{"id":12595,"date":"2017-11-23T13:39:24","date_gmt":"2017-11-23T11:39:24","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=12595"},"modified":"2024-11-27T15:32:59","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:59","slug":"jiri-kovarik-slavkovska-bitva-v-kontextu-napoleonovych-tazeni","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jiri-kovarik-slavkovska-bitva-v-kontextu-napoleonovych-tazeni\/","title":{"rendered":"Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk: Slavkovsk\u00e1 bitva v kontextu Napoleonov\u00fdch ta\u017een\u00ed"},"content":{"rendered":"

Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk, historik a autor vojensko-historick\u00e9 literatury v\u011bnovan\u00e9 \u010dasto obdob\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, a dlouholet\u00fd spolupracovn\u00edk Projektu Austerlitz, p\u0159ednesl tento dnes na webu s jeho laskav\u00fdm souhlasem publikovan\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek na konferenci po\u0159\u00e1dan\u00e9 v r\u00e1mci 198. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy v roce 2003. Bitv\u011b u Slavkova se pak v\u011bnoval je\u0161t\u011b v \u0159ad\u011b d\u00edl\u010d\u00edch prac\u00ed, je\u017e shrnul v monografii Slavkov 1805 z roku 2013, je\u017e je v sou\u010dasnosti nejmodern\u011bj\u0161\u00ed ucelenou prac\u00ed na dan\u00e9 t\u00e9ma. P\u0159edn\u00e1\u0161ka byla poprv\u00e9 publikov\u00e1na ve sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805<\/a>.<\/em><\/p>\n

Nen\u00ed sporu o v\u00fdjime\u010dnosti slavkovsk\u00e9 bitvy. Yorck von Wartenburg1)<\/sup> pr\u00e1vem cituje a zd\u016fvod\u0148uje Jominiho v\u011btu:<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eVelk\u00e9 bitvy na\u0161ich dn\u016f se datuj\u00ed teprve od roku 1805.\u201c<\/em><\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 <\/em>Nen\u00ed ani pochyb o Napoleonov\u011b genialit\u011b, ostatn\u011b u\u017e rakousk\u00fd gener\u00e1l Stutterheim2) <\/sup>nedlouho po bitv\u011b napsal:<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eFrancouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 tu mistrn\u011b vyu\u017eil v\u0161ech chyb spojenc\u016f…\u201c<\/em><\/p>\n

To v\u0161ak jsou pouze dva \u00fahly mo\u017en\u00fdch pohled\u016f. Prvn\u00ed posuzuje Slavkov ve vztahu k\u00a0revolu\u010dn\u00edm v\u00e1lk\u00e1m a p\u0159edchoz\u00ed frederik\u00e1nsk\u00e9 koncepci. Druh\u00fd se soust\u0159e\u010fuje do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry jen na ot\u00e1zku pl\u00e1nu a jeho realizace. Jak ale na onu pam\u00e1tnou bitvu pohl\u00ed\u017eet z\u00a0hlediska v\u0161ech Napoleonov\u00fdch kampan\u00ed, tedy z\u00a0pohledu obdob\u00ed 1815 \u2013 1815?<\/p>\n

Zkusme zkoumat nikoliv jej\u00ed nov\u00e1torstv\u00ed, ale faktory, kter\u00e9 na v\u00fdsledek bitvy i ta\u017een\u00ed (slavkovsk\u00e9ho jako zvl\u00e1\u0161tn\u00edho a ostatn\u00edch ta\u017een\u00ed jako obecn\u00e9ho) p\u016fsobily. Pod\u00edvejme se na ni v\u00a0prom\u011bnliv\u00e9m sv\u011btle napoleonsk\u00fdch kampan\u00ed tak\u0159ka z\u00a0pohledu\u00a0 filozofick\u00fdch kategori\u00ed protiklad\u016f obecn\u00e9 – zvl\u00e1\u0161tn\u00ed – jedine\u010dn\u00e9. Zkusme shrnout, v\u00a0\u010dem byla ojedin\u011bl\u00e1 a v\u00fdjime\u010dn\u00e1, co z\u00a0prvk\u016f v\u00a0n\u00ed obsa\u017een\u00fdch v\u00a0pr\u016fb\u011bhu dal\u0161\u00edho desetilet\u00ed z\u016fstalo, zmizelo, nebo p\u0159e\u0161lo z\u00a0Napoleonovy strany na stranu jeho protivn\u00edk\u016f. T\u0159eba tak oprost\u00edme bitvu u Slavkova od n\u00e1nosu legend, nebo\u0165 ty se zdaleka net\u00fdkaj\u00ed pouze pov\u011bstn\u00fdch zamrzl\u00fdch rybn\u00edk\u016f. Hou\u017eevnat\u011b p\u0159etrv\u00e1vaj\u00ed v \u0159ad\u011b l\u00ed\u010den\u00ed on\u011bch ud\u00e1lost\u00ed jako d\u016fsledek povrchn\u00edch znalost\u00ed a celkov\u00e9ho nepochopen\u00ed souvislost\u00ed. Jen tak lze, mohu-li parafr\u00e1zovat P\u00edsmo, d\u00e1t c\u00edsa\u0159i, co jeho jest.<\/p>\n

\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 T\u00e9ma se jaksi podv\u011bdom\u011b zrodilo ze sb\u011bru materi\u00e1lu, studia a kone\u010dn\u011b ze psan\u00ed jednotliv\u00fdch svazk\u016f m\u00e9ho \u010dty\u0159d\u00edln\u00e9ho projektu \u201eNapoleonova ta\u017een\u00ed\u201c, jeho\u017e prvn\u00ed dva d\u00edly spat\u0159ily u\u017e sv\u011btlo sv\u011bta v\u00a0nakladatelstv\u00ed AKCENT. Pokou\u0161et se analyzovat a pot\u00e9 syntetizovat sumu ta\u017een\u00ed c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f v\u00a0letech 1805 \u2013 1815, ch\u00e1pat z\u00e1m\u011bry, kampan\u011b, man\u00e9vry, bitvy, to v\u0161e s\u00a0sebou nutn\u011b p\u0159in\u00e1\u0161\u00ed krom\u011b pozn\u00e1n\u00ed i ur\u010ditou snahu po zobecn\u011bn\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm nov\u00e9 otazn\u00edky.<\/p>\n

P\u0159edn\u011b si stanovme (ani\u017e m\u016f\u017eeme vylou\u010dit, \u017ee n\u011bco opomeneme) okruhy, je\u017e ovliv\u0148uj\u00ed v\u00fdsledek kampan\u011b a bitvy, tedy i slavkovsk\u00e9. Lze je (bez n\u00e1rok\u016f na \u00faplnost) shrnout do n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho desatera:<\/p>\n

    \n
  1. osobnost vojev\u016fdce, jeho schopnosti a strategick\u00e9 i taktick\u00e9 my\u0161len\u00ed<\/li>\n
  2. z\u00e1m\u011br a man\u00e9vr<\/li>\n
  3. zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed a velen\u00ed, \u00farove\u0148 vy\u0161\u0161\u00edch velitel\u016f<\/li>\n
  4. po\u010detnost arm\u00e1dy a organiza\u010dn\u00ed struktura<\/li>\n
  5. \u00farove\u0148 v\u00fdcviku, m\u00edra bojov\u00fdch zku\u0161enost\u00ed a schopnost man\u00e9vrovat<\/li>\n
  6. \u00farove\u0148 \u0161t\u00e1bn\u00ed pr\u00e1ce a s\u00a0n\u00ed souvisej\u00edc\u00ed logistika<\/li>\n
  7. koordinace p\u0159esun\u016f a jejich rychlost<\/li>\n
  8. ideologie, tj. motivace vojsk<\/li>\n
  9. informovanost o nep\u0159\u00edteli, odhad sil, podcen\u011bn\u00ed \u010di p\u0159ecen\u011bn\u00ed<\/li>\n
  10. taktick\u00e9 z\u00e1sady a prvky dan\u00e9 arm\u00e1dy<\/li>\n<\/ol>\n

    Proberme t\u011bchto deset bod\u016f nejen z\u00a0francouzsk\u00e9ho, ale i z\u00a0rusko-rakousk\u00e9ho \u00fahlu pohledu a pod\u00edvejme se p\u0159itom, zda se nenab\u00edz\u00ed porovnan\u00ed s\u00a0jin\u00fdmi Napoleonov\u00fdmi bitvami. Mo\u017en\u00e1 tak najdeme \u010d\u00e1ste\u010dn\u00e9 odpov\u011bdi na p\u0159\u00ed\u010dinu v\u00edt\u011bzstv\u00ed i por\u00e1\u017eek.<\/p>\n

      \n
    1. Osobnost vojev\u016fdce a jeho strategicko-taktick\u00e9 my\u0161len\u00ed<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

      Pokud jde o bitvu u Slavkova, podal v\u00a0tomto ohledu vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f Michel de Lombar\u00e8s.3)<\/sup> P\u016flstolet\u00ed od naps\u00e1n\u00ed on\u00e9 studie je v\u0161ak dlouh\u00e1 doba a nebude na \u0161kodu obsah p\u0159ipomenout. V\u016fd\u010d\u00ed c\u00edsa\u0159ovou my\u0161lenkou byla z\u00a0nutnosti plynouc\u00ed snaha sv\u00e9st gener\u00e1ln\u00ed bitvu je\u0161t\u011b p\u0159ed zimou, je\u017e u\u017e byla p\u0159ede dve\u0159mi. V\u0161ichni v\u00edme, \u017ee b\u011bhem zimy se mohlo leccos zm\u011bnit, po\u010d\u00ednaje p\u0159\u00edchodem rusk\u00fdch posil, mo\u017en\u00fdm p\u0159esunem sil arciv\u00e9vody Karla z\u00a0jihu, vojensk\u00fdm vystoupen\u00edm Pruska, atd. Ve\u0161ker\u00e9 Napoleonovo \u00fasil\u00ed se soust\u0159edilo na to, aby s\u00edly koalice na sebe nal\u00e1kal, p\u0159i\u010dem\u017e d\u00e1val ok\u00e1zale najevo vlastn\u00ed slabost. \u010c\u00e1st sil j\u00e1dra Grande Arm\u00e9e<\/em> z\u016fst\u00e1v\u00e1 pom\u011brn\u011b daleko od Brna (Jihlava, V\u00edde\u0148) a je p\u0159ipravena (tak\u0159ka podle harmonogramu napl\u00e1novan\u00e9ho p\u0159\u00edsunu posil) vytvo\u0159it to, co c\u00edsa\u0159 nazve o rok pozd\u011bji, v\u00a0Prusku, bataillon carr\u00e9<\/em>. Zcela ojedin\u011bl\u00e1 je vy\u010dk\u00e1vac\u00ed strategie; situace, v\u00a0n\u00ed\u017e Napoleon n\u011bkolik dn\u00ed doslova nab\u00edz\u00ed a vnucuje bitvu, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159edst\u00edr\u00e1 vyklizen\u00ed pozic, se u\u017e nebude opakovat.<\/p>\n

