{"id":1051,"date":"2010-10-19T00:00:00","date_gmt":"2010-10-18T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-8-cast-i-kapitoly\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:16","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:16","slug":"pechota-v-18-stoleti-taktika-8-cast-i-kapitoly","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/pechota-v-18-stoleti-taktika-8-cast-i-kapitoly\/","title":{"rendered":"P\u011bchota v 18. stolet\u00ed \u2013 Taktika, 8. \u010d\u00e1st I. kapitoly"},"content":{"rendered":"
Do jist\u00e9 m\u00edry podrobn\u011b jsme analyzovali v\u011bt\u0161inu p\u0159edpis\u016f, syst\u00e9m\u016f, v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, je\u017e se n\u011bjak dot\u00fdkaj\u00ed p\u011bchotn\u00ed taktiky prvn\u00ed poloviny 18. stolet\u00ed. Byli jsme nuceni se dr\u017eet p\u0159edev\u0161\u00edm chronologick\u00e9ho po\u0159ad\u00ed a nemohli rozd\u011blit r\u016fzn\u00e1 t\u00e9mata (palby, evoluce, bojov\u00e9 formace, tiraj\u00e9ry, atd.), je\u017e jsou \u00fazce sv\u00e1z\u00e1ny a bez ust\u00e1n\u00ed reaguj\u00ed jedno na druh\u00e9, \u010d\u00edm\u017e jsme se nemohli vyhnout jist\u00e9mu zmatku. Je tedy nezbytn\u00e9, v kritickou dobu, k n\u00ed\u017e jsme dosp\u011bli (sedmilet\u00e1 v\u00e1lka za\u010dne v roce 1756), pod\u00edvat se zp\u011bt a shrnout v n\u011bkolika \u0159\u00e1dc\u00edch dosa\u017een\u00fd v\u00fdvoj p\u011bchotn\u00ed taktiky, idej\u00ed a postup\u016f, je\u017e byly v na\u0161\u00ed arm\u00e1d\u011b p\u0159ijaty k roku 1755.<\/p>\n

Na konci vl\u00e1dy Ludv\u00edka XIV. jsme konstatovali p\u0159edev\u0161\u00edm dva z\u00e1sadn\u00ed body: neschopnost jednotek man\u00e9vrovat a mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam, tak\u0159ka v\u00fdhradn\u00ed, p\u0159iznan\u00fd boji palbou.<\/p>\n

Neschopnost man\u00e9vrovat se t\u00fdkala relativn\u011b hlubok\u00fdch formac\u00ed a velk\u00fdm rozestup\u016fm mezi \u0159ady a z\u00e1stupy, je\u017e vznikly v \u010dase doutn\u00e1kov\u00fdch mu\u0161ket a p\u00edk a je\u017e sou\u010dasn\u011b se zaveden\u00edm pu\u0161ky s bajonetem, kter\u00e1 je nahradila, nebyly ihned opu\u0161t\u011bny. P\u011bchota zformormovan\u00e1 v p\u011bti \u0159adech s rozchodem \u010dty\u0159 \u010di p\u011bti krok\u016f mezi \u0159ady se nemohla snadno rozlo\u017eit do kolony \u010di kolonu rozvinout. Znala jen evoluce nezbytn\u00e9 pro b\u011b\u017enou slu\u017ebu, postavit se pod\u00e9l cesty, prov\u00e9st protipochod, atd. Je t\u0159eba cel\u00e9 obdob\u00ed 1715-1755, aby ze\u0161t\u00edhlela.<\/p>\n

V\u00fdvoje je dosa\u017eeno v prvn\u00ed \u0159ad\u011b d\u00edky zdokonalen\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b a \u010dasem jej\u00edho lep\u0161\u00edho nasazen\u00ed. Prvotn\u00ed pu\u0161ka z roku 1699 je k roku 1740 zdokonalena zaveden\u00edm \u017eelezn\u00e9ho nabij\u00e1ku; rovn\u011b\u017e dojde k n\u011bkolika jej\u00edm drobn\u00fdm vylep\u0161en\u00edm, je\u017e usnadn\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed.
\nPostupn\u011b si uv\u011bdom\u00edme, \u017ee velk\u00e9 rozchody mezi \u0159ady nejsou t\u0159eba; palba je vedena v sev\u0159en\u00fdch \u0159adech; lze tedy nechat st\u0159\u00edlet a\u0165 u\u017e sou\u010dasn\u011b nebo postupn\u011b v\u0161echny \u010dty\u0159i \u0159ady. Jsou tedy opu\u0161t\u011bny komplikovan\u00e9 palby z roku 1703, p\u0159i nich\u017e vystupovaly z \u0159adu z\u00e1stupy batalionu jeden za druh\u00fdm, aby vyp\u00e1lily a op\u011bt se vrt\u00e1tily. Tento postup vymizel ji\u017e b\u011bhem v\u00e1lky roku 1741. Aby nebyl batalion nikdy zbaven palebn\u00e9 s\u00edly, nech\u00e1v\u00e1 se p\u00e1lit po pelotonech, diviz\u00edch, atd., postupn\u011b, nebo po \u0159adech.<\/p>\n

