{"id":12557,"date":"2017-11-12T11:11:15","date_gmt":"2017-11-12T09:11:15","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=12557"},"modified":"2024-11-27T15:32:59","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:59","slug":"od-valmy-ke-slavkovu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/od-valmy-ke-slavkovu\/","title":{"rendered":"Robert Ouvrard: Od Valmy ke Slavkovu"},"content":{"rendered":"<p>Text p\u0159edn\u00e1\u0161ky <a href=\"http:\/\/www.histoire-empire.org\/\" target=\"_blank\" rel=\"noopener\">Roberta Ouvrarda<\/a> ze slavkovsk\u00e9 konference <em>Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed &#8211; aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed<\/em>, kter\u00e1 prob\u011bhla jako sou\u010d\u00e1st akce Austerlitz 2003, byl publikov\u00e1n v na\u0161em sborn\u00edku <a href=\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/sbornik-treti-koalicni-valka-1805\/\">T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805<\/a> a kter\u00fd s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora zp\u0159\u00edstup\u0148ujeme online, nebo\u0165 jde o d\u016fle\u017eit\u00fd pohled na vznik v\u00e1lky t\u0159et\u00ed koalice, je\u017e vyvrcholila bitvou u Slavkova.<\/p>\n<h1 style=\"text-align: center\">Od Valmy ke Slavkovu<\/h1>\n<h2 style=\"text-align: center\">Francouzsk\u00e1 diplomacie hled\u00e1 m\u00edr.<\/h2>\n<h2 style=\"text-align: center\">\u00a0Robert Ouvrard, FINS<\/h2>\n<p style=\"text-align: center\"><em>\u010clen Souvenir Napol\u00e9onien<\/em><\/p>\n<p><strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\"><strong>\u00davod<\/strong><\/h4>\n<p>Kdo nese odpov\u011bdnost za nov\u00e9 rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky s Angli\u00ed v kv\u011btnu 1803 a p\u0159i formov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 Koalice? Historici nikdy nep\u0159estali b\u00fdt touto ot\u00e1zkou fascinov\u00e1ni\u00a0 a bylo by mo\u017en\u00e9 do nekone\u010dna prob\u00edrat odpov\u011bdnost ka\u017ed\u00e9ho za formov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 koalice a ze\u00a0n\u00e1vrat po \u010dty\u0159i roky zapomenut\u00fdch vojensk\u00fdch operac\u00ed na kontinent.<\/p>\n<p>Z\u00a0obecn\u00e9ho hlediska Francouzi, od Thiersa a Bignona po Arthura-Levyho a Sorela, d\u00e1vaj\u00ed p\u0159ednost tezi anglick\u00e9 odpov\u011bdnosti, zat\u00edmco se, mohli bychom \u0159\u00edci tak\u0159ka p\u0159irozen\u011b, angli\u010dt\u00ed auto\u0159i (Furse, Bowden, Clak) vyslovuj\u00ed v\u00a0opa\u010dn\u00e9m duchu.<\/p>\n<p>Pokus\u00edme se zde vyjmenovat n\u011bkolik z\u00e1kladn\u00edch bod\u016f vzta\u017een\u00fdch k\u00a0francouzsk\u00e9mu postoji, p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed, kte\u0159\u00ed budou n\u00e1sledovat n\u00e1m budou muset vysv\u011btlit postoje rusk\u00e9, \u0161v\u00e9dsk\u00e9 a italsk\u00e9 (bohu\u017eel nikoli anglick\u00e9 dnes r\u00e1no u na\u0161eho stolu\u2026)<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong> 1792 \u2013 1801. Od v\u00e1lky k m\u00edru<\/strong><\/h3>\n<p><strong>\u00a0<\/strong>Vra\u0165me se nejprve o n\u011bkolik let nazp\u011bt.<strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n<p><strong> 20. dubna 1792<\/strong> francouzsk\u00e9 Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed vyhl\u00e1silo v\u00e1lku kr\u00e1li \u010cesk\u00e9mu a Uhersk\u00e9mu (co\u017e, mimochodem, dovolovalo \u2013 alespo\u0148 v\u00a0prvn\u00edch chv\u00edl\u00edch, vyhnout se zata\u017een\u00ed n\u011bmeck\u00e9 Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e do konfliktu). Na po\u010d\u00e1tku se po bok Rakouska p\u0159idalo jen Prusko. Ale jakmile byla okupov\u00e1na Belgie a po n\u00ed Antverpy, Pittova Anglie sestav\u00ed <strong>Prvn\u00ed koalici<\/strong>: k prvn\u00edm v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edm se p\u0159ipoj\u00ed Spojen\u00e9 provincie nizozemsk\u00e9, Svat\u00e1 \u0159\u00ed\u0161e, Piemont-Sardinie a \u0160pan\u011blsko.<\/p>\n<p>Mlad\u00e1 republika bude ustupovat, ale rozhodn\u011b se nerozlo\u017e\u00ed (z\u00e1\u0159n\u00fdm p\u0159\u00edkladem je Valmy), a to tak dob\u0159e, \u017ee se koalice nakonec rozkl\u00ed\u017e\u00ed: odstoupen\u00ed Tosk\u00e1nska v\u00a0\u00fanoru 1795, Pruska 5. dubna (Basilejsk\u00fd m\u00edr), Batavsk\u00e9 republiky (kter\u00e1 se stane spojencem Francie), \u0160pan\u011blska (dal\u0161\u00ed smlouva z\u00a0Basileje) v\u00a0\u010dervenci. Brzy i Rakousko, pod \u00fadery, je\u017e mu v\u00a0It\u00e1lii u\u0161t\u011bd\u0159\u00ed jeden mlad\u00fd gener\u00e1l, p\u0159istoup\u00ed na m\u00edr v\u00a0\u0159\u00edjnu 1797. Anglie tedy z\u016fstane na kolbi\u0161ti osamocena.<\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\"><strong>Snaha o spojenectv\u00ed s\u00a0Pruskem<\/strong><\/h4>\n<p>Ten mlad\u00fd gener\u00e1l jm\u00e9nem Bonaparte se ji\u017e chov\u00e1 jako zku\u0161en\u00fd politik\u2026 Po n\u00e1vratu ze sv\u00e9ho prvn\u00edho italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed nap\u00ed\u0161e do Berl\u00edna francouzsk\u00e9mu charg\u00e9 d\u2019affaires:<\/p>\n<p><em>Francie mus\u00ed d\u00e1t p\u0159ednost Prusku v\u00a0kompenzac\u00edch, je\u017e mu budou p\u0159i\u0159\u010deny na kongresu v\u00a0Rastadtu (<\/em>kter\u00fd n\u00e1sleduje smlouvu z\u00a0Campoformia<em>); je to jej\u00ed p\u0159\u00e1telsk\u00fd a p\u0159irozen\u00fd spojenec.<\/em><\/p>\n<p>Jist\u011b, nep\u0159ich\u00e1z\u00ed s\u00a0ni\u010d\u00edm nov\u00fdm. Od t\u00e9 doby, kdy Prusko opustilo ostatn\u00ed velk\u00e9 monarchie Evropy a podepsalo v\u00a0Basileji m\u00edrovou smlouvu s\u00a0Franci\u00ed, stalo se d\u016fle\u017eit\u00fdm bodem obrany francouzsk\u00fdch hranic, ucp\u00e1vkou proti pr\u016fnik\u016fm ze severu. Francouz\u0161t\u00ed politici spojenectv\u00ed s\u00a0berl\u00ednsk\u00fdm dvorem \u010dile velebili:<\/p>\n<p><em>Je v\u00a0na\u0161em z\u00e1jmu ustavit prusk\u00e9ho kr\u00e1le do \u010dela n\u011bmeck\u00e9 ligy\u2026 D\u016fle\u017eitou v\u011bc\u00ed je pro n\u011bj nad\u011bje na z\u00edsk\u00e1n\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00e9 koruny<\/em>\u2026 (Rewbell \u2013 19. \u00fanor 1796)<\/p>\n<p><em>\u0158\u00edk\u00e1m v\u00e1m, \u017ee Direktorium je bl\u00edzk\u00e9 prusk\u00e9mu kr\u00e1li, \u017ee m\u00e1 na srdci pos\u00edlen\u00ed jeho moci a u\u010dinit ji schopnou odolat dv\u011bma kolos\u00e1ln\u00edm dvor\u016fm, je\u017e jej obklopuj\u00ed<\/em> <em>(<\/em>\u010dti: Rakouska a Ruska<em>)\u2026 Na\u0161\u00edm politick\u00fdm z\u00e1jmem je podpo\u0159it nejlep\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0Pruskem a chopit se ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti k\u00a0pos\u00edlen\u00ed jeho moci.<\/em> (Carnot \u2013 kv\u011bten 1796)<\/p>\n<p><em>Francouzsk\u00e1 republika nikdy nesnese \u00fatok proti prusk\u00e9mu kr\u00e1li; p\u0159isp\u011bch\u00e1 mu ku pomoci bez slibu, bez smlouvy a bez aliance. <\/em>(Delacroix, ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed<a href=\"#_ftn1\" name=\"_ftnref1\">[1]<\/a> \u2013 1797)<\/p>\n<p>Direktorium tak\u00e9 ozn\u00e1milo, \u017ee \u201e<em>bude-li Rusko vypadat, \u017ee chce napadnout Prusko, arm\u00e1dy Francouzsk\u00e9 republiky budou Prusku k\u00a0dispozici.<\/em>\u201c<\/p>\n<p>Ve skute\u010dnosti si Francie d\u011bl\u00e1 velk\u00e9 iluze, jak za kon\u010d\u00edc\u00ed vl\u00e1dy Fridricha Vil\u00e9ma II. \u2013 vl\u00e1dce pon\u011bkud nep\u0159edv\u00eddateln\u00e9ho a neuchopiteln\u00e9ho, stejn\u011b tak slab\u00e9 povahy \u2013 ale tak\u00e9 za vl\u00e1dy jeho n\u00e1sledn\u00edka \u2013 Fridricha Vil\u00e9ma III., mrav\u016f v\u00edce vyv\u00e1\u017een\u00fdch, ale \u201e<em>nev\u011bdouc\u00edho ani v\u00a0co m\u00e1 v\u011b\u0159it ani co m\u00e1 d\u011blat<\/em>\u201c, jak se o n\u011bm vyj\u00e1d\u0159il Talleyrand.<\/p>\n<p>Berl\u00edn z\u016fstal protifrancouzsk\u00fd. Kdy\u017e byl Siey\u00e8s v\u00a0kv\u011btnu 1798 posl\u00e1n do Berl\u00edna, kr\u00e1l mu uznal jen titul mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho vyslance (abb\u00e9 m\u011bl v\u00a0kapse tak\u00e9 titul velvyslance) a byl dr\u017een v\u00a0odstupu od ofici\u00e1ln\u00edch osobnost\u00ed.<\/p>\n<p>Francouzskou vl\u00e1du to v\u0161ak neodrazovalo.<\/p>\n<p><em>Pan Talleyrand a gener\u00e1l Bonaparte mi sd\u011blili, \u017ee by nic nezajistilo N\u011bmecku oddych a nic by neupevnilo m\u00edr sv\u011btu tak jako spojenectv\u00ed Va\u0161eho Veli\u010denstva a Francouzsk\u00e9 republiky.<\/em> (Sandoz-Rollin prusk\u00e9 vl\u00e1d\u011b \u2013 28. kv\u011bten 1798)<\/p>\n<p>V\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei st\u00e1le znovu vysv\u011btlovali:<\/p>\n<p><em>V\u00a0tomto pro v\u00e1lku, \u010di m\u00edr rozhoduj\u00edc\u00edm momentu, pokud si Prusko (\u2026) vybere tento okam\u017eik k\u00a0vytvo\u0159en\u00ed aliance s\u00a0Republikou, je evidentn\u00ed, \u017ee se v\u00e1lka stane nemo\u017enou (\u2026) N\u00e1\u0161 n\u00e1vrh nem\u00e1 jin\u00fd c\u00edl ne\u017e m\u00edr, nic ne\u017e m\u00edr. <\/em>(velvyslanec Caillard Kr\u00e1lovsk\u00e9mu Kabinetu)<\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\"><strong>Druh\u00e1 koalice<\/strong><\/h4>\n<p>V\u00fdprava do Egypta znovu vrhne Evropu do v\u00e1lky. Dobyt\u00ed Malty v d\u016fsledku vede k vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky jej\u00edm protektorem, Ruskem a Pavlem I., a invaze do Egypta zase Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. V prosinci 1798 se Neapolsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed p\u0159ipoj\u00ed k nov\u00e9 koalici. 12. b\u0159ezna 1799 se V\u00eddni, kter\u00e1 povolila pr\u016fchod rusk\u00fdch vojsk p\u0159es sv\u00e9 \u00fazem\u00ed, vyhl\u00e1\u0161ena v\u00e1lka Direktoriem. A je to <strong>Druh\u00e1 koalice<\/strong>, kdo zaznamen\u00e1 prvn\u00ed \u00fasp\u011bchy na R\u00fdnu a v It\u00e1lii.<\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\">Brumaire<\/h4>\n<p><strong>\u00a0<\/strong><strong>Na konci roku 1799<\/strong>, kdy\u017e se Bonaparte (jeho\u017e Pitt nev\u00e1h\u00e1 ji\u017e nyn\u00ed nazvat uzurp\u00e1torem\u2026) chop\u00ed moci, zd\u011bd\u00ed:<\/p>\n<ul>\n<li>z\u00a0jedn\u00e9 strany Francie p\u0159irozen\u00e9 hranice<\/li>\n<li>z\u00a0druh\u00e9 val spojeneck\u00fdch republik, kter\u00e9 jsou sp\u00ed\u0161e francouzsk\u00fdmi protektor\u00e1ty vze\u0161l\u00fdmi ze sestersk\u00fdch republik Direktoria.