      Zp\u016fsob my\u0161len\u00ed a p\u0159\u00edprav, rozebran\u00fd podrobn\u011b v\u00fd\u0161e uvedenou studi\u00ed, nelze ozna\u010dit ne\u017e za geni\u00e1ln\u00ed, nicm\u00e9n\u011b je nutno upozornit na jeho dobovou podm\u00edn\u011bnost. Do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry funguje je\u0161t\u011b na vrcholu Langrafenbergu nad Jenou, v\u00a0roce 1807 u\u017e ale nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed strategick\u00e1 lest \u00fa\u010dinek: Bennigsen se u Bergfriedu nev\u017eene slep\u011b do pasti a nenastav\u00ed Napoleonovi bok, ustoup\u00ed k\u00a0Prusk\u00e9mu J\u00edlov\u00e9mu a teprve tam, v\u00a0p\u0159edem vybran\u00ed pozici, svede bitvu. Ani u Wagramu komplikovan\u00fd klamn\u00fd man\u00e9vr nevyjde a arciv\u00e9voda Karel nesestoup\u00ed s\u00a0wagramsk\u00fdch v\u00fd\u0161in do roviny k\u00a0Dunaji, jak by si c\u00edsa\u0159 p\u0159\u00e1l. Naprost\u00fd ne\u00fasp\u011bch pak p\u0159edstavuj\u00ed Napoleonovy snahy vnutit nep\u0159\u00edteli gener\u00e1ln\u00ed bitvu v\u00a0pr\u016fb\u011bhu dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00fdch operac\u00ed na po\u010d\u00e1tku podzimu 1813; protivn\u00edk se v\u017edy obratn\u011b vyhne, nebo v\u010das ustoup\u00ed. Je to probl\u00e9m, kter\u00fd souvis\u00ed zejm\u00e9na s\u00a0ot\u00e1zkou informovanosti.<\/p>\n

      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Pokud jde o osobnost vojev\u016fdce, m\u00e1 Napoleon v\u00a0roce 1805 obrovskou v\u00fdhodu jako vl\u00e1dce a vrchn\u00ed velitel v\u00a0jedn\u00e9 osob\u011b. M\u016f\u017ee uplatnit autoritativn\u00ed a centralistick\u00fd zp\u016fsob rozhodov\u00e1n\u00ed, jeho slovo je rozkaz. Kutuzov takov\u00e9 pravomoci postr\u00e1d\u00e1, s\u00a0imper\u00e1torem, jeho suitou a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b i s\u00a0rakousk\u00fdm \u0161t\u00e1bem za z\u00e1dy jsou jeho pravomoci natolik omezen\u00e9, \u017ee na jej\u00ed pr\u016fb\u011bh nem\u00e1 (a nechce m\u00edt) vliv. Je to, snad do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry s\u00a0v\u00fdjimkou Wittgensteinov\u00fdch pravomoc\u00ed v\u00a0bitv\u011b u L\u00fctzenu a Budy\u0161\u00edna, naprosto ojedin\u011bl\u00e1 situace.<\/p>\n

      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Nutno ov\u0161em podotknout \u017ee Napoleonova autoritativnost m\u00e1 i sv\u016fj rub, k\u00a0n\u011bmu\u017e se dostaneme; omezuje iniciativu a po\u010d\u00ednaje rokem 1813 nar\u00e1\u017e\u00ed na tak velk\u00e9 po\u010dty vojsk, man\u00e9vruj\u00edc\u00edch proti n\u011bkolika uskupen\u00edm, \u017ee nad nimi jedinec nutn\u011b ztr\u00e1c\u00ed kontrolu.<\/p>\n

        \n
      1. Z\u00e1m\u011br a man\u00e9vr<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

        Je de Lombar\u00e8sovou velkou z\u00e1sluhou, \u017ee odhalil rozpor mezi Napoleonov\u00fdm slavkovsk\u00fdm z\u00e1m\u011brem a jeho skute\u010dn\u00fdm proveden\u00edm. M\u00e1m na mysli ony v\u011bty z\u00a0c\u00edsa\u0159ovy proklamace z\u00a012. frimairu roku XIV (1. prosince 1805), v\u00a0nich\u017e p\u016fvodn\u011b st\u00e1la v\u011bta \u201e<\/em>Na\u0161e postaven\u00ed je skv\u011bl\u00e9 a zat\u00edmco budou pochodovat proti na\u0161im bateri\u00edm, chci jim za\u00fato\u010dit na boky\u2026\u201c<\/em>4)<\/sup>, po bitv\u011b, s\u00a0ohledem na skute\u010dn\u00fd pr\u016fb\u011bh, zm\u011bn\u011bn\u00e1 na \u201eNa\u0161e postaven\u00ed je skv\u011bl\u00e9 a zat\u00edmco budou pochodovat, aby obe\u0161li m\u00e9 prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo, nastav\u00ed mi bok.\u201c<\/em>5) <\/sup>\u00a0Ponechme stranou ideologicko-propagandistick\u00fd kontext t\u00e9to zm\u011bny a d\u00edvejme se na ni jako na d\u016fkaz neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 pru\u017enosti Napoleonova strategicko-taktick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Slavkov je jedine\u010dn\u00fdm p\u0159\u00edkladem toho, jak z\u00e1m\u011br, kter\u00fd se uk\u00e1\u017ee nere\u00e1ln\u00fdm nebo neprovediteln\u00fdm, je okam\u017eit\u011b nahrazen z\u00e1m\u011brem nov\u00fdm.<\/p>\n

        Man\u00e9vr, kter\u00fd z\u00a0re\u00e1ln\u00e9 situace na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti vyplynul, s\u00e1m o sob\u011b v\u00fdjime\u010dn\u00fd nen\u00ed, p\u0159edstavuje toti\u017e tak\u0159ka zrcadlov\u00fd odraz pl\u00e1nu, jen\u017e navrhl na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b Weyrother. Rozd\u00edl tkv\u00ed v\u00a0tom, \u017ee rakousk\u00fd \u0161t\u00e1b na p\u016fvodn\u00edm z\u00e1m\u011bru dogmaticky lp\u00ed, a i kdyby nelp\u011bl, nen\u00ed v\u00a0re\u00e1ln\u00e9m \u010dase i situaci schopen \u00fa\u010dinn\u011b jej nahradit pl\u00e1nem jin\u00fdm.<\/p>\n

        Onu p\u0159\u00edslove\u010dnou Napoleonovu pru\u017enost nach\u00e1z\u00edme v\u00a0mnoha dal\u0161\u00edch ta\u017een\u00edch a bitv\u00e1ch, v\u00a0obratu bataillon carr\u00e9<\/em> na S\u00e1le i v\u00a0samotn\u00e9 bitv\u011b u Jeny roku 1806, v\u00a0cel\u00e9 bitv\u011b u Friedlandu, landshutsk\u00e9m man\u00e9vru roku 1809, v\u00a0cest\u011b k\u00a0v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve druh\u00e9m dni bitvy Wagramu, v jarn\u00ed f\u00e1zi ta\u017een\u00ed 1813 a na mnoha man\u00e9vrech kampan\u011b 1814. Byla nejsp\u00ed\u0161e jedn\u00edm z\u00a0hlavn\u00edch kl\u00ed\u010d\u016f k\u00a0v\u00edt\u011bzstv\u00ed; tam, kde ji postr\u00e1d\u00e1me (p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee nap\u0159. Borodino, kde Napoleon r\u00e1zn\u011b odm\u00edt\u00e1 Davout\u016fv z\u00e1m\u011br strategick\u00e9ho obchvatu a p\u0159ekvapiv\u011b lp\u00ed na \u010deln\u00edm \u00fatoku s\u00a0d\u00edl\u010d\u00edm obchvatem taktick\u00fdm, p\u0159\u00edpadn\u011b Dr\u00e1\u017e\u010fany, kde po skv\u011bl\u00e9 reakci na postup \u010cesk\u00e9 arm\u00e1dy n\u00e1sleduje vla\u017en\u00e9 a nekoordinovan\u00e9 pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dina por\u00e1\u017eky u Chlumce ), c\u00edsa\u0159 zpravidla \u00fasp\u011bch neslav\u00ed.<\/p>\n

          \n
        1. Zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed a velen\u00ed, \u00farove\u0148 vy\u0161\u0161\u00edch velitel\u016f<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

          U Slavkova je na Napoleonov\u011b stran\u011b v\u00a0tomto ohledu v\u0161e, co chyb\u00ed spojenc\u016fm. Velitel\u00e9 sbor\u016f (snad a\u017e na Bernadotta) se d\u016fsledn\u011b \u0159\u00edd\u00ed rozkazy a dokonale je pln\u00ed. V\u011bd\u00ed, co je jejich \u00fakolem. Ocitnou-li se v\u00a0situaci, kdy musej\u00ed rozhodovat samostatn\u011b (Lannes na odlou\u010den\u00e9m lev\u00e9m k\u0159\u00eddle), jsou na v\u00fd\u0161i.<\/p>\n

          Velitel\u00e9 spojeneck\u00fdch kolon naproti tomu jako kdyby nech\u00e1pali smysl Weyrotherova z\u00e1m\u011bru, t\u0159eba\u017ee s\u00a0n\u00edm byli (a\u017e na Bagrationa a mo\u017en\u00e1 Liechtensteina) sezn\u00e1meni. Jednotliv\u00e9 kolony postupuj\u00ed nekoordinovan\u011b, sou\u010dinnost mezi nimi je nevelk\u00e1, Buxh\u00f6wden sv\u00fdm t\u0159em kolon\u00e1m prakticky nevel\u00ed a nem\u00e1 o nich p\u0159ehled, Kutuzov jako vrchn\u00ed velitel zamez\u00ed postupu \u010dtvrt\u00e9 kolony (co\u017e, nutno \u0159\u00edci, bylo proz\u00edrav\u00e9, jinak by vyklidil n\u00e1vr\u0161\u00ed tak, jak si to Napoleon p\u0159\u00e1l\u2026), ani\u017e o tom t\u0159i p\u0159edchoz\u00ed informuje. Ru\u0161t\u00ed velitel\u00e9 neznaj\u00ed dostate\u010dn\u011b ter\u00e9n (o \u010dem\u017e sv\u011bd\u010d\u00ed, \u017ee musej\u00ed m\u00edt rakousk\u00e9 sty\u010dn\u00e9 d\u016fstojn\u00edky-pr\u016fvodce). Vel\u00ed uskupen\u00edm, je\u017e nemaj\u00ed pevn\u00fd charakter a byla vytvo\u0159ena jako pochodov\u00e9 kolony s\u00a0prom\u011bnlivou skladbou, n\u011bkte\u0159\u00ed (Przybyszewski) nem\u011bli \u010das poznat sv\u00e9 bezprost\u0159edn\u00ed pod\u0159\u00edzen\u00e9, nato\u017e sv\u011b\u0159en\u00e9 jednotky, jsou tu nepochybn\u011b i jazykov\u00e9 a zvykov\u00e9 bari\u00e9ry, jako\u017e i vz\u00e1jemn\u00e1 ned\u016fv\u011bra, kterou v mnoha rakousk\u00fdch i rusk\u00fdch d\u016fstojn\u00edc\u00edch zanechala rozpa\u010dit\u00e1 spolupr\u00e1ce z\u00a0italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed roku 1799, a v\u00a0neposledn\u00ed \u0159ad\u011b rusk\u00fd despekt v\u016f\u010di arm\u00e1d\u011b, je\u017e se dala odzbrojit v\u00a0Ulmu.<\/p>\n

