{"id":1121,"date":"2012-04-17T08:39:38","date_gmt":"2012-04-17T08:39:38","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/mirova-smlouva-z-campo-formia\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:14","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:14","slug":"mirova-smlouva-z-campo-formia","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/mirova-smlouva-z-campo-formia\/","title":{"rendered":"M\u00edrov\u00e1 smlouva \u201ez Campo-Formia\u201c"},"content":{"rendered":"
\n

V z\u00e1v\u011bru akce Valtice 2012, u p\u0159\u00edle\u017eitosti 216. v\u00fdro\u010d\u00ed uzav\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed v Leobenu, p\u0159edstavil p\u0159edseda obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 spole\u010dnosti Po stop\u00e1ch Liechtenstein\u016f pan Marek Juha na n\u00e1dvo\u0159\u00ed valtick\u00e9ho z\u00e1mku nastoupen\u00fdm voj\u00e1k\u016fm a \u010detn\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm m\u00edrovou smlouvu z Campo Formia, je\u017e definitivn\u011b uzav\u0159ela Bonapartovo prvn\u00ed italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed. S jeho laskav\u00fdm svolen\u00edm p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme nezkr\u00e1cenou verzi textu:<\/em><\/p>\n

M\u00edrov\u00e1 smlouva \u201ez Campo-Formia“, uzav\u0159en\u00e1 v noci ze 17. na 18. \u0159\u00edjen 1797, je jedn\u00edm ze zakladatelsk\u00fdch m\u00fdt\u016f legendy Napoleona, mlad\u00e9ho gener\u00e1la, kter\u00fd nev\u00e1hal p\u0159ekro\u010dit r\u00e1mce politiky, veden\u00e9 Direktoriem, aby uspokojil touhu francouzsk\u00e9ho lidu po m\u00edru, jak na to pouk\u00e1zal Thierry Lentz. Vyvst\u00e1v\u00e1 v\u0161ak ot\u00e1zka: byl to dobr\u00fd m\u00edr? Jako tak \u010dasto, odpov\u011b\u010f na tyto ot\u00e1zky le\u017e\u00ed na polovin\u011b cesty. Je t\u0159eba si uv\u011bdomit, jak\u00e9 byly v\u00e1le\u010dn\u00e9 c\u00edle Francie, a\u0165 u\u017e byl obsah smlouvy jak\u00fdkoli a jak\u00e1 byla forma smlouvy, v \u010dem ji Bonaparte pot\u0159eboval a v \u010dem byla jen dohodou o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed – tedy diplomatick\u00fdm selh\u00e1n\u00edm ohledn\u011b dlouhodob\u00fdch d\u016fsledk\u016f – proto\u017ee nezabr\u00e1nila op\u011btn\u00e9mu rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky.<\/p>\n

Ale Campo-Formio tak\u00e9 upevnilo ve Francii a v arm\u00e1d\u00e1ch obraz gener\u00e1la Bonaparta jako toho, kdo \u010din\u00ed skute\u010dnost\u00ed touhu obyvatelstva, unaven\u00e9ho v\u00e1lkou, a jednotek, vy\u010derpan\u00fdch nekone\u010dn\u00fdmi ta\u017een\u00edmi. Tento \u201eschopn\u00fd, ne\u00fastupn\u00fd a vzpurn\u00fd vyjedn\u00e1va\u010d“, dok\u00e1zal v Campo-Formiu prov\u00e9st podivuhodnou osobn\u00ed operaci ke \u0161kod\u011b uzav\u0159en\u00ed skute\u010dn\u011b velk\u00e9ho m\u00edru.<\/p>\n

V dob\u011b italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed se ve Francii rozvinula diskuse o c\u00edlech v\u00e1lky. Roku 1792 cht\u011bli girondini aby se revoluce vydala osvobodit utla\u010dovan\u00e9 n\u00e1rody a svrhnout star\u00e9 monarchie. Brissot se u Jakob\u00edn\u016f rozohnil: \u201eNade\u0161la chv\u00edle pro novou k\u0159\u00ed\u017eovou v\u00fdpravu, bude to k\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 v\u00fdprava v\u0161eobecn\u00e9“. Robespierre varoval: v\u00e1lka bude zk\u00e1zou revoluce a uzav\u0159e se nastolen\u00edm n\u011bjak\u00e9 vojensk\u00e9 moci, v \u010dem\u017e to Ne\u00faplatn\u00fd vid\u011bl t\u00e9m\u011b\u0159 p\u0159esn\u011b.<\/p>\n