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Nejprve je nutn\u00e9 tento stav ochr\u00e1nit, je\u017eto se potlu\u010den\u00e9 Rakousko chyst\u00e1 znovu k\u00a0v\u00e1lce.<\/p>\n<p>Tak\u017ee se Francie znovu obr\u00e1t\u00ed na Berl\u00edn.<\/p>\n<p>Jakmile uchopil do sv\u00fdch rukou osudy Francie, napsal Fridrichu Vil\u00e9movi III., aby jej ujistil, \u017ee Francie je rozhodnuta zachovat s\u00a0Pruskem m\u00edr, a t\u00edm z\u00e1rove\u0148 zajistit m\u00edr Evrop\u011b, p\u0159i respektov\u00e1n\u00ed uzav\u0159en\u00fdch dohod. Do Berl\u00edna vezl dopis Duroc: dokonale se ve skute\u010dn\u00e9m c\u00edt\u011bn\u00ed dvora v\u016f\u010di Francii zm\u00fdl\u00ed, tu tam toti\u017e, jak to m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci nejjemn\u011bji, nepoci\u0165uj\u00ed jako svatost. A odpov\u011b\u010f Berl\u00edna se omez\u00ed na ban\u00e1ln\u00ed blahop\u0159\u00e1n\u00ed nov\u00e9 francouzsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b.<\/p>\n<p>Bonapartovy iluze, stejn\u011b jako iluze jeho p\u0159edch\u016fdc\u016f, byly zalo\u017eeny na my\u0161lence, \u017ee by prusk\u00e9 spojenectv\u00ed umo\u017enilo:<\/p>\n<ul>\n<li>vyv\u00e1\u017eit moc Rakouska;<\/li>\n<li>z\u00edskat mo\u017enost obsadit, nebo nechat obsadit Hannoversko, slabinu Anglie na kontinent\u011b;<\/li>\n<li>uzav\u0159\u00edt severn\u00ed p\u0159\u00edstavy anglick\u00fdm lod\u00edm.<\/li>\n<\/ul>\n<p>dojdou k\u00a0z\u00e1va\u017en\u00e9mu obratu.<\/p>\n<p><strong> 21. ledna 1800<\/strong> Bonaparte p\u00ed\u0161e Talleyrandovi:<\/p>\n<p><em>Jakou \u010d\u00e1st by bylo mo\u017en\u00e9 od Pruska odtrhnout, aby se urychlil obecn\u00fd, nebo \u010d\u00e1ste\u010dn\u00fd\u00a0 m\u00edr na kontinent\u011b s\u00a0n\u011bkterou z\u00a0v\u00e1l\u010d\u00edc\u00edch mocnost\u00ed? Jak\u00fdm zp\u016fsobem bychom mu to mohli d\u00e1t najevo, abychom je p\u0159im\u011bli vystupovat v\u00edce a v\u00edce v\u00a0n\u00e1\u0161 prosp\u011bch? A p\u0159im\u011bt je, aby se postavilo do \u010dela Ligy severu, co\u017e by u\u010dinilo p\u0159\u00edtr\u017e p\u0159ehnan\u00fdm rusk\u00fdm ambic\u00edm?<\/em><\/p>\n<p>O n\u011bco pozd\u011bji p\u0159istoup\u00ed Bonaparte a\u017e k\u00a0tomu, \u017ee prusk\u00e9mu velvyslanci \u0159ekne:<\/p>\n<p><em>Necht\u011bl by prusk\u00fd kr\u00e1l zprost\u0159edkovat u\u017eite\u010dn\u00e9 usm\u00ed\u0159en\u00ed Francie a Ruska? Vynasna\u017eil bych se pak neuzav\u0159\u00edt s\u00a0Rakouskem m\u00edr jinak ne\u017e za podm\u00ednek shledan\u00fdch vhodn\u00fdmi k\u00a0udr\u017een\u00ed obecn\u00e9 rovnov\u00e1hy\u2026 V\u00a0N\u011bmecku dr\u017e\u00edm linii R\u00fdna ve smyslu ur\u010den\u00e9m v Campo-Formiu d\u00e1vaje stranou v\u0161e, co bylo poru\u0161eno b\u00fdval\u00fdm Direktoriem\u2026 Nechal bych nav\u00edc prusk\u00e9mu kr\u00e1li mo\u017enost volby n\u00e1vratu, v\u00a0m\u00edru, do jeho vlastnictv\u00ed jeho zar\u00fdnsk\u00e9 provincie, pokud by dal p\u0159ednost si je zachovat p\u0159ed v\u00fdm\u011bnou.<\/em><\/p>\n<p><em>\u00a0<\/em>Ve skute\u010dnosti v\u00a0Sankt-Petersburgu necht\u011bj\u00ed nic sly\u0161et o \u201ekorsick\u00e9m uzurp\u00e1torovi\u201c. A jakmile si Bonaparte uv\u011bdom\u00ed, \u017ee prusk\u00e1 pomalost odpov\u00edd\u00e1n\u00ed na jeho \u017e\u00e1dosti je jen man\u00e9vrov\u00e1n\u00edm, informuje prusk\u00e9ho velvyslance, \u017ee do\u010dasn\u011b ukon\u010duje \u00favahy o Prusku. Bude v\u00e1l\u010dit, \u201enebo\u0165 je k\u00a0tomu nucen.\u201c<\/p>\n<p><em>\u00a0<\/em>N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc stvo\u0159\u00ed Prusko po taj\u00ed s\u00a0Ruskem \u00famluvu proti Francii, hraj\u00edce, jak tomu v\u011b\u0159\u00ed, s\u00a0v\u00edt\u011bzn\u00fdmi kartami.<\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\"><em>\u00a0<\/em>Po Marengu<\/h4>\n<p>Je zcela z\u0159ejm\u00e9, \u017ee je Marengo (<strong>14. \u010dervna 1800<\/strong>) donut\u00ed ke zm\u011bn\u011b postoje a p\u0159ivede je rychle zp\u011bt k\u00a0nab\u00eddk\u00e1m slu\u017eeb Francii, a\u0165 u\u017e z\u00a0obecn\u00fdch d\u016fvod\u016f, nebo kv\u016fli usm\u00ed\u0159en\u00ed s\u00a0Ruskem. Nen\u00ed-li odpov\u011b\u010f Prvn\u00edho konzula nijak diplomatick\u00e1, nepostr\u00e1d\u00e1\u00a0 ani z\u0159ejm\u00fd smysl:<\/p>\n<p><em>Ne po Marengu, ale p\u0159ed n\u00edm bylo t\u0159eba se rozhodnout k\u00a0\u010dinu, v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b p\u0159irozen\u011b nepot\u0159ebuje nikoho, aby se dohodl s\u00a0pora\u017een\u00fdm Rakouskem.<\/em><\/p>\n<p>Ale proto\u017ee se berl\u00ednsk\u00fd dv\u016fr nech\u00e1 sly\u0161et, \u017ee je z\u00e1kladem Ligy neutr\u00e1ln\u00edch, Bonaparte se, jako v\u017edy, kdy\u017e se n\u011bkdo prezentoval jako nep\u0159\u00edtel Anglie, zklidnil a v\u0161e skon\u010dil p\u0159ijet\u00edm nab\u00eddek, aby tak postr\u010dil Pavla I. k\u00a0roli zprost\u0159edkovatele obecn\u00e9ho m\u00edru. Myslel si toti\u017e, \u017ee, tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 ke spojen\u00ed Francie, Ruska a Pruska a vzhledem k\u00a0pora\u017een\u00e9mu Rakousku, se bude muset Anglie vzd\u00e1t.<\/p>\n<p>D\u011bl\u00e1 si myln\u00e9 nad\u011bje, samoz\u0159ejm\u011b. T\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee prusk\u00fd kr\u00e1l sou\u010dasn\u011b vede jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0Ruskem a podep\u00ed\u0161e s\u00a0n\u00edm smlouvu o \u00fato\u010dn\u00e9m i obrann\u00e9m spojenectv\u00ed. Je\u017e mimochodem nenab\u00edz\u00ed Rusku \u017e\u00e1dnou v\u00fdhodu, ale zaji\u0161\u0165uje jeho neomezenou pomoc.<\/p>\n<p>Jakoby to v\u0161echno nesta\u010dilo ke zkomplikov\u00e1n\u00ed situace, Pavel I. se, ve sob\u011b vlastn\u00edch zvratech mysli, nadchne po Marengu Bonapartem. Ten toho vyu\u017eije a nech\u00e1 do vlasti vr\u00e1tit asi 7.000 rusk\u00fdch zajatc\u016f, vystrojen\u00fdch od hlavy k\u00a0pat\u011b na n\u00e1klady Republiky. Vydaj\u00ed se na cestu\u2026 v\u00a0den, kdy je Pavel I. zavra\u017ed\u011bn! Ten m\u011bl p\u0159esto dost \u010dasu na to, aby se postavil do \u010dela Ligy severu, vyhnal uchaze\u010de o francouzsk\u00fd tr\u016fn z\u00a0Mitavy a dal najevo nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed v\u016f\u010di Anglii, vhodn\u00fd postoj, na \u010dem\u017e se shodneme, k\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed n\u00e1klonnosti Prvn\u00edho konzula!<\/p>\n<p>Dobr\u00e9 vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi jsou tedy znovu nav\u00e1z\u00e1ny. Bonaparte Pavlu I. navrhne spojit jeho jm\u00e9no s\u00a0prora\u017een\u00edm suezsk\u00e9ho pr\u016fplavu (\u201esnadnou a \u010dasov\u011b nen\u00e1ro\u010dnou prac\u00ed\u201c!), aby pot\u0159el anglick\u00fd obchod. Pavel I. odpov\u00ed n\u00e1vrhem invaze do Indie.<\/p>\n<p>Jak je vid\u011bt, vztahy mezi ob\u011bma zem\u011bmi, p\u0159ervan\u00e9 p\u0159ed deseti lety, znovu o\u017eily a bez prusk\u00e9 pomoci. Prusko se ocitlo v\u00a0\u00fastran\u00ed, nebude m\u00edt m\u00edsto u vyjedn\u00e1vac\u00edho stolu, kde by r\u00e1do dohl\u00e9dlo na to, aby Rakousko nedopadlo p\u0159\u00edli\u0161 dob\u0159e, nebo se p\u0159\u00edli\u0161 nesbl\u00ed\u017eilo s\u00a0Franci\u00ed. Pro berl\u00ednsk\u00fd dv\u016fr je to v\u00e1\u017en\u00fd obrat, vy\u0161le nov\u00e9ho velvyslance \u2013 mark\u00fdze de Lucchesiniho \u2013 jeho z\u00e1kladn\u00edm \u00fakolem bude dohl\u00ed\u017eet na nov\u011b tvo\u0159en\u00e9 vztahy mezi Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a V\u00eddn\u00ed.<\/p>\n<p><strong>Kontinent\u00e1ln\u00ed m\u00edr<\/strong><strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n<p><strong> 9. \u00fanora 1801<\/strong> je v\u00a0<strong>Lun\u00e9ville<\/strong> podeps\u00e1n m\u00edr. \u010cl\u00e1nek 6 uzn\u00e1v\u00e1 p\u0159ipojen\u00ed cel\u00e9ho lev\u00e9ho b\u0159ehu R\u00fdna k\u00a0Francii, \u010dl\u00e1nek 7 ur\u010duje od\u0161kodn\u011bn\u00ed, je\u017e bude t\u0159eba naj\u00edt, v\u00a0r\u00e1mci samotn\u00e9 um\u00edraj\u00edc\u00ed Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, pro vyvlastn\u011bn\u00e1 d\u011bdi\u010dn\u00e1 kn\u00ed\u017eata.<strong><br \/>\n<\/strong><\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong> \u00danor 1801 \u2013 b\u0159ezen 1802 \u2013 mezi dv\u011bma m\u00edry<\/strong><\/h3>\n<p>Francie \u2013 tzn. Prvn\u00ed konzul \u2013 znovu rozehraje kartu spojenectv\u00ed s Pruskem.<\/p>\n<p><strong>20. b\u0159ezna 1801<\/strong> je v\u00a0Prusku vyd\u00e1n rozkaz k\u00a0invazi do Hannoverska, pravda \u2013 pod tlakem Ruska, tajemn\u00fdm schv\u00e1len\u00edm Francie a mo\u017en\u00e1 i se souhlasem Anglie (kter\u00e9 bude Hannoversko ostatn\u011b vr\u00e1ceno podpisem p\u0159edb\u011b\u017en\u00fdch m\u00edrov\u00fdch dohod mezi Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Lond\u00fdnem, 1. \u0159\u00edjna t\u00e9ho\u017e roku). Berl\u00edn t\u00edm chce d\u00e1t najevo sv\u00e9 n\u00e1roky ve v\u011bci od\u0161kodn\u011bn\u00ed.<\/p>\n<p><strong> 23. b\u0159ezna 1801<\/strong> je Pavel I. zavra\u017ed\u011bn, jeho syn Alexandr I., mimo jin\u00e9 \u0161iroce zapleten\u00fd do\u00a0popravy tohoto cara, kter\u00fd se p\u0159estal velmi v\u00e1\u017en\u011b l\u00edbit Angli\u010dan\u016fm, je jeho n\u00e1stupcem. Jakmile se o tom Bonaparte dozv\u00ed, prohl\u00e1s\u00ed:<\/p>\n<p>Rusk\u00fd c\u00edsa\u0159 byl zavra\u017ed\u011bn 23. b\u0159ezna; anglick\u00e1 flotila projela Sundem t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho: historie \u0159ekne, \u017ee mezi ob\u011bma ud\u00e1lostmi existuje vazba. (Zde by bylo t\u0159eba v\u00edce \u010dasu, abychom se zab\u00fdvali bombardov\u00e1n\u00edm Kodan\u011b anglickou flotilou.)<\/p>\n<p>Ale Alexandr opravdu nem\u00e1, prozat\u00edm, d\u016fvod stav\u011bt se otev\u0159en\u011b na stranu Anglie, co\u017e by mu ostatn\u011b ihned vyneslo nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Prvn\u00edho konzula. P\u0159eje si m\u00edt v\u00fdznamn\u00e9 slovo v\u00a0reorganizaci Evropy, by\u0165 je pro to t\u0159eba dohodnout se s\u00a0Bonapartem.<\/p>\n<p><strong> 8. \u0159\u00edjna 1801<\/strong> je podeps\u00e1na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva mezi Franci\u00ed a Ruskem, kter\u00e1 rozd\u011blila kontinent\u00e1ln\u00ed z\u00e1le\u017eitosti mezi ob\u011b zem\u011b. Rusko se stalo \u201eprost\u0159edn\u00edkem\u201c evropsk\u00fdch konflikt\u016f a m\u011blo zvl\u00e1\u0161t\u011b\u00a0pr\u00e1vo dohledu na od\u0161kodn\u011bn\u00ed st\u00e1t\u016f \u201epo\u0161kozen\u00fdch\u201c smlouvou z\u00a0Lun\u00e9ville. Oba m\u00edry tak\u00e9 uzn\u00e1valy nez\u00e1vislost Neapolsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a nadvl\u00e1du Francie nad lev\u00fdm b\u0159ehem R\u00fdnu. Abychom pou\u017eili modern\u00edho v\u00fdrazu, jedn\u00e1 se zde o \u201elogiku m\u00edru\u201c.