Pomineme-li Stutterheim\u016fv popis, pak dal\u0161\u00edho obs\u00e1hlej\u0161\u00edho zpracov\u00e1n\u00ed se bitv\u011b dostalo a\u017e v roce 1822, kdy publikoval setn\u00edk 3. mysliveck\u00e9ho praporu Carl Sch\u00f6nhals svou sta\u0165 Die Schlacht bei Austerlitz am 2. Dezember 1805 <\/em>v \u00d6sterreichische milit\u00e4rische Zeitschrift (Heft 6).<\/p>\n Moriz Angeli zve\u0159ejnil \u010dl\u00e1nky Ulm und Austerlitz. Beitr\u00e4ge zur vaterl\u00e4ndischen Geschichte <\/em>(p\u0159\u00edsp\u011bvky k d\u011bjin\u00e1m vlasti) v Mittheilungen des k. k.Kriegs-Archivs, 1877, II. Jahrgang a Die Armee Leitung und Truppenf\u00fchrung in ihren Wechselbeziehungen. Erl\u00e4utert durch die Operationen der allierten Armee in M\u00e4hren vom 27. November bis 3. Dezember 1805<\/em> (Arm\u00e1dn\u00ed velen\u00ed a veden\u00ed jednotek ve vz\u00e1jemn\u00fdch vztaz\u00edch. Vysv\u011btleno na operac\u00edch spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy na Morav\u011b od 27. listopadu do 3. prosince 1805) \u00d6sterreichische milit\u00e4rische Zeitschrift, 1883, XXVI Jahrgang.<\/p>\n Na popul\u00e1rn\u00ed zpracov\u00e1n\u00ed bitvy Aloise Slov\u00e1ka vydan\u00e9m v n\u011bkolika jazyc\u00edch, nav\u00e1zal Clemens Janetschek a vydal v Brn\u011b v roce 1898 knihu Die Schlacht bei Austerlitz<\/em>, kter\u00e1 ve velk\u00e9 m\u00ed\u0159e \u010derpala z\u00a0farn\u00edch kronik jednotliv\u00fdch obc\u00ed boji\u0161t\u011b.<\/p>\n U p\u0159\u00edle\u017eitosti st\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy vy\u0161lo jako zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00edslo \u010dasopisu Zeitschrift des deutschen Vereines f\u00fcr Geschichte M\u00e4hrens und Schlesiens pod n\u00e1zvem Die Schlacht bei Austerlitz<\/em>. Jeho autorem byl Walter Stocklaska, kter\u00fd ve sv\u00e9 p\u0159edmluv\u011b zd\u016fraznil pot\u0159ebu tuto historickou ud\u00e1lost zpracovat v\u011bdecky a objektivn\u011b. K tomu mohlo doj\u00edt v r\u00e1mci souborn\u00e9ho projektu nazvan\u00e9m Kriege unter der Regierung des Kaisers Franz, <\/em>kter\u00fd v\u0161ak v d\u016fsledku vypuknuv\u0161\u00ed prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky nebyl pro rok 1805 realizov\u00e1n.<\/p>\n N\u00e1sledn\u00fd vznik \u010ceskoslovensk\u00e9 republiky a jej\u00ed zahrani\u010dn\u011bpolitick\u00e1 orientace na Francii pak ned\u00e1valy t\u00e9m\u011b\u0159 \u017e\u00e1dn\u00fd prostor zkoumat ud\u00e1losti slavkovsk\u00e9 bitvy na z\u00e1klad\u011b rakousk\u00fdch pramen\u016f a spokojily se z tenden\u010dn\u00edm a nekritick\u00fdm vyzdvihov\u00e1n\u00edm v\u0161eho Napoleonsk\u00e9ho a odsuzov\u00e1n\u00edm v\u0161eho habsbursk\u00e9ho.[1]<\/a> Tak\u00e9 obdob\u00ed vl\u00e1dy historick\u00e9ho materialismu t\u011bmto v\u00fdzkum\u016fm nep\u0159\u00e1lo. P\u0159\u00edzniv\u00fd obrat za\u010dal na p\u0159elomu 70. a 80. let, kdy se v prost\u0159ed\u00ed Historick\u00e9ho muzea ve Slavkov\u011b a klub\u016f vojensk\u00e9 historie znovu objevil z\u00e1jem poznat slavkovskou bitvu z rakousk\u00e9 strany, kter\u00fd zah\u00e1jil novou etapu historick\u00e9ho b\u00e1d\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Jeden z t\u011bchto pohled\u016f nab\u00edzej\u00ed \u010detn\u00e9 d\u011bjiny rakousk\u00fdch pluk\u016f, vyd\u00e1van\u00e9 ve druh\u00e9 polovin\u011b 19. a po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. Mnoh\u00e9 z nich byly naps\u00e1ny tak\u00e9 tenden\u010dn\u011b, p\u0159esto v\u0161ak obsahuj\u00ed zaj\u00edmav\u00e9, by\u0165 zapomenut\u00e9 informace. Nahl\u00e9dn\u011bme tedy, co vypov\u00eddaj\u00ed o slavkovsk\u00e9 bitv\u011b.<\/p>\n Z pohledu \u00fa\u010dasti rakousk\u00e9 arm\u00e1dy je vhodn\u00e9 st\u0159etnut\u00ed t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f rozd\u011blit do n\u011bkolika \u00fasek\u016f. V \u010dele nejv\u011bt\u0161\u00ed koncentrace c. k. uniforem st\u00e1l poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l Kolowrat. Jednalo se p\u011bchotu rozd\u011blenou mezi divize gener\u00e1lmajor\u016f Jir\u010d\u00edka (Jurzceka) a Rottermunda a nasazenou do boj\u016f o Prateck\u00e9 n\u00e1vr\u0161\u00ed a podpo\u0159enou dv\u011bma eskadronami dragoun\u016f.<\/p>\n Praporu, kter\u00fd \u010d\u00edtal 600\u2013700 mu\u017e\u016f velel major baron Lesch, kter\u00fd jej p\u0159ivedl 31. \u0159\u00edjna do V\u00eddn\u011b a za\u010dlenil do Jir\u010d\u00edkovy (Jurczek)<\/em> brig\u00e1dy. Obecn\u011b se o rakousk\u00e9 p\u011bchot\u011b v\u00a0bitv\u011b u Slavkova vyj\u00e1d\u0159il ve sv\u00e9 relaci poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l Kolowrat, jeden z\u00a0velitel\u016f 4. kolony: \u201eZnalost p\u011bchoty umo\u017e\u0148ovala m\u00e1lo o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed od jej\u00edch schopnost\u00ed, nebo\u0165 ji tvo\u0159ily 6. prapory, slo\u017een\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm z invalid\u016f a zcela nevycvi\u010den\u00fdch nov\u00e1\u010dk\u016f, dle vojensk\u00fdch m\u011b\u0159\u00edtek neschopn\u00fdch osv\u011bd\u010dit se a nav\u00edc vy\u010derpan\u00fdch nam\u00e1havost\u00ed zimn\u00edho ta\u017een\u00ed. Ale odhodlanost a vytrvalost t\u011bchto rakousk\u00fdch prapor\u016f, potvrzen\u00e9\u00a0 p\u0159ed