          To v\u0161e tvo\u0159\u00ed u Slavkova Napoleonovu neopakovatelnou v\u00fdhodu a nesm\u00edrn\u00fd spojeneck\u00fd handicap. Protivn\u00edk si toho byl nejl\u00e9pe v\u011bdom a sta\u010d\u00ed letmo pohl\u00e9dnout na n\u00e1sledn\u00e9 reformy rusk\u00e9 i rakousk\u00e9 (a po r. 1806 prusk\u00e9) arm\u00e1dy, abychom pochopili, \u017ee podobnou chybu u\u017e nesp\u00e1ch\u00e1.<\/p>\n

          Nutno podotknout, \u017ee zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed, u Slavkova neporovnateln\u011b lep\u0161\u00ed ne\u017e spojeneck\u00fd, ztr\u00e1cel po roce 1806 rychle na \u00fa\u010dinnost. Protivn\u00edk se pou\u010dil, p\u0159izp\u016fsobil arm\u00e1dn\u00ed strukturu nov\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m (jak se zm\u00edn\u00edme d\u00e1le), atd. V\u00a0dal\u0161\u00edch ta\u017een\u00edch se uk\u00e1zalo, \u017ee \u00farove\u0148 nejvy\u0161\u0161\u00edho velitelsk\u00e9ho sboru nen\u00ed vyrovnan\u00e1 a \u017ee se v\u00a0n\u011bm nach\u00e1z\u00ed m\u00e1lo osobnost\u00ed, schopn\u00fdch samostatn\u00e9ho taktick\u00e9ho my\u0161len\u00ed. Napoleon\u016fv zp\u016fsob \u0159\u00edzen\u00ed n\u011bco podobn\u00e9ho potla\u010doval. Vy\u017eadoval p\u0159edev\u0161\u00edm d\u016fsledn\u00e9 pln\u011bn\u00ed centr\u00e1ln\u011b vyd\u00e1van\u00fdch rozkaz\u016f, je\u017e v\u0161ak byly n\u011bkdy nejasn\u00e9 a mnohdy se k\u0159\u00ed\u017eily.<\/p>\n

          \u201eNapoleon okle\u0161til u sv\u00fdch pod\u0159\u00edzen\u00fdch smysl pro strategii a vychov\u00e1val je k\u00a0nesamostatnosti t\u00edm, \u017ee st\u00e1le po\u017eadoval, aby \u0159\u00eddil v\u0161e s\u00e1m a za v\u0161echno s\u00e1m zodpov\u00eddal,\u201c <\/em>napsal pr\u00e1vem York von Wartenburg.<\/p>\n

          Nen\u00ed vylou\u010deno, \u017ee od roku 1812 nesl c\u00edsa\u0159 nelib\u011b osobnosti, kter\u00e9 m\u011bly taktick\u00fd p\u0159ehled a strategick\u00fd rozhled (Davout, setrv\u00e1vaj\u00edc\u00ed v\u00a0r. 1813 na politicky snad v\u00fdznamn\u00e9m, av\u0161ak z\u00a0v\u00e1le\u010dn\u00e9ho hlediska naprosto podru\u017en\u00e9m severn\u00edm \u00faseku u Hamburku).<\/p>\n

          Co z\u00a0toho plynulo? Mar\u0161\u00e1lov\u00e9 a dal\u0161\u00ed sborov\u00ed velitel\u00e9 p\u0159ivykli, \u017ee je c\u00edsa\u0159 vede, a v\u00a0takov\u00fdch situac\u00edch si po\u010d\u00ednali dob\u0159e. V\u00a0samostatn\u00fdch rol\u00edch ov\u0161em (s v\u00fdjimkou Davouta, Gouviona Saint-Cyra, Soulta a snad Marmonta) selh\u00e1vali. Sta\u010d\u00ed vzpomenout na Ney\u016fv v\u00fdpad proti Bennigenovi s\u00a0po\u010d\u00e1tkem zimy 1807, \u010di Berthierovy rozpaky na po\u010d\u00e1tku dunajsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed roku 1809; Napoleon\u016fv strategick\u00fd rozhled tehdy stihl v\u0161echny chyby napravit. V\u00e1\u017en\u00e9 n\u00e1sledky se projevily a\u017e roku 1813, nejprve u Budy\u0161\u00edna, kde Ney zjevn\u011b nepochopil smysl c\u00edsa\u0159em zam\u00fd\u0161len\u00e9ho obchvatu, pot\u00e9 u Macdonaldovy Bobersk\u00e9 arm\u00e1dy (por\u00e1\u017eka u Katzbachu) a v operac\u00edch tzv. Berl\u00ednsk\u00e9 arm\u00e1dy (poprv\u00e9 pod Oudinotov\u00fdm, a posl\u00e9ze pod Neyov\u00fdm velen\u00edm; prvn\u00ed m\u011bla za v\u00fdsledek Gross Beeren, druh\u00e1 Dennewitz). Grouchyho p\u0159\u00edpad v\u00a0roce 1815 byl u\u017e jen vyk\u0159i\u010dn\u00edkem za v\u011btou.<\/p>\n

          Srovn\u00e1me-li situaci roku 1805 s\u00a0rokem 1813, zjist\u00edme diametr\u00e1ln\u00ed rozd\u00edl: t\u0159i spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy (\u010cesk\u00e1, Slezsk\u00e1 a Severn\u00ed) operuj\u00ed pom\u011brn\u011b d\u016fsledn\u011b podle v\u00a0Trachenbergu p\u0159ijat\u00fdch strategick\u00fdch z\u00e1sad, koordinuj\u00ed postup i pl\u00e1ny a jejich velitel\u00e9 nemaj\u00ed se samostatn\u00fdm po\u010d\u00edn\u00e1n\u00edm (a v Bl\u00fccherov\u011b p\u0159\u00edpad\u011b i s\u00a0iniciativou) t\u011b\u017ekosti.<\/p>\n

            \n
          1. Po\u010detnost arm\u00e1dy a organiza\u010dn\u00ed struktura.<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

            Po\u010detn\u00ed stavy a skladba arm\u00e1d u Slavkova se v\u00a0jednotliv\u00fdch prac\u00edch li\u0161\u00ed. Vezm\u011bme jednu z\u00a0nejnov\u011bj\u0161\u00edch a obecn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159enou, \u201eAusterlitz 1805\u201c<\/em> Iana Castla6)<\/sup>. Ta uv\u00e1d\u00ed pro spojeneckou stranu 72890 mu\u017e\u016f (50025 p\u011b\u0161\u00edch, 14256 jezdc\u016f, 318 d\u011bl). Jakub Samek7)<\/sup> v\u00a0podrobn\u00e9m Ordre de bataille<\/em> pro francouzskou stranu dosp\u011bl k\u00a0po\u010dtu 74720 mu\u017e\u016f (58130 p\u011b\u0161\u00edch, 11460 jezdc\u016f, 160 d\u011bl). Ponechme stranou z\u00e1ludnost podobn\u00fdch \u00fadaj\u016f i to, \u017ee n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i p\u0159isuzuj\u00ed spojenc\u016fm jistou celkovou p\u0159evahu. Konstatujme prvn\u00ed z\u00e1v\u011br: kvantitativn\u011b jsou s\u00edly zhruba vyrovnan\u00e9 a ob\u011b arm\u00e1dy maj\u00ed okolo 80\u00a0000 mu\u017e\u016f. U Borodina tento po\u010det stoupne p\u0159ibli\u017en\u011b o polovinu; Napoleon m\u011bl kolem 130\u00a0000 a Kutuzov na 120\u00a0000 voj\u00e1k\u016f8)<\/sup>. U Lipska bojuje na 160\u00a0000 Napoleonov\u00fdch voj\u00e1k\u016f (630 d\u011bl) a spojenci zkoncentruj\u00ed v\u00a0jej\u00edm z\u00e1v\u011bru a\u017e 295\u00a0000 mu\u017e\u016f (a 1360 d\u011bl). Slavkovsk\u00e9 boji\u0161t\u011b p\u0159itom m\u011b\u0159\u00ed na d\u00e9lku v\u00edc ne\u017e boji\u0161t\u011b borodinsk\u00e9\u00a0 a nebude sporu, \u017ee p\u0159ehled o n\u011bm byl snadn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e ve sv\u00edraj\u00edc\u00edm se kruhu kolem Lipska9)<\/sup>.<\/p>\n

            \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Co z\u00a0\u00fadaj\u016f, kter\u00e9 lze snadno nal\u00e9zt a doplnit o dal\u0161\u00ed gener\u00e1ln\u00ed bitvy, plyne? Po\u010dty arm\u00e1d rostou a spolu s\u00a0nimi i koncentrace sil v\u00a0dan\u00e9m prostoru. U Slavkova \u010din\u00ed (na \u010dtvere\u010dn\u00ed m\u00edli) v\u00a0pr\u016fm\u011bru 8000 mu\u017e\u016f, u Borodina 44\u00a0000 mu\u017e\u016f na francouzsk\u00e9 a 36\u00a0000 mu\u017e\u016f na rusk\u00e9 stran\u011b (pravd\u011bpodobn\u011b nejhust\u0161\u00ed koncentrace napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek), u Waterloo 24\u00a0000 mu\u017e\u016f.10)<\/sup> Man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed je u Slavkova nesrovnateln\u011b snadn\u011bj\u0161\u00ed, prostor sk\u00fdt\u00e1 mo\u017enosti pro strategick\u00e9 jemnosti a umo\u017e\u0148uje se jimi zaskv\u011bt. Ter\u00e9n je p\u0159ehledn\u011bj\u0161\u00ed, p\u0159esuny a p\u0159\u00edsuny sil se prov\u00e1d\u011bj\u00ed sn\u00e1ze, viditelnost je slu\u0161n\u00e1 (i v\u00a0d\u016fsledku mnohem men\u0161\u00ed koncentrace d\u011bl). Za t\u011bchto okolnost\u00ed se slavkovsk\u00e9 boji\u0161t\u011b jev\u00ed jako jedno z\u00a0nejsnadn\u011bj\u0161\u00edch k\u00a0ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed sil.<\/p>\n

            \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eJe p\u0159\u00edzna\u010dn\u00e9, \u017ee v\u0161echna Napoleonova nejv\u011bt\u0161\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed – Marengo, Slavkov, Jena, Friedland, byly vyhr\u00e1ny s\u00a0arm\u00e1dami men\u0161\u00edmi ne\u017e 100\u00a0000 mu\u017e\u016f; v\u011bt\u0161\u00ed vojska byla m\u00e9n\u011b pru\u017en\u00e1 a h\u016f\u0159e kontrolovateln\u00e1, p\u0159i\u010dem\u017e zhruba stejn\u011b siln\u00ed protivn\u00edci byli h\u016f\u0159e napadnuteln\u00ed n\u00e1hl\u00fdm \u00faderem,\u201c<\/em> konstatoval Rory Muir11)<\/sup>.<\/p>\n