<\/p>\n<p>V <strong>dubnu 1801<\/strong> nahradil v\u00a0\u010dele britsk\u00e9ho kabinetu Henry Addington Williama Pitta. Vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed o nastolen\u00ed m\u00edru mezi Francii a Angli\u00ed pokra\u010dovala tu l\u00e9pe, tu h\u016f\u0159e, s\u00a0testov\u00e1n\u00edm sil, a velkou trp\u011blivost\u00ed, se kterou Talleyrand a Hawkesbury nejprve podep\u00ed\u0161\u00ed <strong>1. \u0159\u00edjna 1801<\/strong> p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 dohody.<\/p>\n<p>V\u00a0<strong>lednu 1802<\/strong> se Italsk\u00e1 rada se\u0161la v\u00a0Lyonu a zvolila Bonaparta prezidentem Italsk\u00e9 republiky.<\/p>\n<p>Anglie to tedy dob\u0159e v\u011bd\u011bla, kdy\u017e <strong>25. b\u0159ezna 1802<\/strong> p\u0159istoupila kone\u010dn\u011b na m\u00edr podepsan\u00fd lordem Cornwallisem a Josephem Bonapartem.<\/p>\n<p>Jak\u00e1 jsou hlavn\u00ed ustanoven\u00ed t\u00e9to smlouvy?<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\"><strong>\u010cl. 1. <\/strong>Zavl\u00e1dne m\u00edr, p\u0159\u00e1telstv\u00ed a dobr\u00e1 shoda mezi Francouzskou republikou, jeho veli\u010denstvem kr\u00e1lem \u0160pan\u011blska, jeho d\u011bdici a n\u00e1sledn\u00edky, a Batavskou republikou z\u00a0jedn\u00e9 strany; a jeho veli\u010denstvem kr\u00e1lem Spojen\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie a Irska, jeho d\u011bdici a n\u00e1sledn\u00edky z\u00a0druh\u00e9 strany;<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Smluvn\u00ed strany se ze v\u0161ech sil vynasna\u017e\u00ed udr\u017eet dokonalou harmonii mezi sebou a sv\u00fdmi st\u00e1ty, ani\u017e by dovolily, aby, a\u0165 z\u00a0jedn\u00e9, \u010di druh\u00e9 strany, do\u0161lo k\u00a0jak\u00e9mukoli nep\u0159\u00e1telstv\u00ed na zemi, nebo na mo\u0159i, a\u0165 u\u017e by to m\u011blo b\u00fdt z\u00a0jak\u00e9hokoli d\u016fvodu a v\u00a0jak\u00fdchkoli souvislostech.<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Vyhnou se pe\u010dliv\u011b v\u0161emu, co by mohlo v\u00a0budoucnu ohrozit \u0161\u0165astn\u011b nastolenou jednotu a neposkytnou \u017e\u00e1dnou podporu ani ochranu, a\u0165 u\u017e p\u0159\u00edmo, \u010di nep\u0159\u00edmo, t\u011bm, kdo by cht\u011bli p\u0159ivodit \u00fajmu kter\u00e9koli z\u00a0nich.<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\"><strong>\u010cl\u00e1nek III.<\/strong> Jeho britsk\u00e9 veli\u010denstvo navrac\u00ed Francouzsk\u00e9 republice a jej\u00edm spojenc\u016fm toto<\/p>\n<ul>\n<li>Jeho katolick\u00e9mu veli\u010denstvu a Batavsk\u00e9 republice ve\u0161ker\u00e9 dr\u017eavy a kolonie, je\u017e jim ka\u017ed\u00e9mu pat\u0159ily a je\u017e byly v\u00a0pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky obsazeny, nebo dobyty britsk\u00fdmi silami, s\u00a0v\u00fdjimkou ostrova Trinit\u00e9 a holandsk\u00fdmi dr\u017eavami na ostrov\u011b Cejlon.<\/li>\n<li>ostrovy Malta, Gozo a Comino budou navr\u00e1ceny \u0159\u00e1du Svat\u00e9ho Jana Jeruzal\u00e9msk\u00e9ho, aby mu n\u00e1le\u017eely za stejn\u00fdch podm\u00ednek, za jak\u00fdch je dr\u017eel p\u0159ed v\u00e1lkou, s\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edmi \u00famluvami: s\u00edly jeho britsk\u00e9ho veli\u010denstva opust\u00ed ostrov a jeho dependence t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edce po v\u00fdm\u011bn\u011b ratifikac\u00ed, nebo d\u0159\u00edve, bude-li to mo\u017en\u00e9. Ve stejn\u00e9 dob\u011b bude ostrov \u0159\u00e1du navr\u00e1cen\u00a0 v\u00a0takov\u00e9m stavu, v\u00a0jak\u00e9m je, s\u00a0t\u00edm, \u017ee velmistr, nebo komisa\u0159i vybaven\u00ed plnou moc\u00ed podle stanov \u0159\u00e1du, budou na \u0159e\u010den\u00e9m ostrov\u011b, aby dr\u017eavu p\u0159evzali, a \u017ee s\u00edly, je\u017e poskytne jeho sicilsk\u00e9 veli\u010denstvo, jak je uvedeno n\u00ed\u017ee, na n\u011bj doraz\u00ed.<\/li>\n<\/ul>\n<p style=\"padding-left: 30px\"><strong>\u010cl\u00e1nek VIII.<\/strong> (\u2026) \u00dazem\u00ed, dr\u017eavy a pr\u00e1va Vysok\u00e9 porty budou ponech\u00e1ny ve sv\u00e9 celistvosti takov\u00e9, jak\u00e9 byly p\u0159ed v\u00e1lkou (\u2026)<\/p>\n<p><strong>\u00a0<\/strong>Anglie tedy opust\u00ed Egypt (ve prosp\u011bch Turecka), Maltu (vr\u00e1cenou jej\u00edm ryt\u00ed\u0159\u016fm, nikoli Francii, co\u017e je zde t\u0159eba podtrhnout) a vr\u00e1t\u00ed francouzsk\u00fdm spojenc\u016fm, \u0160pan\u011blsku a Batavsk\u00e9 republice, jejich kolonie. Francie vr\u00e1t\u00ed p\u0159\u00edstavy Brindisi, Tarent a Otranto neapolsk\u00e9mu kr\u00e1li.<\/p>\n<p>V\u00a0t\u00e9to smlouv\u011b se nic net\u00fdk\u00e1 zm\u011bn, k\u00a0nim\u017e do\u0161lo v\u00a0Evrop\u011b: nen\u00ed ud\u011bl\u00e1na \u017e\u00e1dn\u00e1 nar\u00e1\u017eka na Belgii ani na lev\u00fd b\u0159eh R\u00fdna, ani na zm\u011bny v\u00a0It\u00e1lii; nezmi\u0148uje nav\u00edc ani \u017e\u00e1dnou obchodn\u00ed smlouvu mezi ob\u011bma zem\u011bmi.<\/p>\n<p>M\u00e1me tu tedy opravdu podivnou m\u00edrovou smlouvu!<\/p>\n<p>\u201e<em>Tento domn\u011bl\u00fd m\u00edr je op\u011bt jen p\u0159\u00edpravou na v\u00e1lku<\/em>\u201c, \u0159\u00edk\u00e1 se v\u00a0Berl\u00edn\u011b; tento m\u00edr, \u201e<em>s n\u00edm\u017e byli v\u0161ichni spokojeni, ale na n\u011bj\u017e nebyl nikdo py\u0161n\u00fd<\/em>\u201c, trumfovalo se v\u00a0Lond\u00fdn\u011b (jsou to vlastn\u00ed slova Angli\u010dana Canninga); tento m\u00edr o n\u011bm\u017e kone\u010dn\u011b Malmesbury v\u00a0pr\u016fb\u011bhu vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed \u0159\u00edkal: \u201e<em>M\u00edr, sire, do t\u00fddne, v\u00e1lka do m\u011bs\u00edce<\/em>\u201c, a kr\u00e1l mu na to odpov\u011bd\u011bl: \u201e<em>Jste velk\u00fd prorok, mysl\u00edm, \u017ee se va\u0161e p\u0159edpov\u011b\u010f napln\u00ed!<\/em>\u201c<\/p>\n<p>P\u0159esto zmi\u0148me, \u017ee je tento m\u00edr p\u0159ijat v\u0161ude, a zejm\u00e9na v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, s\u00a0nad\u0161en\u00edm.<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong>B\u0159ezen 1802 \u2013 \u00fanor 1803 \u2013 K\u0159ehk\u00fd m\u00edr.<\/strong><\/h3>\n<h4 style=\"text-align: center\"><strong>Handrkov\u00e1n\u00ed tu i tam<\/strong><\/h4>\n<p>Alexandr I. se rychle zhl\u00e9dne v anglick\u00e9 diplomacii (<strong>17. \u010dervna 1802<\/strong> Angli\u010dan\u016fm p\u0159izn\u00e1 pr\u00e1vo prohl\u00ed\u017eet i doprov\u00e1zen\u00e9 lod\u011b) a Prusko se chov\u00e1 podobn\u011b ve vztahu k\u00a0Rusku. Prusk\u00fd kr\u00e1l i kr\u00e1lovna (kr\u00e1sn\u00e1 kr\u00e1lovna Ludovika) se s\u00a0Alexandrem setkaj\u00ed v\u00a0Memelu. V\u00fdsledkem t\u00e9to sch\u016fzky je, \u017ee Rusko uzn\u00e1 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed Pruska.<\/p>\n<p><strong> 3. srpna<\/strong>, v\u00a0den narozenin prusk\u00e9ho kr\u00e1le, prusk\u00e1 vojska p\u0159evezmou \u00fazem\u00ed p\u0159i\u0159\u010den\u00e9 prusk\u00e9 korun\u011b\u2026 A jakmile Rakousko, je\u017e obsadilo Pasov, kter\u00fd byl p\u016fvodn\u011b bavorsk\u00fd, jasn\u011b a rozhodn\u011b prohl\u00e1s\u00ed, \u017ee jej neopust\u00ed, pokud ostatn\u00ed kn\u00ed\u017eata dos\u00e1hnuv\u0161\u00ed zisku ned\u011blaj\u00ed tot\u00e9\u017e, obr\u00e1t\u00ed se Prusko k\u00a0Francii a smlouva, kter\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 francouzsko-prusk\u00e9 ozbrojen\u00e9 spojenectv\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1lky, je podeps\u00e1na <strong>5. z\u00e1\u0159\u00ed 1802<\/strong>.<\/p>\n<p>Jedn\u00e1 se zde o d\u016fle\u017eitou ud\u00e1lost: je to ve skute\u010dnosti n\u00e1vrat Francie do spole\u010dnosti p\u00e1n\u016f, mezi monarchistick\u00e9 mocnosti, nebo\u0165 se, poprv\u00e9 od vypuknut\u00ed\u00a0 Revoluce, p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 nasazen\u00ed republik\u00e1nsk\u00fdch vojsk po boku vojsk monarchistick\u00fdch!<\/p>\n<p>Bonaparte si <strong>6. z\u00e1\u0159\u00ed<\/strong> p\u0159isad\u00ed:<\/p>\n<p>M\u00fdm nejvroucn\u011bj\u0161\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm je uvid\u011bt Prusko ve st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed a v\u011bt\u0161\u00ed shod\u011b s\u00a0Franci\u00ed, a t\u00edmto spojen\u00edm zajistit kontinentu m\u00edr postaven\u00fd na pevn\u00fdch z\u00e1kladech, mimo dosah z\u00e1mo\u0159sk\u00fdch intrik. (tj. Anglie)<\/p>\n<p>\u00damluva je ratifikov\u00e1na <strong>18. z\u00e1\u0159\u00ed<\/strong>, co\u017e prusk\u00e9mu kr\u00e1li nebr\u00e1n\u00ed, aby <strong>8. \u0159\u00edjna<\/strong> do Ruska napsal:<\/p>\n<p>\u00damluva z\u00a05. z\u00e1\u0159\u00ed\u2026 byla podeps\u00e1na p\u0159ekvapiv\u011b, bez p\u0159\u00edkazu.<\/p>\n<p>To proto, \u017ee v\u00a0Berl\u00edn\u011b kr\u00e1l balancuje mezi sv\u00fdm sp\u00ed\u0161e prom\u00edrov\u00fdm kabinetem a kr\u00e1lovninou stranou, je\u017e je p\u0159itahov\u00e1na opa\u010dn\u00fdm sm\u011brem, tedy k\u00a0Rusku. Slo\u017eit\u00e1 situace pro n\u011bkoho, kdo jedn\u00e1n\u00ed odpuzuje a kdo \u010dasto \u0159\u00edk\u00e1: \u201ePro\u010d m\u011b ud\u011blali kr\u00e1lem?\u201c<\/p>\n<h4 style=\"text-align: center\"><strong>Rozm\u00ed\u0161ka s Angli\u00ed<\/strong><\/h4>\n<p><strong>\u00a0<\/strong>Od konce roku 1802 dostanou ud\u00e1losti rychlej\u0161\u00ed sp\u00e1d, a pro pochopen\u00ed situace je t\u0159eba pe\u010dliv\u011b sledovat kalend\u00e1\u0159.<\/p>\n<p>V\u00a0Lond\u00fdn\u011b v\u00a0<strong>listopadu 1802<\/strong> ve sv\u00e9m projevu v\u00a0parlamentu vyhl\u00e1s\u00ed Ji\u0159\u00ed III., \u017ee \u201ezm\u011bny\u201c, k\u00a0n\u00edm\u017e do\u0161lo na kontinent\u011b (Sardinsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, \u0160v\u00fdcarsko) si vy\u017eaduj\u00ed ze strany Velk\u00e9 Brit\u00e1nie bezpe\u010dnostn\u00ed opat\u0159en\u00ed. N\u00e1mo\u0159nictvo i arm\u00e1da jsou p\u0159evedeny na v\u00e1le\u010dn\u00fd stav, na evakuaci Malty ji\u017e nen\u00ed hled\u011bno jako na vlastn\u00ed z\u00e1jem.