{"id":14195,"date":"2018-10-21T09:30:22","date_gmt":"2018-10-21T07:30:22","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=14195"},"modified":"2024-11-27T15:32:49","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:49","slug":"karel-reznicek-trafalgarska-epopej","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/karel-reznicek-trafalgarska-epopej\/","title":{"rendered":"Karel \u0158ezn\u00ed\u010dek: Trafalgarsk\u00e1 epopej"},"content":{"rendered":"

U p\u0159\u00edle\u017eitosti 213. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Trafalgaru publikujeme na www.austerlitz.org p\u0159\u00edsp\u011bvek Karla \u0158ezn\u00ed\u010dka ze sborn\u00edku Bitva u Slavkova a v\u00e1lka roku 1805<\/a>, vydan\u00e9ho p\u0159i 200. v\u00fdro\u010d\u00ed nakladatelstv\u00edm Akcent.<\/p>\n

\u0158ada m\u00fdch l\u00ed\u010den\u00ed se li\u0161\u00ed od obvykle roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9ho pod\u00e1n\u00ed, le\u010d mnohdy jsou prameny natolik rozporupln\u00e9, \u017ee jsem si prost\u011b cht\u011b necht\u011b musel utvo\u0159it vlastn\u00ed n\u00e1zor, tak aby ud\u00e1losti alespo\u0148 trochu dostaly \u0159\u00e1d a logickou posloupnost. N\u011bkdy m\u00e1m pocit, \u017ee na mo\u0159i m\u00e1 Nelsonova glorifikace u \u0159ady historik\u016f podobn\u00fd charakter jako na sou\u0161i Napoleonova. Fakta se pak p\u0159izp\u016fsobuj\u00ed po\u017eadovan\u00e9mu obrazu hrdiny bez b\u00e1zn\u011b a hany, ignoruj\u00edce \u017ee ka\u017ed\u00fd \u010dlov\u011bk m\u00e1 sv\u00e9 lidsk\u00e9 slabosti a nevyhne se chyb\u00e1m i omyl\u016fm. Ty se nevyh\u00fdbaly ani m\u011b, teprve p\u0159i pr\u00e1ci na tomto elabor\u00e1tu jsem si pln\u011b uv\u011bdomil, jako obrovsk\u00fd rozd\u00edl je mezi pojmy z\u00e1liv a z\u00e1toka (\u0161p. <\/em>Golfo a <\/em>Bah\u00eda, u C\u00e1dizu zvl\u00e1\u0161t\u011b), \u017ee \u00c1lava od Waterloo nikdy nebyl admir\u00e1lem, atd., atp..<\/em><\/p>\n

PROLOG<\/p>\n

Amiensk\u00fd m\u00edr Franci\u00ed a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed byl velice k\u0159ehkou z\u00e1le\u017eitost\u00ed, z\u00a0dne\u0161n\u00edho pohledu jej lze v\u00a0podstat\u011b ozna\u010dit za pouh\u00e9 p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, \u010di ve sportovn\u00ed terminologii by pak asi odpov\u00eddal term\u00edn polo\u010das. Ob\u011b strany v\u00a0podstat\u011b jen pot\u0159ebovaly nabrat dech k\u00a0dal\u0161\u00edmu kolu gigantick\u00e9ho z\u00e1pasu, jeho\u017e ko\u0159eny le\u017eely ji\u017e hluboko v\u00a0p\u0159edrevolu\u010dn\u00edch \u010dasech, ale nov\u00e9 pom\u011bry jej posunuly ekonomicky i geopoliticky do zcela nov\u00e9 dimenze. V m\u011b\u0159en\u00ed sil mezi Pa\u0159\u00ed\u017e\u00ed a Lond\u00fdnem ji\u017e ne\u0161lo jen o n\u011bjak\u00e9 ty kolonie, tak jako dob\u00e1ch ned\u00e1vno minul\u00fdch, a vcelku zanedbateln\u00e9 posuny evropsk\u00fdch hranic, ale o naprostou por\u00e1\u017eku protivn\u00edka a z\u00edsk\u00e1n\u00ed politicko-ekonomick\u00e9 dominance.<\/p>\n

Amiensk\u00fd m\u00edr byl pokusem o kompromis, ale jak u\u017e to tak b\u00fdv\u00e1, tento nikdy neuspokoj\u00ed ob\u011b strany, a chyb\u00ed-li oboustrann\u011b dobr\u00e1 v\u016fle se s\u00a0t\u00edm sm\u00ed\u0159it, pak je obnoven\u00ed konfliktu jen ot\u00e1zkou \u010dasu a z\u00e1minky. Uv\u00e1d\u00ed se spor o status Malty, p\u0159\u00ed\u010dinou mohly b\u00fdt i osudy Louisiany, pom\u011bry v\u00a0It\u00e1lii, Nizozem\u00ed \u010di dalek\u00e9 Indii \u2013 ka\u017edop\u00e1dn\u011b ob\u011b strany plnily vz\u00e1jemn\u00e1 ujedn\u00e1n\u00ed jen liknav\u011b a sna\u017eily se je obch\u00e1zet se\u010d mohly, jen aby z\u00edskaly \u010das na p\u0159\u00edpravu k\u00a0nov\u00e9mu m\u011b\u0159en\u00ed sil. O op\u011btn\u00e9m vypuknut\u00ed v\u00e1lky bylo rozhodnuto ji\u017e d\u00e1vno p\u0159edt\u00edm, ne\u017e tehdy ji\u017e do\u017eivotn\u00ed Prv\u00fd konzul 12. kv\u011btna 1803 ztropil teatr\u00e1ln\u00ed v\u00fdstup p\u0159ed britsk\u00fdm ambasadorem Charlesem Whitworthem, po n\u011bm\u017e tento neprodlen\u011b opustil Pa\u0159\u00ed\u017e.<\/p>\n

N\u011bkte\u0159\u00ed historici tvrd\u00ed, \u017ee to bylo zbyte\u010dn\u00e9 selh\u00e1n\u00ed nervov\u00e9 soustavy budouc\u00edho c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f, ale j\u00e1 soud\u00edm, \u017ee se Napoleon Bonaparte toliko sna\u017eil zachovat si tv\u00e1\u0159 a Whitworthowu zjevn\u011b c\u00edlenou provokativn\u00ed aroganci jen briskn\u011b vyu\u017eil, aby to nevypadalo, \u017ee se nechal protivn\u00edkem zasko\u010dit. A p\u0159ece se tak zjevn\u011b stalo, nebo\u0165 kr\u00e1l Ji\u0159\u00ed III. p\u0159ednesl p\u0159ed ob\u011bma sn\u011bmovnami z\u0159eteln\u011b konfronta\u010dn\u00ed projev ji\u017e v b\u0159eznu a britsk\u00e1 vojensk\u00e1 ma\u0161in\u00e9rie u\u017e dlouho pracovala na pln\u00e9 obr\u00e1tky. V kv\u011btnu 1803 \u010dekala jen na sign\u00e1l k\u00a0akci a ten p\u0159i\u0161el ji\u017e 15. tohoto m\u011bs\u00edce, kdy lond\u00fdnsk\u00fd kabinet deklaroval v\u00e1lku Francii. Jen do konce kv\u011btna Britov\u00e9 zajali ve sv\u00fdch p\u0159\u00edstavech \u010di p\u0159i pob\u0159e\u017e\u00ed hodn\u011b p\u0159es tis\u00edcovku francouzsk\u00fdch a holandsk\u00fdch (tehdy tzv. batavsk\u00fdch) plavidel, zat\u00edmco francouzsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady polapen\u00e9 lodi staronov\u00e9ho nep\u0159\u00edtele se po\u010d\u00edtaly maxim\u00e1ln\u011b na des\u00edtky.<\/p>\n

Jist\u011b by \u0161lo pouk\u00e1zat na komunika\u010dn\u00ed probl\u00e9m, jen\u017e zde zjevn\u011b nahr\u00e1val ostrovan\u016fm, ale nap\u0159. ji\u017e 14. kv\u011btna ost\u0159elovala britsk\u00e1 \u0161alupa Doris<\/em> v\u00a0z\u00e1livu Audierne francouzskou korvetu Affronteur<\/em>, a 16. kv\u011btna se p\u0159ed breta\u0148sk\u00fdm pob\u0159e\u017e\u00edm zjevila Cornwallisova Chanel Fleet<\/em> o 20 \u0159adov\u00fdch lod\u00edch, aby n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne zah\u00e1jila blok\u00e1du Brestu. Ka\u017ed\u00fd, kdo si dok\u00e1\u017ee p\u0159edstavit logistickou n\u00e1ro\u010dnost vypraven\u00ed takov\u00e9hoto \u201ebitevn\u00edho svazu\u201c, snadno pochop\u00ed, \u017ee o jeho vyplut\u00ed muselo b\u00fdt rozhodnuto ji\u017e cel\u00e9 t\u00fddny dop\u0159edu. Kdyby byl Prv\u00fd konzul k\u00a0Whitworthovi sm\u00ed\u0159liv\u00fd, na\u0161la by se jist\u011b jin\u00e1 z\u00e1minka, neb p\u0159\u00edpravy operac\u00ed Royal Navy<\/em> musely b\u00fdt natolik n\u00e1kladn\u00e9 a pokro\u010dil\u00e9, \u017ee m\u00edrov\u00e9 narovn\u00e1n\u00ed ji\u017e min. pro lordy z\u00a0Admirality nebylo mysliteln\u00e9.<\/p>\n

Jak mohla v\u00a0dan\u00e9 situaci reagovat Francie a Prvn\u00ed konzul? Nebylo tak\u0159ka pochyb, \u017ee francouzsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo nen\u00ed s\u00a0to vybojovat v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad siln\u011bj\u0161\u00edm a zku\u0161en\u011bj\u0161\u00edm nep\u0159\u00edtelem. Tedy alespo\u0148 ne v\u00edt\u011bzstv\u00ed, je\u017e by Pa\u0159\u00ed\u017ei zajistilo plnou satisfakci, protivn\u00edka srazilo do kolen, a donutilo jej pokorn\u011b \u017e\u00e1dat o m\u00edr, za podm\u00ednek Napoleonem Bonapartem ji\u017e diktovan\u00fdch. Prv\u00fd konzul v\u0161ak pevn\u011b v\u011b\u0159il, \u017ee m\u00e1 francouzsk\u00e1 mar\u00edna potenci\u00e1l alespo\u0148 na to, aby zajistila kr\u00e1tkodobou kontrolu nad kan\u00e1lem La Manche, jakkoli naz\u00fdvan\u00fdm Brity Anglick\u00fdm. N\u011bkdej\u0161\u00ed divizn\u00ed gener\u00e1l nepochyboval, \u017ee v\u00a0takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b velk\u00fd vodn\u00ed p\u0159\u00edkop rychle p\u0159ekro\u010d\u00ed se sv\u00fdmi voj\u00e1ky a pokoru si vynut\u00ed jejich bajonety.<\/p>\n

Z\u00e1kladn\u00ed sc\u00e9n\u00e1\u0159 byl d\u00e1n ji\u017e za revolu\u010dn\u00edch \u010das\u016f a centrem shroma\u017edi\u0161t\u011b invazn\u00edch sil bylo Boulogne-sur-Mer, nebo\u0165 Laman\u0161sk\u00fd pr\u016fliv musel b\u00fdt z\u00a0ryze praktick\u00fdch d\u016fvod\u016f p\u0159ekro\u010den v\u00a0neju\u017e\u0161\u00edch m\u00edstech. Budouc\u00ed c\u00edsa\u0159 Napoleon v\u0161ak jednozna\u010dn\u011b zavrhl \u201erepublik\u00e1nskou taktitku\u201c, je\u017e tehdy spo\u010d\u00edvala v\u00a0shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed co nejv\u011bt\u0161\u00edho po\u010dtu bitevn\u00edch plavidel v\u00a0Brestu. Roku 1797 vedla k\u00a0por\u00e1\u017ek\u00e1m spojeneck\u00fdch eskader (\u0161pan\u011blsk\u00e9 u portugalsk\u00e9ho mysu S\u00e3o Vincente a holandsk\u00e9 u Camperdownu), sna\u017e\u00edc\u00edch se o p\u0159esun a kdy\u017e se strategick\u00fd z\u00e1m\u011br o dva roky pozd\u011bji p\u0159eci jen jak\u017etak\u017e poda\u0159ilo realizovat, uk\u00e1zalo se, \u017ee je pon\u011bkud zcestn\u00fd.<\/p>\n

V\u00a0Brestu se tak sice po\u010d\u00e1tkem roku 1800 nahromadilo na \u0161est des\u00edtek francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00fdch bitevn\u00edch plavidel, co\u017e p\u0159edstavovalo zhruba polovinu tehdej\u0161\u00edho teoretick\u00e9ho potenci\u00e1lu spojeneck\u00e9 flotily, ale i Britov\u00e9 mohli koncentrovat sv\u00e9 s\u00edly do breta\u0148sk\u00fdch vod a kombinovan\u00e1 eskadra se ocitla defacto<\/em> ve smrt\u00edc\u00ed\u00a0pasti v\u00a0n\u00ed\u017e z\u016fstala paralyzov\u00e1na. Mo\u017enost nepozorovan\u011b uniknout na voln\u00e9 mo\u0159e a Brity zasko\u010dit byla prab\u00eddn\u00e1, a podstoupit bitvu se tak\u0159ka permanentn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edm protivn\u00edkem hned bezprost\u0159edn\u011b po vyplut\u00ed s\u00a0je\u0161t\u011b nezformovanou eskadrou znamenalo \u0159\u00edkat si o katastrofu.<\/p>\n

K\u00a0apokalyptick\u00e9mu boji nakonec nedo\u0161lo, p\u0159i\u010dem\u017e amiensk\u00fd m\u00edr kombinovanou eskadru z\u00a0Brestu sp\u00ed\u0161e osvobodil, ne\u017eli odvr\u00e1til jej\u00ed latentn\u00ed hrozbu v\u016f\u010di Britsk\u00fdm ostrov\u016fm. Napoleon\u016fv pl\u00e1n byl pom\u011brn\u011b prost\u00fd, strategicky promy\u0161len\u00fd a alespo\u0148 teoreticky snad i provediteln\u00fd. Francouzsk\u00e1 toulonsk\u00e1 a brestsk\u00e1 eskadra, jako\u017e i d\u00edl\u010d\u00ed men\u0161\u00ed divize z\u00a0Rochefortu \u010di Lorientu m\u011bly v\u00a0nest\u0159e\u017een\u00e9m okam\u017eiku jara 1804 uniknout na voln\u00e9 mo\u0159e, set\u0159\u00e1st nep\u0159\u00edtele a na dohodnut\u00e9m m\u00edst\u011b v\u00a0Z\u00e1padn\u00ed Indii (Karibiku) se spojit do\u00a0mohutn\u00e9 bitevn\u00ed formace, je\u017e by dok\u00e1zala sm\u00e9st z\u00a0cesty jakoukoli d\u00edl\u010d\u00ed eskadru, j\u00ed\u017e by j\u00ed byli p\u0159i p\u0159ekvapiv\u00e9m n\u00e1vratu do Evropy s to postavit do cesty desorientovan\u00ed Britov\u00e9.<\/p>\n

Jen\u017ee praxe vypadala jinak ne\u017e teorie, v\u00a0momentu vypuknut\u00ed v\u00e1lky m\u011bla Royal Navy<\/em> p\u0159ipraveno k\u00a0nasazen\u00ed 60 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, Francie maxim\u00e1ln\u011b 46, p\u0159i\u010dem\u017e spousta jich byla mimo mate\u0159sk\u00e9 z\u00e1kladny v\u00a0d\u016fsledku operac\u00ed veden\u00fdch k obnov\u011b koloni\u00e1ln\u00edho panstv\u00ed metropole. Informace o obnoven\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed Francouze zasko\u010dila a \u0159ada lod\u00ed byla zajata u\u017e v\u00a0Karibiku, jin\u00e9 p\u0159i pokusu proniknout do domovsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f a \u0159ada dal\u0161\u00edch nalezla asyl mimo tradi\u010dn\u00ed opera\u010dn\u00ed z\u00e1kladny. Rozpt\u00fdlen\u00e9 francouzsk\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi tak kotvily i v\u00a0p\u0159\u00edstavech jako Bordeaux, Nantes, \u010di Cherbourg, v\u00fdznamn\u00e1 formace dala dokonce p\u0159ednost faktick\u00e9 internaci ve \u0161pan\u011blsk\u00e9m Ferrolu a jedna \u0159adov\u00e1 lo\u010f (Aigle<\/em>) se uch\u00fdlila dokonce a\u017e do C\u00e1dizu.<\/p>\n