Snahou nen\u00ed p\u00e1lit p\u0159esn\u011b, ale rychle. Francie, jako v Prusko \u010di Anglie, zd\u00e1 se, nespol\u00e9h\u00e1 na p\u0159esnost palby, ale chce vrhnout a bitevn\u00ed pole nep\u0159etr\u017eit\u00e9 mra\u010dno kul\u00ed.<\/p>\n

Hled\u00e1 se zp\u016fsob rychl\u00e9ho st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed salev. Jen n\u011bkolik hlas\u016f se zvedne ve prosp\u011bch p\u0159esnosti st\u0159elby a individu\u00e1ln\u00edho v\u00fdcviku.<\/p>\n

V praxi je dosa\u017eeno pravideln\u00fdch salev jen na za\u010d\u00e1tku boje. Palba na povel rychle zdegeneruje do zmate\u010dn\u00e9, voln\u00e9 palby. \u0158\u00edk\u00e1 se, \u017ee jsme v boji palbou hodn\u011b za Prusy a Anglo-Hanove\u0159any; p\u0159esto se nezd\u00e1, \u017ee by se na\u0161e palby uk\u00e1zaly b\u00fdt m\u00e9n\u011b \u00fa\u010dinn\u00e9 ne\u017e jejich. U Fontenoy, Raucoux, Laufeldu, jsme zp\u016fsobili nep\u0159\u00edteli srovnateln\u00e9 ztr\u00e1ty, jak\u00e9 jsme sami utrp\u011bli; ale na\u0161i gener\u00e1lov\u00e9 a na\u0161e jednotky byly ohromeny, u Dettingen, u Fontenoy, pravidelnost\u00ed anglick\u00fdch salev, tj. dojmem vy\u0161\u0161\u00ed discipl\u00edny a d\u016fkladnosti. Palby tak dosahuj\u00ed mor\u00e1ln\u00edho \u00fa\u010dinku, kter\u00fd se p\u0159id\u00e1v\u00e1 k \u00fa\u010dink\u016fm materi\u00e1ln\u00edm, a mo\u017en\u00e1 zde je motiv, pro n\u011bj\u017e existuje sp\u00ed\u0161e snaha o pravidelnost a urychlen\u00ed salev ne\u017e o p\u0159esnost palby.<\/p>\n

V\u00fdsledkem zlep\u0161en\u00ed, jich\u017e bylo dosa\u017eeno v konstrukci a nasazen\u00ed pu\u0161ky, tedy je s\u00ed\u017een\u00ed po\u010dtu \u0159ad\u016f a rozchod\u016f mezi nimi. Mezi roky 1715 a 1754 tak miz\u00ed d\u016fvody na\u0161\u00ed neschopnosti man\u00e9vrovat. Linie, je\u017e tak\u0159ka pozbyla sv\u00e9 hloubky, se snadlo rozkl\u00e1d\u00e1 do kolony s cel\u00fdm rozchodem sou\u010dasn\u00fdm obratem peloton\u016f, a obr\u00e1cen\u00fdm pohybem se kolona s cel\u00fdm rozchodem snadno formuje doprava a doleva do linie. Je ale samo sebou, \u017ee i p\u0159i tak snadn\u00e9m pohybu nelze nar\u00e1z dos\u00e1hnout dokonalosti. Bez praktick\u00fdch a dob\u0159e ustaven\u00fdch pravidel proveden\u00ed t\u011bchto pohyb\u016f a pochodu v kolon\u011b se nepoda\u0159\u00ed kolonu rozvinout okam\u017eit\u011b; je t\u0159eba obnovit rozchody, opravit vyrovn\u00e1n\u00ed, atd., a v\u0161echny tyto operace jsou v p\u0159\u00edpad\u011b linie n\u011bkolika batalion\u016f dosti dlouh\u00e9.<\/p>\n

