{"id":1072,"date":"2011-02-03T00:00:00","date_gmt":"2011-02-03T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/ucebnice-dejepisu\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:15","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:15","slug":"ucebnice-dejepisu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/ucebnice-dejepisu\/","title":{"rendered":"U\u010debnice d\u011bjepisu?"},"content":{"rendered":"
Napoleon, revoluce, Evropa p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed. Co se lze k v\u011bci do\u010d\u00edst v n\u011bkter\u00fdch u\u010debnic\u00edch \u010desk\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol? Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 v\u011bci. Kdyby stylem, jak\u00fdm napsal pan Hlava\u010dka u\u010debnici d\u011bjepisu, napsal n\u011bkdo jin\u00fd u\u010debnici fyziky, bude pop\u00edrat p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony. <\/em><\/div>\n
\n

Krom\u011b vlastn\u00edho obsahu je pobu\u0159uj\u00edc\u00ed ji\u017e fakt, \u017ee text pro z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, tj. pro t\u0159in\u00e1ctilet\u00e9 \u010di \u010dtrn\u00e1ctilet\u00e9 \u017e\u00e1ky, je tent\u00fd\u017e jako text pro \u010dty\u0159let\u00e1 gymn\u00e1zia, tj. pro ty, kdo budou zanedlouho maturovat. (M. Hlava\u010dka: D\u011bjepis pro 8. ro\u010dn\u00edk Z\u0160 (novov\u011bk), SPN, Praha; M. Hlava\u010dka: D\u011bjepis 3 pro gymn\u00e1zia a st\u0159edn\u00ed \u0161koly, SPN, Praha ). Ctrl c ctrl v. S odstupem n\u011bkolika let a odstran\u011bn\u00edm n\u011bkter\u00fdch z vylo\u017een\u00fdch nesmysl\u016f. Celkov\u00fd dojem v\u0161ak z\u016fst\u00e1v\u00e1 a s n\u00edm tak\u00e9 kvantum v\u011bcn\u00fdch nedostatk\u016f, u\u017eiji-li nejm\u00edrn\u011bj\u0161\u00edho slova. Ud\u00e1losti 200 let star\u00e9 jsou v textu vyrvan\u00e9 z kontextu, autor usilovn\u011b hled\u00e1 „hodn\u00e9 a zl\u00e9,“ „utla\u010dovan\u00e9 a utla\u010dovatele.“ Vyn\u00e1\u0161\u00ed jedny univerz\u00e1ln\u00ed „revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly,“ kter\u00e9 kdo zrazuje, je zl\u00fd, ani\u017e by se autor obt\u011b\u017eoval p\u0159ibl\u00ed\u017eit, co tedy to jsou, ty „revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly.“ Nikde prakticky ani slovo o d\u016fvodu t\u00e9 \u010di on\u00e9 v\u00e1lky, ani slovo o tom, kdo komu vyhl\u00e1sil v\u00e1lku a co od toho \u010dekal. Pochopit z textu lze velice m\u00e1lo. A kdo se to nau\u010d\u00ed nazpam\u011b\u0165, bude ze sebe chrlit hlouposti, bude se dopou\u0161t\u011bt chyb ohledn\u011b dat, fakt\u016f a souvislost\u00ed. Nap\u0159\u00edklad: s. 38 (Z\u0160) „D\u00edky strategick\u00e9mu vojensk\u00e9mu nad\u00e1n\u00ed mlad\u00e9ho gener\u00e1la Napoleona Bonaparta obsadilo b\u011bhem roku 1796 podstatnou \u010d\u00e1st severn\u00ed It\u00e1lie a \u00fazem\u00ed lev\u00e9ho b\u0159ehu R\u00fdna a donutilo Rakousko a Prusko k uzav\u0159en\u00ed m\u00edru.<\/em>“<\/p>\n

Napoleon nem\u011bl nic spole\u010dn\u00e9ho s obsazen\u00edm lev\u00e9ho b\u0159ehu R\u00fdna, Prusko uzav\u0159elo separ\u00e1tn\u00ed m\u00edr s Franci\u00ed v dubnu 1795, Rakousko v dubnu 1797. Co si maj\u00ed d\u011bti z t\u00e9 v\u00fd\u0161e uveden\u00e9 v\u011bty odn\u00e9st? Co se dozv\u00eddaj\u00ed o situaci Francie, o situaci jej\u00edch protivn\u00edk\u016f, o d\u016fvodech konfliktu? Jak si maj\u00ed popsan\u00e9 body \u010dasov\u011b za\u0159adit a vid\u011bt v nich jakou souvislost?<\/p>\n

