![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/ilustrace\/napoleon_25.jpg\")
– J. MAC\u00c9<\/STRONG>, Slavn\u00e9 osobnosti. V\u00fdb\u011br c\u00edsa\u0159ovny Marie-Louisy (Personnages illustres. Les choix de l’Imp\u00e9ratrice Marie-Louise<\/EM>), s. 6-13. Josef\u00ednina neplodnost ohro\u017eovala rodinnou kontinuitu c\u00edsa\u0159sk\u00e9 vl\u00e1dy, Napol\u00e9on se proto rozhodl pro rozvod, ohl\u00e1\u0161en\u00fd 14. prosince 1809, a za\u010dal hledat nov\u00e9 vhodn\u00e9 „l\u016fno“ mezi nejvzne\u0161en\u011bj\u0161\u00edmi evropsk\u00fdmi dvory.<\/P>– A. FIERRO<\/STRONG>, Sv\u011bdectv\u00ed. Nepo\u0159\u00e1dek v arm\u00e1d\u011b ve \u0160pan\u011blsku (T\u00e9moignages. D\u00e9sordre de l’arm\u00e9e d’Espagne<\/EM>), s. 14-15. Roku 1904 byly vyd\u00e1ny Vzpom\u00ednky Salomona-Louise Laurillard-Fallota (1783-1873), vojensk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e c\u00edsa\u0159sk\u00fdch arm\u00e1d.<\/P> – R. FAGET<\/STRONG>, Velk\u00e9 bitvy. Bitva u Esslingu (21.-22. kv\u011btna 1809) (Les grandes batailles. La bataille d’Essling (21-22 mais 1809)<\/EM>), s. 16-29. L\u00ed\u010den\u00ed pr\u016fb\u011bhu bitvy je prov\u00e1zeno jej\u00edm velmi pou\u010dn\u00fdm panoramatick\u00fdm n\u00e1hledem Vincenta Pasquieriho (Ch\u00e2teau de Versailles<\/EM>).<\/P> – F. HOUDECEK<\/STRONG>, D\u011bjiny pluk\u016f. 16. dragounsk\u00fd pluk (Historique de r\u00e9giments. Le 16e r\u00e9giment de dragons<\/EM>), s.. 30-35. Dragouni byli pova\u017eov\u00e1ni d\u00edky sv\u00e9 schopnosti bojovat jako jezdectvo i jako p\u011bchota za arm\u00e1dn\u00ed elitu. Byli nasazeni na v\u0161ech boji\u0161t\u00edch revoluce i c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Mezi jejich jednotkami se v letech 1792-1815, a\u017e do sv\u00e9ho rozpu\u0161t\u011bn\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b vyznamenal 16. dragounsk\u00fd pluk, zalo\u017een\u00fd roku 1718 regentem Filipem Orl\u00e9ansk\u00fdm. D\u00edky bohat\u00e9mu archivn\u00edmu materi\u00e1lu je mo\u017eno sledovat jeho osud nap\u0159\u00ed\u010d celou Evropou.<\/P> – A. DELMAS<\/STRONG>, V\u00fdro\u010d\u00ed. Zrozen\u00ed Ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku (21. b\u0159ezna 1804) (Anniversaire. La naissance du Code civil (21 mars 1804)<\/EM>), s. 36-37. Po dlouh\u00e9m o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed a diskus\u00edch ve St\u00e1tn\u00ed rad\u011b, se 21. b\u0159ezna 1804 zrodil Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk, kter\u00fd upravoval spole\u010densk\u00e9, rodinn\u00e9 a obchodn\u00ed vztahy. V jeho textu se p\u0159\u00edmo projevily i aspirace budouc\u00edho c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f, Napol\u00e9ona I.