<\/p>\n<p>Stejn\u00fd m\u011bs\u00edc dojde k\u00a0ud\u00e1losti, jej\u00ed\u017e d\u016fle\u017eitost nen\u00ed mo\u017en\u00e9 zanedbat: Lond\u00fdn a Pa\u0159\u00ed\u017e si znovu vym\u011bn\u00ed velvyslance. Proto\u017ee, zat\u00edmco Bonaparte jmenoval gener\u00e1la Andr\u00e9ossyho, u n\u011bho\u017e ka\u017ed\u00e9mu vyhovovaly anglofiln\u00ed sklony, a o n\u011bm\u017e Otto Talleyrandovi \u0159ekl :<\/p>\n<p>\u201eZpr\u00e1va o jeho p\u0159\u00edjezdu zde p\u016fsob\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed uspokojen\u00ed\u201c,<\/p>\n<p>Addington jmenoval lorda Whitwortha, otev\u0159en\u00e9ho odp\u016frce amiensk\u00e9 smlouvy, bl\u00edzk\u00e9ho p\u0159\u00edtele Grenvilla a t\u011bch, je\u017e bychom dnes nazvali \u201ejest\u0159\u00e1by\u201c, v\u00a0\u010dem\u017e si byl bli\u017e\u0161\u00ed s\u00a0Pittem ne\u017e s\u00a0Addingtonem, a jeho\u017e \u010dast\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed budou jen ostr\u00fdm napad\u00e1n\u00edm Prvn\u00edho konzula, a kter\u00fd s\u00e1m za sebe nev\u00e1h\u00e1 uji\u0161\u0165ovat, \u017ee Anglie Maltu nikdy neopust\u00ed.<\/p>\n<p>O dva m\u011bs\u00edce pozd\u011bji je v\u00a0Le Moniteuru ostentativn\u011b zve\u0159ejn\u011bno hl\u00e1\u0161en\u00ed ze S\u00e9bastianiho mise na Bl\u00edzk\u00e9m v\u00fdchod\u011b, je\u017e nech\u00e1v\u00e1 toho, kdo tomu chce v\u011b\u0159it, dom\u00fd\u0161let pokra\u010dov\u00e1n\u00ed francouzsk\u00fdch tu\u017eeb v\u00a0Orientu (podle hl\u00e1\u0161en\u00ed by posta\u010dilo 6.000 mu\u017e\u016f k\u00a0tomu, aby byla anglick\u00e1 arm\u00e1da v\u00a0Egypt\u011b p\u0159ivedena k\u00a0rozumu \u2013 m\u011bla by toti\u017e b\u00fdt podle \u010dl\u00e1nku VIII amiensk\u00e9 smlouvy odsunuta). Ze strany Lond\u00fdna, kter\u00fd se mezit\u00edm m\u00e1 rozhodn\u011b v\u00a0\u00famyslu udr\u017eet na Malt\u011b, to vede k\u00a0\u017e\u00e1dosti o vysv\u011btlen\u00ed. Od tohoto okam\u017eiku se vztahy mezi Lond\u00fdnem a Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed mohou jen p\u0159iost\u0159ovat.<\/p>\n<p><strong> 20. ledna 1803<\/strong> informuje britsk\u00fd velvyslanec v\u00a0Sankt-Petersburgu sv\u00e9ho ministra:<\/p>\n<p>\u017de si imper\u00e1tor p\u0159eje, aby si Anglie Maltu ponechala.<\/p>\n<p>O osm dn\u00ed pozd\u011bji s\u00e1m kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed III. vyj\u00e1d\u0159\u00ed nad\u011bji, \u017ee bude navr\u00e1cen\u00ed Malty zpo\u017e\u010fov\u00e1no co nejd\u00e9le to bude mo\u017en\u00e9.<\/p>\n<p><strong> 18. \u00fanora 1803<\/strong> si Bonaparte p\u0159edvol\u00e1 velvyslance Whitwortha a nal\u00e9hav\u011b po\u017eaduje vyklizen\u00ed Malty.<\/p>\n<p>Ale Anglie odm\u00edtne podle \u010dl\u00e1nku 10 amiensk\u00e9 smlouvy jednat:<\/p>\n<p>Britsk\u00e9 s\u00edly opust\u00ed ostrov Maltu t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edce po v\u00fdm\u011bn\u011b ratifikac\u00ed.<\/p>\n<p>Lond\u00fdn se otev\u0159en\u011b dom\u00e1h\u00e1 opu\u0161t\u011bn\u00ed Malty za 7 let, dokonce za 10! Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed rozhodnut\u00ed, zat\u00edmco Francie, kter\u00e1 m\u011bla opustit Neapol, Tarent a \u0159\u00edmsk\u00e9 st\u00e1ty do t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f, je opustila za m\u00e9n\u011b ne\u017e dva. To ka\u017edop\u00e1dn\u011b sta\u010d\u00ed k\u00a0vyprovokov\u00e1n\u00ed podr\u00e1\u017ed\u011bnosti francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy, jej\u00ed\u017e p\u0159edch\u016fdci (Rewbell \u2013 Lar\u00e9velli\u00e8re-Lepeaux) od roku 1798 prohla\u0161ovali:<\/p>\n<p>M\u00e1-li Anglie Maltu a my nem\u00e1me Sic\u00edlii, je konec s\u00a0plavbou po St\u0159edozemn\u00edm mo\u0159i.<\/p>\n<p>Aby se ospravedlnila klade Anglie st\u00e1le do pop\u0159ed\u00ed<\/p>\n<ul>\n<li>anektov\u00e1n\u00ed Piemontu (pevninsk\u00e9 \u010d\u00e1sti Sardinsk\u00e9ho kr\u00e1l. pozn. p\u0159ekl.) z <strong>11. z\u00e1\u0159\u00ed 1802<\/strong><\/li>\n<\/ul>\n<p>Tato ot\u00e1zka by si zaslou\u017eila v\u00edce rozvinout, co\u017e si jist\u011b vezme na starost Marco Baratto. V\u00a0\u00fanoru 1799 se v pom\u011brn\u011b pochybn\u011b organizovan\u00e9m referendu vyslovili obyvatel\u00e9 pro p\u0159ipojen\u00ed k\u00a0Francii, ani\u017e by z\u00a0toho v\u0161ak mohli t\u011b\u017eit, nebo\u0165 nedlouho pot\u00e9 vstoupili do Piemontu Rusov\u00e9. N\u00e1sledovalo Marengo a m\u00edry v\u00a0Lun\u00e9ville a Amiensu, je\u017e se st\u0159e\u017eily\u00a0 jak\u00e9koli zm\u00ednky t\u00e9to ot\u00e1zky (francouzsk\u00e1 vojska tedy Piemont obsadila a Lond\u00fdn zase provedl kroky k\u00a0tomu, aby dos\u00e1hl od\u0161kodn\u011bn\u00ed pro sardinsk\u00e9ho kr\u00e1le pro p\u0159\u00edpad anektov\u00e1n\u00ed, je\u017e bylo obecn\u011b ch\u00e1pan\u00e9 jako nevyhnuteln\u00e9). Bonaparte od t\u00e9 doby p\u0159edpokl\u00e1dal, a\u0165 u\u017e pr\u00e1vem, \u010di nikoli, co\u017e n\u00e1m \u0159ekne Marco Baratto, \u017ee m\u00e1 voln\u00e9 ruce k\u00a0realizaci v\u00fdsledk\u016f referenda. <strong>12. dubna 1801<\/strong> se Piemont stal 27. vojenskou diviz\u00ed (vojenskou \u00fazemn\u011b administrativn\u00ed jednotkou Francouzsk\u00e9 republiky, pozn. p\u0159ekl.) a v\u00a0<strong>\u010dervnu 1801<\/strong> byla do Pa\u0159\u00ed\u017ee vysl\u00e1na profrancouzsk\u00e1 piemontsk\u00e1 deputace, aby tam p\u0159edstavila petici ve prosp\u011bch p\u0159ipojen\u00ed.<\/p>\n<ul>\n<li>\u0161v\u00fdcarsk\u00fd Medita\u010dn\u00ed akt (<strong>19.<\/strong><strong> \u00fanora 1803<\/strong>), a\u010d p\u0159ijat\u00fd celou Evropou. I zde by bylo t\u0159eba tuto ot\u00e1zku, do kter\u00e9 se lond\u00fdnsk\u00e1 vl\u00e1da \u0161iroce zapl\u00e9tala, probrat podrobn\u011bji.<\/li>\n<li>prodej Louisiany (<strong>30.<\/strong><strong> dubna 1803<\/strong>) , jen\u017e ve skute\u010dnosti nebyl pro Francii v\u00fdhodn\u00fd a kter\u00fd nem\u00e1 nic spole\u010dn\u00e9ho s\u00a0amienskou smlouvou\u2026 Ale vr\u00e1til do francouzsk\u00e9 pokladny pen\u00edze ve chv\u00edli, kdy\u2026<\/li>\n<\/ul>\n<p>Kabinet ve skute\u010dnosti byl, jak to vyj\u00e1d\u0159il jeden z\u00a0Pittov\u00fdch bl\u00edzk\u00fdch<\/p>\n<p>dychtiv\u00fd chopit se jak\u00e9koli p\u0159\u00edle\u017eitosti, je\u017e mohla poslou\u017eit k\u00a0ospravedln\u011bn\u00ed ponech\u00e1n\u00ed si Malty.<\/p>\n<p>Pozd\u011bji (v kv\u011btnu), vyzvan\u00fd Foxem k\u00a0tomu, aby zd\u016fvodnil sv\u016fj postoj lond\u00fdnsk\u00e9mu parlamentu, kter\u00fd uva\u017eoval tak, \u017ee se v\u00e1lka povede \u201ekv\u016fli Malt\u011b, bez jak\u00e9hokoli u\u0161lechtil\u00e9ho a obecn\u00e9ho z\u00e1jmu pro Evropu\u201c, kv\u016fli<\/p>\n<p><em>Malta! Malta! plain, bare, naked Malta, unconnected with any other interest\u00a0! What point of honour can the retention of Mata be to you ?<\/em> [Malta! Malta! ploch\u00e1, hol\u00e1, nah\u00e1 Malta, bez jak\u00e9koli vazby na jin\u00fd z\u00e1jem! Jakou ot\u00e1zkou cti pro v\u00e1s Malta m\u016f\u017ee b\u00fdt?]<\/p>\n<p>lord Hawkesbury uzn\u00e1, \u017ee<\/p>\n<p>\u017d\u00e1dn\u00fd z\u00a0t\u011bchto bod\u016f (nen\u00ed) s\u00e1m o sob\u011b d\u016fvodem k\u00a0v\u00e1lce, ale \u017ee, dohromady (tvo\u0159\u00ed) sumu agres, kter\u00e1 oprav\u0148uje bojovn\u00e9 vystupov\u00e1n\u00ed vl\u00e1dy.<\/p>\n<p>V\u00a0prvn\u00ed chv\u00edli zachov\u00e1 Bonaparte klid a obr\u00e1t\u00ed se <strong>11. b\u0159ezna 1803<\/strong> na prusk\u00e9ho kr\u00e1le a na cara:<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Prusk\u00e9mu kr\u00e1li<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Francie musela opustit Neapolsk\u00e9 st\u00e1ty (\u2026) t\u0159i m\u011bs\u00edce po podpisu amiensk\u00e9 smlouvy. Podm\u00ednky t\u00e9to smlouvy jsem do p\u00edsmene splnil. Anglie m\u011bla ve stejn\u00e9m \u010dase opustit Maltu. (\u2026) Dnes si Anglie sund\u00e1v\u00e1 masku a oznamuje mi, \u017ee si p\u0159eje Maltu ponechat sedm let. Takov\u00e9 zjevn\u00e9 poru\u0161en\u00ed smlouvy Francie nem\u016f\u017ee strp\u011bt. V\u00e1lka je v\u0161ak ne\u0161t\u011bst\u00edm, jeho\u017e bych hluboce litoval, a p\u0159\u00e1l bych si, aby Va\u0161e Veli\u010denstvo, nebo\u0165 bylo Angli\u00ed v\u00e1\u0161niv\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1no k za\u0161t\u00edt\u011bn\u00ed Malt\u00e9zsk\u00e9ho \u0159\u00e1du, cht\u011blo p\u0159ijmout opat\u0159en\u00ed k\u00a0tomu, aby byl \u010dl\u00e1nek smlouvy realizov\u00e1n.<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Rusk\u00e9mu c\u00edsa\u0159i<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">(\u2026) Vede se nyn\u00ed s Angli\u00ed jeden d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed spor: podle ustanoven\u00ed amiensk\u00e9 smlouvy m\u011bla opustit Maltu do t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f, jako Francie m\u011bla ve stejn\u00e9 dob\u011b opustit p\u0159\u00edstav Tarent. (\u2026)<\/p>\n<p style=\"padding-left: 30px\">Dala mi na v\u011bdom\u00ed, \u017ee by si p\u0159\u00e1la ponechat Maltu sedm let. P\u0159izn\u00e1m Va\u0161emu Veli\u010denstvu, \u017ee tak mimo\u0159\u00e1dn\u00fd nedostatek poctivosti mne siln\u011b p\u0159ekvapil, a mysl\u00edm, \u017ee v\u00a0historii nem\u00e1 obdoby. Jak by bylo mo\u017en\u00e9 uzav\u00edrat nad\u00e1le smlouvy, je-li mo\u017en\u00e9 takto poru\u0161it ducha smluvn\u00ed listiny (\u2026) Nal\u00e9hav\u011b \u017e\u00e1d\u00e1m Va\u0161e Veli\u010denstvo o intervenci; zd\u00e1 se mi nezbytnou k\u00a0zachov\u00e1n\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edho m\u00edru.<\/p>\n<p>Osloven\u00ed manifesta\u010dn\u011b podpo\u0159\u00ed postoj Prvn\u00edho konzula: prvn\u00ed z\u00a0nich je \u201edalek tomu, aby omlouval postupy Anglie\u201c, druh\u00fd hodnot\u00ed, \u017ee \u201echov\u00e1n\u00ed Anglie je v\u00a0rozporu s\u00a0amienskou smluvn\u00ed listinou\u201c. Jeden rusk\u00fd diplomat (Morkov), rozhodn\u011b \u017e\u00e1dn\u00fd frankofil, uznal, \u017ee \u201epravda je v\u00edce na Bonapartov\u011b stran\u011b ne\u017e na stran\u011b Anglie\u201c. A Hardenberg ve sv\u00fdch pam\u011btech p\u016fjde a\u017e tak daleko, \u017ee nap\u00ed\u0161e, \u017ee by \u201ebylo \u017e\u00e1douc\u00ed, aby Anglie uk\u00e1zala tolik dobr\u00e9 v\u016fle k\u00a0m\u00edru jako Napol\u00e9on.\u201c<\/p>\n<p><strong> 25. \u00fanora 1803<\/strong> p\u0159ijme \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd sn\u011bm v\u00a0\u0158ezn\u011b hlavn\u00ed z\u00e1pis o jedn\u00e1n\u00ed, kter\u00fd francouz\u0161t\u00ed a ru\u0161t\u00ed prost\u0159edn\u00edci dop\u0159edu odsouhlasili. Politick\u00e1 struktura \u0158\u00ed\u0161e je rozvr\u00e1cena, 112 \u010dlensk\u00fdch st\u00e1t\u016f \u2013 co\u017e byla t\u00e9m\u011b\u0159 polovina \u2013 zmiz\u00ed. St\u0159edn\u00ed st\u00e1ty \u2013 B\u00e1densko, W\u00fcrtembersko, Bavorsko \u2013 z\u00edskaj\u00ed z\u00a0t\u011bchto mediatizac\u00ed nejv\u00edce a brzy prok\u00e1\u017e\u00ed sv\u00e9mu zast\u00e1nci svou vd\u011b\u010dnost.