{"id":1037,"date":"2010-06-30T08:33:45","date_gmt":"2010-06-30T06:33:45","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/mytus-o-napoleonove-invazi\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:16","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:16","slug":"mytus-o-napoleonove-invazi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/mytus-o-napoleonove-invazi\/","title":{"rendered":"M\u00fdtus o Napoleonov\u011b invazi"},"content":{"rendered":"

Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk
\nM\u00ddTUS O INVAZI ANEB P\u0158EDEHRA KE SLUNCI NAD SLAVKOVEM<\/a>
\nNapoleonovy p\u0159\u00edpravy na vylod\u011bn\u00ed v Anglii v letech 1803\u20131805<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

P\u0159edehru tzv. t\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky tvo\u0159il francouzsko-anglick\u00fd konflikt; v p\u0159edstav\u00e1ch Napoleona Bonaparta m\u011bl skon\u010dit por\u00e1\u017ekou Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a triumf\u00e1ln\u00edm vstupem do Lond\u00fdna, ke kter\u00e9mu se u\u017e razily medaile. Invazi do Anglie chystal prvn\u00ed mu\u017e Francie od roku 1803, n\u011bkolikr\u00e1t ji ale odlo\u017eil a vojenskopolitick\u00e9 probl\u00e9my i zvraty jej nakonec donutily podniknout poln\u00ed ta\u017een\u00ed roku 1805, kter\u00e9 po vojensk\u00e9 str\u00e1nce kulminovalo triumfem v zimn\u00ed z\u00e1\u0159i slunce nad Slavkovem. Tak vyhl\u00ed\u017e\u00ed obecn\u011b vn\u00edman\u00e1 p\u0159edstava o v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech let 1803\u20131805, kter\u00e1 jako by byla p\u0159ejata se star\u00fdch prac\u00ed Thiersov\u00fdch.1) Pokud se v\u0161ak za\u010dneme zab\u00fdvat ot\u00e1zkou Napoleonovy p\u0159ipravenosti na legend\u00e1rn\u00ed invazi a re\u00e1lnost\u00ed cel\u00e9ho podniku, dostane ona p\u0159edstava v\u00e1\u017en\u00e9 trhliny. Toto t\u00e9ma, v na\u0161\u00ed historick\u00e9 literatu\u0159e prakticky nedot\u010den\u00e9, je d\u016fvodem pro alespo\u0148 stru\u010dn\u00fd n\u00e1\u010drt \u0161k\u00e1ly probl\u00e9m\u016f a pro shrnut\u00ed z\u00e1v\u011br\u016f historick\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed anglick\u00e9ho i francouzsk\u00e9ho.<\/p>\n

Stav b\u00e1d\u00e1n\u00ed<\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed a velmi d\u016fkladnou anal\u00fdzu cel\u00e9 problematiky provedl p\u0159ed v\u00edce ne\u017e stolet\u00edm z francouzsk\u00e9 strany Desbri\u00e8re a jeho mnohasvazkov\u00e1 pr\u00e1ce z\u016fstala dodnes nep\u0159ekonanou.2) Ze strany britsk\u00e9 se nedlouho pot\u00e9 objevila monografie sira Corbetta, v\u011bnovan\u00e1 anal\u00fdze n\u00e1mo\u0159n\u00edch aspekt\u016f s d\u016frazem na celkovou situaci i p\u0159ipravenost Royal Navy.3) Kl\u00ed\u010dovou pramennou edici pochopiteln\u011b p\u0159edstavuje Napoleonova korespondence z let 1803 a\u017e 1805.4)<\/p>\n

Desbri\u00e8rova i Corbettova pr\u00e1ce zodpov\u011bd\u011bly vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem v\u011bt\u0161inu ot\u00e1zek, t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se jak francouzsk\u00fdch p\u0159\u00edprav na invazi, tak britsk\u00fdch protiopat\u0159en\u00ed, a dosp\u011bly k celkem jednozna\u010dn\u00fdm z\u00e1v\u011br\u016fm, jejich monografie jsou v\u0161ak zn\u00e1my jen specialist\u016fm na vojensk\u00e9 \u010di n\u00e1mo\u0159n\u00ed d\u011bjiny tohoto obdob\u00ed. Dosti ob\u0161\u00edrn\u011b a s upozorn\u011bn\u00edm na nov\u011b objeven\u00e9 archivn\u00ed materi\u00e1ly je v ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b shrnuli M. Battesti a admir\u00e1l Monaque.5) Do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017een\u00e9 syntetick\u00e9 pr\u00e1ce o Napoleonu Bonapartovi z t\u00e9to problematiky neobsahuj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 nic, jen monografie Manfredova probl\u00e9my kolem re\u00e1lnosti invaze m\u00edrn\u011b nazna\u010duje.6) Z nep\u0159elo\u017een\u00fdch synt\u00e9z jsou Desbri\u00e8rovy i Corbettovy z\u00e1v\u011bry pregnantn\u011b sumarizov\u00e1ny ve fundament\u00e1ln\u00ed pr\u00e1ci Tulardov\u011b7) \u010di v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch heslech obs\u00e1hl\u00e9ho Dictionnaire Napol\u00e9on.8)<\/p>\n

Materi\u00e1ln\u00ed po\u017eadavky a podm\u00ednky<\/p>\n

Invaz\u00ed, kter\u00e1 by poko\u0159ila \u201eperfidn\u00ed Albion\u201c, se za\u010dal Napoleon Bonaparte zab\u00fdvat v b\u0159eznu 1801, kdy dal pokyn k vytvo\u0159en\u00ed Flottille de La Manche pod velen\u00edm admir\u00e1la Latouche-Tr\u00e9villa. Plavidla a pot\u0159ebn\u00e9 z\u00e1zem\u00ed v podob\u011b \u00faprav p\u0159\u00edstavu Boulogne-sur-Mer m\u011bl dodat tehdej\u0161\u00ed ministr n\u00e1mo\u0159nictva Forfait. V\u00fdsledky byly neuspokojiv\u00e9, pomineme-li por\u00e1\u017eku, kterou Latouche-Tr\u00e9ville u\u0161t\u011bd\u0159il 16. srpna 1801 Nelsonovi.9)<\/p>\n

Amiensk\u00fd m\u00edr p\u0159\u00edpravy ukon\u010dil a Bonaparte se k nim vr\u00e1til a\u017e v kv\u011btnu 1803, m\u011bs\u00edc po propuknut\u00ed nov\u00e9 v\u00e1lky s Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. Tehdy jmenoval dva mu\u017ee zodpov\u011bdn\u00e9 za vybudov\u00e1n\u00ed a p\u0159\u00edpravu Flottille Nationale, N\u00e1rodn\u00ed flotily. Po materi\u00e1ln\u011b technick\u00e9 str\u00e1nce to byl b\u00fdval\u00fd ministr Forfait, po str\u00e1nce n\u00e1mo\u0159n\u00edho velen\u00ed admir\u00e1l Bruix, konkr\u00e9tn\u00ed direktivy ale Prvn\u00ed konzul vyty\u010dil a\u017e v posledn\u00ed srpnov\u00e9 dek\u00e1d\u011b a v pr\u016fb\u011bhu z\u00e1\u0159\u00ed.10) Cht\u011bl 12 diviz\u00ed po 27 d\u011blov\u00fdch \u0161alup\u00e1ch, 16 diviz\u00ed po 27 d\u011blov\u00fdch \u010dlunech, 4 divize po 28 vyzbrojen\u00fdch ryb\u00e1\u0159sk\u00fdch lod\u00edch a 60 pramic, dohromady se\u010dteno 2008 plavidel.<\/p>\n