Zat\u00edmco francouzsk\u00e9 lo\u010fstvo v\u00a0po\u010d\u00e1te\u010dn\u00ed f\u00e1zi v\u00e1lky v\u016f\u010dihledn\u011b sl\u00e1blo a ztr\u00e1celo akceschopnost, Royal Navy<\/em> mohutn\u011bla. Mobilizac\u00ed z\u00e1loh a nasazen\u00edm ko\u0159istn\u00edch plavidel m\u011bla Velk\u00e1 Brit\u00e1nie v\u00a0\u010dervenci 1803 k\u00a0dispozici ji\u017e 101 \u0159adovou lo\u010f, na ja\u0159e 1804 jich bylo ve slu\u017eb\u011b u\u017e 135 a koncem roku jich mohlo b\u00fdt mobilizov\u00e1no pln\u00fdch 190! Za tohoto stavu v\u011bc\u00ed m\u011bli Britov\u00e9 mo\u017enost ponechat k\u00a0ostraze Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu v\u00edce bitevn\u00edch plavidel, ne\u017e byli schopni shrom\u00e1\u017edit Francouzi i za nejoptim\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch podm\u00ednek. Spojeneck\u00e9 bat\u00e1vsk\u00e9 (holandsk\u00e9) lo\u010fstvo, zdecimovan\u00e9 revolu\u010dn\u00edmi v\u00e1lkami a disponuj\u00edc\u00ed zhruba\u00a0tuctem \u0159adov\u00fdch lod\u00ed nemohlo celkov\u00fd pom\u011br sil v\u00fdznamn\u011bji ovlivnit a tak ur\u010ditou nad\u011bji sk\u00fdtal toliko potenci\u00e1l \u0160pan\u011blska, ale Madrid se zprvu evidentn\u011b zdr\u00e1hal obnovit p\u0159edchoz\u00ed alianci.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Oil on Canvas. 1800. National Maritime Museum, London.<\/p><\/div>\n

V\u00c1LKA<\/p>\n

Vra\u0165me se nazp\u011bt do po\u010d\u00e1tku l\u00e9ta 1803 a p\u0159ibli\u017eme si situaci v\u00a0evropsk\u00fdch vod\u00e1ch. Prvn\u00ed lord Admirality John Jervis, Earl of<\/em> St.Vincent rozestavil figurky na pomysln\u00e9 \u0161achovnici zhruba takto: William Cornwallis byl vrchn\u00edm velitelem atlantick\u00fdch sil (Commander-in-Chief of the Channel Fleet<\/em>) a prioritn\u011b blokoval Brest, Horatio Nelson p\u0159evzal vrchn\u00ed velen\u00ed st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch sil (C-in-C of the Mediterranean Fleet<\/em>) a k\u0159i\u017eoval p\u0159ed Toulonem, zat\u00edmco George Keith Elphinstone severomo\u0159sk\u00fdch (C-in-C of the North Sea Fleet<\/em>), je\u017e blokovaly prim\u00e1rn\u011b Antverpy a holandsk\u00fd Texel. Tyto t\u0159i formace se d\u00e1le \u010dlenily na d\u00edl\u010d\u00ed eskadry pod\u0159\u00edzen\u00e9 dal\u0161\u00edm tzv. vlajkov\u00fdm d\u016fstojn\u00edk\u016fm (ne nezbytn\u011b admir\u00e1l\u016fm!).<\/p>\n

Alan Gardner s p\u011bti \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi (a s\u00a0bl\u00ed\u017ee nespecifikovan\u00fdm mno\u017estv\u00edm men\u0161\u00edch plavidel) st\u0159e\u017eil Rochefort a La Rochelle. Edward Pellew se sedmi kor\u00e1by m\u011bl kontrolovat Biskajsk\u00fd z\u00e1liv, co\u017e byla opera\u010dn\u00ed oblast je\u017e se roz\u0161\u00ed\u0159ila od \u00fast\u00ed Girondy a\u017e po \u0161pan\u011blskou Gal\u00edcii, po t\u00e9 co se francouzsk\u00fd admir\u00e1l Latouche-Tr\u00e9ville v\u00a0\u010dervenci 1803 s 5 \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi uch\u00fdlil do Ferrolu. Dal\u0161\u00ed Cornwallisovi vlajkov\u00ed d\u016fstojn\u00edci pak dostali na starosti Nantes, Cherbourg \u010di Le Havre, ale ti nejsou pro na\u0161i budouc\u00ed hlavn\u00ed d\u011bjovou linii p\u0159\u00edli\u0161 podstatn\u00ed, stejn\u011b jako d\u00edl\u010d\u00ed velitel\u00e9 ve vod\u00e1ch kolem Walesu a Irska, pop\u0159. severomo\u0159\u0161t\u00ed velitel\u00e9 Elphinstoneovi (budouc\u00ed lord Keith).<\/p>\n

V\u00a0prostoru samotn\u00e9ho Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu, a tedy v m\u00edstech kde visela bezprost\u0159edn\u00ed hrozba invaze v\u0161ak velel James Saumarez, mu\u017e pod\u0159\u00edzen\u00fd p\u0159\u00edmo Prvn\u00edmu lordu Admirality. Tento kontradmir\u00e1l s\u00e1m nedisponoval \u017e\u00e1dn\u00fdmi \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi, ale velk\u00fdm mno\u017estv\u00edm fregat a men\u0161\u00edch plavidel je\u017e m\u011bly sledovat a hl\u00e1sit jak\u00fdkoli podez\u0159el\u00fd pohyb na stran\u011b protivn\u00edka. Pomoc\u00ed optick\u00e9ho telegrafu (hust\u00e1 s\u00ed\u0165 signaliza\u010dn\u00edch v\u011b\u017e\u00ed byla z\u0159\u00edzena i na anglick\u00e9m pob\u0159e\u017e\u00ed) \u010di v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b nouze oby\u010dejnou \u0161tafetou, m\u011bly b\u00fdt v\u00a0n\u011bkolika hodin\u00e1ch zalarmov\u00e1ny strategick\u00e9 z\u00e1lohy atlantick\u00e9 a severomo\u0159sk\u00e9 flotily stoj\u00edc\u00ed na kotv\u00e1ch v\u00a0Torbay (u Plymouthu), Spitheadu (u Portsmouthu), Downs (u v\u00fdch. Kentu) a Nore (p\u0159i \u00fast\u00ed Tem\u017ee a Medway \u2013 tj. lodi z\u00a0Deptfordu a Woolwiche, resp. Sheerness a Chathamu).<\/p>\n

Saumarezovy lodi v\u0161ak vedly i vlastn\u00ed drobnou v\u00e1lku. Byla to jednak ochrana vlastn\u00ed p\u0159\u00edb\u0159e\u017en\u00ed plavby p\u0159ed francouzsk\u00fdmi korz\u00e1ry, a kone\u010dn\u011b aktivn\u00ed boj proti formuj\u00edc\u00ed se invazn\u00ed flotile. Bylo zde vybojov\u00e1no bezpo\u010dtu bezejmenn\u00fdch st\u0159et\u016f mezi jednotliv\u00fdmi plavidly i cel\u00fdmi formacemi. Britov\u00e9 si tu cht\u011b necht\u011b museli p\u0159iznat, \u017ee zastavit p\u0159esuny stovek drobn\u00fdch plavidel je tak\u0159ka nemo\u017en\u00e9, Francouzi pak, \u017ee sev\u0159en\u00e1 formace protivn\u00edkovi dok\u00e1\u017ee odolat, ale ot\u00e1zkou bylo za jakou cenu, jakkoli nehrozilo, \u017ee by se britsk\u00e9 lodi, kv\u016fli hrozb\u011b neodvratiteln\u00e9 abord\u00e1\u017ee, mohly t\u00e9to kompaktn\u00ed mase bezprost\u0159edn\u011bji p\u0159ibl\u00ed\u017eit.<\/p>\n

Lze \u0159\u00edci, \u017ee i bez podpory eskadry \u0159adov\u00fdch lod\u00ed bylo mo\u017eno na uskute\u010dn\u011bn\u00ed invaze alespo\u0148 hypoteticky pomyslet, ale Napoleon nebyl Markem Antoniem, aby m\u00ednil sv\u00e9 \u201elegie\u201c mistrn\u011b vycvi\u010den\u00e9 k\u00a0boji na sou\u0161i nechat vykrv\u00e1cet v\u00a0hekatomb\u00e1ch na palub\u00e1ch plovouc\u00edch rakv\u00ed. P\u0159edstava po\u010dtu ob\u011bt\u00ed v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b st\u0159etu s\u00a0jist\u011b velice zu\u0159iv\u011b vzdoruj\u00edc\u00edm protivn\u00edkem, za okolnost\u00ed, \u017ee by na palub\u00e1ch invazn\u00edch plavidel na m\u00edsto p\u00e1r obratn\u00fdch lodn\u00edk\u016f a n\u00e1mo\u0159n\u00edch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f, byly stovky a tis\u00edce t\u00edsn\u00edc\u00edch se voj\u00e1k\u016f byla vskutku d\u011bsiv\u00e1. A pak jakkoli tehdy nikdo nepochyboval o nad\u0159azenosti francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy nad britskou, bylo pot\u0159eba p\u0159epravit i kon\u011b, d\u011bla, munici a dal\u0161\u00ed nezbytn\u00e9 prost\u0159edky pro \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 zavr\u0161en\u00ed hazardn\u00ed operace\u2026<\/p>\n

Takzvan\u00e1 \u201eFlotila roku X.\u201c nikdy nevyplula, p\u0159esto v\u0161ak byla impozantn\u00edm d\u00edlem. Ji\u017e na sklonku roku 1803 bylo v\u00a0p\u0159\u00edstavech \u00c9taples, Boulogne-sur-Mer, Wimereux, Ambleteuse, Calais, Dunkerque a Ostende shrom\u00e1\u017ed\u011bno ji\u017e p\u0159es 1300 invazn\u00edch plavidel. Zhruba polovina byly nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed ryb\u00e1\u0159sk\u00e9 b\u00e1rky a v\u016fbec roztodivn\u00e9 lodice z\u00edskan\u00e9 od Normandie po Flandry. Ov\u0161em druh\u00e1 polovina byla c\u00edlen\u011b budovan\u00e1 v\u00fdsadkov\u00e1 plavidla, by\u0165 z\u016fst\u00e1vala \u201ev dobov\u00e9 norm\u011b\u201c, a nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed plovouc\u00ed pevnosti, tak jak je zn\u00e1me z\u00a0fantaskn\u00edch ilustrac\u00ed z\u016fstaly jen nerealizovanou fikc\u00ed, stejn\u011b jako ponorkov\u00e1 flotila \u010di transportn\u00ed bal\u00f3ny. (Stejn\u00fdm m\u00fdtem ov\u0161em je britsk\u00e1 p\u0159ipravenost se br\u00e1nit, zvl\u00e1\u0161t\u011b dvacetsedm proslul\u00fdch v\u011b\u017e\u00ed Martello<\/em> existovalo v\u00a0roce 1805 vesm\u011bs je\u0161t\u011b toliko v\u00a0p\u016fdorysech, a pln\u011b dohotoveny byly a\u017e roku 1808!)<\/p>\n

Projektant francouzsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Jacques San\u00e9 a b\u00fdval\u00fd ministr n\u00e1mo\u0159nictva Pierre Forfait vedli t\u00fdm, kter\u00fd vypracoval n\u011bkolik t\u0159\u00edd speci\u00e1ln\u00edch invazn\u00edch plavidel. Ta se p\u0159irozen\u011b je\u0161t\u011b velmi li\u0161ila od toho jak je m\u00e1me zafixov\u00e1na ze dne D roku 1944, ale p\u0159esto n\u011bkter\u00e9 typy ji\u017e m\u011bly i padac\u00ed sajtny usnad\u0148uj\u00edc\u00ed v\u00fdjezd kavalerie a vylod\u011bn\u00ed d\u011bl. Do prvn\u00ed t\u0159\u00eddy pat\u0159ily takzvan\u00e9 d\u011blov\u00e9 pr\u00e1my (prame<\/em>) a \u0161alupy (chaloupe<\/em>), p\u0159i\u010dem\u017e prv\u00fdch bylo celkem postaveno 54, druh\u00fdch 324. Druhou t\u0159\u00eddu tvo\u0159ily tzv. d\u011blov\u00e9 \u010dluny, p\u0159i\u010dem\u017e jednost\u011b\u017en\u00edky holandsk\u00e9ho typu se v\u00fdrazn\u011b li\u0161ily od francouzsk\u00fdch trojst\u011b\u017en\u00edk\u016f. Prvn\u00ed \u00fato\u010dnou invazn\u00ed vlnu pak m\u011bly tvo\u0159it plavidla t\u0159et\u00ed t\u0159\u00eddy, zejm\u00e9na pinasy (p\u00e9niche<\/em>) a tzv. oplacht\u011bn\u00e9 \u010dajky (ca<\/em>\u00ef<\/em>que<\/em>).<\/p>\n

Vrchn\u00edm velitelem francouzsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil byl jmenov\u00e1n \u00c9tienne-Eustache Bruix, rod\u00e1k ze Saint-Domingue, jen\u017e byl ke zv\u00fd\u0161en\u00ed pravomoc\u00ed jmenov\u00e1n i inspektorem Oce\u00e1nsk\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed arm\u00e1dy. Je pova\u017eov\u00e1n za nejlep\u0161\u00edho francouzsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159n\u00edho velitele dan\u00e9 epochy a Napoleon pr\u00fd prohl\u00e1sil, \u017ee kdyby bylo jeho, Trafalgar by se nikdy nekonal. Nepochybn\u011b m\u011bl pravdu, ale ani Bruix nedok\u00e1zal z\u00e1zraky a zem\u0159el v Pa\u0159\u00ed\u017ei ji\u017e 18. b\u0159ezna 1805 v\u00a0nedo\u017eit\u00fdch 46 letech, dle l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1vy na tot\u00e1ln\u00ed fyzick\u00e9 i psychick\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed. Podobn\u00fd osud, by\u0165 sp\u00ed\u0161e v\u00a0d\u016fsledku podlomen\u00e9ho zdrav\u00ed je\u017e si p\u0159ivezl ji\u017e z\u00a0expedice proti rodn\u00e9mu ostrovu, potkal o p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f d\u0159\u00edve v\u00a0Toulonu i druh\u00e9ho mu\u017ee francouzsk\u00e9 mar\u00edny Louise-Ren\u00e9-Madeleine Levassora, hrab\u011bte LaTouche-Tr\u00e9villa a do\u0161lo tak k\u00a0faktick\u00e9mu zhroucen\u00ed velitelsk\u00fdch struktur.<\/p>\n

I s\u00a0t\u011bmito k\u00e1dry ov\u0161em dopadla \u201einvazn\u00ed kampa\u0148\u201c francouzsk\u00e9ho lo\u010fstva roku 1804 naprosto tristn\u011b. LaTouche-Tr\u00e9ville sice dok\u00e1zal z\u00a0Toulonu vyplout, ale kdy\u017e se mu to 13. \u010dervna zda\u0159ilo, bylo to dle jeho soudu s naprosto nedostate\u010dn\u00fdm po\u010dtem osmi plavidel. Nelson disponoval 12 \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi a to bylo p\u0159\u00edli\u0161, aby si LaTouche-Tr\u00e9ville troufl prob\u00edjet se Gibraltarem, a jeliko\u017e navrch zav\u00e1l nep\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00edtr tak francouzsk\u00fd velitel volil n\u00e1vrat na z\u00e1kladnu. Nelson, jen\u017e se sna\u017eil Francouze \u00famysln\u011b vyl\u00e1kat z\u00a0p\u0159\u00edstavu na voln\u00e9 mo\u0159e, zu\u0159il, zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee protivn\u00edk hl\u00e1sil do Pa\u0159\u00ed\u017ee, \u017ee neb\u00fdt t\u00e9to nep\u0159\u00edzn\u011b okolnost\u00ed bylo by se mu\u00a0Brity poda\u0159ilo set\u0159\u00e1st. Jeho zlost byla patrn\u011b opr\u00e1vn\u011bn\u00e1, ale roky 1798 a 1805 uk\u00e1zaly, \u017ee p\u0159elst\u00edt jej tak zcela nemo\u017en\u00e9 nebylo.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b h\u016f\u0159e se vedlo nejsiln\u011bj\u0161\u00ed eskad\u0159e brestsk\u00e9 viceadmir\u00e1la Laurenta-Jeana-Fran\u00e7oise Trugueta. Nep\u0159\u00edze\u0148 v\u011btru zde fakticky znemo\u017e\u0148ovala masov\u011bj\u0161\u00ed opu\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstavu a vyplut\u00ed eskadry jako celku, p\u0159i\u010dem\u017e i drobn\u011bj\u0161\u00ed od\u0159ady pokou\u0161ej\u00edc\u00ed se o \u00fanik byl v\u017edy Cornwallisem r\u00e1zn\u011b zahn\u00e1ny nazp\u011bt. Pro Francii v\u0161ak bylo z\u00a0dlouhodob\u011bj\u0161\u00edho hlediska mo\u017en\u00e1 sp\u00ed\u0161e \u0161t\u011bst\u00edm, \u017ee Truguet ani \u017e\u00e1dn\u00e1 z\u00a0jeho diviz\u00ed z\u00a0Brestu neunikla, nebo\u0165 jejich d\u00edl\u010d\u00edm c\u00edlem bylo mj. p\u0159iplout p\u0159ed Ferrol a vysvobodit zde internovan\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi, jim\u017e po LaTouche-Tr\u00e9villovu odjezdu velel chef de division<\/em> Adrien-Louis Gourdon. Napoleon v polovin\u011b roku 1804 zbavil Trugueta velen\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e jin\u00e9 pod\u00e1n\u00ed je, \u017ee admir\u00e1l v\u00a0kv\u011btnu na sv\u016fj post resignoval s\u00e1m na protest proti Bonapartov\u011b snaze usurpovat si c\u00edsa\u0159sk\u00fd majest\u00e1t.<\/p>\n

