{"id":13446,"date":"2018-07-03T15:46:14","date_gmt":"2018-07-03T13:46:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=13446"},"modified":"2024-11-27T15:32:49","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:49","slug":"major-pescheloche-cerny-tulipan-smrtelne-raneny-u-slavkova","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/major-pescheloche-cerny-tulipan-smrtelne-raneny-u-slavkova\/","title":{"rendered":"Major Pescheloche: \u201e\u010cern\u00fd Tulip\u00e1n\u201c smrteln\u011b ran\u011bn\u00fd u Slavkova"},"content":{"rendered":"

Nada\u010dn\u00ed fond \u201eZtracen\u00ed lid\u00e9\u201c vznikl v roce 2017 jako neziskov\u00e1 organizace, kter\u00e1 si za sv\u016fj c\u00edl ur\u010dila nal\u00e9zat a identifikovat ob\u011bti napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek na \u00fazem\u00ed \u010cesk\u00e9 a Slovensk\u00e9 republiky.<\/p>\n

Zakladatelka fondu\u00a0Kl\u00e1ra \u010cudrn\u00e1kov\u00e1 na webu ztracenilide.cz<\/a> p\u00ed\u0161e: \u201ePo\u010dty voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed v na\u0161ich dvou zem\u00edch byli ulo\u017eeni k v\u011b\u010dn\u00e9mu sp\u00e1nku, jdou do desetitis\u00edc\u016f a v naprost\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b p\u0159\u00edpad\u016f jsou tyto ud\u00e1losti u\u017e zapomenuty. Net\u00fdk\u00e1 se to zdaleka jen dom\u00e1c\u00ed, tehdy c.k. rakousk\u00e9 arm\u00e1dy: boje v letech 1798 – 1800, ta\u017een\u00ed mar\u0161\u00e1la Suvorova do It\u00e1lie, zde zanechalo p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky arm\u00e1dy rakousk\u00e9 (co\u017e tehdy obn\u00e1\u0161elo velkou \u010d\u00e1st Evropy), rusk\u00e9 a tak\u00e9 francouzsk\u00e9, kte\u0159\u00ed se sem dostali jako zajatci. Ta\u017een\u00ed roku 1805 je nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed, nep\u0159e\u017eilo ho zde mnoho voj\u00e1k\u016f rakousk\u00fdch, rusk\u00fdch i francouzsk\u00fdch. Ta\u017een\u00ed roku 1809, tzv. dunajsk\u00e9, zde op\u011bt zanechalo tragick\u00fd po\u010det voj\u00e1k\u016f arm\u00e1dy rakousk\u00e9 a francouzsk\u00e9. A nakonec ofenziva roku 1813 zde zanechala nejen padl\u00e9 z bitev v severn\u00edch \u010cech\u00e1ch, ale hlavn\u011b, a to je skute\u010dnost t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00e1, se na \u00fazem\u00ed dne\u0161n\u00ed \u010cesk\u00e9 republiky vozili ran\u011bn\u00ed a\u017e z bitvy u Lipska. T\u011bchto m\u00edst je velmi mnoho a voj\u00e1ci, figuruj\u00edc\u00ed v seznamech zem\u0159el\u00fdch, poch\u00e1z\u00ed doslova a do p\u00edsmene z cel\u00e9 Evropy. V\u0161echny tyto „zapomenut\u00e9 lidi“, kte\u0159\u00ed doplatili \u017eivotem na v\u00e1le\u010dnou ma\u0161in\u00e9rii, jsme se rozhodli, v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed, identifikovat a p\u0159ipomenout.\u201c<\/p>\n

Jeden z\u00a0posledn\u00edch objev\u016f se t\u00fdk\u00e1 okolnost\u00ed smrti jednoho z\u00a0vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f Napoleonovy arm\u00e1dy. Objev je t\u00edm zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee major (posmrtn\u011b snad pov\u00fd\u0161en\u00fd do hodnosti plukovn\u00edka) Joseph-Louis Pescheloche nefiguruje mezi 1537 padl\u00fdmi a smrteln\u011b ran\u011bn\u00fdmi biografick\u00e9ho slovn\u00edku sestaven\u00e9ho Deniellou a Bernardem Quintinov\u00fdmi (Archives & culture, 2004), a\u010d podle dvou dostupn\u00fdch pramen\u016f zem\u0159el v\u00a0p\u0159\u00edm\u00e9 souvislosti s\u00a0bitvou u Slavkova.<\/p>\n