Prvn\u00ed odhady n\u00e1klad\u016f \u010dinily 26 a\u017e 27 milion\u016f frank\u016f a postupn\u011b vzrostly na desetin\u00e1sobek, pen\u00edze v\u0161ak netvo\u0159ily hlavn\u00ed probl\u00e9m. V\u00fdstavbu nebrzdily finance, ale nedostatek kapacit lod\u011bnic i materi\u00e1lu pro lodn\u00ed stavitelstv\u00ed (nejen d\u0159eva, ale i konop\u00ed, plachtoviny, \u017eeleza, barevn\u00fdch kov\u016f, atd.) a nedostatek lid\u00ed, nebo\u0165 pro invazn\u00ed flotu bylo pot\u0159eba 16 000\u201320 000 n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f. Vyty\u010den\u00fd program (roku 1804 zv\u00fd\u0161en\u00fd na 3000 lod\u00ed) tak nebyl nikdy napln\u011bn.<\/p>\n

\u010c\u00edsla, obsa\u017een\u00e1 v Napoleonov\u011b dopisu viceadmir\u00e1lu Bruixovi ze 3. \u010dervence 1804 \u0159\u00edkaj\u00ed, \u017ee Flottille Nationale tvo\u0159ilo zhruba 1800 lod\u00ed (700 v Boulogne, 290 v \u00c9taples, 340 ve Wimereux, 437 v Ambleteuse). Pozd\u011bji tyto s\u00edly vzrostly jen m\u00e1lo; ke 20. \u010dervenci 1805 \u010d\u00edtalo lo\u010fstvo celkem 2198 plavidel, \u010d\u00e1st se v\u0161ak nach\u00e1zela i v Dunquerque a v Ostende. Celkov\u00e1 p\u0159epravn\u00ed kapacita \u010dinila teoreticky 160 920 mu\u017e\u016f a 8745 kon\u00ed.11)<\/p>\n

V\u00fdstavba invazn\u00ed floty p\u0159edstavovala jen \u010d\u00e1st z toho, co bylo nutno \u0159e\u0161it. Druh\u00fd probl\u00e9m tvo\u0159ily p\u0159\u00edstavy, jejich\u017e kapacity bylo nutno zv\u011bt\u0161it, co\u017e znamenalo obrovsk\u00fd objem zemn\u00edch i stavebn\u00edch prac\u00ed v\u010detn\u011b vy\u010di\u0161t\u011bn\u00ed dna od naplavenin. V Boulogne-sur-Mer, p\u0159\u00edstavu, kter\u00fd m\u011bl hr\u00e1t kl\u00ed\u010dovou roli, trvaly z\u00e1kladn\u00ed pr\u00e1ce a\u017e do jara 1804.<\/p>\n

Jedinou v\u011bc\u00ed, ji\u017e se poda\u0159ilo realizovat bez probl\u00e9m\u016f, bylo shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vojska, mohutn\u00e9, do n\u011bkolika sbor\u016f roz\u010dlen\u011bn\u00e9 Arm\u00e9e des C\u00f4tes de l\u2019Oc\u00e9an s j\u00e1drem v Boulogne-sur-Mer.<\/p>\n

Ovl\u00e1dnut\u00ed La Manche jako z\u00e1kladn\u00ed probl\u00e9m<\/p>\n

Pokud m\u011blo invazn\u00ed lo\u010fstvo, tedy vlastn\u00ed lod\u011b s voj\u00e1ky a materi\u00e1lem, \u00fa\u017einu p\u0159eplout, bezpodm\u00edne\u010dn\u011b pot\u0159ebovalo ochranu floty \u0159adov\u00fdch lod\u00ed v po\u010dtu n\u011bkolika des\u00edtek v\u00edcepalubn\u00edk\u016f. Tato flota musela vplout do La Manche, ovl\u00e1dnout jej a po ur\u010ditou dobu ubr\u00e1nit p\u0159ed Royal Navy. Francouzsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 lo\u010fstvo p\u0159itom zle poznamenala jak revoluce, tak por\u00e1\u017eky, kter\u00e9 utrp\u011blo.12) Organiza\u010dn\u011b je tvo\u0159ily dv\u011b eskadry; tzv. Levantsk\u00e1 m\u011bla z\u00e1kladnu ve st\u0159edomo\u0159sk\u00e9m Toulonu a tzv. Ponantsk\u00e1 v atlantick\u00e9m Brestu. Men\u0161\u00ed s\u00edly pak byly deta\u0161ov\u00e1ny v z\u00e1padofrancouzsk\u00e9m Rochefortu a \u0161pan\u011blsk\u00e9m Ferrolu. P\u0159ed v\u0161emi uveden\u00fdmi p\u0159\u00edstavy prov\u00e1d\u011bla Royal Navy od prvn\u00edch dn\u016f v\u00e1lky t\u011bsnou blok\u00e1du, kterou rozev\u00edrala jen p\u0159i nep\u0159\u00edzniv\u00e9m po\u010das\u00ed. V prostoru La Manche nedisponovali Francouzi jedinou \u0159adovou lod\u00ed a podpora pro operaci tedy musela p\u0159iplout bu\u010f od b\u0159eh\u016f Bretan\u011b, \u010di ze St\u0159edozemn\u00edho mo\u0159e!<\/p>\n

To v\u0161e musel br\u00e1t Bonaparte do \u00favahy p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b strategick\u00fdch pl\u00e1n\u016f, z nich\u017e prvn\u00ed formuloval 7. prosince 1803.13) Obsahoval t\u0159i varianty \u00faniku eskadry z Toulonu, p\u0159eplut\u00ed do Biskajsk\u00e9ho z\u00e1livu a p\u0159ibr\u00e1n\u00ed dal\u0161\u00edch sil z atlantick\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f. Prvn\u00ed konzul po\u0159\u00e1dal admir\u00e1la Ganteauma o n\u00e1zor a tento velitel Brestsk\u00e9 eskadry odpov\u011bd\u011bl, by\u0165 navrhl variantu vlastn\u00ed, bez obalu:<\/p>\n

\u201eNahl\u00ed\u017e\u00edm na v\u00fdpravu flotily jako na t\u00e9m\u011b\u0159 nemo\u017enou, nesm\u00edrn\u011b z\u00e1vislou na n\u00e1hod\u00e1ch, p\u0159i\u010dem\u017e jej\u00ed \u00fasp\u011bch nelze zaru\u010dit. Dostavit se m\u016f\u017ee jen spolu s n\u011bjakou v\u00fdznamnou ud\u00e1lost\u00ed, ji\u017e nelze p\u0159edv\u00eddat.\u201c14)<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed pl\u00e1n (podle data zvan\u00fd \u201ePl\u00e1n z 25. kv\u011btna\u201c) p\u0159edstavoval modifikaci Ganteaumova n\u00e1vrhu: Toulonsk\u00e1 eskadra by proplula do Atlantiku, p\u0159ibrala lod\u011b francouzsk\u00e9 i \u0161pan\u011blsk\u00e9 a nejsp\u00ed\u0161e by odblokovala Brestskou eskadru.15) Z\u00e1m\u011br, kter\u00fd sm\u011b\u0159oval k vybojov\u00e1n\u00ed p\u0159evahy ve velk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b, doznal ur\u010dit\u00e9 \u00fapravy a bojovn\u00fd admir\u00e1l Latouche-Tr\u00e9ville, velitel Levantsk\u00e9 eskadry, na n\u011bj nahl\u00ed\u017eel jako na realizovateln\u00fd, tento mu\u017e v\u0161ak v noci z 29. na 30. srpna 1804 na palub\u011b sv\u00e9 lodi zem\u0159el. Ne\u017e se vy\u0159e\u0161il vskutku o\u017eehav\u00fd probl\u00e9m, k\u00fdm jej nahradit, nastal podzim a s n\u00edm zavl\u00e1dly v La Manche pov\u011btrnostn\u00ed podm\u00ednky, v nich\u017e se invaze uskute\u010dnit nedala. Akce se proto p\u0159esunuly a\u017e na jaro 1805, kdy dostal cel\u00fd pl\u00e1n diametr\u00e1ln\u011b odli\u0161nou podobu.<\/p>\n