Tot\u00e9\u017e m\u00e1me pro S\u0160 na s. 49, m\u00edrn\u011b p\u0159epracovan\u00e9, autor ji\u017e nehovo\u0159\u00ed o mlad\u00e9m gener\u00e1lu Bonapartovi, ale Prusko i Rakousko st\u00e1le nut\u00ed k m\u00edru roku 1796.<\/p>\n

s. 39 (Z\u0160) „Gener\u00e1l Napoleon Bonaparte slavil v dob\u011b konzul\u00e1tu velk\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed na v\u00e1le\u010dn\u00fdch pol\u00edch, co\u017e zp\u011btn\u011b posilovalo jeho moc ve Francii. Dal\u0161\u00ed v\u00e1lkou proti koalici evropsk\u00fdm mocnost\u00ed, tentokr\u00e1t podpo\u0159enou Ruskem, se sna\u017eil upevnit novou r\u00fdnskou hranici a panstv\u00ed v severn\u00ed It\u00e1lii. Velk\u00e9 vojev\u016fdcovsk\u00e9 schopnosti projevil v roce 1800 ne\u010dekan\u00fdm p\u0159echodem Alp a n\u00e1sledn\u00fdm v\u00edt\u011bzstv\u00edm nad rakouskou arm\u00e1dou u Marenga. V roce 1802 donutil Velkou Brit\u00e1nii k podeps\u00e1n\u00ed m\u00edru a navr\u00e1cen\u00ed n\u011bkter\u00fdch koloni\u00ed Francii<\/em>.“<\/p>\n

T\u0159et\u00ed koalice byla podeps\u00e1na v srpnu 1805, v\u00edce ne\u017e rok po vyhl\u00e1\u0161en\u00ed c\u00edsa\u0159stv\u00ed ve Francii. V dob\u011b konzul\u00e1tu skon\u010dila, v prosinci 1800, v\u00e1lka druh\u00e9 koalice, a n\u00e1sledovaly t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159i roky m\u00edru (podepsan\u00e9ho 1801 a 1802), prvn\u00ed pozemn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 operace v Evrop\u011b p\u0159itom prob\u011bhnou a\u017e v z\u00e1\u0159\u00ed 1805. Nebudou m\u00edt \u017e\u00e1ci z uveden\u00e9ho odstavce (kter\u00fd je prakticky toto\u017en\u00fd v u\u010debnici pro S\u0160) sp\u00ed\u0161e dojem, \u017ee v pr\u016fb\u011bhu konzul\u00e1tu Napoleon \u010dasto v\u00e1l\u010dil, a \u017ee na jeho stran\u011b vystoupilo Rusko? Co si p\u0159edstav\u00ed pod v\u00fdrazem „panstv\u00ed v It\u00e1lii“? M\u011bla snad Francouzsk\u00e1 republika n\u011bjak\u00e1 „panstv\u00ed“ v It\u00e1lii? \u017de by byla Anglie k m\u00edru v roce 1802 „donucena,“ je formulace mimo\u0159\u00e1dn\u011b nevhodn\u00e1, zcela chyb\u00ed velmi podstatn\u00fd vztah Francie – Rakousko. A pro\u010d m\u00e1 u\u010debnice d\u011bjepisu na po\u010d. 21. stolet\u00ed papou\u0161kovat bonapartistickou propagandu o tom, \u017ee rozhodnut\u00ed padlo u Marenga, a kdy\u017e u\u017e je t\u0159eba v u\u010debnici pro Z\u0160 (a S\u0160) zmi\u0148ovat bitvy, pak zaml\u010det, \u017ee v\u00e1lka prob\u00edhala je\u0161t\u011b p\u016fl roku a rozhodl ji gener\u00e1l Moreau u Hohenlinden?<\/p>\n

„Napoleon I. se c\u00edtil b\u00fdt pokra\u010dovatelem Alexandra Velik\u00e9ho a franck\u00e9ho kr\u00e1le Karla Velik\u00e9ho. Tak jako oni hodlal vytvo\u0159it velkou \u0159\u00ed\u0161i a podmanit si ostatn\u00ed n\u00e1rody. Doba republik\u00e1nsk\u00fdch ide\u00e1l\u016f definitivn\u011b skon\u010dila. Potvrzovalo to i zru\u0161en\u00ed revolu\u010dn\u00edho kalend\u00e1\u0159e a letopo\u010dtu<\/em>.“<\/p>\n

