00edm gener\u00e1lem s do\u010dasn\u00fdm titulem, potvrzen\u00fdm definitivn\u011b 14. ledna 1794. O Napoleonovi psaly prvn\u011b noviny, stal se jedn\u00edm z hrdin\u016f revoluce. Str\u00e1vil pak n\u011bjak\u00fd \u010das v Marseille ve funkci hlavn\u00edho inspektora d\u011blost\u0159electva dvo\u0159en\u00edm se budouc\u00ed \u0161v\u00e9dsk\u00e9 kr\u00e1lovn\u011b D\u00e9sir\u00e9e Claryov\u00e9. Pravda, dvo\u0159en\u00ed to bylo sv\u00e9r\u00e1zn\u00e9, le\u010d cit opravdov\u00fd.<\/p>\n Napol\u00e9on Bonaparte \u2013 francouzsk\u00fd gener\u00e1l<\/strong><\/p>\n B\u011bda vojev\u016fdci, kter\u00fd p\u0159ich\u00e1z\u00ed na boji\u0161t\u011b s n\u011bjak\u00fdm syst\u00e9mem!<\/em><\/p>\n Do \u017eivota mlad\u00e9ho gener\u00e1la v\u0161ak vstoupila politika. Thermidori\u00e1ni popravili 28. \u010dervence 1794 nepodplatiteln\u00e9ho, zato krv\u00ed od hlavy k pat\u011b pot\u0159\u00edsn\u011bn\u00e9ho Robespierra a st\u00edn nep\u0159\u00edzn\u011b padl na v\u0161echny, kdo se jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem s jakob\u00edny v minulosti zapletli. Pro brig\u00e1dn\u00edho gener\u00e1la Buonaparta to znamenalo zat\u010den\u00ed a uv\u011bzn\u011bn\u00ed v pevnosti Antibes. Po \u010dtrn\u00e1cti dnech v\u0161ak byl hrdina od Toulonu po vlastn\u00edch protestech a \u017e\u00e1dosti co nejrychlej\u0161\u00edho pro\u0161et\u0159en\u00ed podez\u0159en\u00ed rehabilitov\u00e1n. Odjel k Italsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, kde se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b sna\u017eil prosadit troufal\u00fd ofenzivn\u00ed pl\u00e1n. B\u00fdval\u00fd jakob\u00edn a p\u0159\u00edtel Augustina Robespierra narazil na nedostatek politick\u00e9 podpory, byl p\u0159elo\u017een a pov\u011b\u0159en velen\u00edm p\u011bchot\u011b ve Vend\u00e9e. Ani jej nenapadlo, aby do Vend\u00e9e odjel \u2013 nevid\u011bl v tom p\u0159\u00edle\u017eitost. Nam\u00edsto toho se objevil v Pa\u0159\u00ed\u017ei a shoda okolnost\u00ed jej op\u011bt dostala na v\u00fdslun\u00ed. Byl za\u0159azen do topografick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e V\u00fdboru ve\u0159ejn\u00e9ho blaha, na spole\u010densk\u00fdch se\u0161lostech poznal \u0159adu vlivn\u00fdch politik\u016f (a vedle nich tak\u00e9 budouc\u00ed c\u00edsa\u0159ovnu). P\u00e1d jakob\u00ednsk\u00e9 diktatury destabilizoval vnitropolitickou situaci republiky, o slovo se op\u011bt za\u010dali hl\u00e1sit roajalist\u00e9. A to tak vehementn\u011b, \u017ee proti nim musel Konvent nasadit vojsko. Gener\u00e1l Barras, velitel Vnit\u0159n\u00ed arm\u00e1dy, si byl dob\u0159e v\u011bdom hranic sv\u00fdch schopnost\u00ed, byl ostatn\u011b v\u00edce politikem ne\u017e voj\u00e1kem. Mlad\u00fd brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Buonaparte se zd\u00e1l b\u00fdt ide\u00e1ln\u00edm z\u00e1stupcem a tak\u00e9 se j\u00edm stal. Budouc\u00ed gener\u00e1l-vend\u00e9miaire 5. \u0159\u00edjna 1795 (13. vend\u00e9miaru roku IV) uh\u00e1jil s\u00eddlo Konventu proti mnohon\u00e1sobn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edmu protivn\u00edkovi, povst\u00e1n\u00ed bylo potla\u010deno a 5. listopadu byl Napoleon pov\u00fd\u0161en do hodnosti divizn\u00edho gener\u00e1la.<\/p>\n Toulon ud\u011blal z d\u011blost\u0159elce gener\u00e1la, vend\u00e9miaire otev\u0159el gener\u00e1lovi cestu do nejvy\u0161\u0161\u00ed politiky nov\u00e9ho re\u017eimu. D\u00edky Barrasov\u011b podpo\u0159e se Bonaparte (francouzsky zn\u011bj\u00edc\u00ed jm\u00e9no francouzsk\u00e9mu gener\u00e1lovi l\u00e9pe sed\u00ed) stal vrchn\u00edm velitelem Italsk\u00e9 arm\u00e1dy a mohl tedy kone\u010dn\u011b realizovat sv\u016fj pl\u00e1n. Ne\u017e vyrazil ke sv\u00fdm jednotk\u00e1m, o\u017eenil se je\u0161t\u011b narychlo s Josef\u00ednou de Beauharnais, kr\u00e1snou kreolkou, je\u017e mu p\u0159inese \u0161t\u011bst\u00ed, ne v\u0161ak potomka. Italskou arm\u00e1du nalezl ve velmi neut\u011b\u0161en\u00e9m stavu. Nechal ji vybavit nejnutn\u011bj\u0161\u00edmi z\u00e1sobami, zbytek bude muset poskytnout pora\u017een\u00fd nep\u0159\u00edtel. Sjednal si respekt ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00e9ho velitelsk\u00e9ho sboru, nadchl voj\u00e1ky svou prvn\u00ed proklamac\u00ed a na konci b\u0159ezna 1796 vyrazil na sv\u00e9 prvn\u00ed velk\u00e9 ta\u017een\u00ed.<\/p>\n S pades\u00e1ti tis\u00edci mu\u017ei obe\u0161el po \u201e\u0159\u00edmse\u201c Alpy a napadl rakousk\u00e9 jednotky v severn\u00ed It\u00e1lii. Za neuv\u011b\u0159iteln\u00fd m\u011bs\u00edc a p\u016fl svedl bitvy u Montenotte, Millesima, Dega, Cevy, Mondovi, Fombia, Codogna a Lodi, neztratil jedinou a obsadil bohat\u00e9 Mil\u00e1no. A \u00fato\u010dil d\u00e1l. Zv\u00edt\u011bzil u Borgheta, oblehl Mantovu, porazil Raku\u0161any u Lonata, Sala a Brescie. Dal\u0161\u00edch \u00fasp\u011bch\u016f dos\u00e1hl u Castiglione, Arcole, Rivoli a kone\u010dn\u011b Tagliamenta, je\u017e bylo ranou z milosti rakousk\u00e9mu odhodl\u00e1n\u00ed se v It\u00e1lii je\u0161t\u011b o n\u011bco pokou\u0161et. V\u00edt\u011bzstv\u00ed na \u201evedlej\u0161\u00ed\u201c italsk\u00e9 front\u011b rozhodlo celou v\u00e1lku. B\u011bhem tohoto oslniv\u00e9ho ta\u017een\u00ed n\u011bkolikr\u00e1t riskoval sv\u016fj \u017eivot, osv\u011bd\u010dil vynikaj\u00edc\u00ed smysl pro taktiku a zejm\u00e9na strategii, nechal vyniknout schopn\u00e9 velitele a dok\u00e1zal vyu\u017e\u00edt v\u0161ech chyb protivn\u00edka ve sv\u016fj prosp\u011bch. S chab\u011b vystrojenou arm\u00e1dou dos\u00e1hl naprost\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad po\u010detn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edm protivn\u00edkem a pod vliv Francouzsk\u00e9 republiky dostal jeden z nejbohat\u0161\u00edch kraj\u016f Evropy, kde vytvo\u0159il \u201evazalskou\u201c Cisalpinskou republiku. Vzrostl t\u00edm v\u00fdrazn\u011b jeho politick\u00fd vliv. Vedl v It\u00e1lii ji\u017e svou vlastn\u00ed politiku, osobn\u011b dojedn\u00e1val podm\u00ednky m\u00edru z Campo Formia a osv\u011bd\u010dil mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 diplomatick\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. Francie byla nad\u0161ena, direkto\u0159i u\u017e m\u00e9n\u011b a pr\u00e1vem za\u010dali v mlad\u00e9m gener\u00e1lovi spat\u0159ovat sv\u00e9ho budouc\u00edho soka. Zat\u00edm v\u0161ak byl u\u017eite\u010dn\u00fd. Malou odm\u011bnou za prok\u00e1zan\u00e9 slu\u017eby bylo zvolen\u00ed do presti\u017en\u00edho Institutu mezi \u0159adu nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch v\u011bdc\u016f t\u00e9 doby.<\/p>\n Po vy\u0159azen\u00ed c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka zbyl Francii jedin\u00fd nep\u0159\u00edtel \u2013 Velk\u00e1 Brit\u00e1nie. Bonaparte byl jmenov\u00e1n velitelem Anglick\u00e9 arm\u00e1dy s c\u00edlem prov\u00e9st invazi. \u00dakol to byl v roce 1797 velmi t\u011b\u017eko realizovateln\u00fd. Gener\u00e1l m\u011bl nav\u00edc sv\u016fj vlastn\u00ed pl\u00e1n, jak relativn\u011b snadno Anglii t\u011b\u017ece zas\u00e1hnout a z\u00edskat z\u00e1rove\u0148 pro Francii vynikaj\u00edc\u00ed pozici ve v\u00fdchodn\u00edm st\u0159edomo\u0159\u00ed.<\/p>\n Abunaparte \u2013 sult\u00e1n El Kebir<\/strong><\/p>\n Dobyvatel\u00e9 mus\u00ed zn\u00e1t mechanismus v\u0161ech n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, mus\u00ed um\u011bt mluvit v\u0161emi \u0159e\u010dmi. Mus\u00ed dok\u00e1zat b\u00fdt mohamed\u00e1nem v Egypt\u011b a katol\u00edkem ve Francii.