Klamn\u00e1 v\u00fdprava k Antil\u00e1m: sen a realita<\/p>\n

Hlavn\u00ed roli v n\u011bm m\u011bla hr\u00e1t nikoliv Toulonsk\u00e1 eskadra, sv\u011b\u0159en\u00e1 nyn\u00ed viceadmir\u00e1lu Villeneuvovi, ale Ganteaumova Brestsk\u00e1 eskadra. Z\u00e1m\u011brem bylo (velmi stru\u010dn\u011b shrnuto) vyplout se silami z Toulonu, Rochefortu, C\u00e1dizu i Brestu k Antil\u00e1m a Brit\u016fm zmizet v z\u00e1padn\u00edm Atlantiku, \u010di je tam za sebou nal\u00e1kat. U Antil by nepozorovan\u011b vzniklo mohutn\u00e9 koncentrovan\u00e9 lo\u010fstvo, je\u017e by doplulo zp\u011bt k evropsk\u00fdm b\u0159eh\u016fm a vplulo do La Manche.16) Jen Ganteaumovi p\u0159itom Napoleon v instrukc\u00edch z 2. b\u0159ezna 1805 sd\u011blil, \u017ee z Karibiku vypluje lo\u010fstvo zp\u011bt, aby mezi 10. \u010dervnem a 10. \u010dervencem podpo\u0159ilo u Boulogne invazi. Ve Villeneuvovi adresovan\u00e9 instrukci, rovn\u011b\u017e z 2. b\u0159ezna, nebylo o skute\u010dn\u00e9m c\u00edli i z\u00e1m\u011bru ani slovo.17) M\u011bl vyplout z Toulonu, p\u0159ibrat \u0161pan\u011blskou eskadru v C\u00e1dizu, u Martiniku se spojit s Missiessyho eskadrou z Rochefortu a stanovenou dobu \u010dekat na Ganteauma, pokud by tam tento admir\u00e1l u\u017e s Brestskou eskadrou nebyl.<\/p>\n

Z cel\u00e9ho tzv. Pl\u00e1nu z 2. b\u0159ezna se ov\u0161em poda\u0159ilo realizovat pouh\u00fd zlomek. Villeneuve vyplul z Toulonu, unikl Nelsonovi, spojil se v C\u00e1dizu s Gravinou a britsk\u00e9mu lo\u010fstvu dokonale zmizel, jen\u017ee kdy\u017e 14. kv\u011btna doplul k Martiniku, nebyl tam ani Missiessy (kter\u00fd o Napoleonov\u011b pl\u00e1nu nic nev\u011bd\u011bl a odplul zp\u011bt), ani Ganteaume, jemu\u017e se z Brestu vyplout nepoda\u0159ilo! \u010cekal (nebo\u0165 tak mu to instrukce ze 2. b\u0159ezna ukl\u00e1daly) a\u017e do 4. \u010dervence, kdy p\u0159iplul kontradmir\u00e1l Magon s nov\u00fdmi direktivami, je\u017e na\u0159izovaly:<\/p>\n

\u201ePokud nedostanete p\u011btat\u0159icet dn\u00ed od p\u0159iplut\u00ed kontradmir\u00e1la Magona zpr\u00e1vy o admir\u00e1lu Ganteaumovi (…), provedete nejkrat\u0161\u00ed cestou n\u00e1vrat k Ferrolu. Tam najdete 15 francouzsk\u00fdch a \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed, kter\u00e9 nav\u00fd\u0161\u00ed va\u0161i eskadru na 35 lod\u00ed. S nimi se objev\u00edte p\u0159ed Brestem, provedete tu, ani\u017e do p\u0159\u00edstavu vplujete, spojen\u00ed s 21 kor\u00e1by, jim\u017e vel\u00ed admir\u00e1l Ganteaume; s touto n\u00e1mo\u0159n\u00ed arm\u00e1dou veplujete do La Manche a objev\u00edte se p\u0159ed Boulogne\u2026\u201c18)<\/p>\n

Villeneuve doplul p\u0159es Atlantik a po bitv\u011b, sveden\u00e9 22. \u010dervence, jej na \u0161pan\u011blsk\u00e9m b\u0159ehu \u010dekal c\u00edsa\u0159\u016fv list z 16. \u010dervence. St\u00e1le se v n\u011bm hovo\u0159ilo o odblokov\u00e1n\u00ed Brestu a veplut\u00ed do La Manche, v z\u00e1v\u011bru ale st\u00e1ly p\u0159ekvapiv\u00e9 v\u011bty:<\/p>\n

\u201eJestli\u017ee se va\u0161e situace podstatn\u011b zm\u011bnila (\u2026), nechceme v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b, aby na\u0161e flota vplula do p\u0159\u00edstavu Ferrol; v tomto p\u0159\u00edpad\u011b, kter\u00fd s pomoc\u00ed Bo\u017e\u00ed nenastane, si p\u0159ejeme, abyste odblokoval na\u0161e eskadry v Rochefortu a ve Ferrolu a nejl\u00e9pe by pak s nimi bylo zakotvit v C\u00e1dizu.\u201c19)
\nVilleneuve rozkaz splnil, p\u0159ibral lod\u011b z Ferrolu, s eskadrou z Rochefortu se ale minul a vzhledem na opot\u0159eben\u00ed plavidel, b\u00eddn\u00fd zdravotn\u00ed stav pos\u00e1dek (mu\u017estvo neuvyklo dlouhodob\u00e9mu pobytu na mo\u0159i; pro Brity byly \u010dty\u0159i m\u011bs\u00edce plavby naprosto b\u011b\u017enou v\u011bc\u00ed) i s ohledem na nutnost doplnit z\u00e1soby v\u010detn\u011b sladk\u00e9 vody se 15. srpna rozhodl (zcela v souladu s Napoleonov\u00fdmi pokyny) plout ne na severov\u00fdchod k Brestu, ale na jih do C\u00e1dizu. C\u00edsa\u0159 ov\u0161em zm\u011bnil n\u00e1zor a za\u010dal rozes\u00edlat Ganteaumovi do Brestu i Villeneuvovi (o n\u011bm\u017e nev\u011bd\u011bl, kde je) dramatick\u00e9 depe\u0161e, ba i telegramy. V jednom z nich (z 22. srpna) st\u00e1lo:<\/p>\n

\u201ePane viceadmir\u00e1le Villeneuve, douf\u00e1m, \u017ee jste dorazil do Brestu. Vyplujte, neztr\u00e1cejte ani chv\u00edli,a shrom\u00e1\u017ed\u011bte se s m\u00fdmi eskadrami v La Manche. Anglie je na\u0161e. Jsme v\u0161ichni p\u0159ipraveni, v\u0161ichni nalod\u011bni. Objevte se na \u010dty\u0159iadvacet hodin, a v\u0161e skoncujeme.\u201c<\/p>\n

