{"id":1149,"date":"2012-09-30T00:00:00","date_gmt":"2012-09-29T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/general-bonie-francouzska-taktika-jezdectvo-v-boji\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:04","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:04","slug":"general-bonie-francouzska-taktika-jezdectvo-v-boji","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/general-bonie-francouzska-taktika-jezdectvo-v-boji\/","title":{"rendered":"Gener\u00e1l Bonie, Francouzsk\u00e1 taktika – jezdectvo v boji"},"content":{"rendered":"
\n

Kapitola z pr\u00e1ce gener\u00e1la Bonieho publikovan\u00e9 v roce 1887, je\u017e srovn\u00e1v\u00e1 obecn\u00e9 z\u00e1sady jezdeck\u00e9ho \u00fatoku dvou ordonanc\u00ed, kter\u00e9 reagovaly na por\u00e1\u017eku v prusko-francouzsk\u00e9 v\u00e1lce, p\u0159i\u010dem\u017e srozumiteln\u011b popisuje, v \u010dem spo\u010d\u00edv\u00e1 s\u00edla jezdeck\u00e9ho \u00fatoku.<\/em><\/p>\n

\u00datoky en muraille<\/em> (ve st\u011bn\u011b, hradb\u011b) – Tato francouzsk\u00e1 zb\u011bsilost, kter\u00e9 chceme dosahovat za ka\u017edou cenu, n\u00e1s vede k t\u00e9matu z\u00e1sad, je\u017e jsou dnes (1887), pro \u00fatoky \u0159e\u010den\u00e9 en muraille, stanovov\u00e1ny. Ohledn\u011b z\u00e1sad, je\u017e vstupuj\u00ed do \u00fato\u010dn\u00e9 akce, jsou p\u0159\u00edtomny dva protich\u016fdn\u00e9 n\u00e1zorov\u00e9 proudy. A proto\u017ee jde o kone\u010dn\u00e9 d\u011bjstv\u00ed, je\u017e ur\u010duje celkovou s\u00edlu jezdectva, je t\u0159eba ur\u010dit prost\u0159edky, kter\u00e9 je dovedou k nejvy\u0161\u0161\u00edmu v\u00fdkonu.<\/p>\n

Ony dva protich\u016fdn\u00e9 n\u00e1zory jsou n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

Z\u00e1sady ordonance z roku 1876 – „Soudr\u017enost nezbytn\u00e1 p\u0159i p\u0159\u00edprav\u011b \u00fatoku je v samotn\u00e9m \u00fatoku ji\u017e nezbytn\u00e1 m\u00e9n\u011b. Na povel Chargez! je ve skute\u010dnosti d\u016fle\u017eit\u00e9, aby nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00ed jezdci na nejlep\u0161\u00edch kon\u00edch nebyli zpomalov\u00e1ni a aby spolu s\u00a0 individu\u00e1ln\u00ed udatnost\u00ed, je\u017e v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku rozhodne o v\u00fdsledku \u00fatoku, byla ka\u017ed\u00e9mu ponech\u00e1na v\u00fdhoda jeho vlastn\u00ed sm\u011blosti, hou\u017eevnatosti, fyzick\u00e9 s\u00edly i zru\u010dnosti.“<\/p>\n

Z\u00e1sady ordonance z roku 1882 – „V \u00fatoku se navr\u00e1tit k nejp\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed soudr\u017enosti, nebo\u0165 \u00faderu zajist\u00ed neodolatelnou s\u00edlu jen odvaha a dravost cel\u00e9 jednotky n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edkladu d\u016fstojn\u00edk\u016f, podpo\u0159en\u00e9 aktivitou \u0161ikovatel\u016f, mor\u00e1ln\u00ed podporou z\u00e1loh a p\u0159edev\u0161\u00edm udr\u017een\u00edm po\u0159\u00e1dku.“<\/p>\n