rusk\u00fdmi a rakousk\u00fdmi gener\u00e1ly vrchn\u00edm velitelem Kutuzovem, odsunuly obavy stranou. <\/em><\/p>\n \u00dasil\u00ed gener\u00e1l\u016f Jir\u010d\u00edka a Rottermunda a koordinace jejich p\u0159esun\u016f, osobn\u011b prov\u00e1d\u011bn\u00e1 gener\u00e1ln\u00edm ubytovatelem Weirotherem, o\u0161\u00e1lili nep\u0159\u00edtele, kter\u00fd se c\u00edtil b\u00fdt t\u00edsn\u011bn na h\u0159eben kopce p\u0159esunutou ruskou brig\u00e1dou tak, \u017ee vyslal dva d\u016fstojn\u00edky s\u00a0nab\u00eddkou jedn\u00e1n\u00ed. To v\u0161ak nemohlo b\u00fdt kv\u016fli intenzit\u011b\u00a0boj\u016f p\u0159ijato, nebo\u0165 by protivn\u00edkovi p\u0159ineslo zisk pot\u0159ebn\u00e9ho \u010dasu. \u00datok byl tedy proveden s\u00a0d\u016frazem a nep\u0159\u00edtel za\u010dal ustupovat. D\u00edky posil\u00e1m, p\u0159isp\u011bchav\u0161\u00edm z\u00a0Prace, z\u00edskal v\u0161ak ztracen\u00e9 v\u00fdhody brzy zp\u011bt. P\u0159isp\u011bla k\u00a0tomu p\u0159edev\u0161\u00edm okolnost, \u017ee na\u0161i d\u011blost\u0159elci pova\u017eovali protivn\u00edkovu p\u011bchotu kv\u016fli velmi podobn\u00e9mu oble\u010den\u00ed za ruskou.\u201c<\/em><\/p>\n \u00dastupovou trasu 6. praporu od Slavkova tvo\u0159ila cesta, po kter\u00e9 se ub\u00edrala i rusk\u00e1 carsk\u00e1 garda, p\u0159es \u010cej\u010d, Hodon\u00edn, Hol\u00ed\u010d, Soboti\u0161t\u011b a Myjavu. P\u011bt dn\u00ed po bitv\u011b prosince \u010d\u00edtal na se\u0159adi\u0161ti ve Star\u00e9 Tur\u00e9 pouh\u00fdch 251 mu\u017e\u016f.<\/p>\n (Pizzighelli, Cajetan. Geschichte des k. u k. Infanterie-Regiments Nr. 1 Kaiser Franz Joseph, 1716\u20131881<\/em>. Troppau, 1881.)<\/p>\n Na v\u00fd\u0161iny mezit\u00edm dorazil krom\u011b Droueta, kter\u00fd postupoval na lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo Vandammovy divize, tak\u00e9 c\u00edsa\u0159 s\u00a0celou gardou a Oudinotovou gran\u00e1tnickou diviz\u00ed. Nyn\u00ed mohl zvr\u00e1tit rozhodnut\u00ed jen v\u0161eobecn\u00fd bod\u00e1kov\u00fd \u00fatok. Poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l hrab\u011b Kolowrat se proto pro n\u011bj rozhodl. K tomu se spojila rakousk\u00e1 p\u011bchota s\u00a0ruskou Kamensk\u00e9ho brig\u00e1dou a zah\u00e1jila n\u00e1por en front<\/em> proti v\u00fd\u0161in\u00e1m se stra\u0161n\u00fdm \u00fato\u010dn\u00fdm pok\u0159ikem rusk\u00fdch jednotek. Nep\u0159\u00edtel vzdoroval tomuto \u00fatoku hustou st\u0159elbou, kter\u00fd m\u011bla v\u00a0sev\u0159en\u00fdch \u0159ad\u00e1ch rusk\u00e9ho p\u011b\u0161\u00edho lidu vra\u017eedn\u00fd \u00fa\u010dinek a rychlost prvotn\u00edho n\u00e1poru se zm\u011bnila v\u00a0pomal\u00fd, st\u0159elbou podporovan\u00fd postup, kter\u00fd v\u0161ak po povzbuzen\u00ed v\u0161ech p\u0159\u00edtomn\u00fdch gener\u00e1l\u016f a ostatn\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed sv\u00fdm p\u0159\u00edkladem zes\u00edlili odvahu jednotek, obr\u00e1til nep\u0159\u00edtele na \u00fastup, a vedl state\u010dnou ruskou brig\u00e1du ve spojen\u00ed s\u00a0rakousk\u00fdmi prapory, z\u00a0nich\u017e se obzvl\u00e1\u0161t\u011b vyznamenaly Auersperg\u016fv pluk a \u0161est prapor\u016f pluku kurfi\u0159ta salzbursk\u00e9ho (23), na vrchol v\u00fd\u0161iny. Ale nep\u0159\u00edtel, jen\u017e poc\u00edtil d\u016fle\u017eitost t\u00e9to ztr\u00e1ty, zde p\u0159ivedl \u010derstv\u00e9 jednotky a napadl bojem znaven\u00e9 Raku\u0161any a Rusy se s\u00edlou a p\u0159evahou. N\u00e1razem nep\u0159\u00edtele byl ohro\u017een st\u0159ed pluku Salzburg.<\/p>\n State\u010dn\u00fd plukovn\u00edk Sterndahl, coby brig\u00e1dn\u00edk sv\u00e9ho pluku (gener\u00e1lmajor Mondet se pr\u00e1v\u011b zd\u00e1l b\u00fdt ran\u011bn), spolu s\u00a06. praporem Auersperg, nechal za sign\u00e1l\u016f bubn\u016f postupovat proti nep\u0159\u00edteli; jako do\u010dasn\u00fd velitel pluku podplukovn\u00edk H\u00fcbler, za\u00fato\u010dil nej\u00fa\u010deln\u011bji a nejstate\u010dn\u011bji s\u00a0gran\u00e1tn\u00edky na Francouze, z\u016fstal ale st\u0159elou z\u00a0pu\u0161ky na bitevn\u00edm poli. Gran\u00e1tn\u00edci ale \u00fato\u010dili na bod\u00e1k jako nejzu\u0159iv\u011bj\u0161\u00ed hrdinov\u00e9 na nep\u0159\u00edtele, kter\u00fd se obr\u00e1til na \u00fastup. V\u00a0kou\u0159i se ale za nimi postupuj\u00edc\u00ed prapory brig\u00e1dy odch\u00fdlily p\u0159\u00edli\u0161 doleva, \u010d\u00edm\u017e se p\u0159eru\u0161ilo spojen\u00ed. Toho vyu\u017eil nep\u0159\u00edtel a nechal vyrazit sv\u00e9 jezdectvo, aby gran\u00e1tnick\u00fd prapor obkl\u00ed\u010dilo. Kv\u016fli tomu st\u0159elba na obou stran\u00e1ch zhoustla a na\u0161e znaven\u00e9 d\u011blost\u0159electvo bylo p\u0159epadeno nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm jezdectvem, \u010d\u00edm\u017e se do nepo\u0159\u00e1dku dostal i state\u010dn\u00fd pluk [Salzburg] a jeho velk\u00e1 \u010d\u00e1st vzata do zajet\u00ed nebo rozbita. Slo\u017een\u00fd 6. prapor [pluku] Auersperg, kter\u00fd byl dvakr\u00e1t tak siln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e 6 prapor\u016f [pluku] Salzburg, zaplnil mezery, a nechal-li by jej ne\u0161\u0165astn\u00fd gener\u00e1l Weyrother (Weinrother)<\/em>, mohl tento s\u00e1m v\u00a0okam\u017eiku rozhodnout bitvu ve prosp\u011bch spojenc\u016f.