Person\u00e1ln\u00ed zm\u011bny se d\u011bly i na britsk\u00e9 stran\u011b, m\u011bly v\u0161ak mnohem hlub\u0161\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny. V\u00a0kv\u011btnu 1804 vyst\u0159\u00eddal \u201em\u00edrumilovn\u00e9ho\u201c britsk\u00e9ho premi\u00e9ra Henryho Addingtona znovu radik\u00e1ln\u00ed William Pitt mlad\u0161\u00ed, a politika ostrovn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e v\u00fdrazn\u011b p\u0159itvrdila. Zm\u011bny se p\u0159irozen\u011b dotkly i Admirality, kde hrab\u011bte St.Vincenta na postu Prvn\u00edho lorda vyst\u0159\u00eddal vikomt Melville, p\u0159i\u010dem\u017e v\u0161ak pozice t\u0159\u00ed (\u010dty\u0159) vrchn\u00edch velitel\u016f evropsk\u00fdch lo\u010fstev z\u016fstala zachov\u00e1na. Ov\u0161em nov\u00e9 instrukce byly jednozna\u010dn\u00e9 v\u00a0tom, \u017ee Velk\u00e1 Brit\u00e1nie m\u00e1 p\u0159ej\u00edt z\u00a0aktivn\u00ed obrany do ofensivy, po\u010d\u00ednaje \u00fatoky Royal Navy<\/em> na kotvi\u0161t\u011b invazn\u00edch plavidel, p\u0159es diplomatickou snahu z\u00edskat kontinent\u00e1ln\u00ed spojence a francouzskou arm\u00e1du v\u00e1zat v\u00e1lkou na pevnin\u011b.<\/p>\n

P\u0159iplout Ganteaume \u010di jin\u00fd z\u00a0jeho vlajkov\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f k\u00a0Ferrolu, vynucuj\u00edce si propu\u0161t\u011bn\u00ed internovan\u00fdch francouzsk\u00fdch lod\u00ed, \u0161lo by o zjevn\u00e9 poru\u0161en\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 neutrality s\u00a0dalekos\u00e1hl\u00fdmi n\u00e1sledky. Nedo\u0161lo k\u00a0tomu, ale naopak Britov\u00e9 Ferrol ji\u017e d\u00e1vno zjevn\u011b preventivn\u011b blokovali a v\u00a0l\u00e9t\u011b 1804 rozhodl lond\u00fdnsk\u00fd kabinet o tom, \u017ee britsk\u00e9 lodi za\u010dnou k\u0159i\u017eovat i p\u0159ed C\u00e1dizem. Form\u00e1ln\u011b m\u011blo b\u00fdt c\u00edlem v\u0161ech aktivit z\u00edsk\u00e1n\u00ed \u0160pan\u011blska za spojence, ale instrukce je\u017e obdr\u017eel komodor Graham Moore byly velice v\u00e1gn\u00ed, nebo\u0165 teoreticky m\u011bl zabr\u00e1nit toliko zjevn\u00fdm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm aktivit\u00e1m, ale fakticky \u017e\u00e1daly, aby bylo pohl\u00ed\u017eeno na \u0160pan\u011bly jako na latentn\u00ed protivn\u00edky.<\/p>\n

Netrvalo dlouho a 5. \u0159\u00edjna do\u0161lo nedaleko C\u00e1dizu ke st\u0159etnut\u00ed \u010dtve\u0159ice Moorov\u00fdch fregat se stejn\u00fdm po\u010dtem lod\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00fdch. Moore signalizoval aby fregaty pluj\u00edc\u00ed mj. s\u00a0n\u00e1kladem jihoamerick\u00e9ho zlata z\u00a0Montevidea zastavily a umo\u017enily Brit\u016fm inspekci jejich palub. \u0160pan\u011blsk\u00fd velitel Jos\u00e9 Bustamente tento bezprecedentn\u00ed akt rezolutn\u011b odm\u00edtl a jeliko\u017e Moore trval na sv\u00e9m nevyhnuteln\u011b do\u0161lo k\u00a0boji. Trval sice jen kr\u00e1tce, neb jej fakticky ukon\u010dila exploze fregaty Mercedes<\/em> a skute\u010dnost, \u017ee na palub\u00e1ch \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed se chv\u011bly strachem des\u00edtky civilist\u016f v\u010detn\u011b \u017een a d\u011bt\u00ed, ale pro strategickou situaci a pom\u011br sil v\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00ed v\u00e1lce m\u011bl nedoz\u00edrn\u00e9 n\u00e1sledky.<\/p>\n

Potopen\u00ed jedn\u00e9 a zajet\u00ed t\u0159\u00ed zbyl\u00fdch \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed, byl nepopirateln\u00fd akt agrese proti neutr\u00e1ln\u00ed zemi a jindy v\u00e1haj\u00edc\u00ed a kol\u00edsaj\u00edc\u00ed madridsk\u00fd dv\u016fr tentokr\u00e1t zareagoval nekompromisn\u011b. Ji\u017e 12. \u0159\u00edjna 1804 vyhl\u00e1silo \u0160pan\u011blsko Velk\u00e9 Brit\u00e1nii v\u00e1lku a Napoleon tak z\u00edskal mnohem v\u00edce, ne\u017e v\u00a0co mohl doufat vlastn\u00edm n\u00e1tlakem. Britov\u00e9 sice z\u00edskali ko\u0159ist nesm\u00edrn\u00e9 ceny, je\u017e by byla pravd\u011bpodobn\u011b do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry postoupena Francii, jako forma finan\u010dn\u00ed kompenzace za aktivn\u00ed neanga\u017eov\u00e1n\u00ed se \u0160pan\u011bl\u016f v\u00a0t\u00e9to nov\u00e9 v\u00e1lce. Ve sv\u011btle nejnov\u011bj\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed v\u0161ak za\u010dalo uko\u0159ist\u011bn\u00e9 zlato i st\u0159\u00edbro rychle ztr\u00e1cet na lesku.<\/p>\n

Nyn\u00ed mohl Napoleon za\u010d\u00edt pln\u011b kalkulovat nejen s\u00a0francouzsk\u00fdmi plavidly dosud internovan\u00fdmi v\u00a0hisp\u00e1nsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech (tj. v\u010detn\u011b Latinsk\u00e9 Ameriky), t\u011bmito jako opera\u010dn\u00edmi z\u00e1kladnami, ale i s vlastn\u00ed \u0161pan\u011blskou Armadou<\/em>. Kr\u00e1lovsk\u00e9 lo\u010fstvo Karla IV. Bourbonsk\u00e9ho sice utrp\u011blo ve st\u0159etech s\u00a0Royal Navy<\/em> v\u00a0letech 1797-1801 \u0159adu citeln\u00fdch ztr\u00e1t, ale alespo\u0148 teoreticky p\u0159edstavovalo posilu zhruba 40 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, n\u011bkolika des\u00edtek fregat a bezpo\u010dtu men\u0161\u00edch plavidel. Ty mohly v\u00fdznamn\u011b ovlivnit pom\u011br sil, by\u0165 nikoli jej do\u010dasn\u011b zcela zvr\u00e1tit jako roku 1796, kdy lond\u00fdnsk\u00e1 Admiralita musela v\u00a0t\u00edsni p\u0159istoupit k\u00a0vyklizen\u00ed cel\u00e9ho St\u0159edomo\u0159\u00ed s\u00a0v\u00fdjimkou Gibraltaru.<\/p>\n

KAMPA\u0147 1805<\/p>\n

Ob\u011b strany p\u0159irozen\u011b na vzniklou situaci musely reagovat, p\u0159i\u010dem\u017e Napoleon ji\u017e nepochyboval, \u017ee se \u0161pan\u011blskou pomoc\u00ed se mu v\u00a0l\u00e9t\u011b 1805 invazi kone\u010dn\u011b poda\u0159\u00ed uskute\u010dnit. V\u00a0oblasti Doversk\u00e9 \u00fa\u017einy (Strait of Dover, fr. Pas de Calais) soust\u0159edil ji\u017e na 3.000 transportn\u00edch a doprovodn\u00fdch plavidel a sr\u0161el optimismem. Sv\u016fj stabiln\u00ed hlavn\u00ed stan m\u011bl c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f z\u0159\u00edzen ji\u017e od roku 1803 na z\u00e1mku Pont-de-Briques, 5 km jihov\u00fdchodn\u011b od Boulogne, nyn\u00ed m\u011bl ji\u017e vybr\u00e1nu i lo\u010f je\u017e ho m\u011bla p\u0159eplavit do Anglie. Stala se j\u00ed obratn\u00e1 briga Adolphe<\/em> proslul\u00e9ho korz\u00e1ra Jeana-Oudarta Fourmentina. Slabinou bylo, \u017ee Napoleon v\u0161e pe\u010dliv\u011b chystal a pl\u00e1noval jakoby \u0161lo o pozemn\u00ed bitvu, nepo\u010d\u00edtaje s\u00a0t\u00edm, \u017ee na n\u00e1mo\u0159n\u00edm v\u00e1l\u010di\u0161ti fungovaly zcela jin\u00e9 z\u00e1konitosti.<\/p>\n

Invazn\u00ed pl\u00e1n se v\u00a0jednotlivostech pramen od pramene li\u0161\u00ed a p\u0159\u00ed\u010dina je prost\u00e1, neust\u00e1le se m\u011bnil. Krzysztof Gerlach spo\u010d\u00edtal, \u017ee jen roku 1805 se zm\u011bnil 7\u00d7, p\u0159i\u010dem\u017e \u0161lo jak o to, kdy a kdo se m\u00e1 s\u00a0k\u00fdm spojit, tak o instrukce jak\u00fdm zp\u016fsobem m\u00e1 bitevn\u00ed svaz invazn\u00ed s\u00edly kr\u00fdt. Jedna z\u00a0fantaskn\u00edch variant kalkulovala i s\u00a0t\u00edm, \u017ee by Kombinovan\u00e1 flotila mohla obeplout Britsk\u00e9 ostrovy a znenad\u00e1n\u00ed se objevit p\u0159\u00edmo p\u0159ed Boulogn\u00ed od v\u00fdchodu. Roku 1805, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak, kdy\u017e se nepovedlo lednov\u00e9 vyplut\u00ed v\u0161ech p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdch sil, muselo b\u00fdt uva\u017eov\u00e1no st\u0159\u00edzliv\u011bji, t\u0159eba u\u017e jen z\u00a0\u010dasov\u00fdch d\u016fvod\u016f. Postupn\u011b byla opou\u0161t\u011bna vize, \u017ee jedin\u00fdm \u00faderem bude napadeno i Irsko, a nakonec se Napoleon modlil aby se kombinovan\u00e9 lo\u010fstvo k Laman\u0161sk\u00e9mu pr\u016flivu alespo\u0148 p\u0159ibl\u00ed\u017eilo.<\/p>\n

Napoleon o\u010dek\u00e1val, \u017ee v\u00a0takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 bitevn\u00ed eskadra bude n\u011bjak\u00fd \u010das v\u00e1zat hlavn\u00ed s\u00edly Cornwallisovy Channel Fleet<\/em>, v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve v\u00fdsledn\u00e9m m\u011b\u0159en\u00ed sil u\u017e nebylo naprosto nezbytn\u00e9. Ve chv\u00edli p\u0159ijit\u00ed spolehliv\u00e9 informace o p\u0159iplut\u00ed vytou\u017een\u00e9 spojeneck\u00e9 flotily se m\u011bla optick\u00fdm telegrafem tato informace poslat z\u00a0Bretan\u011b do Flander. N\u00e1sledn\u011b se m\u011bla pohnout z\u00a0Dunkerque a Ostende tzv. bat\u00e1vsk\u00e1 \u010d\u00e1st invazn\u00edch sil, kryta \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi holandsk\u00e9ho admir\u00e1la a ministra n\u00e1mo\u0159nictva Charlese-Henriho (Carlose Harryho) Verhuella. Ov\u0161em, pravdou je, \u017ee st\u011b\u017eejn\u00edm opera\u010dn\u00edm c\u00edlem v\u0161ech t\u011bchto sil m\u011blo b\u00fdt st\u00e1t se v\u011bji\u010dkou pro Elphinstoneovu (Keithovu) North Sea Fleet<\/em> a pon\u011bkud improvizovan\u011b tak zabezpe\u010dit hlavn\u00ed s\u00edly od v\u00fdchodu.<\/p>\n

Z\u00a0Calais, Dieppe a LeHavru, m\u011bly masov\u011b vyplout francouzsk\u00e9 fregaty a korvety, a v\u00e1zat pozornost sv\u00fdch britsk\u00fdch prot\u011bj\u0161k\u016f. Po zam\u011bstn\u00e1n\u00ed protivn\u00edka na k\u0159\u00eddlech a jeho oslepen\u00ed m\u011bl n\u00e1sledovat klasick\u00fd \u00fader na st\u0159ed. \u00datok m\u011bl prob\u011bhnout pod osobn\u00edm velen\u00edm c\u00edsa\u0159e, p\u0159i\u010dem\u017e invazn\u00edm sil\u00e1m m\u011bl po n\u00e1mo\u0159n\u00ed str\u00e1nce velet p\u011bta\u010dty\u0159icetilet\u00fd Jean-Raymond Lacrosse, jen\u017e v\u00a0Boulogne svou admir\u00e1lskou vlajku vzty\u010dil nad \u201epr\u00e1mem\u201c Ville de Mayence<\/em>. Prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo p\u0159ipadlo Charlesu-Ren\u00e9 Magonu de M\u00e9dine, lev\u00e9 v\u00a0\u00c9taples Jeanu-Fran\u00e7oisi Courandovi. Z\u00e1lo\u017en\u00ed divizi ve Wimereux, je\u017e m\u011bla dle okolnost\u00ed bu\u010f v\u00e1zat pozornost lod\u00ed, je\u017e by neupoutali Batavci, \u010di podpo\u0159it hlavn\u00ed formaci, komodor (Chef de Division<\/em>) Fran\u00e7ois Daugier, je\u017e pozd\u011bji po Magonov\u011b p\u0159evelen\u00ed p\u0159evzal velen\u00ed cel\u00e9ho prav\u00e9ho k\u0159\u00eddla.<\/p>\n

Jen\u017ee Napoleon\u016fv n\u00e1mo\u0159n\u00ed battalion-carr\u00e9<\/em> nikdy nevyplul a p\u0159\u00ed\u010diny byly v\u00a0z\u00e1sad\u011b dv\u011b. Jednak kombinovan\u00e1 bitevn\u00ed eskadra nikdy nedos\u00e1hla o\u010dek\u00e1van\u00e9 velikosti, ale p\u0159edev\u0161\u00edm, do breta\u0148sk\u00fdch vod nikdy nepronikla a nemohla tedy cel\u00fd v\u00e1le\u010dn\u00fd stroj spustit. D\u0159\u00edve ne\u017e p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00edm, kde se zadrhlo jeho transatlantick\u00e9 soukol\u00ed, pak p\u0159ipomenu, \u017ee britsk\u00e1 diplomacie si na kontinentu vedla podstatn\u011b l\u00e9pe ne\u017e na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b. Lond\u00fdn, V\u00edde\u0148, Petrohrad a Stockholm ji\u017e jednaly o ustaven\u00ed tzv. t\u0159et\u00ed protifrancouzsk\u00e9 koalice, kterou\u017eto vizi zdr\u017eenliv\u011b podporovali i v Berl\u00edn\u011b a Neapoli. Proti invazn\u00edm z\u00e1m\u011br\u016fm c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f za\u010dal nekompromisn\u011b pracovat \u010das, ale Napoleon nep\u0159est\u00e1val v\u011b\u0159it, \u017ee je uskute\u010dn\u00ed.<\/p>\n