Kter\u00fd z obou proti sob\u011b stoj\u00edc\u00edch n\u00e1zor\u016f je pravdiv\u00fd? Pro odpov\u011b\u010f je t\u0159eba diskutovat o z\u00e1sad\u00e1ch.<\/p>\n

Nejprve prohl\u00e1s\u00edme, \u017ee pro v\u0161echny je jedna ze z\u00e1sad konstantou, a sice, \u017ee po\u0159\u00e1dek a soudr\u017enost jsou nepostradateln\u00e9 v p\u0159\u00edpravn\u00e9 f\u00e1zi \u00fatoku a\u017e do povelu Chargez!<\/p>\n

Pro v\u0161echny je rovn\u011b\u017e stejn\u00fd c\u00edl, jeho\u017e cht\u011bj\u00ed dos\u00e1hnout: prorazit p\u0159ek\u00e1\u017eku, kterou m\u00e1me v cest\u011b. P\u0159ed v\u00e1lkou roku 1870, podle historik\u016f, jedna z obou jednotek poka\u017ed\u00e9, ne\u017e dojde k n\u00e1razu, ustoup\u00ed. S\u00e9rie sr\u00e1\u017eek jezdectva proti jezdectvu, k n\u00ed\u017e do\u0161lo u Rezonville v dlouh\u00e9m dni \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho, b\u011bhem n\u011bho\u017e se bojovalo deset hodin, prokazuje, \u017ee se state\u010dn\u00fdmi eskadronami to tak nen\u00ed, nebo\u0165 k n\u00e1razu mas jezdectva doch\u00e1zelo s t\u00edm nej\u00fapln\u011bj\u0161\u00edm dopadem, a opakovan\u011b. Je tedy t\u0159eba hledat nejvy\u0161\u0161\u00ed s\u00edlu \u00faderu, kter\u00e1 vnese do sestavy protivn\u00edka nepo\u0159\u00e1dek.<\/p>\n

Rychlost a soudr\u017enost jsou dva nejmocn\u011bj\u0161\u00ed faktory \u00faderu. Kdyby bylo mo\u017en\u00e9 u obou dos\u00e1hnout nejvy\u0161\u0161\u00edho stupn\u011b, \u0159e\u0161en\u00ed probl\u00e9mu by bylo bez diskuse. Nane\u0161t\u011bst\u00ed se oba vz\u00e1jemn\u011b pot\u00edraj\u00ed, nebo\u0165 p\u0159i nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlosti nelze udr\u017eet soudr\u017enost, a aby bylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout protivn\u00edka ve st\u011bn\u011b, en muraille, bude t\u0159eba se \u0159\u00eddit rychlost\u00ed nejpomalej\u0161\u00edho a nejunaven\u011bj\u0161\u00edho kon\u011b. A v otev\u0159en\u00e9m poli, \u010dasto podm\u00e1\u010den\u00e9m de\u0161t\u011bm, bude krok nejvys\u00edlen\u011bj\u0161\u00edho kon\u011b p\u0159inejlep\u0161\u00edm pomal\u00fd cval. P\u0159id\u00e1me-li k t\u00e9to \u00favaze mor\u00e1ln\u00ed rozm\u011br, kter\u00fd m\u00e1 svou v\u00e1hu, a kter\u00fd p\u0159ivede nejustra\u0161en\u011bj\u0161\u00ed jezdce ke zpomalen\u00ed, co\u017e p\u0159inut\u00ed nejudatn\u011bj\u0161\u00ed rovn\u011b\u017e ke zpomalen\u00ed, aby zachovali soudr\u017enost, a vysok\u00e1 rychlost ji\u017e neexistuje a nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed podm\u00ednka \u00fasp\u011bchu miz\u00ed.<\/p>\n