Ganteaume z Brestu op\u011bt nevyplul a Villeneuva ony depe\u0161e nezastihly. I kdyby je dostal, bylo by v\u0161e k ni\u010demu, nebo\u0165 u\u017e 23. srpna zm\u011bnil Napoleon pl\u00e1ny a za\u010dal rozes\u00edlat instrukce k vytvo\u0159en\u00ed p\u0159edvoj\u016f pro ta\u017een\u00ed do N\u011bmecka! Dne 26. srpna n\u00e1sledovaly rozkazy k zah\u00e1jen\u00ed prvn\u00edch p\u0159esun\u016f arm\u00e1dn\u00edch sbor\u016f a 30. srpna vy\u0161el c\u00edsa\u0159sk\u00fd dekret, na\u0159izuj\u00edc\u00ed zakonzervov\u00e1n\u00ed cel\u00e9 invazn\u00ed Flottille Nationale. Teprve dva dny po tomto rozkazu, 1. z\u00e1\u0159\u00ed, se c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f dozv\u011bd\u011bl, \u017ee viceadmir\u00e1l Villeneuve zakotvil v C\u00e1dizu!20)<\/p>\n

Villeneuvovi u\u017e z\u016fstal punc mu\u017ee, kter\u00fd pl\u00e1ny na invazi zma\u0159il, byly v\u0161ak c\u00edsa\u0159ovy z\u00e1m\u011bry re\u00e1ln\u00e9 a daly se uskute\u010dnit? K zodpov\u011bzen\u00ed t\u00e9to ot\u00e1zky je t\u0159eba probrat n\u011bkolik bod\u016f, z nich\u017e prvn\u00ed tvo\u0159\u00ed p\u0159ipravenost britsk\u00e9ho lo\u010fstva invazi i Napoleonovu pl\u00e1nu z 2. b\u0159ezna \u010delit.<\/p>\n

Nevyhnutnost bitvy na mo\u0159i<\/p>\n

Mohla se v\u016fbec invaze do Anglie obej\u00edt bez velk\u00e9 st\u0159etu s britsk\u00fdm v\u00e1le\u010dn\u00fdm lo\u010fstvem a m\u011bl Napoleon\u016fv pl\u00e1n na p\u0159ekvapiv\u00e9 veplut\u00ed do La Manche \u0161anci Royal Navy zasko\u010dit? Desbri\u00e8re dosp\u011bl u\u017e p\u0159ed stolet\u00edm k z\u00e1v\u011bru, kter\u00fd formuloval takto:<\/p>\n

\u201eBritov\u00e9 o tomto nebezpe\u010d\u00ed nane\u0161t\u011bst\u00ed d\u00e1vno v\u011bd\u011bli a p\u0159esv\u011bd\u010deni o jeho z\u00e1va\u017enosti p\u0159ijali trval\u00e9 rozkazy, d\u00edky jim\u017e byl Kan\u00e1l p\u0159edem zaji\u0161t\u011bn ochranou drtiv\u00e9 p\u0159evahy sil. V\u0161echny Napoleonovy pl\u00e1ny se hroutily tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 t\u00e9to prim\u00e1rn\u00ed z\u00e1sad\u011b, kter\u00e1 se neochv\u011bjn\u011b dodr\u017eovala.\u201c21)<\/p>\n

Britsk\u00e9 lo\u010fstvo jednodu\u0161e zasko\u010dit ne\u0161lo, nepsan\u00e1, le\u010d pe\u010dliv\u011b dodr\u017eovan\u00e1 z\u00e1sada v\u0161ech velitel\u016f \u0159\u00edkala, \u017ee pokud nep\u0159\u00edtel zmiz\u00ed, je t\u0159eba se st\u00e1hnout do prostoru svrchovan\u00e9 priority, tedy k ochran\u011b p\u0159\u00edstup\u016f do La Manche.22)<\/p>\n

Pokud p\u0159ipust\u00edme, \u017ee Napoleon o nepsan\u00e9m z\u00e1konu v\u0161ech britsk\u00fdch velitel\u016f v\u011bd\u011bl, dostaneme se k ot\u00e1zce, co v\u016fbec sledoval v dob\u011b, kdy za\u010d\u00ednalo b\u00fdt jasn\u00e9, \u017ee v\u00e1lka vypukne na pevnin\u011b. Rusko-britsk\u00e9 spojenectv\u00ed p\u0159ece bylo podeps\u00e1no u\u017e 11. dubna, den pot\u00e9, co Villeneuvova Kombinovan\u00e1 flota vyplula z C\u00e1dizu k Antil\u00e1m. Rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed p\u0159istoupilo k protifrancouzsk\u00e9 koalici 9. srpna 1805 a v\u00e1lku Francii vyhl\u00e1silo 3. z\u00e1\u0159\u00ed! Za\u010d\u00e1tkem srpna Napoleon st\u00e1le po\u017eadoval, aby Villeneuve p\u0159eplul Biskajsk\u00fd z\u00e1liv a zam\u00ed\u0159il k La Manche. Na po\u010d\u00e1tku z\u00e1\u0159\u00ed jej pak c\u00edsa\u0159 zasypal kategorick\u00fdmi po\u017eadavky vyplout z C\u00e1dizu a podpo\u0159it invazi! Jak to spojit s faktem, \u017ee 30. srpna vydal Napoleon rozkaz d\u00e1t invazn\u00ed plavidla en gardiennage, tedy zakonzervovat, a 1. z\u00e1\u0159\u00ed se definitivn\u011b rozhodl, \u017ee \u017e\u00e1dnou invazi neuskute\u010dn\u00ed? K \u010demu pak rozkazy, kter\u00e9 Villeneuva hnaly do gener\u00e1ln\u00ed bitvy? M\u011bl pravdu Desbri\u00e8re, kdy\u017e tvrdil, \u017ee Napoleonovi v dan\u00e9 chv\u00edli o v\u00edt\u011bzstv\u00ed na mo\u0159i ne\u0161lo?<\/p>\n

\u201ePor\u00e1\u017eka by ov\u0161em (\u2026) znamenala neodvolateln\u00fd konec v\u00fdpravy do Anglie, fiasko by ale nebylo Napoleonovo. Zodpov\u011bdnost za ne\u00fasp\u011bch by mohl svalit na hlavu n\u011bkoho jin\u00e9ho. (\u2026) Velk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed na mo\u0159i by naopak znamenalo p\u00e1d Anglie, a to dokonce i v p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by se vylod\u011bn\u00ed neprovedlo (\u2026). Stru\u010dn\u011b \u0159e\u010deno se zd\u00e1, \u017ee pl\u00e1n ze 2. b\u0159ezna pat\u0159il do toho druhu, kter\u00e9mu Napoleon\u016fv sekret\u00e1\u0159 \u0159\u00edk\u00e1val th\u00e8mes \u00e0 deux fins. Nejhor\u0161\u00ed, co z toho mohlo vzej\u00edt, byla por\u00e1\u017eka pr\u016fm\u011brn\u00fdch eskader ve vzd\u00e1len\u00fdch vod\u00e1ch, por\u00e1\u017eka, na n\u00ed\u017e se dalo skrze velk\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed na sou\u0161i rychle zapomenout\u2026\u201c23)
\nReakce po bitv\u011b u Trafalgaru tomuto z\u00e1v\u011bru hodn\u011b odpov\u00eddaj\u00ed!<\/p>\n

P\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00e9 nalod\u011bn\u00ed<\/p>\n

