{"id":12570,"date":"2017-11-14T10:49:30","date_gmt":"2017-11-14T08:49:30","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=12570"},"modified":"2024-11-27T15:32:59","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:59","slug":"oleg-sokolov-cisar-alexandr-a-formovani-treti-koalice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/oleg-sokolov-cisar-alexandr-a-formovani-treti-koalice\/","title":{"rendered":"Oleg Sokolov: C\u00edsa\u0159 Alexandr a formov\u00e1n\u00ed T\u0159et\u00ed koalice"},"content":{"rendered":"

O roli imper\u00e1tora Alexandra I. p\u0159i formov\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed protifrancouzsk\u00e9 koalice p\u0159enesl v r\u00e1mci slavkovsk\u00e9 konference „Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed \u2013 aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed“, kter\u00e1 prob\u011bhla jako sou\u010d\u00e1st akce Austerlitz 2003, p\u0159edn\u00e1\u0161ku prof. Oleg Sokolov. Byla publikov\u00e1na v na\u0161em sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805<\/a> a s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora ji zp\u0159\u00edstup\u0148ujeme online. Pan profesor sv\u016fj pohled v dal\u0161\u00edch letech d\u00e1le rozvedl, v\u011bnoval se mu mj. v knize Austerlitz, Napoleon, Evropa a Rusko i b\u011bhem kolokvia Austerlitz 2015 nebo letos p\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161ce v r\u00e1mci jarn\u00ed vzpom\u00ednkov\u00e9 akce v italsk\u00e9 Porcii.<\/em><\/p>\n

P\u0159es hojnost prac\u00ed v\u011bnovan\u00fdch v\u00e1lce napoleonsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159stv\u00ed proti T\u0159et\u00ed koalici zdaj\u00ed se n\u00e1m d\u016fvody, je\u017e st\u00e1ly u zrodu tohoto konfliktu, st\u00e1le nedostate\u010dn\u011b prostudovan\u00e9. Francouz\u0161t\u00ed historici se zpravidla spokoj\u00ed se zjednodu\u0161en\u00edm, je\u017e nejl\u00e9pe vystihuje v\u011bta slavn\u00e9ho specialisty na napoleonskou epochu, Jeana Tularda: \u201eAnglick\u00e9 zlato nez\u016fstalo na kontinent\u011b pasivn\u00ed. Dos\u00e1hlo zalo\u017een\u00ed koalice, t\u0159et\u00ed protifrancouzsk\u00e9. Rusko se nechalo p\u0159esv\u011bd\u010dit snadno\u2026 Anglie sl\u00edbila 1.250.000 liber ro\u010dn\u011b za ka\u017ed\u00fdch sto tis\u00edc mu\u017e\u016f Ruskem nasazen\u00fdch do v\u00e1lky.<\/em>\u201c Jin\u00fd zn\u00e1m\u00fd francouzsk\u00fd autor \u0159ekl: \u201eDuch Ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku, cti\u017e\u00e1dost nov\u00e9ho C\u00edsa\u0159e znepokojovaly vl\u00e1dce star\u00e9 Evropy.<\/em>\u201c Jinak \u0159e\u010deno, v\u00e1lka za\u010dala, proto\u017ee se Anglii d\u00edky zlatu poda\u0159ilo spojit okolo sebe Evropu, kter\u00e1 ji\u017e byla znepokojena revolu\u010dn\u00edm duchem, kter\u00fd vyza\u0159oval z\u00a0napoleonsk\u00e9 Francie.<\/p>\n

Pokud jde o rusk\u00e9 historiky, popisuj\u00ed zpravidla d\u016fvody tohoto konfliktu je\u0161t\u011b stru\u010dn\u011bji. Pro n\u011b nen\u00ed rusk\u00e1 \u00fa\u010dast na konfliktu roku 1805 v\u00edce ne\u017e nezbytnou preventivn\u00ed v\u00e1lkou, je\u017e m\u011bla, podle jejich n\u00e1zoru, p\u0159edej\u00edt Napoleonov\u011b agresi v\u016f\u010di Rusku. V\u00fdznamn\u00fd sov\u011btsk\u00fd historik Pavel \u017dilin napsal: \u201ePos\u00edlen\u00ed napoleonsk\u00e9 agresivn\u00ed politiky na Balk\u00e1n\u011b a aktivity francouzsk\u00fdch diplomat\u016f v\u00a0Turecku vytv\u00e1\u0159ely re\u00e1ln\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed pr\u016fniku francouzsk\u00fdch vojsk k\u00a0\u010cern\u00e9mu mo\u0159i a k\u00a0Dn\u011bstru, ovl\u00e1dnut\u00ed pr\u016fliv\u016f, vytvo\u0159en\u00ed vojensk\u00e9ho n\u00e1stupi\u0161t\u011b pro v\u00e1lku proti Rusku (!)<\/em>\u201c. Pro sov\u011btsk\u00e9ho historika je v\u0161e jasn\u00e9: napadl-li Napoleon Rusy v\u00a0roce 1812 na jejich \u00fazem\u00ed, znamen\u00e1 to, \u017ee v\u00a0jeho hlav\u011b byly od sam\u00e9ho po\u010d\u00e1tku pl\u00e1ny na ovl\u00e1dnut\u00ed Ruska a zotro\u010den\u00ed rusk\u00e9ho lidu.<\/p>\n

