![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/conscription.jpg\")
<\/a><\/p>\nDekret z\u00a08. niv\u00f4se roku XIII (29. prosince 1804) up\u0159esnil postup p\u0159i prov\u00e1d\u011bn\u00ed odvod\u016f. Byl stanoven zp\u016fsob prov\u00e1d\u011bn\u00ed rozpis\u016f kontingentu odvedenc\u016f, zp\u016fsob vytv\u00e1\u0159en\u00ed jejich seznam\u016f v\u010detn\u011b ov\u011b\u0159en\u00ed v\u0161ech \u00fadaj\u016f, zp\u016fsob t\u011blesn\u00fdch prohl\u00eddek a byly ustaveny tzv. n\u00e1borov\u00e9 rady (conseils de recrutement<\/em>).<\/p>\n Konskrip\u010dn\u00ed rozpis pro dan\u00fd odvod byl stanoven podle dekretu, nebo v\u00fdnosu sen\u00e1tu prefektem. Ten p\u0159edepsal po\u010dty odvedenc\u016f ka\u017ed\u00e9mu obvodu (arrondissement<\/em>), podprefekt u\u010dinil tot\u00e9\u017e pro jednotliv\u00e9 obce (communes<\/em>). Odvedenci se museli sami hl\u00e1sit na radnici, v\u00a0ka\u017ed\u00e9 obci byl vypracov\u00e1n pod dohledem starosty abecedn\u00ed seznam odvedenc\u016f[1]<\/a>. V\u0161ichni odvedenci si vylosovali \u010d\u00edslo, za nep\u0159\u00edtomn\u00e9 losoval starosta. Odvodn\u00ed povinnosti byli zbaveni \u017eenat\u00ed (svatba v\u0161ak musela prob\u011bhnout p\u0159ed vyd\u00e1n\u00edm p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9ho sen\u00e1tn\u00edho dekretu, do t\u00e9to kategorie spadali tak\u00e9 vdovci a rozveden\u00ed s d\u00edt\u011btem), fyzicky neschopn\u00ed (minim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ka podle zm\u00edn\u011bn\u00e9ho dekretu \u010dinila 4 stopy a 9 palc\u016f, 154,4 cm; zdravotn\u00ed nezp\u016fsobilost posuzoval l\u00e9ka\u0159, nebo zdravotn\u00ed d\u016fstojn\u00edk), studenti Polytechniky a vojensk\u00fdch \u0161kol; jedin\u00fd syn vdovy; nejstar\u0161\u00ed z\u00a0minim\u00e1ln\u011b t\u0159\u00ed sirotk\u016f; c\u00edrkevn\u00ed studenti; mu\u017ei hl\u00e1s\u00edc\u00ed se do n\u00e1mo\u0159nictva[2]<\/a>; d\u011bln\u00edci zbrojn\u00edch manufaktur; brat\u0159i voj\u00e1k\u016f \u2013 \u017eij\u00edc\u00edch, padl\u00fdch, nebo ve v\u00fdslu\u017eb\u011b; atp. Zpro\u0161t\u011bn\u00ed povinnosti posuzovala a prov\u011b\u0159ovala n\u00e1borov\u00e1 rada slo\u017een\u00e1 z velitele departementu, p\u0159ehledov\u00e9ho podinspektora, v\u00e1le\u010dn\u00e9ho komisa\u0159e, velitele \u010detnictva departementu a n\u00e1borov\u00e9ho kapit\u00e1na (capitaine de recrutement<\/em>) \u2013 z\u00e1stupce pluku, kter\u00fd m\u011bl v\u00a0dan\u00e9m departementu sv\u016fj depot.<\/p>\n Ti odvedenci, kte\u0159\u00ed si vylosovali ni\u017e\u0161\u00ed \u010d\u00edslo byli podle sv\u00e9ho vzr\u016fstu, vzd\u011bl\u00e1n\u00ed, zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, atp. p\u0159id\u011bleni k jednotk\u00e1m, je\u017e m\u011bly sv\u016fj depot v\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00e9m departementu[3]<\/a>, ostatn\u00ed tvo\u0159ili tzv. z\u00e1lohu (r\u00e9serve<\/em>)[4]<\/a>. Z\u00e1kon umo\u017e\u0148oval odveden\u00e9mu naj\u00edt za sebe n\u00e1hradn\u00edka \u2013 krom\u011b \u010d\u00e1stky, o kterou si n\u00e1hradn\u00edk \u0159ekl, musel odveden\u00fd zaplatit 