Bylo by zaj\u00edmav\u00e9 v\u011bd\u011bt, odkud autor u\u010debnice \u010derpal tyto „pravdy,“ a pro\u010d maj\u00ed b\u00fdt podobn\u00e9 \u00favahy sou\u010d\u00e1st\u00ed z\u00e1kladn\u00edho textu a ne nab\u00eddnuty k \u00favaze v konkurenci jin\u00fdch pojet\u00ed. Co podle autora byl revolu\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159? Nebudou m\u00edt d\u011bti nad\u00e1le dojem, \u017ee Napoleon byl bl\u00e1zen, a \u017ee revolu\u010dn\u00ed kalend\u00e1\u0159 souvisel s n\u011bjak\u00fdmi ob\u010dansk\u00fdmi svobodami? A\u010d byl um\u011blou a zhola zbyte\u010dnou komplikac\u00ed pro jak\u00e9koli zahrani\u010dn\u00ed styky Francie, nota bene obsahuj\u00edc\u00ed v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed matematickou chybu ne\u017e kalend\u00e1\u0159e tradi\u010dn\u00ed. A ty „revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly“… asi svoboda, rovnost, bratrstv\u00ed. Autor s\u00e1m p\u00ed\u0161e, \u017ee ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk potvrdil a zachoval svobody vze\u0161l\u00e9 s revoluce. N\u011bjak\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed stavu ob\u010dansk\u00fdch svobod se stavem v jin\u00fdch evropsk\u00fdch zem\u00edch v t\u00e9 dob\u011b? Bylo ve Francii mo\u017en\u00e9 dopl\u0148ovat arm\u00e1du a n\u00e1mo\u0159nictvo \u00fanosy vlastn\u00edch ob\u010dan\u016f jako v Brit\u00e1nii? Byl rakousk\u00fd poddan\u00fd svobodn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ob\u010dan Francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed? Rusk\u00fd nevoln\u00edk? A m\u011bl opravdu ob\u010dan Francouzsk\u00e9 republiky kdykoli v letech 1793-1804 v\u00edce pr\u00e1v, je\u017e by byl schopen vykon\u00e1vat, ne\u017e jak\u00e1 mu byla p\u0159izn\u00e1na c\u00edsa\u0159stv\u00edm? U\u010ditel by jist\u011b m\u011bl podobn\u00e9 ot\u00e1zky v hodin\u00e1ch n\u011bjak\u00fdm v\u011bku \u017e\u00e1k\u016f odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem nastolit, le\u010d u\u010debnice mu podtrh\u00e1v\u00e1 nohy, nebo\u0165 s Napoleonem p\u0159ich\u00e1z\u00ed obdob\u00ed prost\u00e9 revolu\u010dn\u00edch ide\u00e1l\u016f.<\/p>\n

„Prvn\u00ed konzul Napoleon Bonaparte u\u0161t\u011bd\u0159il Raku\u0161an\u016fm n\u011bkolik por\u00e1\u017eek v severn\u00ed It\u00e1lii a v Bavorsku. C\u00edsa\u0159 Napoleon I. si ji\u017e cht\u011bl podmanit celou Evropu. Z obrann\u00fdch v\u00e1lek u\u010dinil v\u00e1lky dobyva\u010dn\u00e9. Mezi l\u00e9ty 1805 a 1812 se zd\u00e1lo, \u017ee mu nikdo nezabr\u00e1n\u00ed, aby sv\u016fj z\u00e1m\u011br naplnil<\/em>.“<\/p>\n

Prvn\u00ed konzul bojoval n\u011bkdy v Bavorsku? (v u\u010debnici pro S\u0160 to ji\u017e autor netvrd\u00ed) Cht\u011bl si skute\u010dn\u011b podmanit „celou Evropu“ a byl tedy bl\u00e1zen? Dobyva\u010dn\u00fdmi v\u00e1lkami je my\u0161lena v\u00e1lka 3. koalice, kdy Francii de facto vyhl\u00e1sila v\u00e1lku Brit\u00e1nie v roce 1803, Rakousko a Rusko v roce 1805? Nebo snad v\u00e1lka z roku 1806, kdy Francii vyhl\u00e1silo v\u00e1lku Prusko, \u010di 1807, kdy bylo pora\u017eeno Rusko, je\u017e odm\u00edtlo m\u00edr po Slavkovu? Nebo byla dobyva\u010dnou v\u00e1lka v roce 1809, kdy Francii vyhl\u00e1silo v\u00e1lku op\u011bt Rakousko? Co si d\u00edt\u011b p\u0159edstav\u00ed pod pojmem „dobyva\u010dn\u00e1 v\u00e1lka“? Kter\u00e1 \u00fazem\u00ed Francie b\u011bhem t\u011bchto konflikt\u016f, na nich\u017e jist\u011b nesla sv\u016fj d\u00edl viny, „dobyla“? Snad ta, je\u017e si ve troj\u00edm d\u011blen\u00ed Polska p\u0159ivlastnilo Prusko, Rakousko a Rusko, a na nem\u017e vytvo\u0159ila Var\u0161avsk\u00e9 v\u00e9vodstv\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e dodnes je Napoleon v Polsku vn\u00edm\u00e1n mimo\u0159\u00e1dn\u011b pozitivn\u011b? Pora\u017een\u00fd ve v\u00e1lce ztr\u00e1c\u00ed \u00fazem\u00ed a odv\u00e1d\u00ed ur\u010den\u00e9 mno\u017estv\u00ed pen\u011bz, je mu omezena arm\u00e1da, b\u011bda pora\u017een\u00e9mu. Ale redukovat konflikty ve slo\u017eit\u00fdch vztaz\u00edch po\u010d. 19. stolet\u00ed do v\u00fdroku „dobyva\u010dn\u00e9 v\u00e1lky“ je trestuhodn\u00e9, a obvinit z nich Francii a Napoleona je bezduch\u00fdm p\u0159ijet\u00edm historie, kterou napsali v\u00edt\u011bzov\u00e9 po roce 1815. „Dobyva\u010dn\u00e1 v\u00e1lka“… opravdu cht\u011bl Napoleon v roce 1812 Rusko „dob\u00fdt“, tj. vytvo\u0159it tam snad n\u011bjak\u00fd „\u017eivotn\u00ed prostor“ pro Francouze, \u010di podobn\u011b? Jednal v kontextu doby n\u011bjak v\u00fdjime\u010dn\u011b, odebral-li Prusku \u0159adu \u00fazem\u00ed ve prosp\u011bch sv\u00fdch spojenc\u016f, po v\u00edt\u011bzstv\u00ed v roce 1807? Jak\u00fdm zp\u016fsobem k on\u011bm \u00fazem\u00edm p\u0159i\u0161lo ono „neboh\u00e9“ Prusko? Nic nen\u00ed hor\u0161\u00edho ne\u017e \u010dernob\u00edl\u00e9 d\u011bjiny. V tomto duchu maj\u00ed b\u00fdt vychov\u00e1v\u00e1ny d\u011bti na Z\u0160, pota\u017emo dosp\u00edvaj\u00edc\u00ed na S\u0160? Rakousk\u00fd vliv v severn\u00ed It\u00e1lii \u010di Nizozem\u00ed byl legitimn\u00ed, francouzsk\u00e1 snaha dos\u00e1hnout t\u00e9ho\u017e na \u00fakor Rakouska nelegitimn\u00ed? \u010c\u00edm mohl Napoleon p\u0159edej\u00edt v\u00e1lk\u00e1m, je\u017e jsou ozna\u010dovan\u00e9 jako napoleonsk\u00e9? Po\u017eadavky koali\u010dn\u00edch mocnost\u00ed byly p\u0159ece n\u011bkolikr\u00e1t formulov\u00e1ny: „vyklidit, vr\u00e1tit, opustit.“ U\u010debnice o smyslu konflikt\u016f v tomto obdob\u00ed ne\u0159\u00edk\u00e1 nic, resp. vysta\u010d\u00ed si se dv\u011bma koncepty: republika „exportuje revoluci“, co\u017e je dobr\u00e9, a Napoleon „dob\u00fdv\u00e1 Evropu“, co\u017e je \u0161patn\u00e9. Z\u00e1jmy jin\u00fdch mocnost\u00ed a u\u017eit\u00e9 prost\u0159edky nejsou podstatn\u00e9, nebo jsou redukov\u00e1ny na state\u010dn\u00fd odpor proti tyranovi. Tak ploch\u00fd v\u00fdklad d\u011bjin je odporn\u00fd, a p\u0159edev\u0161\u00edm zbyte\u010dn\u00fd.<\/p>\n