Absurdnost posledn\u00edho pohledu na v\u011bc je z\u0159eteln\u00e1. Sta\u010d\u00ed \u0159\u00edci, \u017ee od chv\u00edle uchopen\u00ed moci Napoleon nepom\u00fd\u0161lel dlouhou dobu nejen na \u00fatok proti Rusku, ale ani nevid\u011bl linii sv\u00e9 evropsk\u00e9 politiky jinde ne\u017e ve francouzsko-rusk\u00e9m spojenectv\u00ed, je\u017e bylo schopn\u00e9 zastavit neust\u00e1l\u00e9 v\u00e1lky na kontinent\u011b a p\u0159inutit Anglii k\u00a0zasednut\u00ed\u00a0za vyjedn\u00e1vac\u00ed st\u016fl. Dne 2. ledna 1801 v\u00a0pr\u016fb\u011bhu zased\u00e1n\u00ed St\u00e1tn\u00ed rady Prvn\u00ed konzul prohl\u00e1sil: \u201eFrancie m\u016f\u017ee m\u00edt za spojence pouze Rusko. Tato velmoc je kl\u00ed\u010dem k\u00a0Asii\u2026<\/em>\u201c Dokonce v\u00a0pr\u016fb\u011bhu v\u00e1lky se T\u0159et\u00ed koalic\u00ed, po bitv\u011b u Slavkova, prohl\u00e1sil Napoleon: \u201eRusko budu m\u00edt, ne dnes, ale za rok, za dva, odte\u010f za t\u0159i roky. \u010cas sma\u017ee v\u0161echny vzpom\u00ednky a byla by to ze v\u0161ech alianc\u00ed asi ta, je\u017e by mi vyhovovala nejv\u00edce.<\/em>\u201c P\u0159esto ale p\u0159ed prohlouben\u00fdm studiem nesnese kritiku ani klasick\u00fd francouzsk\u00fd pohled. Tento pohled toti\u017e v\u016fbec nebere v\u00a0potaz fat\u00e1ln\u00ed roli, kterou hr\u00e1l v\u00a0rozpout\u00e1n\u00ed v\u00e1lky c\u00edsa\u0159 Alexandr I. Pr\u00e1v\u011b tomuto t\u00e9matu bych r\u00e1d v\u011bnoval svou p\u0159edn\u00e1\u0161ku.<\/p>\n

Je t\u0159eba si pov\u0161imnout, \u017ee od sv\u00e9ho n\u00e1stupu k\u00a0moci v\u00a0b\u0159eznu 1801 a a\u017e do roku 1802 se mlad\u00fd rusk\u00fd car v\u016fbec o zahrani\u010dn\u00ed politiku nezaj\u00edmal. V\u011bnoval se sn\u016fm o reform\u00e1ch, je\u017e m\u011bly transformovat neforemnou stavbu jeho \u0159\u00ed\u0161e. Ale p\u0159i prvn\u00ed kolizi s\u00a0politickou realitou se Alexandr, kter\u00fd nesn\u00e1\u0161el dlouhodobou a soustavnou pr\u00e1ci, trpce ve sv\u00fdch snech zklamal. Pochopil, \u017ee hlavn\u00ed p\u0159ek\u00e1\u017eka ve v\u00fdvoji Ruska, nevolnictv\u00ed, nem\u016f\u017ee b\u00fdt eliminov\u00e1na bez rozho\u0159\u010den\u00e9ho, nemilosrdn\u00e9ho odporu \u0161lechty, a \u017ee jeho moc, navenek vyhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed jako absolutn\u00ed, je ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0jej\u00edm vlivem velice slab\u00e1. Ale proto\u017ee ve\u0161ker\u00e9 ostatn\u00ed probl\u00e9my vych\u00e1zely z\u00a0tohoto hlavn\u00edho zdroje, ud\u011blat cokoli z\u00e1va\u017en\u00e9ho bez riskov\u00e1n\u00ed vlastn\u00ed hlavy bylo nemo\u017en\u00e9. V\u0161e, co se Alexandrovi poda\u0159ilo ud\u011blat, byla s\u00e9rie nev\u00fdznamn\u00fdch reforem, je\u017e nezm\u011bnily na vnit\u0159n\u00edm \u017eivot\u011b Ruska tak\u0159ka nic. A tak od roku 1802 za\u010dal \u0159\u00eddit ve\u0161ker\u00e9 aktivity zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed rusk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e.<\/p>\n

Je t\u0159eba \u0159\u00edci, \u017ee se v\u00a0t\u00e9 dob\u011b Rusko nal\u00e9zalo v\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u011b v\u00fdhodn\u00e9 pozici. V\u00a0roce 1801 byly podeps\u00e1ny dv\u011b smlouvy prvo\u0159ad\u00e9 d\u016fle\u017eitosti: 17. \u010dervna 1801 v\u00a0Sankt-Petersburgu n\u00e1mo\u0159n\u00ed smlouva s\u00a0Angli\u00ed a 10. \u0159\u00edjna v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei m\u00edrov\u00e1 smlouva s\u00a0Franci\u00ed. Sou\u010dasn\u011b bylo zpe\u010det\u011bno spojenectv\u00ed s\u00a0Tureckem smlouvou podepsanou je\u0161t\u011b za vl\u00e1dy Pavla I. Tak\u017ee, p\u0159i zachov\u00e1v\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch vztah\u016f s\u00a0velmocemi, je\u017e m\u011bly pro Rusko prvo\u0159adou d\u016fle\u017eitost, mohlo z\u016fstat nejen bez obav o sv\u00e9 hranice, ale nav\u00edc si zaji\u0161\u0165ovalo \u00faplnou volnost p\u0159i posilov\u00e1n\u00ed pozic na mezin\u00e1rodn\u00ed politick\u00e9 sc\u00e9n\u011b i doma.<\/p>\n