<\/p>\n Takto ale musely b\u00fdt v\u00fd\u0161iny vyklizeny, a p\u0159itom padlo nep\u0159\u00edteli do rukou je\u0161t\u011b n\u011bkolik d\u011bl, kter\u00e9 z\u016fstaly kv\u016fli vys\u00edlen\u00ed kon\u00ed uv\u00edzl\u00e9 v\u00a0m\u011bkk\u00e9 zemi. V\u00fd\u0161e popsan\u00fdmi \u00fatoky oslaben\u00e1 p\u011bchota se stahovala v\u00a0nejvy\u0161\u0161\u00edm mo\u017en\u00e9m po\u0159\u00e1dku zp\u011bt. Proto\u017ee tak\u00e9 ostatn\u00ed soused\u00edc\u00ed kolony couvaly, na\u0159\u00eddil poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l hrab\u011b Kolowrat podle dispozic \u00fastup do pozic z\u00a0p\u0159edchoz\u00edho dne.<\/p>\n B\u011bhem tohoto \u00fastupu postupoval nep\u0159\u00edtel d\u016frazn\u011b vp\u0159ed. Plukovn\u00ed kadet Franz Fendler zachr\u00e1nil z\u00e1stavu jednoho praporu, kter\u00fd byl t\u00e9m\u011b\u0159 ztracen, kdy\u017e padnul prapore\u010dn\u00edk (Fahnenf\u00fchrer)<\/em>. Za tento \u010din jej c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek jmenoval 7. prosince prapor\u010d\u00edkem. Nadporu\u010d\u00edk Franz T\u00f6pfer na \u00fastupu zachr\u00e1nil plukovn\u00ed pokladnu, p\u0159itom nechal napospas sv\u00e1 zavazadla. Za to mu c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek poskytnul 28. \u00fanora 1806 od\u0161kodn\u011bn\u00ed ve v\u00fd\u0161i 150 zl. Bylo 11 hodin dopoledne, kdy\u017e 4. kolona musela zah\u00e1jit \u00fastup na V\u00e1\u017eany.<\/p>\n Ztr\u00e1ty pluku bohu\u017eel nelze p\u0159esn\u011b konstatovat; tak, jak dalece se d\u00e1 rekonstruovat podle stavov\u00fdch soupis\u016f (Standesliste)<\/em>, \u010d\u00edt\u00e1: mrtv\u00fdch: podplukovn\u00edka Balthasara H\u00fcblera a 26 mu\u017e\u016f; ran\u011bn\u00fdch: nadporu\u010d\u00edka Josef Birkenstocka, prapor\u010d\u00edka Eduard Betzeka a 158 mu\u017e\u016f; zajat\u00fdch: 245 mu\u017e\u016f; poh\u0159e\u0161ovan\u00fdch: 797 mu\u017e\u016f; d\u00e1le 24 kon\u00ed.<\/p>\n (KUN, Josef Eugen. Kriegs-Album des k. u. k. Infanterie-Regiments No. 23. Ein Gedenkbuch in Wort und Bild.<\/em> Budapest, 1916.)<\/p>\n AMON VON TREUENFEST, Gustav Ritter von. Geschichte des k. k. Infanterie-Regiments Nr. 20 Friedrich Wilhelm, Kronprinz des Deutschen Reiches und Kronprinz von Preussen<\/em>. Wien, 1878 \u2013 viz TUP\u00dd, Ond\u0159ej \u2013 S\u00c1\u010cEK, Karel \u00ad\u2013 UHL\u00cd\u0158, Lubom\u00edr. T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805, jej\u00ed ko\u0159eny \u2013 jej\u00ed pozad\u00ed<\/em>. Brno, 2004, s. 351 \u2013 354.<\/p>\n Jeho Veli\u010denstvo uznalo z\u00e1sluhy tohoto praporu a jmenovalo jeho velitele podplukovn\u00edka barona Bacha 15. \u00fanora 1806 plukovn\u00edkem. Prapor ztratil na mrtv\u00fdch, zran\u011bn\u00fdch a zajat\u00fdch 298 mu\u017e\u016f. Ztr\u00e1ty d\u016fstojn\u00edk\u016f nejsou zn\u00e1my.<\/p>\n (PROCHAZKA, Wilhlem. Geschichte des k. k. Infanterie-Regimentes FML Freiherr v. Rhein\u00e4nder Nr. 24<\/em>. Wien, 1886.)<\/p>\n Prapor \u010d\u00edtal po p\u0159ipojen\u00ed k brig\u00e1d\u011b gener\u00e1lmajora Jir\u010d\u00edka ve V\u00eddni 551 mu\u017e\u016f. Jeho po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed zachycuje v\u00fd\u0148atek z hl\u00e1\u0161en\u00ed poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la hrab\u011bte Kolowrata: \u201ePotvrzuji skute\u010dnost, \u017ee gran\u00e1tnick\u00fd setn\u00edk pan hrab\u011b Delbeccuto Orlandini, jako velitel Czartorysk\u00e9ho 2. praporu, kter\u00fd celou dobu st\u00e1l pod m\u00fdm velen\u00edm si po\u010d\u00ednal k m\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed spokojenosti ve slu\u017eb\u011b precizn\u011b a p\u0159i ka\u017ed\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti tak, aby zachoval sv\u016fj prapor v dobr\u00e9m po\u0159\u00e1dku a k\u00e1zni. P\u0159edev\u0161\u00edm si v\u0161ak vyslou\u017eil doporu\u010den\u00ed, kdy\u017e v bitv\u011b, kter\u00e1 se odehr\u00e1la u Slavkova 2. prosince 1805, vedl v nejlep\u0161\u00edm po\u0159\u00e1dku sv\u016fj pod\u0159\u00edzen\u00fd prapor proti nep\u0159\u00edteli. Bez ohledu na to, \u017ee pod n\u00edm byl zasa\u017een k\u016f\u0148, \u010dinil se ve sv\u00e9m p\u0159\u00edkladn\u00e9m velen\u00ed tak, jak je v\u017edy od uzn\u00e1van\u00e9ho a state\u010dn\u00e9ho velitele o\u010dek\u00e1v\u00e1no. P\u0159esto\u017ee utrp\u011bl ztr\u00e1ty 42 mrtv\u00fdch a 130 zran\u011bn\u00fdch od \u0161ikovatele dol\u016f, kte\u0159\u00ed byli zajati, byl p\u0159inucen opustit boji\u0161t\u011b teprve a\u017e rozkazem k \u00fastupu cel\u00e9ho rakousk\u00e9ho sboru.<\/em>\u201c<\/p>\n (SYPNIEWSKY, Alfred Ritter Von. Geschichte des k. u. k. Infanterie-Regimentes Feldmarschall Carl Joseph Graf Clerfayt de Croix Nr. 9<\/em>. Jaroslau, 1894.)<\/p>\n V\u00a0srpnu byl z\u0159\u00edzen z\u00e1lo\u017en\u00ed divizion a byl postaven pod velen\u00ed majora Reina; brzy pot\u00e9 do\u0161lo ke z\u0159\u00edzen\u00ed 6. praporu \u2013 \u010dty\u0159i setniny siln\u00e9ho \u2013 a p\u0159evodu velen\u00ed nad t\u00edmto praporem na majora v. Mahlerna. Tento prapor se z\u00fa\u010dastnil bitvy u Slavkova, p\u0159i\u010dem\u017e zran\u011bni byli setn\u00edk Nigl a podporu\u010d\u00edk Bayer. Ten zem\u0159el brzy nato na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed. Prapor\u010d\u00edk a praporn\u00ed pobo\u010dn\u00edk Eli\u00e1\u0161ek (Eliatschek)<\/em> byl za vynikaj\u00edc\u00ed state\u010dnost na boji\u0161ti pov\u00fd\u0161en na podporu\u010d\u00edka.