Na po\u010d\u00e1tku Direktoria se pozvedly hlasy, zpochyb\u0148uj\u00edc\u00ed c\u00edle v\u00e1lky, kter\u00e9 \u010dinily jak\u00fdkoli kompromis nemo\u017en\u00fdm. O t\u0159i roky pozd\u011bji se objevil po\u017eadavek \u201ep\u0159irozen\u00fdch hranic“, v\u00a0 um\u00edrn\u011bn\u00fdch kruz\u00edch. Spo\u010d\u00edval na ochot\u011b svolit, v\u00fdm\u011bnou za m\u00edr, k n\u00e1vratu Francie do jej\u00edch hranic z doby Star\u00e9ho re\u017eimu, spolu s mal\u00fdm roz\u0161\u00ed\u0159en\u00edm o d\u016fle\u017eit\u00e1 teritoria jako Savojsko, Belgii a ji\u017en\u00ed Nizozem\u00ed. Uvnit\u0159 n\u00e1rodn\u00edho politick\u00e9ho t\u00e1bora m\u011bla dohoda na zahrani\u010dn\u00ed politice zapot\u0159eb\u00ed kompromisu mezi dv\u011bma krajn\u00edmi \u0159e\u0161en\u00edmi. Mezi snahou zcela zachovat a zcela opustit sny revoluce bylo t\u0159eba se odv\u00e1\u017eit vnutit st\u0159edn\u00ed osu, sm\u00ed\u0159it \u00fazemn\u00ed ambice a \u017e\u00edze\u0148 obyvatelstva po m\u00edru. Direktorium toho nebylo schopno: po st\u00e1tn\u00edm p\u0159evratu z Fructidoru byl znovu silou prosazen ofici\u00e1ln\u00ed postoj vl\u00e1dy ve prosp\u011bch \u201ep\u0159irozen\u00fdch hranic“. V Bonapartov\u011b demar\u0161i v Campo-Formiu bylo p\u0159ipojen\u00ed levob\u0159e\u017en\u00edho Por\u00fdn\u00ed z\u00e1kladn\u00edm prvkem. Pokud jde o \u00fazemn\u00ed zisky v It\u00e1lii, vl\u00e1da doporu\u010dovala je zachovat jako z\u00e1ruky, ale nevyhl\u00ed\u017eela k \u017e\u00e1dn\u00e9 anexi za Alpami. Co p\u0159edev\u0161\u00edm doporu\u010dovala, bylo vzd\u00e1lit Rakousk\u00fd d\u016fm z Italsk\u00e9ho poloostrova.<\/p>\n

Campo-Formio, bylo separ\u00e1tn\u00edm m\u00edrem, kter\u00fd p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed prosp\u011bch i pora\u017een\u00e9mu. Aby Francie mohla dos\u00e1hnout sv\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch c\u00edl\u016f, bylo t\u0159eba v\u0161eobecn\u00e9 dohody v Evrop\u011b, aby mohl kontinent dostat novou podobu. Jedin\u00fdmi \u010dleny koalice v t\u00e9to dob\u011b byla u\u017e jen Svat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e1 n\u00e1roda n\u011bmeck\u00e9ho a Anglie, kter\u00e1 se st\u00e1le sna\u017eila formovat nov\u00e9 protifrancouzsk\u00e9 ligy. Bylo t\u0159eba ud\u011blat v\u0161echno pro to, aby tyto snahy o jedn\u00e1n\u00ed neusp\u011bly. Prvn\u00ed slabost\u00ed Campo-Formia tedy bylo, \u017ee bylo ve skute\u010dnosti jen separ\u00e1tn\u00edm m\u00edrem, proto\u017ee hlavn\u00ed nep\u0159\u00edtel Francie (Anglie) byl v\u016f\u010di n\u011bmu nep\u0159\u00e1telsk\u00fd, odm\u00edtnul ho uznat a d\u011blal v\u0161e, co bylo v jeho moci, pro to, aby se zhroutil.<\/p>\n

Smlouva, podepsan\u00e1 18. \u0159\u00edjna v jednu hodinu r\u00e1no, se skl\u00e1dala ze t\u0159\u00ed text\u016f, z nich\u017e jen jedin\u00fd (25 \u010dl\u00e1nk\u016f) mohl b\u00fdt ve\u0159ejn\u011b vyhl\u00e1\u0161en, zat\u00edmco zbyl\u00e9 dva byly tajn\u00e9 (v\u0161eho v\u0161udy 17 \u010dl\u00e1nk\u016f). Za c\u00edsa\u0159e p\u0159ipojili sv\u00e9 podpisy Cobenzl Gallo, Merveldt a Degelmann. Za Francii podepsal jako jedin\u00fd Bonaparte.<\/p>\n