<\/em><\/p>\n T\u00edm pl\u00e1nem bylo vylod\u011bn\u00ed v osmansk\u00e9 provincii Egypt\u011b a podman\u011bn\u00ed si t\u00e9to obchodn\u011b velmi d\u016fle\u017eit\u00e9 oblasti. N\u011bco m\u00e1lo p\u0159es 30 000 voj\u00e1k\u016f se nalodilo na 350 lod\u00ed a 19. kv\u011btna 1798 vyplulo v\u00fdchodn\u00edm sm\u011brem. Cestou byla obsazena Malta a 30. \u010dervna se V\u00fdchodn\u00ed arm\u00e1da vylodila u Alexandrie. V n\u011bkolika sr\u00e1\u017ek\u00e1ch porazila v nerovn\u00fdch boj\u00edch egyptsk\u00e9 mameluky, z\u00edskala kontrolu nad Alexandri\u00ed a K\u00e1hirou a gener\u00e1l Bonaparte se stal pro m\u00edstn\u00ed obyvatele Velk\u00fdm sult\u00e1nem, nebo tak\u00e9 Abunapartem. Admir\u00e1l Nelson v\u0161ak 1. srpna kone\u010dn\u011b na\u0161el u Abuk\u00edru francouzskou doprovodnou eskadru a b\u011bhem kr\u00e1tk\u00e9ho boje ji zni\u010dil. Abunaparte byl od\u0159\u00edznut\u00fd od dom\u00e1c\u00edch p\u0159\u00edstav\u016f, rozhodl se za\u00fato\u010dit do S\u00fdrie, p\u0159edej\u00edt tak tureck\u00e9mu proti\u00fatoku, z\u00edskat \u010das a vynutit si respekt. Po velmi tvrd\u00fdch pochodech nehostinnou pou\u0161t\u00ed a ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m obl\u00e9han\u00ed (probl\u00e9mem byl zejm\u00e9na nedostatek t\u011b\u017e\u0161\u00edch d\u011bl) star\u00e9 k\u0159i\u017e\u00e1ck\u00e9 pevnosti Saint-Jean-d\u2019Acre se v\u0161ak musel vr\u00e1tit po \u010dty\u0159ech m\u011bs\u00edc\u00edch do Egypta. Porazil u Abuk\u00edru t\u0159ikr\u00e1t siln\u011bj\u0161\u00ed Mustafovu tureckou arm\u00e1du i nepo\u010detn\u00e9 britsk\u00e9 jednotky, z Francie v\u0161ak dorazily dv\u011b \u0161patn\u00e9 zpr\u00e1vy. Prvn\u00ed byla o nev\u011b\u0159e jeho \u017eeny Josef\u00edny (opov\u00e1\u017elivcem m\u011bl b\u00fdt dragounsk\u00fd d\u016fstojn\u00ed\u010dek Hippolyte Charles), druh\u00e1 pak hovo\u0159ila o ne\u00fasp\u011b\u0161\u00edch v nov\u00e9 v\u00e1lce s c\u00edsa\u0159em Franti\u0161kem \u2013 v\u00fdsledky italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed m\u011bly b\u00fdt ohro\u017eeny! Bonaparte nem\u011bl mo\u017enost na ministerstvu v\u00e1lky \u017e\u00e1dat o dovolenou, bez rozkazu a povolen\u00ed p\u0159esto V\u00fdchodn\u00ed arm\u00e1du bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed opustil (sv\u00fdm z\u00e1stupcem jmenoval Kl\u00e9bera) a na fregat\u011b Muiron prokli\u010dkoval mezi britsk\u00fdmi kor\u00e1by, zastavil se na rodn\u00e9 Korsice a 8. \u0159\u00edjna byl u\u017e v p\u0159\u00edstavu Fr\u00e9jus. Na karant\u00e9nu nen\u00ed pomy\u0161len\u00ed a gener\u00e1l s doprovodem okam\u017eit\u011b vyr\u00e1\u017e\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Je v podstat\u011b dezert\u00e9rem, nikdo si v\u0161ak nedovol\u00ed proti oslavovan\u00e9mu hrdinovi a spasiteli republiky zakro\u010dit (jen n\u011bkolik \u201estate\u010dn\u00fdch\u201c o pot\u0159eb\u011b to ud\u011blat hovo\u0159\u00ed). Napoleon nejprve \u201esjedn\u00e1 po\u0159\u00e1dek\u201c doma a pak se ji\u017e pln\u011b v\u011bnuje politice.<\/p>\n Napol\u00e9on Bonaparte \u2013 prvn\u00ed konzul republiky<\/strong><\/p>\n Beru politiku jako v\u00e1lku. Usp\u00edm jedno k\u0159\u00eddlo, abych mohl porazit druh\u00e9.<\/em><\/p>\n Zprvu se Bonaparte sna\u017eil zorientovat v situaci a vyb\u00edral spr\u00e1vn\u00fd postup a \u010das. St\u00e1t se direktorem? Z\u00e1hy se p\u0159esv\u011bd\u010dil, \u017ee Direktorium je neschopn\u00e9, ustra\u0161en\u00e9 a zkorumpovan\u00e9. Chaos bez vize. S takov\u00fdmi lidmi nebylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout \u017e\u00e1dn\u00e9 zm\u011bny. Rozhodl se tedy direktorium odstranit. Vydatn\u011b mu sekundoval mistr pragmatick\u00e9 politiky, b\u00fdval\u00fd autunsk\u00fd biskup Charles-Maurice de Talleyrand-P\u00e9rigord. Talleyrand, kter\u00fd vyc\u00edtil svou obrovskou \u0161anci (nejen svou \u2013 Talleyrandovi nelze vedle diplomatick\u00e9ho a politick\u00e9ho mistrovstv\u00ed up\u0159\u00edt ani to, \u017ee m\u011bl svou vlastn\u00ed p\u0159edstavu o francouzsk\u00fdch z\u00e1jmech a sna\u017eil se ji prosazovat), se pohyboval v pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 politice jako ryba ve vod\u011b, znal slabiny protivn\u00edk\u016f a dovedl je vyu\u017e\u00edt. Stal se Bonapartov\u00fdm nepostradateln\u00fdm r\u00e1dcem a konstrukt\u00e9rem cel\u00e9ho p\u0159evratu, nebo\u0165 jej mlad\u00fd gener\u00e1l p\u0159esv\u011bd\u010dil o schopnosti postavit Francii na nohy (o n\u00e1sledn\u00e9m rozkro\u010den\u00ed se nad celou Evropou zat\u00edm nebyla \u0159e\u010d). Slavn\u00fd 18 brumaire (9. listopad) prob\u011bhl vlastn\u011b a\u017e o den pozd\u011bji. Prvn\u00ed den se v\u0161e p\u0159ipravovalo, bylo t\u0159eba dostat Radu star\u0161\u00edch i Radu p\u011bti set na jedno m\u00edsto a tam je p\u0159im\u011bt ke svr\u017een\u00ed direktoria a nastolen\u00ed triumvir\u00e1tu \u2013 konzuly by se stali dosavadn\u00ed direkto\u0159i Sieyes a Ducos a samoz\u0159ejm\u011b Bonaparte. Z\u00e1m\u011br se nepoda\u0159ilo utajit a druh\u00fd den m\u011bl b\u00fdt nap\u00ednav\u00fd. Ob\u017ealoba direktoria ze sou\u010dasn\u00e9 situace Francie, j\u00ed\u017e pronesl Bonaparte p\u0159ed poslanci, nezn\u011bla p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159esv\u011bd\u010div\u011b, \u0159ada z nich se (docela pr\u00e1vem) ob\u00e1vala, \u017ee p\u0159ed sebou m\u00e1 budouc\u00edho dikt\u00e1tora. Na gener\u00e1lovu hlavu se snesla vlna kritiky a obvin\u011bn\u00ed z vlastizrady. Za\u010dalo j\u00edt do tuh\u00e9ho a museli proto, po kr\u00e1tk\u00e9 p\u0159est\u00e1vce, zas\u00e1hnout (gener\u00e1lem Muratem a presidentem Rady p\u011bti set, Napoleonov\u00fdm bratrem Lucienem zmanipulovan\u00ed) gran\u00e1tn\u00edci, je\u017e na Bonapart\u016fv pokyn: \u201evyho\u010fte mi ty lidi ven!\u201c vedl do zasedac\u00edho s\u00e1lu v Oran\u017eerii fanfar\u00f3n Murat. Poslanci se rozutekli \u2013 n\u00e1sledn\u011b jich byl po\u010det pot\u0159ebn\u00fd k odhlasov\u00e1n\u00ed \u017e\u00e1douc\u00edch zm\u011bn op\u011bt pochyt\u00e1n a ob\u011b Rady to pak \u201ejm\u00e9nem francouzsk\u00e9ho lidu svobodn\u011b\u201c ud\u011blaly.<\/p>\n 25. prosince 1799 byla plebiscitem schv\u00e1lena nov\u00e1 \u00fastava (pom\u011br hlas\u016f byl pr\u00fd 3 011 004 pro a 1562 proti), t\u0159emi nov\u00fdmi konzuly se stali Bonaparte a do po\u010dtu Cambaceres a Lebrun. V z\u00e1jmu politick\u00e9 stability byla zavedena cenzura, tvrd\u011b se zas\u00e1hlo proti roajalistick\u00fdm v\u016fdc\u016fm ve Vend\u00e9e. Dne 20. \u00fanora byl Bonaparte zvolen konzulem na deset let. Sna\u017eil se v rychlosti napravit dom\u00e1c\u00ed situaci p\u0159ed nevyhnuteln\u00fdm odjezdem k arm\u00e1d\u011b, kter\u00e1 byla v It\u00e1lii (p\u0159es odchod Rus\u016f) v zoufal\u00e9 situaci. 