<\/p>\n (AUSPITZ, Leopold. Das Infanterie-Regiment Freiherr von Hess Nr. 49. Eine Chronik nach den Weisungen des Regiments-Commandanten Obersten Anton Juriskovic von Hagendorf<\/em>. Teschen, 1889.)<\/p>\n 3. prapor le\u017eel v Braunau a byl na po\u010d\u00e1tku \u0159\u00edjna vysl\u00e1n na Moravu. P\u0159it\u00e1hl dne 23. listopadu do t\u00e1bora v Nedv\u011bz\u00ed a byl za\u010dlen\u011bn do brig\u00e1dy gener\u00e1lmajora Jurczeka, divize poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la hrab\u011bte Karla Kolowrata. 3. prapor pochodoval ve \u010dtvrt\u00e9 kolon\u011b p\u0159es Vrahovice do Dobrochova, dne 28. p\u0159es \u017dele\u010d a Vy\u0161kov na v\u00fd\u0161iny u Nouzky, dne 29. p\u0159es Hlubo\u010dany na v\u00fd\u0161iny p\u0159ed nimi, dne 30. p\u0159es Bu\u010dovice, Marefy, K\u0159i\u017eanovice do Her\u0161pic, dne 1. p\u0159es Slavkov, K\u0159enovice a Zb\u00fd\u0161ov na v\u00fd\u0161iny nad Host\u011br\u00e1dkami. S gener\u00e1lmajorem Jir\u010d\u00edkem (Jurczek)<\/em> v\u010dele se s dvakr\u00e1t s prudkost\u00ed vrhli na nep\u0159\u00edtele, vystoupali na v\u00fd\u0161inu a vrhli jej bod\u00e1kov\u00fdm \u00fatokem zp\u011bt. Gener\u00e1lmajor Jir\u010d\u00edk byl v tomto boji t\u011b\u017ece zran\u011bn.<\/p>\n Ztr\u00e1ty praporu nelze zjistit, byly ale velmi v\u00fdrazn\u00e9, zvl\u00e1\u0161t\u011b 11. setnina byla zcela zni\u010dena. Do\u0161lo ale tak\u00e9 na vyznamen\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f pluku: st\u0159\u00edbrnou medail\u00ed za state\u010dnost \u0161ikovatel\u00e9 Spatzer a Fischer, kapr\u00e1lov\u00e9 Kunze, Rosznowitz a Wolfram, svobodn\u00edci Greithe a Hodruk a pen\u011b\u017en\u00ed dar ve v\u00fd\u0161i \u010dty\u0159 duk\u00e1t\u016f obdr\u017eel svobodn\u00edk L\u00f6fler.<\/p>\n (JACUBENZ. Geschichte des k. u. k. Infanterie-Regiments Erzherzog Ludwig Salvator Nr. 58<\/em>.\u00a0 Wien, 1904.)<\/p>\n Rudolf von H\u00f6dl se ve sv\u00e9 monografii k\u00a0d\u011bjin\u00e1m p\u011b\u0161\u00edho pluku \u010d. 29 (H\u00d6DL, Rudolf von. Geschichte des k. und k. Infanterieregiments Nr. 29 auf immerw\u00e4hrende Zeiten Gideon Freiherr von Laudon.<\/em> Temesvar, 1906) omezuje pouze na n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed konstatov\u00e1n\u00ed: \u201eO po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed \u0161est\u00e9ho praporu Lindenau v pr\u016fb\u011bhu t\u00e9to katastrof\u00e1ln\u00ed ud\u00e1losti chyb\u00ed jak\u00e9koliv \u00fa\u0159edn\u00ed z\u00e1znamy… Z d\u016fstojn\u00edk\u016f z\u016fstali na poli cti mrtv\u00ed: podplukovn\u00edk Lorenz v. Seauveaud, setn\u00edk Lorenz hrab\u011b Coreth a prapor\u010d\u00edk Georg Kopous. Z mu\u017estva z\u016fstalo s kone\u010dnou platnost\u00ed 180 mu\u017e\u016f nezv\u011bstn\u00fdch.\u201c<\/em><\/p>\n Abychom poodhalili zapomenut\u00e9 osudy 6. fyzil\u00edrsk\u00e9ho praporu pluku, kter\u00fd se dopl\u0148oval v brn\u011bnsk\u00e9m kraji, tedy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b v obc\u00edch boji\u0161t\u011b, nahl\u00e9dn\u011bme do prosincov\u00e9ho v\u00fdkazu stavu jeho mu\u017estva (Stastsarchiv Wien, IR 29 Musterliste, ST 1805, karton 2576), ze kter\u00fdch jasn\u011b vypl\u00fdv\u00e1, \u017ee p\u0159i listopadov\u00e9m s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed disponoval 6. prapor 1197 mu\u017ei a p\u0159i s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed ihned po bitv\u011b pouze 386 mu\u017e\u016f. Nutno podotknout, \u017ee nejv\u00edce ztr\u00e1t je zaznamen\u00e1no v kolonce poh\u0159e\u0161ovan\u00ed (nikoliv dezert\u00e9\u0159i \u2013 to byla zvl\u00e1\u0161tn\u00ed kategorie).<\/p>\n Na konci listopadu byl pluk v d\u016fsledku r\u016fzn\u00fdch rozkaz\u016f t\u00e9m\u011b\u0159 rozpu\u0161t\u011bn. Diviziony plukovn\u00edk\u016fv a 1. majora a pot\u00e9 podplukovn\u00edkova prvn\u00ed eskadrona byly p\u0159eveleny ke kryt\u00ed velk\u00e9ho rusk\u00e9ho d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho a z\u00e1sobovac\u00edho vozatajstva, prvn\u00ed eskadrona [divizionu] 2. majora p\u0159evelena do pevnosti Olomouc a krom\u011b toho bylo mnoho podd\u016fstojn\u00edk\u016f a mu\u017estva p\u0159id\u011bleno k ordonan\u010dn\u00ed slu\u017eb\u011b rusk\u00e9 generalit\u011b. V d\u016fsledku toho bylo mo\u017en\u00e9 nasadit pouze 2 eskadrony, kter\u00e9 byly za\u010dlen\u011bny do brig\u00e1dy gener\u00e1lmajora Wodniansk\u00e9ho.<\/p>\n V pr\u016fb\u011bhu boj\u016f o Prateck\u00e9 n\u00e1vr\u0161\u00ed tyto eskadrony p\u0159ekro\u010dily most v obci Prace spole\u010dn\u011b s jedn\u00edm praporem a obsadily v\u00fd\u0161inu, na kter\u00e9 se nach\u00e1z\u00ed kostel. Proti p\u0159\u00edchoz\u00ed t\u0159et\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 kolon\u011b se rozvinula rusk\u00e1 p\u011bchota a na vyv\u00fd\u0161eninu u kostela poslala posilu. P\u0159esto Francouzi vystoupili na v\u00fd\u0161inu a prapor po slab\u00e9m odporu zatla\u010dili a zmocnili se vesnice Prace. Ob\u011b eskadrony se do \u00fatoku nezapojily a st\u00e1hly se za Prace. Zde, vystaveny t\u011b\u017ek\u00e9 st\u0159elb\u011b z d\u011bl a pu\u0161ek, byly eskadrony sv\u011bdky dobyt\u00ed v\u00fd\u0161in rakousk\u00fdmi a pot\u00e9 rusk\u00fdmi prapory, kter\u00e9 v\u0161ak z\u016fstaly bez \u00fasp\u011bchu. Ztr\u00e1ty v bitv\u011b u Slavkova \u010dinily: 21 zajat\u00fdch a 3 nezv\u011bstn\u00e9, celkem 24 mu\u017e\u016f a 41 kon\u00ed.