{"id":1050,"date":"2010-10-12T00:00:00","date_gmt":"2010-10-11T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-7-cast-i-kapitoly\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:16","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:16","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-7-cast-i-kapitoly","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-7-cast-i-kapitoly\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 7. \u010d\u00e1st I. kapitoly"},"content":{"rendered":"
Ve chv\u00edli, kdy se objevuje ordonance z roku 1755, se zd\u00e1, \u017ee ideje ryt\u00ed\u0159e de Folard, zbaven\u00e9 sv\u00fdch podivnost\u00ed a sv\u00e9 v\u00fdhradnosti, si na\u0161ly svou cestu. Kolona, citeln\u011b zjednodu\u0161en\u00e1, figurovala ve v\u0161ech p\u0159edpisech a v\u0161ude byla studov\u00e1na. Ze syst\u00e9mu bylo vybr\u00e1no to, co bylo praktick\u00e9, a tyto \u010d\u00e1sti byly v\u010dlen\u011bny do ofici\u00e1ln\u00ed doktr\u00edny.<\/p>\n

Mesnil-Durand\u016fv n\u00e1stup na sc\u00e9nu v\u0161e zpochyb\u0148uje. (1)<\/p>\n

Tento autor sehr\u00e1l v na\u0161\u00ed vojensk\u00e9 historii p\u0159\u00edli\u0161 v\u00fdznamnou roli, ne\u017e abychom neposkytli stejn\u011b v\u00fdznamn\u00e9 m\u00edsto v\u00fdkladu jeho idej\u00ed.<\/p>\n

V \u00favodu \u0159ekn\u011bme, \u017ee Mesnil-Durand p\u0159ich\u00e1z\u00ed s rozvojem Foladov\u00fdch koncept\u016f t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se organizace kolony; stejn\u011b jako p\u0159edpisov\u00e1 kolona se skl\u00e1d\u00e1 z peloton\u016f um\u00edst\u011bn\u00fdch jeden za druh\u00fdm, ale tyto pelotony se ve slovn\u00edku hlubok\u00e9 sestavy naz\u00fdvaj\u00ed sections, sekce, slovo peloton je vyhrazeno pro sekce.<\/p>\n

Dv\u011b roty vedle sebe tedy formuj\u00ed jednu sekci o 24 z\u00e1stupech v 8 \u0159adech; tyto roty jsou tedy proti t\u011bm, je\u017e tehdy ve francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b existovaly, zdvojen\u00e9, a jsou zde jednodu\u0161e ve zdvojen\u00e9 sestav\u011b, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me-li formaci v linii ve \u010dty\u0159ech \u0159adech. Dv\u011b sekce, je\u017e se n\u00e1sleduj\u00ed bez rozchod\u016f, formuj\u00ed jednu pl\u00e9sionnette<\/em>, o 24 z\u00e1stupech v 16 \u0159adech; dv\u011b pl\u00e9sionnettes<\/em>, jedna za druhou, formuj\u00ed pl\u00e9sion<\/em>, neboli kolonu. Rozd\u011bl\u00edme-li pl\u00e9sion<\/em> na dv\u011b \u010d\u00e1sti pod\u00e9ln\u011b, m\u00e1me dv\u011b manches<\/em> o 12 z\u00e1stupech ve 32 \u0159adech; \u010dtvrtina pl\u00e9sion<\/em>, tedy polovina manche<\/em> \u010di pl\u00e9sionnette<\/em>, se naz\u00fdv\u00e1 n\u011bkdy demi-manche<\/em> o 12 z\u00e1stupech v 16 \u0159adech; pokud rozd\u011bl\u00edme manche<\/em> na dv\u011b \u010d\u00e1sti pod\u00e9ln\u011b, m\u00e1me manchettes<\/em> o 6 z\u00e1stupech ve 32 \u0159adech.<\/p>\n