<\/p>\n<p><strong> 8. b\u0159ezna 1803<\/strong> ve sv\u00e9m projevu z\u00a0tr\u016fnu ozn\u00e1m\u00ed Ji\u0159\u00ed III. anglick\u00e9mu parlamentu postaven\u00ed milic\u00ed v\u00a0zemi (okolo 90.000 mu\u017e\u016f).<\/p>\n<p>V\u00fdrazy v\u00a0t\u00e9to zpr\u00e1v\u011b byly tak nep\u0159\u00e1telsk\u00e9, \u017ee mohla b\u00fdt pova\u017eov\u00e1na za druh vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky. (Miot de Melito)<\/p>\n<p><strong> 13. b\u0159ezna 1803<\/strong> m\u00e1 Bonaparte s\u00a0velvyslancem Whitworthem dal\u0161\u00ed sch\u016fzku, b\u011bhem n\u00ed\u017e Prvn\u00ed konzul zd\u016frazn\u00ed sv\u00e9 bojovn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00a018. \u00fanora.<\/p>\n<p>Proto\u017ee nem\u011bly v\u00fdtky Francie na Anglii \u017e\u00e1dn\u00fd efekt, Bonaparte se rozhodl u\u0161t\u011bd\u0159it j\u00ed r\u00e1nu, kter\u00e1 ji zcela jist\u011b citeln\u011b na kontinent\u011b zas\u00e1hne: vzt\u00e1hnout ruku na Hannoversko. Nejedn\u00e1 se zde ve skute\u010dnosti o novou ideu, jak p\u0159ipom\u00edn\u00e1 toto Rewbellovo prohl\u00e1\u0161en\u00ed z\u00a0roku 1796:<\/p>\n<p>Pouze skrz Hannoversko se n\u00e1m m\u016f\u017ee poda\u0159it uzav\u0159\u00edt s\u00a0Angli\u00ed m\u00edr; to jedin\u00e9 pro n\u00e1s bude sty\u010dn\u00fdm bodem s\u00a0Ji\u0159\u00edm a s\u00a0Pittem\u2026 Je t\u0159eba, aby Ji\u0159\u00ed Brit [Georges le Britannique] vy\u0161el vst\u0159\u00edc m\u00edru ve prosp\u011bch Ji\u0159\u00edho Hanove\u0159ana [Georges le Hanovrien].<\/p>\n<p>Jist\u011b, Hannoversko je obklopeno prusk\u00fdm \u00fazem\u00edm a kr\u00e1l by dal p\u0159ednost tomu, aby obsazen\u00ed prob\u011bhlo jeho vlastn\u00edmi voj\u00e1ky a aby je pozd\u011bji postoupil zp\u011bt jejich vlastn\u00edkovi, tedy Anglii. Ale Bonaparte na v\u011bc takto nehled\u00ed. Obsazen\u00ed francouzsk\u00fdmi vojsky mus\u00ed v\u00e9st k\u00a0lapen\u00ed mno\u017estv\u00ed zajatc\u016f, kter\u00e9 by bylo vhodn\u00e9 vym\u011bnit za Angli\u010dany zajat\u00e9 francouzsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky, jak to up\u0159es\u0148uje kr\u00e1tk\u00e1 zpr\u00e1va ministra v\u00e1lky gener\u00e1lu Mortierovi:<\/p>\n<p>Vl\u00e1da p\u0159ikl\u00e1d\u00e1 nejvy\u0161\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitost zajet\u00ed co nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu osob, aby m\u011bla \u010d\u00edm vyplatit velk\u00fd po\u010det n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f, je\u017e by mohli b\u011bhem ta\u017een\u00ed zajmout Angli\u010dan\u00e9. Tato prvn\u00ed \u010d\u00e1st va\u0161\u00ed mise, je\u017e se t\u00fdk\u00e1 zajatc\u016f, je t\u00e9m\u011b\u0159 stejn\u011b d\u016fle\u017eit\u00e1 jako vlastn\u00ed obsazen\u00ed Hannoverska.<\/p>\n<p>Ale je\u0161t\u011b ne\u017e k\u00a0tomu dojde<\/p>\n<p><strong> 11. b\u0159ezna 1803<\/strong> na\u0159\u00edd\u00ed Bonaparte postavit v\u00a0Boulogne t\u00e1bor pro invazi do Anglie.<\/p>\n<p><strong> 12. b\u0159ezna 1803<\/strong> po\u0161le Bonaparte Duroca do Berl\u00edna:<\/p>\n<p>Pokud prusk\u00fd kr\u00e1l je\u0161t\u011b nedostal zpr\u00e1vu anglick\u00e9ho kr\u00e1le doln\u00ed komo\u0159e, uk\u00e1\u017ee mu ji.<\/p>\n<p>Duroc veze obs\u00e1hl\u00e9 instrukce, jejich\u017e c\u00edlem je rozb\u00edt v\u00a0Anglii roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 \u0159e\u010di o v\u00e1le\u010dnick\u00e9m postoji Francie. Je\u0161t\u011b jednou objas\u0148uje francouzsk\u00e9 stanovisko a jej\u00ed respekt k\u00a0z\u00e1vazk\u016fm z\u00a0Amiensu. Instrukce kon\u010d\u00ed takto:<\/p>\n<p>Pe\u010dliv\u011b bude \u0159e\u010deno, \u017ee m\u00edr je prvotn\u00edm p\u0159\u00e1n\u00edm francouzsk\u00e9 vl\u00e1dy, ale \u017ee d\u00e1 p\u0159ednost znovu za\u010d\u00edt v\u00e1lku, ne\u017e by sn\u00e1\u0161ela jak\u00e9koli zneuct\u011bn\u00ed. Mezit\u00edm st\u00e1le dod\u00e1vat, \u017ee nen\u00ed mo\u017en\u00e9 to, co si britsk\u00e1 vl\u00e1da p\u0159eje, ale \u017ee je zm\u00edt\u00e1na r\u016fzn\u00fdmi stranami; zat\u00edmco ve Francii existuje jedin\u00e1 strana a jedin\u00e1 v\u016fle.<\/p>\n<p>Duroc p\u0159iveze odpov\u011b\u010f Fridricha Vil\u00e9ma III. <strong>4. dubna<\/strong>. Prusk\u00fd kr\u00e1l v\u00a0n\u00ed prohla\u0161uje neomluvitelnost anglick\u00e9ho postoje, ale ani jednou nenap\u00ed\u0161e slovo Hannoversko doufaje, \u017ee se Francie vzd\u00e1 toho p\u0159ijmout o n\u011bm rozhodnut\u00ed.<\/p>\n<p><strong> 26. dubna 1803<\/strong> navrhne Whitworth Talleyrandovi:<\/p>\n<ul>\n<li>\u017ee si Anglie ponech\u00e1 Maltu na deset let,<\/li>\n<li>\u017ee j\u00ed bude p\u0159enech\u00e1n ostrov Lampedusa (ostrov nijak Francii nepat\u0159il a nebyl ani zm\u00edn\u011bn v\u00a0amiensk\u00e9 smlouv\u011b),<\/li>\n<li>\u017ee Francie vyklid\u00ed Holandsko a \u0160v\u00fdcarsko.<\/li>\n<\/ul>\n<p><strong> 2. kv\u011btna 1803<\/strong> se anglick\u00fd velvyslanec v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, Whitworth, vy\u017e\u00e1d\u00e1 sv\u00e9 pasy. B\u011bhem dn\u00ed, je\u017e budou n\u00e1sledovat, budeme sv\u011bdky v\u00fdjime\u010dn\u00e9ho diplomatick\u00e9ho baletu, jeho\u017e smyslem bude vyhnout se roztr\u017ece.<\/p>\n<p><strong> 7. kv\u011btna 1803<\/strong>, nov\u00fd anglick\u00fd n\u00e1vrh:<\/p>\n<ul>\n<li>Malta bude navr\u00e1cena sv\u00fdm obyvatel\u016fm a bude uzn\u00e1na jej\u00ed nez\u00e1vislost, jakmile budou pr\u00e1ce na ostrov\u011b Lampedusa skon\u010deny,<\/li>\n<li>Francie se nepostav\u00ed postoupen\u00ed Lampedusy kr\u00e1li Oboj\u00ed Sic\u00edlie,<\/li>\n<li>Anglie uzn\u00e1 Etrusk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, Ligurskou a Italskou republiku; Holandsko bude opu\u0161t\u011bno do jednoho m\u011bs\u00edce, stejn\u011b tak \u0160v\u00fdcarsko a \u00fazemn\u00ed od\u0161kodn\u011bn\u00ed bude v It\u00e1lii p\u0159i\u0159\u010deno sardinsk\u00e9mu kr\u00e1li.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Tajn\u00fd \u010dl\u00e1nek p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee si Anglie ponech\u00e1 Maltu na dobu deseti let.<\/p>\n<p>B\u011bhem sch\u016fzky s\u00a0Talleyrandem, navrhne tento sv\u011b\u0159it Maltu do rukou Ruska, ani\u017e by z\u00e1rove\u0148 up\u0159es\u0148oval datum pro takovou operaci. Whitworth souhlas\u00ed, \u017ee do Lond\u00fdna po\u0161le dopis a odlo\u017e\u00ed sv\u016fj odjezd o deset dn\u00ed.<\/p>\n<p>Lond\u00fdn d\u00e1 najevo sv\u016fj nesouhlas <strong>9. kv\u011btna<\/strong>, Anglie na Malt\u011b trv\u00e1.<\/p>\n<p>Den p\u0159edt\u00edm, <strong>8. kv\u011btna<\/strong>, doraz\u00ed do Pa\u0159\u00ed\u017ee ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrh rusk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e na prost\u0159ednictv\u00ed, je\u017e Talleyrand u\u017eije, aby se pokusil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei udr\u017eet anglick\u00e9ho velvyslance. Ten z\u016fst\u00e1v\u00e1 neoblomn\u00fd. Kone\u010dn\u011b dvan\u00e1ct\u00e9ho obdr\u017e\u00ed sv\u00e9 pasy, ale v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei se po\u010d\u00edt\u00e1 s\u00a0t\u00edm, \u017ee pojede dostate\u010dn\u011b pomalu, aby bylo mo\u017en\u00e9 jej dostihnout!<\/p>\n<p>Do Lond\u00fdna je <strong>10. kv\u011btna 1803<\/strong> znovu posl\u00e1na kr\u00e1tk\u00e1 zpr\u00e1va \u2013 s\u00a0nab\u00eddkou, \u017ee Anglie si ponech\u00e1 Maltu deset let \u201es podm\u00ednkou, \u017ee Francie obsad\u00ed Otrantsk\u00fd poloostrov a ta m\u00edsta v\u00a0Neapolsk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed, je\u017e dr\u017eela v\u00a0moment\u011b podpisu amiensk\u00e9 smlouvy.\u201c<\/p>\n<p>Marn\u00e1 snaha. Lord Whitworth je <strong>17. kv\u011btna<\/strong> v\u00a0Doveru, francouzsk\u00fd velvyslanec Andr\u00e9ossy opust\u00ed anglickou p\u016fdu <strong>18. kv\u011btna<\/strong>. Pr\u00e1v\u011b bylo dosa\u017eeno nezvratn\u00e9ho stavu.<\/p>\n<p>Naz\u00edt\u0159\u00ed od odjezdu anglick\u00e9ho velvyslance po\u0161le Prvn\u00ed konzul gener\u00e1lu Mortierovi rozkaz k\u00a0opu\u0161t\u011bn\u00ed t\u00e1bora v\u00a0Nimv\u00e9g\u00e1ch a k pochodu sm\u011brem k\u00a0hannoversk\u00fdm hranic\u00edm, z\u00e1rove\u0148 sd\u011bluje na\u0161im p\u0159edstavitel\u016fm ve Florencii, v\u00a0Ligursk\u00e9 republice a v\u00a0Batavsk\u00e9 republice:<\/p>\n<p>V\u00e1lka je\u0161t\u011b p\u0159esto nebyla vyhl\u00e1\u0161ena.<\/p>\n<p>Casus belli nadejde <strong>16. kv\u011btna<\/strong>, kdy\u017e Lond\u00fdn vyhl\u00e1s\u00ed anglick\u00e9 embargo na v\u0161echny francouzsk\u00e9 a holandsk\u00e9 lod\u011b a kdy\u017e <strong>18. kv\u011btna<\/strong> anglick\u00e1 fregata Doris zajme pobl\u00ed\u017e ostrova Ouessant francouzsk\u00fd lugr l\u2019Affronteur. Jedn\u00e1 se v\u00a0podstat\u011b o vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky.<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong> Kv\u011bten 1803 \u2013 z\u00e1\u0159\u00ed 1805 \u2013 na cest\u011b ke T\u0159et\u00ed koalici<\/strong><\/h3>\n<p>Bonapartova odpov\u011b\u010f na sebe nenech\u00e1 \u010dekat:<\/p>\n<ul>\n<li><strong> 20. kv\u011btna 1803<\/strong> jsou Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei sezn\u00e1mena s\u00a0poru\u0161en\u00edm amiensk\u00e9ho m\u00edru Angli\u00ed bez vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky.<\/li>\n<li><strong> 22. kv\u011btna<\/strong> dekret na\u0159izuje, aby byli v\u0161ichni Angli\u010dan\u00e9 cestuj\u00edc\u00ed, nebo obchoduj\u00edc\u00ed ve Francii zadr\u017eeni a pova\u017eov\u00e1ni za v\u00e1le\u010dn\u00e9 zajatce jako rukojm\u00ed,<\/li>\n<li><strong> 23. kv\u011btna <\/strong>definitivn\u011b vyd\u00e1n Mortierovi rozkaz k\u00a0invazi do Hannoverska.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Anglie zah\u00e1jila bez vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky nep\u0159\u00e1telstv\u00ed a zajala dv\u011b p\u0159\u00edb\u0159e\u017en\u00ed lod\u011b p\u0159ed Brestem. Ji\u017e nelze br\u00e1t \u017e\u00e1dn\u00e9 ohledy, a jste to vy, ob\u010dane gener\u00e1le, komu je vyhrazena \u010dest zasadit Angli\u010dan\u016fm prvn\u00ed r\u00e1ny. Mus\u00edte vpadnout do Hannoversk\u00e9ho kurfi\u0159tstv\u00ed, do Osnabr\u00fcck\u00e9ho v\u00e9vodstv\u00ed a do v\u0161ech m\u00edst, je\u017e v\u00a0Hannoversku n\u00e1le\u017e\u00ed Anglii.