Na konci t\u011bchto ve\u0159ejn\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f se c\u00edsa\u0159 z\u0159\u00edkal Habsbursk\u00e9ho Nizozem\u00ed, tedy Belgie, ve prosp\u011bch Francie, p\u0159ij\u00edmal francouzskou svrchovanost nad ostrovy ve St\u0159edomo\u0159\u00ed (hlavn\u011b Korfu a Zantou), stejn\u011b jako nade v\u0161emi n\u011bkdej\u0161\u00edmi ben\u00e1tsk\u00fdmi pob\u0159e\u017en\u00edmi dr\u017eavami v Alb\u00e1nii. V tomto Bonaparte z\u00edskal: Francie mohla za\u010d\u00edt vyhl\u00ed\u017eet k nadvl\u00e1d\u011b na St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159em. C\u00edsa\u0159 uzn\u00e1val za \u201enez\u00e1vislou“ mocnost C\u00edsalpinskou republiku, o n\u00ed\u017e ka\u017ed\u00fd v\u011bd\u011bl, \u017ee je pod\u0159\u00edzena v\u016fli Francie. Kone\u010dn\u011b pak uzav\u00edral sv\u00e9 p\u0159\u00edstavy v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edm mocnostem. Ze sv\u00e9 strany Francie uzn\u00e1vala svrchovanost c\u00edsa\u0159e nad Istri\u00ed, Dalm\u00e1ci\u00ed, ben\u00e1tsk\u00fdmi ostrovy v Adriatick\u00e9m mo\u0159i a zvl\u00e1\u0161t\u011b nad Ben\u00e1tkami a n\u011bkolika jejich perifern\u00edmi drobn\u00fdmi \u00fazem\u00edmi.<\/p>\n

Tajn\u00e9 \u010dl\u00e1nky zavazovaly c\u00edsa\u0159e, aby u\u017eil sv\u016fj vliv u \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho sn\u011bmu (m\u011bl ve skute\u010dnosti jen nomin\u00e1ln\u00ed svrchovanost, co\u017e se sna\u017eil p\u0159ipom\u00ednat Cobenzl a druz\u00ed, aby se vyhnuli z\u00e1vazku otev\u0159en\u00e9 c\u00edsa\u0159ovy intervence) aby se mohly francouzsk\u00e9 hranice roz\u0161\u00ed\u0159it o cel\u00fd lev\u00fd b\u0159eh R\u00fdna. Kdyby \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9 stavy nedaly sv\u016fj souhlas i p\u0159es francouzsk\u00fd slib, \u017ee budou od\u0161kodn\u011bni ti, kdo tak zcela nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b p\u0159ijdou o sv\u00e1 panstv\u00ed, c\u00edsa\u0159 p\u0159ij\u00edmal pouze z\u00e1vazek, \u017ee nezas\u00e1hne vojensky, aby jejich odpor podpo\u0159il. Stejn\u011b tak se zavazoval, \u017ee zaru\u010d\u00ed svobodu plavby po R\u00fdn\u011b (Mohu\u010d z\u016fst\u00e1vala francouzskou) a M\u00e1ase. Na druh\u00e9 stran\u011b mu Francie p\u0159izn\u00e1vala suverenitu nad Salcburkem a ji\u017en\u00edm Bavorskem. Ben\u00e1tky tak m\u011bly b\u00fdt podle vlastn\u00edch Bonapartov\u00fdch slov \u201ecenou za R\u00fdn“, proto\u017ee tam\u00a0 v\u0161echno z\u00e1viselo na c\u00edsa\u0159ov\u011b dobr\u00e9 v\u016fli. Dal\u0161\u00ed m\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9 dispozice (nap\u0159\u00edklad men\u0161\u00ed \u00fazemn\u00ed dar Helv\u00e9tsk\u00e9 republice) uzav\u00edraly prvn\u00ed \u010d\u00e1st tajn\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f. Druh\u00e1 \u010d\u00e1st up\u0159es\u0148ovala vojensk\u00e1 opat\u0159en\u00ed a stanovovala harmonogram vyklizen\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u00fazem\u00ed.<\/p>\n