Abychom si ud\u011blali p\u0159edstavu o tom, co m\u016f\u017ee b\u00fdt pl\u00e9sion<\/em>, posta\u010d\u00ed poznamenat, \u017ee m\u00e1 \u0161\u00ed\u0159i \u010dela a hloubku na\u0161\u00ed batalionn\u00ed kolony ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu. Li\u0161\u00ed se od n\u00ed zru\u0161en\u00edm rozchod\u016f.<\/p>\n

Mesnil-Durand shled\u00e1v\u00e1 tuto pl\u00e9sion<\/em> jednoduchou pro ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed ve v\u0161ech sm\u011brech, a to jist\u011b je, ve srovn\u00e1n\u00ed s tenkou lini\u00ed o dvou stech z\u00e1stupech. Voj\u00e1ci v n\u00ed mohou bez v\u011bt\u0161\u00edch obt\u00ed\u017e\u00ed zaujmout v\u011bt\u0161\u00ed \u010di men\u0161\u00ed individu\u00e1ln\u00ed rozchod podle okolnost\u00ed. Pochodovali by takto n\u011bjak\u00fd \u010das, ani\u017e by prom\u00edsili sv\u00e9 \u0159ady a z\u00e1stupy, ani\u017e by formace zdegenerovala do podoby zmaten\u00e9 masy, a to p\u0159edev\u0161\u00edm pod palbou? Takovou ot\u00e1zku si Mesnil-Durand nepolo\u017eil.<\/p>\n

Pl\u00e9sion<\/em> se m\u016f\u017ee rozlo\u017eit na pl\u00e9sionnettes<\/em>, na demi-manches<\/em> a na manches<\/em>; rozvinout se po sekc\u00edch, rozvinout sekce do linie, jednoduch\u00fdmi z\u00e1suvn\u00fdmi pohyby. Ale jak se rozkl\u00e1d\u00e1 do cestovn\u00ed kolony, a jak se cestovn\u00ed kolona formuje do pl\u00e9sion<\/em>? Nen\u00ed pro zaujet\u00ed bitevn\u00ed sestavy v pl\u00e9sions<\/em> t\u0159eba v\u00edce \u010dasu ne\u017e pro tenkou sestavu? Dal\u0161\u00ed d\u016fle\u017eit\u00e1 ot\u00e1zka, kterou Mesnil-Durandovo d\u00edlo, a\u010d obs\u00e1hl\u00e9, neumo\u017e\u0148uje zodpov\u011bd\u011bt.<\/p>\n

Takov\u00e1 je pl\u00e9sion<\/em> z hlediska evoluc\u00ed. Co se t\u00fdk\u00e1 boje, autor opou\u0161t\u00ed n\u011bkter\u00e9 Folardovy p\u0159edpoklady: ned\u011bl\u00e1 si iluze o \u00fa\u010dinnosti paleb, je\u017e m\u016f\u017ee v\u00e9st kolona. Pro palbu po\u010d\u00edt\u00e1 v\u00fdlu\u010dn\u011b s ob\u011bma pelotony gran\u00e1tn\u00edk\u016f (celkem devades\u00e1t \u0161est mu\u017e\u016f), je\u017e pl\u00e9sion<\/em> flankuj\u00ed \u010di p\u0159edch\u00e1zej\u00ed. Tito gran\u00e1tn\u00edci se budou b\u00edt bu\u010f jako tiraj\u00e9\u0159i, nebo jednodu\u0161e rozvinut\u00ed ve t\u0159ech \u0159adech. Krom\u011b p\u011b\u0161\u00edch gran\u00e1tn\u00edk\u016f zahrnuje pl\u00e9sion<\/em> je\u0161t\u011b rotu j\u00edzdn\u00edch gran\u00e1tn\u00edk\u016f.<\/p>\n

Mesnil-Durand napsal: \u201ePozice a uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed na\u0161ich kolon poskytuj\u00ed nejen dokonalou kombinaci zbran\u00ed, tolik doporu\u010dovanou v\u0161emi mistry v\u00e1le\u010dn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, ale nadto vedou voj\u00e1ka k udatnosti a discipl\u00edn\u011b, v d\u016fsledku toho k v\u00edt\u011bzstv\u00ed.“<\/p>\n