<\/p>\n<p>V\u011bc je promptn\u011b vy\u0159\u00edzena a za dev\u011bt dn\u00ed je oblast obsazena a hannoversk\u00e1 arm\u00e1da zajata. <strong>5. \u010dervna<\/strong> <strong>1803<\/strong> vstoup\u00ed Mortier do Hannoveru. V\u00a0Berl\u00edn\u011b p\u0159ijmou usnesen\u00ed:<\/p>\n<p>P\u0159ed stavem v\u011bc\u00ed v\u00a0Hannoversku a dobrovoln\u00fdm pod\u0159\u00edzen\u00edm se Kurfi\u0159tstv\u00ed nevid\u00edm v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b ve francouzsk\u00e9m postoji ne\u017e p\u0159\u00edtomnost p\u0159\u00e1telsk\u00fdch vojsk.<\/p>\n<p>Ve sv\u011btle toho jsou Hamburk a Br\u00e9my donuceny k\u00a0neutralit\u011b naklon\u011bn\u00e9 Francii.<\/p>\n<p>Ten sam\u00fd m\u011bs\u00edc, <strong>\u010derven 1803<\/strong>, p\u0159inese tak\u00e9 c\u00edlev\u011bdom\u00e9 o\u017eiven\u00ed pl\u00e1n\u016f vylod\u011bn\u00ed v\u00a0Anglii a za\u010d\u00e1tek velk\u00e9 pr\u00e1ce v\u00a0t\u00e1bo\u0159e v\u00a0Boulogne a 27. Anglie d\u00e1 najevo, \u017ee Maltu nevr\u00e1t\u00ed.<\/p>\n<p><strong>19. \u010dervence 1803<\/strong> u\u010din\u00ed car Alexandr n\u00e1vrhy k urovn\u00e1n\u00ed:<\/p>\n<p>Malta dostane ruskou pos\u00e1dku<\/p>\n<p>Anglie p\u0159evezme ostrov Lamedusa<\/p>\n<p>Francie si ponech\u00e1 Piemont,\u00a0 pod podm\u00ednkou, \u017ee kr\u00e1l bude od\u0161kodn\u011bn<\/p>\n<p>Evropa (car m\u00e1 na mysli bez pochyby sebe) zajist\u00ed neutralitu italsk\u00fdch st\u00e1t\u016f, Holandska, \u0160v\u00fdcarska, N\u011bmecka a Turecka.<\/p>\n<p>Tento pl\u00e1n je Bonapartem odm\u00edtnut <strong>29. srpna 1803<\/strong> vy\u017e\u00e1d\u00e1 si odvol\u00e1n\u00ed velvyslance Markova.<\/p>\n<p>Pokud jde o mo\u017en\u00e9 spojence Francie, podep\u00ed\u0161e <strong>18. \u0159\u00edjna 1803<\/strong>, ur\u010dit\u011b vytahan\u00fd za u\u0161i, Karel IV. \u0160pan\u011blsk\u00fd a jeho ministr Godoy smlouvu, kter\u00e1 p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1, \u017ee se \u0160pan\u011blsko bude na v\u00e1le\u010dn\u00e9m \u00fasil\u00ed Francie pod\u00edlet m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edmi platbami.<\/p>\n<p>Do Pa\u0159\u00ed\u017ee se dostaly zv\u011bsti o snah\u00e1ch Lond\u00fdna a Sankt-Petersburgu pob\u00eddnout Prusko k\u00a0\u00fa\u010dasti v nov\u00e9 koalici. Hraje se tedy hra respektu a p\u0159\u00e1telstv\u00ed. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu sv\u00e9 zn\u00e1m\u00e9 cesty po Belgii potk\u00e1 Bonaparte posla prusk\u00e9ho kr\u00e1le, Lombar\u010fana, kter\u00fd, jak d\u00e1 Pa\u0159\u00ed\u017ei na v\u011bdom\u00ed:<\/p>\n<p>vypad\u00e1, \u017ee nem\u00e1 jin\u00fd \u00fakol ne\u017e d\u00e1le upevnit na\u0161e vazby s\u00a0Pruskem.<\/p>\n<p>Je\u0161t\u011b jednou Bonaparte d\u016frazn\u011b p\u0159ipomene mo\u017enost francouzsko-prusk\u00e9ho spojenectv\u00ed, ale Prusko hraje nad\u00e1le hluch\u00e9ho a jedn\u00e1n\u00ed se pot\u00e1hnou po cel\u00fd konec roku 1803 a v\u00a0prvn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch roku 1804. Prusko hraje s\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Sankt-Petersburgem v\u011bdom\u011b dvoj\u00ed hru.<\/p>\n<p><strong> 21. \u00fanora 1804<\/strong> se Fridrich Vil\u00e9m Alexandra zept\u00e1, jakou podporu by mu mohl poskytnout, a <strong>23. dubna<\/strong> se Alexandr jednodu\u0161e prohl\u00e1s\u00ed za \u201ekr\u00e1lova spojence ve v\u00e1lce proti Francii\u201c.<\/p>\n<p>Poprava v\u00e9vody d\u2019Enghien z <strong>21. b\u0159ezna 1804<\/strong> pos\u00edlila na jistou dobu vztahy mezi evropsk\u00fdmi dvory od Lond\u00fdna po V\u00edde\u0148, od Berl\u00edna po Sankt-Petersburg (n\u011bkte\u0159\u00ed angli\u010dt\u00ed historikov\u00e9 \u010din\u00ed ostatn\u011b z\u00a0naru\u0161en\u00ed neutr\u00e1ln\u00edho \u00fazem\u00ed B\u00e1denska prvn\u00ed akt nov\u00e9 v\u00e1lky a z\u00a0odpov\u011bdnosti za ni t\u00edm vin\u00ed Francii).<\/p>\n<p>V\u00a0<strong>dubnu 1804<\/strong> car Alexandr otev\u0159en\u011b navrhne spojenectv\u00ed c\u00edsa\u0159i Franti\u0161kovi, kter\u00fd je nejzdr\u017eenliv\u011bj\u0161\u00ed. <strong>25. dubna 1804<\/strong> mu adresuje \u201eprogram\u201c, kter\u00fd nen\u00ed ni\u010d\u00edm v\u00edce a ni\u010d\u00edm m\u00e9n\u011b ne\u017e n\u00e1vrhem k\u00a0zah\u00e1jen\u00ed ta\u017een\u00ed proti Francii. Jen datum nen\u00ed ur\u010deno. A proto\u017ee je t\u0159eba pen\u011bz, Rusov\u00e9 o tom nap\u00ed\u0161\u00ed, 24. dubna, sv\u00e9mu velvyslanci v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, nebo\u0165 \u201ev\u00edde\u0148sk\u00fd dv\u016fr se bez pen\u011bz nerozhoupe.\u201c<\/p>\n<p>V\u00a0Anglii je to pr\u00e1v\u011b Pitt, pova\u017eovan\u00fd za jedin\u00e9ho, kdo je schopen spojit evropsk\u00e9 st\u00e1ty proti Napol\u00e9onovi, kdo se <strong>10. kv\u011btna 1804<\/strong> znovu objev\u00ed ve slu\u017eb\u00e1ch vl\u00e1dy.<\/p>\n<p>Vyhl\u00e1\u0161en\u00ed C\u00edsa\u0159stv\u00ed z\u00a0<strong>18. kv\u011btna 1804<\/strong> zaseje dal\u0161\u00ed nesv\u00e1ry mezi potenci\u00e1ln\u00ed spojence.<\/p>\n<p>Prusk\u00fd kr\u00e1l je prvn\u00ed, kdo nov\u00e9ho C\u00edsa\u0159e uzn\u00e1, na rozd\u00edl od Anglie a Ruska. Rusko \u00fasty sv\u00e9ho cara pova\u017euje vyhl\u00e1\u0161en\u00ed c\u00edsa\u0159stv\u00ed za netolerovatelnou ur\u00e1\u017eku v\u0161ech monarch\u016f podle\u00a0bo\u017e\u00edho z\u00e1kona. V\u00a0Sankt-Petersburgu se ze v\u0161eho nejv\u00edce ob\u00e1vaj\u00ed obnoven\u00ed z\u00e1padn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n<p>Pokud jde o Rakousko, uzn\u00e1-li ono nov\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, pak s\u00a0odporem, a vytvo\u0159en\u00ed Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed u sv\u00fdch bran jej m\u016f\u017ee jen znepokojit, a to v\u00edce, co\u017e je zaj\u00edmav\u00e9, ne\u017e ztr\u00e1ta vlivu v\u00a0n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161i. V\u00a0prvn\u00edch chv\u00edl\u00edch se nec\u00edtilo p\u0159ipraveno a nazna\u010dilo, \u017ee se nep\u0159id\u00e1 ke koalici, pokud se stejn\u011b nezachov\u00e1 Prusko!<\/p>\n<p><strong> 24. kv\u011btna 1804<\/strong> anglick\u00fd a rusk\u00fd panovn\u00edk podep\u00ed\u0161\u00ed tajnou smlouvu, kter\u00e1 stanov\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9 prost\u0159edky, je\u017e budou d\u00e1ny k\u00a0dispozici, jakmile bude v\u00e1lka Francii vyhl\u00e1\u0161ena. Jej\u00ed VII. \u010dl\u00e1nek je z\u00e1va\u017en\u00fd:<\/p>\n<p>Od t\u00e9to chv\u00edle se zavazujeme neodlo\u017eit zbran\u011b a nep\u0159istoupit na urovn\u00e1n\u00ed s\u00a0nep\u0159\u00edtelem ne\u017e se svolen\u00edm Jeho Imper\u00e1torsk\u00e9ho Veli\u010denstva a po p\u0159edb\u011b\u017en\u00e9 dohod\u011b s\u00a0n\u00edm, pln d\u016fv\u011bry v\u00a0na\u0161eho vzne\u0161en\u00e9ho Spojence, kter\u00fd p\u0159ij\u00edm\u00e1 stejn\u00fd z\u00e1vazek v\u016f\u010di n\u00e1m.<\/p>\n<p><strong> 29. \u010dervna 1804<\/strong> navrhne Pitt Alexandrovi dohodu, je\u017e by dovolila vr\u00e1tit Francii do jej\u00edch hranic z\u00a0doby p\u0159ed rokem 1792.<\/p>\n<p>V\u00a0Lond\u00fdn\u011b jsou p\u0159ipraveni ke svolen\u00ed platit, av\u0161ak za podm\u00ednky, \u017ee se z obou n\u011bmeck\u00fdch mocnost\u00ed bu\u010f Rakousko, nebo Prusko stane sou\u010d\u00e1st\u00ed aliance. Ale od <strong>20. \u010dervence 1804<\/strong> bude anglick\u00e9mu parlamentu k\u00a0diskusi p\u0159edlo\u017een po\u017eadavek na dva miliony p\u011bt set tis\u00edc liber \u0161terlink\u016f ke kontinent\u00e1ln\u00edmu u\u017eit\u00ed.<\/p>\n<p><strong> 31. \u010dervence 1804<\/strong> ve ve\u0159ejn\u00e9m prohl\u00e1\u0161en\u00ed anglick\u00fd kr\u00e1l oznamoval:<\/p>\n<p>\u017divil jsem nad\u011bji, \u017ee v\u00fdhody, je\u017e vzejdou z\u00a0na\u0161ich snah a z\u00a0na\u0161ich \u00fasp\u011bch\u016f, se neomez\u00ed jen na n\u00e1s, ale \u017ee jejich p\u0159iklad a jejich d\u016fsledky dopomohou vytvo\u0159it v Evrop\u011b syst\u00e9m, kter\u00fd by ji nechal vystoupit ze stavu, v\u00a0n\u011bm\u017e se nach\u00e1z\u00ed, a skon\u010dil vystav\u011bn\u00edm hr\u00e1ze proti z\u00e1m\u011br\u016fm rozr\u016fst\u00e1n\u00ed a bezb\u0159eh\u00fdch ambic\u00ed, je\u017e ohro\u017euj\u00ed v\u0161echny n\u00e1rody kontinentu, jejich\u017e nez\u00e1vislost je\u0161t\u011b nebyla zn\u00e1siln\u011bna.<\/p>\n<p>V\u0161ichni tedy pochop\u00ed, a Napol\u00e9on jako prvn\u00ed, \u017ee Evropa proti n\u011bmu skute\u010dn\u011b zbroj\u00ed.<\/p>\n<p>Vyvine dal\u0161\u00ed \u00fasil\u00ed v\u00a0lichocen\u00ed prusk\u00e9mu kr\u00e1li: je vyj\u00e1d\u0159en z\u00e1rmutek z\u00a0ozn\u00e1men\u00ed smrti kr\u00e1lovny vdovy, Fridrich Vil\u00e9m je vyznamen\u00e1n \u010cestnou legi\u00ed, stejn\u011b jako dal\u0161\u00ed prusk\u00e9 osobnosti (mezi nimi Brun\u0161vik!).<\/p>\n<p><strong> 30. srpna 1804<\/strong> ujist\u00ed prusk\u00e9ho kr\u00e1le o sv\u00fdch \u00famyslech<\/p>\n<p>p\u0159isp\u011bt v\u0161\u00edm, co mi n\u00e1le\u017e\u00ed, k\u00a0lesku jeho koruny, stejn\u011b jako nem\u011bnn\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, abych byl k\u00a0n\u011bmu p\u0159\u00edv\u011btiv\u00fd.<\/p>\n<p>A v<strong>\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed a \u0159\u00edjnu 1804<\/strong> je t\u0159eba dlouh\u00e9 n\u00e1v\u0161t\u011bvy lev\u00e9ho b\u0159ehu R\u00fdna, ostentativn\u00edch p\u0159ijet\u00ed n\u011bmeck\u00fdch kn\u00ed\u017eat p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch pozdravit nov\u00e9ho c\u00edsa\u0159e, co\u017e se, zcela nepochybn\u011b, pranic nel\u00edb\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00e9mu dvoru, ji\u017e tak dost znepokojen\u00e9mu rostouc\u00edm francouzsk\u00fdm vlivem v\u00a0It\u00e1lii!<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong> Na cest\u011b k\u00a0v\u00e1lce (z\u00e1\u0159\u00ed 1804 \u2013 z\u00e1\u0159\u00ed 1805)<\/strong><\/h3>\n<p>V\u00a0<strong>z\u00e1\u0159\u00ed 1804<\/strong> car p\u0159eru\u0161\u00ed sv\u00e9 diplomatick\u00e9 styky s\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed.<\/p>\n<p><strong> 6. listopadu 1804<\/strong> podep\u00ed\u0161e Rakousko s\u00a0Ruskem tajnou dohodu, kterou koalici p\u0159isl\u00edb\u00ed 235.000 Raku\u0161an\u016f v\u00fdm\u011bnou za v\u00fdznamn\u00e9 pos\u00edlen\u00ed pozic v\u00a0It\u00e1lii, ani\u017e by v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 posp\u00edchalo s\u00a0uv\u00e1d\u011bn\u00edm slibu do praxe.