            Pokud jde o bitvy, sveden\u00e9 s\u00a0po\u010dty do 80\u00a0000 mu\u017e\u016f na ka\u017ed\u00e9 z\u00a0bojuj\u00edc\u00edch stran, jsou slavkovsk\u00e9 podm\u00ednky tak\u0159ka ide\u00e1ln\u00ed a rann\u00ed mlha d\u00e1v\u00e1 Napoleonovi neopakovatelnou v\u00fdhodu. U Jeny mu naopak bude tato mlha v\u00a0rozvinut\u00ed \u00fatoku p\u0159ek\u00e1\u017eet minim\u00e1ln\u011b do des\u00e1t\u00e9 dopoledn\u00ed, u Prusk\u00e9ho J\u00edlov\u00e9ho zp\u016fsob\u00ed sn\u011b\u017een\u00ed katastrofu, u Friedlandu omez\u00ed v\u00fdhled Sortlack\u00fd les, nemluv\u011b u\u017e o S\u00e9narmontov\u011b baterii.<\/p>\n

            Samoz\u0159ejm\u011b, \u017ee by bylo mo\u017en\u00e9 podobn\u00fdm zp\u016fsobem rozeb\u00edrat pom\u011br t\u0159\u00ed hlavn\u00edch slo\u017eek arm\u00e1dy, p\u011bchoty, jezdectva a d\u011blost\u0159electva, pro \u00fa\u010del tohoto p\u0159\u00edsp\u011bvku v\u0161ak podobn\u00e1 anal\u00fdza nem\u00e1 p\u0159\u00edli\u0161 smyslu12)<\/sup>. P\u0159ipome\u0148me v\u0161ak katastrof\u00e1ln\u00ed nedostatek jezdectva v\u00a0Grande Arm\u00e9e<\/em> na ja\u0159e 1813, kter\u00fd br\u00e1n\u00ed nejen z\u00edsk\u00e1v\u00e1n\u00ed informac\u00ed, ale i prohlubov\u00e1n\u00ed \u00fasp\u011bchu bitvy a pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed. Pokud jde o d\u011blost\u0159electvo, podotkn\u011bme, \u017ee vytv\u00e1\u0159en\u00ed \u201evelk\u00fdch bateri\u00ed\u201c si\u00a0 protivn\u00edk rovn\u011b\u017e velmi rychle osvojil (Bennigsen u Prusk\u00e9ho J\u00edlov\u00e9ho, Karel u Aspern\/Esslingu i Wagramu, Kutuzov u Borodina a nakonec Wellington u Waterloo).<\/p>\n

            Pod\u00edvejme se je\u0161t\u011b na strukturu arm\u00e1dy, by\u0165 budeme upozor\u0148ovat na obecn\u011b zn\u00e1m\u00e1 fakta. Grande Arm\u00e9e<\/em> operovala jako celek slo\u017een\u00fd z\u00a0arm\u00e1dn\u00edch sbor\u016f, d\u011bl\u00edc\u00edch se pak d\u00e1l na divize a brig\u00e1dy. Poln\u00ed d\u011blost\u0159electvo se roku 1805 p\u0159id\u011blovalo na \u00farovni diviz\u00ed, sbor\u016f a arm\u00e1d. Sou\u010d\u00e1st\u00ed p\u011b\u0161\u00edho sboru bylo (a\u017e na v\u00fdjimky) lehk\u00e9 jezdectvo, ur\u010den\u00e9 k\u00a0podpo\u0159e, pr\u016fzkumu, pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed, atd. Krom toho se jezdectvo koncentrovalo do jezdeck\u00e9ho sboru, jeho\u017e j\u00e1dro tvo\u0159ilo jezdectvo t\u011b\u017ek\u00e9 (bitevn\u00ed) a \u0159adov\u00e9 (univerz\u00e1ln\u00ed dragouni). D\u011blost\u0159eleck\u00e1 z\u00e1loha byla v\u00a0porovn\u00e1n\u00ed s\u00a0dal\u0161\u00edmi ta\u017een\u00edmi nevelk\u00e1 (pravd\u011bpodobn\u011b v\u00a0podob\u011b arm\u00e1dn\u00edho parku o 56 d\u011blech).<\/p>\n

            Podobn\u00e1 organizace, kter\u00e1 se ukazovala jako svrchovan\u011b \u00fa\u010dinn\u00e1, byla pro francouzsk\u00e9 protivn\u00edky u Slavkova n\u011b\u010d\u00edm nezn\u00e1m\u00fdm. Arm\u00e1dn\u00ed sestavu tvo\u0159ily pochodov\u00e9 kolony, jejich\u017e skladba se (alespo\u0148 za pochodu ke Slavkovu) tak\u0159ka denn\u011b m\u011bnila. Sta\u010d\u00ed se pod\u00edvat na spojeneck\u00fd ordre de bataille<\/em>, abychom zjistili, \u017ee 2. 3. a 4. kolona nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 nebo t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00e9 jezdectvo (p\u0159i\u010dem\u017e se Rusov\u00e9 pohybuj\u00ed na ciz\u00ed p\u016fd\u011b v\u00a0nezn\u00e1m\u00e9m ter\u00e9nu a s\u00a0mapami, je\u017e nejsou rusk\u00e9 provenience). Tyto kolony jsou po str\u00e1nce velen\u00ed organizov\u00e1ny do brig\u00e1d, v\u00a0praxi ale tvo\u0159\u00ed konglomer\u00e1t\u00a0jednotliv\u00fdch pluk\u016f.<\/p>\n

            Rusk\u00e1 arm\u00e1da vych\u00e1zela z Poln\u00edho \u0159\u00e1du 1796 (Ustav 1796<\/em>), jen\u017e p\u0159ej\u00edmal mnoh\u00e1 ustanoven\u00ed Poln\u00edho \u0159\u00e1du 1763. Sou\u010dinnost mezi pluky se necvi\u010dila. Vych\u00e1zelo se z\u00a0premisy, \u017ee pluky, kter\u00e9 jsou vycvi\u010deny podle jednotn\u00e9ho Poln\u00edho \u0159\u00e1du, posta\u010d\u00ed seskupit do \u00fa\u010delov\u011b vytvo\u0159en\u00e9ho celku a zbytek ponechat na umu velitele. Divize neexistovaly, byly zru\u0161eny za Pavla\u00a0I. D\u011blost\u0159electvo bylo p\u0159id\u011blov\u00e1no na \u00farovni prapor\u016f, co\u017e neumo\u017e\u0148ovalo jeho soust\u0159ed\u011bn\u00ed13)<\/sup>. I rakousk\u00e1 arm\u00e1da se seskupovala pouze do arm\u00e1d (z nich\u017e se vytv\u00e1\u0159ely kolony a v\u00a0jejich r\u00e1mci maxim\u00e1ln\u011b brig\u00e1dy), jejich\u017e skladbu ur\u010doval rozkaz, nikoliv opera\u010dn\u011b-taktick\u00e9 z\u00e1sady a koncepce. I zde se p\u011b\u0161\u00ed d\u011blost\u0159electvo p\u0159id\u011blovalo prapor\u016fm, av\u0161ak spolu s\u00a0plukovn\u00ed z\u00e1lohou14)<\/sup>.<\/p>\n

            Napoleonovi protivn\u00edci se rychle pou\u010dili a jejich vojska pro\u0161la v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech \u0159adou reforem. L\u00e9pe \u0159e\u010deno je, alespo\u0148 pokud \u0161lo o Rusy a Prusy, zah\u00e1jili u\u017e n\u011bkolik let p\u0159ed slavkovskou bitvou (Alexandr I. v\u00a0roce 1801 rozkazem \u201eO proveden\u00ed reformy\u201c,\u00a0 kter\u00fd m\u011bl ruskou arm\u00e1du od\u0159\u00edznout od prusk\u00e9ho vzoru, za prvn\u00ed projev rakousk\u00fdch reforem m\u016f\u017eeme pova\u017eovat c\u00edsa\u0159sk\u00fd patent z\u00a0r. 1802, ru\u0161\u00edc\u00ed do\u017eivotn\u00ed slu\u017ebu). V\u00fdsledky se nicm\u00e9n\u011b projevily a\u017e po roce 1805 a c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f je m\u011bl za p\u00e1r let poc\u00edtit. Pokud \u0161lo o ruskou arm\u00e1du, od roku 1806 se organizovala do diviz\u00ed v\u0161evojskov\u00e9ho charakteru (4 \u2013 6 pluk\u016f \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty, 1 pluk mysliveck\u00e9 p\u011bchoty, t\u0159i pluky \u0159adov\u00e9ho jezdectva, pluk lehk\u00e9ho nebo nepravideln\u00e9ho jezdectva a d\u011blost\u0159eleck\u00e1 brig\u00e1da), co\u017e Napoleon poc\u00edtil u\u017e v\u00a0tzv. polsk\u00e9m ta\u017een\u00ed. Arm\u00e1dn\u00ed sbory stav\u011bla od roku 1810. Rakousk\u00e1 arm\u00e1da uplatnila \u010dlen\u011bn\u00ed do arm\u00e1dn\u00edch sbor\u016f (s dal\u0161\u00edm \u010dlen\u011bn\u00edm na divize a brig\u00e1dy), strukturovan\u00fdch jako samostatn\u00e9 arm\u00e1dn\u00ed celky (tj. s\u00a0p\u011bchotou v\u0161ech druh\u016f, jezdectvem, d\u011blost\u0159electvem a pomocn\u00fdmi slo\u017ekami) v\u00a0ta\u017een\u00ed 1809. Ob\u011b arm\u00e1dy uplatnily t\u00e9\u017e syst\u00e9m sdru\u017eovan\u00ed bitevn\u00edho jezdectva do samostatn\u00fdch diviz\u00ed \u010di sbor\u016f a vytv\u00e1\u0159en\u00ed d\u011blost\u0159eleck\u00e9 z\u00e1lohy. A pokud \u0161lo o Prusy, reformovan\u00e1 arm\u00e1da, zalo\u017een\u00e1 na syst\u00e9mu Kr\u00fcmper<\/em>, p\u0159edstavovala v\u00a0r. 1813, kdy vstala z\u00a0popela, pravd\u011bpodobn\u011b nejmodern\u011bj\u0161\u00ed strukturu v\u00a0m\u011b\u0159\u00edtku arm\u00e1d evropsk\u00fdch.15)<\/sup><\/p>\n

            \u00a0<\/strong><\/p>\n

              \n
            1. \u00darove\u0148 v\u00fdcviku, m\u00edra bojov\u00fdch zku\u0161enost\u00ed a schopnost man\u00e9vrovat<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

              Grande Arm\u00e9e<\/em> roku 1805 byla vlastn\u011b intenzivn\u011b cvi\u010denou a secvi\u010denou Arm\u00e9e des C\u00f4tes d\u2019Oc\u00e9an<\/em>, pou\u017eitou m\u00edsto invaze do Anglie k\u00a0ta\u017een\u00ed do st\u0159edn\u00ed Evropy; p\u0159edstavovala dokonal\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd stroj, v\u00a0n\u011bm\u017e v\u011bt\u0161ina p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f m\u011bla bohat\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti z\u00a0v\u00edce ne\u017e deseti let revolu\u010dn\u00edch v\u00e1lek.<\/p>\n