Sen Petra Velik\u00e9ho se stal skute\u010dnost\u00ed: n\u00e1mo\u0159n\u00ed dohoda s\u00a0Angli\u00ed, kontinent\u00e1ln\u00ed dohoda s\u00a0Franci\u00ed a \u0161irok\u00e9 spojenectv\u00ed s\u00a0Osmanskou \u0159\u00ed\u0161\u00ed. V\u00fdchodn\u00ed val se tak oto\u010dil \u010delem k\u00a0z\u00e1padu. Ob\u011b v\u00fdchodn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e mohly od te\u010f pokojn\u011b pozorovat peripetie velk\u00e9ho z\u00e1pasu Francie proti Anglii, slona proti velryb\u011b. Je t\u0159eba poznamenat, \u017ee takov\u00e1 situace vyhovovala dokonale m\u00edn\u011bn\u00ed rusk\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed oligarchie. Francouz\u0161t\u00ed historikov\u00e9 zmi\u0148ovali \u010dasto nep\u0159\u00e1telstv\u00ed rusk\u00e9 aristokracie v\u016f\u010di revolu\u010dn\u00ed Francii. A to je dost p\u0159esn\u00e9. Mnoha aristokrat\u016fm toto nep\u0159\u00e1telstv\u00ed z\u016fstalo i po n\u00e1stupu Napoleona Bonaparta k\u00a0moci. Posta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout nesmi\u0159iteln\u00fd postoj anglofil\u016f a zvl\u00e1\u0161t\u011b zn\u00e1m\u00e9ho klanu Voroncov\u016f, ke kter\u00e9mu pat\u0159il velvyslanec v\u00a0Lond\u00fdn\u011b, hrab\u011b Semjon Voroncov a jeho bratr Alexandr Voroncov (z\u00e1\u0159\u00ed 1802 a\u017e prosinec 1805 st\u00e1tn\u00ed kancl\u00e9\u0159 Ruska), stejn\u011b jako velvyslanec ve V\u00eddni, hrab\u011b Andrej Razumovskij. Bylo by v\u0161ak nevhodn\u00fdm zjednodu\u0161en\u00edm zobecnit jejich postoj na celou vlivnou ruskou aristokracii. V\u00a0jej\u00edm st\u0159edu se odli\u0161ovala strana tak\u0159\u00edkaj\u00edc rusk\u00e1, je\u017e se vyslovila pro nez\u00e1vislou zahrani\u010dn\u00ed politiku, jej\u00ed\u017e sm\u011b\u0159ov\u00e1n\u00ed nem\u011blo b\u00fdt diktov\u00e1no anglofilstv\u00edm, ale z\u00e1jmy Ruska. K\u00a0t\u011bmto vlivn\u00fdm kruh\u016fm pat\u0159il mezi jin\u00fdmi \u010dlen St\u00e1tn\u00ed rady a vicekancl\u00e9\u0159, hrab\u011b Nikolaj Rumjancev, stejn\u011b jako slavn\u00fd gener\u00e1l Kutuzov. Ten otev\u0159en\u011b prohla\u0161oval, \u017ee Rusko mus\u00ed: \u201ezachovat Napoleona pro Evropu<\/em>\u201c. A t\u00edmto sm\u011brem byla tak\u00e9 orientov\u00e1na rusk\u00e1 zahrani\u010dn\u00ed politika, dokud ji do sv\u00fdch rukou nep\u0159evzal Alexandr I.<\/p>\n

Nej\u010dast\u011bji se \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee to byla Anglie, kdo dotla\u010dil Rusko do protifrancouzsk\u00e9 koalici. Ve skute\u010dnosti to bylo Rusko, a p\u0159esn\u011bji c\u00edsa\u0159 Alexandr I., kdo oslovil Angli\u010dany jako prvn\u00ed. Na konci roku 1803 car britsk\u00e9 vl\u00e1d\u011b navrhl jednat ve shod\u011b v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b Bonapartova \u00fatoku proti Egyptu. Navrhoval tak\u00e9 bez \u010dek\u00e1n\u00ed p\u0159istoupit ke spole\u010dn\u00fdm\u00a0p\u0159\u00edprav\u00e1m na Korfu. Angli\u010dan\u00e9 projevili m\u00e1lo nad\u0161en\u00ed, ned\u016fv\u011b\u0159ovali p\u0159\u00edli\u0161 prohnan\u00fdm Moskvan\u016fm, b\u00e1li se jejich choutek ve st\u0159edomo\u0159\u00ed i jejich obvykl\u00fdch p\u0159evrat\u016f. Ale tento ne\u00fasp\u011bch Alexandra neodradil. V\u00a0ot\u00e1zce statutu ostrova Malty vystupoval takov\u00fdm zp\u016fsobem, \u017ee anglick\u00e1 vl\u00e1da nakonec projevila v\u00a0jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0Francouzi absolutn\u00ed ne\u00fastupnost a z\u00e1sadn\u00ed nevoli. Anglick\u00fd kabinet kategoricky odm\u00edtl vr\u00e1tit tento ostrov komukoli. Jak v\u00edme, tato ot\u00e1zka se stala hlavn\u00edm p\u0159edpokladem pro francouzsko-anglick\u00fd konflikt.<\/p>\n

Tak\u0159ka v\u0161echny rusk\u00e9 zdroje uv\u00e1d\u011bj\u00ed bez rozd\u00edlu, \u017ee Alexandr I. choval v\u016f\u010di Prvn\u00edmu konzulovi a\u017e patologickou averzi a \u017e\u00e1rlivost. Bonapartovy mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 \u00fasp\u011bchy a obrovsk\u00e1 popularita i mezi ruskou \u0161lechtou jej iritovala do krajnosti. Tato \u017e\u00e1rlivost se po poprav\u011b v\u00e9vody d\u2018Enghien vyvinula v\u00a0nesmi\u0159itelnou nen\u00e1vist. P\u016fvodn\u00ed text protestu, kter\u00fd cht\u011bl Alexandr adresovat Francii, byl tak hrub\u00fd, \u017ee i politici na hony vzd\u00e1len\u00ed profrancouzsk\u00e9mu c\u00edt\u011bn\u00ed jej \u00fap\u011bnliv\u011b \u017e\u00e1dali, aby zm\u011bnil alespo\u0148 formu zpr\u00e1vy, v\u00a0n\u00ed\u017e byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed v\u011bta: \u201eJeho Veli\u010denstvu se hnus\u00ed zachov\u00e1vat nad\u00e1le vztahy s\u00a0vl\u00e1dou, je\u017e nezn\u00e1 z\u00e1bran ani povinnosti \u017e\u00e1dn\u00e9ho druhu, a je\u017e, poskvrn\u011bn\u00e1 ohavnou vra\u017edou, nem\u016f\u017ee b\u00fdt d\u00e1le pova\u017eov\u00e1na ne\u017e za hn\u00edzdo ni\u010dem\u016f.<\/em>\u201c Forma zpr\u00e1vy byla zm\u011bn\u011bna, ale to podstatn\u00e9 v\u00a0n\u00ed z\u016fstalo \u2013 Rusko nejen drsn\u011b pok\u00e1ralo Prvn\u00edho konzula, ale nav\u00edc se obr\u00e1tilo na v\u0161echny mocnosti Evropy listy pln\u00fdmi nepokryt\u00e9 nen\u00e1visti v\u016f\u010di Bonapartovi. Je zvl\u00e1\u0161t\u011b zaj\u00edmav\u00e9 citovat n\u011bkolik pas\u00e1\u017e\u00ed z\u00a0dopisu adresovan\u00e9mu tureck\u00e9mu sult\u00e1novi: \u201eNeuv\u011b\u0159iteln\u00e1 ud\u00e1lost, k\u00a0ni\u017e pr\u00e1v\u011b do\u0161lo na \u00fazem\u00ed n\u011bmeck\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e v\u00a0zem\u00edch b\u00e1densk\u00e9ho kurfi\u0159ta, kde byl ozbrojenou rukou Francouzi unesen v\u00e9voda d\u2019Enghien, aby byl p\u0159iveden na popravi\u0161t\u011b, protne Portu pocitem \u00fadivu a stejn\u00e9 bolesti, jako to dok\u00e1zala v\u0161ude jinde.<\/em>\u201c Ve tomto dopise mluvil Alexandr k\u00a0sult\u00e1novi s\u00a0tak ne\u017enou starostlivost\u00ed, \u017ee musela sult\u00e1na ovl\u00e1dnout hr\u016fza z\u00a0tak p\u0159\u00ed\u0161ern\u00e9ho zn\u00e1siln\u011bn\u00ed \u201elidsk\u00fdch pr\u00e1v\u201c.<\/p>\n