<\/p>\n<p><strong>3. prosince 1804<\/strong> lond\u00fdnsk\u00fd kabinet uzav\u0159e smlouvu se sv\u00fdm \u0161v\u00e9dsk\u00fdm prot\u011bj\u0161kem: za subsidii ve v\u00fd\u0161i 60.000 liber se \u0160v\u00e9dsko zav\u00e1zalo d\u00e1t k\u00a0dispozici ostrov Ruj\u00e1nu a m\u011bsto Stralsund.<\/p>\n<p><strong>4. prosince 1804<\/strong> vyhl\u00e1s\u00ed \u0160pan\u011blsko v\u00a0odpov\u011bdi za napad\u00e1n\u00ed sv\u00fdch lod\u00ed v\u00e1lku Anglii.<\/p>\n<p><strong>2. ledna 1805<\/strong> p\u00ed\u0161e Napol\u00e9on Ji\u0159\u00edmu III., aby, podle sv\u00fdch slov, \u201enab\u00eddl sv\u011btu m\u00edr\u201c<\/p>\n<p>Sv\u011bt je dost velk\u00fd, aby v\u00a0n\u011bm mohly \u017e\u00edt dva n\u00e1rody, a pravda m\u00e1 dost s\u00edly, abychom nalezli prost\u0159edky k\u00a0pln\u00e9mu usm\u00ed\u0159en\u00ed, pokud m\u00e1me z\u00a0jedn\u00e9 i z\u00a0druh\u00e9 strany dostatek v\u016fle.<\/p>\n<p>V\u00a0podstat\u011b jde o zopakov\u00e1n\u00ed nab\u00eddky u\u010din\u011bn\u00e9 v\u00a0roce 1800. Mezi \u0159\u00e1dky v\u0161ak snadno \u010d\u00edst, \u017ee je to nab\u00eddka k\u00a0rozd\u011blen\u00ed sv\u011bta, Anglii mo\u0159e, Evropu Francii. V\u00a0britsk\u00e9m parlamentu se st\u0159etne Pitt s\u00a0Foxem. Nakonec anglick\u00e1 vl\u00e1da po\u0161le odpov\u011b\u010f, kter\u00e1 je zam\u00edtnut\u00edm n\u00e1vrhu.<\/p>\n<p>Jeho Veli\u010denstvo kr\u00e1l Velk\u00e9 Brit\u00e1nie pova\u017euje za nemo\u017en\u00e9 odpov\u011bd\u011bt podrobn\u011bji na n\u00e1vrh, jen\u017e mu byl u\u010din\u011bn, dokud by nem\u011blo \u010das probrat v\u0161e s\u00a0kontinent\u00e1ln\u00edmi mocnostmi, s\u00a0nimi\u017e je poj\u00ed z\u00e1vazky a d\u016fv\u011brn\u00e9 vztahy, a zvl\u00e1\u0161t\u011b s\u00a0rusk\u00fdm c\u00edsa\u0159em, kter\u00fd nejp\u0159esv\u011bd\u010div\u011bji prok\u00e1zal svou moudrost a vysok\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed, jimi\u017e je obda\u0159en, a \u017eiv\u00fd z\u00e1jem, kter\u00fd projevuje ve v\u011bci bezpe\u010dnosti a nez\u00e1vislosti Evropy.<\/p>\n<p>Nen\u00ed mo\u017en\u00e9 vyj\u00e1d\u0159it se jasn\u011bji, zvl\u00e1\u0161t\u011b ne, kdy\u017e o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji budou stejn\u00e1 slova zopakov\u00e1na v\u00a0lond\u00fdnsk\u00e9m parlamentu.<\/p>\n<p><strong> 4. ledna 1805<\/strong> francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 dohoda d\u00e1v\u00e1 n\u00e1mo\u0159nictvo Karla IV. k\u00a0dispozici Francii.<\/p>\n<p>V\u00a0<strong>lednu 1805<\/strong> Rakousko, st\u00e1le v\u00edce podr\u00e1\u017ed\u011bn\u00e9, jak to m\u016f\u017eeme \u0159\u00edci nejjemn\u011bji, Napol\u00e9onov\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm v\u00a0It\u00e1lii, kde j\u00ed v\u0161ak pat\u0159\u00ed jen Ben\u00e1tky (ve V\u00eddni nab\u00fdv\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 strana st\u00e1le v\u011bt\u0161\u00ed d\u016fle\u017eitosti), rozvine sv\u00e1 vojska na sv\u00e9 z\u00e1padn\u00ed hranici, jak samo \u0159\u00edk\u00e1 coby sanitn\u00ed kord\u00f3n tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 epidemii \u017elut\u00e9 hore\u010dky, co\u017e v\u0161ak nikoho neoklame.<\/p>\n<p>\u0160v\u00e9dsko od <strong>1. b\u0159ezna 1805<\/strong> nazna\u010duje sv\u016fj z\u00e1jem \u00fa\u010dasti ve v\u00e1lce. Proti zvoniv\u00fdm a spr\u00e1vn\u011b vysok\u00fdm subsidi\u00edm vstoup\u00ed 12.000 \u0161v\u00e9dsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, zaplacen\u00fdch ve \u201estandard rate\u201c [b\u011b\u017en\u00e9m kurzu] 12 liber za hlavu, v\u00a0<strong>\u0159\u00edjnu 1805<\/strong> do koalice.<\/p>\n<p><strong>11. dubna 1805<\/strong> podep\u00ed\u0161\u00ed Angli\u010dan\u00e9 a Rusov\u00e9 \u00famluvu (<strong>Petrohradskou \u00famluvu<\/strong>), kterou se Rusov\u00e9 zavazuj\u00ed postavit 115.000 mu\u017e\u016f. C\u00edle v\u00e1lky \u2013 je\u017e m\u00ed\u0159\u00ed v\u00a0podstat\u011b k \u201eevropsk\u00e9 rovnov\u00e1ze\u201c \u2013 jsou jasn\u011b ur\u010deny:<\/p>\n<ul>\n<li>Francie vyklid\u00ed Hannoversko a severn\u00ed N\u011bmecko,<\/li>\n<li>nez\u00e1vislost Holandska a \u0160v\u00fdcarska,<\/li>\n<li>vyklizen\u00ed It\u00e1lie, obnoven\u00ed Piemontsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed a pos\u00edlen\u00ed Neapolsk\u00e9ho.<\/li>\n<\/ul>\n<p>Jedno z\u00a0tajn\u00fdch ustanoven\u00ed smlouvy \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee \u201eAnglie a Rusko v\u00a0\u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b neuzav\u0159ou s\u00a0Franci\u00ed m\u00edr bez spole\u010dn\u00e9ho svolen\u00ed v\u0161ech mocnost\u00ed, je\u017e budou sou\u010d\u00e1st\u00ed Ligy\u201c. Pravidlo jednomyslnosti, je\u017e odsuzovalo Evropu k\u00a0v\u00e1lce, pokud by Francie nebyla pora\u017eena (co\u017e se p\u0159esn\u011b stalo).<\/p>\n<p>Lond\u00fdn sl\u00edb\u00ed 1,5 milionu liber \u0161terlink\u016f. Krom\u011b\u00a0voj\u00e1k\u016f dan\u00fdch do hry Sankt-Petersburgem se nav\u00edc po\u010d\u00edt\u00e1 tak\u00e9 s\u00a0t\u00edm, \u017ee V\u00edde\u0148 jich postav\u00ed 250.000. A a\u0165 se stane cokoli, carovi budou uhrazeny ve\u0161ker\u00e9 n\u00e1klady ve v\u00fd\u0161i t\u0159\u00ed m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch v\u00fdloh jako od\u0161kodn\u00e9!<\/p>\n<p>D\u00e1 se na v\u011bdom\u00ed tomu, kdo chce naslouchat, \u017ee v\u0161echny mocnosti, je\u017e si to budou p\u0159\u00e1t, budou do t\u00e9to sestav\u011b v\u00edt\u00e1ny.<\/p>\n<p><strong>22. dubna 1805<\/strong> jmenuje V\u00edde\u0148 nov\u00e9ho vrchn\u00edho velitele \u201ebavorsk\u00e9\u201c arm\u00e1dy: jedn\u00e1 se, v\u00a0rozporu s\u00a0n\u00e1zorem arciv\u00e9vody Karla, o Macka, \u010dist\u00fd produkt v\u00e1le\u010dn\u00e9 strany s\u00a0protifrancouzsk\u00fdm m\u00edn\u011bn\u00edm jako m\u00e1lokdo. Sou\u010dasn\u011b Rakousko znovu soust\u0159ed\u00ed sv\u00e1 vojska, tentokr\u00e1t na sv\u00e9 ji\u017en\u00ed hranici, \u017elut\u00e1 hore\u010dka nyn\u00ed ji\u017e poslou\u017eit jako alibi nem\u016f\u017ee.<\/p>\n<p>Na konci <strong>dubna 1805<\/strong> dojde k\u00a0docela neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 epizod\u011b \u2013 Novosilcevov\u011b misi, p\u0159edstavitele cara pov\u011b\u0159en\u00e9ho p\u0159edat \u2013 prost\u0159ednictv\u00edm Berl\u00edna \u2013 nab\u00eddku m\u00edru, kterou doty\u010dn\u00ed nemaj\u00ed vlastn\u011b v\u016fbec chu\u0165 p\u0159ijmout. Pasy jsou v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei vy\u017e\u00e1d\u00e1ny Berl\u00ednem.<\/p>\n<p><strong>9. kv\u011btna 1805<\/strong> Napol\u00e9on p\u0159istoup\u00ed na eventu\u00e1ln\u00ed prost\u0159ednictv\u00ed Pruska (jemu\u017e je dokonce nab\u00eddnuto navr\u00e1cen\u00ed Hannoverska) dlouh\u00fdm dopisem, jeho\u017e ka\u017ed\u00e9 slovo je pe\u010dliv\u011b v\u00e1\u017eeno:<\/p>\n<p>Rusko nem\u016f\u017ee b\u00fdt \u00fa\u010dastno, nebo\u0165 nen\u00ed ve v\u00e1lce (\u2026) Nem\u016f\u017ee b\u00fdt prost\u0159edn\u00edkem, nebo\u0165 jeho vztahy s\u00a0Franci\u00ed byly p\u0159eru\u0161eny (\u2026) V\u00a0Lond\u00fdn\u011b cht\u011bj\u00ed z\u00edskat \u010das (\u2026) M\u016fj Pane Brat\u0159e, p\u0159eji si m\u00edr; ale nemohu se podepsat pod to, aby se m\u016fj lid stal vyd\u011bd\u011bncem sv\u011btov\u00e9ho obchodu.<\/p>\n<p>Napol\u00e9onova korunovace kr\u00e1lem It\u00e1lie <strong>26. kv\u011btna 1805<\/strong> v\u00a0Mil\u00e1n\u011b p\u0159edstavuje skute\u010dn\u00e9 poru\u0161en\u00ed lun\u00e9villesk\u00e9ho m\u00edru mezi Rakouskem a Franci\u00ed.<\/p>\n<p><strong>26. kv\u011btna 1805<\/strong> d\u00e1 Napol\u00e9on na v\u011bdom\u00ed, \u017ee pasy vy\u017e\u00e1dan\u00e9 pro carova posla byly schv\u00e1leny. Je tedy v\u0161e na cest\u011b k\u00a0m\u00edru?<\/p>\n<p>Ne, nebo\u0165 <strong>4. \u010dervna 1805<\/strong> Francie p\u0159istoup\u00ed k\u00a0anektov\u00e1n\u00ed Janova. Koalice je zachr\u00e1n\u011bna.<\/p>\n<p>Z\u00e1le\u017eitost Janova p\u0159inesla za dev\u011bt t\u00fddn\u016f vytvo\u0159en\u00ed koalice, kterou nebyla britsk\u00e1 diplomacie schopna vytvo\u0159it za dvacet \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f. [J.H. Rose in Cambridge History of British Foreign Policy]<\/p>\n<p><strong>5. \u010dervna 1805<\/strong> je rusk\u00fd velvyslanec v\u00a0Lond\u00fdn\u011b informov\u00e1n, \u017ee Anglie se ji\u017e rozhodn\u011b nechyst\u00e1 vr\u00e1tit Maltu, co\u017e sd\u011bl\u00ed <strong>25. \u010dervna<\/strong> anglick\u00fd velvyslanec v\u00a0Sankt-Petersburgu rusk\u00e9 vl\u00e1d\u011b. Ta nejm\u00e9n\u011b spletit\u00e1 v\u011bc na sv\u011bt\u011b, ru\u0161t\u00ed diplomat\u00e9 daj\u00ed na v\u011bdom\u00ed, \u017ee toto nov\u00e9 Napol\u00e9onovo uchv\u00e1cen\u00ed \u00fazem\u00ed v\u00a0It\u00e1lii rozhodn\u011b \u010din\u00ed jak\u00e9koli vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed nemo\u017en\u00fdm.<\/p>\n<p><strong>16. \u010dervence<\/strong> a <strong>9. srpna<\/strong> jsou V\u00eddn\u00ed podeps\u00e1ny dv\u011b nov\u00e9 dohody, je\u017e spoj\u00ed Rakousko s\u00a0novou koalic\u00ed je\u0161t\u011b pevn\u011bji. V\u00edde\u0148 se ostatn\u011b c\u00edt\u00ed v\u00a0bezpe\u010d\u00ed, jak nap\u00ed\u0161e Cobenzl:<\/p>\n<p>Bonaparte se nem\u016f\u017ee dostat a\u017e k\u00a0n\u00e1m d\u0159\u00edve, ne\u017e se k\u00a0n\u00e1m p\u0159ipoj\u00ed na\u0161i spojenci.<\/p>\n<p><strong>15. \u010dervence 1805<\/strong> Prusko odm\u00edtne nechat sv\u00fdm \u00fazem\u00edm proj\u00edt vojska shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00e1 v\u00a0Pomo\u0159anech, \u010d\u00edm\u017e vykon\u00e1 pro Napol\u00e9ona velkou slu\u017ebu.<\/p>\n<p><strong>9. srpna 1805<\/strong> vstoup\u00ed Rakousko ofici\u00e1ln\u011b do Koalice.<\/p>\n<p><strong>13. srpna 1805<\/strong> nap\u00ed\u0161e Napol\u00e9on z\u00a0Boulogne, kde st\u00e1le douf\u00e1 v\u00a0\u00fasp\u011bch sv\u00e9ho ambici\u00f3zn\u00edho projektu vylod\u011bn\u00ed v\u00a0Anglii, Combac\u00e9r\u00e8sovi:<\/p>\n<p>Skute\u010dnost\u00ed je, \u017ee Rakousko zbroj\u00ed; chci, aby odzbrojilo; pokud to neud\u011bl\u00e1, vezmu k\u00a0n\u011bmu 200.000 mu\u017e\u016f na n\u00e1v\u0161t\u011bvu, na kterou bude dlouho vzpom\u00ednat!