P\u0159\u00edkladem nesmysln\u00e9 manipulace a snad ne\u00famysln\u00e9ho zatajov\u00e1n\u00ed fakt\u016f je hned dal\u0161\u00ed odstavec: „V roce 1805 vypukla dal\u0161\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka. Francie bojovala proti siln\u00e9 britsko-rakousko-rusk\u00e9 koalici<\/em>.“<\/p>\n

Ta v\u00e1lka „vypukla“ v roce 1803 a p\u0159\u00edm\u00fdm prvopl\u00e1nov\u00fdm d\u016fvodem byla francouzsk\u00e1 nespokojenost s nepln\u011bn\u00edm podm\u00ednek m\u00edru z roku 1802 Angli\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e v\u00e1lku vyhla\u0161ovala Anglie Francii t\u00edm, \u017ee internovala francouzsk\u00e9 lod\u011b ve sv\u00fdch p\u0159\u00edstavech. Francii vyhl\u00e1silo posl\u00e9ze v\u00e1lku tak\u00e9 Rakousko a Rusko v roce 1805. Pro\u010d to autor neuv\u00e1d\u00ed? Proto\u017ee to nezapad\u00e1 do „jeho“ marxistick\u00e9ho pojet\u00ed historie, v n\u00ed\u017e je Francie dobyva\u010dn\u00fdm agresorem a Napoleon ni\u010ditelem pozitivn\u00ed revoluce?<\/p>\n

„Britov\u00e9 nejd\u0159\u00edve v n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b u Trafalgaru v \u0159\u00edjnu 1805 zni\u010dili francouzsk\u00e9 a \u0161pan\u011blsk\u00e9 lo\u010fstvo<\/em>„.<\/p>\n

Nejd\u0159\u00edve? Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve vpochodovala rakousk\u00e1 arm\u00e1da do Bavorska, na \u00fazem\u00ed francouzsk\u00e9ho spojence, a to ani\u017e by mu vyhl\u00e1silo Rakousko v\u00e1lku. Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve tak\u00e9 byly zah\u00e1jeny v\u00e1le\u010dn\u00e9 operace v It\u00e1lii, kterou Rakousko pro sv\u00e9 z\u00e1jmy v oblasti pova\u017eovalo za rozhoduj\u00edc\u00ed boji\u0161t\u011b, a Napoleonova korunovace kr\u00e1lem It\u00e1lie byla poru\u0161en\u00edm Lun\u00e9villesk\u00e9ho m\u00edru z roku 1801 (slovo Lun\u00e9ville ani Amiens se v textu nevyskytuje). Trafalgar nem\u011bl na pr\u016fb\u011bh v\u00e1lky sebemen\u0161\u00ed vliv. Vliv m\u011bl naopak dlouhodob\u00fd z\u00e1sadn\u00ed, proto\u017ee definitivn\u011b potvrdil britskou n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u0159evahu, co\u017e ov\u0161em autor d\u011btem ne\u0159\u00edk\u00e1.<\/p>\n