16. kv\u011btna 1800 u\u017e Bonaparte zah\u00e1jil slavn\u00fd p\u0159echod Alp, j\u00edm\u017e vpadl do zad rakousk\u00fdm vojsk\u016fm gener\u00e1la Melase. Obsadil rychle Mil\u00e1no a obratn\u00fdmi p\u0159esuny sm\u011b\u0159oval ta\u017een\u00ed ke gener\u00e1ln\u00ed bitv\u011b \u2013 k t\u00e9 do\u0161lo 14. \u010dervna u Marenga. Bitvy to byly v podstat\u011b dv\u011b. Prvn\u00ed vyhr\u00e1li po\u010detn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed Raku\u0161an\u00e9, pak ov\u0161em na boji\u0161t\u011b dorazily jednotky gener\u00e1la Desaixe (kter\u00fd byl zabit jednou z prvn\u00edch ran) a prom\u011bnily por\u00e1\u017eku v grandi\u00f3zn\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Taktik Bonaparte svou bitvu ztratil (m\u011bl-li v\u016fbec teoretickou \u0161anci usp\u011bt), strat\u00e9g Bonaparte ji vyhr\u00e1l a s n\u00ed cel\u00e9 ta\u017een\u00ed, politik Bonaparte pak z v\u00edt\u011bzstv\u00ed ud\u011blal symbol a skv\u011ble v\u00fdsledku (nelze zapomenout ani na Moreauovo v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Hohenlinden) vyu\u017eil v m\u00edrov\u00fdch jedn\u00e1n\u00edch p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch podpisu smlouvy v Lun\u00e9ville 9. \u00fanora 1801.<\/p>\n Prvn\u00ed konzul p\u0159e\u017eije n\u011bkolik pokus\u016f o atent\u00e1t a sbli\u017euje se s carem Pavlem, kter\u00fd je ov\u0161em z\u00e1hy v Petrohrad\u011b zavra\u017ed\u011bn. Zb\u00fdv\u00e1 urovn\u00e1n\u00ed vztah\u016f Velkou Brit\u00e1ni\u00ed (smlouva o Egyptu z 1. \u0159\u00edjna 1801 a Amiensk\u00fd m\u00edr z 26. b\u0159ezna 1802) a s pape\u017eem (konkord\u00e1t 15. dubna 1802). Je zalo\u017een \u0159\u00e1d \u010cestn\u00e9 legie, 25. ledna 1802 se Napoleon Bonaparte st\u00e1v\u00e1 prezidentem Cisalpinsk\u00e9 republiky a 2. srpna pak i do\u017eivotn\u00edm konzulem (\u00fadajn\u00fd pom\u011br hlas\u016f byl 3 568 888 pro a 8374 proti). Po deseti letech je v Evrop\u011b m\u00edr. Ne nadlouho. Francie v z\u00e1\u0159\u00ed 1802 anektovala kontinent\u00e1ln\u00ed dr\u017eavy Sardinsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a neopustila Holandsko (ne \u017ee by to Angli\u010dan\u016fm sl\u00edbila, ale na ot\u00e1zku Holandska byli v Brit\u00e1nii obzvl\u00e1\u0161t\u011b citliv\u00ed). Na opl\u00e1tku si Brit\u00e1nie ponechala Maltu\u2026 Ned\u016fv\u011bra mezi ob\u011bma vl\u00e1dami byla nep\u0159ekonateln\u00e1, bylo zaseto k nov\u00e9mu konfliktu a ten vypukl 22. kv\u011btna 1803. Prvn\u00ed konzul ji\u017e v \u00fanoru postavil Arm\u00e1du oce\u00e1nsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, kter\u00e1 se v t\u00e1borech p\u0159i kan\u00e1lu La Manche usilovn\u011b p\u0159ipravovala na invazi do Brit\u00e1nie. Jej\u00ed situaci popsal Bonaparte slovy: \u201ePot\u0159ebuji jen t\u0159i mlhav\u00e9 dny a budu p\u00e1nem Lond\u00fdna.\u201c Ministersk\u00fd p\u0159edseda William Pitt za\u010dal hore\u010dn\u011b skl\u00e1dat novou protifrancouzskou, ji\u017e t\u0159et\u00ed koalici.<\/p>\n Na evropsk\u00e9 panovn\u00edky zap\u016fsob\u00ed velmi \u0161patn\u011b \u00fanos a n\u00e1sledn\u00e1 rychl\u00e1 poprava v\u00e9vody d\u2019Enghien, na n\u011bj\u017e shodou zvl\u00e1\u0161tn\u00edch n\u00e1hod padlo podez\u0159en\u00ed z osnov\u00e1n\u00ed spiknut\u00ed proti prvn\u00edmu konzulovi. Popuzen\u00ed monarchov\u00e9 ost\u0159e protestuj\u00ed. Ve Francii byl 21. b\u0159ezna zaveden nov\u00fd Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk (pozd\u011bj\u0161\u00ed Napoleon\u016fv), kter\u00fd ovlivn\u00ed legislativu mnoha evropsk\u00fdch zem\u00ed. Dne 18. dubna 1804 je z rozhodnut\u00ed sen\u00e1tu Napoleonovi ud\u011blen d\u011bdi\u010dn\u00fd titul c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f (op\u011bt potvrzen\u00fd plebiscitem: 3 521 675 hlas\u016f pro, 2579 proti).<\/p>\n Napol\u00e9on Ier \u2013 c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f a kr\u00e1l It\u00e1lie<\/strong><\/p>\n D\u011bl\u00e1-li soupe\u0159 chybu, net\u0159eba ho ru\u0161it.<\/em><\/p>\n 10. kv\u011btna 1804 se z Gardy konzul\u016f, je\u017e se vyznamenala u Marenga, stala nesmrteln\u00e1 C\u00edsa\u0159sk\u00e1 garda. O deset dn\u00ed pozd\u011bji je Napoleon proklamov\u00e1n c\u00edsa\u0159em Francouz\u016f, za p\u0159\u00edtomnosti pape\u017ee se pak s\u00e1m korunuje v katedr\u00e1le Notre-Dame v Pa\u0159\u00ed\u017ei 2. prosince 1804. V reakci na zm\u011bny ve Francii pov\u00fd\u0161il v srpnu n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek II. zem\u011b habsbursk\u00e9 monarchie na c\u00edsa\u0159stv\u00ed a p\u0159ijal titul Franti\u0161ek I., c\u00edsa\u0159 rakousk\u00fd. V b\u0159eznu 1805 je Napoleon prohl\u00e1\u0161en italsk\u00fdm kr\u00e1lem, Cisalpinsk\u00e1 republika se st\u00e1v\u00e1 Italsk\u00fdm kr\u00e1lovstv\u00edm. William Pitt stup\u0148uje sv\u00e9 \u00fasil\u00ed, druh\u00fdm \u010dlenem nov\u00e9 koalice se st\u00e1v\u00e1 Rusko. Po Napoleonov\u011b korunovaci v Mil\u00e1n\u011b i Rakousko, kter\u00e9 znovu c\u00edt\u00ed ohro\u017een\u00ed sv\u00fdch z\u00e1jm\u016f a zapom\u00edn\u00e1, jak daleko se p\u0159ed V\u00eddn\u00ed zastavily francouzsk\u00e9 jednotky naposledy. V z\u00e1\u0159\u00ed 1805 vypov\u00edd\u00e1 Rakousko Francii v\u00e1lku a jeho arm\u00e1da pochoduje do Bavorska, ani\u017e by po\u010dkala na rusk\u00e9 posily. Bavorsko m\u00e1 b\u00fdt vedlej\u0161\u00edm boji\u0161t\u011bm. Hlavn\u00ed st\u0159et s Napoleonem se o\u010dek\u00e1v\u00e1 tradi\u010dn\u011b v It\u00e1lii. Ten v\u0161ak sebere svou Arm\u00e1du oce\u00e1nsk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, vytvo\u0159\u00ed z n\u00ed Velkou n\u011bmeckou arm\u00e1du a 1. \u0159\u00edjna p\u0159ekro\u010d\u00ed R\u00fdn. Anglie je v bezpe\u010d\u00ed (nav\u00edc 20. \u0159\u00edjna admir\u00e1l Nelson poraz\u00ed spojenou francouzsko-\u0161pan\u011blskou flotilu u Trafalgaru, c\u00edsa\u0159stv\u00ed ji\u017e nikdy nebude na mo\u0159i pro Anglii soupe\u0159em). Proslul\u00fdm man\u00e9vrem a d\u00edky neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pasivit\u011b rakousk\u00e9ho \u0161t\u00e1bu uzav\u0159e Velk\u00e1 arm\u00e1da Mackovy odd\u00edly v Ulmu, p\u0159inut\u00ed je kapitulovat a vrhne se na Rusy. Kutuzov se rozhodne ustoupit, Napoleon mu jde v pat\u00e1ch. Po n\u011bkolika men\u0161\u00edch sr\u00e1\u017ek\u00e1ch (Amstetten, D\u00fcrenstein, Sch\u00f6ngrabern) se arm\u00e1dy setkaj\u00ed na Morav\u011b mezi Brnem a Slavkovem. N\u00e1poru proti sv\u00e9mu prav\u00e9mu k\u0159\u00eddlu \u010del\u00ed Napoleon p\u0159ekvapiv\u00fdm proti\u00fatokem na st\u0159ed spojeneck\u00e9 sestavy, postupuj\u00edc\u00edm Rus\u016fm a Raku\u0161an\u016fm do boku. Boj je tvrd\u00fd, ale kr\u00e1tk\u00fd. Sbor mar\u0161\u00e1la Soulta ovl\u00e1dne Prateck\u00fd kopec, C\u00edsa\u0159sk\u00e1 garda poraz\u00ed gardu carovu, lev\u00e9 spojeneck\u00e9 k\u0159\u00eddlo je obkl\u00ed\u010deno v nep\u0159\u00edzniv\u00e9m ter\u00e9nu, prav\u00e9 mus\u00ed ustoupit. V\u00edt\u011bzstv\u00ed je to velik\u00e9. Rakousko vystupuje pre\u0161pursk\u00fdm m\u00edrem ze t\u0159et\u00ed koalice a Rusov\u00e9 opou\u0161t\u011bj\u00ed st\u0159edn\u00ed Evropu\u2026<\/p>\n V prvn\u00ed polovin\u011b roku 1806 se Napoleon v\u011bnoval organizaci dvora, c\u00edsa\u0159stv\u00ed a Evropy. Bratr Joseph se stal neapolsk\u00fdm kr\u00e1lem, mlad\u0161\u00ed Ludv\u00edk kr\u00e1lem holandsk\u00fdm. Coby francouzsk\u00fd protektor\u00e1t byl zalo\u017een R\u00fdnsk\u00fd spolek, kter\u00fd nahradil starou a ji\u017e dlouho \u010dist\u011b form\u00e1ln\u00ed Svatou \u0159\u00ed\u0161i \u0159\u00edmskou n\u00e1roda n\u011bmeck\u00e9ho. M\u00edrovou smlouvu mezi Ruskem a Franci\u00ed odm\u00edtl car ratifikovat, a m\u00edrov\u00e1 idylka tak nem\u00e1 dlouh\u00e9ho trv\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Prusko, kter\u00e9 