100 frank\u016f na po\u0159\u00edzen\u00ed jeho v\u00fdzbroje a v\u00fdstroje a v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee n\u00e1hradn\u00edk v\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvou letech dezertoval, nebo byl do t\u0159\u00ed m\u011bs\u00edc\u016f z\u00a0jak\u00e9hokoli d\u016fvodu propu\u0161t\u011bn, putoval okam\u017eit\u011b p\u016fvodn\u00ed odveden\u00fd na jeho m\u00edsto. Minim\u00e1ln\u00ed v\u00fd\u0161ka n\u00e1hradn\u00edka, kter\u00fd nesm\u011bl b\u00fdt v minulosti odsouzen a musel se prok\u00e1zat osv\u011bd\u010den\u00edm dobr\u00fdch mrav\u016f vystaven\u00fdm radnic\u00ed, byla 5 stop a 1 palec (165,1 cm) a v\u00edce \u2013 byl-li p\u016fvodn\u00ed odveden\u00fd ur\u010den pro zbra\u0148 s\u00a0vy\u0161\u0161\u00edmi n\u00e1roky.<\/p>\n Vedle zm\u00edn\u011bn\u00fdch leg\u00e1ln\u00edch zp\u016fsob\u016f jak se vyhnout odvodu existovaly samoz\u0159ejm\u011b i neleg\u00e1ln\u00ed, spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm v sebemrza\u010den\u00ed (nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed bylo po\u0161kozen\u00ed chrupu \u2013 bez zdrav\u00fdch zub\u016f nebylo mo\u017en\u00e9 nab\u00edt k\u0159esadlovou zbra\u0148, nebo useknut\u00ed ukazov\u00e1ku prav\u00e9 ruky \u2013 pak ne\u0161la stisknout spou\u0161\u0165). Pokud n\u00e1borov\u00e1 rada dosp\u011bla k\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee si odvedenec zp\u016fsobil zran\u011bn\u00ed s\u00e1m, potrestala jej vysokou pokutou, nebo za sebe musel naj\u00edt na vlastn\u00ed n\u00e1klady n\u00e1hradn\u00edka.<\/p>\n Jako odp\u00edra\u010di vojensk\u00e9 slu\u017eby (insoumis, r\u00e9fractaires<\/em>) byli podle z\u00e1kona ze 6. flor\u00e9alu roku XI (26. dubna 1803) ozna\u010deni ti, kte\u0159\u00ed do m\u011bs\u00edce nenastoupili k\u00a0ur\u010den\u00e9 jednotce a nenechali se nahradit. Byli potrest\u00e1ni pokutou ve v\u00fd\u0161i 1.500 frank\u016f a jejich rodi\u010de byli ozna\u010deni za odpov\u011bdn\u00e9. Pokuta byla vym\u00e1h\u00e1na zabaven\u00edm majetku odp\u00edra\u010de i uvalen\u00edm hypot\u00e9ky na jeho nemovitosti a na nemovitosti jeho rodi\u010d\u016f a slou\u017eila k\u00a0pokryt\u00ed n\u00e1klad\u016f na n\u00e1hradn\u00edka. \u010cetnictvo, celn\u00edci (douaniers<\/em>) a poln\u00ed str\u00e1\u017eci (gardes champ\u00eatres<\/em>) byli pov\u011b\u0159eni dopaden\u00edm a p\u0159edveden\u00edm odp\u00edra\u010d\u016f. Na jednoho byla vyps\u00e1na odm\u011bna 25 frank\u016f. M\u011bli b\u00fdt shroma\u017e\u010fov\u00e1ni v\u00a0tzv. zvl\u00e1\u0161tn\u00edch depotech (d\u00e9p\u00f4ts sp\u00e9ciaux<\/em>)[5]<\/a>, ve kter\u00fdch byli pod\u0159\u00edzeni ostr\u00e9mu re\u017eimu a ze kter\u00fdch se dopl\u0148ovaly p\u0159edev\u0161\u00edm koloni\u00e1ln\u00ed jednotky.<\/p>\n Opat\u0159en\u00ed byla teoreticky tvrd\u00e1, \u010dasto v\u0161ak posta\u010dila pouh\u00e1 hrozba uvalen\u00ed pokuty a odp\u00edra\u010d rad\u011bji slu\u017ebu nastoupil, ne\u017e by ohrozil pov\u011bst sv\u00e9 rodiny. Administrativa nepracovala v\u017edy dostate\u010dn\u011b rychle a nebyl-li za odp\u00edra\u010de dosud stanoven n\u00e1hradn\u00edk, byl odp\u00edra\u010d, kter\u00fd nebyl souzen, v\u011bt\u0161inou m\u00edsto do k\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho depotu za\u0159azen k\u00a0pravideln\u00e9 jednotce.