„Napoleon v\u0161ak vz\u00e1p\u011bt\u00ed porazil Raku\u0161any v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku a obsadil V\u00edde\u0148. Rakousk\u00e9 vojsko se spojilo v Rusy a ustoupilo na Moravu<\/em>.“<\/p>\n

Bitva u Trafalgaru, 21.\u0159\u00edjna, kapitulace gener\u00e1la Macka v Ulmu, 20. \u0159\u00edjna. Jak\u00fd smysl takov\u00fd text m\u00e1, co d\u011btem p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed? Z odstavce „Bitva u Slavkova“ se nedozv\u00eddaj\u00ed nic o d\u016fvodech konfliktu, o situaci v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch stran, o tom, co kdo od v\u00e1lky o\u010dek\u00e1val. A o pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky, kter\u00fd je druho\u0159ad\u00fd, se dozv\u00eddaj\u00ed jen nesmysly.<\/p>\n

„T\u00edmto v\u00edt\u011bzstv\u00edm<\/em> (u Slavkova) se stal tak\u00e9 p\u00e1nem velk\u00e9 \u010d\u00e1sti st\u0159edn\u00ed Evropy<\/em>.“<\/p>\n

Co to m\u00e1 znamenat? \u017de k Francii byly p\u0159ipojeny \u010cechy? Slezsko? Horn\u00ed Uhry? Doln\u00ed Rakousy? Tato v\u011bta je, krom\u011b samotn\u00e9ho konstatov\u00e1n\u00ed, \u017ee Napoleon u Slavkova zv\u00edt\u011bzil, jedinou v\u011btou, j\u00ed\u017e bitv\u011b u Slavkova autor v\u011bnuje… (v u\u010debnici pro S\u0160 cituje dosti nevhodn\u011b a z kontextu vytr\u017een\u00e9 pas\u00e1\u017ee Slunce nad Slavkovem prof. Uhl\u00ed\u0159e); „Napoleon se stal tak\u00e9 p\u00e1nem velk\u00e9 \u010d\u00e1sti st\u0159edn\u00ed Evropy“… aha, u\u017e tomu rozum\u00edm, \u0159ekne si \u017e\u00e1k, Napoleon t\u00e1hl ke Slavkovu, aby se stal p\u00e1nem st\u0159edn\u00ed Evropy, byl to dobyvatel. Konflikt mezi Brit\u00e1ni\u00ed a Franci\u00ed, kter\u00fd m\u011bl ko\u0159eny v amiensk\u00e9m m\u00edru, a kter\u00fd prob\u00edhal od roku 1803, a kter\u00fd je zcela z\u00e1sadn\u00ed pro pochopen\u00ed v\u00e1lky 3. koalice, je pon\u011bkud opomenut. O st\u0159edn\u00ed Evropu v tomto konfliktu skute\u010dn\u011b ani trochu ne\u0161lo, a \u017ee v\u00e1lka vyvrcholila na Morav\u011b, bylo \u010dist\u011b technick\u00fdm v\u00fdsledkem v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00ed.<\/p>\n

V podobn\u00e9m stylu pokra\u010duje autor i d\u00e1le. Napoleon „zlikvidoval v Por\u00fdn\u00ed velk\u00e9 mno\u017estv\u00ed mal\u00fdch st\u00e1t\u016f“ – patrn\u011b je vyraboval a m\u011bsta srovnal se zem\u00ed. „Roz\u0161\u00ed\u0159il Vestf\u00e1lsko… a ostatn\u00ed st\u00e1ty spojil v roce 1806 v takzvan\u00fd R\u00fdnsk\u00fd spolek.“ Tedy n\u011bkdy p\u0159ed rokem 1806 roz\u0161\u00ed\u0159il Vestf\u00e1lsko, je\u017e bylo ale zcela nov\u00fdm \u00fatvarem z roku 1807, a proto\u017ee ostatn\u00ed st\u00e1ty byly spojeny v R\u00fdnsk\u00fd spolek, W\u00fcrttembersko, Bavorsko, Sasko a Vestf\u00e1lsko do n\u011bj nepat\u0159ily?<\/p>\n

„Koncem roku 1806 porazil Napoleon prusk\u00e9 vojsko… Dal\u0161\u00ed evropsk\u00e1 mocnost byla poko\u0159ena.<\/em>“ Z\u010dista jasna p\u0159i\u0161el a porazil prusk\u00e9 vojsko, \u010d\u00edm\u017e poko\u0159il dal\u0161\u00ed evropskou mocnost, sp\u00e1chal dal\u0161\u00ed p\u0159\u00edko\u0159\u00ed. \u017de v\u00e1lku v roce 1806 vyhl\u00e1silo Prusko Francii, \u017ee j\u00ed komplikovalo situaci ji\u017e v pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky roku 1805, ale pod dojmem Slavkova serviln\u011b blahop\u0159\u00e1lo Francii k v\u00edt\u011bzstv\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e m\u011bl u sebe vyslanec tak\u00e9 dopis zcela jin\u00e9ho zn\u011bn\u00ed pro p\u0159\u00edpad Napoleonovy por\u00e1\u017eky? Nen\u00ed propagandistick\u00fdm v\u00fdmyslem, \u017ee si d\u016fstojn\u00edci prusk\u00e9ho pluku Gardes du Corps chodili ostentativn\u011b brousit pala\u0161e o schody francouzsk\u00e9ho velvyslanectv\u00ed. Nepoko\u0159ilo se Prusko tak trochu samo? Resp. nebylo by od v\u011bci na po\u010d. 21. stolet\u00ed d\u011btem nab\u00eddnout, ne-li jednu objektivn\u00ed, pak alespo\u0148 v\u00edce subjektivn\u00edch histori\u00ed?<\/p>\n