se nep\u0159idalo na stranu t\u0159et\u00ed koalice a vy\u010dk\u00e1valo i v dob\u011b, kdy by jen n\u00e1znak hrozby mohl cel\u00e9 Napoleonovo ta\u017een\u00ed pod\u00e9l Dunaje zastavit, do\u0161lo k podivn\u00e9mu z\u00e1v\u011bru, \u017ee te\u010f je ten spr\u00e1vn\u00fd \u010das zas\u00e1hnout. C\u00edsa\u0159 se v\u0161ak o berl\u00ednsk\u00fdch p\u0159\u00edprav\u00e1ch na v\u00e1lku dozv\u011bd\u011bl (nebyly ostatn\u011b nijak p\u0159\u00edli\u0161 skr\u00fdvan\u00e9, Prusko jednalo o koalici se \u0160v\u00e9dskem a Ruskem, stranou samoz\u0159ejm\u011b nez\u016fstala Brit\u00e1nie, jedn\u00e1no bylo dokonce se \u0160pan\u011blskem) a byl rychlej\u0161\u00ed. Velk\u00e1 arm\u00e1da ov\u011bn\u010den\u00e1 vav\u0159\u00edny od Slavkova vtrhla v odpov\u011b\u010f na prusk\u00e9 ultim\u00e1tum, aby se st\u00e1hla za R\u00fdn, do Saska-V\u00fdmarska a ve dvou paraleln\u00edch bitv\u00e1ch (u Jeny a Auerst\u00e4dtu, kde op\u011bt vyniknou schopnosti mar\u0161\u00e1la Davouta) napudrovanou pruskou arm\u00e1du, d\u011bdi\u010dku sl\u00e1vy Fridricha Velik\u00e9ho, rozdrtila. Pokra\u010dovala prakticky ji\u017e bez v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch st\u0159etnut\u00ed Saskem (sask\u00e1 arm\u00e1da p\u0159e\u0161la na Napoleonovu stranu) a ji\u017e 27. \u0159\u00edjna vjel Napoleon do Berl\u00edna. Pro Prusko byla v\u00e1lka z roku 1806 pohromou a pon\u00ed\u017een\u00edm, na kter\u00e9 nezapomene \u2013 i pro tvrd\u00e9 reparace, jimi\u017e c\u00edsa\u0159 troufalost prusk\u00e9ho kr\u00e1le ztrestal. P\u0159i obsazov\u00e1n\u00ed zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho prusk\u00e9ho \u00fazem\u00ed narazila Velk\u00e1 arm\u00e1da znovu na pluky rusk\u00e9ho cara (z\u00e1letn\u00edku Napoleonovi povije mezit\u00edm madam de La Plaigne syna L\u00e9ona) a za\u010dala nesm\u00edrn\u011b tvrd\u00e1 polsk\u00e1 zimn\u00ed kampa\u0148. V bitv\u00e1ch u Pultusku, Golyminu, Prusk\u00e9ho J\u00edlov\u00e9ho a p\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Gda\u0148sku se Francouzi v nep\u0159\u00edzniv\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch st\u0159etli s p\u0159ekvapiv\u011b dob\u0159e bojuj\u00edc\u00edmi Rusy (a ne v\u0161ichni Prusov\u00e9 slo\u017eili zbran\u011b). \u0160\u0165astn\u00e1 hv\u011bzda v\u0161ak c\u00edsa\u0159e neopustila (stejn\u011b jako n\u00e1klonnost ke kr\u00e1sn\u00fdm \u017een\u00e1m \u2013 hrab\u011bnka Walewsk\u00e1 se stane jeho \u201epolskou man\u017eelkou\u201c) a v \u010dervnu u Friedlandu je v\u0161e op\u011bt \u201ev po\u0159\u00e1dku\u201c. 19. \u010dervna se v Tyl\u017ei c\u00edsa\u0159 Napoleon poprv\u00e9 osobn\u011b setkal s carem Alexandrem. Oba na sebe zap\u016fsob\u00ed velmi dobr\u00fdm dojmem, pora\u017een\u00e9 Rusko rozhodn\u011b nepotk\u00e1 osud Pruska a stane se francouzsk\u00fdm spojencem. Do pozad\u00ed jsou odsunuty sporn\u00e9 ot\u00e1zky, je\u017e v budoucnu ob\u011b zem\u011b op\u011bt postav\u00ed proti sob\u011b (nap\u0159. osud Polska, kde Napoleon vytvo\u0159\u00ed Var\u0161avsk\u00e9 velkov\u00e9vodstv\u00ed, form\u00e1ln\u011b n\u00e1le\u017e\u00edc\u00ed sask\u00e9mu kr\u00e1li). Car souhlas\u00ed s kontinent\u00e1ln\u00ed blok\u00e1dou, kter\u00e1 m\u00e1 hospod\u00e1\u0159sky vy\u010derpat Brit\u00e1nii, rusk\u00e9 hospod\u00e1\u0159stv\u00ed mu v\u0161ak nepod\u011bkuje.<\/p>\n Napol\u00e9on le Grand \u2013 p\u00e1n Evropy<\/strong><\/p>\n Siln\u00e9 prapory vojska maj\u00ed v\u017edy pravdu.<\/em><\/p>\n Napoleon po por\u00e1\u017ece Pruska a uzav\u0159en\u00ed m\u00edru s Ruskem obr\u00e1til svou pozornost sm\u011brem k Pyrenejsk\u00e9mu poloostrovu. Cel\u00e1 Evropa ji\u017e p\u0159istoupila na kontinent\u00e1ln\u00ed blok\u00e1du, pouze v Portugalsku st\u00e1le britsk\u00e9 lod\u011b vykl\u00e1daly ve velk\u00e9m sv\u00e9 zbo\u017e\u00ed, je\u017e je n\u00e1sledn\u011b pa\u0161ov\u00e1no do Evropy. Z mal\u00e9 trestn\u00e9 v\u00fdpravy, kterou vede bou\u0159liv\u00e1k Junot, se b\u011bhem n\u011bkolika m\u011bs\u00edc\u016f stane odporn\u00e1 v\u00e1lka bez pravidel, kter\u00e1 pohlt\u00ed statis\u00edce c\u00edsa\u0159ov\u00fdch voj\u00e1k\u016f a je\u017e nep\u0159inese Francii \u017e\u00e1dn\u00fd prosp\u011bch. \u0160pan\u011blsk\u00fd tr\u016fn, dosud c\u00edsa\u0159\u016fv (nep\u0159\u00edli\u0161 spolehliv\u00fd, ale p\u0159ece) spojenec, se zd\u00e1 b\u00fdt zral\u00fd k obsazen\u00ed n\u011bkter\u00fdm z Bonapart\u016f. Napoleon za pomoci Talleyranda rozehraje ne\u010destnou hru a postupn\u011b p\u0159im\u011bje kr\u00e1le i infanta, aby se vzdali tr\u016fnu v jeho prosp\u011bch. \u0160pan\u011blsk\u00fdm kr\u00e1lem ur\u010d\u00ed sv\u00e9ho bratra Josepha, jeho\u017e v Neapoli nahrad\u00ed mar\u0161\u00e1l Murat, dosud velkov\u00e9voda Kleve-Bergsk\u00fd. \u0160pan\u011bl\u00e9 si v\u0161ak necht\u011bj\u00ed nechat takov\u00e9 \u0161achov\u00e1n\u00ed s vlastn\u00ed korunou l\u00edbit. V Madridu vypukne povst\u00e1n\u00ed, je\u017e Josepha vy\u017eene a roz\u0161\u00ed\u0159\u00ed se do cel\u00e9 zem\u011b. Nezb\u00fdv\u00e1 ne\u017e nasadit arm\u00e1du. Pravideln\u00e1 \u0161pan\u011blsk\u00e1 arm\u00e1da nep\u0159edstavuje v\u00e1\u017en\u00e9ho protivn\u00edka (o to \u201enep\u0159\u00edjemn\u011bj\u0161\u00ed\u201c je Dupontova por\u00e1\u017eka u Bayl\u00e9nu). Napoleon vyt\u00e1hne na podzim s Velkou arm\u00e1dou a ta usad\u00ed na madridsk\u00fd tr\u016fn Josepha pevn\u011bji. Po cel\u00e9m \u0160pan\u011blsku se v\u0161ak rozho\u0159\u00ed gerila, v\u00e1lka zcela nov\u00e9ho typu. Potrv\u00e1 a\u017e do roku 1814 a francouzsk\u00e1 arm\u00e1da si s n\u00ed neporad\u00ed. Britov\u00e9 se ji\u017e v l\u00e9t\u011b vylodili v Portugalsku a vytla\u010dili z n\u011bj Junota. Napoleon je ze \u0160pan\u011blska je\u0161t\u011b za\u017eene, ale vzhledem k v\u00fdvoji situace v ostatn\u00ed Evrop\u011b mus\u00ed \u0160pan\u011blsko neprodlen\u011b opustit. P\u0159enech\u00e1 velen\u00ed sv\u00fdm mar\u0161\u00e1l\u016fm. Vypuknou malichern\u00e9 spory o subordinaci, nekoordinovan\u00fd postup francouzsk\u00fdch sbor\u016f na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b povede k \u0159ad\u011b por\u00e1\u017eek od Brit\u016f, \u0160pan\u011bl\u016f i Portugalc\u016f. Kr\u00e1l Jos\u00e9 nikdy nebude m\u00edt \u00faplnou kontrolu nad svou zem\u00ed, n\u011bkolik m\u00e1lo \u00fasp\u011bch\u016f z\u016fstane nevyu\u017eito. Suchet v Aragonsku sice nazna\u010d\u00ed, \u017ee situace \u0159e\u0161en\u00ed snad m\u00e1, ale to bude v\u0161e\u2026 Napoleon se do \u0160pan\u011blska ji\u017e nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n D\u016fvodem pro Napoleon\u016fv velmi kvapn\u00fd odjezd byly zpr\u00e1vy o rakousk\u00fdch p\u0159\u00edprav\u00e1ch na v\u00e1lku. Rakousko op\u011bt po \u010dase nabylo dojmu, \u017ee v\u00e1lkou s Franci\u00ed n\u011b\u010deho dos\u00e1hne. Spol\u00e9halo na fakt, \u017ee Velk\u00e1 arm\u00e1da je ve \u0160pan\u011blsku a \u017ee Napoleon m\u016f\u017ee nasadit jen nov\u00e1\u010dky a nespolehliv\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 spojence. Napoleon se tak\u00e9 nem\u016f\u017ee spol\u00e9hat na sv\u00e9ho rusk\u00e9ho spojence. Od jedn\u00e1n\u00ed v Erfurtu (z\u00e1\u0159\u00ed-\u0159\u00edjen 1808) je jeho vztah s Alexandrem op\u011bt chladn\u011bj\u0161\u00ed, car si (d\u00edky \u201ene pr\u00e1v\u011b loaj\u00e1ln\u00edmu\u201c Talleyrandovi) op\u011bt