              Arm\u00e1da protivn\u00edk\u016f na tom byly h\u016f\u0159e; rakousk\u00e1 arm\u00e1da sice m\u011bla nejv\u011bt\u0161\u00ed zku\u0161enosti s\u00a0boji s\u00a0Francouzi, u Slavkova v\u0161ak notnou \u010d\u00e1st rakousk\u00fdch p\u011b\u0161\u00edch pluk\u016f tvo\u0159ili nezku\u0161en\u00ed a nedocvi\u010den\u00ed nov\u00e1\u010dci. Gener\u00e1l Stutterheim, \u00fa\u010dastn\u00edk bitvy, o tom ostatn\u011b napsal16)<\/sup>:<\/p>\n

              \u201e\u010ctvrt\u00e1 kolona byla sestavena z\u00a0velmi slab\u00fdch rakousk\u00fdch prapor\u016f. podle nov\u00e9ho na\u0159\u00edzen\u00ed von Macka bylo ke ka\u017ed\u00e9mu pluku p\u0159id\u011bleno m\u00edsto obvykl\u00fdch t\u0159\u00ed prapor\u016f 6 prapor\u016f, kter\u00e9 sest\u00e1valy z\u00a0nov\u00e1\u010dk\u016f. V\u00fdjimku tvo\u0159il pluk Salzburg a odd\u00edly hrani\u010d\u00e1\u0159\u016f.\u201c<\/em><\/p>\n

              \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V\u00a0rusk\u00fdch jednotk\u00e1ch nepochybn\u011b byli voj\u00e1ci (jejich pod\u00edl je nezjistiteln\u00fd prakticky jen u vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f), kte\u0159\u00ed za\u017eili pod Suvorovem v\u00a0r. 1799, arm\u00e1da jako celek v\u0161ak m\u011bla zku\u0161enosti ponejv\u00edce z\u00a0tureck\u00e9ho v\u00e1l\u010di\u0161t\u011b, charakterem naprosto odli\u0161n\u00e9ho. Taktick\u00e9 prvky sice ovl\u00e1daly, zku\u0161enost a praktick\u00e9 rady postr\u00e1dali (p\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00e1t jist\u00e1 bezradnost gardov\u00fdch p\u011b\u0161\u00edch pluk\u016f, jak \u00fa\u010dinn\u011b \u010delit bod\u00e1ky \u00fatoku jezdectva). Lze v\u0161ak konstatovat, \u017ee u Rus\u016f od roku 1807 a u Raku\u0161an\u016f o dva roky pozd\u011bji se za\u010daly bojov\u00e9 zku\u0161enosti rychle vyrovn\u00e1vat. Grande Arm\u00e9e<\/em> pak m\u011bla u\u017e v\u00a0roce 1809 tak vysok\u00fd pod\u00edl nezku\u0161en\u00fdch conscrits<\/em>, \u017ee slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bny tvaru nep\u0159ich\u00e1zely nadrotn\u00edch celc\u00edch p\u0159\u00edli\u0161 v\u00a0\u00favahu. Konkr\u00e9tn\u011bji se o schopnosti man\u00e9vrovat a porovn\u00e1n\u00ed z\u00a0toho plynouc\u00edm zm\u00edn\u00edme v\u00a0dal\u0161\u00edch bodech v\u00a0souvislosti s\u00a0taktick\u00fdmi prvky.<\/p>\n

                \n
              1. \u00darove\u0148 \u0161t\u00e1bn\u00ed pr\u00e1ce a s\u00a0n\u00ed souvisej\u00edc\u00ed logistika<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

                Napoleon\u016fv \u00c9tat-major g\u00e9neral<\/em>, vytvo\u0159en\u00fd Berthierem u\u017e na po\u010d\u00e1tku 1. italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, p\u0159edstavoval v\u00a0roce 1805 nejmodern\u011bj\u0161\u00ed a nejv\u00fdkonn\u011bj\u0161\u00ed org\u00e1n k\u00a0oboustrann\u00e9mu p\u0159enosu zpr\u00e1v mezi vrchn\u00edm velen\u00edm, sbory, pevnostmi a veliteli jednotliv\u00fdch slu\u017eeb. Struktura \u010dlen\u011bn\u00ed na \u00c9tat-major particulier du major g\u00e9neral<\/em> (zahrnuj\u00edc\u00ed pobo\u010dn\u00edky a kabinet), vlastn\u00ed \u00c9tat-major g\u00e9neral, d\u00e1le Service topographique<\/em> a pestrou paletu dal\u0161\u00edch slo\u017eek (hlavn\u00ed \u0161t\u00e1b d\u011blost\u0159electva a hlavn\u00ed \u017eenijn\u00ed \u0161t\u00e1b, velk\u00fd arm\u00e1dn\u00ed vozov\u00fd park, administrativn\u00ed z\u00e1sobovac\u00ed slu\u017eby, pokladnu, tisk\u00e1rnu, atd.17)<\/sup> nem\u011bla obdoby a z\u016fstala v\u00a0platnosti a\u017e do roku 1815. Byla v\u0161ak p\u0159\u00edli\u0161 spojena s\u00a0Berthierovou osobnost\u00ed, jemu\u017e v\u011bkem a nemocemi ub\u00fdvalo od konce roku 1812 sil. T\u0159eba\u017ee z\u016fstala struktura stejn\u00e1, v\u00a0roce 1815, pod Soultov\u00fdm veden\u00edm, u\u017e zdaleka tak dob\u0159e nefungovala. V\u00a0roce 1813 krom toho vzrostly po\u010dty Napoleonov\u00fdch arm\u00e1d natolik, \u017ee hlavn\u00ed \u0161t\u00e1b zabezpe\u010den\u00ed v\u0161ech \u00fakol\u016f pln\u011b nezvl\u00e1dal18)<\/sup>.<\/p>\n

                Jakou protiv\u00e1ho disponovali v\u00a0roce 1805 spojenci? Rusk\u00e1 arm\u00e1da gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b nem\u011bla, ten rozpustil Pavel\u00a0I. Imper\u00e1tor Alexandr vytvo\u0159il na po\u010d\u00e1tku sv\u00e9 vl\u00e1dy org\u00e1n s n\u00e1zvem Svita Jevo Imperarskovo Veli\u010denstva po kvart\u011brmajsterskoj \u010dasti<\/em>, kter\u00fd se myln\u011b s\u00a0gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bem zam\u011b\u0148uje. \u00dakolem t\u00e9to slo\u017eky v\u0161ak byly pouze rekognoskace prostor\u016f, sestaven\u00ed pl\u00e1n\u016f a map, dislokace vojsk a jejich zabezpe\u010den\u00ed. Byl to zabezpe\u010dovac\u00ed org\u00e1n, kter\u00fd nem\u011bl naprosto nic spole\u010dn\u00e9ho s pl\u00e1nov\u00e1n\u00edm a \u0159\u00edzen\u00edm bojov\u00fdch operac\u00ed (t\u00edm se zab\u00fdval hlavn\u00ed stan a vojensk\u00e9 kolegium, je\u017e ale s\u00eddlilo v\u00a0Sankt-Pet\u011brburgu a ne v poli). Jeho p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky tvo\u0159ili u\u010denci, topografov\u00e9, \u0159adov\u00ed d\u016fstojn\u00edci i uniformovan\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci civiln\u00edch sbor\u016f. Gener\u00e1ln\u00ed \u0161t\u00e1b byl znovu z\u0159\u00edzen a\u017e roku 1812, nepochybn\u011b z\u00e1sluho Barclaye de Tollyho.<\/p>\n

                Rakousk\u00e1 arm\u00e1da pochopiteln\u011b \u0161t\u00e1b m\u011bla, av\u0161ak do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry podobn\u00fd \u0161t\u00e1bu prusk\u00e9mu, tedy t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00fd org\u00e1n, strukturovan\u00fd v\u00a0duchu frederik\u00e1nsk\u00fdch vzor\u016f. Tento \u0161t\u00e1b, u Slavkova\u00a0 reprezentovan\u00e1 Generalquartiermeisterem<\/em> Franzem von Weyrotherem, musel tedy suplovat rusk\u00fdm sil\u00e1m i chyb\u011bj\u00edc\u00ed \u0161t\u00e1b jejich. M\u011bl s\u00a0t\u00edm jist\u00e9 zku\u0161enosti ze spole\u010dn\u00e9ho ta\u017een\u00ed pod Suvorovem v\u00a0roce 1799, kde se jasn\u011b uk\u00e1zalo, jak nesm\u00edrn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00e1 a obt\u00ed\u017en\u00e1 takov\u00e1 spolupr\u00e1ce (vzhledem k\u00a0odli\u0161nostem jazykov\u00fdm \u0159\u00e1dov\u00fdm zvykov\u00fdm, p\u0159edsudk\u016fm, atd.) je.19)<\/sup><\/p>\n

                Weyrotherem veden\u00e1 porada v\u00a0p\u0159edve\u010der bitvy u Slavkova je dostate\u010dn\u011b zn\u00e1ma z\u00a0Langeronov\u00fdch pam\u011bt\u00ed, a zd\u00e1 se, \u017ee nejde o subjektivn\u00ed hodnocen\u00ed. Stutterheimova relace k\u00a0jeho osob\u011b poznamenala:20)<\/sup><\/p>\n

                \u201e…byl sice d\u016fstojn\u00edkem s\u00a0velkou osobn\u00ed odvahou, nem\u011bl v\u0161ak dostatek du\u0161evn\u00edch sil a rovn\u011b\u017e nebyl schopen velet. M\u00e1lo se staral o prov\u00e1d\u011bn\u00ed vlastn\u00edch operac\u00ed a lehce se vzd\u00e1val sv\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, aby se podvolil m\u00edn\u011bn\u00ed jin\u00fdch. <\/em><\/p>\n

                Pokud jde o \u0161t\u00e1b rakousk\u00e9 arm\u00e1dy, konstituoval se v \u00fa\u010dinn\u00fd org\u00e1n pom\u011brn\u011b dlouho, av\u0161ak v roce 1813 zvl\u00e1dal pod veden\u00edm V\u00e1clav Radeck\u00e9ho z\u00a0Rad\u010de jak v\u0161echny \u00fakoly vlastn\u00ed, tak i ot\u00e1zky koordinace a spolupr\u00e1ce se \u0161t\u00e1by dal\u0161\u00ed spojeneck\u00fdch sil. Vzhledem k\u00a0po\u010detn\u00edm stav\u016fm t\u011bchto arm\u00e1d se lze opr\u00e1vn\u011bn\u011b domn\u00edvat, \u017ee Berthier\u016fv \u0161t\u00e1b p\u0159ed\u010dil. Nutno z\u00e1rove\u0148 upozornit, \u017ee (narozd\u00edl od \u0161t\u00e1bu francouzsk\u00e9ho) se ve spojeneck\u00fdch \u0161t\u00e1bech od roku 1813 vyskytuje \u0159ada vyhran\u011bn\u00fdch osobnost\u00ed (Toll, Scharnhorst, Gneisenau, Clausewitz, Jomini, atd.).<\/p>\n