Vra\u0165me se v\u0161ak k pozemn\u00ed arm\u00e1d\u011b, k prost\u0159edk\u016fm, kter\u00e9 j\u00ed m\u011bly umo\u017enit invazi do Anglie prov\u00e9st, a za\u010dn\u011bme u nalod\u011bn\u00ed, o n\u011bm\u017e Napoleon tvrdil, \u017ee je lze uskute\u010dnit za dv\u011b hodiny. Admir\u00e1l Monaque dolo\u017eil, \u017ee z Boulogne mohla vyplout zhruba stovka lod\u00ed p\u0159i jednom p\u0159\u00edlivu, co\u017e prostou matematikou \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee 1200 plavidel (po\u010det v tomto m\u00edst\u011b shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fd) pot\u0159ebovalo k vyplut\u00ed \u0161est dn\u00ed a \u0161est noc\u00ed za setrval\u00e9ho po\u010das\u00ed a p\u0159\u00edzniv\u00fdch v\u011btr\u016f!24) St\u00e1le tedy plat\u00ed z\u00e1v\u011br, k n\u011bmu\u017e dosp\u011bl Desbri\u00e8re:<\/p>\n

\u201eV Boulogne nemohla po \u0161esti m\u011bs\u00edc\u00edch prac\u00ed polovina zde shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch plavidel p\u0159i jednom p\u0159\u00edlivu vyplout. Sama flotila byla je\u0161t\u011b nesoust\u0159ed\u011bn\u00e1, naprosto neorganizovan\u00e1, postr\u00e1dala jak\u00e9koliv p\u0159id\u011blen\u00ed pro jednotliv\u00e9 arm\u00e1dn\u00ed divize a pot\u0159ebovala obrovsk\u00e9 mno\u017estv\u00ed oprav. My\u0161lenka, \u017ee s takovouto organizac\u00ed lze nalodit 150 000 mu\u017e\u016f ve dvou hodin\u00e1ch je jeden z nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00edch m\u00fdt\u016f napoleonsk\u00e9 legendy. Nejv\u011bt\u0161\u00ed po\u010det, k jak\u00e9mu se kdy p\u0159ibl\u00ed\u017eil, p\u0159edstavovala mo\u017enost nalodit 90 000 mu\u017e\u016f v rozmez\u00ed dvan\u00e1cti a\u017e osmn\u00e1cti hodin za ide\u00e1ln\u00edho po\u010das\u00ed, v\u00edc se ale nikdy nedok\u00e1zalo.\u201c 25)<\/p>\n

Problematick\u00e1 N\u00e1rodn\u00ed flotila<\/p>\n

Typy plavidel, kter\u00e1 m\u011bla Napoleonovy voj\u00e1ky do Anglie p\u0159epravit, byly pops\u00e1ny nes\u010detn\u011bkr\u00e1t.26) Admir\u00e1l Latouche-Tr\u00e9ville, jen\u017e si mohl jako jeden z m\u00e1la ov\u011b\u0159it roku 1801 jejich nautick\u00e9 vlastnosti, zjistil, \u017ee v\u011bt\u0161ina lod\u00ed p\u0159est\u00e1v\u00e1 reagovat na vesla i plachty, pokud s\u00edla mo\u0159sk\u00e9ho proudu p\u0159es\u00e1hne dva uzle. S pln\u00fdmi plachtami plula transportn\u00ed plavidla \u201ejako krab\u201c a d\u011bla se nedala pou\u017e\u00edt ani k obran\u011b, ani k \u00fatoku.27) Skute\u010dn\u00fd obraz si musel Napoleon ud\u011blat p\u0159i inspekci v Boulogne dne 21. \u010dervence 1804, kdy se zvedla nenad\u00e1l\u00e1 bou\u0159e a ploch\u00e9 lod\u011b se za\u010daly pot\u00e1p\u011bt i v p\u0159\u00edstavu.<\/p>\n

P\u0159ipus\u0165me ov\u0161em mo\u017enost, \u017ee by cel\u00e1 Flottille Nationale dok\u00e1zala b\u011bhem \u010dty\u0159iadvaceti hodin opustit p\u0159\u00edstav i rejdu. Napoleon uva\u017eoval o vylod\u011bn\u00ed v prostoru mezi Hastingsem a Doverem, co\u017e p\u0159edstavuje vzd\u00e1lenost 34\u201345 km. P\u0159edpokl\u00e1dejme rovn\u011b\u017e, \u017ee by flotila tuto vzd\u00e1lenost (na ni\u017e pot\u0159eboval Vil\u00e9m Dobyvatel roku 1066 s ovladateln\u011bj\u0161\u00edmi lo\u010fmi den a noc) p\u0159ekonala beze ztr\u00e1t a pohromad\u011b. Nastal by \u010das vylo\u010fov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 pozemn\u00ed jednotky nikdy nenacvi\u010dovaly. Jedin\u00fd dokument, kter\u00fd se v tomto ohledu poda\u0159ilo nal\u00e9zt, \u0159\u00edk\u00e1:<\/p>\n

\u201eZ\u00e1m\u011brem c\u00edsa\u0159ov\u00fdm je, aby se lodice, p\u0159i\u010dlen\u011bn\u00e9 k jednotliv\u00fdm eskadr\u00e1m flotily, cvi\u010dily v simulaci vylo\u010fov\u00e1n\u00ed v\u017edy, kdy\u017e to po\u010das\u00ed dovol\u00ed.\u201c28)<\/p>\n

Probl\u00e9mem vylod\u011bn\u00ed z ploch\u00fdch \u010dlun\u016f se zab\u00fdval pouze Latouche-Tr\u00e9ville v roce 1801, i on jej v\u0161ak vy\u0159e\u0161il sv\u00e9r\u00e1zn\u011b, kdy\u017e napsal:<\/p>\n

\u201eLze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se v\u011bt\u0161ina voj\u00e1k\u016f vrhne do mo\u0159e, co\u017e odpov\u00edd\u00e1 neboj\u00e1cn\u00e9 povaze Francouz\u016f.\u201c<\/p>\n

To znamenalo, \u017ee by voj\u00e1ci museli s plnou poln\u00ed sk\u00e1kat do hloubky nejm\u00e9n\u011b 1,5 metru, co\u017e byl ponor d\u011blov\u00fdch \u010dlun\u016f. Jen pinasy m\u011bly ponor men\u0161\u00ed, kter\u00fd \u010dinil 1,15 metru. Podobn\u00fd zp\u016fsob se praktikoval p\u0159i vylod\u011bn\u00ed u egyptsk\u00e9 Alexandrie za ide\u00e1ln\u00edho po\u010das\u00ed a tehdy byl tak\u0159ka z\u00e1zrak, \u017ee v\u0161e zda\u0159ilo.<\/p>\n

V\u011bt\u0161ina plavidel Flottille p\u0159edstavovala v\u011bt\u0161\u00ed nebezpe\u010d\u00ed pro Francouze, kte\u0159\u00ed na nich m\u011bli plout, ne\u017e pro Angli\u010dany. Co by se stalo, kdyby do t\u00e9to sm\u011bsice vplulo \u0161est \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, t\u0159i lod\u011b s 44\u201355 d\u011blov\u00fdmi hlavn\u011bmi a 10 fregat udr\u017eovan\u00fdch Brity v pohotovosti v Pas de Calais a Severn\u00edm mo\u0159i, k nim\u017e by se p\u0159idalo 27 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, 2 lod\u011b 44\u201355 d\u011bl a 23 fregat v Kan\u00e1le a Irsk\u00e9m mo\u0159i, co\u017e byl stav z \u00fanora 1805)? Pravdu m\u011bl u\u017e v roce 1801 admir\u00e1l Jervis, kter\u00fd p\u0159ed Sn\u011bmovnou lord\u016f su\u0161e prohl\u00e1sil:<\/p>\n