A nav\u00edc, a to je t\u0159eba zd\u016fraznit, abychom na rychlosti postaven\u00e9ho vysn\u011bn\u00e9ho \u00fatoku dos\u00e1hli, bylo by t\u0159eba jej bez ust\u00e1n\u00ed cvi\u010dit, nebo\u0165 takov\u00fd pohyb je natolik obt\u00ed\u017en\u00fd, \u017ee i p\u0159i cvi\u010den\u00ed na j\u00edzd\u00e1rn\u011b jej zku\u0161en\u00ed jezdci dosahuj\u00ed obt\u00ed\u017en\u011b.<\/p>\n

A kdybychom toto cvi\u010den\u00ed opakovali tolikr\u00e1t, kolikr\u00e1t by bylo t\u0159eba, zni\u010dili bychom kon\u011b, a kdybychom jej m\u011bs\u00edc \u010di dva vynechali, co\u017e je situace, k n\u00ed\u017e b\u011bhem ta\u017een\u00ed snadno v \u0159ad\u011b pluc\u00edch dojde, zku\u0161enost n\u00e1m jednozna\u010dn\u011b \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee nebude \u017e\u00e1dn\u00fd citeln\u011bj\u0161\u00ed rozd\u00edl v soudr\u017enosti mezi jednotkou cvi\u010denou podle ordonance z roku 1876 a jednotkou cvi\u010denou podle t\u00e9 z roku 1882.<\/p>\n

Od p\u0159edchoz\u00edch \u00favah m\u016f\u017eeme dedukc\u00ed doj\u00edt k z\u00e1v\u011bru, kter\u00fd jedin\u00fd m\u016f\u017ee zajistit \u00fatok se v\u0161\u00ed \u017e\u00e1douc\u00ed silou.<\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm, neexistuje nejasnost ohledn\u011b rychlost\u00ed, kter\u00fdmi jsou prov\u00e1d\u011bny p\u0159\u00edpravn\u00e9 f\u00e1ze \u00fatoku, nebo\u0165 v\u0161ichni souhlas\u00ed, \u017ee je t\u0159eba vy\u017eadovat soudr\u017enost a\u017e do povelu Chargez! Soudr\u017enost m\u016f\u017ee a mus\u00ed b\u00fdt dosa\u017eena, a tyto rychlosti jsou zcela ve schopnostech i t\u011bch nejhor\u0161\u00edch kon\u00ed.<\/p>\n

Rozd\u00edlnost n\u00e1zoru se tedy t\u00fdk\u00e1 a\u017e vlastn\u00edho \u00fatoku. Oba p\u0159edpisy p\u0159ipou\u0161t\u011bj\u00ed, \u017ee ten nast\u00e1v\u00e1 a\u017e 50 \u010di 60 krok\u016f od nep\u0159\u00edtele, zb\u00fdv\u00e1 tedy ujet 25 a\u017e 30 metr\u016f: a pr\u00e1v\u011b t\u00e9to minim\u00e1ln\u00ed vzd\u00e1lenosti se tato velik\u00e1 debata t\u00fdk\u00e1.<\/p>\n

P\u0159itom na 25 metrech bude rozd\u00edl mezi nejrychlej\u0161\u00edm a nejpomalej\u0161\u00edm kon\u011bm (zku\u0161enost to potvrzuje) v rozmez\u00ed 1,5 a\u017e 2 metry. V \u010dem je tento odstup pro zast\u00e1nce \u00fatoku en muraille z\u00e1sadn\u00ed, jestli\u017ee jezdec druh\u00e9ho \u0159adu vypln\u00ed mezeru v prvn\u00edm \u0159adu, p\u0159ed vlastn\u00edm \u00faderem, pokud by v n\u011bm snad rychlej\u0161\u00ed k\u016f\u0148 vytvo\u0159il mezeru?<\/p>\n