Podle Matriky \u0159\u00edmskokatolick\u00e9 c\u00edrkve m\u011bsta Hustope\u010de u Brna zem\u0159el Ludwig Pescheloche v\u00a0dom\u011b \u010d.p. 186 dne 4. prosince 1805 ve v\u011bku 40 let. P\u0159\u00ed\u010dinou \u00famrt\u00ed bylo dev\u00edtin\u00e1sobn\u00e9 bodn\u00e9 zran\u011bn\u00ed. Lze p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee byl ulo\u017een do hrobu na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

V\u00edce informac\u00ed matrika neposkytuje. Kdo byl Ludwig, neboli (Joseph-)Louis Pescheloche?\u00a0 Heslo PESCHELOCHE (Joseph-Louis) z Biographie nouvelle des contemporains, ou dictionnaire historique et raisonn\u00e9 de tous les hommes qui, depuis la R\u00e9volution fran\u00e7aise, ont acquis de la c\u00e9l\u00e9brit\u00e9 par leurs actions, leurs \u00e9crtis, leurs erreurs ou leurs crimes, soit en France, soit dans les pays \u00e9trangers, t. 16, Pa\u0159\u00ed\u017e 1824; s.\u00a0178-180<\/a>, poskytuje ur\u010ditou odpov\u011b\u010f. P\u0159i\u010dem\u017e \u017eivotn\u00ed osudy tohoto mu\u017ee vykresluje barvit\u011b, s\u00a0obdivem, a majorovu smrt pod\u00e1v\u00e1 velmi odli\u0161n\u011b od v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 matriky.<\/p>\n

Joseph-Louis Pescheloche<\/p>\n

Plukovn\u00edk 15. dragounsk\u00e9ho pluku, d\u016fstojn\u00edk \u010destn\u00e9 legie, se narodil 19. srpna 1751 v Besan\u00e7onu, departement Doubs, do znamenit\u00e9 rodiny a dostalo se mu dobr\u00e9ho vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Zvolil si vojensk\u00e9 \u0159emeslo a jako oby\u010dejn\u00fd voj\u00e1k vstoupil do pluku Flandersk\u00e9ho 30. \u010dervna 1768. Roku 1770 se stal kapr\u00e1lem a ve stejn\u00e9 hodnosti byl i o dva roky pozd\u011bji, kdy\u017e byl z laskavosti propu\u0161t\u011bn ze slu\u017eby, aby se podle p\u0159\u00e1n\u00ed sv\u00e9ho otce mohl v\u011bnovat kari\u00e9\u0159e v advokacii. Mlad\u00fd Pescheloche z\u00faro\u010dil sv\u00e1 studia pr\u00e1va dob\u0159e. Stal se advok\u00e1tem a r\u00e1d v\u011bnoval svou p\u00e9\u010di a talent zvl\u00e1\u0161t\u011b nejchud\u0161\u00edm ze sv\u00fdch klient\u016f, a jeho dobr\u00e9 srdce stav\u011blo na prvn\u00ed m\u00edsta vdovy a sirotky. Od \u00fastvitu revoluce byl zn\u00e1m jako z jej\u00edch nejv\u011brn\u011bj\u0161\u00edch a sou\u010dasn\u011b nejmoud\u0159ejc\u00edch obr\u00e1nc\u016f a 1. z\u00e1\u0159\u00ed 1789 byl jmenov\u00e1n aide-majorem n\u00e1rodn\u00ed gardy v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde dlouho \u017eil.[1]<\/sup><\/a>)<\/sup> \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed jej v t\u00e9to funkci vyslalo do Nancy, aby zde obnovil po\u0159\u00e1dek.[2]<\/sup><\/a>)<\/sup> Byl kapit\u00e1nem 30. \u010detnick\u00e9 divize, kdy\u017e se dostavil k arm\u00e1d\u011b, kter\u00e1 brzy vyrazila na Tr\u00e8ves; zajistila Valenciennes a Lille, a pronikla do Brabantska. St\u00e1le v p\u0159edvoji, dostalo se mu od jeho kamar\u00e1d\u016f p\u0159ezd\u00edvky l’Intr\u00e9pide, Neboj\u00e1cn\u00fd.<\/p>\n

