![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/IMG_6629-1.jpg\")
<\/a><\/p>\nT\u00e9ma historick\u00fdch zbran\u00ed bylo pro v\u00edkend ur\u010duj\u00edc\u00ed. P\u0159i v\u00fdcviku se re-enacto\u0159i v\u00a0uniform\u00e1ch francouzsk\u00e9, rakousk\u00e9 a rusk\u00e9 p\u011bchoty a d\u011blost\u0159electva soust\u0159edili pr\u00e1v\u011b na zach\u00e1zen\u00ed se zbran\u00ed. P\u0159i\u010dem\u017e plat\u00ed, \u017ee spr\u00e1vn\u00e9 proveden\u00ed sleduj\u00edc\u00ed z\u00e1sady p\u0159edepsan\u00e9 p\u0159ed v\u00edce ne\u017e dv\u011bma stalet\u00edmi p\u0159isp\u00edvaj\u00ed k\u00a0bezpe\u010dnosti rekonstrukc\u00ed (nejen) napoleonsk\u00fdch bitev. Nejpo\u010detn\u011bji zastoupen\u00e1 je v\u00a0\u0159ad\u00e1ch vojensko-historick\u00fdch spolk\u016f, stejn\u011b jako v\u00a0historick\u00fdch arm\u00e1d\u00e1ch, p\u011bchota vyzbrojen\u00e1 k\u0159esadlovou pu\u0161kou (v anglosask\u00e9 terminologii mu\u0161ketou) s\u00a0hladk\u00fdm v\u00fdvrtem hlavn\u011b.<\/p>\n
Proces nabit\u00ed zbran\u011b je na dne\u0161n\u00ed pom\u011bry pon\u011bkud zdlouhav\u00fd. Jeho francouzsk\u00e1 varianta p\u0159edepsan\u00e1 p\u0159edpisem z\u00a01. srpna 1791<\/a> se skl\u00e1d\u00e1 z\u00a012 dob a 18 pohyb\u016f: voj\u00e1k se zbran\u00ed na rameni spust\u00ed zbra\u0148 k\u00a0nabit\u00ed, otev\u0159e p\u00e1nvi\u010dku k\u0159esadlov\u00e9ho z\u00e1mku, vyjme patronu z\u00a0patronta\u0161ky, roztrhne ji zuby, asi 2 gramy prachu vsype na p\u00e1nvi\u010dku, kterou zav\u0159e, zbra\u0148 obr\u00e1t\u00ed k\u00a0lev\u00e9 noze, vsype do hlavn\u011b zbytek prachov\u00e9 n\u00e1lo\u017ee, vlo\u017e\u00ed kuli (zpravidla vynech\u00e1v\u00e1me, aby n\u00e1m \u00fa\u010dastn\u00edci akc\u00ed neub\u00fdvali), pap\u00edrovou ucp\u00e1vku (obal patrony), vyjme \u017eelezn\u00fd nabij\u00e1k, up\u011bchuje n\u00e1boj v\u00a0hlavni, vr\u00e1t\u00ed nabij\u00e1k zp\u011bt a zbra\u0148 d\u00e1 na rameno. Pot\u00e9 na povel \u201ep\u0159ipravit\u201c nat\u00e1hne kohout, na povel \u201ezam\u00ed\u0159it\u201c spust\u00ed dosud kolmo vzh\u016fru dr\u017eenou zbra\u0148 a zal\u00edc\u00ed, zam\u00ed\u0159\u00ed, a na povel \u201epal\u201c stiskne spou\u0161\u0165. Rozlo\u017een\u00ed pohyb\u016f mezi r\u016fzn\u00fd po\u010det dob se mezi arm\u00e1dami li\u0161il, ale princip byl p\u0159irozen\u011b obdobn\u00fd. P\u0159i\u010dem\u017e p\u0159esnost prov\u00e1d\u011bn\u00ed jednotliv\u00fdch pohyb\u016f, spr\u00e1vn\u00fd postoj, jistota a p\u0159edv\u00eddatelnost zaji\u0161\u0165uj\u00ed \u017e\u00e1douc\u00ed bezpe\u010dnost zach\u00e1zen\u00ed se zbran\u00ed, a je t\u0159eba je st\u00e1le opakovat, cvi\u010dit a vracet se k\u00a0nim.<\/p>\n St\u0159eleck\u00e1 sout\u011b\u017e prov\u011b\u0159ila praktickou dovednost dvac\u00edtky voj\u00e1k\u016f a z\u00e1stupce sdru\u017een\u00ed LEX, Davida Kar\u00e1ska. Rozptyl francouzsk\u00e9 p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ky vz. 1777, standardn\u00ed zbran\u011b p\u011bchoty arm\u00e1dy republiky i prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed, je dle dobov\u00e9 literatury 1 m na 100 m. Z\u00a0toho z\u0159eteln\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee v\u00a0kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku je v\u00fdsledn\u00e9 po\u0159ad\u00ed st\u0159eleck\u00e9 sout\u011b\u017ee do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry d\u00edlem n\u00e1hody a \u0161t\u011bst\u00ed \u2013 p\u0159esto se jednozna\u010dn\u011b uk\u00e1zalo, \u017ee ti, kdo maj\u00ed se st\u0159elbou \u010dast\u011bj\u0161\u00ed a intenzivn\u011bj\u0161\u00ed zku\u0161enost, tak\u00e9 sn\u00e1ze a l\u00e9pe zasahuj\u00ed ter\u010d. Zv\u00edt\u011bzil David Kar\u00e1sek, na druh\u00e9m m\u00edst\u011b se spole\u010dn\u011b um\u00edstila Jind\u0159i\u0161ka \u0160imkov\u00e1, olympijsk\u00e1 reprezentantka ve sportovn\u00ed st\u0159elb\u011b z pistole z\u00a0Barcelony 1992, a Jan Dvo\u0159\u00e1k, veter\u00e1n v\u011bt\u0161iny ta\u017een\u00ed napoleonsk\u00e9ho re-enactmentu od 80. let. T\u0159et\u00ed p\u0159\u00ed\u010dku obsadil \u201ezelen\u00e1\u010d\u201c Michal Slez\u00e1k, kter\u00fd obl\u00e9k\u00e1 uniformu 57. pluku \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty \u201eteprve\u201c \u010dty\u0159i roky.