Teoreticky oba p\u0159edpisy d\u011bl\u00ed propast; ve skute\u010dnosti, pod\u00edv\u00e1me-li se na n\u011b o\u010dima v\u00e1lky, tj. vrhneme-li do \u00fatoku pluky, je\u017e budou m\u011bs\u00edc \u010di dva bez v\u00fdcviku tohoto man\u00e9vru, mezi ob\u011bma jednotkami nebude z hlediska soudr\u017enosti rozd\u00edlu. Dos\u00e1hnete ale z\u00e1sadn\u00edho rozd\u00edlu ve v\u00fdsledc\u00edch, proto\u017ee s p\u0159edpisem z roku 1882 d\u00e1te boj\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edm jezdc\u016fm z\u00e1minku zpomalit, aby udr\u017eeli vyrovnanost, zat\u00edmco p\u0159edpis z roku 1876 neklade individu\u00e1ln\u00edmu el\u00e1nu \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky.<\/p>\n

Shrneme-li to, n\u00e1\u0161 z\u00e1v\u011br je n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

Dv\u011b jezdeck\u00e9 jednotky, je\u017e z\u016fstanou dlouho bez v\u00fdcviku \u00fatoku, nebude mo\u017en\u00e9 z hlediska soudr\u017enosti p\u0159i pr\u016fjezdu 25 metr\u016f rozli\u0161it, je tedy t\u0159eba p\u0159edev\u0161\u00edm a nanejv\u00fd\u0161 podpo\u0159it el\u00e1n, udatnost, dravost, a t\u00edm doc\u00edlit \u00fasp\u011bchu, a zbavit se v\u0161eho, co je omezuje. V d\u016fsledku toho, na on\u00e9 kr\u00e1tk\u00e9 vzd\u00e1lenosti 25 metr\u016f, je t\u0159eba nikoli jezdc\u016f, kte\u0159\u00ed budou ztr\u00e1cet rychlost kv\u016fli vyrovnanosti, ale kon\u00edm popustit zcela uzdu, aby dos\u00e1hli nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlosti, vrhnout je vp\u0159ed ostruhami ve slabin\u00e1ch a k\u0159ikem Chargez! Nejb\u00e1zliv\u011bj\u0161\u00ed jezdci a\u0165 zav\u0159ou o\u010di, pokud cht\u011bj\u00ed, ale budou neseni sv\u00fdmi zv\u00ed\u0159aty, a budou str\u017eeni v jedn\u00e9 mase t\u011bmi nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00edmi. Pokud jde o ty, a mezi nimi p\u016fjde samoz\u0159ejm\u011b hlavn\u011b o d\u016fstojn\u00edky, ti se vrhnou na nep\u0159\u00e1telskou linii, kter\u00e1 bude rozra\u017eena pr\u00e1v\u011b mno\u017estv\u00edm zub\u016f, je\u017e vytvo\u0159\u00ed pr\u016frvy a p\u0159ek\u00e1\u017eku rozvr\u00e1t\u00ed. Dos\u00e1hneme t\u00edm efektu zb\u011bsil\u00e9ho \u00fatoku, kter\u00fd zni\u010d\u00ed v\u0161e: To je skute\u010dn\u00fd francouzsk\u00fd \u00fatok, kter\u00fd na nejstate\u010dn\u011bj\u0161\u00ed aplikoval, a ostatn\u00ed t\u00edm str\u00e1hval, po\u0159ekadlo: „Zab\u00edt se nech\u00e1vaj\u00ed st\u00e1le tit\u00ed\u017e.“<\/p>\n

Takto \u00fato\u010dilo jezdectvo veden\u00e9 Muratem, a d\u011bjiny n\u00e1m popisuj\u00ed, \u017ee jednoho dne b\u011bhem t\u011bchto velk\u00fdch a epick\u00fdch boj\u016f, se koz\u00e1ci, nad\u0161en\u00ed touto zb\u011bsilost\u00ed, postavili ve t\u0159menech sv\u00fdch mal\u00fdch kon\u00ed a tleskali.<\/p>\n