Pescheloche se postupn\u011b stal adjunktem adjutant-gener\u00e1l\u016f a vrchn\u00edm adjutantem.[3]<\/sup><\/a>)<\/sup> Gener\u00e1l Joubert jen pov\u011b\u0159il velmi d\u016fle\u017eitou d\u016fv\u011brnou mis\u00ed v z\u00e1jmu Holan\u010fan\u016f. P\u0159ednosti dost\u00e1l se ct\u00ed a projev\u016f uzn\u00e1n\u00ed se mu od jeho gener\u00e1la dost\u00e1valo \u010dasto i nad\u00e1le. Jako schopn\u00fd d\u016fstojn\u00edk[4]<\/sup><\/a>)<\/sup> obdr\u017eel zanedlouho vrchn\u00ed velen\u00ed v Bois-le-Duc a novou misi, tentokr\u00e1t do Lond\u00fdna, kde z\u00edskal pro francouzsk\u00fd charakter zal\u00edben\u00ed a uzn\u00e1n\u00ed. Jeho p\u00edle a bystrost byla korunov\u00e1na \u00fapln\u00fdm \u00fasp\u011bchem a 14. prairialu roku 7 (2. \u010dervna 1799) byl Pescheloche jmenov\u00e1n \u0161\u00e9fem eskadrony a adjunktem p\u0159i 1. jezdeck\u00e9m pluku, jeho\u017e se stal kmenov\u00fdm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem 8. pluvi\u00f4se roku 11 (28. ledna 1803)[5]<\/sup><\/a>)<\/sup> a 6. brumairu n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku (29. \u0159\u00edjna 1803) z\u00edskal jmenov\u00e1n\u00ed majorem 15. dragounsk\u00e9ho pluku. St\u00e1le zn\u00e1m\u00fd pod p\u0159ezd\u00edvkou l’Intr\u00e9pide, kterou mu ud\u011blili jeho kamar\u00e1di d\u0159\u00edve, se vyznamenal ve v\u0161ech ta\u017een\u00edch a sr\u00e1\u017ek\u00e1ch jako state\u010dn\u00fd, ne\u00fanavn\u00fd a mimo\u0159\u00e1dn\u011b talentovan\u00fd.<\/p>\n

Nejv\u00edce na sebe upozornil v bitv\u011b u Slavkova[6]<\/sup><\/a>)<\/sup>, a tak\u00e9 zde slavn\u011b zakon\u010dil svou kari\u00e9ru. V t\u00e9to pam\u011btihodn\u00e9 sr\u00e1\u017ece, kde s nejvy\u0161\u0161\u00ed state\u010dnost\u00ed vedl \u00fatok sv\u00e9ho pluku a na kusy rozsekal kolonu 4000 mu\u017e\u016f, byl v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn do kolene. Jeho odvahu to nijak nesn\u00ed\u017eilo a v bitv\u011b pokra\u010doval. V\u00edt\u011bzstv\u00ed pat\u0159ilo francouzsk\u00fdm prapor\u016fm. \u201eJeho rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00e1 p\u0159ilba,\u201c vypr\u00e1v\u00ed historik, \u201ejeho zlomen\u00fd pala\u0161 a otev\u0159en\u00e9 zran\u011bn\u00ed dokl\u00e1daly jeho nasazen\u00ed. Vjel do vsi, aby odsud vyhnal n\u011bkolik hul\u00e1n\u016f, kte\u0159\u00ed se zde je\u0161t\u011b br\u00e1nili. V tom jej zabila r\u00e1na z pistole vyp\u00e1len\u00e1 z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti; padl do n\u00e1ru\u010de sv\u00fdch dragoun\u016f zvolaje: ‚Nezastavujte, p\u0159\u00e1tel\u00e9! V\u00edt\u011bz\u00edme!‘ A vydechl naposledy. Slovo v\u00edt\u011bz\u00edme bylo jeho posledn\u00edm.\u201c Pescheloche byl naz\u00edt\u0159\u00ed po sv\u00e9 smrti jmenov\u00e1n plukovn\u00edkem. Kdy\u017e se velkov\u00e9voda bergsk\u00fd (Joachim Murat, pot\u00e9 kr\u00e1l neapolsk\u00fd) [7]<\/a>)<\/sup> dozv\u011bd\u011bl o smrti tohoto hrdiny, s bolest\u00ed pronesl: \u201eZtr\u00e1ta plukovn\u00edka Peschelocha je velikou a neblahou.\u201c Tato slova vydaj\u00ed za jakoukoli smute\u010dn\u00ed \u0159e\u010d.<\/p>\n