Nadto je z\u00e1kladn\u00ed pohyb obratu zdrojem obt\u00ed\u017e\u00ed: je prov\u00e1d\u011bn jen obrat s pevn\u00fdm pivotem, a pochoduj\u00edc\u00ed kolona je d\u00edky tomu zna\u010dn\u011b zdr\u017eov\u00e1na poka\u017ed\u00e9, kdy\u017e m\u011bn\u00ed sm\u011br, nebo\u0165 obrat jednoho pelotonu je\u0161t\u011b nen\u00ed dokon\u010den, kdy\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed peloton p\u0159ich\u00e1z\u00ed na m\u00edsto, kde m\u00e1 to\u010dit.<\/p>\n

A kone\u010dn\u011b, ve\u0161ker\u00e9 pohyby jsou nep\u0159esn\u00e9 a\u017e do chv\u00edle, kdy je zaveden po\u0159adov\u00fd krok loket na loket, tj. do roku 1754; tato nep\u0159esnost \u010din\u00ed evoluce linie n\u011bkolika batalion\u016f velice obt\u00ed\u017en\u00fdmi a pomal\u00fdmi. Pozd\u011bji budou obt\u00ed\u017ee t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se rozvinut\u00ed a man\u00e9vr\u016f arm\u00e1dy na bitevn\u00edm poli vy\u0159e\u0161eny nasazen\u00edm hust\u0161\u00edch a ovladateln\u011bj\u0161\u00edch man\u00e9vrovac\u00edch formac\u00ed ne\u017e jsou dlouh\u00e9 linie a dlouh\u00e9 kolony s cel\u00fdm rozchodem, o to se v\u0161ak p\u0159ed rokem 1755 nelze ani pokusit: sev\u0159en\u00e9 kolony se formuj\u00ed jen z kolon s cel\u00fdm rozchodem; je\u0161t\u011b je neum\u00edme svinout \u010di rozvinout p\u0159\u00edmo. Teprve v roce 1755 zavede p\u0159edpis sev\u0159enou kolonu formovanou svinut\u00edm peloton\u016f za z\u00e1kladn\u00ed podjednotku bo\u010dn\u00edm pohybem. Bude t\u0159eba postup zdokonalit, u\u010dinit jej snadn\u00fdm a praktick\u00fdm, a pochopit jeho uplatn\u011bn\u00ed, ne\u017e se z n\u011bj stane z\u00e1klad nov\u00e9 taktiky.<\/p>\n

Zast\u00e1nci hlubok\u00e9 sestavy maj\u00ed v tomto sm\u011bru prosp\u011b\u0161n\u00fd vliv: to jim vd\u011b\u010d\u00edme za v\u00fdzkum a studium sev\u0159en\u00fdch kolon, je\u017e se jednoho stanou nejlep\u0161\u00edmi a jedin\u00fdmi man\u00e9vrovac\u00edmi formacemi; nan\u0161et\u011bst\u00ed pod\u0159\u00eddil Folard a jeho \u017e\u00e1ci tuto ot\u00e1zku probl\u00e9mu \u00faderu, boje chladnou zbran\u00ed.<\/p>\n