Umo\u017enit mu to m\u011bli p\u0159edev\u0161\u00edm dva relativn\u011b mlad\u00ed admir\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed m\u011bli naprostou d\u016fv\u011bru c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f. Velen\u00ed brestsk\u00e9 eskad\u0159e a fakticky cel\u00e9 bitevn\u00ed flotile obdr\u017eel pades\u00e1tilet\u00fd hrdina ze St\u0159edomo\u0159\u00ed Honor\u00e9-Joseph-Antoine Ganteaume, mu\u017e jen\u017e mj. p\u0159e\u017eil explozi Brueysova Orientu<\/em> u Ab\u00fakiru a s\u00a0dvojic\u00ed fregat pozd\u011bji evakuoval Bonaparta z\u00a0Egypta a pozd\u011bji se zoufale sna\u017eil z\u00e1sobovat jeho od\u0159\u00edznut\u00e9 voj\u00e1ky. Nepochybn\u011b to nebyla \u0161patn\u00e1 volba, ale ani Ganteaume nedok\u00e1zal poru\u010dit v\u011btru de\u0161ti a v\u00edce ne\u017e dvacet francouzsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed v\u00a0Brestu celou zimu i jaro marn\u011b \u010dekalo na p\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00edtr, kter\u00fd ode\u017eene Cornwallisovy lodi d\u00e1l od pob\u0159e\u017e\u00ed a umo\u017en\u00ed vyplout cel\u00e9 eskad\u0159e pod pln\u00fdmi plachtami. Jen to slibovalo nad\u011bji na prora\u017een\u00ed blok\u00e1dy a spln\u011bn\u00ed strategick\u00fdch c\u00edl\u016f.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Pierre-Charles-Jean-Baptiste-Sylvestre de Villeneuve<\/p><\/div>\n

Tento fakt p\u0159edznamenal p\u0159esun t\u00ed\u017ee zodpov\u011bdnosti na bedra druh\u00e9ho z\u00a0Napoleonov\u00fdch mu\u017e\u016f, rovn\u011b\u017e veter\u00e1na od Ab\u00fakiru a posl\u00e9ze aktivn\u00edho obr\u00e1nce Malty, dvaa\u010dty\u0159icetilet\u00e9ho Pierra-Charlese-Jeana-Baptista-Sylvestra de Villeneuvea. Ten obdr\u017eel velen\u00ed po zesnul\u00e9m LaTouche-Tr\u00e9villovi v\u00a0Toulonu a na n\u011bm byly nyn\u00ed zna\u010dn\u011b obt\u00ed\u017en\u00e9 \u00fakoly jako posb\u00edrat \u0161pan\u011blsk\u00e9 spojence, proniknout Gibraltarem a hlavn\u011b set\u0159\u00e1st Nelsona, kter\u00fd m\u011bl jednozna\u010dn\u00fd \u00fakol nedopustit za \u017e\u00e1dnou cenu, aby jedin\u00e1 spojeneck\u00e1 lo\u010f opustila St\u0159edomo\u0159\u00ed. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro barvitost historie, by\u0165 nikoli nervy p\u00e1n\u016f z\u00a0Admirality, nevolil Nelson Cornwallisovu taktiku a nenapadal protivn\u00edka ihned p\u0159i pokusu o opu\u0161t\u011bn\u00ed p\u0159\u00edstavu, ale naopak sna\u017eil se jej vyl\u00e1kat s\u00a0vidinou, \u017ee toliko na otev\u0159en\u00e9m mo\u0159i m\u016f\u017ee dos\u00e1hnout p\u0159esv\u011bd\u010div\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed.<\/p>\n

Prvn\u00ed z\u00a0francouzsk\u00fdch admir\u00e1l\u016f jen\u017e splnil sv\u016fj \u00fakol a 11. ledna 1805 unikl \u00fasp\u011b\u0161n\u011b z\u00a0p\u0159\u00edstavu a vyrazil do Karibiku v\u0161ak byl Edouard-Thomas de Burgues-Missiessy z Rochefortu. Jeho eskadra, slo\u017een\u00e1 ze \u0161esti \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, dvou fregat a dvou korvet, doplula k\u00a0Mal\u00fdm Antil\u00e1m 20. \u00fanora. Nemohla zde v\u0161ak zastat \u00fakoly jen\u017e byly ulo\u017eeny cel\u00e9mu opera\u010dn\u00edmu svazu, jakkoli se Missiessy v\u0161emo\u017en\u011b sna\u017eil. Pozaj\u00edmal v\u00a0oblasti \u0159adu britsk\u00fdch obchodn\u00edch lod\u00ed, vybral v\u00fdpaln\u00e9 na n\u011bkolika men\u0161\u00edch ostrovech (Dominika, St.Kitts, Nevis a Montserrat), navrch pos\u00edlil a z\u00e1sobil francouzsk\u00e9 pos\u00e1dky kol Guadeloupe. V\u00edce s\u00e1m se st\u011b\u017e\u00ed 3.500 mu\u017ei nemohl dos\u00e1hnout a o\u010dek\u00e1van\u00e9 posily ne a ne p\u0159iplout.<\/p>\n

Kdy\u017e Missiessy (na z\u00e1klad\u011b Decr\u00e9sovy depe\u0161e) usoudil, \u017ee Ganteaume ani Villeneuve na m\u00edsta stanoven\u00fdch shroma\u017edi\u0161\u0165 nedoraz\u00ed, zato vyc\u00edtil, \u017ee se kolem n\u011bj za\u010daly pov\u00e1\u017eliv\u011b stahovat a\u017e dosud rozpt\u00fdlen\u00e9 britsk\u00e9 s\u00edly, rozhodl se, \u017ee je \u010das vr\u00e1tit se na mate\u0159skou z\u00e1kladnu. P\u0159es zast\u00e1vky na Martinique a v\u00a0San Domingu na Hispaniole zam\u00ed\u0159il do Evropy a 20. kv\u011btna spustil kotvy u \u00cele d\u2018Aix v\u00a0\u00fast\u00ed \u0159eky Charente p\u0159ed Rochefortem. Po\u010d\u00e1tkem roku v\u0161ak unikl d\u00edk p\u0159\u00edzni bou\u0159e je\u017e zahnala Gardnerovy blok\u00e1dn\u00ed lodi a s\u00a0Brity se nemusel b\u00edt ani p\u0159i n\u00e1vratu, kdy ji\u017e ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho Sira<\/em> Alana nahradil Thomas Graves. Snad i proto na m\u00edsto ovac\u00ed Missiessy sklidil Napoleonovu nelibost, by\u0165 hlavn\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou asi bylo, \u017ee Villeneuve o p\u00e1r t\u00fddn\u016f pozd\u011bji rochefortskou eskadru hledal u Antil marn\u011b.<\/p>\n

Villeneuve opustil Toulon s eskadrou o jeden\u00e1cti \u0159adov\u00fdch lod\u00edch a dev\u00edti men\u0161\u00edch plavidlech 18. ledna a hl\u00eddkov\u00e9 britsk\u00e9 fregaty okam\u017eit\u011b informovaly Nelsona, jen\u017e s\u00a0v\u011bt\u0161inou sv\u00fdch kor\u00e1b\u016f kotvil u severn\u00edho c\u00edpu Sardinie. Kr\u00e1tce po vyplut\u00ed v\u0161ak vypukla bou\u0159e, kter\u00e1 p\u0159im\u011bla Villeneuva ji\u017e 21. k\u00a0n\u00e1vratu do p\u0159\u00edstavu. Britsk\u00e9 lodi v\u0161ak bou\u0159i p\u0159est\u00e1ly bez v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed \u00fajmy a Nelsonovy fregaty n\u00e1sledn\u011b hledaly Francouze marn\u011b v\u00a0oblastech p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9ho v\u00fdskytu. Britsk\u00fd velitel tedy usoudil, \u017ee Francouzi nepluj\u00ed na Gibraltar, ale zam\u00ed\u0159ili na Sic\u00edlii, \u010di dokonce do Egypta. Hr\u00e1l si tak ve v\u00fdchodn\u00edm St\u0159edomo\u0159\u00ed na hon\u011bnou s\u00a0imagin\u00e1rn\u00edm nep\u0159\u00edtelem, zat\u00edmco tento vcelku pokojn\u011b kotvil na mate\u0159sk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b.<\/p>\n

P\u0159i \u0161patn\u00fdch komunika\u010dn\u00edch mo\u017enostech pak nem\u011bli Britov\u00e9 dost sil k\u00a0tomu zastoupit Villeneuveovi cestu, kdy\u017e poznovu vyplul 30. b\u0159ezna 1805. Francouzi pak bez v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch p\u0159ek\u00e1\u017eek dopluli p\u0159ed Cartagenu, ale zde se Villeneuve do\u010dkal nep\u0159\u00edjemn\u00e9ho p\u0159ekvapen\u00ed. Dne 7. dubna se na sch\u016fzce s viceadmir\u00e1lem Jos\u00e9 Salcedem dozv\u011bd\u011bl, \u017ee \u0160pan\u011bl\u00e9 by sice mohli okam\u017eit\u011b vyslat na mo\u0159e mj. eskadru p\u011bti \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, ale odm\u00edtl to. Oh\u00e1n\u011bl se obavami, \u017ee p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 oslab\u00ed vlastn\u00ed st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 s\u00edly, a navrch tvrzen\u00edm \u017ee postr\u00e1d\u00e1 p\u0159\u00edm\u00fd pokyn podrobit \u0161pan\u011blsk\u00e1 plavidla francouzsk\u00e9mu velen\u00ed. Na vyjasn\u011bn\u00ed kompetenc\u00ed nemohl Villeneuve v\u00a0Cartagen\u011b \u010dekat, a tak musel vyrazit na dal\u0161\u00ed plavbu bez jedin\u00e9ho spojeneck\u00e9ho plavidla.<\/p>\n

Dne 9. dubna Francouzi \u0161\u0165astn\u011b minuli Gibraltar, kdy\u017e fakticky jedin\u00fd odpor jim kladla velice nep\u0159esn\u011b st\u0159\u00edlej\u00edc\u00ed pob\u0159e\u017en\u00ed artilerie a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne bezpe\u010dn\u011b dos\u00e1hli C\u00e1dizu, kdy\u017e o polovinu slab\u0161\u00ed blok\u00e1dn\u00ed eskadra Sira<\/em> Johna Ordea ustoupila bez boje. Admir\u00e1l Frederico Carlos de Gravina nem\u00ednil ani na okam\u017eik zapochybovat o tom co je ve spole\u010dn\u00e9m z\u00e1jmu, ale francouzskou frustraci ze \u0161pan\u011blsk\u00fdch spojenc\u016f p\u0159\u00edli\u0161 nezapla\u0161il. Gravinovy lodi nebyly p\u0159ipraveny k\u00a0okam\u017eit\u00e9mu vyplut\u00ed a Villeneuve boj\u00edc\u00ed se Nelsonovy eskadry nemohl s\u00a0odplut\u00edm dlouho ot\u00e1let.<\/p>\n

Frustrovan\u00fd Villeneuve tak 12. dubna odplouval i od nejv\u011bt\u0161\u00ed spojeneck\u00e9 z\u00e1kladny do d\u00e1lav Atlantiku pos\u00edlen\u00fd toliko o zde v\u00a0C\u00e1dizu od roku 1803 internovanou francouzskou \u0159adovou lo\u010f Aigle<\/em> (74 d\u011bl) a uji\u0161\u0165ov\u00e1n Gravinov\u00fdm \u010destn\u00fdm slovem, \u017ee se tento dostav\u00ed st\u016fj co st\u016fj na smluven\u00e9 shroma\u017e\u010fovac\u00ed m\u00edsto u Mal\u00fdch Antil. Ke cti \u0161pan\u011blsk\u00e9ho granda pak je nutno p\u0159edeslat, \u017ee tento sv\u016fj slib vskutku splnil, by\u0165 Francouzi asi ji\u017e v\u00a0t\u00e9to f\u00e1zi o\u010dek\u00e1vali v\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed spojeneck\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek, ne\u017e p\u0159edstavovalo \u0161est \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a n\u011bkolik pomocn\u00fdch plavidel (dal\u0161\u00edch 6 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed z\u016fstalo v\u00a0C\u00e1dizu), by\u0165 tyto kone\u010dn\u011b daly zrod o\u010dek\u00e1van\u00e9mu vzniku Kombinovan\u00e9 flotily.<\/p>\n

Obra\u0165me nyn\u00ed v\u0161ak pozornost k\u00a0tomu co se d\u011blo na britsk\u00e9 stran\u011b. Informace o \u00faniku Missiessyho eskadry st\u00e1la post nejen Gardnera, ale i Edwarda Pellewa, je\u017e m\u011bl na starost cel\u00fd Biskajsk\u00fd z\u00e1liv. Na jeho m\u00edsto byl dosazen kontradmir\u00e1l Alexander Cochrane, jen\u017e z\u00a0d\u016fvodu, \u017ee st\u0159e\u017eit Rochefort p\u0159est\u00e1valo b\u00fdt pro tuto chv\u00edli v\u00fdznamn\u00e9 povolal Gravese k\u00a0Ferrolu, zat\u00edmco s\u00e1m po jist\u00e9m v\u00e1h\u00e1n\u00ed zam\u00ed\u0159il v\u00a0Missiessiho stop\u00e1ch k\u00a0Antil\u00e1m. Gravesov\u00fdch p\u011bt lod\u00ed ov\u0161em nemohlo zastavit nejm\u00e9n\u011b trojn\u00e1sobnou p\u0159evahu protivn\u00edka, kdyby se rozhodl z\u00a0Ferrolu a LaCoru\u00f1i vyplout. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Brity \u0161pan\u011blsk\u00fd vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l Perez de Grandallana, nerozpoznal slabost nep\u0159\u00edtele, a p\u0159\u00edli\u0161 \u00fazkostliv\u011b se p\u0159idr\u017eel instrukce, \u017ee se m\u00e1 k\u00a0cel\u00e9 operaci p\u0159ipojit a\u017e v\u00a0okam\u017eiku, kdy tudy bude proplouvat brestsk\u00e1 eskadra a Brity za\u017eene.<\/p>\n

Ov\u0161em na p\u0159iplut\u00ed Ganteaumea kombinovan\u00e9 s\u00edly dislokovan\u00e9 ve dvou protilehl\u00fdch gal\u00edcijsk\u00fdch p\u0159\u00edstavech \u010dekaly marn\u011b. Velitel brestsk\u00e9 eskadry se teprve 26. b\u0159ezna pokusil vyv\u00e9st sv\u00e9 lodi na vn\u011bj\u0161\u00ed rejdu i navzdory protiv\u011btru, ale Cornwallis byl mu\u017eem zcela jin\u00e9 taktiky ne\u017e Nelson, ov\u0161em s\u00a0nemen\u0161\u00ed odvahou. P\u0159esto\u017ee v\u00a0dan\u00e9m okam\u017eiku disponoval jen tuctem \u0159adov\u00fdch lod\u00ed oproti 21 francouzsk\u00fdm (plus 6 fregat\u00e1m a 2 korvet\u00e1m), neprov\u00e1hal ani hodinu a nekompromisn\u011b na\u0159\u00eddil \u00fatok. Po\u010detn\u00ed p\u0159evaha nebyla ov\u0161em Ganteaumeovi v\u00a0dan\u00e9 situaci naprosto nic platn\u00e1, neuspo\u0159\u00e1dan\u00e1 mno\u017eina jeho lod\u00ed vle\u010den\u00fdch \u010dluny by nem\u011bla v\u00a0boji \u0161anci na \u00fasp\u011bch a tak na\u0159\u00eddil sp\u011b\u0161n\u00fd n\u00e1vrat do p\u0159\u00edstavu.<\/p>\n

William Cornwallis sice nem\u00ednil nechat nep\u0159\u00edtele vyv\u00e1znout jen tak, ale i Francouzi hodlali prodat svou k\u016f\u017ei draho. P\u0159ehradn\u00e1 palba kterou spustili Ganteaumeovi d\u011blost\u0159elci, z\u00e1hy \u00fa\u010dinn\u011b podporovan\u00ed kolegy od pob\u0159e\u017en\u00ed artilerie, pom\u011brn\u011b snadno schladila bojov\u00fd z\u00e1pal Brit\u016f, a kdy\u017e si z\u00e1hy sv\u016fj \u0161r\u00e1m musel d\u00e1t obv\u00e1zat i vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l, byl signalizov\u00e1n pokyn k\u00a0p\u0159eru\u0161en\u00ed boje a sta\u017een\u00ed se z\u00a0dost\u0159elu pevnostn\u00edch bateri\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e1 z\u00a0lod\u00ed nebyla zni\u010dena, dokonce ani v\u00e1\u017en\u011bji po\u0161kozena, ale jakkoli \u00fato\u010dn\u00edci utrp\u011bli v\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1ty, takticky usp\u011bl velitel Channel Fleet<\/em>, o strategick\u00fdch dopadech paralyzov\u00e1n\u00ed nejsiln\u011bj\u0161\u00ed francouzsk\u00e9 eskadry snad ani nemluv\u011b.<\/p>\n