Jak v\u00edme, Bonaparte prost\u0159ednictv\u00edm sv\u00e9ho ministra zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Talleyranda Alexandrovi odpov\u011bd\u011bl velmi rozhodn\u00fdm t\u00f3nem: \u201eOb\u017ealoba, kterou dnes (<\/em>Rusko) vzn\u00e1\u0161\u00ed, vede k\u00a0ot\u00e1zce, zda by, kdy\u017e Anglie zam\u00fd\u0161lela vra\u017edu Pavla I. a bylo by zn\u00e1mo, \u017ee p\u016fvodci komplotu se nach\u00e1zej\u00ed jednu m\u00edli od hranic, nebylo vyvinuto \u00fasil\u00ed k\u00a0jejich zadr\u017een\u00ed?<\/em>\u201c Tento dopis byl pro Alexandra trojit\u00fdm pol\u00ed\u010dkem. Za prv\u00e9 se zde, v\u00a0rozporu s ofici\u00e1ln\u00ed verzi p\u0159ijatou v\u00a0Rusku, hovo\u0159ilo otev\u0159en\u011b o tom, \u017ee c\u00edsa\u0159 Pavel I. byl zabit. Za druh\u00e9 bylo zd\u016frazn\u011bno, \u017ee se do t\u00e9to vra\u017edy zam\u00edchali Angli\u010dan\u00e9. A kone\u010dn\u011b bylo d\u00e1no na srozum\u011bnou, \u017ee Alexandrovi nebyla vra\u017eda jeho otce ciz\u00ed, a v\u00a0d\u016fsledku toho nen\u00ed na n\u011bm, aby posuzoval mor\u00e1lku vl\u00e1d jin\u00fdch zem\u00ed. Alexandr na tento dopis nikdy nezapomene. Od t\u00e9 doby se svr\u017een\u00ed Napoleona stalo smyslem cel\u00e9ho jeho \u017eivota na v\u00edce ne\u017e 10 let jeho hlavn\u00edm c\u00edlem. Ke sv\u00e9 sest\u0159e pozd\u011bji prohl\u00e1sil: \u201eV Evrop\u011b nen\u00ed pro n\u00e1s oba dost m\u00edsta. D\u0159\u00edve \u010di pozd\u011bji mus\u00ed jeden z\u00a0n\u00e1s zmizet.<\/em>\u201c Plukovn\u00edku Michaudovi \u0159ekne: \u201eBude to bu\u010f Napoleon, nebo j\u00e1, ale nebudeme moci vl\u00e1dnout spole\u010dn\u011b.<\/em>\u201c Pod t\u00edmto sv\u011btlem se n\u00e1m zd\u00e1 zaj\u00edmav\u00fdm n\u00e1zor historik\u016f, kte\u0159\u00ed malovali Alexandra, jak se sna\u017e\u00ed budovat protifrancouzsk\u00e9 koalice z\u00a0reakcion\u00e1\u0159sk\u00fdch pohnutek a s\u00a0p\u0159\u00e1n\u00edm restaurovat ve Francii monarchii Bourbon\u016f. Pozd\u011bji, v\u00a0roce 1814, \u0161okoval francouzsk\u00e9 royalisty, kdy\u017e prohl\u00e1sil, \u017ee v\u00a0z\u00e1sad\u011b nen\u00ed proti republice. Gener\u00e1lu Tollovi vysv\u011btlil: \u201eNejde o Bourbony, ale o svr\u017een\u00ed Napoleona.<\/em>\u201c<\/p>\n