<\/p>\n (AMON VON TREUENFEST, Gustav Ritter von. Geschichte des Bukowina\u2019schen Dragoner-Regimentes General der Cavallerie Freiherr Piret de Bihain Nr. 9 von seiner Errichtung 1682 bis 1892.<\/em> Wien, 1892.)<\/p>\n Za druh\u00fd samostatn\u011b vymezen\u00fd \u00fasek slavkovsk\u00e9 bitvy lze z rakousk\u00e9ho pohledu pova\u017eovat nasazen\u00ed kyrysnick\u00fdch pluk\u016f v r\u00e1mci Liechtensteinovy jezdeck\u00e9 kolony, s diskutabiln\u00ed p\u0159\u00edtomnost\u00ed kyrysnick\u00e9ho pluku \u010d. 5.<\/p>\n N\u00e1\u0161 pluk, oslaben\u00fd deta\u0161ementy se zmen\u0161il na 500 jezdc\u016f, pluky Lothringen a Nassau na 300 jezdc\u016f. Liechtenstein vyrazil z t\u00e1bora v 7 hodin 30 minuta za\u010dal formovat sv\u016fj sbor mezi Bla\u017eovicemi a hospodou z\u00e1padn\u011b od Holubic. Kyrysnick\u00e1 divize Hohenlohe byla na lev\u00e9m k\u0159\u00eddle a n\u00e1\u0161 pluk v 1. linii (Treffen)<\/em> vedle k\u0159\u00eddeln\u00edho pluku Lothringen. Hned jak bylo tohoto postaven\u00ed dosa\u017eeno, muselo b\u00fdt kv\u016fli neobsazen\u00ed Tvaro\u017eensk\u00e9ho kopce Bagrationem opu\u0161t\u011bno.<\/p>\n Liechtenstein musel dr\u017eet v \u0161achu nep\u0159\u00edtele tak dlouho, dokud by nedorazil z\u00e1lo\u017en\u00ed sbor velkokn\u00ed\u017eete Konstantina. Nejd\u0159\u00edve odeslal pluk Lothringen se svou bateri\u00ed jihoz\u00e1padn\u011b od Bla\u017eovic a brzy za n\u00edm poslal je\u0161t\u011b pluk Nassau, kter\u00fd se s n\u00edm spojil a provedli spole\u010dn\u011b n\u011bkolik skv\u011bl\u00fdch \u00fatok\u016f. N\u00e1por nep\u0159\u00edtele byl v\u0161ak st\u00e1le siln\u011bj\u0161\u00ed. Murat za\u00fato\u010dil se 44 eskadronami.<\/p>\n N\u00e1maha Lichtensteinova jezdectva byla marn\u00e1, st\u0159ed spojenc\u016f byl prolomen, gardov\u00fd sbor musel ustoupit a Bagration byl odra\u017een. V\u00edt\u011bzstv\u00ed ji\u017e nemohlo b\u00fdt dosa\u017eeno, bylo t\u0159eba kr\u00fdt \u00fastup. T\u00edmto t\u011b\u017ek\u00fdm \u00fakolem pov\u011b\u0159il Liechtenstein divizi Hohenlohe. Ta zaujala postaven\u00ed u valchy (Walkm\u00fchle)<\/em>, nechala proj\u00edt rusk\u00e9 odd\u00edly \u00fa\u017elabinou u K\u0159enovic a teprve pot\u00e9 se st\u00e1hla. Francouzsk\u00fd n\u00e1tlak byl siln\u00fd, Velkokn\u00ed\u017ee Konstantin provedl posledn\u00ed ofenzivn\u00ed v\u00fdpad, na kter\u00e9m se pod\u00edlely c\u00edsa\u0159ovi a lotrinsk\u00e9ho kyrysn\u00edci na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle a nassavsk\u00e9ho kyrysn\u00edci na lev\u00e9m.<\/p>\n Na popsan\u00fdch \u00fatoc\u00edch se pod\u00edlely jen diviziony plukovn\u00edk\u016fv a 2. majora a podplukovn\u00edkova 2. eskadrona, zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed t\u0159i eskadrony byly ur\u010deny k ochran\u011b hlavn\u00edho stanu.<\/p>\n Ztr\u00e1ty pluku \u010dinily: 2 t\u011b\u017ece zran\u011bn\u00e9 d\u016fstojn\u00edky \u2013 2. rytmistra Friedricha Fenka a nadporu\u010d\u00edka Feliciana Freunda, kte\u0159\u00ed na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed zem\u0159eli. D\u00e1le na mrtv\u00fdch a zajat\u00fdch 27 mu\u017e\u016f a 34 kon\u00ed, po\u010det zran\u011bn\u00fdch nelze p\u0159esn\u011b ur\u010dit. Lze v\u0161ak vych\u00e1zet ze stavu 16. prosince, kdy bylo slu\u017eby neschopno 339 mu\u017e\u016f a 172 kon\u00ed. K tomuto datu pluk \u010d\u00edtal 1342 mu\u017e\u016f a 1104 kon\u00ed.<\/p>\n (WENKE, Ernst. Geschichte des K. u. K. 1. B\u00f6hmischen Dragoner-Regimentes Kaiser Franz. <\/em>Prag, 1896.)<\/p>\n Kn\u00ed\u017ee Hohenlohe nechal rozm\u00edstit nalevo od Bla\u017eovic baterii a vedl n\u00ed na n\u00e1vr\u0161\u00ed mezi Bla\u017eovicemi a Prac\u00ed poslal cel\u00fd pluk, kter\u00fd m\u011bl kr\u00fdt lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo carsk\u00e9 gardy. Bla\u017eovice byly ost\u0159elov\u00e1ny francouzsk\u00fdm d\u011blost\u0159electvem a kn\u00ed\u017ee Liechtenstein proto rozhodl o sta\u017een\u00ed kolony doleva bl\u00ed\u017ee k\u00a0Praci. Pluk se op\u011bt spojil s\u00a0pluky Kaiser a Nassau a spole\u010dn\u011b provedli \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd \u00fatok na francouzskou kavalerii. Drouetov\u00fdm postupem na Prace do\u0161lo k\u00a0ohro\u017een\u00ed lev\u00e9ho boku kolony intenzivn\u00ed st\u0159elbou. Liechtenstein se proto st\u00e1hl za bla\u017eovick\u00fd ml\u00fdn a pozd\u011bji d\u00e1le p\u0159es K\u0159enovice na v\u00fd\u0161iny nad Slavkovem.<\/p>\n V\u00a0bitv\u011b padl major Josef hrab\u011b Auersperg (\u00e0 1764 v\u00a0Linci), a d\u00e1le t\u0159i mu\u017ei, jeden vy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk a 28 kon\u00ed. Rytmistr Simon Mathey byl zmrza\u010den z\u00e1sahem d\u011blov\u00e9 koule do stehna, podporu\u010d\u00edk Gro\u00dfmann, 18 mu\u017e\u016f a 18 kon\u00ed zran\u011bno a 12 mu\u017e\u016f a 12 kon\u00ed poh\u0159e\u0161ov\u00e1no.