***<\/p>\n

T\u00edm slovn\u00edk proslul\u00fdch sou\u010dasn\u00edk\u016f major\u016fv p\u0159\u00edb\u011bh uzav\u00edr\u00e1. Mezi slovn\u00edkem obsahuj\u00edc\u00edm tis\u00edce hesel a jednozna\u010dn\u00fdm z\u00e1pisem v\u00a0matrice d\u00e1v\u00e1me p\u0159irozen\u011b p\u0159ednost matrice. Dev\u011bt bodn\u00fdch zran\u011bn\u00ed zd\u00e1 se odpov\u00eddat zm\u00ednce o boji proti rakousk\u00fdm hul\u00e1n\u016fm. V\u00a0sestav\u011b Kienmayerova p\u0159edvoje jich na 150 nasazeno bylo (od pluku Merveldt \u010d. 1 a Schwarzenberg \u010d. 2) a bojovali na stejn\u00e9m \u00faseku boji\u0161t\u011b jako 15. dragounsk\u00fd pluk, jeho\u017e majorem byl pr\u00e1v\u011b Pescheloche. Zm\u00edn\u011bnou vs\u00ed by mohla b\u00fdt Telnice, \u00dajezd, nejsp\u00ed\u0161e snad \u017dat\u010dany. R\u00e1na z\u00a0pistole jej zas\u00e1hnout mohla, ale krom\u011b n\u00ed tedy utrp\u011bl dev\u011bt bodn\u00fdch zran\u011bn\u00ed, jim\u017e podlehl v\u00a0pr\u016fb\u011bhu evakuace, cestou na Mikulov a V\u00edde\u0148, 4. prosince 1805 v\u00a0Hustope\u010d\u00edch.<\/p>\n

V\u00a0\u010dem se naopak mohla snadno m\u00fdlit matrika, je v\u011bk zem\u0159el\u00e9ho odhadnut\u00fd na 40 rok\u016f. Ve skute\u010dnosti tedy bylo majorovi 54 let. \u00a0V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 2017, jak pr\u00e1v\u011b zji\u0161\u0165uji, byl ne eBay prod\u00e1n brevet majora Peschelocha, za 533,95 eur. Utekl n\u00e1m o n\u011bkolik m\u00e1lo m\u011bs\u00edc\u016f. Zbyl po n\u011bm na internetu jen tento v\u00fdst\u0159i\u017eek:<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\u017divotn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh nadan\u00e9ho advok\u00e1ta, kter\u00fd, a\u010d z\u00a0dob\u0159e situovan\u00e9 rodiny, br\u00e1n\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm chud\u00e9, je nad\u0161en\u00fd pro revolu\u010dn\u00ed ide\u00e1ly a nev\u00e1h\u00e1 je br\u00e1nit se zbran\u00ed v\u00a0ruce snad vzd\u00e1len\u011b p\u0159ipom\u00edn\u00e1 p\u0159\u00edb\u011bh Juliena de Saint-Preux z\u00a0francouzsk\u00e9 dobrodru\u017en\u00e9 komedie \u010cern\u00fd Tulip\u00e1n, s\u00a0Alainem Delonem v\u00a0hlavn\u00ed dvojroli.<\/em><\/p>\n