Ji\u017e ztr\u00e1ta kontroly nad rochefortskou eskadrou Brity zna\u010dn\u011b znepokojila a uvrhla je ve zmatek, naprosto chaotick\u00e9 a protich\u016fdn\u00e9 informace pak p\u0159ich\u00e1zely ze St\u0159edomo\u0159\u00ed, co\u017e vyvol\u00e1valo obrovsk\u00e9 p\u0159esuny sil. Admiralita si r\u00e1zem uv\u011bdomovala, \u017ee prost\u00e1 matematick\u00e1 p\u0159evaha v\u00a0po\u010dtu \u0159adov\u00fdch lod\u00ed nen\u00ed v\u0161el\u00e9kem, a v\u011bt\u0161inu tzv. strategick\u00fdch z\u00e1loh nen\u00ed mo\u017eno nasadit, nebo\u0165 jakkoli admir\u00e1l\u016f byly k\u00a0dispozici kopy, pak \u0159ada lod\u00ed byla obsazena lodn\u00edky sp\u00ed\u0161e jen tabulkov\u011b, a vyplout s\u00a0takov\u00fdmi \u201edruhosledov\u00fdmi\u201c pos\u00e1dkami by znamenalo podstoupit zna\u010dn\u00e1 rizika a doslova hazardovat s\u00a0pov\u011bst\u00ed Royal Navy<\/em>. P\u0159es v\u0161echna optimistick\u00e1 prohl\u00e1\u0161en\u00ed a p\u0159edst\u00edran\u00e9 sebev\u011bdom\u00ed se Britov\u00e9 opravdov\u011b b\u00e1li, \u017ee Napoleon sv\u016fj sen tak \u010di onak realizuje.<\/p>\n

Cornwallis byl nucen p\u0159eskupovat s\u00edly a m\u011bnit dosavadn\u00ed dispozice, kter\u00e9 dostate\u010dn\u011b naboural ji\u017e samotn\u00fd Missiessy. Sir William povolal Thomase Gravese nazp\u011bt k\u00a0Rochefortu. Blok\u00e1dou Ferrolu pov\u011b\u0159il Sira Roberta Caldera, jen\u017e disponoval deseti \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi a v\u00a0Lond\u00fdn\u011b doufali, \u017ee trvaj\u00edc\u00ed po\u010detn\u00ed p\u0159evahu kombinovan\u00fdch sil \u0161pan\u011blsko-francouzsk\u00fdch vbrzku eliminuj\u00ed kor\u00e1by portugalsk\u00e9. Prostor mezi Calderem a Gravesem m\u011bl pokr\u00fdt kontradmir\u00e1l Charles Stirling, je\u017e s\u00a0p\u011bti \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi m\u011bl prioritn\u011b st\u0159e\u017eit a\u017e doposud pom\u011brn\u011b opom\u00edjenou \u0161pan\u011blskou n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladnu Guarnizo u Santanderu. K velk\u00e9 \u0161kod\u011b spojenc\u016f, zdej\u0161\u00ed bitevn\u00ed plavidla do n\u00e1mo\u0159n\u00edch operac\u00ed t\u00e9to kampan\u011b nikterak aktivn\u011b nezas\u00e1hla.<\/p>\n

Tot\u00e9\u017e lze \u0159\u00edci o Salcedov\u011b eskad\u0159e Cartagensk\u00e9, kter\u00e1 kdy\u017e ji\u017e nevyplula spolu s\u00a0Villeneuvem, mohla mnohem \u00fa\u010dinn\u011bji v\u00e1zat Nelsonovy st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 s\u00edly. Ty uvedlo ve zna\u010dn\u00fd zmatek ji\u017e zmizen\u00ed francouzsk\u00e9 eskadry po prv\u00e9m lednov\u00e9m vyplut\u00ed z\u00a0Toulonu. Je neuv\u011b\u0159iteln\u00e9, \u017ee snad nikoho z Brit\u016f nenapadlo, \u017ee by se po pouh\u00fdch t\u0159ech dnech plavby mohli Francouzi vr\u00e1tit na z\u00e1kladu. Pravda vypukla bou\u0159e, ale britsk\u00e9 lodi ji p\u0159est\u00e1ly bez podstatn\u011bj\u0161\u00ed \u00fajmy, d\u016fvod k\u00a0oprav\u00e1m v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00edch \u0161kod nebyl, tak pro\u010d je tedy p\u0159edpokl\u00e1dat u nep\u0159\u00edtele. V\u00a0rozporu s\u00a0tvrzen\u00edm \u0159ady pramen\u016f se ov\u0161em Villeneuve nevr\u00e1til kv\u016fli \u0161kod\u00e1m na plavidlech, ale stavu pos\u00e1dek, p\u0159edev\u0161\u00edm pak po\u010detn\u00fdch vojensk\u00fdch kontingent\u016f um\u00edst\u011bn\u00fdch na palub\u00e1ch jeho lod\u00ed.<\/p>\n

C\u00edsa\u0159 Napoleon sice jako prioritn\u00ed c\u00edl stanovil \u00fatok na britsk\u00e9 ostrovy, ale z\u00e1jmy imp\u00e9ria vy\u017eadovaly, aby na Antily byly vypraveny jak z\u00e1soby v\u0161eho druhu, tak i posily. Byla to prost\u00e1 mo\u0159sk\u00e1 nemoc, je\u017e tyto postihla m\u011brou vskutku vrchovatou, co donutilo francouzsk\u00e9ho velitele k\u00a0n\u00e1vratu. Tato okolnost v\u0161ak byla nakonec v\u011bci velice p\u0159\u00edzniv\u00e1, nebo\u0165 Nelsona spolu s mylnou\u00a0informac\u00ed, \u017ee jedna z\u00a0po\u0161kozen\u00fdch Villeneuveov\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed se uch\u00fdlila do korsick\u00e9ho Ajaccia, uvedla v\u00a0naprost\u00fd zmatek ohledn\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch c\u00edl\u016f a z\u00e1m\u011br\u016f. Velitel Mediterranean Fleet<\/em> posp\u00ed\u0161il k\u00a0Malt\u011b a n\u00e1sledn\u011b se plavil a\u017e do Egypta (p\u0159ed Alexandri\u00ed m\u011bl b\u00fdt 7. \u00fanora). D\u00edl\u010d\u00ed britsk\u00e9 lodi p\u00e1trali po nep\u0159\u00edteli v\u00a0Ligursk\u00e9m mo\u0159i, na Jadranu, ba vskutku a\u017e v\u00a0nejzaz\u0161\u00edch koutech v\u00fdchodn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed.<\/p>\n

Villeneuve tak, by\u0165 pon\u011bkud mimovoln\u011b, protivn\u00edka zcela oklamal a desorientoval. Kdyby byl v\u0161ak sv\u00e9hlav\u00fd jednoruk\u00fd a jednook\u00fd admir\u00e1l plnil pokyny Admirality, tak by obdobn\u011b jako Cornwallis napadl Villeneuva ihned p\u0159i vyplut\u00ed. S\u00a0velikou pravd\u011bpodobnost\u00ed by jej zahnal nazp\u011bt, by\u0165 asi se\u00a0vcelku zanedbateln\u00fdmi ztr\u00e1tami, ale kotv\u00edce s\u00a0bitevn\u00edm svazem a\u017e u Sardinie zas\u00e1hnout nemohl. N\u00e1sledn\u011b, jestli\u017ee u\u017e ztratil kontakt, pak by bylo logick\u00e9, kdyby posp\u00ed\u0161il ke\u00a0Gibraltarsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b, a zablokoval jedin\u00fd mo\u017en\u00fd v\u00fdjezd ze St\u0159edomo\u0159\u00ed. Na v\u00fdchod\u011b by Brity dr\u017een\u00e1 Malta event. prvotn\u00edmu n\u00e1poru nep\u0159\u00edtele jist\u011b odolala a kryt\u00ed ostatn\u00edch st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch ostrov\u016f \u010di Egypta bylo nyn\u00ed \u00fakolem toliko podru\u017en\u00fdm. Nelson zde zcela opomn\u011bl zabezpe\u010dit hlavn\u00ed strategick\u00fd c\u00edl \u2013 znemo\u017enit hned dv\u011bma nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm eskadr\u00e1m anga\u017eovat se v\u00a0prostoru Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu.<\/p>\n

To, \u017ee tohoto pochyben\u00ed vyu\u017eila jen jedna z\u00a0nich, bylo pro britsk\u00e9 z\u00e1jmy velik\u00fdm \u0161t\u011bst\u00edm, zvl\u00e1\u0161t\u011b uv\u00e1\u017e\u00edme-li, \u017ee zde uplynul pln\u00fd m\u011bs\u00edc mezi okam\u017eikem kdy Gibraltarem proplul Villeneuve a chv\u00edl\u00ed, kdy se sem kone\u010dn\u011b dostavil vel\u00edc\u00ed britsk\u00fd admir\u00e1l. Horatio Nelson se o \u00faniku nep\u0159\u00edtele dov\u011bd\u011bl teprve 18. dubna na Malt\u011b a sv\u016fj bitevn\u00ed svaz dok\u00e1zal zformovat pod gibraltarsk\u00fdmi \u00fatesy teprve mezi 8. a 11. kv\u011btnem, kdy vyplul k\u00a0C\u00e1dizu. Nep\u0159\u00edtele ov\u0161em nedostihl ani zde, n\u00fdbr\u017e mu kontradmir\u00e1l John Orde ohl\u00e1sil alarmuj\u00edc\u00ed zv\u011bst, \u017ee na mo\u0159i je nyn\u00ed ji\u017e nejen tucet \u0159adov\u00fdch lod\u00ed francouzsk\u00fdch, ale i \u0161est bitevn\u00edch kor\u00e1b\u016f \u0161pan\u011blsk\u00fdch.<\/p>\n

Jeliko\u017e podle hl\u00e1\u0161en\u00ed portugalsk\u00e9ho admir\u00e1la Johna D. Campbella nic nesv\u011bd\u010dilo o tom, \u017ee by protivn\u00edk zam\u00ed\u0159il k\u00a0severu, odhadl Nelson tentokr\u00e1t spr\u00e1vn\u011b, \u017ee francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e9 s\u00edly zam\u00ed\u0159ily k\u00a0Antil\u00e1m. Nebylo pochyb co by 18 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a po\u010detn\u00e1 mno\u017eina doprovodn\u00fdch plavidel ud\u011blaly z\u00a0pom\u011brem sil v\u00a0oblasti Karibiku, by\u0165 podpo\u0159it potenci\u00e1l eskadry Sira Samuela Hooda (syn admir\u00e1la jen\u017e mj. r. 1793 obsadil Toulon) operuj\u00edc\u00ed z\u00a0Barbadosu vyrazil ji\u017e na po\u010d\u00e1tku jara Alexander Cochrane. Vyslat do ekonomicky citliv\u00e9 a velice zraniteln\u00e9 oblasti Z\u00e1padn\u00ed Indie dal\u0161\u00ed posilu byla \u00favaha nesporn\u011b spr\u00e1vn\u00e1, ale \u017ee tam Nelson vyrazil s\u00e1m a s\u00a0j\u00e1drem svoj\u00ed St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 flotily, to ji\u017e \u0161okovalo v\u0161echny bez rozd\u00edlu.<\/p>\n

Opera\u010dn\u00ed prostor vrchn\u00edho velitele Mediterranean Fleet<\/em> sice sahal po C\u00e1dizsk\u00fd z\u00e1liv (tj. po portugalsk\u00e9 pomez\u00ed), ale v\u00fdprava posil p\u0159es Atlantik ji\u017e byla za hranou jeho kompetenc\u00ed a sv\u00e9voln\u00e9 opu\u0161t\u011bn\u00ed sv\u011b\u0159en\u00e9ho prostoru s\u00a0j\u00e1drem sil, pak zav\u00e1n\u011blo dezerc\u00ed a dle v\u0161ech pravidel m\u011blo skon\u010dit p\u0159ed vojensk\u00fdm soudem. Po\u017eadavky na Nelsonovo odvol\u00e1n\u00ed se na Prvn\u00edho lorda Admirality hrnuly ji\u017e po informaci, \u017ee nechal bez odporu nep\u0159\u00edtele proniknout Gibraltarem, ale vikomt Melville k\u00a0tomu nena\u0161el odvahu a rad\u011bj v\u00a0kv\u011btnu resignoval s\u00e1m. Ani jeho n\u00e1stupce Charles Middleton, hrab\u011b Barham, nem\u00ednil v\u016f\u010di \u201emil\u00e1\u010dku n\u00e1roda\u201c postupovat ukvapen\u011b, a v\u00a0kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku nejsp\u00ed\u0161e dob\u0159e ud\u011blal\u2026<\/p>\n

Lord Barham vyslal do St\u0159edomo\u0159\u00ed Nelsonovi pom\u011brn\u011b bl\u00edzk\u00e9ho \u010dlov\u011bka, v\u00a0podob\u011b Cuthberta Collingwooda, a definitivn\u00ed verdikt prozat\u00edm diplomaticky odlo\u017eil. \u010c\u00ed hlava v\u0161ak m\u011bla padnout okam\u017eit\u011b byl John Orde, kter\u00fd se sv\u00fdmi p\u011bti kor\u00e1by nepostavil ani Gravinov\u00fdm \u0161pan\u011blsk\u00fdm \u0159adov\u00fdm lod\u00edm, je\u017e opou\u0161t\u011bly C\u00e1diz a\u017e 5 dn\u016f po Villeneuveovi a \u201eDonov\u00e9<\/em>\u201c byli Brity pova\u017eov\u00e1ni za protivn\u00edka druho\u0159ad\u00e9ho. Collingwood, jen\u017e p\u0159iv\u00e1d\u011bl posilu p\u011bti \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, m\u011bl konferovat s\u00a0Nelsonem a dle okolnost\u00ed s\u00a0\u010d\u00e1st\u00ed sil vyrazit k\u00a0Antil\u00e1m. P\u0159ed C\u00e1dizem v\u0161ak zjistil, \u017ee vrchn\u00ed velitel (C-in-C<\/em>) ji\u017e odplul na z\u00e1pad o sv\u00e9 iniciativ\u011b a zanechal zde jen Orda s\u00a0jeho p\u011bti lod\u011bmi a v\u00a0Gibtaltaru po\u0161kozen\u00fd trojpalubn\u00edk Royal Sovereign<\/em>, je\u017e m\u011bl dle Nelsona po oprav\u011b poskytnout kryt\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00e9mu konvoji. Prostor mezi Sic\u00edli\u00ed a Tunisem m\u011bl vykr\u00fdt, a ochr\u00e1nit tak vlastn\u011b cel\u00e9 v\u00fdchodn\u00ed St\u0159edomo\u0159\u00ed, komodor Thomas Capel s\u00a0pouh\u00fdmi p\u011bti fregatami.<\/p>\n

Collingwood tak v d\u016fsledku Horatiovy nep\u0159\u00edtomnosti, mistrn\u011b zaimprovizoval a p\u0159evzal velen\u00ed na tomto stanovi\u0161ti. Sir Cuthbert se posl\u00e9ze rozhodl p\u0159en\u00e9st svou admir\u00e1lskou vlajku na stod\u011blov\u00fd Royal Sovereign<\/em>, jeho\u017e opravy v\u00a0Gibraltaru z\u00e1hy dokon\u010dili a okam\u017eit\u011b se za\u010dal v\u011bnovat praktick\u00fdm z\u00e1le\u017eitostem. D\u00edk sv\u00fdm pov\u011b\u0159en\u00edm se nyn\u00ed mohl fakticky ujmout koordinace v\u0161ech ostatn\u00edch st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch sil, ani\u017e by Nelson musel b\u00fdt form\u00e1ln\u011b odvol\u00e1v\u00e1n. Bylo vskutku na \u010dase, do krizov\u00e9ho prostoru z\u00e1padn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed se od v\u00fdchodu bl\u00ed\u017eil konvoj z\u00a0Od\u011bsy, viceadmir\u00e1l John Knight naproti tomu m\u00ed\u0159il se 7000 mu\u017ei na palb\u00e1ch 45 transportn\u00edch lod\u00ed na Maltu, aby pos\u00edlil britsk\u00fd potenci\u00e1l v\u00a0oblasti.<\/p>\n

Collingwood v\u00a0dan\u00e9 situaci pov\u011b\u0159il ochranou konvoje z\u00a0Od\u011bsy Ordea se t\u0159emi \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi, zbyl\u00e9 dv\u011b pak poskytl Knightovi, jen\u017e s\u00e1m disponoval dal\u0161\u00edma dv\u011bma. Ostatn\u00ed men\u0161\u00ed skupinky lod\u00ed se musely spolehnout na ochranu men\u0161\u00edch plavidel a \u0161t\u011bst\u00ed. Zejm\u00e9na vzhledem k\u00a0tomu, \u017ee \u0160pan\u011bl\u00e9 z\u00a0Cartageny po zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee c\u00edlem Knightovy expedice nejsou Bale\u00e1rsk\u00e9 ostrovy z\u016fstali v\u00a0defenziv\u011b, vesm\u011bs to posta\u010dovalo, a p\u0159\u00edpadn\u00e9 ztr\u00e1ty zp\u016fsoben\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00fdmi k\u0159i\u017en\u00edky (cruisers<\/em> \/ croisi<\/em>\u00e8re <\/em>\/ crucero <\/em>\u2013 m\u00edn\u011bny v\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi na komer\u010dn\u00edm lovu, stejn\u011b jako korz\u00e1\u0159i) nep\u0159es\u00e1hly \u00fanosnou mez. Ostatn\u011b nejv\u011bt\u0161\u00ed ztr\u00e1ty konvojov\u00e9 v\u00e1lky roku 1805 v oblasti utrp\u011bl je\u0161t\u011b v\u00a0\u00fanoru Nelson, kdy\u017e formaci 34 lod\u00ed sv\u011b\u0159il jedin\u00e9 \u0161alup\u011b (sloop<\/em>) a mo\u017ed\u00ed\u0159ov\u00e9mu d\u011blov\u00e9mu \u010dlunu (bomb<\/em> vessel<\/em>). Mohly b\u00fdt i vy\u0161\u0161\u00ed, Arrow<\/em> a Archeon<\/em> se v\u0161ak neohro\u017een\u011b postavily francouzsk\u00fdm fregat\u00e1m Hortense<\/em> a Incorruptible<\/em>, a za cenu sebezni\u010duj\u00edc\u00edho boje umo\u017enili, rozprchnut\u00ed konvoje a 31 ze st\u0159e\u017een\u00fdch lod\u00ed n\u00e1sledn\u011b nep\u0159\u00edteli uniklo.<\/p>\n