s. 42 (Z\u0160) „V roce 1809 se odhodlala habsbursk\u00e1 monarchie osamocen\u011b vystoupit proti Napoleonovi<\/em>„, osamocen\u011b v situaci, kdy byly hlavn\u00ed francouzsk\u00e9 s\u00edly na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b a kdy se Rakousko domn\u00edvalo, \u017ee snadno z\u00edsk\u00e1 podporu „utla\u010dovan\u00fdch“ mal\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch st\u00e1t\u016f. Takto \u0159e\u010deno ono rakousk\u00e9 „osamocen\u00ed“, spolu s britsk\u00fdmi subsidiemi, ji\u017e vypad\u00e1 jinak. A jen tak to asi d\u011bti mohou spr\u00e1vn\u011b pochopit, jinak si ud\u011blaj\u00ed o Rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed dojem jak\u00fd? \u017de to byla state\u010dn\u00e1 zem\u011b, kter\u00e1 se postavila tyranovi, a\u010d prakticky nem\u011bla nad\u011bji?<\/p>\n

„Zpo\u010d\u00e1tku se rakousk\u00e9mu vojsku da\u0159ilo<\/em>.“ Rakousk\u00e9 vojsko, podobn\u011b jako v roce 1805, napochodovalo do Bavorska, op\u011bt bez vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky. O t\u00fdden pozd\u011bji ustupovalo se ztr\u00e1tou 50 tis\u00edch mu\u017e\u016f a zastavilo se a\u017e u V\u00eddn\u011b kryto Dunajem… po velk\u00fdch bitv\u00e1ch u \u0158ezna a Eggm\u00fchlu, kter\u00e9 prohr\u00e1lo. Jak\u00fd smysl tedy m\u00e1 citovan\u00e1 v\u011bta? Autor ji v\u00e1\u017ee k n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmu:<\/p>\n

„Napoleon byl poprv\u00e9 v otev\u0159en\u00e9 bitv\u011b u Aspern v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku pora\u017een<\/em>“<\/p>\n

V\u00e1lka za\u010dala v dubnu, V\u00edde\u0148 kapitulovala 13. kv\u011btna, a bitva u Aspern prob\u011bhla ve dnech 21. a 22. kv\u011btna. Co v\u00ed autor o pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky, kterou se sna\u017e\u00ed d\u011btem p\u0159ibl\u00ed\u017eit? Co v\u00ed o bitv\u011b u Aspern a jej\u00edm v\u00fdznamu, tvrd\u00ed-li, ve verzi pro Z\u0160, d\u011btem, \u017ee Aspern je v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku? Jak jim vysv\u011btl\u00ed, \u017ee v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku byl Napoleon pora\u017een, ale p\u0159esto se dostal k V\u00eddni? Nen\u00ed ostatn\u011b pon\u011bkud jednostrann\u00fd, jestli\u017ee jm\u00e9no bitvy, j\u00ed\u017e Francouzi \u0159\u00edkaj\u00ed podle jin\u00e9 vsi Essling, bylo vy\u0161ito coby v\u00edt\u011bzstv\u00ed na prapory francouzsk\u00fdch pluk\u016f? Napoleon byl pora\u017een, nicm\u00e9n\u011b por\u00e1\u017eku neuznal, a nebyla v\u00fdznamn\u00e1. V\u00fdznam tohoto rakousk\u00e9ho \u00fasp\u011bchu spo\u010d\u00edval jen v tom, \u017ee se v\u00e1lka prot\u00e1hla o m\u011bs\u00edc. Wagram, „nedaleko V\u00eddn\u011b“, je od V\u00eddn\u011b o n\u011bkolik kilometr\u016f d\u00e1l ne\u017e Aspern, je\u017e je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed m\u011bsta. Tiskov\u00e1 chyba? Tohoto druhu, v u\u010debnici d\u011bjepisu?<\/p>\n