Tohoto \u00fatoku lze dos\u00e1hnout kdykoli, a to i s dlouho necvi\u010den\u00fdmi eskadronami, co\u017e je ve v\u00e1lce b\u011b\u017en\u00fd stav. Dos\u00e1hneme jej tak\u00e9 s rezervisty, kter\u00e9 by bylo t\u0159eba nasadit v \u0159adech a doplnit jimi ztr\u00e1ty. Je to jedin\u00e1 praxe, je\u017e je ve shod\u011b s na\u0161imi p\u0159\u00edstupy, na\u0161im charakterem a na\u0161imi kvalitami.<\/p>\n

Jedn\u00edm slovem, a opakujeme se, toto je skute\u010dn\u00fd francouzsk\u00fd \u00fatok, d\u00edky kter\u00e9mu o n\u00e1s \u0159\u00edkali: Francouzsk\u00e9 jezdectvo m\u00e1 v cel\u00e9 Evrop\u011b nejhor\u0161\u00ed kon\u011b, a je to francouzsk\u00e9 jezdectvo, je\u017e nejh\u016f\u0159e jezd\u00ed. P\u0159esto je nejstra\u0161n\u011bj\u0161\u00edm jezdectvem, proto\u017ee \u00fato\u010d\u00ed d\u016frazn\u011b.<\/p>\n

(G\u00e9n\u00e9ral Bonie. Tactique fran\u00e7aise – Cavalerie au Combat. Paris. A la Librairie des deux Empires, 2000<\/em>, s. 29-33).<\/p>\n

A dopln\u011bk z Bardinova Slovn\u00edku pozemn\u00edho vojska<\/a><\/p>\n

Jezdeck\u00fd pochod (cheminement \u00e9questre<\/em>).<\/p>\n

Druh taktick\u00e9ho pochodu, kter\u00fd zahrnuje r\u016fzn\u00e9 druhy kroku, pochod\u016f a rychlost\u00ed jezdectva, a tak\u00e9 stupe\u0148 rychlosti \u00fatok\u016f, je\u017e prov\u00e1d\u00ed. – Bylo by to nov\u00e9 t\u00e9ma, nebo\u0165 byly-li jeho z\u00e1sady d\u016fstojn\u00edky jezdectva \u010di gener\u00e1ly studov\u00e1ny, toto studium nebylo dosud prohloubeno ani p\u0159edstaveno v n\u011bjak\u00e9m p\u0159edpisu; nebylo ustaveno \u017e\u00e1dn\u00e9 odstup\u0148ov\u00e1n\u00ed s ohledem na r\u016fznou rychlosti jednotliv\u00fdch podzbran\u00ed ve srovn\u00e1n\u00ed jedn\u00e9 s druhou, a\u010d je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee sedlaj\u00ed kon\u011b r\u016fzn\u00fdch druh\u016f, velikosti, kvality a ceny, a nelze od nich \u010dekat stejn\u00fd b\u011bh, stejnou rychlost, stejn\u00e9 s\u00edly. – Toto t\u00e9ma je ciz\u00ed \u017e\u00e1nru, studiu a pl\u00e1nu na\u0161eho d\u00edla, omez\u00edme se tedy na konstatov\u00e1n\u00ed, \u017ee se auto\u0159i, kte\u0159\u00ed o jezdectvu psali, domn\u00edvaj\u00ed, \u017ee nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost jezdectva, p\u0159i n\u00ed\u017e nejde k rozpadu formace, mu umo\u017e\u0148uje p\u0159ekonat dv\u011b st\u011b metr\u016f ve t\u0159iceti sekund\u00e1ch; \u017ee p\u0159i pr\u016fm\u011brn\u011b, vezmeme-li v potaz klus i cval, man\u00e9vruje jezdectvo t\u0159ikr\u00e1t rychleji ne\u017e p\u011bchota ve zrychlen\u00e9m kroku (100-120 krok\u016f v minut\u011b); a \u017ee obecn\u011b mus\u00ed rychlost jezdectva na cest\u00e1ch p\u0159ekon\u00e1vat rychlost pochodu p\u011bchoty o \u010dtvrtinu.<\/p>\n