                  \n
                1. Koordinace p\u0159esun\u016f a jejich rychlost<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

                  Kvalita koordinace p\u0159esun\u016f je podm\u00edn\u011bna mnoha z\u00a0v\u00fd\u0161e uveden\u00fdch bod\u016f. Obrat a p\u0159esun Arm\u00e9e des C\u00f4tes d\u2019Oc\u00e9an<\/em> k\u00a0severov\u00fdchodn\u00ed hranici Napoleon ovl\u00e1dan\u00e9ho \u00fazem\u00ed, p\u0159echod \u201esedmi proud\u016f\u201c k\u00a0Dunaji, ulmsk\u00fd man\u00e9vr i zp\u016fsob proveden\u00ed koncentrace sil u Slavkova jednozna\u010dn\u011b potvrzuj\u00ed mistrovsk\u00e9 pl\u00e1nov\u00e1n\u00ed, sou\u010dinnost a realizaci Napoleonem pou\u017eit\u00e9ho modelu. Pokud jde o rychlost, sta\u010d\u00ed p\u0159ipomenout ok\u0159\u00eddlenou v\u011btu c\u00edsa\u0159ov\u00fdch o tom, \u017ee vyhr\u00e1v\u00e1 v\u00e1lku jejich nohama. Tato rychlost (neuv\u011b\u0159iteln\u00e1 nap\u0159. p\u0159i Davoutov\u011b p\u0159esunu od V\u00eddn\u011b) pramen\u00ed nejen z\u00a0vycvi\u010denosti, n\u00e1vyku a otu\u017eilosti, ale i ze zp\u016fsobu veden\u00ed vojensk\u00fdch operac\u00ed, p\u0159enesen\u00e9ho Napoleonem z\u00a0italsk\u00e9ho v\u00e1l\u010di\u0161t\u011b. V\u00a0tomto proveden\u00ed se v\u00e1lka \u017eiv\u00ed v\u00e1lkou, postup nezat\u011b\u017euje tr\u00e9n, zavazadla, stany, p\u0159\u00edsun potravin, atd. Voj\u00e1k mus\u00ed po\u010d\u00edtat se str\u00e1d\u00e1n\u00edm, velen\u00ed s\u00a0rekvizicemi a maraude<\/em>, ko\u0159ist\u011bn\u00edm.<\/p>\n

                  \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Tato rychle se pohybuj\u00edc\u00ed arm\u00e1da stoj\u00ed proti nep\u0159\u00edteli, jen\u017e se doslova vle\u010de21)<\/sup>. V\u00a0duchu frederik\u00e1nsk\u00fdch koncepc\u00ed je z\u00e1visl\u00e1 na obrovsk\u00e9m tr\u00e9nu, povozech, p\u0159\u00edsunu, snaze o pravideln\u00e9 z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed, poln\u00edch le\u017een\u00edch, atd. Nutno \u0159\u00edci, \u017ee rakousk\u00e1 brann\u00e1 moc se od t\u011bchto z\u00e1sad oprostila teprve snad na francouzsk\u00e9m \u00fazem\u00ed roku 1814, nebo\u0165 n\u00e1siln\u00e9 rekvizice pokud mo\u017eno odm\u00edtala a maraude<\/em>, ko\u0159ist\u011bn\u00ed, tolerovala mnohem m\u00e9n\u011b ne\u017e Prusov\u00e9 i Rusov\u00e9.<\/p>\n

                  \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Rychlost jako svrchovan\u00e1 v\u00fdhoda Napoleonovy arm\u00e1da, zcela zmizela tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159\u00a0polsk\u00e9mu sn\u011bhu a bl\u00e1tu roku 1807; Bennigsenovy s\u00edly (snad z\u00a0n\u00e1vyku na rusk\u00e9 cesty a s\u00a0ohledem na sebezap\u0159en\u00ed rusk\u00e9ho voj\u00e1ka) se zde pohybovaly nejednou mnohem rychleji. Ani v\u00a0roce 1812 nesta\u010dila dohnat a zastavit arm\u00e1dy Barclayovy. V\u00a0roce 1813 a 1814 z\u016fst\u00e1vala pohyblivost napoleonsk\u00fdch vojsk st\u00e1le obdivuhodn\u00e1 (p\u0159ipome\u0148me p\u0159esun k\u00a0Dr\u00e1\u017e\u010fan\u016fm a celou Campagne de France<\/em>), nicm\u00e9n\u011b Bl\u00fccherova Slezsk\u00e1 arm\u00e1da se ned\u00e1 po str\u00e1nce pohyblivosti nijak zahanbit. P\u0159\u00edkladem m\u016f\u017ee b\u00fdt rychl\u00fd a p\u0159ekvapiv\u00fd p\u0159esun z\u00a0prostoru Budy\u0161\u00edna k\u00a0p\u0159echodu Labe u Wartenburgu na p\u0159elomu l\u00e9ta a podzimu 1813, ve svrchovan\u00e9 m\u00ed\u0159e pak \u00fastupov\u00fd man\u00e9vr od Ligny p\u0159es Wavre s\u00a0c\u00edlem spojen\u00ed s\u00a0Brity u Waterloo.<\/p>\n

                  \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Pokud jde o koordinaci, sk\u00fdtaj\u00ed ta\u017een\u00ed roku 1813 \u2013 1815 nes\u010detn\u011b p\u0159\u00edklad\u016f velmi dobr\u00e9ho proveden\u00ed (a zna\u010dn\u011b d\u016fsledn\u00e9ho napl\u0148ov\u00e1n\u00ed v\u00a0Trachenbergu p\u0159ijat\u00fdch strategicko-taktick\u00fdch z\u00e1sad), je\u017e vzalo Napoleonovi nejednu v\u00fdhodu. C\u00edsa\u0159 byl st\u00e1le rychl\u00fd, protivn\u00edk v\u0161ak v\u00a0rychlosti nezaost\u00e1val, nebo\u0165 se dok\u00e1zal a\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u010dasto vyv\u00e1zat, odpoutat a vyhnout st\u0159etu. Zat\u00edmco Napoleonova koordinace v\u00e1zla (zvolme jako p\u0159\u00edklad Ney\u016fv p\u0159esun k\u00a0bitv\u011b u Budy\u0161\u00edna, nebo Bertrand\u016fv p\u0159esun k\u00a0bitv\u011b u L\u00fctzenu), spojeneck\u00e1 se siln\u011b zlep\u0161ovala, a to nikoliv nejen na \u00farovni sbor\u016f, ale cel\u00fdch arm\u00e1d!<\/p>\n

                    \n
                  1. Ideologie, tj. motivace vojsk<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

                    Grande Arm\u00e9e<\/em> z\u016fst\u00e1vala v\u00a0roce 1805 arm\u00e1dou n\u00e1rodn\u00ed. P\u0159i p\u0159ekro\u010den\u00ed R\u00fdna bylo z\u00a0200\u00a0000 mu\u017e\u016f 30\u00a0000 cizinc\u016f,22)<\/sup> z\u00a0velk\u00e9 \u010d\u00e1sti v\u0161ak frankofonn\u00edch. C\u00edsa\u0159stv\u00ed bylo mlad\u00e9, ide\u00e1ly dobyva\u010dn\u00e9 revoluce je\u0161t\u011b \u017eily, v\u00edt\u011bzn\u00e9 tradice rovn\u011b\u017e p\u016fsobily, stejn\u011b jako sep\u011bt\u00ed s\u00a0vlast\u00ed, tj. se z\u00e1zem\u00edm, jeho obyvatelstvem, atd. Se vznikem R\u00fdnsk\u00e9 konfederace (a dal\u0161\u00edch politick\u00fdch koalic) se z\u00a0napoleonsk\u00e9ho vojska st\u00e1v\u00e1 arm\u00e1da nadn\u00e1rodn\u00ed, \u201eB\u00e1bel jazyk\u016f\u201c, jak p\u00ed\u0161\u00ed mnoz\u00ed pam\u011btn\u00edci. U francouzsk\u00fdch jednotek sl\u00e1bne spojen\u00ed s\u00a0vlast\u00ed, z\u00a0arm\u00e1dy se st\u00e1v\u00e1 c\u00edsa\u0159em preferovan\u00e1 kasta, vzhl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed pohrdav\u011b na p\u00e9kin<\/em>, civily. Snad nejv\u00fdsti\u017en\u011bji tuto prom\u011bnu zachytil ve sv\u00fdch memo\u00e1rech husar de Rocca:23<\/sup>)<\/p>\n

                    \u201eProch\u00e1zeli jsme Franci\u00ed jako kdyby to byla nov\u011b poroben\u00e1 a na\u0161im zbran\u00edm podroben\u00e1 zem\u011b. (…) Voj\u00e1ci Velk\u00e9 arm\u00e1dy neztratili ve Francii zp\u016fsoby, kter\u00e9 si osvojili v\u00a0N\u011bmecku. Zbyte\u010dn\u011b tyranizovali m\u011bstsk\u00e9 obyvatelstvo i roln\u00edky, u nich\u017e bydleli. Pomocn\u00e9 jednotky nedok\u00e1zaly pochopit, \u017ee si ve Francii po\u010d\u00edn\u00e1me jako v\u00a0dobyt\u00e9 zemi. Jejich voj\u00e1ci si \u0159\u00edkali, \u017ee takov\u00fd je zvyk, a \u017ee se francouzsk\u00e9 jednotky chovaj\u00ed doma stejn\u011b jako v\u00a0N\u011bmecku a Polsku. Obyvatelstvo m\u011bst a vesnic, jimi\u017e jsme proch\u00e1zeli, trp\u011bliv\u011b sn\u00e1\u0161elo onen ozbrojen\u00fd proud, kter\u00fd se na n\u011bj \u0159inul.\u201c<\/p>\n

                    Co p\u0159etrvalo? Charismatick\u00fd c\u00edsa\u0159, v\u00edra v\u00a0nep\u0159emo\u017eitelnost a jeho genialitu, touha po pov\u00fd\u0161en\u00ed a vzestupu.<\/p>\n