Opus\u0165me tak St\u0159edomo\u0159\u00ed, kde se Collingwoodovi poda\u0159ilo stabilizovat situaci a vydejme se do Z\u00e1padn\u00ed Indie. Villeneuve p\u0159iplul na Martinique 14. kv\u011btna, tak\u0159ka bezprost\u0159edn\u011b n\u00e1sledov\u00e1n Gravinou a v\u00a0p\u016fli m\u011bs\u00edce zde tak kone\u010dn\u011b vznikla tak dlouho o\u010dek\u00e1van\u00e1 Kombinovan\u00e1 flotila. V\u00a0tomto okam\u017eiku \u010d\u00edtala 18 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, zat\u00edmco Hood s\u00a0Cochranem (p\u0159iplul na Barbados 5. dubna) disponovali toliko 8 srovnateln\u00fdmi kor\u00e1by (nepo\u010d\u00edtaje tedy ji\u017e jen \u201ekoloni\u00e1ln\u00ed\u201c a \u201eeskortn\u00ed\u201c \u0159adov\u00e9 lodi 50-d\u011blov\u00e9), je\u017e se po p\u0159iplut\u00ed nep\u0159\u00edtele rozhodli st\u00e1hnout k\u00a0obran\u011b Jamaiky, je\u017e p\u0159edstavovala britsk\u00fd hlavn\u00ed op\u011brn\u00fd bod v\u00a0oblasti. T\u00edmto ov\u0161em vydali fakticky cel\u00e9 Mal\u00e9 Antily napospas nep\u0159\u00edteli, co\u017e ov\u0161em jednak spojenci netu\u0161ili, a pak m\u011bli pon\u011bkud jin\u00e9 starosti.<\/p>\n

Villeneuve p\u0159edev\u0161\u00edm o\u010dek\u00e1val, \u017ee se zde jeho flotila rozroste o \u0161est \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Missiessov\u00fdch a nyn\u00ed s\u00a0trpkost\u00ed v p\u0159\u00edstavu Fort National zji\u0161\u0165oval, \u017ee rochefortsk\u00e1 eskadra p\u0159ed rovn\u00fdm m\u011bs\u00edcem od ostrova odplula a nakonec se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee ji\u017e zam\u00ed\u0159ila do Evropy. Z\u016fst\u00e1val tedy odk\u00e1z\u00e1n na vlastn\u00ed s\u00edly a m\u011bl zde po 40 dn\u016f pose\u010dkat na Ganteaumovu eskadru brestskou a dal\u0161\u00ed s\u00edly jen\u017e se k\u00a0vrchn\u00edmu veliteli v\u00a0mezidob\u00ed dok\u00e1\u017e\u00ed p\u0159ipojit. T\u011bch 40 dn\u016f p\u0159irozen\u011b nem\u011blo b\u00fdt promarn\u011bno, ale c\u00edl\u016f bylo p\u0159edest\u0159eno bezpo\u010det a Villeneuve se b\u00e1l t\u0159\u00ed\u0161tit s\u00edly, aby d\u00edl\u010d\u00ed divize nebyly protivn\u00edkem zasko\u010deny a jeho eskadra zni\u010dena po \u010d\u00e1stech.<\/p>\n

Do\u0161lo i k\u00a0prvn\u00ed neshod\u011b mezi spojenci. Gravina zatupuj\u00edc\u00ed z\u00e1jmy \u0160pan\u011blska neshled\u00e1val \u017e\u00e1dn\u00fd u\u017eitek v\u00a0p\u0159epadu Barbadosu, a napad\u00e1n\u00ed mal\u00fdch britsk\u00fdch ostrov\u016f v\u00a0oblasti Mal\u00fdch Antil, tak jak pl\u00e1noval Villeneuve, navrch pova\u017eoval za nehodn\u00e9 sil Kombinovan\u00e9 eskadry. Gravinov\u00fdm pl\u00e1nem bylo za\u00fato\u010dit na souostrov\u00ed Trinidad a Tobago, kde by s\u00a0ohledem na to, \u017ee tyto dva velk\u00e9 ostrovy byly Brity obsazeny teprve ned\u00e1vno (1797, resp. 1803), invazn\u00ed s\u00edly snadno nalezly podporu u m\u00edstn\u00edho obyvatelstva. Villeneuve v\u0161ak z\u00a0v\u00edcero d\u016fvod\u016f tento sm\u011bl\u00fd, av\u0161ak silami Kombinovan\u00e9 flotily jist\u011b realizovateln\u00fd, pl\u00e1n prozat\u00edm zavrhl a uk\u00e1zalo se, \u017ee tentokr\u00e1t rozhodl velice proz\u0159eteln\u011b.<\/p>\n

Navrch p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee nejl\u00e9pe bude nejprve se vypo\u0159\u00e1dat s\u00a0jistou osinou v\u00a0t\u00fdlu obr\u00e1nc\u016f Martinique. Tou bylo osam\u011bl\u00e9 pust\u00e9 skalisko Rocher-le-Diamant ve vstupu do Fort National (p\u0159ed revoluc\u00ed Fort Royal, dnes Fort-de-France), je\u017e Britov\u00e9 obsadili a utvo\u0159ili z\u00a0n\u011bj nepotopitelnou \u201eblok\u00e1dn\u00ed \u0161alupu\u201c. Francouzi o\u010dek\u00e1vali, \u017ee pos\u00e1dka kamenn\u00e9 HMS Diamond Rock<\/em> nejd\u00e9le za p\u00e1r dn\u016f slo\u017e\u00ed zbran\u011b bez boje. Ov\u0161em kv\u011bten m\u00edjel a velitel pouh\u00fdch 107 Brit\u016f, poru\u010d\u00edk Maurice st\u00e1le necht\u011bl o kapitulaci ani sly\u0161et a \u00fatoku po\u010das\u00ed nep\u0159\u00e1lo. 1. \u010dervna kone\u010dn\u011b mo\u0159e umo\u017enilo v\u00edce ne\u017e omezen\u00e9 d\u011blost\u0159eleck\u00e9 duely a Francouzi pod velen\u00edm komodora Cosmao-Cerjuliena tvrd\u011b ude\u0159ili. Ov\u0161em teprve pot\u00e9 co v tuh\u00e9m boji vytla\u010dili obr\u00e1nce od jedin\u00e9ho (um\u011bl\u00e9ho) zdroje vody projevil Maurice ochotu k slo\u017een\u00ed zbran\u00ed, k\u00a0n\u00ed\u017e n\u00e1sledn\u011b do\u0161lo 2. \u010dervna 1805.<\/p>\n

Villeneuve v\u0161ak za\u010dal b\u00fdt \u010d\u00edm d\u00e1l t\u00edm netrp\u011bliv\u011bj\u0161\u00ed a nervozitu Francouz\u016f umoc\u0148ovala panick\u00e1 hr\u016fza z\u00a0Nelsona, a\u010dkoli pravd\u011bpodobnost, \u017ee se tato \u017eivouc\u00ed no\u010dn\u00ed m\u016fra spojeneck\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f objev\u00ed v\u00a0t\u011bchto vod\u00e1ch byla relativn\u011b mal\u00e1. Po\u010d\u00e1tkem \u010dervna sta\u010dila zpr\u00e1va, \u017ee se u Antiguy objevila podez\u0159el\u00e1 formace a v\u0161echny pl\u00e1ny na \u00fatoky na pozemn\u00ed c\u00edle byly pozapomenuty a kombinovan\u00e1 flotila se hotovila k n\u00e1mo\u0159n\u00edmu boji. Byl to plan\u00fd poplach, neb \u0161lo o konvoj obchodn\u00edch lod\u00ed, kter\u00fd byl francouzsk\u00fdmi fregatami snadno napaden a rozehn\u00e1n. 4. \u010dervna p\u0159iplula k\u00a0Martinique jedin\u00e1 francouzsk\u00e1 posila j\u00ed\u017e se zde Villeneuve do\u010dkal a byla pom\u011brn\u011b tristn\u00ed, neb se jednalo o dv\u011b \u0159adov\u00e9 lodi a jednu fregatu, kter\u00e9 p\u0159ipluly z Rochefortu.<\/p>\n

Kontradmir\u00e1l Magon de M\u00e9dine vyplul t\u011bsn\u011b p\u0159ed Mississyho n\u00e1vratem a tak toto bylo v\u0161e co byla tato n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladna schopna vypravit. P\u0159iv\u00e1\u017eel v\u0161ak hlavn\u011b informaci, \u017ee Ganteaume blok\u00e1dou neprorazil a instrukci pakli\u017ee tento nedopluje k\u00a0Antil\u00e1m do 30 dn\u016f, p\u0159eb\u00edr\u00e1 Villeneuve velen\u00ed a m\u00e1 se neprodlen\u011b vr\u00e1tit do Evropy. M\u011bl se zde spojit s\u00a0eskadrou z\u00a0Ferrolu a brestskou vysvobodit ji\u017e jen sv\u00fdm p\u0159iplut\u00edm do breta\u0148sk\u00fdch vod. Pak by se Cornwallis musel postavit Kombinovan\u00e9 flotile a Ganteaume by mu bu\u010f vpadl do zad, \u010di m\u011bl tak\u0159ka volnou cestu do Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu. Zn\u011blo to v\u0161e jednodu\u0161e a prost\u011b, ale t\u00e9ho\u017e dne, tj. 4. \u010dervna, se u Barbadosu ne\u010dekan\u011b s 10 \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi vskutku objevil Nelson.<\/p>\n

Zde v\u00a0Bridgetownu Nelson o\u010dek\u00e1val Cochranea, kter\u00e9ho zde ke sv\u00e9 nelibosti nenalezl a nyn\u00ed zva\u017eoval co nejbolestn\u011bj\u0161\u00edho zde m\u016f\u017ee protivn\u00edk v\u016f\u010di britsk\u00fdm z\u00e1jm\u016fm podniknout. Po ur\u010dit\u00e9m v\u00e1h\u00e1n\u00ed dosp\u011bl Nelson k\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee ji\u017e vzhledem ke skladb\u011b nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 formace bude nejpravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed o\u010dek\u00e1vat Kombinovanou flotilu ve vod\u00e1ch kolem Trinidadu a Tobaga, na\u010de\u017e rozhodl nabrat kurz k\u00a0jihojihoz\u00e1padu. Naproti tomu Villeneuve po zpr\u00e1v\u011b o Nelsonov\u011b p\u0159iplut\u00ed, zanechal pl\u00e1n\u016f na znovudobyt\u00ed ostrova St.Lucia a usp\u00ed\u0161il vylo\u010fov\u00e1n\u00ed podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti voj\u00e1k\u016f. St\u00e1le doufaje v\u00a0Ganteaumovo p\u0159iplut\u00ed rozhodl zam\u00ed\u0159it na sever ke Guadeloupe, nev\u0161\u00edmaje si ani britsk\u00e9ho ostrova Dominica (jen\u017e napadl ji\u017e Missiessy) v\u00a0p\u016fli cesty, na jeho\u017e dob\u00fdv\u00e1n\u00ed nebyl \u010das.<\/p>\n

Kdy\u017e pak ob\u011b eskadry zvedly kotvy a nabraly zvolen\u00fd kurz, po\u010dala se vzd\u00e1lenostn\u00ed propast mezi Nelsonov\u00fdmi a Villeneuveov\u00fdmi silami oproti Horatiovu z\u00e1m\u011bru znovu rapidn\u011b zv\u011bt\u0161ovat. Ani u Guadeloupu v\u0161ak nem\u011bla Kombinovan\u00e1 flotila nal\u00e9zt klid, nebo\u0165 popla\u0161n\u00e9 zpr\u00e1vy se jen hrnuly. Kdy\u017e jedna z\u00a0hl\u00eddkov\u00fdch fregat hl\u00e1sila, \u017ee nepochybn\u011b objevila britsk\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi, ztratil Villeneuve definitivn\u011b nervy a jeho zast\u00e1vka u guadeloupsk\u00e9ho souostrov\u00ed byla sp\u00ed\u0161e letm\u00e1, toliko oby vylodil posily a vylo\u017eil n\u011bco z\u00e1sob. P\u0159\u00ed\u010dinou tohoto sp\u011bchu v\u0161ak byl pravd\u011bpodobn\u011b admir\u00e1l Cochrane, jeho\u017e k\u00a0Mal\u00fdm Antil\u00e1m Nelson povolal z\u00a0Jamajky (kur\u00fdrn\u00ed lo\u010f vyrazila ji\u017e z\u00a0Madeiry), ov\u0161em Kingstownsk\u00fd guvern\u00e9r uvolnil toliko dv\u011b lodi, a poplach byl tedy ukvapen\u00fd, neb tyto nemohly Villeneuveovu formaci nikterak ohrozit. Nicm\u00e9n\u011b francouzsk\u00fd vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l nem\u00ednil riskovat bitvu v\u00a0karibsk\u00fdch vod\u00e1ch a rozhodl ji\u017e 9. \u010dervna nabrat zp\u00e1te\u010dn\u00ed kurz k\u00a0Evrop\u011b.<\/p>\n

Naopak Nelson po fiasku u Trinidadu (jeho lodi zde sv\u00fdm p\u0159iplut\u00edm zp\u016fsobily v\u00edce \u0161kod ne\u017e u\u017eitku) by dal za st\u0159etnut\u00ed s protivn\u00edkem tak\u0159ka cokoli. Bez ohledu na pom\u011br sil (i po spojen\u00ed s\u00a0Cochranem 12:18, neb Nelson nev\u011bd\u011bl o Magonovi) hnal sv\u00e9 lodi na sever, ale Villeneuvea nenalezl u Martinique, ani u Guadeloupe a teprve u Antiguy, kde se dozv\u011bd\u011bl, \u017ee protivn\u00edk rozpr\u00e1\u0161il ji\u017e druh\u00fd britsk\u00fd konvoj a sm\u011b\u0159uje k\u00a0v\u00fdchodu, si Horatio musel p\u0159iznat, \u017ee prohr\u00e1l. Poslal s\u00a0t\u00edmto neradostn\u00fdm sd\u011blen\u00edm rychlou brigu (Curieux<\/em> kapit\u00e1na Betteswortha) do Lond\u00fdna a s\u00e1m zam\u00ed\u0159il k Azorsk\u00fdm ostrov\u016fm jich\u017e dos\u00e1hl 8. \u010dervence. Zde definitivn\u011b rezignoval na bezc\u00edlnou honbu za Villeneuvem, 18. minul severoafrick\u00fd mys Spartel a dva dny pozd\u011bji v\u00a0Gibraltaru po 727 dnech nep\u0159etr\u017eit\u011b str\u00e1ven\u00fdch na palub\u00e1ch lod\u00ed vstoupil na pevnou zemi. Po trpk\u00e9m zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee Kombinovan\u00e1 eskadra nezam\u00ed\u0159ila do C\u00e1dizu si musel b\u00fdt velmi dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee tot\u00e1ln\u011b selhal a daleko odtud te\u010f rozhoduj\u00ed jin\u00ed o byt\u00ed a nebyt\u00ed Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, a on m\u016f\u017ee nyn\u00ed jen trpn\u011b \u010dekat a modlit se.<\/p>\n

O tom, \u017ee Nelsonovy modlitby byly vysly\u0161eny se postaral zejm\u00e9na Sir Robert Calder, je\u017e velel blok\u00e1dn\u00ed eskad\u0159e u Ferrolu. Tento mu\u017e rozhodn\u011b nemohl pasivn\u011b o\u010dek\u00e1vat rozkazy z\u00a0Admirality, ale musel jednat s\u00e1m a rychle. Jeho 10 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed bylo v\u00fdrazn\u011b slab\u0161\u00edch jak proti Villeneuveov\u011b Kombinovan\u00e9 flotile, tak v\u016f\u010di protivn\u00edku jen\u017e st\u00e1l na kotv\u00e1ch ve Ferrolu. Teorie, \u017ee bude podpo\u0159en Portugalci vzala za sv\u00e9, neb jakkoli Lisabon poskytoval Lond\u00fdnu logistickou podporu (neutralitu zjevn\u011b poru\u0161uj\u00edc\u00ed Campbell byl postaven mimo slu\u017ebu), tato zem\u011b dosud form\u00e1ln\u011b st\u00e1la mimo konflikt a aktivn\u00ed \u00fa\u010dast sv\u00e9 flotily v\u00a0prob\u00edhaj\u00edc\u00ed kampani odm\u00edtla. Calder tak mohl ud\u011blat jen malou ro\u0161\u00e1du, kdy\u017e Gravesovi doporu\u010dil st\u00e1hnout se od Rochefortu (s t\u00edm, \u017ee zdej\u0161\u00ed ned\u00e1vno se vr\u00e1tiv\u0161\u00ed lodi hned tak znovu na mo\u0159e nevyraz\u00ed) k\u00a0Santanderu, aby Charles Stirling odtud mohl s 5 lod\u011bmi zam\u00ed\u0159it k\u00a0z\u00e1padu.<\/p>\n