Od dubna-\u010dervna 1804 rozvinul Alexandr hore\u010dnou diplomatickou aktivitu. Dopisy s\u00a0nab\u00eddkami \u00fato\u010dn\u00fdch spojenectv\u00ed proti Francii let\u011bly do v\u0161ech hlavn\u00edch m\u011bst Evropy. Ale nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed demar\u0161e byly zas\u00edl\u00e1ny do Anglie. Na podzim roku 1804 poslal Alexandr do Lond\u00fdna sv\u00e9ho osobn\u00edho posla Nikolaje Novosilceva. Car mu dal d\u016fv\u011brn\u00e9 instrukce, ve kter\u00fdch \u010dern\u00e9 na b\u00edl\u00e9m doporu\u010doval nap\u0159\u00edt ve\u0161ker\u00e9 \u00fasil\u00ed na vytvo\u0159en\u00ed ofenzivn\u00edho anglo-rusk\u00e9ho spojen\u00ed. V\u00a0instrukc\u00edch datovan\u00fdch 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1804 \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je nezbytn\u00e9, aby \u010dlenov\u00e9 budouc\u00ed koalice vyhl\u00e1sili za sv\u016fj c\u00edl svr\u017een\u00ed Napoleona, ale pokud jde o francouzsk\u00fd n\u00e1rod, je t\u0159eba ohl\u00e1sit, \u201e\u017ee to nen\u00ed on, kter\u00fd je vin\u011bn, ale jedin\u011b jeho vl\u00e1da, stejn\u011b tyransk\u00e1 pro Francii jako pro zbytek Evropy<\/em>\u201c a \u017ee si \u010dlenov\u00e9 koalice \u201enep\u0159ej\u00ed nic jin\u00e9ho, ne\u017e zbavit Francii despotismu, pod n\u00edm\u017e \u00fap\u00ed, nechat j\u00ed volnost v\u00fdb\u011bru vl\u00e1dy, jakou si bude sama cht\u00edt ustavit.<\/em>\u201c Bonaparte a jeho st\u00e1t byli hodnoceny t\u00edm nejhor\u0161\u00edm zp\u016fsobem: \u201eskand\u00e1ln\u00ed vl\u00e1da, je\u017e pro sv\u00e9 \u00fa\u010dely u\u017e\u00edv\u00e1 st\u0159\u00eddav\u011b despotismus a anarchii.<\/em>\u201c Ale pokud \u0161lo o budouc\u00ed organizaci pora\u017een\u00e9 Francie, o Bourbonech Alexandr ne\u0161pitl ani slovo: \u201evnit\u0159n\u00ed spole\u010densk\u00fd \u0159\u00e1d bude zalo\u017een na rozumn\u00e9 svobod\u011b\u2026<\/em>\u201c Autokratick\u00fd car Ruska tak\u00e9 poznamenal: \u201eRusko a Anglie by st\u00e1le v\u00edce \u0161\u00ed\u0159ily tohoto ducha moudrosti a spravedlnosti.<\/em>\u201c Duch moudrosti a spravedlnosti byl ostatn\u011b ch\u00e1p\u00e1n pom\u011brn\u011b origin\u00e1ln\u011b. \u0158\u00edkalo se kup\u0159\u00edkladu: \u201eJe tak\u00e9 z\u0159ejm\u00e9, \u017ee existence p\u0159\u00edli\u0161 mal\u00fdch st\u00e1t\u016f nen\u00ed ve shod\u011b s\u00a0c\u00edlem, kter\u00fd si klademe, proto\u017ee nemaj\u00ed \u017e\u00e1dnou s\u00edlu\u2026 a neslou\u017e\u00ed\u2026 \u017e\u00e1dn\u00fdm zp\u016fsobem obecn\u00e9mu dobru.<\/em>\u201c Bylo tak\u00e9 poznamen\u00e1no, \u017ee je nezbytn\u00e9: \u201eaby si ob\u011b ochrann\u00e9 velmoci zachovaly jist\u00fd stupe\u0148 p\u0159evahy v\u00a0Evropsk\u00fdch z\u00e1le\u017eitostech, nebo\u0165 jsou jedin\u00e9, je\u017e jsou sv\u00fdmi polohami nezvratn\u011b zainteresov\u00e1ny na tom, aby v\u00a0nich vl\u00e1dl po\u0159\u00e1dek a spravedlnost<\/em>\u201c\u2026 N\u00e1vrhy aliance byly do takov\u00e9 m\u00edry v\u00fdhodn\u011bj\u0161\u00ed pro Anglii, Rusko ne\u017e\u00e1dalo \u017e\u00e1dn\u00e9 kompenzace, \u017ee byli Angli\u010dan\u00e9 nejprve velmi ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00ed. Situace pro n\u011b v\u0161ak byla tak nebezpe\u010dn\u00e1, \u017ee se ministr Pitt za nedlouho aktivn\u011b zasadil o vz\u00e1jemn\u00e9 sbl\u00ed\u017een\u00ed. A 11. dubna 1805 podepsaly ob\u011b vl\u00e1dy v\u00a0Sankt-Petersburgu anglo-ruskou smlouvu.<\/p>\n

Ani\u017e by \u010dekal na podpis smlouvy podnikl Alexandr ty nejaktivn\u011bj\u0161\u00ed kroky, v\u010detn\u011b skute\u010dn\u00e9ho politick\u00e9ho vyd\u00edr\u00e1n\u00ed, je\u017e m\u011bly sm\u011b\u0159ovat k\u00a0tomu, aby Rakousko a Prusko rovn\u011b\u017e vstoupily do koalice. 7. kv\u011btna 1804 prost\u0159ednictv\u00edm velvyslance ve V\u00eddni Razumovsk\u00e9ho se Alexandr obr\u00e1til na c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka: \u201eA\u010d se, vzhledem k\u00a0poloze sv\u00fdch zem\u00ed, nemus\u00edm Francouz\u016f p\u0159\u00edli\u0161 ob\u00e1vat, pova\u017euji nicm\u00e9n\u011b za nemo\u017en\u00e9 z\u016fstat lhostejn\u00fdm v\u016f\u010di nebezpe\u010d\u00ed, je\u017e hroz\u00ed ostatn\u00edm st\u00e1t\u016fm Evropy\u2026 je t\u0159eba n\u00e1siln\u011bj\u0161\u00edch zbran\u00ed, ne\u017e jakou je v\u00a0politice obrann\u00e1 smlouva, je\u017e sice m\u016f\u017ee zachovat st\u00e1vaj\u00edc\u00ed rovnov\u00e1hu, ale ne ji nastolit, je-li takto \u00fapln\u011b zni\u010den\u00e1\u2026 a\u0165 u\u017e za\u010dne v\u00e1lka na kontinent\u011b jak\u00fdmkoli zp\u016fsobem, mus\u00ed na ni b\u00fdt v\u017edy hled\u011bno jako na obrannou, francouzsk\u00e1 vl\u00e1da vede ji\u017e dlouho p\u0159\u00edmou agresi proti v\u0161em zem\u00edm Evropy.<\/em>\u201c<\/p>\n