uv\u011bdom\u00ed, kde le\u017e\u00ed rusk\u00e9 z\u00e1jmy a kde se tyto k\u0159\u00ed\u017e\u00ed s francouzsk\u00fdmi. K otev\u0159en\u00e9 konfrontaci je\u0161t\u011b nedojde, rusk\u00e1 arm\u00e1da v\u0161ak za Francii bojovat rozhodn\u011b nebude (a dokonce velmi znep\u0159\u00edjemn\u00ed situaci francouzsk\u00e9ho nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edho spojence \u2013 Var\u0161avsk\u00e9ho velkov\u00e9vodstv\u00ed). Rakousko zah\u00e1jilo v\u00e1lku op\u011bt \u00fatokem do Bavorska (14. dubna 1809) a op\u011bt neodhadlo situaci. Bavorsk\u00fd kr\u00e1l z\u016fstal loaj\u00e1ln\u00ed k Napoleonovi. C\u00edsa\u0159ova arm\u00e1da poslepovan\u00e1 z nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch jednotek, ale pevn\u011b op\u0159en\u00e1 o \u017eelezn\u00e9 divize mar\u0161\u00e1la Davouta a hlavn\u011b c\u00edsa\u0159ovu pov\u011bst op\u011bt postupuje pod\u00e9l Dunaje. V\u00edt\u011bz\u00ed u Abensbergu, Landshutu, Eggm\u00fchlu, Ebelsbergu a obsad\u00ed po \u010dty\u0159ech letech op\u011bt V\u00edde\u0148. Rakousk\u00e1 arm\u00e1da pod veden\u00edm arciv\u00e9vody Karla v\u0161ak rozhodn\u011b nen\u00ed je\u0161t\u011b u konce s dechem. Ve dvoudenn\u00ed bitv\u011b u Aspern-Esslingu dokonce Napoleona poraz\u00ed! Je to prvn\u00ed Napoleonova por\u00e1\u017eka, by\u0165 rozhodn\u011b ne n\u011bjak rozhoduj\u00edc\u00ed. O m\u011bs\u00edc a p\u00e1r dn\u00ed nato, po pe\u010dliv\u00fdch p\u0159\u00edprav\u00e1ch, se na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b odehraje bitva dal\u0161\u00ed. Tentokr\u00e1t Napoleon zv\u00edt\u011bz\u00ed, Karel je nucen ustoupit, p\u0159ed Znojmem dojde k rozhoduj\u00edc\u00ed sr\u00e1\u017ece, a Karel ve vojensky bezv\u00fdchodn\u00e9 situaci p\u0159istoup\u00ed na Napol\u00e9novy podm\u00ednky. C\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek se chv\u00edli zlob\u00ed, nem\u00e1 v\u0161ak na vybranou. V\u00fd\u0161e reparac\u00ed odpov\u00edd\u00e1 prek\u00e9rn\u00ed situaci, do kter\u00e9 se Rakousko dostalo.<\/p>\n Napoleon je p\u00e1nem Evropy. Ve \u0160pan\u011blsku se sice bojuje, ale v ostatn\u00ed Evrop\u011b je op\u011bt klid. Je \u010das konsolidovat pom\u011bry. C\u00edsa\u0159ovna Josef\u00edna Napoleonovi potomka nedala, potomek v\u0161ak je nezbytnou sou\u010d\u00e1st\u00ed Napol\u00e9nova pl\u00e1nu a c\u00edsa\u0159ovna to mus\u00ed pochopit. 15. prosince je podeps\u00e1n rozvodov\u00fd protokol a c\u00edsa\u0159 si hled\u00e1 novou c\u00edsa\u0159ovnu. Obrac\u00ed se nejprve do Ruska, je v\u0161ak odm\u00edtnut a vyb\u00edr\u00e1 si proto dceru Franti\u0161ka I. Marii Louisu. Novoman\u017eel\u00e9 se poprv\u00e9 potkaj\u00ed 27. b\u0159ezna 1810. O rok pozd\u011bji se Napoleon do\u010dk\u00e1 vytou\u017een\u00e9ho n\u00e1sledn\u00edka.<\/p>\n Mezit\u00edm roste v Evrop\u011b nap\u011bt\u00ed. Rusko nedodr\u017euje kontinent\u00e1ln\u00ed blok\u00e1du, mezi ob\u011bma zem\u011bmi vypuk\u00e1 obchodn\u00ed v\u00e1lka, Francie anektuje, mimo jin\u00e9, Oldenbursko \u2013 zemi Alexandrova \u0161vagra. Nedobrou hospod\u00e1\u0159skou situaci Francie \u0159e\u0161\u00ed c\u00edsa\u0159 subvencemi. Rok 1811 je pak ji\u017e ve znamen\u00ed nepokryt\u00fdch p\u0159\u00edprav na v\u00e1lku s Ruskem. Prusko (serviln\u011b, ale s nechut\u00ed) i Rakousko (s nechut\u00ed, ale pragmaticky) poskytuj\u00ed pomocn\u00e9 sbory, kter\u00e9 budou operovat na k\u0159\u00eddlech Velk\u00e9 arm\u00e1dy. 16. kv\u011btna 1812 se v Dr\u00e1\u017e\u010fanech sjede Napoleon s Franti\u0161kem a ostatn\u00edmi evropsk\u00fdmi panovn\u00edky, kte\u0159\u00ed se z\u00fa\u010dastn\u00ed ta\u017een\u00ed proti Rusku. 20. kv\u011btna Rusko uzav\u0159e m\u00edrovou smlouvu s Tureckem, co\u017e mu uvoln\u00ed nezanedbateln\u00e9 s\u00edly pro boj s Napoleonem.<\/p>\n 24. \u010dervna Velk\u00e1 arm\u00e1da \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed na 450 000 mu\u017e\u016f p\u0159ekro\u010dila N\u011bmen. Rusk\u00e9 arm\u00e1dy Barclaye de Tolly a kn\u00ed\u017eete Bagrationa ustupovaly, Napoleon se je sna\u017eil odd\u011blen\u00e9 zni\u010dit, ale nepoda\u0159ilo se mu to (mj. d\u00edky neschopnosti jeho bratra J\u00e9r\u00f4ma, kr\u00e1le vestf\u00e1lsk\u00e9ho). K prvn\u00ed velk\u00e9 bitv\u011b do\u0161lo p\u0159ed Smolenskem v polovin\u011b srpna. Spojen\u00e9 rusk\u00e9 arm\u00e1dy v\u0161ak op\u011bt ustoupily, velen\u00ed dostal gener\u00e1l p\u011bchoty Kutuzov a c\u00edsa\u0159ovi se st\u00e1le neda\u0159ilo uplatnit svou strategii gener\u00e1ln\u00ed bitvy. Byl vtahov\u00e1n hloub\u011bji do Ruska, z\u00e1sobovac\u00ed linie se prodlu\u017eovaly, kontinent\u00e1ln\u00ed po\u010das\u00ed postup znep\u0159\u00edjem\u0148ovalo vedry, de\u0161t\u011bm i no\u010dn\u00edm chladem. Na za\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed to ji\u017e vypadalo, \u017ee gener\u00e1ln\u00ed bitva bude. U vsi Borodino se Kutuzov zastavil a v provizorn\u00edch, ale siln\u00fdch opevn\u011bn\u00fdch pozic\u00edch se rozhodl sv\u00e9st s Napoleonem bitvu o Moskvu. S\u00edly byly tak\u0159ka vyrovn\u00e1ny, Napoleon m\u011bl o m\u00e1lo v\u00edce mu\u017e\u016f, Kutuzov zase d\u011bl. Bitva u Borodina byla nejkrvav\u011bj\u0161\u00edm st\u0159etnut\u00edm napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. Urputn\u011b se br\u00e1n\u00edc\u00ed Rusov\u00e9 p\u0159i\u0161li o 44 000 mu\u017e\u016f, Velk\u00e1 arm\u00e1da pak asi o 30 000. Napoleon ovl\u00e1dl kl\u00ed\u010dov\u00e9 pozice, ale ruskou arm\u00e1du nerozbil a ta mohla v relativn\u00edm po\u0159\u00e1dku ustoupit. Ustoupila a\u017e za Moskvu, do kter\u00e9 Velk\u00e1 arm\u00e1da vt\u00e1hla 14. z\u00e1\u0159\u00ed 1812.<\/p>\n Na m\u00edrov\u00e9 nab\u00eddky, kter\u00e9 Napoleon pos\u00edlal z Moskvy do Petrohradu, Alexandr neodpov\u00eddal. Bl\u00ed\u017eila se zima, rusk\u00e9 arm\u00e1dy posilovaly, c\u00edsa\u0159ovy posily, z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed a kur\u00fdry napadali ozbrojen\u00ed sedl\u00e1ci, koz\u00e1ci i od\u0159ady pravideln\u00e9ho lehk\u00e9ho jezdectva, rozho\u0159ela se partyz\u00e1nsk\u00e1 v\u00e1lka krutost\u00ed sout\u011b\u017e\u00edc\u00ed se \u0161pan\u011blskou. Z francouzsk\u00e9ho pohledu bylo t\u0159eba rychle dos\u00e1hnout m\u00edru, nebo zkr\u00e1tit z\u00e1sobovac\u00ed linie. P\u0159esto z\u016fstal Napoleon v Moskv\u011b d\u00e9le ne\u017e m\u011bs\u00edc. Teprve 19. \u0159\u00edjna Velk\u00e1 arm\u00e1da m\u00edstn\u00edmi \u017eh\u00e1\u0159i zap\u00e1lenou Moskvu opustila. V pl\u00e1nu m\u011bla p\u0159ezimovat ve Smolensku a na ja\u0159e vyt\u00e1hnout na Petrohrad. Bylo v\u0161ak ji\u017e pozd\u011b. Kutuzov ji z povzd\u00e1l\u00ed sledoval a p\u0159inutil ji t\u00e1hnout stejnou (ji\u017e vyjedenou) cestou, po kter\u00e9 p\u0159i\u0161la. \u00datoky koz\u00e1k\u016f a partyz\u00e1n\u016f se stup\u0148ovaly, 30. \u0159\u00edjna poprv\u00e9 uhodily mrazy. Arm\u00e1da se rozpadala a jen nemnoho jednotek si udr\u017eelo bojeschopnost. Napoleona dostihly zpr\u00e1vy o pokusu o pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd p\u0159evrat gener\u00e1la Maleta, kter\u00fd byl sice Savaryho polici\u00ed potla\u010den, nicm\u00e9n\u011b dal jasn\u011b najevo, \u017ee c\u00edsa\u0159ova pozice nen\u00ed zcela pevn\u00e1. Je\u0161t\u011b p\u0159evedl arm\u00e1du p\u0159es Berezinu a pak ji\u017e p\u0159edal velen\u00ed Muratovi (a ten Eugenovi, m\u011bl sv\u00e9 vlastn\u00ed kr\u00e1lovsk\u00e9 starosti v Neapoli) a vyrazil p\u0159es celou Evropu do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kam p\u0159ijel ne\u010dekan\u011b ji\u017e 18. prosince. Z j\u00e1dra Velk\u00e9 arm\u00e1dy neuniklo v\u00edce ne\u017e 7000 mu\u017e\u016f bez kon\u00ed a d\u011blost\u0159electva. Ob\u011b k\u0159\u00eddla Velk\u00e9 arm\u00e1dy takov\u00e9 ztr\u00e1ty nem\u011bla (Prusov\u00e9 i Raku\u0161an\u00e9 bojovali \u010destn\u011b, velitel prusk\u00e9ho kontingentu uzav\u0159el separ\u00e1tn\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a\u017e po Napoleonov\u011b odjezdu, Raku\u0161an\u00e9 se st\u00e1hli na sv\u00e9 \u00fazem\u00ed), \u0159ada jednotek st\u00e1la v z\u00e1loze v Polsku. Prvn\u00ed, co musel Napoleon ud\u011blat, bylo postavit novou arm\u00e1du.