St\u00e1v\u00e1 se to v\u017edy, extr\u00e9m na jedn\u00e9 stran\u011b, kter\u00fd nab\u00edz\u00ed jen boj palbou a zten\u010duje a p\u0159ehnan\u011b prodlu\u017euje linie, vede k opa\u010dn\u00e9mu extr\u00e9mu. Folard cht\u011bl omezit bitvu jen na boj chladnou zbran\u00ed. P\u0159es lekce minulosti v\u011b\u0159il, \u017ee je mo\u017en\u00e9 \u00fato\u010dit bez palby a podstupovat palbu nep\u0159\u00edtele s lhostejnost\u00ed, nadto p\u0159ijal jako fakt, \u017ee hlubok\u00e1 masa m\u00e1 \u00fadernou s\u00edlu schopnou prorazit tenkou linii prost\u00fdm tlakem shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch \u0159ad\u016f.
\n\u201eNatla\u010den\u00e1“ kolona, kterou navrhoval, kde byly jednotky sm\u011bstnan\u00e9 a neschopn\u00e9 jak\u00e9hokoli man\u00e9vru, a jej\u00ed\u017e formaci ani rozklad ostatn\u011b nevysv\u011btloval, m\u011bla n\u011bkolik zast\u00e1nc\u016f; ale d\u016fstojn\u00edci od jednotek, kte\u0159\u00ed m\u011bli zku\u0161enost s man\u00e9vry a bojem, na ni obecn\u011b pohl\u00ed\u017eeli jako na neuskute\u010dnitelnou. Stejn\u011b tomu bylo s \u00fato\u010dn\u00fdmi a \u00fastupov\u00fdmi kolonami p\u0159edepsan\u00fdmi ordonancemi z let 1753 a 1754: nikdy nepodstoupily zkou\u0161ku v\u00e1lkou a, m\u00e1me-li je posuzovat podle text\u016f sou\u010dasn\u00edk\u016f, nikdo by se nepokusil riskovat jejich vyzkou\u0161en\u00ed na bitevn\u00edm poli. Poka\u017ed\u00e9, kdy se b\u011bhem posledn\u00edch v\u00e1lek naskytla mo\u017enost \u00fato\u010dit v kolon\u011b, jednodu\u0161e se sev\u0159ely pelotony \u010di divize batalionu rozlo\u017een\u00e9ho do kolony s cel\u00fdm rozchodem.<\/p>\n

Folardovi stoupenci p\u0159esto nebyli ve vy\u0161\u0161\u00edch sf\u00e9r\u00e1ch arm\u00e1dy bez vlivu, nebo\u0165 do ka\u017ed\u00e9ho p\u0159edpisu nechali tyto \u00fato\u010dn\u00e9 a \u00fastupov\u00e9 kolony odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed z\u00e1sad\u00e1m hlubok\u00e9 sestavy v\u010dlenit. Tyto principy, odhl\u00e9dneme-li od podivn\u00e9 formy kolon, byly dokonce p\u0159ijaty v\u011bt\u0161inou d\u016fstojn\u00edk\u016f. Mo\u017en\u00e1 bychom nena\u0161li jedin\u00e9ho v\u00fdhradn\u00edho zast\u00e1nce tenk\u00e9 sestavy; ale rozhodn\u011b ji\u017e nikdo tak jako Folard nep\u0159ipou\u0161t\u011bl, \u017ee by bylo mo\u017en\u00e9 podstoupit palbu nep\u0159\u00edtele a napadnout ho bajonetem, ani\u017e by byl nejprve ot\u0159esen v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b dlouhou palbou. Obecn\u011b se m\u011blo za to, \u017ee rozvinut\u00e1 linie mus\u00ed z\u016fstat b\u011b\u017enou bojovou formac\u00ed v otev\u0159en\u00e9m ter\u00e9nu; ale se zd\u016frazn\u011bn\u00edm urputn\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho temperamentu a \u00fadajn\u00e9 pod\u0159adnosti na\u0161ich jednotek ve v\u011bci palby se v\u011b\u0159ilo, \u017ee \u00fato\u010dit chladnou zbran\u00ed je mo\u017en\u00e9 \u010dast\u011bji ne\u017e v minulosti. Jedni tedy cht\u011bli, abychom formovali bataliony do sev\u0159en\u00e9 kolony po pelotonech \u010di po diviz\u00edch; dal\u0161\u00ed, spolu s Mo\u0159icem Sask\u00fdm, d’H\u00e9rouvillem a Rostaingem, pova\u017eovali za dostate\u010dn\u00e9 zdvojit hloubku rozvinut\u00e9ho batalionu a stav\u011bt se do \u0161esti \u010di osmi \u0159ad\u016f. Ordonance z roku 1755 umo\u017enila nasazen\u00ed v\u0161ech \u0159e\u0161en\u00ed: upravila formace v linii tenk\u00e9 i zdvojen\u00e9 a v sev\u0159en\u00e9 kolon\u011b. Jedny i druh\u00e9 jsou b\u011bhem sedmilet\u00e9 v\u00e1lky nasazeny.<\/p>\n