Rakousko a Prusko byly p\u0159ipraveny s radost\u00ed podepsat obrannou alianci, ale ani jedna ani druh\u00e1 mocnost se necht\u011bly vrhnout po hlav\u011b do v\u00e1lky s\u00a0nejasn\u00fdmi c\u00edly a v\u00fdsledkem nem\u00e9n\u011b pochyn\u00fdm. To proto byly sou\u010dasn\u011b s\u00a0nab\u00eddkami dvor\u016fm ve V\u00eddni a v\u00a0Berl\u00edn\u011b \u010din\u011bny nar\u00e1\u017eky, \u017ee by jejich\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00e9 odm\u00edtnut\u00ed mohlo m\u00edt nep\u0159edv\u00eddan\u00e9 n\u00e1sledky. Ve zpr\u00e1v\u011b hrab\u011bti Razumovsk\u00e9mu ministr zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed up\u0159es\u0148oval: \u201e\u017de kdyby se\u2026 tyto mocnosti necht\u011bly \u00fa\u010dinn\u011b postavit neblah\u00fdm z\u00e1m\u011br\u016fm, je\u017e na n\u011b hled\u00ed z\u00a0nejv\u011bt\u0161\u00ed bl\u00edzkosti, a p\u0159isp\u011bt k\u00a0z\u00e1chran\u011b Evropy p\u0159ed otev\u0159enou propast\u00ed, kter\u00e1 ji m\u00e1 pohltit, c\u00edsa\u0159 (<\/em>Ruska) na n\u011b bude hled\u011bt s\u00a0bolest\u00ed, kterak se bl\u00ed\u017e\u00ed ke sv\u00e9 z\u00e1hub\u011b, a bez jak\u00fdchkoli z\u00e1vazk\u016f v\u016f\u010di nim nebude v\u00a0rozpac\u00edch myslet v\u00a0intenc\u00edch, je\u017e mu budou diktovat bezpe\u010d\u00ed a prosp\u011bch jeho vlastn\u00edch zem\u00ed, odd\u011bluje je zcela od z\u00e1jm\u016f sv\u00fdch soused\u016f.<\/em>\u201c<\/p>\n

Sna\u017een\u00ed Alexandra I. bylo korunov\u00e1no \u00fasp\u011bchem. 16. \u010dervna 1805 se Rakousko p\u0159idalo k\u00a0anglo-rusk\u00e9 aliance a 10. z\u00e1\u0159\u00ed 1805 byla podeps\u00e1na smlouva mezi Ruskem a Kr\u00e1lovstv\u00edm Oboj\u00ed Sic\u00edlie. Kone\u010dn\u011b 1. b\u0159ezna 1805 byla v\u00a0Sankt-Petersburgu uzav\u0159ena smlouva rusko-\u0161v\u00e9dsk\u00e1 a 3. \u0159\u00edjna 1805 v Beckaskogu smlouva anglo-\u0161v\u00e9dsk\u00e1. T\u0159et\u00ed koalice byla vytvo\u0159ena. M\u016f\u017eeme si pov\u0161imnout, \u017ee p\u0159i podpisu v\u0161ech t\u011bchto smluv se Alexandr staral nejm\u00e9n\u011b o z\u00e1jmy sv\u00e9 zem\u011b a sv\u00e9ho lidu. Nap\u0159\u00edklad p\u0159i podpisu smlouvy s\u00a0lond\u00fdnsk\u00fdm kabinetem si Alexandr na Angli\u010danech nevy\u017e\u00e1dal \u017e\u00e1dnou protihodnotu. A to p\u0159i tom smlouva zachr\u00e1nila Anglii p\u0159ed vylod\u011bn\u00edm francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy. Rusk\u00fd car se naopak stav\u011bl do role \u017eadatele. B\u00e1l se jedin\u00e9 v\u011bci \u2013 \u017ee se s\u00a0n\u00edm Angli\u010dan\u00e9 nebudou cht\u00edt spojit pro v\u00e1lku proti Napoleonovi. To proto ne\u017e\u00e1dal vr\u00e1cen\u00ed ostrova Malty malt\u00e9zsk\u00e9mu \u0159\u00e1du. Ten byl p\u0159itom pod ruskou ochranou.<\/p>\n

Se\u010dteno, v\u00a0Alexandrov\u00fdch \u010dinech nespat\u0159ujeme \u017e\u00e1dnou ur\u010duj\u00edc\u00ed linii vedenou geopolitick\u00fdmi z\u00e1jmy Ruska ani ziskem jeho vl\u00e1dnouc\u00ed vrstvy. Pokud se po por\u00e1\u017ek\u00e1ch v\u00a0letech 1805-1807 v\u00a0Rusku mezi \u0161lechtou a zejm\u00e9na mezi d\u016fstojn\u00edky projevilo protifrancouzsk\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed, nevid\u00edme nic podobn\u00e9ho na po\u010d\u00e1tku v\u00e1lky roku 1805. Ji\u017e jsme zm\u00ednili proanglick\u00e9 c\u00edt\u011bn\u00ed ur\u010dit\u00fdch rusk\u00fdch aristokrat\u016f, zejm\u00e9na t\u011bch, jejich\u017e materi\u00e1ln\u00ed z\u00e1jmy byly v\u00e1z\u00e1ny na prodej obil\u00ed do Anglie. Nesm\u00edme v\u0161ak zapom\u00ednat na po\u010detn\u00e9 vazby, je\u017e pojily ruskou aristokracii k\u00a0Francii. Ji\u017e cel\u00e1 sankt-petersbursk\u00e1 \u0161lechta mluvila, \u010detla a psala jen francouzsky. N\u011bkte\u0159\u00ed aristokrat\u00e9, jako zn\u00e1m\u00fd hrab\u011b Stroganov, byli vychov\u00e1v\u00e1n\u00ed ve Francii. Tento mlad\u00fd hrab\u011b se stal dokonce sv\u011bdkem Francouzsk\u00e9 revoluce, kterou obdivoval. V\u00a0roce 1802 se v\u00a0Sankt-Petersburgu objevilo d\u00edlo \u201eHistorie Prvn\u00edho konzula Bonaparta od narozen\u00ed po lun\u00e9villesk\u00fd m\u00edr\u201c. V\u00a0p\u0159edmluv\u011b autor hovo\u0159il o Prvn\u00edm konzulovi n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm zp\u016fsobem: \u201eTento energick\u00fd g\u00e9nius vynik\u00e1 celou svou \u017eivost\u00ed nejen uprost\u0159ed vojska, ale v\u00a0\u010dase m\u00edru se v\u00a0n\u011bm rod\u00ed nov\u00e9 s\u00edly a on podnik\u00e1 a uskute\u010d\u0148uje velk\u00e9 \u010diny, je\u017e mus\u00ed \u010dinit lid \u0161\u0165astn\u00fdm.<\/em>\u201c Ve zn\u00e1m\u00e9m rusk\u00e9m \u010dasopisu \u201eVestnik Evropy\u201c se o Bonapartovi m\u016f\u017eeme do\u010d\u00edst: \u201e\u2026 zaslou\u017eil si nekone\u010dn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed Francie i Evropy t\u00edm, \u017ee zabil nestv\u016fru Revoluce.<\/em>\u201c Mnoz\u00ed ru\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci Napoleona up\u0159\u00edmn\u011b obdivovali, stal se pro n\u011b symbolem romantick\u00e9ho hrdiny. Zn\u00e1m\u00fd historik Michajlovskij-Danilevskij, v\u00a0t\u00e9 dob\u011b mlad\u00fd mu\u017e, napsal: \u201ekdo ne\u017eil v\u00a0dob\u011b Napoleona, nedok\u00e1\u017ee si p\u0159edstavit, kam a\u017e svou mor\u00e1ln\u00ed moc\u00ed zasahoval mysl sv\u00fdch sou\u010dasn\u00edk\u016f.<\/em>\u201c A Sergej Glinka, dal\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk, budouc\u00ed hrdina v\u00e1lky roku 1812 a autor ultra vlasteneck\u00fdch a protifrancouzsk\u00fdch d\u011bl, uzn\u00e1val, \u017ee v\u00a0dob\u011b sv\u00e9ho ml\u00e1d\u00ed (je\u017e se chronologicky shoduje s\u00a0na\u0161im obdob\u00edm) snil o v\u00e1le\u010dn\u00e9 slu\u017eb\u011b pod Bonapartov\u00fdmi prapory.<\/p>\n