Tak Bonaparte, nam\u00edsto toho, aby vyhnal habsbursk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e z It\u00e1lie, mu umo\u017enil udr\u017eet si tam pevnou oporu. Krom toho mu nab\u00edzel nov\u00e1 \u00fazem\u00ed v N\u011bmecku. Protislu\u017eby p\u0159iznan\u00e9 Francii byly jasn\u00e9, pokud \u0161lo o Habsbursk\u00e9 Nizozem\u00ed, tedy Belgii, ale velmi v\u00e1gn\u00ed pokud \u0161lo levob\u0159e\u017en\u00ed Por\u00fdn\u00ed a z\u00e1ruky v\u016f\u010di sestersk\u00fdm republik\u00e1m, dokonce i t\u011bm, kter\u00e9\u00a0 V\u00edde\u0148 ofici\u00e1ln\u011b uznala. Je mo\u017eno \u0159\u00edci, \u017ee m\u00edr z Campo-Formia byl uzav\u0159en p\u0159\u00edli\u0161 rychle a odbyt (dosv\u011bd\u010duje to zrychlen\u00ed vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed v posledn\u00edch t\u00fddnech), nijak zalo\u017een\u00fd na n\u00e1vratu rovnov\u00e1hy v Evrop\u011b. P\u0159ijat\u00e9mu \u0159e\u0161en\u00ed nechyb\u011bla Bonapartova strategick\u00e1 vize, ale v kr\u00e1tkodob\u00e9 perspektiv\u011b zanedb\u00e1val obecnou situaci Evropy. Velk\u00e1 Brit\u00e1nie byla opomenuta. S \u0159\u00ed\u0161sk\u00fdmi st\u00e1ty se jednalo \u0161patn\u011b. Prusko bylo sotva zm\u00edn\u011bno. Nemohlo se doufat, \u017ee bude zaru\u010den trval\u00fd m\u00edr s tolika prvo\u0159ad\u00fdmi nespokojen\u00fdmi mocnostmi. Habsbursk\u00fd c\u00edsa\u0159, pora\u017een\u00fd v poli, p\u0159esto z\u00edsk\u00e1val u jednac\u00edho stolu \u00fazem\u00ed. Ben\u00e1tsk\u00e1 republika byla vymaz\u00e1na z politick\u00e9 mapy a p\u0159e\u0161la do rukou V\u00eddn\u011b (a vyjde z nich teprve roku 1866). Italsk\u00e9 a por\u00fdnsk\u00e9 republiky, bez historick\u00e9ho nebo spole\u010densk\u00e9ho z\u00e1kladu, shledaly svou existenci potvrzenou (dokonce i kdy\u017e Direktorium velmi rychle opustilo projekt Cisr\u00fdnsk\u00e9 republiky, horliv\u011b doporu\u010dovan\u00fd Hochem). T\u00edm \u017ee Bonaparte pos\u00edlil Cisalpinskou republiku, dal p\u0159ev\u00e1\u017eit sv\u00fdm n\u00e1hled\u016fm – jsme v poku\u0161en\u00ed napsat\u00a0 \u201echoutk\u00e1m“ – dobyvatele, ani\u017e by bral v potaz jak nitern\u011b V\u00edde\u0148 lne ke sv\u00fdm tradi\u010dn\u00edm pozic\u00edm na poloostrov\u011b. Rakousk\u00e1 touha po revan\u0161i se zd\u00e1la b\u00fdt nezadr\u017eiteln\u00e1 a nadto m\u011bla po Ben\u00e1tk\u00e1ch lep\u0161\u00ed v\u00fdchoz\u00ed opera\u010dn\u00ed z\u00e1kladny, ne\u017e d\u0159\u00edve. \u201eOtev\u0159en\u00e9“ \u010dl\u00e1nky textu m\u00edru z Campo-Formia dokonce uzn\u00e1valy nedokonalost textu smlouvy: ustupovaly jednomu z nejstar\u0161\u00edch po\u017eadavk\u016f V\u00eddn\u011b a odkazovaly definitivn\u00ed \u0159e\u0161en\u00ed konfliktu na mezin\u00e1rodnn\u00ed kongres, kter\u00fd se m\u011bl konat v Rastadtu, co\u017e je d\u016fkaz, \u017ee se jednalo p\u0159\u00edli\u0161 rychle a tak\u00e9 \u017ee habsbursk\u00fd c\u00edsa\u0159 hr\u00e1l o \u010das.<\/p>\n