<\/p>\n V letech 1804-1815 bylo ve Francii odvedeno asi 2,5 milionu mu\u017e\u016f. V roce 1800 \u017eilo ve Francii asi 44,5 milionu obyvatel.<\/p>\n [1]<\/a> Nejen odvedenc\u016f dan\u00e9ho ro\u010dn\u00edku, ale i odvedenc\u016f ro\u010dn\u00edk\u016f p\u0159ede\u0161l\u00fdch (do 25 let v\u011bku), kte\u0159\u00ed je\u0161t\u011b nebyli odvedeni. V\u0161ichni, kte\u0159\u00ed unikli p\u0159edchoz\u00edmu odvodu nepr\u00e1vem; brat\u0159i dezert\u00e9r\u016f (co\u017e bylo tvrdou, ale relativn\u011b \u00fa\u010dinnou zbran\u00ed v\u00a0boji proti dezerc\u00edm); a absolventi st\u00e1tem placen\u00fdch \u0161kol, kte\u0159\u00ed po \u0161kole nenastoupili do ve\u0159ejn\u00fdch slu\u017eeb byli v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b zp\u016fsobilosti odvedeni bez losov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n [2]<\/a> V\u00a0p\u0159\u00edmo\u0159sk\u00fdch departementech d\u00e1vali mnoz\u00ed mlad\u00edci p\u0159ednost slu\u017eb\u011b na mo\u0159i, kterou pova\u017eovali za \u201epohodln\u011bj\u0161\u00ed\u201c.<\/p>\n [3]<\/a> K\u00a0jednotk\u00e1m byli odv\u00e1d\u011bni po skupin\u00e1ch v\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed s\u00edle 100 mu\u017e\u016f, \u010d\u00edm po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed doprovod c\u00edlov\u00e1 jednotka poskytla, t\u00edm v\u00edce odvedenc\u016f do jej\u00edho depotu dorazilo. Dezerc\u00ed bylo v\u00a0t\u00e9to f\u00e1zi vojensk\u00e9 slu\u017eby mnoho.<\/p>\n [4]<\/a> Ta byla ur\u010dena v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby k dopln\u011bn\u00ed jednotek na v\u00e1le\u010dn\u00fd stav. Byla rozd\u011blena na 3 skupiny \u2013 tzv. arri\u00e8re-d\u00e9p\u00f4t<\/em>, neboli posledn\u00ed z\u00e1lohu tvo\u0159enou studenty vybran\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol, d\u011bln\u00edky v\u00fdznamn\u00fdch odv\u011btv\u00ed, u\u010diteli a \u00fa\u0159edn\u00edky, kte\u0159\u00ed p\u0159ich\u00e1zeli na \u0159adu jako posledn\u00ed; d\u00e9p\u00f4t de droit<\/em> tvo\u0159en\u00fd t\u011bmi, kdo museli podporovat rodinu (od roku 1802 mohli odvedenci \u017e\u00e1dat o p\u0159\u00edm\u00e9 za\u0159azen\u00ed do t\u00e9to skupiny); a d\u00e9p\u00f4t de sort<\/em> \u2013 rezervisty ur\u010den\u00fdmi k\u00a0okam\u017eit\u00e9mu n\u00e1stupu k\u00a0jednotk\u00e1m. V\u00a0z\u00e1loze se prov\u00e1d\u011bly tzv. mimo\u0159\u00e1dn\u00e9, n\u00e1hradn\u00ed, nebo dopl\u0148kov\u00e9 n\u00e1bory (a \u010d\u00e1st z\u00e1lohy byla p\u0159id\u011blena k\u00a0z\u00e1lo\u017en\u00edm departement\u00e1ln\u00edm rot\u00e1m). V\u00a0r\u00e1mci v\u0161ech t\u0159\u00ed skupin bylo po\u0159ad\u00ed n\u00e1stupu v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b povol\u00e1n\u00ed stanoveno \u010d\u00edslem, kter\u00e9 si z\u00e1lo\u017en\u00edk vyt\u00e1hl u odvodu. Nebyl-li za\u0159azen k\u00a0jednotce do 25 let v\u011bku, byl osvobozen.<\/p>\n
\n