Je pon\u011bkud smutn\u00e9, \u017ee v \u010desk\u00e9 u\u010debnici d\u011bjepisu, je\u017e zmi\u0148uje bitvy u Marenga, Slavkova, Aspern, Trafalgaru, Borodina, nen\u00ed zm\u00ednka o bitv\u011b u Znojma, druh\u00e9 bitv\u011b napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek na na\u0161em \u00fazem\u00ed. Bitv\u011b, j\u00ed\u017e se Napoleon osobn\u011b \u00fa\u010dastnil, je\u017e trvala dva dny, a j\u00ed\u017e se \u00fa\u010dastnilo v\u00edce voj\u00e1k\u016f ne\u017e bitvy u Slavkova, posledn\u00ed bitv\u011b ta\u017een\u00ed, jej\u00ed\u017e pr\u016fb\u011bh m\u011bl p\u0159\u00edm\u00fd vliv na v\u00fdsledky v\u00e1lky. Je-li p\u0159esto pochopiteln\u00e9, \u017ee n\u011bmeck\u00fd, francouzsk\u00fd \u010di \u0161v\u00e9dsk\u00fd \u017e\u00e1k Z\u0160 m\u016f\u017ee bitvu u Znojma pominout, rozhodn\u011b by ji nem\u011bla pominout \u010desk\u00e1 u\u010debnice d\u011bjepisu, a Znojmo by m\u011blo b\u00fdt jednou z ud\u00e1lost\u00ed, je\u017e se \u010cechu se z\u00e1kladn\u00edm vzd\u011bl\u00e1n\u00ed v souvislosti s napoleonsk\u00fdmi v\u00e1lkami vybav\u00ed, nebo\u0165 je sou\u010d\u00e1t\u00ed \u010desk\u00e9 historie.<\/p>\n

atd atd atd „Rusk\u00e9 vojsko p\u0159ed Napoleonem ustupovalo a teprve p\u0159ed Moskvou u Borodina byla v z\u00e1\u0159\u00ed 1812 svedena prvn\u00ed bitva<\/em>.“ Bitva u Smolenska je tedy patrn\u011b nultou bitvou ta\u017een\u00ed. „Napoleon se domn\u00edval, \u017ee zv\u00edt\u011bzil<\/em>„… nem\u011bl k tomu rozhodn\u011b m\u00e9n\u011b d\u016fvod\u016f, ne\u017e arciv\u00e9voda Karel u Aspern. Zat\u00edmco Aspern je „prvn\u00ed Napoleonovou por\u00e1\u017ekou“, francouzsk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Borodina m\u016f\u017eeme podle autora zpochybnit.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b perli\u010dka na z\u00e1v\u011br… s. 43 „Byl v\u0161ak v krvav\u00e9 \u0159e\u017ei u Waterloo 18. \u010dervna 1815 na hlavu pora\u017een a zajat<\/em>.“ \u0158\u00edk\u00e1 autor v u\u010debnici pro Z\u0160. V\u0161echny bitvy lze ozna\u010dit za „krvavou \u0159e\u017e“ a neexistuje d\u016fvod, pro\u010d tak ozna\u010dit v cel\u00e9m textu pr\u00e1v\u011b a jen Waterloo. Podstatn\u011bj\u0161\u00ed je posledn\u00ed slovo, a nem\u00e1m slov, abych to okomentoval. Nev\u00edm, co by bylo hor\u0161\u00ed, jestli to, \u017ee autor netu\u0161\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem prob\u011bhla druh\u00e1 abdikace a vyho\u0161t\u011bn\u00ed Napoleona na Sv. Helenu, nebo to, \u017ee by pro nedostatek prostoru na str\u00e1nce s\u00e1hl k takov\u00e9 absurdn\u00ed zkratce.<\/p>\n

V u\u010debnic\u00edch pro S\u0160 je cel\u00e1 strana v\u011bnovan\u00e1 zanedbateln\u00e9mu a\u017e bulv\u00e1rn\u00edmu probl\u00e9mu, a sice okolnostem Napoleonovy smrti. Kdyby rad\u011bji byl d\u011btem nab\u00eddnut podobn\u011b podrobn\u00fd v\u00fdklad ko\u0159en\u016f nap\u0159\u00edklad 3. koali\u010dn\u00ed v\u00e1lky, b\u00fdvaly by mohly z\u00edskat o prob\u00edran\u00e9 dob\u011b mnohem lep\u0161\u00ed p\u0159edstavu.<\/p>\n

\u017d\u00e1ci \u010desk\u00fdch Z\u0160, je\u017e zakoupily tuto ministerstvem 9. 11. 1998 pod \u010d.j. 30759\/98-22 schv\u00e1lenou u\u010debnici, jako jedni z m\u00e1la na sv\u011bt\u011b, a doufejme, \u017ee jedin\u00ed, v\u011bd\u00ed, \u017ee Napoleon byl u Waterloo zajat, \u017ee Aspern je v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku, \u017ee Borodino je prvn\u00ed bitva v\u00e1lky roku 1812, \u017ee Napoleon Vestf\u00e1lsko nejprve roz\u0161\u00ed\u0159il a a\u017e potom zalo\u017eil, \u017ee v roce 1796 p\u0159im\u011bl sv\u00fdmi v\u00edt\u011bzstv\u00edmi na lev\u00e9m b\u0159ehu R\u00fdna k uzav\u0159en\u00ed m\u00edru Prusko, \u017ee konzul Bonaparte intenzivn\u011b v\u00e1l\u010dil, \u017ee rakousk\u00e1 arm\u00e1da v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku kapitulovala a\u017e po bitv\u011b u Trafalgaru, \u017ee Bavorsko nebylo \u010dlenem R\u00fdnsk\u00e9ho spolku, nebo \u017ee se rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b v \u00favodu v\u00e1lky roku 1809 da\u0159ilo. Obecn\u011b je jim p\u0159edeps\u00e1no v\u011bd\u011bt, \u017ee dobrem p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed jsou „revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly“ a \u017ee Napoleon tyto „revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly opustil“ a „cht\u011bl dob\u00fdt Evropu.“ Je na m\u00edst\u011b se ob\u00e1vat, co se d\u011bti u\u010d\u00ed o jin\u00fdch obdob\u00edch sv\u011btov\u00fdch a \u010desk\u00fdch d\u011bjin, a hr\u016fzou vlasy na hlav\u011b vst\u00e1vaj\u00ed p\u0159i p\u0159edstav\u011b, \u017ee by podobn\u00fdm stylem byla naps\u00e1na u\u010debnice fyziky \u010di zem\u011bpisu. Studenti S\u0160 jsou na tom nepatrn\u011b l\u00e9pe, nap\u0159\u00edklad jim pan Hlava\u010dka nenut\u00ed, \u017ee Aspern je v ji\u017en\u00edm N\u011bmecku. O skute\u010dn\u00fdch d\u016fvodech konflikt\u016f p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed se ale ani nedozv\u011bd\u00ed nic.<\/p>\n