<\/p>\n Nad\u011bje um\u00edr\u00e1 posledn\u00ed<\/strong><\/p>\n Ka\u017ed\u00fd a\u0165 pevn\u011b dr\u017e\u00ed to, co m\u00e1.<\/em><\/p>\n Do dubna je ve v\u00e1lce s Franci\u00ed vedle Brit\u00e1nie a Ruska i Prusko a \u0160v\u00e9dsko. Rakousko z\u016fst\u00e1v\u00e1 stranou a hraje obez\u0159etnou obojakou roli prost\u0159edn\u00edka. M\u00e1 s Napoleonem sv\u00e9 zku\u0161enosti, nezanedbatelnou roli hraje jist\u011b i fakt, \u017ee c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek je d\u011bde\u010dkem n\u00e1sledn\u00edka francouzsk\u00e9ho tr\u016fnu. Arm\u00e1du Napoleon postav\u00ed rychle \u2013 vojensk\u00fd v\u00fdsledek rusk\u00e9ho ta\u017een\u00ed se \u010dasto p\u0159ece\u0148uje. Na stran\u011b Francie st\u00e1ly st\u00e1ty R\u00fdnsk\u00e9ho spolku, samotn\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed bylo st\u00e1le schopn\u00e9 odv\u00e9st p\u0159es 350 000 mu\u017e\u016f. Napoleonova nov\u00e1 arm\u00e1da je sice po\u010detn\u011b slab\u0161\u00ed a postaven\u00e1 v\u011bt\u0161inou z nezku\u0161en\u00fdch mlad\u00edk\u016f a n\u00e1rodn\u00edch gardist\u016f, ale je bojeschopn\u00e1. Po\u010detn\u00fdm d\u011blost\u0159electvem chce c\u00edsa\u0159 vyv\u00e1\u017eit nedostate\u010dn\u00fd v\u00fdcvik p\u011bchoty, spol\u00e9h\u00e1 na odvahu a hlavn\u011b na sv\u00e9ho g\u00e9nia. Nem\u00e1 v\u0161ak dostatek jezdectva, co\u017e se uk\u00e1\u017ee jako velmi v\u00e1\u017en\u00fd probl\u00e9m.<\/p>\n Francouzsk\u00e9 jednotky a jejich spojenci vyklid\u00ed Prusko, Polsko i \u010d\u00e1st Saska, pos\u00edlen\u00e9 a reorganizovan\u00e9 pak zah\u00e1j\u00ed jarn\u00ed ta\u017een\u00ed roku 1813, kter\u00e9 je ve znamen\u00ed francouzsk\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed \u2013 Weissenfels, Rippach, L\u00fctzen, Budy\u0161\u00edn, Reichenbach. \u0158ada \u00fasp\u011bch\u016f, av\u0161ak \u017e\u00e1dn\u00fd nerozhodl. Slab\u00e9 jezdectvo nedok\u00e1\u017ee pora\u017een\u00e9ho nep\u0159\u00edtele \u00fa\u010dinn\u011b pron\u00e1sledovat, spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy ustupuj\u00ed spo\u0159\u00e1dan\u011b a v t\u00fdlu se jim formuj\u00ed z\u00e1lohy, p\u0159iplul i n\u00e1sledn\u00edk \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho tr\u016fnu, Napoleon\u016fv b\u00fdval\u00fd mar\u0161\u00e1l a man\u017eel jeho prvn\u00ed snoubenky D\u00e9sir\u00e9e, gaskon\u011bc Bernadotte se 40 000 mu\u017ei. Rakousko se ujme zprost\u0159edkov\u00e1n\u00ed p\u0159i jedn\u00e1n\u00ed o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, a to je uzav\u0159eno 4. \u010dervna. \u010cas hraje ve prosp\u011bch koalice. Slo\u017eit\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed (Napoleon se rozhodn\u011b nem\u00edn\u00ed vzd\u00e1t sv\u00fdch pozic, Prusko c\u00edt\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost od\u010dinit rok 1806, rusk\u00fdm z\u00e1jmem je por\u00e1\u017ekou Napoleona pos\u00edlit sv\u016fj vliv a p\u0159ibl\u00ed\u017eit se Evrop\u011b, Rakousko je opatrn\u00e9, ale pragmaticky nechce z\u016fstat stranou \u2013 a nelze zapomenout na Brity, kte\u0159\u00ed koalici na veden\u00ed dal\u0161\u00ed v\u00e1lky nab\u00edzej\u00ed obrovsk\u00e9 \u010d\u00e1stky) nemohou v\u00e9st k jin\u00e9mu v\u00fdsledku, ne\u017e k vystoupen\u00ed Rakouska po boku Ruska a Pruska. Tentokr\u00e1t se ji\u017e Napoleonova hrozba Metternichovi: \u201e\u2026v \u0159\u00edjnu se uvid\u00edme ve V\u00eddni!\u201c nenapln\u00ed. Napoleon je\u0161t\u011b zv\u00edt\u011bz\u00ed u Dr\u00e1\u017e\u010fan, pak ale daj\u00ed spojenci na radu francouzsk\u00fdch p\u0159eb\u011bhl\u00edk\u016f Moreaua a Jomminiho (a Bernadotta), vyh\u00fdbaj\u00ed se c\u00edsa\u0159i a por\u00e1\u017eej\u00ed od\u0159ady pod velen\u00edm mar\u0161\u00e1l\u016f a gener\u00e1l\u016f. U Chlumce se do pasti dostane horkokrevn\u00fd Vandamme a je zajat, Ney je pora\u017een u Dennewitz, Bertrand u Wartenbergu, Marmont u M\u00f6ckern, Macdonald u Katzbachu. D\u00edl\u010d\u00ed Eugenovy a Muratovy \u00fasp\u011bchy nesta\u010d\u00ed a schyluje se k rozuzlen\u00ed. Velmi nep\u0159\u00edzniv\u00e1 mezin\u00e1rodn\u00ed situace Francie \u010din\u00ed z mal\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch st\u00e1t\u016f nespolehliv\u00e9 spojence. Nelze jim to vy\u010d\u00edtat.<\/p>\n T\u0159\u00eddenn\u00ed bitva n\u00e1rod\u016f u Lipska je nejv\u011bt\u0161\u00edm st\u0159etnut\u00edm v\u00e1lek let 1792-1815. C\u00edsa\u0159 m\u011bl na 165 000 voj\u00e1k\u016f, koalice asi 220 000. Francouzi a jejich spojenci se prvn\u00ed den dr\u017eeli velmi dob\u0159e, na n\u011bkolika m\u00edstech spojeneck\u00fd postup nejen zastavili, ale zah\u00e1jili i vlastn\u00ed proti\u00fatok. Spojenc\u016fm v\u0161ak neust\u00e1le p\u0159ich\u00e1zely posily, Napoleon tak\u0159ka \u017e\u00e1dn\u00e9 nem\u011bl. V nejhor\u0161\u00ed chv\u00edli pak na stranu koalice p\u0159eb\u011bhly sask\u00e9 jednotky (co\u017e jim asi vy\u010d\u00edtat lze) a bylo rozhodnuto \u2013 pom\u011br sil 1:3 a sni\u017euj\u00edc\u00ed se z\u00e1soby munice Napoleona p\u0159im\u011bly vydat rozkaz k \u00fastupu. K dovr\u0161en\u00ed v\u0161eho m\u011bl v z\u00e1dech \u0159eku Elsteru s jedin\u00fdm mostem, kter\u00fd byl ne\u0161\u0165astn\u00fdm omylem p\u0159ed\u010dasn\u011b zni\u010den vlastn\u00edmi \u017eenisty\u2026 Koalice triumfovala. Zbyl\u00e9 c\u00edsa\u0159ovy jednotky se probily do Francie skrz bavorsk\u00e9ho gener\u00e1la von Wredeho, kter\u00fd se jim pokusil p\u0159ehradit cestu a politicky tak v o\u010d\u00edch spojenc\u016f vylep\u0161it obraz sv\u00e9 zem\u011b. V pat\u00e1ch jim pochodovala cel\u00e1 Evropa.