                    Co mohlo motivovat rakousk\u00e9ho voj\u00e1ka, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edka nadn\u00e1rodn\u00ed arm\u00e1dy? Tot\u00e9\u017e, co\u00a0 zbylo pozd\u011bji voj\u00e1ku Napoleonovu: v\u00edra v\u00a0panovn\u00edka, oddanost tr\u016fnu, p\u0159\u00edslu\u0161nost k\u00a0vojensk\u00e9mu stavu (v\u00a0n\u011bm\u017e p\u0159ece jen p\u0159etrv\u00e1valy patriarch\u00e1ln\u00ed vztahy). U rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f trojice B\u016fh, car, vlast, k\u00a0tomu fatalismus s\u00a0nesm\u00edrn\u00fdm sebeob\u011btov\u00e1n\u00edm a p\u0159\u00edslove\u010dn\u00e1 state\u010dnost. Ide\u00e1l\u016f m\u011bl tedy Napoleon\u016fv voj\u00e1k u Slavkova nepochybn\u011b v\u00edce. Kdy\u017e se v\u0161ak rozho\u0159el v\u00a0Evrop\u011b plamen n\u00e1rodn\u011b osvobozovac\u00ed v\u00e1lky, p\u0159enesen\u00fd Rusy zpoza hranic do Pruska a odtud d\u00e1l, motivace byla jednozna\u010dn\u011b na stran\u011b koalice. Jakmile se v\u00e1lka p\u0159enesla na francouzsk\u00e9 uzem\u00ed, bylo snad mo\u017en\u00e9 opakovat lev\u00e9e en masse, Napoleon to ale tvrdo\u0161\u00edjn\u011b odm\u00edtal jak roku 1814, tak i v\u00a0roce 1815, nebo\u0165 n\u011bco podobn\u00e9ho jej mohlo p\u0159ipravit o tr\u016fn stejn\u011b dob\u0159e jako nep\u0159\u00edtel.<\/p>\n

                      \n
                    1. Informovanost o nep\u0159\u00edteli, odhad sil, podcen\u011bn\u00ed \u010di p\u0159ecen\u011bn\u00ed<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

                      U Slavkova, zd\u00e1 se, plnilo Napoleonovo lehk\u00e9 jezdectvo svoji \u00falohu v\u00a0pr\u016fzkumu v\u00fdjime\u010dn\u011b dob\u0159e, n\u011bkolik dn\u00ed p\u0159ed bitvou bylo v\u00a0dotyku s\u00a0nep\u0159\u00edtelem a pr\u016fb\u011b\u017en\u011b informovalo. Vy\u010dk\u00e1vac\u00ed pozice d\u00e1vala mo\u017enost rychl\u00e9mu p\u0159enosu zpr\u00e1v, z\u010d\u00e1sti vyu\u017eil Napoleon Chappeho optick\u00e9ho telegrafu. To v\u0161e umo\u017enilo napl\u00e1novat \u201eharmonogram\u201c p\u0159\u00edsunu posil (Davout, Bernadotte) a pot\u0159ebn\u00e9 \u010dasy ke koncentraci.<\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 Informovanost spojenc\u016f byla velmi \u0161patn\u00e1, sta\u010d\u00ed op\u011bt nahl\u00e9dnout do Stutterheimovy relace, v\u00a0n\u00ed\u017e se \u0159\u00edk\u00e1:<\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eP\u0159edn\u00ed rusk\u00e9 hl\u00eddky nem\u011bly \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy o postaven\u00ed a s\u00edle nep\u0159\u00edtele; kn\u00ed\u017ee Bagration po krat\u0161\u00ed dobu nev\u011bd\u011bl, kde se nach\u00e1z\u00ed francouzsk\u00fd p\u0159edvoj. Tak\u00e9 Raku\u0161an\u00e9 m\u011bli \u010dasto neur\u010dit\u00e9 zpr\u00e1vy, i kdy\u017e jim jejich z\u00edsk\u00e1n\u00ed nem\u011blo \u010dinit \u017e\u00e1dn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, proto\u017ee byli na sv\u00e9m \u00fazem\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 O n\u011bkolik str\u00e1nek d\u00e1l gener\u00e1l Stutterheim konstatoval:<\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 \u201eO s\u00edle a pohybech nep\u0159\u00edtele byl Kutuzov informov\u00e1n ne\u00fapln\u011b i v\u00a0dob\u011b, kdy bylo rozhodnuto op\u011bt v\u00e9st v\u00e1lku \u00fato\u010dn\u011b. Zpr\u00e1vy z\u00a0okol\u00ed se opakovaly a p\u0159edn\u00ed hl\u00eddky nic nehl\u00e1sily.\u201c<\/em><\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 V\u00a0roce 1805 si Napoleon po\u010d\u00ednal mimo\u0159\u00e1dn\u011b uv\u00e1\u017eliv\u011b (snad i proto, \u017ee byl na n\u011bmeck\u00e9m v\u00e1l\u010di\u0161ti poprv\u00e9 a nikdy p\u0159edt\u00edm ne\u0159\u00eddil tak velik\u00e9 masy), m\u011bl velmi dobr\u00e9 informace (z\u010d\u00e1sti poch\u00e1zej\u00edc\u00ed od Savaryho s\u00edt\u011b inform\u00e1tor\u016f), mapy i dostatek lehk\u00e9ho jezdectva. Od roku 1807 lze zjistit, \u017ee mu mnoh\u00e9 z\u00a0toho sch\u00e1z\u00ed. Snad nejmarkantn\u011bji se nedostatek topografick\u00fdch podklad\u016f, zpr\u00e1v jezdeck\u00e9ho pr\u016fzkumu a informac\u00ed m\u00edstn\u00edho obyvatelstva projevuje v\u00a0ta\u017een\u00ed 1812, zvl\u00e1\u0161t\u011b za postupu od N\u011bmenu ke Smolensku a p\u0159i smolensk\u00e9m man\u00e9vru samotn\u00e9m24)<\/sup>.<\/p>\n

                      \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 U Slavkova podce\u0148ovali spojenci Francouze (viz Langeronovy, S\u00e9gurovy a mnoh\u00e9 jin\u00e9 pam\u011bti) podobn\u011b, jako to ud\u011blali Prusov\u00e9 v\u00a0roce 1806; Napoleon si vynutil respekt a tato situace se u\u017e nem\u011bla opakovat. Za\u010dal to b\u00fdt naopak on, kdo podce\u0148oval protivn\u00edka. O p\u0159\u00edklady nen\u00ed nouze, nejmarkantn\u011bj\u0161\u00ed najdeme v\u00a0roce 1813 ve vztahu k\u00a0reformovan\u00e9 prusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b obecn\u011b, k\u00a0Bl\u00fccherov\u011b Slezsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a potom k\u00a0Bernadottovi a j\u00edm veden\u00e9 Severn\u00ed arm\u00e1d\u011b.<\/p>\n

                        \n
                      1. Taktick\u00e9 z\u00e1sady a prvky dan\u00e9 arm\u00e1dy<\/strong><\/li>\n<\/ol>\n

                        Protivn\u00edky odli\u0161ovala u Slavkova taktika; Francouzi u\u017e l\u00e9ta u\u017e\u00edvali taktiku \u00fato\u010dn\u00fdch kolon (sm\u00ed\u0161en\u00fdch sestav, tedy kombinov\u00e1n\u00edm linie a kolony), jejich protivn\u00edky charakterizovala star\u00e1 frederik\u00e1nsk\u00e1 line\u00e1rn\u00ed taktika. S\u00a0t\u0159\u00ed\u0159adou lini\u00ed se v\u00a0\u010dlenit\u00e9m ter\u00e9nu h\u016f\u0159e man\u00e9vrovalo a k\u00a0pr\u016fnik\u016fm do nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sestav nebyla zp\u016fsobil\u00e1. Jen\u017ee i tato v\u00fdhoda (a nezd\u00e1 se, \u017ee by byla na francouzsk\u00e9 stran\u011b roku 1805 v\u00fdrazn\u00e1) v\u00a0dal\u0161\u00edch ta\u017een\u00edch zmizela. U Raku\u0161an\u016f pon\u011bkud pomaleji, nebo\u0165 reformy arciv\u00e9vody Karla pokl\u00e1daly \u00fato\u010dnou kolonu za ne\u00fa\u010delnou (av\u0161ak linii nahradily sestavou zvanou Masse<\/em>; \u00fato\u010dn\u00e9 kolony za\u010dal d\u016fsledn\u011b uplat\u0148ovat a\u017e kn\u00ed\u017ee Schwarzenberg). Rusk\u00e1 arm\u00e1da uplatnila \u00fato\u010dn\u00e9 kolony u\u017e v\u00a0polsk\u00e9m ta\u017een\u00ed 1807<\/p>\n

                        \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 St\u0159eleck\u00e9 \u0159et\u011bzy a harcovnickou taktiku nalezneme u v\u0161ech t\u0159\u00ed arm\u00e1d, bojuj\u00edc\u00edch u Slavkova. Pam\u011bti a hl\u00e1\u0161en\u00ed jasn\u011b nazna\u010duj\u00ed, \u017ee harcovnickou taktiku ovl\u00e1daly v\u00a0rusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b nejen mysliveck\u00e9, ale i mu\u0161ket\u00fdrsk\u00e9 pluky, by\u0165 to Ustav<\/em> neobsahoval, a pou\u017e\u00edvaly ji zejm\u00e9na p\u0159i kryt\u00ed, v\u00a0zadn\u00edm voji. Rozd\u00edl tkv\u011bl sp\u00ed\u0161e v\u00a0tom, \u017ee se harcovnick\u00e1 taktika rakousk\u00e9 a rusk\u00e9 arm\u00e1dy odv\u00edjela od stanoven\u00fdch sch\u00e9mat a povel\u016f, francouzsk\u00e1 stav\u011bla na iniciativ\u011b, podnikavosti a samostatnosti dvojic.<\/p>\n

                        \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 I kar\u00e9 znaly v\u0161echny t\u0159i arm\u00e1dy. Rakousk\u00e9 a rusk\u00e9 vyhl\u00ed\u017eej\u00ed na prvn\u00ed pohled t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u011b, Nafzigerova studie \u201eImperial Bayonnets\u201c<\/em>, porovn\u00e1vaj\u00edc\u00ed \u010dasy batalion\u016f\u00a0 jednotliv\u00fdch arm\u00e1d, pot\u0159ebn\u00e9 ke zm\u011bn\u00e1m tvaru, v\u0161ak uv\u00e1d\u00ed cosi jin\u00e9ho.25)<\/sup> V\u00a0obdob\u00ed 1800 \u2013 1808 byly rakousk\u00e9 jednotky (s pou\u017eit\u00edm rychlej\u0161\u00edho Doublierschritt<\/em>) p\u0159i zm\u011bn\u00e1ch v\u0161ech tvar\u016f nepatrn\u011b rychlej\u0161\u00ed (uv\u00e1d\u011bny jsou tvary kolona v\u00a0linii, kolona v\u00a0kar\u00e9, linie v\u00a0kolonu, linie v\u00a0kar\u00e9) ne\u017e Francouzi! Tot\u00e9\u017e p\u0159ekvapiv\u011b plat\u00ed i o jednotk\u00e1ch rusk\u00fdch!<\/p>\n

                        V\u00a0letech 1809 \u2013 1815 se situace pon\u011bkud m\u011bn\u00ed, francouzsk\u00e9 \u010dasy se zkracuj\u00ed (u kolony a linie ve \u010dtverec) v\u00a0d\u016fsledku zm\u011bn\u011bn\u00e9 a redukovan\u00e9 struktury praporu. Ve tvaru kolona v\u00a0linii, se Francouzi vyrovn\u00e1vaj\u00ed Raku\u0161an\u016fm a p\u0159ibli\u017euj\u00ed Rus\u016fm, ve zm\u011bna kolona v\u00a0kar\u00e9 u Francouz\u016f p\u0159ed\u010d\u00ed v\u0161echny s\u00a0v\u00fdjimkou reformovan\u00fdch Prus\u016f, p\u0159i zm\u011bn\u011b linie v\u00a0kolonu se srovn\u00e1 s\u00a0Raku\u0161any, p\u0159i zm\u011bn\u011b linie do \u010dtverce ale z\u016fstanou Napoleonsk\u00e1 vojska st\u00e1le pozadu. Obecn\u011b se d\u00e1 \u0159\u00edci, \u017ee v\u00a0tomto obdob\u00ed dok\u00e1\u017e\u00ed m\u011bnit tvary nejrychleji Prusov\u00e9.<\/p>\n