Teoreticky mohla Calderova formace zes\u00edlit na 20 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, ale kontradmir\u00e1l William Carnegie, 7. hrab\u011b z\u00a0Northesku si nevylo\u017eil pon\u011bkud volnou instrukci, \u017ee m\u00e1 ve \u0161pan\u011blsk\u00fdch vod\u00e1ch zas\u00e1hnout dle pot\u0159eby, optim\u00e1ln\u011b a zam\u00ed\u0159il k\u00a0C\u00e1dizu, a\u010dkoli zde m\u011bl Collingwood situaci pln\u011b pod kontrolou. Calder jen\u017e zav\u010dasu z\u00edskal spolehlivou informaci o zp\u00e1te\u010dn\u00edm kurzu Kombinovan\u00e9 eskadry tak m\u011bl jedinou mo\u017enost jak zabr\u00e1nit jej\u00edmu spojen\u00ed s\u00a0plavidly z\u00a0Ferrolu. Ur\u010ditou \u0161anci zde p\u0159edstavovalo vyplout vst\u0159\u00edc nep\u0159\u00edteli a obratn\u00fdm man\u00e9vrov\u00e1n\u00edm, \u010di bude-li to nezbytn\u00e9 i nerovn\u00fdm bojem jej donutit ke zm\u011bn\u011b kurzu, tak aby Villeneuve byl nucen resignovat na \u00famysl dos\u00e1hnout spojen\u00ed obou eskader.<\/p>\n

Tento \u00famysl v\u0161ak vy\u017eadoval mistrn\u00fd odhad\u00a0 kdy a kudy m\u016f\u017ee protivn\u00edk plout, a k\u00a0tomu je\u0161t\u011b po\u0159\u00e1dn\u00fd kus \u0161t\u011bst\u00ed. To b\u00fdv\u00e1 zna\u010dn\u011b vrtkav\u00e9 a 22. \u010dervence zahalil mo\u0159e ml\u017en\u00fd opar, je\u017e umo\u017e\u0148oval aby se ob\u011b flotily minuly i v\u00a0relativn\u011b nevelk\u00e9 vzd\u00e1lenosti, ani\u017e by o sob\u011b m\u011bly tu\u0161en\u00ed. Calder tak musel sv\u00e9 lodi rozt\u00e1hnout na pom\u011brn\u011b \u0161irok\u00e9m perimetru a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti tak nem\u011bl pln\u011b pod kontrolou, ale \u0161t\u011bst\u011bna se nakonec p\u0159iklonila na jeho stranu. St\u0159et obou flotil fakticky zah\u00e1jilo n\u00e1hodn\u00e9 setk\u00e1n\u00ed hl\u00eddkov\u00fdch fregat, britsk\u00e9 Sirius<\/em> s\u00a0francouzskou Sir\u00e9ne<\/em> a hlavn\u00ed s\u00edly obou stran pak v\u00a0podstat\u011b vyrazily za zvukem d\u011bl, \u010d\u00edm je cel\u00fd pr\u016fb\u011bh boje zna\u010dn\u011b zmate\u010dn\u00fd a nep\u0159ehledn\u00fd.<\/p>\n

Bitva dostala mezin\u00e1rodn\u00ed ozna\u010den\u00ed \u201eu Finisterre\u201c (dle \u0161pan\u011blsk\u00e9ho mysu Cabo Fisterra), a\u010dkoli ji Britov\u00e9 ozna\u010duj\u00ed \u010dasto toliko Calder\u2018s Action<\/em> a Francouzi dle pom\u011bru sil 20:15<\/em>. Villeneuve byl v\u00fdvojem situace zna\u010dn\u011b zasko\u010den, po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed formaci protivn\u00edka v\u00a0tomto prostoru neo\u010dek\u00e1val a vzhledem ke strategick\u00fdm c\u00edl\u016fm se sna\u017eil boji sp\u00ed\u0161e vyhnout. Hlavn\u00ed t\u00edhu boje tak nesli p\u0159edev\u0161\u00edm Gravinovi \u0160pan\u011bl\u00e9 v\u00a0p\u0159edvoji a utrp\u011bli taky nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed ztr\u00e1ty, kdy\u017e lodi Firme<\/em> a San Rafael<\/em> je\u017e se nechaly p\u0159\u00edli\u0161 strhnout z\u00e1palem boje upadly do zajet\u00ed, zat\u00edmco t\u0159et\u00ed obkl\u00ed\u010denou lo\u010f Espa\u00f1a<\/em> se s\u00a0p\u0159isp\u011bn\u00edm Cosmao-Kerjulienovy divize na posledn\u00ed chv\u00edli, ne\u017e noc ukon\u010dila boj, poda\u0159ilo z\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho sev\u0159en\u00ed vysekat.<\/p>\n

Kdy\u017e za rann\u00edho rozb\u0159esku 23. \u010dervence Villeneuve spat\u0159il, \u017ee v\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 formaci jsou t\u0159i lodi vle\u010deny, domn\u00edval se \u017ee v\u010dera zv\u00edt\u011bzil a zji\u0161t\u011bn\u00ed, \u017ee dv\u011b ze t\u0159\u00ed vle\u010den\u00fdch lod\u00ed jsou ko\u0159istn\u00ed muselo b\u00fdt krut\u00fdm vyst\u0159\u00edzliv\u011bn\u00edm. N\u00e1sledn\u011b odm\u00edtl Gravinovo nal\u00e9h\u00e1n\u00ed, aby Kombinovan\u00e1 eskadra pokra\u010dovala v\u00a0boji a zvr\u00e1tila v\u010derej\u0161\u00ed bilanci, t\u0159eba\u017ee spojeneck\u00e1 p\u0159evaha ironicky je\u0161t\u011b narostla. Starost o ko\u0159ist a jednu vlastn\u00ed z\u00a0boje vy\u0159azenou lo\u010f (Windsor Castle<\/em>), je\u017e musely b\u00fdt vle\u010deny, Caldera vskutku notn\u011b paralyzovala a ani on se do bitvy nehrnul a sna\u017eil se toliko sv\u00e9 bojeschopn\u00e9 lodi udr\u017eovat mezi protivn\u00edkem, po\u0161kozen\u00fdmi plavidly a Ferrolem.<\/p>\n

Bezv\u00fdsledn\u00e9 man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed pokra\u010dovalo po n\u011bkolik n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dn\u00ed, a\u017e se kone\u010dn\u011b poda\u0159ilo Kombinovan\u00e9 eskad\u0159e protivn\u00edka set\u0159\u00e1st. Stalo se tak ov\u0161em jen za cenu, \u017ee Villeneuve do\u010dasn\u011b resignoval na \u00famysl doplout do Ferrolu a zam\u00ed\u0159il mnohem ji\u017en\u011bji do p\u0159\u00edstavu Vigo. Dorazil sem 26. \u010dervence, ale ji\u017e za dva dny znovu vyplul, zanech\u00e1vaje zde nejen nejt\u00ed\u017ee po\u0161kozenou Espa\u00f1u<\/em>, ale pon\u011bkud p\u0159ekvapiv\u011b i francouzsk\u00fd Atlas<\/em>, t\u0159eba\u017ee nap\u0159. Casma\u016fv Pluton<\/em> odnesl st\u0159et s\u00a0Calderem v\u00fdrazn\u011b h\u016f\u0159e a p\u0159eci na mo\u0159e op\u011bt vyrazil. Villeneuve tak vyplouval s 16 lod\u011bmi a jeho p\u0159evaha oproti nyn\u00ed 14 lod\u00edm Calderov\u00fdm ji\u017e nebyla tak z\u0159eteln\u00e1. Neo\u010dek\u00e1van\u011b rychl\u00fdm vyplut\u00edm v\u0161ak britsk\u00e9ho admir\u00e1la naprosto zasko\u010dil a tento nebyl p\u0159ipraven okam\u017eit\u011b zas\u00e1hnout, t\u0159eba\u017ee starost o sv\u00e9 nebojeschopn\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi v\u00a0mezidob\u00ed sv\u011b\u0159il fregat\u00e1m.<\/p>\n

Nav\u00edc se situace v\u00a0mezidob\u00ed v\u00fdrazn\u011b zm\u011bnila a Calder se ob\u00e1val zapl\u00e9st do boje, neb p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee by mu lodi z\u00a0Ferrolu, je\u017e byly nyn\u00ed ji\u017e nepochybn\u011b dob\u0159e informov\u00e1ny o Villeneuveov\u011b p\u0159iplut\u00ed do Viga v\u00a0tomto kritick\u00e9m momentu mohly osudn\u011b vpadnout do zad. Britsk\u00fd admir\u00e1l se tedy rozhodl neriskovat bojeschopnost \u010di dokonce zni\u010den\u00ed svoj\u00ed eskadry a v\u00a0o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed, \u017ee mu p\u0159ipluj\u00ed posily, je\u017e situaci zvr\u00e1t\u00ed, umo\u017enil Kombinovan\u00e9 flotile aby bez boje 2. srpna kone\u010dn\u011b zakotvila ve Ferrolu. Villeneuve zde nalezl instrukci, \u017ee m\u00e1 se v\u0161emi dostupn\u00fdmi silami (tj. pokud mo\u017eno i s\u00a0rochefortskou a santanderskou eskadrou) neprodlen\u011b zam\u00ed\u0159it do Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu a upoutat t\u00edm s\u00edly\u00a0Cornwallisovy flotily, \u010d\u00edm\u017e jedn\u00edm r\u00e1zem uvoln\u00ed i Ganteaumea\u2026<\/p>\n

Napoleonova instrukce byla pln\u00e1 vzletn\u00fdch slov o Villeneuveov\u011b vlivu na osudy Evropy, kter\u00e9 francouzsk\u00e9mu admir\u00e1lu sp\u00ed\u0161e odpov\u011bdnost\u00ed svazovaly ruce, ale na druh\u00e9 stran\u011b za mimo\u0159\u00e1dn\u011b nep\u0159\u00edzniv\u00fdch okolnost\u00ed ji\u017e i p\u0159ipou\u0161t\u011bla nezdar cel\u00e9 operace, pak doporu\u010dovala n\u00e1vrat Kombinovan\u00e9 flotily do C\u00e1dizu. Tato kdy\u017e se 10. srpna vyd\u00e1vala na kl\u00ed\u010dovou \u010d\u00e1st mise, opou\u0161t\u011bla Ferrol a LaCoru\u00f1u ve v\u00fdrazn\u011b pozm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b, kdy\u017e \u010d\u00edtala 29 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e vyplouvalo 18 francouzsk\u00fdch a 11 \u0161pan\u011blsk\u00fdch kor\u00e1b\u016f. Francouze pos\u00edlila kompletn\u00ed p\u011bti\u010dlenn\u00e1 divize kontradmir\u00e1la Adriena-Louise Gourdona a \u0160pan\u011bly deset lod\u00ed Pereze de Grandallana, zat\u00edmco naopak Gravinovy dosavadn\u00ed lodi Terrible<\/em> a Am\u00e9rica<\/em> (ostatn\u011b stejn\u011b jako oba jmenovan\u00ed admir\u00e1lov\u00e9) z\u016fstaly ve Ferrolu.<\/p>\n

Don Frederico de Gravina jen\u017e svou admir\u00e1lskou vlajku p\u0159enesl na trojpalubn\u00edk Pr\u00edncipe se Asturias<\/em> (dosavadn\u00ed Argonauta<\/em> p\u0159evzal jefe de escuadra<\/em> Cisneros) byl pro spojen\u00ed s\u00a0eskadrou ze Santanderu, poukazuj\u00edce, \u017ee v\u00a0Biskajsk\u00e9m z\u00e1livu se ke Kombinovan\u00e9 flotile p\u0159ipoj\u00ed i francouzsk\u00e9 lodi rochefortsk\u00e9. Villeneuve to pova\u017eoval za ztr\u00e1tu \u010dasu a Missiessimu m\u011bla p\u0159\u00edkaz k\u00a0vyplut\u00ed p\u0159edat fregata Didon<\/em>, zat\u00edmco do Santanderu mohl dle jeho soudu spolehliv\u011bji dorazit kur\u00fdr vnitrozem\u00edm. Byla to pravda, Calder (k n\u011bmu\u017e se teprve opo\u017ed\u011bn\u011b p\u0159ipojil Northesk) se p\u0159es Kombinovanou eskadrou pomalu stahoval k\u00a0severov\u00fdchodu, ale jeho fregaty ostra\u017eit\u011b krou\u017eily kolkolem. Jedna z\u00a0nich, Phoenix<\/em> (36), Didon<\/em> (40) ji\u017e 10. srpna p\u0159emohla a Calder se u\u017e postaral, aby jej\u00ed zajet\u00ed pozornosti protivn\u00edka neuniklo.<\/p>\n

Skeptick\u00fd Villeneuve za\u010d\u00ednal propadat pora\u017eenectv\u00ed a posledn\u00ed kapkou pro jeho nervovou soustavu bylo sd\u011blen\u00ed jednoho d\u00e1nsk\u00e9ho kapit\u00e1na ohledn\u011b sil s\u00a0nimi\u017e m\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed. Byla to informace myln\u00e1, respektive Brity \u00famysln\u011b zkreslen\u00e1, je\u017e hovo\u0159ila o tom, \u017ee Nelson vyrazil od C\u00e1dizu k severu (vskutku vyplul, ale toliko se svou\u00a0Victory<\/em>, aby se v\u00a0Lond\u00fdn\u011b zodpov\u00eddal za sv\u00e9 \u010diny, a t\u0159emi lod\u011bmi je\u017e nutn\u011b pot\u0159ebovaly opravy v such\u00fdch doc\u00edch), a je mu v\u00a0pat\u00e1ch, zat\u00edmco \u010deln\u011b se mu ji\u017e brzy postav\u00ed Calder jeho\u017e s\u00edly ji\u017e vzrostly na 25 bitevn\u00edch kor\u00e1b\u016f. Villeneuve \u201eneutr\u00e1lovi\u201c uv\u011b\u0159il a kdy\u017e 15. srpna r\u00e1no uvid\u011bl na horizontu Calderovy lodi, vydal osudov\u00e9 sign\u00e1ly, je\u017e na\u0159izovaly cel\u00e9 Kombinovan\u00e9 flotile po soumraku obrat o 90o<\/sup> na levobok, aby se \u0161irok\u00fdm obloukem vyhnul fiktivn\u00edm pron\u00e1sledovatel\u016fm a n\u00e1sledn\u011b sp\u011b\u0161n\u011b zam\u00ed\u0159il na jih k\u00a0C\u00e1dizu. (t\u00e9ho\u017e dne zprvu nic netu\u0161\u00edc\u00ed Nelson ji\u017e konferoval p\u0159ed Brestem s\u00a0Cornwallisem!)<\/p>\n

Toto rozhodnut\u00ed fakticky definitivn\u011b zhatilo Napoleonovy invazn\u00ed pl\u00e1ny, t\u0159eba\u017ee se situaci pokusil je\u0161t\u011b zachr\u00e1nit Ganteaume. Velitel brestsk\u00e9 eskadry ov\u0161em jednozna\u010dn\u011b jednal intuitivn\u011b, 22. srpna, kdy se pokusil vyu\u017e\u00edt oslaben\u00ed Cornwallisovy flotily a prob\u00edt se na \u0161ir\u00e9 mo\u0159e, rozhodn\u011b nemohl b\u00fdt o Villeneuveov\u011b selh\u00e1n\u00ed je\u0161t\u011b informov\u00e1n. P\u0159es d\u00edl\u010d\u00ed heroick\u00e9 \u010diny (kontradmir\u00e1l Willaumez s\u00a0osmdes\u00e1tid\u011blovou lod\u00ed Alexandre<\/em> \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u010delil trojpalubn\u00edku Hibernia<\/em>, nejv\u011bt\u0161\u00edmu stodesetid\u011blov\u00e9mu bitevn\u00edmu kolosu protivn\u00edka), a op\u011btovn\u00e9 prolit\u00ed krve britsk\u00e9ho vel\u00edc\u00edho admir\u00e1la, Ganteaume op\u011bt neprorazil. Mo\u017en\u00e1, b\u00fdt informov\u00e1n o re\u00e1ln\u00e9 situaci, zkusil by usp\u011bt st\u016fj co st\u016fj, takto maje na pam\u011bti direktivu udr\u017eet svou eskadru bojeschopnou do Villeneuveova p\u0159iplut\u00ed ustoupil pod ochranu pob\u0159e\u017en\u00edch bateri\u00ed, co\u017e ov\u0161em takto zna\u010dilo, \u017ee se invazn\u00ed flotila podpory nedo\u010dk\u00e1.<\/p>\n