<\/P> – J. JOURQUIN<\/STRONG>, Gener\u00e1lov\u00e9. Moreau, velk\u00fd soupe\u0159 Napol\u00e9ona (G\u00e9n\u00e9raux. Moreau, le grand rival de Napol\u00e9on<\/EM>), s. 38-45. T\u00e9m\u011b\u0159 ka\u017ed\u00fd v\u00ed, \u017ee divizn\u00ed gener\u00e1l Jean Victor Moreau (1763-1813) byl na rusk\u00e9 stran\u011b smrteln\u011b zran\u011bn v bitv\u011b u Dr\u00e1\u017e\u010fan, kde mu francouzsk\u00e1 d\u011blov\u00e1 koule utrhla nohu. V\u00edme, \u017ee si ho roku 1799 vybral po Jourdanovi Sieyes je\u0161t\u011b p\u0159edt\u00edm, ne\u017e se rozhodl pro Napol\u00e9ona, jako vhodn\u00e9ho mu\u017ee pro st\u00e1tn\u00ed p\u0159evrat. Jeho dlouhodob\u00e1 averze a opozice v\u016f\u010di Bonapartovi je rovn\u011b\u017e tak dob\u0159e zn\u00e1m\u00e1. Jeho osobnost a aspirace jsou ji\u017e m\u00e9n\u011b pr\u016fhledn\u00e9 – Jacques Jourquin je nasti\u0148uje v t\u00e9to studii. Zb\u00fdv\u00e1 jen dodat, \u017ee v\u011bdeckov\u00fdzkumn\u00fd t\u00fdm Projektu Austerlitz 2005 odhalil na severoz\u00e1pad\u011b \u010cech v kronice Rafaela Vl\u00e1dyky autentick\u00fd popis jeho posledn\u00edch chvil v Lounech, kde zem\u0159el 2. z\u00e1\u0159\u00ed 1813. A\u017e p\u016fjdete po Hrad\u010dansk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze, zastavte se p\u0159ed Arcibiskupsk\u00fdm pal\u00e1cem, v jeho berkovsk\u00e9 kapli v prvn\u00edm pat\u0159e toti\u017e bylo vystaveno jeho t\u011blo, ne\u017e bylo p\u0159evezeno do Petrohradu, kde odpo\u010d\u00edv\u00e1 dodnes. <\/P> – J.-O. BOUDON – J. GARNIER<\/STRONG>, V\u00e1lka. Italsk\u00e9 ta\u017een\u00ed 2: Od Lodi ke Castiglione (10. kv\u011bten-5. srpen 1796) (La guerre. La campagne d’Italie. 2 : De Lodi a Castiglione (10 mai – 5 aout 1796)<\/EM>),<\/EM> s. 46-53. P\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm z Cheraska z 28. dubna 1796 dos\u00e1hl Napol\u00e9on Bonaparte sv\u00e9ho prvn\u00edho c\u00edle: vy\u0159azen\u00ed piemontsk\u00e9 arm\u00e1dy gener\u00e1la Colliho z boje. Zb\u00fdvalo obr\u00e1tit se proti Raku\u0161an\u016fm.<\/P> – J. TULARD<\/STRONG>, Ud\u00e1lost. Hladov\u00e1 bou\u0159e v Caenu roku 1812 (Ev\u00e9nement. Une \u00e9meute de la faim a Caen en 1812<\/EM>), s. 54-58. V narozen\u00ed \u0158\u00edmsk\u00e9ho kr\u00e1le, 20. b\u0159ezna 1811, je mo\u017eno vid\u011bt jednu z vrcholn\u00fdch chvil C\u00edsa\u0159stv\u00ed. Sou\u010dasn\u011b se v\u0161ak projevily prvn\u00ed p\u0159\u00edznaky jeho krize. Historici mezi jej\u00edmi p\u0159\u00edznaky \u010dasto opom\u00edjeli ekonomickou krizi z let 1810-1812.<\/P> – D. CHANTERANNE<\/STRONG>, M\u00edsta napol\u00e9onsk\u00e9 historick\u00e9 pam\u011bti. Napol\u00e9on\u016fv rodn\u00fd d\u016fm v Ajacciu (Lieux napol\u00e9oniens. La maison natale a Ajaccio<\/EM>),s. 60-61. „Casa Bonaparte<\/EM>“ v korsick\u00e9m Ajacciu, kter\u00e1 byla po cel\u00e9 osmn\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed roz\u0161i\u0159ov\u00e1na mistrnou politikou koup\u00ed a investic, je dnes otev\u0159ena turist\u016fm, kte\u0159\u00ed tou\u017e\u00ed nav\u0161t\u00edvit m\u00edsto, kde se 15. srpna 1769 narodil Napoleone Buonaparte.<\/P> – K. HUGUENAUD<\/STRONG>, Dra\u017eby (Ventes aux encheres<\/EM>), s. 60-61. 31. ledna a 1. \u00fanora 2004 prob\u011bhla ve Fontainebleau dra\u017eba v\u00edce ne\u017e 800 p\u0159edm\u011bt\u016f z napoleonsk\u00e9 epochy.<\/P>