                        P\u0159ipus\u0165me ov\u0161em, \u017ee toto je, \u0159e\u010deno s Goethem, \u0161ediv\u00e1 teorie, nad n\u00ed\u017e se strom \u017eit\u00ed zelen\u00e1, matematick\u00fd p\u0159\u00edklad, kter\u00fd po\u010d\u00edt\u00e1 s\u00a0ide\u00e1ln\u00ed a vyrovnanou secvi\u010denost\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e nebere do \u00favahy legend\u00e1rn\u00ed flexibilutu francouzsk\u00e9 p\u011bchoty.<\/p>\n

                        Nov\u00fd (a Aspern i Wagramu svrchovan\u011b \u00fa\u010dinn\u00fd) prost\u0159edek p\u0159edstavovaly arciv\u00e9vodou Karlem zaveden\u00e9 Massen<\/em>, do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ovlivn\u011bn\u00e9 prusk\u00fdm Quarre plein<\/em>, sev\u0159enou kolonou. Kombinovaly pr\u016fraznost kolony a bezpe\u010dnost p\u0159ed jezdectvem, jen pro d\u011blost\u0159electvo p\u0159edstavovaly (zejm\u00e9na Divisionmasse<\/em>) p\u0159\u00edli\u0161 kompaktn\u00ed c\u00edl.<\/p>\n

                        —<\/p>\n

                        Tolik tedy letmo nast\u00edn\u011bn\u00e9 body. Pokud o\u010dek\u00e1v\u00e1te celkov\u00e9 zhodnocen\u00ed, mus\u00edm v\u00e1s zklamat. Ot\u00e1zky, je\u017e jsem s\u00e1m sob\u011b i v\u00e1m polo\u017eil, jsou sp\u00ed\u0161e n\u00e1m\u011bty k\u00a0mo\u017en\u00e9 diskusi a k p\u0159\u00edpadn\u00e9mu rozpracov\u00e1n\u00ed. Zkuste si na on\u011bch deset bod\u016f odpov\u011bd\u011bt, by\u0165 v\u00e1m to t\u0159eba p\u0159ipad\u00e1 ned\u016fstojn\u00e9, jako na kv\u00edz, p\u0159i\u010dem\u017e si mo\u017en\u00e1 budete muset n\u011bkter\u00e9 z\u00a0nich rozd\u011blit na v\u00edc polo\u017eek. M\u00edsto \u201eano\u201c, \u201ene\u201c a \u201enev\u00edm\u201c dosazujte v\u00a0\u00favodu nazna\u010den\u00e9 kategorie, tedy to, zda ona polo\u017eka tvo\u0159ila Napoleonovu:<\/p>\n

                        A: trvalou p\u0159ednost (tj. obecn\u00e9)<\/p>\n

                        B: p\u0159ednost do\u010dasnou, je\u017e se v\u00a0dal\u0161\u00edch ta\u017een\u00edch vyrovnala \u010di obr\u00e1tila v\u00a0jeho<\/p>\n

                        \u00a0\u00a0\u00a0\u00a0 neprosp\u011bch (tj. zvl\u00e1\u0161tn\u00ed)<\/p>\n

                        C: p\u0159ednost v\u00fdjime\u010dnou a neopakovatelnou (tj. jedine\u010dn\u00e9)<\/p>\n

                        Sami tak odpov\u00edte na ot\u00e1zku, jak\u00e9 m\u00edsto slavkovsk\u00e9 bitv\u011b v\u00a0Napoleonov\u00fdch ta\u017een\u00edch n\u00e1le\u017e\u00ed. A tak\u00e9 nepochybn\u011b na to, pro\u010d pozd\u011bji (z \u010dist\u011b vojensk\u00e9ho hlediska, s\u00a0pominut\u00edm ot\u00e1zky materi\u00e1ln\u00edch i lidsk\u00fdch zdroj\u016f i politick\u00fdch aspekt\u016f) v\u00edt\u011bzila protinapoleonsk\u00e1 koalice.<\/p>\n

                        Pozn\u00e1mky:<\/p>\n

                          \n
                        1. Yorck von Wartenburg: Napoleon jako vojev\u016fdce, B. Ko\u010d\u00ed, Praha 1926, d\u00edl 2, str. 262.<\/li>\n
                        2. Die Schlacht bei Austerlitz. Von einen Offizier und Augenzeugen (tzv. Stutterheimova relace). Citov\u00e1no z\u00a0\u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu in: Bitva u Slavkova, Moravsk\u00e9 muzeum v\u00a0Brn\u011b, 1979.<\/li>\n
                        3. Lombar\u00e8s, Michel de: Devant Austerlitz. Sur les traces de la pens\u00e9e de l\u00b4Empereur. In: Revue historique de l\u00b4arm\u00e9e, 3, Septembere 1947.<\/li>\n
                        4. Lombar\u00e8s, Michel de , c. d. str. 65. V origin\u00e1le: \u201e…et pendant qu\u00b4ils marcheront sur nos batteries, je veux faire attaquer leurs flancs\u201c.<\/li>\n
                        5. Tamt\u00e9\u017e. V\u00a0origin\u00e1le:\u201e…et pendant qu\u00b4ils marcheront pour tourner ma droite, ils me pr\u00e9senteront le flanc\u201c.<\/li>\n
                        6. Castle, Ian: Austerlitz 1805. Campaign Series 101, Osprey Military, 2002.<\/li>\n
                        7. Samek, Jakub: Ordre de bataille v\u00a0bitv\u011b u Slavkova. Historia Militaris 1792 \u2013 1815, 2\/2002, str. 22 \u2013 25.<\/li>\n
                        8. Duffy, Christopher: Borodino and the War of 1812. Cassel and Co., London 1999.<\/em><\/li>\n
                        9. Hofschr\u00f6er, Peter: Leipzig 1813. The Battle of the Nations. Campaign Series 25, Osprey Military, London 1993.<\/em><\/li>\n
                        10. Muir, Rory: Tactics and the Experience of Battle in the Age of Napoleon. Yale University Press, 1998, str. 15.<\/li>\n
                        11. Tamt\u00e9\u017e, str. 12.<\/li>\n
                        12. Poznamenejme pouze, \u017ee v\u00fd\u0161e citovan\u00fd Muir dosp\u011bl k\u00a0obecn\u00e9mu pod\u00edlu jezdectva ve v\u00fd\u0161i 10 \u2013 20% arm\u00e1dy a d\u011blost\u0159electva na 11%.<\/li>\n
                        13. Kova\u0159\u00edk Ji\u0159\u00ed: V\u00edt\u011bzn\u00e9 roky. Napoleonova ta\u017een\u00ed I. Akcent, T\u0159eb\u00ed\u010d 2003.<\/li>\n
                        14. T\u00fd\u017e: Nejist\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Napoleonova ta\u017een\u00ed II. Akcent, T\u0159eb\u00ed\u010d 2003.<\/li>\n
                        15. Tamt\u00e9\u017e, pokud jde o arm\u00e1du rakouskou. Podrobn\u011bj\u0161\u00ed rozklad o zm\u011bn\u00e1ch v\u00a0arm\u00e1d\u011b rusk\u00e9 a prusk\u00e9 je obsa\u017een v\u00a0I. svazku (viz pozn. 11) a ve III. svazku (\u201eProti v\u0161em\u201c) v\u00fd\u0161e cit. pr\u00e1ce \u201eNapoleonova ta\u017een\u00ed\u201c.<\/li>\n
                        16. Die Schlacht bei Austerlitz, c.d.<\/li>\n
                        17. Bl\u00ed\u017ee viz Lachouque, Henry: Napol\u00e9on, 20 ans de campagnes. Arthaud, Paris 1964, str, 106 a d.<\/li>\n
                        18. V\u00a0t\u00e9to souvislosti do jist\u00e9 m\u00edry plat\u00ed jinak hodn\u011b p\u0159\u00edkr\u00e9 hodnocen\u00ed v\u00a0Marbotov\u00fdch pam\u011btech.<\/li>\n
                        19. Duffy, Christopher: Rusko-rakousk\u00e1 vojensk\u00e1 spolupr\u00e1ce: p\u0159\u00edpad z\u00a0roku 1799. Sborn\u00edk p\u0159edn\u00e1\u0161ek IV. mezin\u00e1rodn\u00edho napoleonsk\u00e9ho kongresu, \u010cSNS, Slavkov 1999.<\/li>\n
                        20. Die Schlacht bei Austerlitz, c.d.<\/li>\n
                        21. Podrobn\u011b viz Uhl\u00ed\u0159, Du\u0161an: Slunce nad Slavkovem. Akcent, T\u0159eb\u00ed\u010d 2001. Z\u00a0dobov\u00fdch materi\u00e1l\u016f srv. nap\u0159.: Die Schlacht bei Austerlitz, c.d.<\/li>\n
                        22. Blond, Georges: La Grande Arm\u00e9e. Arms and Armour, London 1995, str. 512.<\/li>\n
                        23. Rocca, Albert Jean Michel de: In the Peninsula with a French Hussar. Memoirs of the War of the French in Spain. Greenhill Books, London 1990.<\/li>\n
                        24. V\u00a0t\u00e9to souvislosti stoj\u00ed za pozornost zejm\u00e9na rozbor smolensk\u00e9ho man\u00e9vru v\u00a0Clausewitzov\u011b \u201e<\/em>Feldzug 1812 in Russland\u201c, jen\u017e by bylo nutno porovnat s\u00a0dobov\u00fdmi mapami.<\/em><\/li>\n
                        25. Nafziger, George: Imperial Bayonets. Tactics of the Napoleonic Battery, Batallion and Brigade as found in Contemporany Regulations. Greenhill Books, London 1996, tab. 34 a 35.<\/li>\n<\/ol>\n

                          \u00a0<\/em><\/p>\n

                           <\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

                          Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk, historik a autor vojensko-historick\u00e9 literatury v\u011bnovan\u00e9 \u010dasto obdob\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek, a dlouholet\u00fd spolupracovn\u00edk Projektu Austerlitz, p\u0159ednesl tento dnes na webu s jeho laskav\u00fdm souhlasem publikovan\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek na konferenci po\u0159\u00e1dan\u00e9 v r\u00e1mci 198. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy v roce 2003.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14075,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,142],"tags":[5875,5932,5867,5899],"class_list":["post-12595","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-prubeh","tag-bitva-u-slavkova","tag-jiri-kovarik","tag-napoleon","tag-napoleonske-valky"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12595","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=12595"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12595\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14537,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/12595\/revisions\/14537"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14075"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=12595"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=12595"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=12595"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}