O u\u017eite\u010dnosti mal\u00fdch jezdeck\u00fdch od\u0159ad\u016f p\u0159id\u011blen\u00fdch legi\u00edm \u010di plesions<\/em> sou\u010dasn\u00edci, spolu s v\u00e9vodou de Broglie, pochybovali. Kombinace zbran\u00ed jim p\u0159ipadala p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00e1, m\u011blo-li by se sej\u00edt a\u017e na \u00farove\u0148 rot o pades\u00e1ti mu\u017e\u00edch. Pokud jde o mor\u00e1ln\u00ed s\u00edlu kolony, je je\u0161t\u011b v\u00edce zpochybniteln\u00e1, zku\u0161enost prok\u00e1zala ve v\u0161ech obdob\u00edch, \u017ee strach nejv\u00edce ovliv\u0148uje ty \u0159ady, je\u017e se aktivn\u011b ne\u00fa\u010dastn\u00ed boje. Ze t\u0159iceti dvou \u0159ad\u016f pl\u00e9sion<\/em> by t\u0159icet posledn\u00edch, ani\u017e by poskytovaly mor\u00e1ln\u00ed podporu prvn\u00edm dv\u011bma, trvalej\u0161\u00ed podporu samo pot\u0159ebovalo.<\/p>\n

Slabinou syst\u00e9mu je autorovo opovrhov\u00e1n\u00ed palbou. Hodl\u00e1 ignorovat d\u011bjiny dvou posledn\u00edch stolet\u00ed, p\u0159evahu palby, je\u017e se tak z\u0159eteln\u011b projevila ve v\u0161ech st\u0159etech p\u011bchoty od n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u00e1lek a je\u017e dala jednotk\u00e1m jejich formaci a taktiku. Autor je pokl\u00e1d\u00e1 za um\u011bl\u00fd v\u00fdsledek sou\u010dasn\u00fdch p\u0159edsudk\u016f, zat\u00edmco se vyvinuly pod neust\u00e1l\u00fdm tlakem ud\u00e1lost\u00ed, proti n\u011bmu\u017e nelze bojovat. Jako Folard by se i on r\u00e1d vr\u00e1til k p\u00edce, a\u010d ta byla opu\u0161t\u011bna jednozna\u010dnou v\u016fl\u00ed vojska je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, \u017ee tak u\u010dinily p\u0159edpisy. \u017d\u00e1d\u00e1 jeden\u00e1ct piken\u00fdr\u016f v rot\u011b, st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00edch se v prvn\u00edm \u0159adu s fyzil\u00edry, av\u0161ak v\u00fdhody z takto rozeset\u00fdch p\u00edk nejsou patrn\u00e9.<\/p>\n

Tak \u010di onak, Mesnil-Durand p\u0159epokl\u00e1d\u00e1, \u017ee pl\u00e9sion<\/em> mus\u00ed d\u00edky sv\u00e9 hloubce v boji chladnout zbran\u00ed snadno prorazit tenkou linii. V\u00edme, \u017ee toto tvrzen\u00ed, prezentovan\u00e9 jako nezpochybniteln\u00e9, bylo odm\u00edt\u00e1no ji\u017e dlouho p\u0159ed zaveden\u00edm paln\u00fdch zbran\u00ed. Ze t\u0159iceti dvou \u0159ad\u016f pl\u00e9sion<\/em> bude ve chv\u00edli st\u0159etu t\u0159icet neu\u017eite\u010dn\u00fdch, stejn\u011b jako v \u00fatoc\u00edch Epaminonda. Bude v\u0161ak pl\u00e9sion<\/em> samotn\u00e1 sto dostat se do boje zbl\u00edzka v dobr\u00e9m stavu pot\u00e9, kdy projde palbou nep\u0159\u00edtele? Bude moci doj\u00edt a\u017e k nep\u0159\u00edteli? Mesnil-Durand o tomto nepochybuje. (2)<\/p>\n