\n

[1]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a010. batalion, Saint-Roch; aide-major Pescheloche bydlel v\u00a0ulici de Petits-Champs, jak uv\u00e1d\u00ed Etrennes Aux Parisiens Patriotes, Ou Almanach Militaire National De Paris z\u00a0roku 1790; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[2]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a0Tzv. af\u00e9ra v Nancy, t\u0159i pluky pos\u00e1dky m\u011bsta Nancy (pluk 23. du Roi, \u0161v\u00fdcarsk\u00fd 78. Ch\u00e2teauvieux a jezdeck\u00fd pluk 2. Mestre-de-camp G\u00e9n\u00e9ral) se v srpnu 1790 po p\u0159edchoz\u00edch nepokoj\u00edch zp\u016fsoben\u00fdch opo\u017ed\u011bn\u00fdmi v\u00fdplatami v \u00fanoru zv\u00fd\u0161en\u00e9ho slu\u017en\u00e9ho, \u00fadajn\u00fdmi nesrovnalostmi v \u00fa\u010detnictv\u00ed pluk\u016f a nespokojenost\u00ed s dekretem N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, kter\u00fd m\u011bl probl\u00e9m vy\u0159e\u0161it, vzbou\u0159ily; vzpoura byla na z\u00e1klad\u011b dekretu N\u00e1rodn\u00edho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed ze 16. srpna tvrd\u011b potla\u010dena 31. srpna jednotkami pod velen\u00edm gener\u00e1lporu\u010d\u00edka mark\u00fdze de Bouill\u00e9; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[3]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a0V\u00fdraz vrchn\u00ed adjutant (adjudant en chef<\/em>) je nezvykl\u00fd; m\u016f\u017ee znamenat prvn\u00edho adjunkta mezi adjunkty slou\u017e\u00edc\u00ed p\u0159i konkr\u00e9tn\u00edm \u0161t\u00e1bu, anebo jde o zkomolenou zkratku v\u00fdrazu adjudant g\u00e9n\u00e9ral chef de bataillon\/escadron \u2013 co\u017e by ov\u0161em proti\u0159e\u010dilo n\u00ed\u017ee zm\u00edn\u011bn\u00e9mu jmenov\u00e1n\u00ed \u0161\u00e9fem eskadrony; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[4]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a0Slovn\u00edk zde pou\u017e\u00edv\u00e1 v\u00fdraz \u201eofficier sup\u00e9rieur\u201c, co\u017e znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm \u201evy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk\u201c \u2013 nicm\u00e9n\u011b n\u00ed\u017ee je explicitn\u011b \u0159e\u010deno, \u017ee byl a\u017e pozdeji pov\u00fd\u0161en do hodnosti \u0161\u00e9fa eskadrony, co\u017e je prvn\u00ed hodnostn\u00ed stupe\u0148 vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[5]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a0\u0160t\u00e1bn\u00ed adjunkti (adjoints \u00e0 l\u2019\u00e9tat-major) byli p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b kapit\u00e1ni (ale mohli to b\u00fdt tak\u00e9 \u0161\u00e9fov\u00e9 batalionu \u010di eskadrony), slou\u017eili v\u00a0divizn\u00edch a hlavn\u00edch \u0161t\u00e1bech, a administrativn\u011b pat\u0159ili k\u00a0pluk\u016fm, u nich\u017e byli vedeni jako nadpo\u010detn\u00ed; Pescheloche tedy v\u00a0lednu 1803 ukon\u010dil slu\u017ebu \u0161t\u00e1bn\u00edho d\u016fstojn\u00edka a dostal velen\u00ed eskadron\u00e1m 1. jezdeck\u00e9ho pluku, kter\u00fd byl tou dobou ji\u017e 1. kyrysnick\u00fdm; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[6]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a015. dragounsk\u00fd pluk byl sou\u010d\u00e1st\u00ed 4. dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Bourciera a jej\u00ed 1. brig\u00e1dy, kter\u00e9 velel brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Laplanche; divize p\u0159ibyla na boji\u0161t\u011b spolu s Friantovou diviz\u00ed pod velen\u00edm mar\u0161\u00e1la Davouta a bojovala na ji\u017en\u00edm \u00faseku v prostoru Sokolnice, Telnice a \u00dajezda; 15. pluk m\u011bl 22. listopadu 1805 ve stavu 338 mu\u017e\u016f a biografick\u00fd slovn\u00edk padl\u00fdch a smrteln\u011b ran\u011bn\u00fdch od man\u017eel\u016f Quintinov\u00fdch neuv\u00e1d\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9 jeho ztr\u00e1ty, a nezmi\u0148uje ani smrt majora Peschelocha; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n

[7]<\/sup><\/a>)<\/sup>\u00a0Velkov\u00e9vodou bergsk\u00fdm se Murat stane a\u017e v b\u0159eznu 1806; pozn. p\u0159ekl.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Jeden z posledn\u00edch objev\u016f fondu „Ztracen\u00ed lid\u00e9“ se t\u00fdk\u00e1 okolnost\u00ed smrti jednoho z vy\u0161\u0161\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f Napoleonovy arm\u00e1dy. Objev je t\u00edm zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee major Joseph-Louis Pescheloche nefiguruje mezi 1537 padl\u00fdmi a smrteln\u011b ran\u011bn\u00fdmi biografick\u00e9ho slovn\u00edku sestaven\u00e9ho Deniellou a Bernardem Quintinov\u00fdmi.<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":13449,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,1,14],"tags":[],"class_list":["post-13446","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-aktuality","category-francouzska-armada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13446","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=13446"}],"version-history":[{"count":6,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13446\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13456,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/13446\/revisions\/13456"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/13449"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=13446"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=13446"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=13446"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}