Pokud jde o rusk\u00e9 obchodn\u00edky, byli mnohem m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u00ed, ale v\u00edce prakti\u010dt\u00ed. Zaj\u00edmali se, jak n\u00e1m dokumenty ukazuj\u00ed, nejen o obchod s\u00a0Angli\u00ed. Zejm\u00e9na v\u00a0t\u00e9to dob\u011b se n\u00e1mo\u0159n\u00ed obchod ji\u017en\u00edmi mo\u0159i aktivn\u011b rozv\u00edjel. Ru\u0161t\u00ed obchodn\u00edci vyu\u017e\u00edvali m\u00edru s\u00a0Tureckem a vedli st\u00e1le v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed obchody s\u00a0It\u00e1li\u00ed, \u0160pan\u011blskem a Franci\u00ed skrze \u010cern\u00e9 a St\u0159edozemn\u00ed mo\u0159e. Pokud v\u00a0roce 1802 p\u0159ist\u00e1lo v\u00a0rusk\u00fdch \u010dernomo\u0159sk\u00fdch p\u0159\u00edstavech 706 obchodn\u00edch lod\u00ed, v\u00a0roce 1805 jich bylo u\u017e 1.251. Zku\u0161enost ukazovala, \u017ee v\u00a0tomto sm\u011bru byl v\u00fdvoz obil\u00ed velice v\u00fdhodn\u00fd, a prodej rusk\u00e9ho \u017eeleza z\u00a0Uralu \u00fasp\u011b\u0161n\u011b konkuroval \u017eelezu anglick\u00e9mu. Ji\u017e v\u00a0roce 1805 v\u00fdvoz obil\u00ed p\u0159es \u010dernomo\u0159sk\u00e9 p\u0159\u00edstavy v\u00fdznamn\u011b p\u0159es\u00e1hl v\u00fdvoz p\u0159es p\u0159\u00edstavy na Baltu. Jist\u00e1 skupina st\u00e1tn\u00edk\u016f praktick\u00e9ho ducha si myslela, \u017ee Rusko se nem\u00e1 b\u00e1t Francie, ale sp\u00ed\u0161e Anglie. Pod\u00edvejme se, co napsal Rostop\u010din Voroncovovi v\u00a0dopise z\u00a023. srpna 1803: \u201e\u2026 a\u0165 je jak\u00fd chce (<\/em>anglick\u00fd ministersk\u00fd p\u0159edseda), bude m\u00edt v\u017edy na mysli zni\u010den\u00ed jedin\u00e9ho protivn\u00edka, Francie, s\u00a0c\u00edlem despoticky ovl\u00e1dat sv\u011bt. Anglick\u00e9 ministerstvo p\u0159im\u011blo Bonaparta jednat, aby m\u011blo z\u00e1minku proti n\u011bmu znovu za\u010d\u00edt v\u00e1lku. Chce si ponechat Maltu a ponech\u00e1 si ji, n\u00e1sledn\u011b se, v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b p\u00e1du Osmansk\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e, zmocn\u00ed Egypta; tak\u017ee p\u0159ijde \u010das, kdy bude t\u0159eba \u017e\u00e1dat o pasy u britsk\u00fdch funkcion\u00e1\u0159\u016f, abychom dostali povolen\u00ed plavit se po mo\u0159\u00edch.<\/em>\u201c<\/p>\n