<\/p>\n (VICTORIN, Josef, Geschichte des k. k. siebenten Dragoner-Regimentes Herzog Wilhelm von Braunschweig von seiner Errichtung 1663 bis zum Ende Mai 1879.<\/em> Wien, 1879.)<\/p>\n Dne 25. listopadu byl pluk v\u00a0t\u00e1bo\u0159e u Olomouce, kde jmenov\u00e1n nov\u00fdm plukovn\u00edkem dosavadn\u00ed podplukovn\u00edk Friedrich baron Minutillo. Po\u010d\u00e1tkem prosince se nach\u00e1zel v Prost\u011bjov\u011b, tud\u00ed\u017e nemohl zas\u00e1hnout do bitvy u Slavkova.\u00a0<\/em><\/p>\n (b. a. Das kais. u. k\u00f6n. Dragoner-Regiment Nikolaus I. Kaiser von Ru\u00dfland Nr. 5 von der Errichtungs-Periode (1721) bis in die Gegenwart<\/em>. Wien, 1893.)<\/p>\n P\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1da barona Carneville se skl\u00e1dala ze 3 setnin pion\u00fdr\u016f se dv\u011bma pontonov\u00fdmi mosty (Laufbr\u00fccke)<\/em>, 1 praporu brodsk\u00fdch, 2 prapor\u016f prvn\u00edho szekelsk\u00e9ho a 2 prapor\u016f druh\u00e9ho szekelsk\u00e9ho, dohromady 3 440 mu\u017e se dv\u011bma pozi\u010dn\u00edmi bateriemi.<\/p>\n V\u00fd\u0161inu p\u0159ed Telnic\u00ed m\u011bl obsadit plukovn\u00edk Knesevich s prvn\u00edm szekelsk\u00fdm plukem. Telnice byla dobyta Szekely kolem 9. hodiny dopoledn\u00ed. Brodsk\u00fd prapor z\u016fstal na vyv\u00fd\u0161enin\u011b mimo vesnici jako z\u00e1loha.<\/p>\n Pozd\u011bji Davout postoupil jednou kolonou vpravo a druhou vlevo vesnice. Podplukovn\u00edk Desullenovich vedl brodsk\u00fd prapor s obna\u017een\u00fdm bajonetem proti t\u00e9 prav\u00e9. V tu chv\u00edli p\u0159isp\u011bchal gener\u00e1l hrab\u011b Nostitz s plukovn\u00edkem Mohrem a dv\u011bma eskadronami husar\u016f Hessen-Homburg. Oba szekelsk\u00e9 pluky ztratily v\u00edce ne\u017e polovinu mu\u017estva. Brig\u00e1dn\u00ed pobo\u010dn\u00edk poru\u010d\u00edk Friedrich Wilhelm Mertz byl zran\u011bn na hlav\u011b a byl pod n\u00edm zabit k\u016f\u0148. Brig\u00e1da Carneville obdr\u017eela za sv\u00e9 state\u010dn\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed desetidenn\u00ed plat (Gratisl\u00f6hnung)<\/em> a major Diveki od druh\u00e9ho szekelsk\u00e9ho pluku byl pov\u00fd\u0161en na podplukovn\u00edka. Dne 3. prosince pokra\u010dovala divize p\u0159es Kyjov do Uhersk\u00e9ho Brodu.\u00a0<\/em><\/strong><\/p>\n (b. a. Aus der Geschichte der k. k. Grenz-Infanterie-Regimenter erstes Szekler Nr 14 und zweites Szekler Nr. 15, in der Schlacht bei Austerlitz am 2. Dezember 1805<\/em>. In: \u00d6sterreichische milit\u00e4rische Zeitschrift, 1846, Heft 6, s. 315\u2013319.)<\/p>\n Dne 1. prosince podplukovn\u00edk Rakovsky obsadil podplukovn\u00edkovou prvn\u00ed eskadronou Holubice, druhou Host\u011br\u00e1dky a K\u0159enovice a udr\u017eoval spojen\u00ed s plukovn\u00edkem Mohrem (Moor)<\/em> z husarsk\u00e9ho pluku Hessen-Homburg. P\u0159ibli\u017en\u011b v 8 hodin se cel\u00e1 nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 arm\u00e1da ve t\u0159ech lini\u00edch oz\u00e1\u0159ila pochodn\u011bmi. P\u0159edn\u00ed str\u00e1\u017ee se domn\u00edvaly, \u017ee nep\u0159\u00edtel zap\u00e1lil sv\u016fj t\u00e1bor a ustupuje. Aby se o tom p\u0159esv\u011bd\u010dil, jel plukovn\u00edk Geringer se \u0161esti husary co nejbl\u00ed\u017ee nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu t\u00e1boru a sledoval ovace v\u011bnovan\u00e9 Napoleonovi. Nadporu\u010d\u00edk Herbay byl s raportem o tomto pozorov\u00e1n\u00ed odesl\u00e1n do hlavn\u00edho stanu. Patrola nadporu\u010d\u00edka Batso zajala u M\u011bn\u00edna jednoho nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho kapit\u00e1na.<\/p>\n Kdy\u017e po rozedn\u011bn\u00ed obdr\u017eely deta\u0161ementy pluku rozm\u00edst\u011bn\u00e9 jako p\u0159edn\u00ed str\u00e1\u017ee rozkaz neprodlen\u011b se soust\u0159edit u \u00dajezda, z\u016fstal poplukovn\u00edk Rakovsky s jednou eskadronou szekelsk\u00fdch husar\u016f a jedn\u00edm divizionem husar\u016f prince Hessensko-Hombursk\u00e9ho na pozic\u00edch u Holubic.<\/p>\n (AMON VON TREUENFEST, Gustav Ritter von. Geschichte des k. k. 11. Husaren-Regimentes Herzog Alexander v. W\u00fcrttemberg etc. (1762\u20131878)<\/em>. Wien, 1878.)<\/p>\n \u0160t\u00e1b pluku v den slavkovsk\u00e9 bitvy tvo\u0159ili: plukovn\u00edk Johann Friedrich sv. p. v. Mohr, podplukovn\u00edk August baron V\u00e9csey a majo\u0159i Johann hrab\u011b Maggy a Anton v. Homonnay.<\/p>\n Kdy\u017e kolem dev\u00e1t\u00e9 hodiny rann\u00ed do\u0161lo k vytla\u010den\u00ed spojeneck\u00fdch jednotek z Telnice, spojen\u00e9 s \u00fastupem Novoingermanlandsk\u00e9ho pluku a pron\u00e1sledovatel\u00e9 byli na v\u00fd\u0161in\u011b p\u0159ed vesnic\u00ed 15 krok\u016f od k\u0159\u00eddla podplukovn\u00edkova divizionu, dal plukovn\u00edk Mohr zatroubit k \u00fatoku a podplukokovn\u00edk V\u00e9csey se vrhl se sv\u00fdm divizionem na v\u00edt\u011bzstv\u00edm jist\u00e9 Francouze s takovou prudkost\u00ed, \u017ee posekal dva prapory, zajal p\u0159es 300 mu\u017e\u016f a ostatn\u00ed zahnal. Za tento \u010din obdr\u017eeli plukovn\u00edk Mohr i podplukovn\u00edk baron V\u00e9csey ryt\u00ed\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Marie Terezie. Pot\u00e9 odeslal poln\u00ed podmar\u0161\u00e1l baron Kienmayer jednoho d\u016fstojn\u00edka s