\u201e\u017de je mo\u017en\u00e9, aby tak\u0159ka ve v\u0161ech bitv\u00e1ch do\u0161lo na chladn\u00e9 zbran\u011b, alespo\u0148 na \u010d\u00e1sti \u010dela arm\u00e1dy, na tom se nelze neshodnout. Ve v\u0161ech bitv\u00e1ch, kde jsme se takto utk\u00e1vali nejvytrvaleji, u Malplaquet, u Cassana, a jinde, se gener\u00e1lov\u00e9 obou stran sna\u017eili st\u0159et zkr\u00e1tit. Toto by bylo je\u0161t\u011b v\u00edce mo\u017en\u00e9, kdyby se francouz\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9 zpravidla nesna\u017eili, jak to potvrdil jeden z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch z nich, omezit bitvy na st\u0159ety o pozice <\/em>(3), proto\u017ee v\u011bd\u011bli, \u017ee v tom m\u00e1me v\u00fdhodu oproti boji v rovin\u011b. Nicm\u00e9n\u011b, \u0159ekne se, budeme-li m\u00edt <\/em>pl\u00e9sions a p\u00edky, bude to nep\u0159\u00edtel, kdo se bude sna\u017eit vyhnout rovin\u00e1m. T\u00edm l\u00e9pe; bude to znamenat, \u017ee jsme jej zbavili jedin\u00e9 v\u00fdhody, j\u00ed\u017e proti n\u00e1m m\u011bl. Nen\u00ed ostatn\u011b snadn\u00e9, m\u00e1me-li co do \u010din\u011bn\u00ed s <\/em>pl\u00e9sions, vyhnout se rovin\u00e1m. Najdeme je v\u0161ude, kde pot\u0159ebujeme.<\/p>\n

Je-li tak\u0159ka v\u017edy mo\u017en\u00e9 j\u00edt do \u00fatoku, bude to pro <\/em>pl\u00e9sions je\u0161t\u011b \u010dast\u011bj\u0161\u00ed. V nevhodn\u00e9m ter\u00e9nu, kamenit\u00e9m, jedn\u00edm slovem obt\u00ed\u017en\u00e9m, nebudou m\u00edt obavu, jako bataliony, \u017ee nebudou schopny zachovat po\u0159\u00e1dek a st\u00e1t se neschopn\u00fdmi \u00fa\u010dinn\u00e9ho postupu. Jakkoli by bylo bitevn\u00ed pole rozd\u011blen\u00e9 \u017eiv\u00fdmi ploty, p\u0159\u00edkopy \u010di \u00favozy, v\u017edy bude dost voln\u00fdch pr\u016fchod\u016f v dostate\u010dn\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i pro \u010delo n\u011bkolika <\/em>pl\u00e9sions. Pokud ne, nebude obt\u00ed\u017en\u00e9 je p\u0159ipravit… Ale bylo-li by mo\u017en\u00e9 arm\u00e1du <\/em>pl\u00e9sions porazit, pt\u00e1m se, jak\u00e1 sestava by usp\u011bla l\u00e9pe. P\u0159edpokl\u00e1dat nep\u0159\u00edtele takto opevn\u011bn\u00e9ho nep\u0159ekonateln\u00fdmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami, na tak\u0159ka cel\u00e9 \u0161\u00ed\u0159i jeho \u010dela, neznamen\u00e1 to p\u0159edpokl\u00e1dat jej v nenapadnuteln\u00e9 pozici?<\/p>\n

Proti tolika d\u016fvod\u016fm, pro\u010d nasazovat chladn\u00e9 zbran\u011b, je t\u0159eba postavit n\u011bjak\u00fd jin\u00fd, proto\u017ee se k t\u00e9to metod\u011b nechceme vr\u00e1tit. Toto je d\u016fvod, kter\u00fd je uv\u00e1d\u011bn nej\u010dast\u011bji: \u201aJe omyl myslet si, \u017ee palba nep\u0159isp\u00edv\u00e1 k v\u00edt\u011bzstv\u00ed v bitv\u011b; nev\u00edd\u00e1me ji\u017e tak\u0159ka \u017e\u00e1dn\u00e9, je\u017e by byly rozhodnuty jinak.\u2018 A jak by byly rozhodnuty, jestli\u017ee ned\u011bl\u00e1me nic jin\u00e9ho, ne\u017e \u017ee st\u0159\u00edl\u00edme? Palba jen tu a tam vy\u0159azuje mu\u017ee v nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch \u0159adech; ty se sv\u00edraj\u00ed, v\u00edce se ned\u011bje… Ale kdy\u017e n\u011bjakou jednotku vy\u0159ad\u00ed chladn\u00e1 zbra\u0148 ve chv\u00edli, kdy v\u00edt\u011bz vnik\u00e1 do linie a st\u00e1\u010d\u00ed se proti jej\u00edm soused\u016fm, kte\u0159\u00ed se nemohou udr\u017eet, jde o v\u00edt\u011bzstv\u00ed rozhodn\u00e9 a opravdov\u00e9.<\/em>“<\/p>\n