Dokonce Bonaparte s\u00e1m c\u00edtil, \u017ee jeho pr\u00e1ce byla nedokonal\u00e1. V den podpisu smlouvy napsal Talleyrandovi: \u201eNepochybuji, \u017ee kritika se siln\u011b bude sna\u017eit zbavit hodnoty smlouvu, kterou pr\u00e1v\u011b podepisuji. Ti v\u0161ichni v\u0161ak, kdo znaj\u00ed Evropu a maj\u00ed takt v jedn\u00e1n\u00edch, budou pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee bylo nemo\u017en\u00e9 doj\u00edt k lep\u0161\u00ed smlouv\u011b, ani\u017e bychom se znovu za\u010dali b\u00edt a ani\u017e bychom dobyli dal\u0161\u00ed dv\u011b nebo t\u0159i provincie Rakousk\u00e9ho domu“. V Pa\u0159\u00ed\u017ei n\u011bkte\u0159\u00ed poslanci otev\u0159en\u011b kritizovali metody gener\u00e1la, kter\u00fd urychlil pr\u016fb\u011bh jedn\u00e1n\u00ed, ani\u017e by bral v potaz instrukce, kter\u00e9 mu doru\u010dil Barras\u016fv sekret\u00e1\u0159 Bottot 5. \u0159\u00edjna a ani\u017e by respektoval form\u00e1ln\u00ed instrukce Direktoria, \u017ee m\u00e1 zni\u010dit p\u0159\u00edtomnost Rakousk\u00e9ho domu v It\u00e1lii. Ministr zahrani\u010d\u00ed Talleyrand, i kdy\u017e ho velmi podr\u00e1\u017edil vp\u00e1d do Ben\u00e1tek, o n\u011bm\u017e Bonaparte rozhodnul, ani\u017e by to sd\u011blil vl\u00e1d\u011b, mu p\u0159esto pop\u0159\u00e1l: \u201eHle, m\u00edr je tedy uzav\u0159en a m\u00e9r po Bonapartov\u011b zp\u016fsobu! … P\u0159\u00e1telstv\u00ed, obdiv, \u00factu a uzn\u00e1n\u00ed…“. Je pravdou, \u017ee gener\u00e1la prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00fdch kur\u00fdr\u016f povzbuzoval, aby vedl sv\u00e1 vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed nez\u00e1visle, kdy\u017e tak v\u010dak \u010dinil, opr\u00e1vnil ho, aby se nec\u00edtil v\u00e1z\u00e1n direktorsk\u00fdmi instrukcemi. Nikdo nepochybuje, \u017ee Talleyrand pochopil, \u017ee Bonaparte m\u00e1 budoucnost a proti budoucnosti se n\u011bkdej\u0161\u00ed biskup z Autun nikdy nestav\u011bl. Direktorium ho tedy nechalo jednat a rychle m\u00edr z Campo-Formia ratifikovalo, proto\u017ee ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed cht\u011blo m\u00edr, by\u0165 m\u00edr k\u0159ehk\u00fd. Star\u00fd li\u0161\u00e1k Siey\u00e8s v\u0161ak alespo\u0148 prorocky utrousil: \u201eTahle smlouva nen\u00ed m\u00edrem, ale v\u00fdzvou k nov\u00e9 v\u00e1lce“. Nem\u00fdlil se a budoucnost to uk\u00e1\u017ee.<\/p>\n

Po stop\u00e1ch Liechtenstein\u016f, o.p.s.<\/a><\/div>\n<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V z\u00e1v\u011bru akce Valtice 2012, u p\u0159\u00edle\u017eitosti 216. v\u00fdro\u010d\u00ed uzav\u0159en\u00ed p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed v Leobenu, p\u0159edstavil p\u0159edseda obecn\u011b prosp\u011b\u0161n\u00e9 spole\u010dnosti Po stop\u00e1ch Liechtenstein\u016f pan Marek Juha na n\u00e1dvo\u0159\u00ed valtick\u00e9ho z\u00e1mku nastoupen\u00fdm voj\u00e1k\u016fm a \u010detn\u00fdm n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm m\u00edrovou smlouvu z Campo Formia, je\u017e definitivn\u011b uzav\u0159ela Bonapartovo prvn\u00ed italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed. S jeho laskav\u00fdm svolen\u00edm p\u0159in\u00e1\u0161\u00edme nezkr\u00e1cenou verzi textu.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14185,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31],"tags":[5983,5980,5981,5982],"class_list":["post-1121","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821","tag-5983","tag-campo-formio","tag-mirova-smlouva","tag-prvni-koalicni-valka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1121","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=1121"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1121\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14186,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/1121\/revisions\/14186"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14185"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=1121"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=1121"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=1121"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}