hl\u00e1\u0161en\u00edm do hlavn\u00edho stanu a o\u010dek\u00e1val rozkazy. St\u0159\u00edbrnou medail\u00ed za state\u010dnost ozdoben\u00fd nadporu\u010d\u00edk Andreas Mih\u00e1lyi zaplatil tento hrdinsk\u00fd \u00fatok \u017eivotem. (V roce 1806 mu byl v bl\u00edzkosti Telnice vzty\u010den pam\u011btn\u00ed k\u00e1men s n\u00e1pisem: \u201eHier starb Oberlieutenant Mih\u00e1lyi von Hessen-Homburg-Husz\u00e1ren den Tod der Ehre<\/em>\u201c). Krom\u011b tohoto poru\u010d\u00edka p\u0159i\u0161el pluk je\u0161t\u011b o 4 mrtv\u00e9. Zran\u011bni byli: nadporu\u010d\u00edci Ignaz v. Morvay (v tomto ta\u017een\u00ed ji\u017e podruh\u00e9), Andreas Bartos, Sigismund Ekler, Anton Zrinszky a dal\u0161\u00edch 32 mu\u017e\u016f, zajato bylo 7 mu\u017e\u016f, pod kadetem Mait\u00e9nyim byl zast\u0159elen k\u016f\u0148. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku byly za ta\u017een\u00ed 1805 rozd\u011bleny mezi mu\u017estvo tohoto pluku 3 zlat\u00e9 a 25 st\u0159\u00edbrn\u00fdch medail\u00ed za state\u010dnost.<\/p>\n P\u0159i z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch boj\u00edch odrazil n\u011bkolikr\u00e1t plukovn\u00edk szekelsk\u00fdch husar\u016f Geringer spole\u010dn\u011b s koz\u00e1ky \u00fatoky dvou nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch pluk\u016f. Francouzi v\u0161ak p\u0159it\u00e1hli d\u011blost\u0159electvo a plukovn\u00edk Geringer byl zasa\u017een kart\u00e1\u010dovou koul\u00ed nad sp\u00e1nek tak siln\u011b, \u017ee spadl z kon\u011b a z\u016fstal le\u017eet na zemi.<\/p>\n Dne 4. prosince se uskute\u010dnilo setk\u00e1n\u00ed c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. s c\u00edsa\u0159em Napoleonem. Doprov\u00e1zet Jeho Veli\u010denstvo m\u011bl podle rozkazu podplukovn\u00edk V\u00e9csey se 40 husary prince Hessensko-Hombursk\u00e9ho a rytmistr Handel, nadporu\u010d\u00edk Adam Nemes a poru\u010d\u00edk Franz Kov\u00e1cs v \u010dele 60 Szekelsk\u00fdch husar\u016f. P\u0159es velmi \u0161patn\u00e9 po\u010das\u00ed se poda\u0159ilo v pr\u016fb\u011bhu no\u010dn\u00edho bivakov\u00e1n\u00ed t\u011bmto voj\u00e1k\u016fm tak vystrojit a o\u010distit, \u017ee jim Jeho Veli\u010denstvo vyslovilo nejvy\u0161\u0161\u00ed pochvalu.<\/p>\n (AMON VON TREUENFEST, Gustav Ritter von. Geschichte des k .u. k. Husaren-Regiments Nr. 4 Arthur Herzog v. Connaught u. Strathearn.<\/em> Wien, 1903.)<\/p>\n Dne 26. 11. \u010d\u00edtal p\u0159ibli\u017en\u011b 900 mu\u017e\u016f a byl za\u0159azen do brig\u00e1dy gener\u00e1lmajora Stutterheima, kter\u00e1 sest\u00e1vala krom\u011b toho z \u00bd eskadrony hul\u00e1nsk\u00e9ho pluku Merveldt, koz\u00e1ck\u00fdch pluk\u016f Sysojevova a Melent\u011bvova a v\u010detn\u011b dvou j\u00edzdn\u00edch bateri\u00ed. V bitv\u011b u Slavkova dne 2. 12. se pod\u00edlel zleva na kryt\u00ed postupu Buxh\u00f6wdena a \u00fastupu Szekelsk\u00e9ho husarsk\u00e9ho pluku z Telnice. P\u0159i tom se ocitl pod palbou francouzsk\u00fdch d\u011bl z Telnice, kter\u00e1 byla posl\u00e9ze uml\u010dena p\u0159\u00edchoz\u00ed rakouskou j\u00edzdn\u00ed bateri\u00ed.<\/p>\n B\u011bhem bitvy byl deta\u0161ov\u00e1n rytmistr Sardagna s k\u0159\u00eddlem eskadrony plukovn\u00edkova divizionu, jemu\u017e velel, a spole\u010dn\u011b s 50 jezdci \u010cernigovsk\u00e9ho dragounsk\u00e9ho pluku n\u011bkolika koz\u00e1ck\u00fdmi odd\u00edly se pod\u00edlel na kryt\u00ed prav\u00e9ho k\u0159\u00eddla ustupuj\u00edc\u00edch jednotek, za co\u017e si vyslou\u017eil pochvalu v relaci gener\u00e1lmajora Weyrothera. K Sardagnovi se p\u0159ipojil rytmistr La\u017eansk\u00fd, velitel druh\u00e9ho k\u0159\u00eddla tohoto divizionu.<\/p>\n Celkov\u00e9 ztr\u00e1ty \u010dinily 26 mu\u017e\u016f a 45 kon\u00ed, nadporu\u010d\u00edk G\u00e4\u00dfler byl t\u011b\u017ece ran\u011bn gran\u00e1tem do ruky, poh\u0159e\u0161ovan\u00fdm se stal nadporu\u010d\u00edk Hohenheiser.<\/p>\n (b. a. Geschichte des k. k. achten Uhlanen-Regimentes Ezherzog Ferdinand Maximilian von seiner Errichtung 1718 bis August 1860.<\/em> Wien, 1860.)<\/p>\n Plukovn\u00edk hrab\u011b Hardegg se 16. listopadu p\u0159ipojil k rakousko-rusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, z\u00fa\u010dastnil se bitvy u Slavkova a byl pot\u00e9 \u010dlenem suity Jeho Veli\u010denstva p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s c\u00edsa\u0159em Napoleonem u Sp\u00e1len\u00e9ho ml\u00fdna. Rytmistr kn\u00ed\u017ee Lubomirski p\u0159evzal velen\u00ed nad polovinou eskadrony, kter\u00e1 se zformovala v z\u00e1loze a s odd\u00edlem pod velen\u00edm majora von Schreitera (od O\u2018Reillyho \u0161vali\u0161er\u016f, kter\u00fd bojoval t\u00e9\u017e u Slavkova) provedl u \u0159eky Moravy n\u011bkolik \u00fasp\u011b\u0161n\u00fdch p\u0159epad\u016f. Kdy\u017e francouzsk\u00e1 arm\u00e1da postoupila k Brnu, byl tento odd\u00edl p\u0159ivol\u00e1n k arm\u00e1d\u011b a rytmistr kn\u00ed\u017ee Lubomirski byl se svou p\u016fleskadronou za\u0159azen do Kienmayerova p\u0159edvoje a s husarsk\u00fdm plukem Hessen-Homburg utvo\u0159il brig\u00e1du gener\u00e1lmajora hrab\u011bte Nostitze.