<\/p>\n Napoleona opustili posledn\u00ed v\u011brn\u00ed spojenci, zbylo mu jen n\u011bkolik des\u00edtek tis\u00edc mu\u017e\u016f (zejm\u00e9na pluky C\u00edsa\u0159sk\u00e9 gardy), jeho dom\u00e1c\u00ed politick\u00e1 pozice se ot\u0159\u00e1sala, roajalist\u00e9 u\u017e sly\u0161eli bubny sv\u00fdch \u201eosvoboditel\u016f\u201c, nebezpe\u010d\u00ed hrozilo p\u0159irozen\u011b siln\u011bji i z leva. Francie byla dlouh\u00fdmi v\u00e1lkami skute\u010dn\u011b vy\u010derpan\u00e1 a tou\u017eebn\u011b si p\u0159\u00e1la oddech. Ne v\u0161ak za ka\u017edou cenu a nejen arm\u00e1da byla st\u00e1le ochotna bojovat. Hor\u0161\u00ed to bylo s politiky, mar\u0161\u00e1ly a gener\u00e1ly. Obyvatelstvo a voj\u00e1ci v\u011b\u0159ili, gener\u00e1lov\u00e9 v\u0161ak znali situaci a nevid\u011bli v\u00fdchodisko. Napoleon odm\u00edtl m\u00edrov\u00e9 nab\u00eddky, kter\u00e9 Francii diktovaly hranice z roku 1792 a c\u00edsa\u0159i titul kr\u00e1le. Nebyl zvykl\u00fd p\u0159ij\u00edmat m\u00edr v pozici pora\u017een\u00e9ho. Za\u010dalo p\u0159edposledn\u00ed ta\u017een\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. B\u011bhem n\u011bj sice Napoleon \u201ena\u0161el sv\u00e9 italsk\u00e9 boty\u201c a v rychl\u00e9m sledu bitev spojence v\u011bt\u0161inou por\u00e1\u017eel, man\u00e9vroval mistrovsky, ale lavinu zastavit nemohl a \u017e\u00e1dn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nemohlo b\u00fdt rozhoduj\u00edc\u00ed. Ve chv\u00edli, kdy zastavil Bl\u00fcchera, Wintzingerode a Schwarzenberg postupovali neru\u0161en\u011b na Pa\u0159\u00ed\u017e. Gener\u00e1l Bonaparte by asi nev\u00e1hal povzbudit obyvatelstvo, je\u017e si dob\u0159e pamatovalo revoluci, k v\u0161eobecn\u00e9mu odporu proti invazi star\u00fdch po\u0159\u00e1dk\u016f (a obyvatelstvo by v roce 1814 asi povzbuzen\u00ed vysly\u0161elo), c\u00edsa\u0159 Napoleon v\u0161ak n\u011bco takov\u00e9ho p\u0159irozen\u011b zavrhl. Revoluci nev\u011b\u0159il, republiku pova\u017eoval za slab\u00e9 a \u201evelk\u00fdch v\u011bc\u00ed\u201c neschopn\u00e9 z\u0159\u00edzen\u00ed. Posledn\u00ed nad\u011bji spat\u0159oval v \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 obran\u011b Pa\u0159\u00ed\u017ee, j\u00ed\u017e by p\u0159i\u0161el od v\u00fdchodu s pos\u00edlenou arm\u00e1dou na pomoc a koali\u010dn\u00ed vojska tak od\u0159\u00edzl od z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, pak by uzav\u0159el m\u00edr z pozice minim\u00e1ln\u011b nepora\u017een\u00e9ho\u2026 Pa\u0159\u00ed\u017e se v\u0161ak bez boje vzdala (prsty v tom m\u011bl krom\u011b jin\u00fdch, jak\u00e9 p\u0159ekvapen\u00ed, Talleyrand), z c\u00edsa\u0159ova vojska se nep\u0159\u00edteli vydal (d\u016fstojn\u00edky oklaman\u00fd) sbor mar\u0161\u00e1la Marmonta (Marmont za to jist\u011b odpov\u011bdnost nesl, nicm\u00e9n\u011b v\u011bci se mu sp\u00ed\u0161e vymkly z rukou, ne\u017e \u017ee by cht\u011bl ne\u010destn\u011b zradit).<\/p>\n Nezbylo ne\u017e podepsat (prvn\u00ed) abdikaci (6. dubna 1814), j\u00ed\u017e mu osobn\u011b p\u0159inesli jeho mar\u0161\u00e1lov\u00e9. 20. dubna se rozlou\u010d\u00ed se svou gardou a odj\u00ed\u017ed\u00ed z Fontainebleau. Kam? Z vrtochu cara Alexandra na ostrov Elbu, kter\u00fd je od Francie co by kamenem dohodil. Na ja\u0159e 1814 se v\u0161ak pora\u017een\u00e9ho Napoleona nikdo neboj\u00ed\u2026 4. kv\u011btna se na francouzsk\u00e9m tr\u016fnu rozval\u00ed Ludv\u00edk XVIII., bratr popraven\u00e9ho ob\u010dana Kapeta (b\u00fdval\u00e9ho Ludv\u00edka XVI., z Bo\u017e\u00ed milosti kr\u00e1le Francie). Napoleonovu synovi je n\u00e1rok na tr\u016fn samoz\u0159ejm\u011b up\u0159en. Po 22 letech je ve Francii op\u011bt sly\u0161et provol\u00e1v\u00e1n\u00ed \u201eVive le Roi!\u201c, za\u010d\u00edn\u00e1 pomstychtiv\u00fd hon na revolucion\u00e1\u0159e a bonapartisty \u2013 B\u00edl\u00fd teror, arm\u00e1da je redukov\u00e1na, Francie plat\u00ed reparace, ale d\u00edky Talleyrandovi se na V\u00edde\u0148sk\u00e9m kongresu op\u011bt zapojuje pozvolna mezi velmoci, v\u00edt\u011bzn\u00e9 arm\u00e1dy ji opou\u0161t\u011bj\u00ed.<\/p>\n Sto dn\u00ed<\/strong><\/p>\n Bourboni se ni\u010demu nenau\u010dili a nic nepochopili\u2026<\/em><\/p>\n Na Elb\u011b mezit\u00edm c\u00edsa\u0159 (nebo\u0165 titul mu neup\u0159eli) sleduje s rostouc\u00edm z\u00e1jmem v\u00fdvoj situace ve Francii. V jeho hlav\u011b zraje pl\u00e1n na n\u00e1vrat. Ludv\u00edk XVIII. byl mo\u017en\u00e1 vzd\u011blan\u00fd a um\u00edrn\u011bn\u00fd panovn\u00edk, vliv na ud\u00e1losti m\u011bli v\u0161ak sp\u00ed\u0161e lid\u00e9 z okruhu jeho bratra, hrab\u011bte d\u2019Artois. Francouzi p\u0159i\u0161li o \u0159adu pr\u00e1v a svobod z\u00edskan\u00fdch za revoluce a zachovan\u00fdch za c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Rostla nespokojenost a nap\u011bt\u00ed. Voj\u00e1ci nucen\u00ed provol\u00e1vat \u201eVive le Roi!\u201c dod\u00e1vali polohlasem \u201e\u2026de Rome\u201c, m\u011bli na mysli \u0159\u00edmsk\u00e9ho kr\u00e1le \u2013 Napoleonova syna Orl\u00edka. V c\u00edsa\u0159ov\u00fdch o\u010d\u00edch se Francie stala zralou pro zm\u011bnu. Nikdo nic netu\u0161il, nikdo se ni\u010deho podobn\u00e9ho neob\u00e1val, mnoho lid\u00ed v\u0161ak v n\u011bco podobn\u00e9ho tajn\u011b doufalo. C\u00edsa\u0159 se 1. b\u0159ezna 1815 nalod\u00ed a s asi tis\u00edcovkou gardist\u016f p\u0159istane nedaleko Antibes. Okam\u017eit\u011b vyraz\u00ed sm\u011brem k Pa\u0159\u00ed\u017ei. Cestou se k n\u011bmu p\u0159id\u00e1vaj\u00ed jednotky kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy, n\u00e1rodn\u00ed gardy i prost\u00ed kr\u00e1lovi poddan\u00ed. Zpr\u00e1va o jeho n\u00e1vratu se \u0161\u00ed\u0159\u00ed rychle, v Pa\u0159\u00ed\u017ei se v\u0161ak nikdo neboj\u00ed. Kr\u00e1l vy\u0161le proti \u201e\u0161elm\u011b\u201c mar\u0161\u00e1la Neye, kter\u00fd m\u00e1 \u00fadajn\u011b sl\u00edbit, \u017ee ji \u201ep\u0159iveze v \u017eelezn\u00e9 kleci\u201c. Netrv\u00e1 dlouho a \u017eertuje o tom po c\u00edsa\u0159ov\u011b boku \u2013 po urputn\u00e9m vnit\u0159n\u00edm boji kr\u00e1le zradil, sv\u00e9 voj\u00e1ky t\u00edm nadchl a snad z nostalgie, snad z v\u011bdom\u00ed, \u017ee jeho pluky za kr\u00e1le proti c\u00edsa\u0159ov\u00fdm gran\u00e1tn\u00edk\u016fm bojovat nebudou, p\u0159e\u0161el na Napoleonovu stranu.<\/p>\n 19. b\u0159ezna z Pa\u0159\u00ed\u017ee prch\u00e1 kr\u00e1l\u016fv dv\u016fr, 20. b\u0159ezna se ve \u201esv\u00fdch\u201c pokoj\u00edch v pal\u00e1ci Tuillerie usazuje c\u00edsa\u0159. Nast\u00e1v\u00e1 doba hore\u010dn\u00e9ho politick\u00e9ho jedn\u00e1n\u00ed, sestaven\u00ed vl\u00e1dy, v\u00fdstavby arm\u00e1dy\u2026 \u00da\u010dastn\u00edci V\u00edde\u0148sk\u00e9ho kongresu nev\u00e1haj\u00ed a jejich arm\u00e1dy provedou \u010delem vzad. Napoleon m\u00e1 jen n\u011bkolik t\u00fddn\u016f. Diplomatick\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed neexistuje (nav\u00edc francouzsk\u00e9 m\u00edrov\u00e9 nab\u00eddky zpochybn\u00ed neapolsk\u00fd kr\u00e1l Murat, kter\u00fd p\u0159ed\u010dasn\u011b vyhl\u00e1s\u00ed v\u00e1lku Rakousku, je pora\u017een a mus\u00ed prchnout do Francie \u2013 kde c\u00edsa\u0159 odm\u00edtne jeho slu\u017eby). Francie stoj\u00ed proti milionov\u00e9 arm\u00e1d\u011b nep\u0159\u00e1tel, c\u00edsa\u0159 ne n\u011b v\u0161ak ne\u010dek\u00e1 a s\u00e1m za\u00fato\u010d\u00ed \u2013 vybere si Belgii, chce rozd\u011blit Brity a Prusy, jedny vrhnout za kan\u00e1l, druh\u00e9 rozdrtit. D\u00e1le se uvid\u00ed.