P\u0159es sv\u00e9 opovrhov\u00e1n\u00ed palbou se j\u00ed Mesnil-Durand neodva\u017euje zcela zbavit. M\u00edsto aby pl\u00e9sions<\/em> vrhl do \u00fatoku navzdory kulk\u00e1m, je\u017e pova\u017euje za tak m\u00e1lo nebezpe\u010dn\u00e9, zahajuje boj gran\u00e1tn\u00edky.<\/p>\n

\u201eJakmile budeme v dost\u0159elu p\u011bchotn\u00edch zbran\u00ed, j\u00edzdn\u00ed gran\u00e1tn\u00edci ihned zastav\u00ed. P\u011b\u0161\u00ed gran\u00e1tn\u00edci budou pochodovat a v\u00e9st neust\u00e1lou \u017eivou palbu, nebo\u0165 budou samoz\u0159ejm\u011b dob\u0159e vycvi\u010den\u00ed a nezlomn\u00ed. Budou m\u00edt n\u00e1boje o t\u0159ech kulk\u00e1ch v\u00e1\u017e\u00edc\u00edch dohromady tolik, co b\u011b\u017en\u00e1 kulka podle r\u00e1\u017ee, a budou p\u00e1lit na vzd\u00e1lenost od pades\u00e1ti do p\u011btadvaceti s\u00e1h\u016f od nep\u0159\u00edtele, a dal\u0161\u00ed o p\u011bti \u010di \u0161esti mal\u00fdch kulk\u00e1ch, jimi\u017e budou p\u00e1lit za touto vzd\u00e1lenost\u00ed. Jakmile budou m\u00edt gran\u00e1tn\u00edci trochu n\u00e1skok, <\/em>pl\u00e9sion vypochoduje, ani\u017e by b\u011b\u017eela. Vyb\u011bhne teprve v ur\u010dit\u00e9 vzd\u00e1lenosti, kterou bych ur\u010dil a\u017e na z\u00e1klad\u011b zku\u0161enosti. Gran\u00e1tn\u00edci vedouc\u00ed palbu nep\u016fjdou tak rychle, \u010d\u00edm\u017e je <\/em>pl\u00e9sion dostihne a projde mezi jejich dv\u011bma odd\u00edly, aby napadla batalion. Gran\u00e1tn\u00edci tedy nad\u00e1le budou moci p\u00e1lit jen na tu jeho \u010d\u00e1st, je\u017e <\/em>pl\u00e9sion p\u0159esahuje, co\u017e budou bez ust\u00e1n\u00ed \u010dinit, a to za postupu, ale ne na men\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost od nep\u0159\u00edtele ne\u017e \u0161edes\u00e1t krok\u016f, a\u017e do chv\u00edle, kdy bude <\/em>pl\u00e9sion p\u0159ipravena za\u00fato\u010dit. Lehce postoup\u00ed; a stejn\u011b j\u00edzdn\u00ed gran\u00e1tn\u00edci, aby byli schopni tak\u00e9 za\u00fato\u010dit, budeme-li cht\u00edt, a aby byli v dosahu alespo\u0148 k tomu, aby napadli zbytky batalionu, jakmile ten bude rozbit.<\/p>\n