<\/p>\n V p\u016fl osm\u00e9 se p\u0159edvoj poln\u00edho podmar\u0161\u00e1la Kienmayera za\u010dal formovat do bitevn\u00ed sestavy. P\u016fleskadrona postupovala pod palbou nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch tiraill\u00e9r\u016f s husary prince Hessensko-Hombursk\u00e9ho na jejich prav\u00e9m k\u0159\u00eddle proti Telnici. Kv\u016fli \u010dlenit\u00e9mu ter\u00e9nu se v\u0161ak nemohla st\u0159etnout s nep\u0159\u00edtelem. To se poda\u0159ilo a\u017e po n\u011bkolika hodin\u00e1ch krvav\u00fdch boj\u016f, kdy do\u0161lo k ovl\u00e1dnut\u00ed Telnice. Tato hul\u00e1nsk\u00e1 p\u016fleskadrona ztratila 5 zran\u011bn\u00fdch mu\u017e\u016f a 11 kon\u00ed.<\/p>\n (KIELMANSEGG. Schwarzenberg-Uhlanen 1790 bis 1887<\/em>. Tarnow, 1887.)<\/p>\n Major Wenzel Frierenberger v bitv\u011b u Slavkova velel rakousk\u00fdm d\u011blost\u0159eleck\u00fdm bateri\u00edm. Z nich t\u0159i byly p\u0159id\u011bleny rusk\u00fdm pluk\u016fm a dv\u011b pod velen\u00edm setn\u00edka Zochiho rusk\u00e9mu gardov\u00e9mu sboru. Frierenbergerovi z\u016fstaly pouze dv\u011b t\u011b\u017ek\u00e9 baterie, se kter\u00fdmi p\u0159isp\u011bchal na pomoc Bagrationovu sboru, rozvr\u00e1cen\u00e9mu francouzsk\u00fdmi kyrysn\u00edky. Ob\u011b baterie pod velen\u00edm poru\u010d\u00edka Peterm\u00fcllera a vrchn\u00edho ohn\u011bstr\u016fjce Schweikharda obsadily malou v\u00fd\u0161inu u po\u0161ty u Rous\u00ednova a zah\u00e1jily palbu, ani\u017e by byly kryty. A\u010dkoliv se n\u011bkolikr\u00e1t staly ter\u010dem \u00fatoku, odvr\u00e1tily jej kart\u00e1\u010di a koulemi. St\u00e1le bez kryt\u00ed dr\u017eely tuto vyv\u00fd\u0161eninu dokud se Bagration\u016fv sbor znovu neshrom\u00e1\u017edil. Ob\u011b baterie tvo\u0159ily nejkrajn\u011bj\u0161\u00ed k\u0159\u00eddlo a zabr\u00e1nily nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu vp\u00e1du do t\u00fdlu ustupuj\u00edc\u00edch jednotek.<\/p>\n Setn\u00edk Johann Zochi (Zocchi) byl v bitv\u011b u Slavkova se sv\u00fdmi dv\u011bma d\u016fstojn\u00edky nadporu\u010d\u00edkem Lagondou a poru\u010d\u00edkem Maschnerem velitelem dvou bateri\u00ed (8 dvan\u00e1ctilibern\u00edch d\u011bl a 4 houfnice) a byl p\u0159id\u011blen rusk\u00e9 gard\u011b. Ihned jak zaslechl kanon\u00e1du, zrychlil sv\u016fj p\u0159esun. P\u0159esto\u017ee byly d\u011bla a vozy s munic\u00ed na \u010dty\u0159i dny a fur\u00e1\u017e\u00ed zat\u00ed\u017eeny, poda\u0159ilo se Zochimu dorazit v\u010das a podpo\u0159it n\u00e1stup gardov\u00e9ho sboru. Kdy\u017e pozd\u011bji musel tento sbor ustoupit, kryl jej se sebeob\u011btov\u00e1n\u00edm. \u00dastup se zadrhl u jedin\u00e9ho mostu, p\u0159es kter\u00fd bylo mo\u017eno p\u0159ej\u00edt hlubok\u00fd a \u0161irok\u00fd Ml\u00fdnsk\u00fd potok. Aby byl z\u00edsk\u00e1n \u010das, posunul se Zochi bez kryt\u00ed o 150 krok\u016f k nep\u0159\u00edteli a dr\u017eel jej po dlouh\u00fd \u010das intenzivn\u00ed kart\u00e1\u010dovou palbou z dosahu ustupuj\u00edc\u00edch Rus\u016f. Kv\u016fli velk\u00fdm ztr\u00e1t\u00e1m d\u011blost\u0159electva pom\u00e1hal tak\u00e9 osobn\u011b se sv\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky obsluhovat d\u011bla. Kdy\u017e se Francouzi pozd\u011bji p\u0159ibl\u00ed\u017eili, organizoval z\u00e1chranu v\u0161ech d\u011bl, kter\u00e1 postupn\u011b stahoval. Poda\u0159ilo se mu to a\u017e na dv\u011b houfnice, jejich\u017e os\u00e1dka ani kon\u011b ji\u017e neexistovali.<\/p>\n\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Kaiser \u010d. 1 \u2013 6. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Salzburg \u010d. 23 \u2013 \u0161est poln\u00edch prapor\u016f<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Kaunitz-Rietberg \u010d. 20 \u2013 6. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Auersperg \u010d. 24 \u2013 6. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Czartorysky \u010d. 9 \u2013 2. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Kerpen \u010d. 49 \u2013 6. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Beaulieu \u010d. 58 \u2013 3. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
\u0158adov\u00fd p\u011b\u0161\u00ed pluk Lindenau \u010d. 29 \u2013 6. fyzil\u00edrsk\u00fd prapor<\/h3>\n
Po\u010detn\u00ed stavy \u010dty\u0159 setnin 6. praporu pluku \u010d. 29 v\u00a0prosinci 1805<\/h3>\n
![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/stavy_setnin_IR29.jpg\")
<\/a><\/p>\nSrovn\u00e1n\u00ed stavu jednotliv\u00fdch setnin v\u00a0m\u011bs\u00edci listopadu a prosinci 1805 podle hodnost\u00ed<\/h3>\n
![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/stavy_setnin_XI_XII.jpg\")
<\/a><\/p>\nDragounsk\u00fd pluk Erzherzog Johan \u010d. 1<\/h3>\n
Kyrysnick\u00fd pluk Kaiser \u010d. 1<\/h3>\n
Kyrysnick\u00fd pluk Lothringen \u010d. 7<\/h3>\n
Kyrysnick\u00fd pluk Nassau \u010d. 5<\/h3>\n
P\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1da Carneville (hrani\u010d\u00e1\u0159sk\u00e1)<\/h3>\n
Szekelsk\u00fd hrani\u010d\u00e1\u0159sk\u00fd husarsk\u00fd pluk \u010d. 11<\/h3>\n
Husarsk\u00fd pluk Hesen-Homburg \u010d. 4<\/h3>\n
\u0160vali\u0161ersk\u00fd pluk O\u2019Reilly \u010d. 3<\/h3>\n
Hul\u00e1nsk\u00fd pluk Schwarzenberg \u010d. 2<\/h3>\n
Dva d\u011blost\u0159ele\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci obdr\u017eeli za z\u00e1sluhy v bitv\u011b u Slavkova ryt\u00ed\u0159sk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e \u0158\u00e1du Marie Terezie<\/h3>\n