<\/p>\n B\u011bhem navazuj\u00edc\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161ek v\u00a0Ku\u010derov\u011b pak David Kar\u00e1sek p\u0159ibl\u00ed\u017eil ve\u0159ejnosti i voj\u00e1k\u016fm v\u00a0napoleonsk\u00fdch uniform\u00e1ch situaci a v\u00fdchodiska t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se podm\u00ednek dr\u017een\u00ed zbran\u00ed v\u00a0souvislosti s\u00a0v\u00a0lo\u0148sk\u00e9m roce p\u0159ijatou evropskou sm\u011brnic\u00ed o zbran\u00edch, resp. s\u00a0procesem jej\u00ed implementace do \u010desk\u00e9ho pr\u00e1vn\u00edho \u0159\u00e1du. Prezident St\u0159edoevropsk\u00e9 napoleonsk\u00e9 spole\u010dnosti (C.E.N.S.) Ond\u0159ej Tup\u00fd p\u0159edstavil organiza\u010dn\u00ed reformy, jimi\u017e proch\u00e1zela rakousk\u00e1 arm\u00e1da v\u00a0obdob\u00ed let 1804\u20131806, a viceprezident C.E.N.S. Jakub Samek popsal situaci francouzsk\u00e9 p\u011bchoty ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m roce 1813 pr\u00e1v\u011b s\u00a0ohledem na \u00farove\u0148 vycvi\u010denosti mlad\u00fdch odvedenc\u016f v\u00a0zach\u00e1zen\u00ed se zbran\u00ed. V\u00a0\u0159ad\u011b ohledech je p\u011bchota napoleonsk\u00e9ho re-enactmentu v\u00a0situaci, kter\u00e1 situaci t\u011bchto tzv. Marie-Louise (dekret na\u0159izuj\u00edc\u00ed mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 odvody do arm\u00e1dy podepsala v\u00a0Napoleonov\u011b nep\u0159\u00edtomnosti c\u00edsa\u0159ovna Marie-Luisa) odpov\u00edd\u00e1: nem\u00e1me mnoho \u010dasu na v\u00fdcvik, omezujeme se tedy jen na to nejz\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed, a sou\u010dasn\u011b n\u00e1s nen\u00ed (relativn\u011b) mnoho, \u010demu\u017e pod\u0159izujeme zp\u016fsob formov\u00e1n\u00ed a man\u00e9vru na bitevn\u00edch pol\u00edch<\/a>.<\/p>\n Akci s\u00a0podporou Jihomoravsk\u00e9ho kraje p\u0159ipravil spolek Austerlitz ve spolupr\u00e1ci se St\u0159edoevropskou napoleonskou spole\u010dnost\u00ed, a byly to ji\u017e 16. napoleonsk\u00e9 dny uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 v\u00a0r\u00e1mci Projektu Austerlitz, co\u017e je iniciativa zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se od roku 1998 p\u0159ipom\u00edn\u00e1n\u00edm napoleonsk\u00e9 historie nejen na na\u0161em \u00fazem\u00ed a nejen v\u00a0souvislosti s\u00a0bitvou u Slavkova, kter\u00e1 v\u0161ak samoz\u0159ejm\u011b z\u016fst\u00e1v\u00e1 jej\u00edm hlavn\u00edm t\u00e9matem. St\u0159edoevropsk\u00e1 napoleonsk\u00e1 spole\u010dnost byla zalo\u017eena v\u00a0roce 2003 z\u00e1stupci \u010desk\u00fdch, slovensk\u00fdch a rakousk\u00fdch spolk\u016f re-entactmentu. Od sv\u00e9ho vzniku se pod\u00edlela na p\u0159\u00edprav\u011b vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed na bitvu u Slavkova, Chlumce, Znojma, Raszynu, Pultusku a \u0159ady dal\u0161\u00edch, v\u010detn\u011b 200. v\u00fdro\u010d\u00ed ud\u00edlen\u00ed orl\u016f francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b v roce 2004 v Pa\u0159\u00ed\u017ei. Je p\u0159edev\u0161\u00edm voln\u00fdm sdru\u017een\u00edm z\u00e1jemc\u016f o vojenskou historii let 1789\u20131815. Hlavn\u00edm \u00fakolem C.E.N.S. je koordinovat \u00fa\u010dast sv\u00fdch \u010dlen\u016f na vzpom\u00ednkov\u00fdch a jin\u00fdch akc\u00edch napoleonsk\u00e9ho re-enactmentu tak, aby se jich mohli \u00fa\u010dastnit v hojn\u00e9m po\u010dtu. Spole\u010dnost tvo\u0159\u00ed 42 jednotek<\/a> (cca 600 \u010dlen\u016f) z \u010cesk\u00e9 republiky, Slovenska, Polska, Rakouska, Ma\u010farska, N\u011bmecka, Litvy a Loty\u0161ska.<\/p>\n Akce prob\u011bhla s finan\u010dn\u00edm p\u0159isp\u011bn\u00edm Jihomoravsk\u00e9ho kraje.<\/p>\n<\/a><\/p>\n