Podstoup\u00ed n\u011bkolik v\u00fdst\u0159el\u016f z pu\u0161ek; ale jen na chv\u00edli, co\u017e mnoho neznamen\u00e1. Ostatn\u011b v tuto chv\u00edli se nem\u016f\u017ee batalion dob\u0159e dr\u017eet a nem\u016f\u017ee ne\u017e v\u00e9st palbu p\u0159ednostn\u011b proti gran\u00e1tn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed ho ost\u0159eluj\u00ed, a proti <\/em>pl\u00e9sion, je\u017e se na n\u011bj val\u00ed. <\/em>Pl\u00e9sion, je\u017e doraz\u00ed k nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu batalionu, jej v m\u017eiku \u00faderem rozraz\u00ed.<\/em>“ (4)<\/p>\n

Cel\u00fd tento popis boje mezi pl\u00e9sion<\/em> a batalionem v linii bude pravdiv\u00fd \u010di fale\u0161n\u00fd z\u00e1visle na efektu palby batalionu. Ten bylo mo\u017en\u00e9 posoudit u Dettingenu a u Fontenoy, stejn\u011b jako u Raucoux a Laufeldu (abychom citovali jen sr\u00e1\u017eky, jich\u017e se \u00fa\u010dastnily na\u0161e jednotky), zdrcuj\u00edc\u00ed \u00fa\u010dinek palby je dosti skute\u010dn\u00fdm prkem, s n\u00edm\u017e Mesnil-Durand nepo\u010d\u00edt\u00e1 a o n\u011bm\u017e se nelze nijak p\u0159esv\u011bd\u010dit b\u011bhem zkou\u0161ek v \u010dase m\u00edru.<\/p>\n

Podle autora pl\u00e9sion<\/em> nebude trp\u011bt soust\u0159ed\u011bnou palbou batalionu, je\u017e by se ohnula kolem jej\u00edch roh\u016f, ale v\u00fdhradn\u011b palbou \u010deln\u00ed.<\/p>\n

Po tomto \u00favodu nen\u00ed nutn\u00e9 sledovat, jak Mesnil-Durand d\u00e1le rozv\u00edj\u00ed nasazen\u00ed pl\u00e9sion<\/em> v r\u016fzn\u00fdch druz\u00edch boje a v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00edch; je snadn\u00e9 p\u0159edstavit si a pochopit, jak se ve\u0161ker\u00e1 st\u0159etnut\u00ed oto\u010d\u00ed ve prosp\u011bch pl\u00e9sion, proto\u017ee p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me tyto dv\u011b z\u00e1sady: 1) \u017ee kolona o t\u0159iceti dvou \u0159adech hloubky mus\u00ed nutn\u011b prorazit tenkou linii, jakmile se k n\u00ed dostane, a 2) \u017ee palba je neschopn\u00e1 \u00fa\u010dinn\u011b zastavit jej\u00ed pochod. Tato dvoj\u00ed hypot\u00e9za \u010din\u00ed jak\u00e9koli z\u00e1v\u011bry mo\u017en\u00e9, je to v\u0161ak jen hypot\u00e9za!<\/p>\n

P\u0159ejdeme tak\u00e9 kapitolu, v n\u00ed\u017e Mesnil-Durand prokazuje, kterak hlubok\u00e1 sestava odpov\u00edd\u00e1 g\u00e9niu francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda a zasluhuje si tak jm\u00e9no, kter\u00e9 j\u00ed d\u00e1v\u00e1. Tento druh argument\u016f je p\u0159\u00edli\u0161 zn\u00e1m\u00fd na to, aby bylo t\u0159eba je zd\u016fraz\u0148ovat.<\/p>\n

O t\u0159i roky pozd\u011bji, a zat\u00edmco na\u0161e arm\u00e1dy bojovaly v N\u011bmecku, Mesnil-Durand vydal Suite du projet de l’ordre fran\u00e7ais en tactique<\/em> (Pokra\u010dov\u00e1n\u00ed projektu francouzsk\u00e9\u00a0 sestavy<\/em> v taktice<\/em>). Up\u0159esnil tam n\u011bkter\u00e9 body a u\u010dinil v pl\u00e9sion n\u011bkolik detailn\u00edch zm\u011bn.<\/p>\n