<\/p>\n<p>V\u00a0polovin\u011b srpna je v\u00a0Berl\u00edn\u011b, pro te\u010f, rozhodnuto o pokra\u010dov\u00e1n\u00ed v\u00a0neutralit\u011b. Jist\u011b, Rusko pot\u0159ebuje povolen\u00ed Berl\u00edna, aby mohla jeho vojska proj\u00edt prusk\u00fdm \u00fazem\u00edm, maj\u00ed-li dorazit urychlen\u011b do d\u011bji\u0161t\u011b p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch operac\u00ed. Ale prusk\u00fd kr\u00e1l trv\u00e1 na sv\u00e9 neutralit\u011b. Je to pro Napol\u00e9ona v\u00edt\u011bzstv\u00ed? Ve skute\u010dnosti ne, i kdy\u017e v\u00a0prvn\u00edch chv\u00edl\u00edch, ne\u017e dojde ke konfliktu, o n\u011bm\u017e bude \u0159e\u010d, z\u00edsk\u00e1 drahocenn\u00e9 t\u00fddny.<\/p>\n<p><strong>19. srpna 1805<\/strong> nap\u00ed\u0161e car prusk\u00e9mu kr\u00e1li, aby jej po\u017e\u00e1dal o pomoc. Ultimativn\u00ed formou po\u017eaduje: pokud se prusk\u00fd kr\u00e1l nerozhodne do 23. z\u00e1\u0159\u00ed, Rusov\u00e9 p\u0159ekro\u010d\u00ed 28. hranice.<\/p>\n<p><strong>21. srpna 1805<\/strong> ozn\u00e1m\u00ed \u0160v\u00fdcarsko rozhodnut\u00ed o sv\u00e9 neutralit\u011b.<\/p>\n<p><strong>24. srpna 1805<\/strong> podep\u00ed\u0161e bavorsk\u00fd kurfi\u0159t Maxmili\u00e1n Josef kone\u010dn\u011b, po m\u011bs\u00edc\u00edch vyt\u00e1\u010dek, smlouvu, kter\u00e1 d\u00e1v\u00e1 Napol\u00e9onovi k\u00a0dispozici 20.000 mu\u017e\u016f \u2013 proti slibu \u201ep\u0159im\u011b\u0159en\u00e9ho\u201c roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed po t\u00e9to v\u00e1lce, je\u017e nem\u016f\u017ee skon\u010dit jinak ne\u017e v\u00edt\u011bzstv\u00edm.<\/p>\n<p><strong>4. z\u00e1\u0159\u00ed 1805<\/strong> podep\u00ed\u0161e B\u00e1densko spojeneckou smlouvu s\u00a0Franci\u00ed: 3.000 mu\u017e\u016f je d\u00e1no k\u00a0dispozici, rovn\u011b\u017e proti slibu roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed.<\/p>\n<p><strong>8. z\u00e1\u0159\u00ed 1805<\/strong> vstoup\u00ed Rakousko p\u0159es Sch\u00e4rding a Braunau do Bavorska.<\/p>\n<p>Ta\u017een\u00ed roku 1805 pr\u00e1v\u011b za\u010dalo. Podle slov Georgese Lefebvra nezb\u00fdv\u00e1 Napol\u00e9onovi \u201ejin\u00e9 v\u00fdchodisko ne\u017e dobyt\u00ed sv\u011bta.\u201c <a href=\"#_ftn2\" name=\"_ftnref2\">[2]<\/a><\/p>\n<p>Ji\u017e nyn\u00ed \u201eje sly\u0161et hluk t\u011b\u017ek\u00fdch kan\u00f3n\u016f val\u00edc\u00edch se ke Slavkovu\u2026\u201c<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong> Z\u00e1v\u011bry<\/strong><\/h3>\n<p>Jako z\u00e1v\u011br si dovol\u00edm zopakovat n\u011bkolik \u0159\u00e1dek dvou velk\u00fdch francouzsk\u00fdch historik\u016f.<\/p>\n<p>Nejprve Georges Lefebvre, kter\u00fd v\u00a0roce 1953 napsal:<\/p>\n<p>\u201eT\u0159et\u00ed koalice byla p\u0159edstavov\u00e1na jako z\u00e1m\u011brn\u00fd pokus vr\u00e1tit Francii do jej\u00edch p\u0159irozen\u00fdch hranic. \u017de by ji spojenci museli odejmout v\u0161echna, nebo n\u011bkter\u00e1 dobyt\u00e1 \u00fazem\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b sv\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed, to je z\u0159ejm\u00e9. Ale co by bylo t\u0159eba prok\u00e1zat, je, \u017ee se Anglie v\u00a0roce 1803 a Rusko a Rakousko v\u00a0roce 1805 chopily znovu zbran\u00ed jen s t\u00edmto c\u00edlem, a to se rozhodn\u011b neud\u011blalo ani v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Anglie. Nejprve, nebyl-li smysl agrese, je-li z\u0159ejm\u00fd, podep\u0159en zaujet\u00edm a z\u00e1jmy, je\u017e se v\u016fbec nezmi\u0148uj\u00ed: ekonomick\u00fdmi z\u00e1jmy a n\u00e1mo\u0159n\u00edm imperialismem Angli\u010dan\u016f, megalomani\u00ed a osobn\u00ed \u017e\u00e1rlivost\u00ed Alexandrovou, nep\u0159\u00e1telstv\u00edm \u2013 jeho\u017e ko\u0159eny byly v\u00a0soci\u00e1ln\u00edm uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed \u2013 evropsk\u00e9 aristokracie, tak vlivn\u00e9 ve V\u00eddni.<\/p>\n<p>N\u00e1sledn\u011b, zd\u00e1 se je\u0161t\u011b z\u0159ejm\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee Napol\u00e9on p\u0159edr\u00e1\u017edil, jakoby nesmysln\u011b, tyto z\u00e1ludn\u00e9 animozity, popla\u0161il v\u0161echny mocnosti a dotla\u010dil a\u017e ke krajnosti m\u00edrn\u00e9 Rakousko (\u2026) Pro jeho autoritu nebylo nezbytn\u00e9, aby unesl v\u00e9vodu d\u2019Enghien a nastolil C\u00edsa\u0159stv\u00ed, aby znepokojoval p\u0159ed\u010dasn\u011b Anglii, naru\u0161oval v\u00fdchodn\u00ed ambice Ruska a hlavn\u011b prom\u011bnil Italskou republiku v\u00a0d\u011bdi\u010dn\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed, nebo anektoval Janov. A\u010d nesd\u00edlel jejich revolu\u010dn\u00ed zan\u00edcen\u00ed, vyz\u00fdval kr\u00e1le a aristokracii zp\u016fsobem, kter\u00fd p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Girondisty, a vedl prudkou dobyva\u010dnou politiku, kterou v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Direktoria vystavoval tak pohrdav\u00e9 kritice.\u201c<\/p>\n<p>Profesor Jean Tulard je mu v\u00a0roce 1987 ozv\u011bnou:<\/p>\n<p>\u201eAmiensk\u00e1 smlouva ukon\u010dila konflikt, kter\u00fd proti sob\u011b od roku 1792 stav\u011bl revolu\u010dn\u00ed Francii a Evropu kr\u00e1l\u016f. Star\u00e9 monarchie se podrobily; uznaly, alespo\u0148 pro Francii, legitimitu nov\u00fdch idej\u00ed svobody a rovnosti, je\u017e nebyly schopn\u00e9 zadusit ozbrojenou intervenc\u00ed (\u2026) Vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9 koalice v\u00a0roce 1805, p\u0159edpokl\u00e1dateln\u00fd n\u00e1sledek diplomatick\u00e9 roztr\u017eky s Angli\u00ed dva roky p\u0159edt\u00edm, zapsalo se jako pokra\u010dov\u00e1n\u00ed revolu\u010dn\u00edch v\u00e1lek, nebo se naopak jednalo o nov\u00e9 v\u00e1lky, za n\u011b\u017e nesl Napol\u00e9on odpov\u011bdnost? Sou\u010dasn\u00edci nev\u00e1hali: Anglie se vr\u00e1tila k\u00a0boji, kter\u00fd p\u0159eru\u0161ila jen proto, aby nabrala dech. Francouzsk\u00fd n\u00e1zor bezpochyby klade odpov\u011bdnost za roztr\u017eku na Anglii.<\/p>\n<p>Historici zase, p\u0159es svou zdr\u017eenlivost, p\u0159ijali v\u00fdrazy \u201et\u0159et\u00ed koalice\u201c a \u201e\u010dtvrt\u00e1 koalice\u201c, p\u0159istupuje tak na jistou kontinuitu\u201c.<\/p>\n<p>Ta\u017een\u00ed roku 1805 a to, je\u017e bude n\u00e1sledovat, jsou st\u00e1le je\u0161t\u011b ta \u201eVelk\u00e9ho N\u00e1roda\u201c.<\/p>\n<h3 style=\"text-align: center\"><strong>Prameny<\/strong><\/h3>\n<ul>\n<li>Bignon. Histoire de la France depuis le 18 Brumaire jusqu\u2019\u00e0 la paix de Tilsitt. Paris, 1829. (k dispozici na Gallice)<\/li>\n<li>Arhur-Levy \u2013 Napol\u00e9on et la paix. Paris, 1912. (odkazuje na po\u010detn\u00e9 archivy prusk\u00e9ho a rusk\u00e9ho dvora)<\/li>\n<li>Tulard. Dictionnaire Napol\u00e9on. Paris, 1999.<\/li>\n<li>Lentz. Nouvelle Histoire du Premier Empire. Paris, 2002<\/li>\n<li>Madelin. Histoire du Consulat et du premier Empire. Paris, 1945<\/li>\n<li>Correspondance de Napol\u00e9on.(nepostradateln\u00e1)<\/li>\n<li>Tulard. Napol\u00e9on. Paris, 1987.<\/li>\n<li>A. Furse. Ulm, Trafalgar, Austerlitz. 1905<\/li>\n<li>Thiry. Ulm, Trafalgar, Austerlitz. Paris, 1962.<\/li>\n<li>Lefebvre. Napol\u00e9on. Paris, 1953. (nen\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 \u0161etrn\u00fd k Alexandrovi)<\/li>\n<li>Histoire du Consulat et de l\u2019Empire. Paris, 1845<\/li>\n<li>Napol\u00e9on et l\u2019Italie. Paris, 1947.<\/li>\n<li>Kerautret. La rupture de la paix d\u2019Amiens. Revue Napol\u00e9on, n\u00b0 14, mai 2003<\/li>\n<li>Sch\u00f6nhals. Der Krieg 1805 in Deutschland. Vienne, 1873. (jak by se o\u010dek\u00e1valo, prorakousk\u00fd)<\/li>\n<li>T. Holmberg. The Treaty of Amiens and the British Occupation of Malta. 1801-1803. Communication personnelle.<\/li>\n<li>F. Laurent. L\u2019Empire. Paris, 1869.<\/li>\n<\/ul>\n<p><a href=\"#_ftnref1\" name=\"_ftn1\">[1]<\/a> <em>Ministre des Relations Ext\u00e9rieures<\/em>, doslova \u201eministr vn\u011bj\u0161\u00edch vztah\u016f\u201c, pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n<p><a href=\"#_ftnref2\" name=\"_ftn2\">[2]<\/a> 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1805 vstoup\u00ed do Koalice Neapolsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed. Smlouva p\u0159edpokl\u00e1dala, \u017ee Rusov\u00e9 po\u0161lou vylo\u010fovac\u00ed sbor \u2013 okolo 25.000 mu\u017e\u016f \u2013 kdykoli a kamkoli uznaj\u00ed za vhodn\u00e9\u00a0; Neapolsko by dodalo \u017eold a kon\u011b a pod rusk\u00e9 velen\u00ed by sv\u011b\u0159ilo svou arm\u00e1du. K p\u0159ekvapen\u00ed sv\u00fdch do\u010dasn\u00fdch spojenc\u016f ud\u011bl\u00e1 obrat o 180\u00b0 a podep\u00ed\u0161e 21. z\u00e1\u0159\u00ed 1805 smlouvu o naprost\u00e9 neutralit\u011b, Neapolsk\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed z\u016fstane jak\u00fdmkoli ciz\u00edm jednotk\u00e1m uzav\u0159eno; na opl\u00e1tku jej francouzsk\u00e1 vojska do jednoho m\u011bs\u00edce vyklid\u00ed.<\/p>\n<p>(<em>\u010desk\u00fd <\/em><em>p\u0159eklad Jakub Samek; p\u016fvodn\u00ed verze <a href=\"http:\/\/www.austerlitz.org\/fr\/robert-ouvrard-de-valmy-a-austerlitz\/\">zde<\/a><\/em>)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Kdo nese odpov\u011bdnost za nov\u00e9 rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky s Angli\u00ed v kv\u011btnu 1803 a p\u0159i formov\u00e1n\u00ed nov\u00e9 Koalice? Text p\u0159edn\u00e1\u0161ky Roberta Ouvrarda ze slavkovsk\u00e9 konference, kter\u00e1 prob\u011bhla v roce 2003, byl publikov\u00e1n v na\u0161em sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805 a kter\u00fd s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora zp\u0159\u00edstup\u0148ujeme online, nebo\u0165 jde o d\u016fle\u017eit\u00fd pohled na vznik v\u00e1lky t\u0159et\u00ed koalice, je\u017e vyvrcholila bitvou u Slavkova.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14077,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31,142],"tags":[5933,5875,5867,5931],"class_list":["post-12557","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821","category-prubeh","tag-amiensky-mir","tag-bitva-u-slavkova","tag-napoleon","tag-treti-koalicni-valka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12557","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12557"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12557\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":16292,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12557\/revisions\/16292"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14077"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12557"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12557"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12557"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}