Je na m\u00edst\u011b se pt\u00e1t, jestli opravdu tento text napsal doc. PhDr Milan Hlava\u010dka, CSc., jakou pr\u00e1ci odvedli lekto\u0159i a korekto\u0159i (pokud v\u016fbec n\u011bco opravili \u010di m\u011bli n\u011bjak\u00e9 p\u0159ipom\u00ednky, nelze snad ani domyslet, co musel obsahovat prvotn\u00ed odevzdan\u00fd text), jak\u00fdm zp\u016fsobem M\u0160MT v roce 1998 (a v roce 2001 pro S\u0160) ov\u011b\u0159ovalo obsahovou kvalitu u\u010debnic, jim\u017e ud\u011blovalo akreditaci a \u0161koly je na z\u00e1klad\u011b t\u00e9to akreditace kupovaly a dodnes podle nich d\u011bti vyu\u010duj\u00ed.<\/p>\n

Ne\u017e takov\u00fd d\u011bjepis, to opravdu rad\u011bji v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00fd. Nezaj\u00edmav\u00fdm, nemastn\u00fdm, neslan\u00fdm zp\u016fsobem podan\u00e1 sn\u016f\u0161ka nesmysl\u016f se rozhodn\u011b nezd\u00e1 b\u00fdt dobr\u00fdm z\u00e1kladem solidn\u00edch znalost\u00ed a z\u00e1jmu o d\u011bjiny. O\u010dek\u00e1vat, \u017ee by se autor u\u010debnice d\u011bjepisu v p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 kapitole by\u0165 jen zcela nez\u00e1vazn\u011b pod\u00edval, jak\u00fdm zp\u016fsobem je l\u00e1tka zpracov\u00e1na v u\u010debnic\u00edch francouzsk\u00fdch? Pro\u010d… sta\u010d\u00ed p\u0159ece parafr\u00e1zovat marxistick\u00e9 \u017ev\u00e1sty, kter\u00e9 mu nejsp\u00ed\u0161e utkv\u011bly v pam\u011bti z dob st\u0159edo\u0161kolsk\u00fdch studi\u00ed. Nebo snad chce pan docent tvrdit, \u017ee m\u00e1 jin\u00e9 „prameny“, z nich\u017e \u010derpal zm\u00edn\u011bn\u00e9 (a dal\u0161\u00ed) „informace“, kter\u00e9 zv\u011b\u010dnil ve sv\u00e9 „u\u010debnici“? Kdyby \u0161lo o obecnou publikaci, nem\u011blo by mnoho smyslu se j\u00ed jakkoli zab\u00fdvat. Jde v\u0161ak o schv\u00e1lenou u\u010debnici pro d\u011bti. \u00darove\u0148 \u010desk\u00e9ho \u0161kolstv\u00ed a \u00farove\u0148 v\u011bdomost\u00ed a schopnost se ve v\u011bdomostech a informac\u00edch v\u0161eho druhu orientovat, vyjad\u0159ovat se, p\u0159em\u00fd\u0161let, jsou diskutovan\u00e1 t\u00e9mata. Pro\u010d k nim mus\u00ed prib\u00fdvat diskuse o tragick\u00e9 \u00farovni u\u010debnic?<\/p>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Napoleon, revoluce, Evropa p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed. Co se lze k v\u011bci do\u010d\u00edst v n\u011bkter\u00fdch u\u010debnic\u00edch \u010desk\u00fdch z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol? Neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 v\u011bci. Kdyby stylem, jak\u00fdm napsal pan Hlava\u010dka u\u010debnici d\u011bjepisu, napsal n\u011bkdo jin\u00fd u\u010debnici fyziky, bude pop\u00edrat p\u0159\u00edrodn\u00ed z\u00e1kony.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[],"class_list":["post-1072","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1072","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1072"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1072\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2516,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1072\/revisions\/2516"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1072"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1072"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1072"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}