Gran\u00e1tnick\u00e1 rota byla zmen\u0161ena na polovina a byla vytvo\u0159ena rota lehce ozbrojen\u00fdch.<\/p>\n

Pl\u00e9sionnette<\/em> byla sama rozd\u011blena na sekce, manchettes a manipuly a ur\u010dena k \u010dast\u00e9mu samostatn\u00e9mu nasazen\u00ed.<\/p>\n

Byly ur\u010deny t\u0159i zp\u016fsoby formov\u00e1n\u00ed pl\u00e9sion podle toho, jak byly \u0159ady a podjednotky v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b sev\u0159en\u00e9.<\/p>\n

\u201ePl\u00e9sion bude v bitevn\u00ed sestav\u011b (t\u0159i kroky rozchodu mezi sekcemi) poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e se dostane na pole, po man\u00e9vrech ji tak op\u011bt zformujeme, ne\u017e bude odesl\u00e1na pry\u010d. Bude to jej\u00ed b\u011b\u017en\u00fd stav. V tomto stavu, a ne jinak, bude tak\u00e9 pochodovat zdvojen\u00fdm krokem.<\/p>\n

Ustav\u00ed se <\/em>en phalange v moment\u011b \u00fatoku, a jen n\u011bkolik krok\u016f od nep\u0159\u00edtele.<\/p>\n

Otev\u0159en\u00e9 \u0159ady bude m\u00edt jen p\u0159i pochodu daleko od nep\u0159\u00edtele nebo p\u0159i b\u011bhu.<\/em>“<\/p>\n

Gran\u00e1tn\u00edci a lehce ozbrojen\u00ed jsou ve dvou \u0159adech, ne ji\u017e ve t\u0159ech \u010di \u010dty\u0159ech.<\/p>\n

Pl\u00e9sion<\/em> t\u00edm z\u00edsk\u00e1v\u00e1 v\u00fdznamn\u011b na pohyblivosti a pru\u017enosti. Ji\u017e nen\u00ed ani zdaleka Folardem kdysi navrhovanou masou; ale m\u016f\u017eeme poznamenat, \u017ee \u010d\u00edm v\u00edce v tomto sm\u011bru \u010din\u00ed pokroky, ustaven\u00edm rozchod\u016f mezi \u0159ady a sekcemi, t\u00edm v\u00edce pozb\u00fdv\u00e1 smyslu sv\u00e9 existence. V den, kdy se stane dost lehkou a flexibiln\u00ed, aby byla prakticky vyu\u017eiteln\u00e1, bude nijak hustou b\u011b\u017enou kolonou.<\/p>\n

Pozn\u00e1mky:<\/em><\/p>\n

(1) Mesnil-Durand se narodil v roce 1729. V patn\u00e1cti letech byl kr\u00e1lov\u00fdm p\u00e1\u017eetem, z\u00fa\u010dastnil se ta\u017een\u00ed roku 1747 a obdr\u017eel b\u011bhem n\u011bj <\/em>\u00e9p\u00e9e d’honneur, \u010destn\u00fd kord\u00edk. Vstupuje do \u017eenijn\u00edho vojska, by\u0165 je mu nab\u00eddnuta rota jezdectva, a pot\u00e9 se stahuje na sv\u00e1 panstv\u00ed, kde p\u00ed\u0161e sv\u016fj Projet d’un ordre fran\u00e7ais en tactique, Projekt francouzsk\u00e9 sestavy v taktice.<\/em><\/p>\n

(2) S. 98 a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed.<\/em><\/p>\n

(3) Jde o Mo\u0159ice Sask\u00e9ho.<\/em><\/p>\n

(4) S. 222 a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

<\/em>Zp\u011bt na obsah.<\/a>
\n<\/em><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

VII. Projekt francouzsk\u00e9 sestavy v taktice Mesnil-Duranda<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-1050","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1050","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1050"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1050\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12852,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1050\/revisions\/12852"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1050"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1050"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1050"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}