Snaha udr\u017eovat na cel\u00e9m bitevn\u00edm poli valivou palbu s rozvinut\u00edm ve\u0161ker\u00e9 p\u011bchoty do linie vedla koncem 17. stolet\u00ed k opu\u0161t\u011bn\u00ed tiraj\u00e9r\u016f, je\u017e nasazoval Turenne a jeho p\u0159edch\u016fdci (zde se m\u016f\u017eeme vr\u00e1tit a\u017e k nehlub\u0161\u00ed antice). Znovu se objevili b\u011bhem v\u00e1lky o rakousk\u00e9 d\u011bdictv\u00ed. Mnoho voj\u00e1k\u016f soudilo, stejn\u011b jako Mo\u0159ic Sask\u00fd, \u017ee palba tiraj\u00e9r\u016f je jedin\u00e1 \u00fa\u010dinn\u00e1 a \u017ee jej\u00ed materi\u00e1ln\u00ed efekty mohou pln\u011b vyv\u00e1\u017eit, za mnoha r\u016fzn\u00fdch okolnost\u00ed, vy\u0161\u0161\u00ed mor\u00e1ln\u00ed dopad paleb na povel.<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm je konstatov\u00e1no, \u017ee bitevn\u00ed pole v\u017edy poskytuje kryty, lesy, \u017eiv\u00e9 ploty, lokality, v nich\u017e mohou tiraj\u00e9\u0159i bojovat s v\u00fdhodou; \u017ee dok\u00e1\u017e\u00ed rychle a za n\u00edzkou cenu obsadit d\u016fle\u017eit\u00e9 body, z nich\u017e kryj\u00ed pohyby arm\u00e1dy a d\u00e1vaj\u00ed j\u00ed \u010das dokon\u010dit rozvinut\u00ed. Jejich nasazen\u00ed, je\u017e bylo b\u011bhem v\u00e1lky roku 1741 je\u0161t\u011b omezen\u00e9, se roz\u0161\u00ed\u0159ilo b\u011bhem m\u00edrov\u00fdch cvi\u010den\u00ed v letech 1748 a\u017e 1755, a neexistuje vojesk\u00fd teoretik, kter\u00fd by s nimi nepo\u010d\u00edtal. R\u00eaveries, Trait\u00e9 des l\u00e9gions, projekty Rostaingovy a Mesnil-Durandovy se v tomto shoduj\u00ed.<\/p>\n

Shrneme-li to, v\u00fdvoj paln\u00e9 zbran\u011b umo\u017enil omezit hloubku formace v linii na t\u0159i sev\u0159en\u00e9 \u0159ady, a linie z\u016fst\u00e1v\u00e1 b\u011b\u017enou bojovou sestavou. B\u011bhem obdob\u00ed 1715 a\u017e 1755 jsme vid\u011bli tenkou sestavu i kolonu podle Folarda a mezi nimi po\u010detnou skupinu zku\u0161en\u00fdch voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed p\u0159ipou\u0161t\u011bli u\u017eite\u010dnost kolony, ale cht\u011bli, aby bylo jednoduch\u00e9 ji zformovat, ovl\u00e1dat a rozvinout. Usp\u011bj\u00ed pr\u00e1v\u011b tito, a p\u0159edpis z roku 1755, sou\u010dasn\u011b s Mesnil-Durandem, chce jen sev\u0159en\u00e9 kolony po pelotonech \u010di po diviz\u00edch; tyto kolony jsou ale st\u00e1le t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00e9. Um\u011bn\u00ed man\u00e9vrovat teprve opou\u0161t\u00ed sv\u00e1 d\u011btsk\u00e1 l\u00e9ta. Obraty a rozvinut\u00ed kolon s cel\u00fdm rochodem jsou st\u00e1le obt\u00ed\u017en\u00e9; bude je\u0161t\u011b t\u0159eba \u0159ady let, ne\u017e budou moci b\u00fdt prov\u00e1d\u011bny jednoduch\u00e9 a praktick\u00e9 evoluce. A kone\u010dn\u011b se tak\u00e9 vrac\u00edme k nasazen\u00ed tiraj\u00e9r\u016f. Tenk\u00e1 sestava, hlubok\u00e1 sestava a tiraj\u00e9\u0159i projdou v\u00e1le\u010dnou zku\u0161enost\u00ed spole\u010dn\u011b.<\/p>\n

Zp\u011bt na obsah.<\/a><\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V\u00fdvoj taktiky b\u011bhem prvn\u00ed poloviny osmn\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[],"class_list":["post-1051","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1051","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1051"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1051\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":12851,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1051\/revisions\/12851"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1051"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1051"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1051"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}