Se\u010dteno, je t\u011b\u017ek\u00e9 definovat jednosm\u011brn\u00fd vektor v\u00a0c\u00edt\u011bn\u00ed rusk\u00e9 vl\u00e1dnouc\u00ed elity. Proanglick\u00e1 c\u00edt\u011bn\u00ed se m\u00edsila zvl\u00e1\u0161tn\u00edm zp\u016fsobem s\u00a0c\u00edt\u011bn\u00edm profrancouzsk\u00fdm, zat\u00edmco ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy diktovaly pot\u0159ebu obchodovat s\u00a0v\u00edce zem\u011bmi Evropy. V\u00a0petrohradsk\u00fdch salonech bylo mo\u017en\u00e9 potkat stejn\u011b tak francouzsk\u00e9 emigranty volaj\u00edc\u00ed po k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 v\u00fdprav\u011b proti Bonapartovi, t\u00e9 hav\u011bti Francouzsk\u00e9 revoluce, a mlad\u00e9 vychovan\u00e9 rusk\u00e9 aristokraty, obdivovatele Napoleonova g\u00e9nia. \u010c\u00e1st d\u016fstojn\u00edk\u016f \u017eij\u00edc\u00ed podle z\u00e1sad Porthose \u201ebiji se, proto\u017ee se biji<\/em>\u201c hled\u011bla s\u00a0nad\u0161en\u00edm na mo\u017enost utkat se s\u00a0Napoleonovou arm\u00e1dou na poli cti; ostatn\u00ed p\u0159edv\u00eddali nebezpe\u010d\u00ed takov\u00e9 v\u00e1lky; a jin\u00ed \u0159\u00edkali, \u017ee by se s\u00a0v\u011bt\u0161\u00edm pot\u011b\u0161en\u00edm bili proti Angli\u010dan\u016fm. V\u00a0rom\u00e1nu V\u00e1lka a m\u00edr Leon Tolstoj \u00fasty jedn\u00e9 star\u00e9 urozen\u00e9 d\u00e1my docela dob\u0159e vyjad\u0159uje tento neur\u010dit\u00fd a opatrn\u00fd stav ducha vl\u00e1dnouc\u00ed rusk\u00e9 t\u0159\u00eddy. V\u00a0odpov\u011bdi na proslov mlad\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka, kter\u00fd hled\u00ed na budouc\u00ed v\u00e1lku s\u00a0nad\u0161en\u00edm, tato star\u0161\u00ed d\u00e1ma s\u00a0ho\u0159k\u00fdm \u00fasm\u011bvem \u0159ekla, obracej\u00edc se na v\u0161echny: \u201eJeremo, Jeremo, ud\u011blal bys l\u00e9pe, kdybys doma z\u016fstal, v\u0159eteno si vinul!<\/em>\u201c Kone\u010dn\u011b, historik Karamzin vzpom\u00ednal na tuto dobu: \u201eNikdy nezapomenu na sv\u00e9 ho\u0159k\u00e9 p\u0159edtuchy, kdy\u017e jsem se, pr\u00e1v\u011b jsem trp\u011bl nemoc\u00ed, dozv\u011bd\u011bl o odchodu na\u0161ich vojsk\u2026 Rusko uvedlo do pohybu sv\u00e9 s\u00edly, aby pomohlo Anglii a V\u00eddni, to znamen\u00e1 slou\u017eilo jako n\u00e1stroj jejich nen\u00e1visti proti Francii a to v\u0161e bez jak\u00e9koli v\u00fdhody pro sebe.<\/em>\u201c<\/p>\n

Nic tedy nenutilo Rusko podstupovat boj proti napoleonsk\u00e9 Francii: ani jeho geopolitick\u00e9 z\u00e1jmy, ani jeho ekonomick\u00e9 z\u00e1jmy, dokonce ani obecn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed rusk\u00e9 elity, zejm\u00e9na ne z\u00e1jmy rusk\u00e9ho lidu, po kter\u00fd byla tato v\u00e1lka a jej\u00ed d\u016fvody zcela nepochopiteln\u00e9. Rusk\u00fd historik pracuj\u00edc\u00ed v\u00a0emigraci, Boris Muravjev, to spr\u00e1vn\u011b vystihl, kdy\u017e mluvil o tomto posledn\u00edm bod\u011b. K\u00a0Alexandrov\u011b reakci na popravu v\u00e9vody d\u2019Enghien napsal: \u201eZjevn\u011b t\u00edm nejm\u00e9n\u011b zaujat\u00fdm t\u011bmito kroky byl rusk\u00fd lid, pro kter\u00fd\u00a0 nebyl v\u00e9voda d\u2019Enghien zast\u0159elen\u00fd v\u00a0p\u0159\u00edkopu ve Vincent v\u011bt\u0161\u00edm z\u00e1jmem ne\u017e z\u00a0rozkazu Bogdoch\u00e1na na k\u016fl nara\u017een\u00fd mandar\u00edn.<\/em>\u201c<\/p>\n

Ve\u0161ker\u00e1 zodpov\u011bdnost za rozpout\u00e1n\u00ed tohoto konfliktu z rusk\u00e9 strany n\u00e1le\u017e\u00ed v\u00fdhradn\u011b c\u00edsa\u0159i Alexandrovi I. Co v\u00edc, nen\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fdch pochyb, \u017ee bez jeho aktivn\u00edho, abychom ne\u0159ekli p\u0159\u00edmo hore\u010dnat\u00e9ho \u00fasil\u00ed vytvo\u0159it koalici, je dost mo\u017en\u00e9, \u017ee by tato k\u00a0t\u00e9to v\u00e1lce nikdy nedo\u0161lo. Ne, nejsou to anglick\u00e9 pen\u00edze, kdo svedl Rusko. T\u011bch 1 250 000 liber, sl\u00edben\u00fdch za krev 100 000 rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f byla v\u00a0porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0bohatstv\u00edm nesm\u00edrn\u00e9ho imp\u00e9ria naprosto sm\u011b\u0161n\u00e1 suma. M\u016f\u017ee to vypadat jako paradox, a i kdy\u017e to zn\u00ed dost divn\u011b, v\u00a0na\u0161em stolet\u00ed, je\u017e se st\u00e1le sna\u017e\u00ed nach\u00e1zet za v\u0161\u00edm vysv\u011btlen\u00ed v\u00fdhradn\u011b ve sf\u00e9\u0159e ekonomick\u00fdch a materi\u00e1ln\u00edch z\u00e1jm\u016f, – hlavn\u00edm d\u016fvodem vytvo\u0159en\u00ed T\u0159et\u00ed koalice, a tedy v\u00e1lky, je\u017e tomu n\u00e1sledovala, byla \u017e\u00e1rlivost a nen\u00e1vist jedin\u00e9 osoby \u2013 rusk\u00e9ho cara Alexandra I.<\/p>\n

(p\u0159eklad z francouz\u0161tiny<\/a> Jakub Samek<\/em>)<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

O roli imper\u00e1tora Alexandra I. p\u0159i formov\u00e1n\u00ed t\u0159et\u00ed protifrancouzsk\u00e9 koalice p\u0159enesl v r\u00e1mci slavkovsk\u00e9 konference „Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed \u2013 aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed“, kter\u00e1 prob\u011bhla jako sou\u010d\u00e1st akce Austerlitz 2003, p\u0159edn\u00e1\u0161ku prof. Oleg Sokolov. Byla publikov\u00e1na v na\u0161em sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805 a s laskav\u00fdm svolen\u00edm autora ji zp\u0159\u00edstup\u0148ujeme online. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14074,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31,142,11],"tags":[5929,5875,5930,5931],"class_list":["post-12570","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821","category-prubeh","category-cisarove","tag-alexandr-i","tag-bitva-u-slavkova","tag-rusky-car-alexandr-i","tag-treti-koalicni-valka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12570","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12570"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12570\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13779,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12570\/revisions\/13779"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14074"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12570"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12570"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12570"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}