\u201eI do not say, my Lords, that the French will not come. I say only they will not come by sea. Ne\u0159\u00edk\u00e1m, p\u00e1nov\u00e9, \u017ee Francouzi nemohou p\u0159ij\u00edt. \u0158\u00edk\u00e1m jen, \u017ee nemohou p\u0159ij\u00edt po mo\u0159i.\u201c29)<\/p>\n

M\u011bl pravdu navzdory projev\u016fm strachu a n\u011bkdy i paniky, kter\u00e9 se Angli\u00ed tu a tam \u0161\u00ed\u0159ily.<\/p>\n

P\u0159edst\u00edran\u00fd pl\u00e1n<\/p>\n

Jak\u00fd byl opera\u010dn\u00ed pl\u00e1n, pomineme-li v\u00e1gn\u011b propagandistick\u00fd Bonapart\u016fv v\u00fdrok o ovl\u00e1dnut\u00ed Lond\u00fdna a Tem\u017ee? I tady se zd\u00e1, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00e9 dispozice pro v\u00fdsadkov\u00e9 jednotky, rozvinut\u00e9 na jihoanglick\u00e9m b\u0159ehu, neexistovaly. Nebyl objeven dokument, kter\u00fd by hloub\u011bji rozpracov\u00e1val logistiku, p\u0159i\u010dem\u017e je jasn\u00e9, \u017ee do ovl\u00e1dnut\u00ed Lond\u00fdna musel b\u00fdt La Manche voln\u00fd pro p\u0159epravu z\u00e1sob v\u0161eho druhu proviantem po\u010d\u00ednaje a munic\u00ed kon\u010de. Pokud jde o politick\u00e9 pl\u00e1ny, lze jen t\u011b\u017eko uv\u011b\u0159it v re\u00e1lnost toho, co Napoleon nadiktoval Las Casesovi v M\u00e9morial de Sainte H\u00e9l\u00e8ne.30)<\/p>\n

Napoleon musel nejl\u00e9pe ze v\u0161ech v\u011bd\u011bt, jak\u00e1 rizika invaze do Anglie p\u0159edstavuje a s kolika nezn\u00e1m\u00fdmi je spojena. Nem\u011bl nakonec pravdu u\u017e Lacour-Gayet, kter\u00fd napsal n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova?<\/p>\n

\u201eNezd\u00e1 se mi p\u0159\u00edli\u0161 odv\u00e1\u017en\u00e9 tvrdit, \u017ee cel\u00fd ten v\u00e1le\u010dn\u00fd stroj byl vytvo\u0159en jen pro pou\u017eit\u00ed na kontinent\u011b.\u201c 31)<\/p>\n

Vskutku nezn\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 sm\u011ble, vezmeme-li v \u00favahu, \u017ee Francie vydr\u017eovala po amiensk\u00e9m m\u00edru zhruba t\u0159i \u010dtvrtiny stavu sil jako v dob\u011b druh\u00e9 koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky. Jen zlomek byl pou\u017eit za hranicemi, tj. ve \u0160v\u00fdcarsku, v italsk\u00fdch republik\u00e1ch, v Holandsku a p\u0159i expedici na Santo Domingo, j\u00e1dro v\u0161ak z\u016fstalo ne\u010dinn\u011b v pos\u00e1dk\u00e1ch. Bylo by proz\u0159eteln\u00e9, kdyby Bonaparte, sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed k c\u00edsa\u0159sk\u00e9 korun\u011b, redukoval s\u00edlu, kter\u00e1 jej vynesla vzh\u016fru? Nepovzbudil by t\u00edm opozici, obzvl\u00e1\u0161t\u011b pokud by rozpustil jednotky b\u00fdval\u00e9 N\u011bmeck\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e9 p\u0159edt\u00edm velel gener\u00e1l Moreau, Bonapart\u016fv potenci\u00e1ln\u00ed rival?<\/p>\n

Nask\u00fdt\u00e1 se ot\u00e1zka, zda ne\u0161lo jen o nejv\u011bt\u0161\u00ed bluff Napoleona Bonaparta, o opakov\u00e1n\u00ed klamn\u00e9 hrozby z roku 1801, tentokr\u00e1t v grandi\u00f3zn\u00edm rozsahu, kter\u00fd by existenci mohutn\u00fdch ozbrojen\u00fdch sil opodstatnil. Jak skv\u011bl\u00e1 to byla p\u0159\u00edle\u017eitost, aby se v t\u00e1borech na severu arm\u00e1da stmelila, aby republik\u00e1nstv\u00edm pros\u00e1kl\u00ed Moreauovi veter\u00e1ni splynuli s Bonapartov\u00fdmi v\u011brn\u00fdmi z italsk\u00fdch v\u00e1l\u010di\u0161\u0165 a v\u0161e dohromady aby se p\u0159etavilo ve vojsko prodchnut\u00e9 jednotn\u00fdm duchem?<\/p>\n

\u201ePodobn\u00fd n\u00e1zor je v\u0161ak t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159ijmout. Jak si pak vysv\u011btlit nezm\u011brnost p\u0159\u00edprav, objem vydan\u00fdch finan\u010dn\u00edch \u010d\u00e1stek a intenzivn\u00ed z\u00e1jem hlavy st\u00e1tu o problematiku v\u00e1lky na mo\u0159i? Po \u0159adu m\u011bs\u00edc\u016f Bonapartova p\u0159edstavivost vym\u00fd\u0161lela \u0159adu pl\u00e1n\u016f n\u00e1mo\u0159n\u00edch operac\u00ed, zab\u00fdvala se svrchovan\u011b technick\u00fdmi detaily a on p\u0159itom vztekle \u0159val na sv\u00e9 admir\u00e1ly, \u010d\u00edm\u017e d\u00e1val, jednodu\u0161e \u0159e\u010deno, najevo zaujet\u00ed, kter\u00e9 by nemohl p\u0159edst\u00edrat tak dlouho. Jeho korespondence o tom sv\u011bd\u010d\u00ed a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 bohat\u011b,\u201c oponoval Monaque.32)<\/p>\n

Corbett se p\u0159ikl\u00e1n\u011bl k n\u00e1zoru, \u017ee Napoleon pragmaticky reagoval na v\u00fdvoj situace v Evrop\u011b a my\u0161lenku invaze za\u010dal zvolna opou\u0161t\u011bt, ani\u017e to dal najevo:<\/p>\n

\u201eZdali st\u00e1le srdcem v\u011b\u0159il, \u017ee je invaze uskute\u010dniteln\u00e1, to nedok\u00e1\u017eeme \u0159\u00edci. D\u011blal v\u0161ak jako kdy\u017e je mo\u017en\u00e9 v\u0161e, co si usmysl\u00ed, a mohl to b\u00fdt jen trik proslul\u00e9ho mozku hr\u00e1\u010de. Jeho hv\u011bzda ho u\u017e jednou p\u0159enesla p\u0159es hory; jin\u00fdm u\u017e vnukl v\u00edru, \u017ee pou\u0161\u0165 bude p\u0159ekypovat ml\u00e9kem i strd\u00edm, a te\u010f mo\u017en\u00e1 cht\u011bl p\u0159emostit mo\u0159e\u201c33)<\/p>\n

Pokud jde o re\u00e1ln\u00e9 mo\u017enosti invaze, napsal t\u00fd\u017e autor toto:<\/p>\n