<\/p>\n Posledn\u00ed ta\u017een\u00ed za\u010d\u00edn\u00e1 14. \u010dervna. Spojenci jsou p\u0159ekvapeni, ustupuj\u00ed. 16. \u010dervna se bojuje v paraleln\u00edch bitv\u00e1ch u Ligny (kde vel\u00ed proti Prus\u016fm c\u00edsa\u0159) a Quatre-Bras (proti anglo-batavsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b stoj\u00ed Ney). Snad Neyovou nerozhodnost\u00ed, ur\u010dit\u011b kv\u016fli \u0161patn\u00e9 pr\u00e1ci \u0161t\u00e1bu mar\u0161\u00e1la Soulta (sbor gener\u00e1la Droueta d\u2019Erlon dostal protich\u016fdn\u00e9 rozkazy a nezas\u00e1hl ani u Quatre-Bras, ani u Ligny) a s nezpochybnitelnou c\u00edsa\u0159ovou odpov\u011bdnost\u00ed jsou Francouzi u Quatre-Bras zastaveni, u Ligny v\u0161ak zv\u00edt\u011bz\u00ed. Za pora\u017een\u00fdmi Prusy vys\u00edl\u00e1 Napoleon mar\u0161\u00e1la Grouchyho, za stahuj\u00edc\u00edm se Wellingtonem postupuje s j\u00e1drem sil s\u00e1m. Postup je velmi pomal\u00fd a a\u017e 18. \u010dervna se anglo-batavsk\u00e1 a c\u00edsa\u0159ova Severn\u00ed arm\u00e1da st\u0159etnou p\u0159ed vs\u00ed Waterloo. Francouzsk\u00e1 arm\u00e1da se vysiluje masov\u00fdmi \u00fatoky proti siln\u00fdm postaven\u00edm Brit\u016f, Holan\u010fan\u016f, Belgi\u010dan\u016f a N\u011bmc\u016f, p\u0159esto z\u00edsk\u00e1v\u00e1 navrch. Vpadnou j\u00ed v\u0161ak do boku Prusov\u00e9, kte\u0159\u00ed se rychle vzpamatovali z por\u00e1\u017eky od Ligny. Grouchy, kter\u00fd je m\u011bl odrazit, na to nem\u00e1 dostatek sil, rozkaz k p\u0159ipojen\u00ed se k c\u00edsa\u0159i od mar\u0161\u00e1la Soulta, n\u00e1\u010deln\u00edka \u0161t\u00e1bu, pravd\u011bpodobn\u011b nikdy nedostal a lze mu jen t\u011b\u017eko vy\u010d\u00edtat, \u017ee se dr\u017eel c\u00edsa\u0159ov\u00fdch dispozic a sna\u017eil se je plnit. Francouzskou arm\u00e1du u Waterloo n\u00e1hl\u00fd \u00fatok z m\u00edsta, odkud \u010dekali posilu (c\u00edsa\u0159 sv\u00e9 voj\u00e1ky do posledn\u00ed chv\u00edle udr\u017eoval v nev\u011bdomosti v nad\u011bji, \u017ee Wellingtona rozdrt\u00ed, ne\u017e Prusov\u00e9 doraz\u00ed), demoralizuje a prom\u011bn\u00ed v dezorientovan\u00e9 prchaj\u00edc\u00ed hlou\u010dky. Pouze n\u011bkolik batalion\u016f c\u00edsa\u0159sk\u00e9 gardy vzdoruje do \u00fapln\u00e9ho konce. Napoleon je z boje vyveden a odj\u00ed\u017ed\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee. Grouchy se se sv\u00fdm k\u0159\u00eddlem mistrn\u011b od Prus\u016f odpout\u00e1 a ustoup\u00ed k Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/p>\n Ta se chyst\u00e1 pod velen\u00edm ministra v\u00e1lky Davouta na obranu, je\u017e m\u00e1 nov\u00e9 vl\u00e1d\u011b vylep\u0161it pozici po prohran\u00e9 bitv\u011b a ke kter\u00e9 nakonec z politick\u00fdch d\u016fvod\u016f nedojde. C\u00edsa\u0159, kter\u00fd pozd\u011bji n\u011bkolikr\u00e1t vl\u00e1d\u011b nab\u00edzel sv\u00e9 \u201eslu\u017eby gener\u00e1la\u201c, podruh\u00e9 abdikuje 22. \u010dervna 1815. Tentokr\u00e1t ji\u017e nikdo nic neriskuje, je vypov\u011bzen na ostrov Svat\u00e9 Heleny v Atlantsk\u00e9m oce\u00e1nu.<\/p>\n Boney \u2013 britsk\u00fd zajatec<\/strong><\/p>\n Tis\u00edce v\u011bk\u016f uplyne, ne\u017e okolnosti vynesou z davu mu\u017ee, kter\u00fd sehraje na jevi\u0161ti d\u011bjin podobn\u00e9 divadlo jako j\u00e1.<\/em><\/p>\n Na Svat\u00e9 Helen\u011b p\u0159ist\u00e1l 17. \u0159\u00edjna 1815. \u017dije zde v jeden\u00e1ctipokojov\u00e9 vile, nud\u00ed se, vzpom\u00edn\u00e1, proj\u00ed\u017ed\u00ed se na koni. Od roku 1817 se za\u010d\u00edn\u00e1 zhor\u0161ovat jeho zdravotn\u00ed stav. Organismus je vy\u010derp\u00e1n neuv\u011b\u0159iteln\u00fdm \u017eivotn\u00edm p\u0159\u00edb\u011bhem, jeho\u017e konec mu znep\u0159\u00edjem\u0148uje netaktn\u00ed spr\u00e1vce ostrova Lowe, naopak \u010din\u00ed jej snesiteln\u011bj\u0161\u00edm mal\u00e1 Betzy Balcombov\u00e1. Diktuje sv\u00e9 pam\u011bti. Nemoc postupn\u011b s\u00edl\u00ed. Sepisuje z\u00e1v\u011b\u0165 (p\u0159eje si b\u00fdt poh\u0159ben na b\u0159ez\u00edch Seiny) a 5. kv\u011btna 1821 um\u00edr\u00e1. Je poh\u0159ben na ostrov\u011b v neozna\u010den\u00e9m hrobu. V roce 1840 pak jsou jeho ostatky p\u0159evezeny s velkou sl\u00e1vou do Pa\u0159\u00ed\u017ee a poh\u0159beny v Invalidovn\u011b. V roce 1940 jsou pobl\u00ed\u017e jeho sarkof\u00e1gu ulo\u017eeny i ostatky jeho syna.<\/p>\n Napoleonova prvn\u00ed \u017eena Josef\u00edna zem\u0159ela 29. dubna 1814, jej\u00ed hrob v Malmaisonu Napoleon nav\u0161t\u00edvil p\u0159ed odjezdem na Svatou Helenu.<\/p>\n Marii Louisu (ani sv\u00e9ho syna) po odjezdu na Elbu ji\u017e nikdy nespat\u0159il, vym\u011bnili se jen n\u011bkolik dopis\u016f. Nalezla \u201e\u00fat\u011bchu\u201c v n\u00e1ru\u010di gener\u00e1la (pozd\u011bji poln\u00edho mar\u0161\u00e1la) Neipperga, za n\u011bho\u017e se v roce 1821 provdala. Zem\u0159ela v roce 1847.<\/p>\n Napoleon\u016fv legitimn\u00ed syn Orl\u00edk byl vychov\u00e1n u rakousk\u00e9ho dvora. Jeho p\u0159\u00edtelem se stal star\u00fd mar\u0161\u00e1l Marmont, kter\u00fd mu \u010dasto vypr\u00e1v\u011bl o otci. Orl\u00edk, v\u00e9voda Z\u00e1kupsk\u00fd, zem\u0159el ji\u017e v roce 1832.<\/p>\n Napoleonova matka Laetitia zem\u0159ela v roce 1836.<\/p>\n Star\u0161\u00ed bratr Joseph, b\u00fdval\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00fd kr\u00e1l Jos\u00e9, emigroval do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f a n\u011bkolikr\u00e1t se (velmi jemn\u011b) jm\u00e9nem Napoleona II. pokusil o bonapartistickou restauraci. Zem\u0159el v roce 1844 v Tosk\u00e1nsku.<\/p>\n Mlad\u0161\u00ed Lucien, Napoleon\u016fv rodinn\u00fd politick\u00fd protip\u00f3l, zem\u0159el v roce 1840. Louis, do roku 1810 holandsk\u00fd kr\u00e1l Lodewijk, zem\u0159el o \u0161est let pozd\u011bji (jeho syn Louis-Napoleon se stane c\u00edsa\u0159em Napoleonem III.).<\/p>\n Nejmlad\u0161\u00ed J\u00e9r\u00f4me, b\u00fdval\u00fd vestf\u00e1lsk\u00fd kr\u00e1l Hieronymus, se do\u017eil druh\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed (stal se mar\u0161\u00e1lem Francie), zem\u0159el v roce 1860. Napoleonova sestra Elisa zem\u0159ela ji\u017e v roce 1820, Pauline v roce 1825 a Caroline, b\u00fdval\u00e1 neapolsk\u00e1 kr\u00e1lovna, v roce 1839.<\/p>\n O Napoleonovi byly seps\u00e1ny stovky knih, divadeln\u00edch her, nato\u010deny des\u00edtky film\u016f. Existuje jen m\u00e1lo historick\u00fdch postav, je\u017e dodnes bud\u00ed takovou pozornost, maj\u00ed sv\u00e9 zarputil\u00e9 zast\u00e1nce i odp\u016frce. V ka\u017ed\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b byl Napoleone di Buonaparte v\u00fdjime\u010dn\u00fd \u010dlov\u011bk a pozornost, je\u017e je mu v\u011bnov\u00e1na, si zaslou\u017e\u00ed. S\u00e1m jednou prohl\u00e1sil: \u201eP\u0159ece jen, jak\u00fd je to rom\u00e1n, ten m\u016fj \u017eivot!\u201c<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Mezi postavy sv\u011btov\u00e9 historie, je\u017e ovlivnily sv\u00fdm v\u00fdznamem dobu nejen svou, pat\u0159\u00ed na jedno z \u010deln\u00fdch m\u00edst bezesporu Napol\u00e9on Bonaparte. Polo\u017eila-li Francouzsk\u00e1 revoluce (jej\u00ed\u017e byl gener\u00e1l Bonaparte mocnou zbran\u00ed) z\u00e1klad modern\u00ed Evropy smeten\u00edm Star\u00e9ho re\u017eimu, prvn\u00ed konzul Bonaparte a c\u00edsa\u0159 Napol\u00e9on starou Evropu donutili na tomto z\u00e1kladu stav\u011bt.<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":14077,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,11],"tags":[5867,5918,5899],"class_list":["post-10093","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-cisarove","tag-napoleon","tag-napoleonova-armada","tag-napoleonske-valky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10093","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=10093"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10093\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12069,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/10093\/revisions\/12069"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14077"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=10093"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=10093"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=10093"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}