\u201eCo m\u016f\u017eeme s jistotou potvrdit, je, \u017ee se \u017e\u00e1dn\u00fd velk\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00edk tolik nezm\u00fdlil, pokud \u0161lo o mo\u017enosti vp\u00e1du, o t\u011b\u017ekosti, kter\u00e9 to nese, a \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd organiz\u00e1tor nepodnikal k p\u0159ekro\u010den\u00ed mo\u0159e p\u0159\u00edpravy tak zcestn\u00e9 jako Napoleon.\u201c<\/p>\n

Ohledn\u011b re\u00e1lnosti invaze na jin\u00e9m m\u00edst\u011b dodal:<\/p>\n

\u201eJ\u00e1dro probl\u00e9mu je stejn\u011b nejasn\u00e9 jako z\u0159ejm\u00e9 a ka\u017ed\u00fd Angli\u010dan, kter\u00fd nem\u00e1 \u00fasudek zat\u00ed\u017een\u00fd napoleonskou legendou, bude v tom v\u0161em spat\u0159ovat sp\u00ed\u0161e sebev\u011bdom\u00e9 d\u00edlo mu\u017ee, kter\u00fd je v um\u011bn\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed v\u00e1lky amat\u00e9rem, zaslepenost velk\u00e9ho voj\u00e1ka v\u016f\u010di z\u00e1kladn\u00edm odli\u0161nostem pozemn\u00ed a n\u00e1mo\u0159n\u00ed strategie a ob\u010das nejsp\u00ed\u0161e i nahn\u011bvan\u00e9ho despotu, kter\u00fd nem\u00edn\u00ed uznat, \u017ee je pora\u017een.\u201c34)<\/p>\n

Zd\u00e1 se, \u017ee se sto let star\u00fdm hodnocen\u00edm britsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edho historika, jen\u017e vych\u00e1zel z hlubok\u00e9 znalosti francouzsk\u00fdch i britsk\u00fdch pramen\u016f, nelze ne\u017e souhlasit. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed je, \u017ee odpov\u00edd\u00e1 mnohem star\u0161\u00edmu, intuitivn\u00edmu a liter\u00e1rn\u00edmu zhodnocen\u00ed z pera Alfreda de Vigny, kter\u00fd vlo\u017eil vyfabulovan\u00e9mu kapit\u00e1nu Renaudovi do \u00fast n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slova:<\/p>\n

\u201eP\u0159edst\u00edran\u00e9 p\u0159\u00edpravy na v\u00edt\u011bzn\u00e9 ta\u017een\u00ed a na vylod\u011bn\u00ed v Anglii, vyvol\u00e1v\u00e1n\u00ed vzpom\u00ednek na Vil\u00e9ma Dobyvatele, objev Caesarova le\u017een\u00ed v Boulogne, n\u00e1hl\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00ed dev\u00edti set lod\u00ed v tomto p\u0159\u00edstavu pod neust\u00e1le ohla\u0161ovanou ochranou lo\u010fstva o p\u011bti stech placht\u00e1ch, z\u0159izov\u00e1n\u00ed vojensk\u00fdch t\u00e1bor\u016f v Dunquerque, Ostende, Calais, Montreuil a v Saint-Omer pod velen\u00edm \u010dty\u0159 mar\u0161\u00e1l\u016f, vojensk\u00fd tr\u016fn, z n\u011bho\u017e padaly prvn\u00ed hv\u011bzdy \u010cestn\u00e9 legie, p\u0159ehl\u00eddky, slavnosti, d\u00edl\u010d\u00ed \u00fatoky, ve\u0161ker\u00e9 to halasen\u00ed m\u011blo, redukov\u00e1no na nejprost\u0161\u00ed tvar, jak se \u0159\u00edk\u00e1 v geometrii, t\u0159i c\u00edle: znepokojit Anglii, ukonej\u0161it Evropu, soust\u0159edit arm\u00e1du a vdechnout j\u00ed nad\u0161en\u00ed.\u201c35)<\/p>\n

Pozn\u00e1mky:<\/p>\n

1) Thiers, Adolphe: Histoire du Consulat et de l\u2019Empire. Tome IV, Paulin, Paris 1845.
\n2) Desbri\u00e8re, \u00c9douard: 1793\u20131805. Projets et tentatives de d\u00e9barquement aux \u00eeles Britanniques. T. 1\u20135, Chapelot, Paris 1900\u20131902.
\n3) Corbett, Julian, sir: The Campaign of Trafalgar. Nonsuch, Stroud 2005.
\n4) Correspondence de Napol\u00e9on Ier publi\u00e9e par ordre de l\u2019Empereur Napol\u00e9on III. T. 8\u201312, Plon\/Dumaine, Paris 1860\u20131861.
\n5) Battesti, Mich\u00e8le: Trafalgar. Les al\u00e9as de la strat\u00e9gie navale de Napol\u00e9on. \u00c9ditions Napol\u00e9on Ier, Paris 2004. Monaque, R\u00e9mi: Trafalgar. 21 octobre 1805. Tallendier, Paris 2005.
\n6) Manfred, A. Z.: Napoleon Bonaparte. Svoboda, Praha 1973.
\n7) Tulard, Jean: Napoleon ou le mythe du sauveur, Librairie Acad\u00e9mique Perrin, Paris 1979.
\n8) Dictionnaire Napol\u00e9on (sous la direction de Jean Tulard). Arth\u00e8me Fayard, Paris 1999.
\n9) Podrobn\u011bji viz Monaque, c. d., str. 21\u201328.
\n10) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopisy \u010d. 7028 a\u017e 7030, 7058, 7126 a 8004 a\u017e 8005.
\n11) Tamt\u00e9\u017e, dopis \u010d. 7840.
\n12) Podrobn\u011b v\u010detn\u011b statistick\u00fdch \u00fadaj\u016f pro francouzsk\u00e9 i britsk\u00e9 lo\u010fstvo viz Monaque, R\u00e9my, c. d., str. 31\u201339.
\n13) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopis \u010d. 7359.
\n14) Monaque, R\u00e9my, c. d., str. 63.
\n15) Monaque, R\u00e9my: Latouche-Tr\u00e9ville, 1745\u20131804: l\u2019amiral qui d\u00e9fiait Nelson. Kronos, Paris 2000. Viz t\u00e9\u017e Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopis \u010d. 7832.
\n16) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopisy \u010d. 8206 a8379.
\n17) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopis \u010d. 8381.
\n18) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopis \u010d. 8583.
\n19) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopis \u010d. 8985
\n20) Correspondence de Napol\u00e9on Ier…, dopisy \u010d. 9101, 9114, 9115 a 9164.
\n21) Desbri\u00e8re, \u00c9douard: La campagne maritime de 1805. Trafalgar. Chapelot, Paris 1907, str. 5 a d.
\n22) Opat\u0159en\u00ed v \u010dele admirality stoj\u00edc\u00edho lorda Barhama a v\u0161echny p\u0159esuny Royal Navy viz podrobn\u011b Corbett, c. d., kapitola XII. a XIII.
\n23) Desbri\u00e8re, \u00c9douard: Projets\u2026, T. 5, str 371.
\n24) Monaque, R\u00e9my: Tragalfar, c. d., str. 25 a d.
\n25) Desbri\u00e8re, \u00c9douard, c. d. T. 5, kap. IV.
\n26) Nap\u0159. The Campaign of Trafalgar 1803\u20131805 (edited by Robert Gardiner). Chatham Publishing, London 1997.
\n27) Monaque, R\u00e9my, c. d., str. 22 a d.
\n28) Tamt\u00e9\u017e.
\n29) Corbett, c. d., kap. I. a II.
\n30) M\u00e9morial de Sainte-H\u00e9l\u00e8ne (..) par le comte de Las Cases. Tome second, str. 358. Paris 1824.
\n31) Lacour-Gayet, Georges: Histoire maritime de la France, la R\u00e9volution et l\u2019Empire. Paris 1902.
\n32) Monaque, R\u00e9my, c. d., str. 27.
\n33) Corbett, Julian, sir, c. d., str 32.
\n34) Tamt\u00e9\u017e, str. 35.
\n35) Vigny, Alfred de: Vzne\u0161enost a b\u00edda vojensk\u00e9ho \u017eivota. Odeon 1988, str. 138, cit. z p\u0159ekladu D. Steinov\u00e9.<\/p>\n

\n

Z diskuse pod \u010dl\u00e1nkem:<\/p>\n

Jakub Samek<\/p>\n

Skv\u011bl\u00e9 a z\u00e1sadn\u00ed… Desbri\u00e8re je natolik p\u0159esv\u011bd\u010div\u00fd, \u017ee se boj\u00edm o v\u011bci pochybovat.<\/em><\/p>\n

V roce 1801 ur\u010dit\u011b Francouzi po mo\u0159i p\u0159ij\u00edt nemohli; mohl by v\u0161ak Jervis s klidn\u00fdm sv\u011bdom\u00edm zopakovat sv\u016fj v\u00fdrok tak\u00e9 v polovin\u011b roku 1804 \u010di v dubnu 1805? (tj. jak moc sebev\u011bdom\u00ed mohli Angli\u010dan\u00e9 b\u00fdt s informacemi, je\u017e m\u011bli k dispozici)<\/em><\/p>\n

Mohla-li by si b\u00fdt Anglie jista t\u00edm, \u017ee invazi odraz\u00ed (co\u017e by patrn\u011b mohlo znamenat pro Francii ztr\u00e1tu j\u00e1dra arm\u00e1dy), pro\u010d se sna\u017eila o ustaven\u00ed koalice? Pro\u010d se tak hore\u010dn\u011b uch\u00e1zela o spojenectv\u00ed s Rakouskem, a nab\u00edzela t\u00edm Napoleonovi boji\u0161t\u011b, na n\u011bm\u017e m\u011bl relativn\u011b velkou \u0161anci usp\u011bt?<\/em><\/p>\n

Pro\u010d jednodu\u0161e nenechala jeho arm\u00e1du v t\u00e1borech na pob\u0159e\u017e\u00ed vyhn\u00edt? Rusk\u00fd i rakousk\u00fd z\u00e1jem na v\u00e1lce a co si od n\u00ed slibovali jsou v\u011bci celkem p\u0159ehledn\u00e9 a srozumiteln\u00e9. Anglii to v\u0161ak st\u00e1lo pen\u00edze a riziko, \u017ee neusp\u011bje.<\/em><\/p>\n

Byla-li by si Anglie jist\u00e1 t\u00edm, \u017ee invazi odraz\u00ed, co\u017e patrn\u011b mohla, znamenalo by to, \u017ee m\u011bla dal\u0161\u00ed z\u00e1jmy, p\u0159edev\u0161\u00edm \u017ee bylo v jej\u00edm z\u00e1jmu siln\u011bj\u0161\u00ed Rusko a Rakousko, p\u0159\u00edpadn\u011b tak\u00e9 Prusko, na \u00fakor Francie. Vzhledem k tomu, \u017ee tyto mocnosti, p\u0159edev\u0161\u00edm Rakousko a Prusko, ztratily podstatnou \u010d\u00e1st sv\u00e9ho vlivu v d\u016fsledku 1. a 2. koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky, a \u0161lo by o obnovu jak\u00e9si p\u0159edrevolu\u010dn\u00ed rovnov\u00e1hy sil, v n\u00ed\u017e se m\u00e1 obchodn\u00ed a koloni\u00e1ln\u00ed velmoc, jakou byla Anglie, nejl\u00e9pe, kde hledat „vin\u00edka“ t\u00e9to „napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky“?<\/em><\/p>\n

Ot\u00e1zka invaze takto alespo\u0148 z \u010d\u00e1sti zodpov\u011bzen\u00e1, jen posiluje m\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee z hlediska z\u00e1jmu v\u00e9st v\u00e1lku jsou na tom ob\u011b strany v tomto konfliktu fifty fifty, p\u0159i\u010dem\u017e slab\u0161\u00ed a za krat\u0161\u00ed konec zde t\u00e1hnouc\u00ed je sp\u00ed\u0161e Francie, Napoleon. T\u00edm v\u00edce obdivu zaslou\u017e\u00ed a t\u00edm m\u00e9n\u011b je spravedliv\u00e9 ozna\u010dovat jej za dobyvatele \u010di dokonce kazisv\u011bta.<\/em><\/p>\n

Za sv\u016fj vztah k n\u00e1mo\u0159nictvu a admir\u00e1l\u016fm by ov\u0161em zaslou\u017eil po\u0159\u00e1dn\u00fd kart\u00e1\u010d, proto\u017ee stejn\u00e9ho v\u00fdsledku mohl dos\u00e1hnout i bez on\u011bch mnoha absurdn\u00edch rozhodnut\u00ed, je\u017e \u010dinil.<\/em><\/p>\n

Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk<\/div>\n
<\/div>\n
-Ve sv\u011btle Corbettov\u00fdch rozbor\u016f by to mohl Jervis klidn\u011b tvrdit i 1805, uzav\u0159en\u00ed Kan\u00e1lu by prob\u00edhalo naprosto dokonale a to, co se d\u011blo na podzim 1805 (mysl\u00edm stahov\u00e1n\u00ed britsk\u00fdch sil ke Kan\u00e1lu), d\u00e1valo Kombinovan\u00e9 flot\u011b i flot\u011b z Brestu pram\u00e1lo \u0161anc\u00ed.<\/em>
\n-Proto\u017ee nejlep\u0161\u00ed obranou je \u00fatok; Brit\u00e1nie nem\u011bla \u0161anci porazit Francouze na sou\u0161i, mohl to ale zkusit n\u011bkdo jin\u00fd. Co\u017e byla britsk\u00e1 politika (a\u017e na trapn\u00e9 experimenty ve Flandrech) od po\u010d\u00e1tku koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek.<\/em>
\n-Nechat arm\u00e1du vyhn\u00edt u oce\u00e1nu, to by bylo zaj\u00edmav\u00e9; mysl\u00edm, \u017ee by to Napoleonovi docela zp\u016fsobilo starosti.<\/em>
\n-Velkou Brit\u00e1nii pova\u017euji za nejv\u011bt\u0161\u00edho „v\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u0161tv\u00e1\u010de“ po cel\u00e9 obdob\u00ed koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek.<\/em>
\n-Co\u017e odpov\u00edd\u00e1 na dal\u0161\u00ed \u0159\u00e1dek; souhlas.<\/em>
\n-Ano, i Francouzi ho za to nesm\u00edrn\u011b kritizuj\u00ed…<\/em><\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk publikoval na sv\u00e9m blogu v\u00fdznamn\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek do diskuse o pr\u016fb\u011bhu t\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky v letech 1803 – 1805, a sice o proveditelnosti \u010di neproveditelnosti Napoleonovy invaze na Britsk\u00e9 ostrovy.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":13009,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,142,5992],"tags":[5875,6000,5867,5999],"class_list":["post-1037","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-prubeh","category-namorni-valka","tag-bitva-u-slavkova","tag-invaze","tag-napoleon","tag-valka-1805"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1037","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1037"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1037\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14329,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1037\/revisions\/14329"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/13009"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1037"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1037"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1037"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}