Ot\u00e1zkou je, zda by se invaze mohla uskute\u010dnit i kdyby Villeneuve s\u00a0Ganteaumem usp\u011bli, nebo\u0165 ji\u017e koncem srpna za\u010dal Napoleon stahovat prv\u00e9 jednotky od Laman\u0161sk\u00e9ho pr\u016flivu k\u00a0R\u00fdnu. Ostatn\u011b bylo na\u010dase, nebo\u0165 5. z\u00e1\u0159\u00ed vpadla rakousk\u00e1 vojska do Bavorska a v\u00e1lka na kontinent\u011b znovu propukla. Hypotetickou ot\u00e1zku jak by tato invaze dopadla, jako\u017e i co by se d\u011blo na R\u00fdn\u011b, kdyby byl Napoleon v\u00e1z\u00e1n se svou v\u00edce ne\u017e stotis\u00edcovou arm\u00e1dou v\u00a0Anglii, ponechejme nyn\u00ed stranou a vra\u0165me se do C\u00e1dizu, kam Villeneuve d\u00edk p\u0159\u00edzniv\u00e9mu severn\u00edmu v\u011btru doplul ji\u017e 20. srpna. Collingwood, jen\u017e zde blokoval zbyl\u00fdch 6 \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed pod velen\u00edm kontradmir\u00e1la \u00c1lavy, nekladl v\u00fdrazn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edmu nep\u0159\u00edteli odpor a st\u00e1hl se bez boje. O dva dny pozd\u011bji p\u0159iplul z\u00a0Anglie s\u00a0p\u011bti lod\u011bmi kontradmir\u00e1l Richard Bickerton a 30. srpna dorazil k C\u00e1dizu ve Villeneuveov\u00fdch stop\u00e1ch i viceadmir\u00e1l Calder (p\u0159i\u010dem\u017e jemu st\u00e1le form\u00e1ln\u011b p\u0159\u00edslu\u0161ej\u00edc\u00ed st\u0159e\u017een\u00ed Ferrolu sv\u011b\u0159il komodoru Strachanovi). Spojen\u00e9 s\u00edly t\u011bchto admir\u00e1l\u016f soust\u0159ed\u011bn\u00e9 nyn\u00ed pod\u00a0Collingwoodov\u00fdm velen\u00edm dos\u00e1hly po\u010dtu 28 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, \u010d\u00edm\u017e Britov\u00e9 p\u0159evahu Kombinovan\u00e9 flotily fakticky eliminovali.<\/p>\n

Calder v\u0161ak nebyl jedin\u00fd, kdo po Villeneuveovi p\u00e1tral. Vyu\u017e\u00edvaje sta\u017een\u00ed blok\u00e1dn\u00edch lod\u00ed od Rochefortu i Missiessiho indispozice, vyplul 17. \u010dervence na mo\u0159e z\u00a0tohoto p\u0159\u00edstavu s\u00a0v\u011bt\u0161inou zdej\u0161\u00ed divize chef de division<\/em> Zacharie-Jacques-Th\u00e9odore Allemand, aby se ke Kombinovan\u00e9 flotile p\u0159ipojil. Nenach\u00e1zeje ji na mo\u0159i objevila se rochefortsk\u00e1 eskadra 16. srpna ve Vigu, odkud zam\u00ed\u0159ila k\u00a0severu, znovu se s\u00a0Villeneuvem minula a posl\u00e9ze jej za\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed kone\u010dn\u011b nalezla hluboko na jihu v\u00a0C\u00e1dizu. P\u0159\u00edstav v\u0161ak byl blokov\u00e1n a Allemand za dan\u00e9 situace neshledal d\u016fvod, pro\u010d by zde m\u011bl riskovat boj, a i v\u00a0nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b zde toliko sd\u00edlet osud vel\u00edc\u00edho admir\u00e1la. Obr\u00e1til tedy znovu k\u00a0severu a za\u010dal operovat na vlastn\u00ed p\u011bst v\u00a0Biskajsk\u00e9m z\u00e1livu. Do Rochefortu se vr\u00e1til na \u0160t\u011bdr\u00fd den roku 1805 bez ztr\u00e1ty jedin\u00e9 lodi po 161 dnech na mo\u0159i. B\u011bhem t\u011bchto zajala Allemabdova tzv. \u201eNeviditeln\u00e1 eskadra\u201c 46 nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch plavidel, v\u010detn\u011b eskortn\u00ed \u0159adov\u00e9 lodi Calcutta<\/em> (54) \u2013 jedin\u00e9 t\u00e9to kategorie j\u00ed\u017e Royal Navy<\/em> v\u00a0cel\u00e9 kampani ztratila.<\/p>\n

S\u00a0pominut\u00edm hrozby invaze, t\u0159eba\u017ee jeho osobn\u00ed z\u00e1sluha na tom byla miziv\u00e1, byly Nelsonovi odpu\u0161t\u011bny v\u0161echny fiktivn\u00ed i faktick\u00e9 viny, a Admiralita usoudila, \u017ee je-li n\u011bkter\u00fd z\u00a0admir\u00e1l\u016f schopen zni\u010dit \u010di alespo\u0148 paralyzovat ohromn\u00e9 nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 uskupen\u00ed je\u017e se koncentrovalo v\u00a0C\u00e1dizu, je to pr\u00e1v\u011b on. Naopak na Calderovu hlavu se nad\u00e1le a s\u00a0nar\u016fstaj\u00edc\u00ed intenzitou hrnula kritika zda polovi\u010dat\u00e9 a pram\u00e1lo razantn\u00ed metody veden\u00ed boje, a ne\u0161\u0165astn\u00fd admir\u00e1l se stal v\u00edtan\u00fdm, le\u010d relativn\u011b nevinn\u00fdm, ob\u011btn\u00edm ber\u00e1nkem za chv\u00edle mu\u010div\u00e9ho strachu a nejistoty je\u017e lid\u00e9 v\u00a0Anglii za\u017e\u00edvali. Sv\u00e9 jm\u00e9no bude muset Sir Robert o\u010di\u0161\u0165ovat p\u0159ed vojensk\u00fdm soudem, a p\u0159esto\u017ee se mu to do zna\u010dn\u00ed m\u00edry poda\u0159\u00ed, stane se tak a\u017e ve st\u00ednu Trafalgaru a mnoho d\u011bjepisc\u016f tento fakt dodnes nevzalo v potaz.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

TRAFALGAR<\/strong><\/p>\n

P\u0159\u00ed\u010din pro\u010d k\u00a0nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b 19. stolet\u00ed do\u0161lo a\u017e dva m\u011bs\u00edce po faktick\u00e9m ukon\u010den\u00ed kampan\u011b je v\u00edce. Pokus\u00edm se v\u0161echny podstatn\u00e9 rekapitulovat, p\u0159i\u010dem\u017e p\u0159edes\u00edl\u00e1m, \u017ee zejm\u00e9na zcela opom\u00edjen\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00fd pohled na v\u011bc v\u00fdrazn\u011b pozm\u011bnil nejeden m\u016fj n\u00e1zor na to co a pro\u010d se vlastn\u011b odehr\u00e1lo. Za jednou z\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch p\u0159\u00ed\u010din pro\u010d Kombinovan\u00e1 flotila v\u00a0\u0159\u00edjnu opustila bezpe\u010d\u00ed c\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toky je ud\u00e1v\u00e1n fakt, \u017ee i Napoleon hledal vin\u00edky ne\u00fasp\u011bchu a jeho nemilost tak logicky dopadla i na Villeneuveovu hlavu. Po zoufal\u00fdch v\u00fdzv\u00e1ch aby vyplul a alespo\u0148 svedl bitvu zm\u011bnil c\u00edsa\u0159 Francouz\u016f n\u00e1zor a rozhodl se jej ve velen\u00ed nahradit. Villeneuveova ura\u017een\u00e1 je\u0161itnost, snaha udr\u017eet si post a neupadnout v\u00a0zapomn\u011bn\u00ed jako neschopn\u00fd velitel, v\u0161ak nejsou zdaleka jedin\u00fdmi p\u0159\u00ed\u010dinami, pro\u010d spojenci poskytli Nelsonovi p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0odplat\u011b za svou dosavadn\u00ed blam\u00e1\u017e.<\/p>\n

Zablokov\u00e1n\u00ed takov\u00e9ho mno\u017estv\u00ed francouzsk\u00fdch a \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed v\u00a0C\u00e1dizu dalo Royal Navy<\/em> v\u00a0nov\u00e9 situaci do v\u00ednku naprostou p\u0159evahu ve St\u0159edomo\u0159\u00ed i s\u00a0relativn\u011b omezen\u00fdmi silami. Vznik nov\u00e9 protifrancouzsk\u00e9 aliance zp\u016fsobil, \u017ee zde ze sv\u00e9 z\u00e1kladny na Korfu za\u010dala operovat i rusk\u00e1 eskadra Se\u0148avinova. Napoleon pot\u0159eboval aby se Villeneuveovy lodi, nebo respektive nyn\u00ed ji\u017e bude p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed uv\u00e1d\u011bt francouzsk\u00e1 \u010d\u00e1st Kombinovan\u00e9 flotily, vr\u00e1tily do zdej\u0161\u00edch vod a p\u0159edstavovaly alespo\u0148 latentn\u00ed hrozbu pro n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u0159esuny nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil, nebo\u0165 se ob\u00e1val, \u017ee by se tyto mohly vylodit n\u011bkde v\u00a0It\u00e1lii, nebo nedej B\u016fh v\u00a0ji\u017en\u00ed Francii, \u010di alespo\u0148 pohnout k\u00a0aktivn\u00ed \u00fa\u010dasti na v\u00e1lce neapolsk\u00e9ho kr\u00e1le Ferdinanda IV. Mu\u017eem, kter\u00fd toto v\u0161e m\u011bl zajistit se stal sedmapades\u00e1tilet\u00fd viceadmir\u00e1l Fran\u00e7ois-Etienne Rosily-Mesros, ale ud\u00e1losti \u0161ly vp\u0159ed rychleji, ne\u017e tento mohl do d\u011bje jakkoli aktivn\u011b zas\u00e1hnout.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm d\u016fvodem k\u00a0odplut\u00ed bylo, \u017ee se francouzsk\u00fd pobyt v\u00a0C\u00e1dizu enormn\u011b prodra\u017eoval, mor\u00e1lka po\u010dala upadat a za\u010daly se mno\u017eit dezerce. Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk v\u00a0duchu toho co je obecn\u011b ud\u00e1v\u00e1no uvedl decentn\u011b, \u017ee \u0160pan\u011bl\u00e9 nebyli jako hostitel\u00e9 vl\u00eddn\u00ed, ale oni sami to vid\u00ed v\u00fdrazn\u011b jinak. P\u0159izn\u00e1vaj\u00ed, \u017ee ceny \u010dehokoli v\u00a0C\u00e1dizu i \u0161irok\u00e9m okol\u00ed vy\u0161plhaly do astronomick\u00fdch v\u00fd\u0161ek, ale d\u016fvodem pr\u00fd nebyla snaha o\u0161kubat spojence, ale re\u00e1ln\u00e1 situace. P\u0159ilehlou oblast Andalusie ten rok postihla epidemie \u017elut\u00e9 zimnice a sucho z\u00a0\u010deho\u017e vze\u0161la citeln\u00e1 ne\u00faroda a to v\u0161e zp\u016fsobilo v\u00a0mnoha m\u00edstech a\u017e hladomor. Z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed tak\u0159ka 30.000 hladov\u00fdch krk\u016f nav\u00edc, co\u017e obn\u00e1\u0161ela p\u0159\u00edtomnost Kombinovan\u00e9 flotily v\u00a0C\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toce, \u010dinilo \u00fa\u0159ad\u016fm neoby\u010dejn\u00e9 pot\u00ed\u017ee, a bylo asi hlavn\u00edm d\u016fvodem pro\u010d se \u0160pan\u011bl\u00e9 trafalgarsk\u00e9 bitvy nakonec v\u016fbec z\u00fa\u010dastnili!<\/p>\n

Se zru\u0161en\u00edm invazn\u00ed operace proti Anglii sice nezaniklo spojenectv\u00ed mezi \u0160pan\u011blskem a Franci\u00ed, ale Gravinova subordinace v\u016f\u010di Villeneuveovi do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry ano, a tento mu toto dal okam\u017eit\u011b tvrd\u011b poc\u00edtit. 8. \u0159\u00edjna se v C\u00e1dizu (respektive p\u0159esn\u011bji na n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladn\u011b La Carraca v\u00a0C\u00e1dizsk\u00e9m z\u00e1toce) na palub\u011b Villeneuveovy vlajkov\u00e9 lodi Bucentaure<\/em> konala velice dramatick\u00e1 a bou\u0159liv\u00e1 v\u00e1le\u010dn\u00e1 porada. Francouzskou stranu tu vedle admir\u00e1l\u016f Villeneuvea, Dumanoira a Magona, reprezentovali je\u0161t\u011b kapit\u00e1ni Cosmao (chef de division<\/em>), Maistral, Villegris a Prigny, \u0161pan\u011blskou pak Gravina, \u00c1lava, \u201e\u0161\u00e9fov\u00e9 eskader<\/em>\u201c Esca\u00f1o (\u0161p. n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu) a Cisneros a \u201ebrigad\u00fd\u0159i<\/em>\u201c (brigadieres<\/em> \u2013 cosi jako \u201evlajkov\u00ed d\u016fstojn\u00edci\u201c ni\u017e\u0161\u00edho mezistupn\u011b) Galiano a Churruca.<\/p>\n

Villeneuve, z\u00a0admir\u00e1l\u016f podporovan\u00fd zejm\u00e9na Magonem, po\u017eadoval co nejsp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed vyplut\u00ed Kombinovan\u00e9 flotily a vynucen\u00ed si pr\u016fniku Gibraltarem do St\u0159edomo\u0159\u00ed, i bude-li to za cenu n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitvy. Gravina nesouhlasil poukazuj\u00edc na to, \u017ee spojeneck\u00e9 eskadry budou proti Angli\u010dan\u016fm (los ingleses<\/em>) \u00fasp\u011b\u0161n\u011bji v\u00e1l\u010dit na kotv\u00e1ch, ne\u017e t\u00edm, \u017ee by jim \u010delily v\u00a0rozhoduj\u00edc\u00ed bitv\u011b v\u00a0n\u00ed\u017e by nepochybn\u011b utrp\u011bly t\u011b\u017e\u0161\u00ed ztr\u00e1ty na lidech i materi\u00e1lu, je\u017e ob\u011b zem\u011b nahrazuj\u00ed obt\u00ed\u017en\u011bji ne\u017eli protivn\u00edk. Nav\u00edc ro\u010dn\u00ed doba pokro\u010dila a obdob\u00ed siln\u00fdch vich\u0159ic v\u00a0oblasti C\u00e1dizsk\u00e9ho z\u00e1livu se kvapem bl\u00ed\u017eilo i dle ukazatel\u016f barometru a bylo tedy l\u00e9pe vy\u010dkat a\u017e p\u0159\u00edrodn\u00ed \u017eivly zp\u016fsob\u00ed Angli\u010dan\u016fm citeln\u00e9 \u0161kody, je\u017e spojenc\u016fm poskytnou v\u00fdhody rovnaj\u00edc\u00ed se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vybojovan\u00e9mu n\u00e1mo\u0159n\u00edmu boji. Zkr\u00e1tka budou-li Francouzi trvat na vyplut\u00ed, tak sp\u00e1nembohem, ale \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi se tohoto zbyte\u010dn\u00e9ho hazardu nez\u00fa\u010dastn\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e Villeneuve nam\u00edtal cosi o spojeneck\u00e9 loajalit\u011b, pak mu Gravina tvrd\u011b p\u0159ipomn\u011bl st\u0159et s\u00a0Calderem, kde dle jeho n\u00e1zoru vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l neu\u010dinil tak\u0159ka nic na podporu jeho p\u0159edvoje a v\u011bt\u0161ina francouzsk\u00e9 eskadry jen pasivn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eela \u0161pan\u011blsk\u00e9mu ne\u0161t\u011bst\u00ed. Vyj\u00e1d\u0159il pak zna\u010dn\u00e9 obavy, \u017ee mu chyb\u00ed z\u00e1ruky, \u017ee by se podobn\u00e1 situace nem\u011bla opakovat nyn\u00ed p\u0159i tak\u0159ka nevyhnuteln\u00e9m boji s\u00a0protivn\u00edkem, kter\u00fd ji\u017e z\u00edskal p\u0159evahu i co do po\u010dtu lod\u00ed (od tohoto bodu je t\u0159eba odvodit onu n\u00e1rodnostn\u011b podivuhodn\u011b pestrou sm\u011bsici lod\u00ed v\u00a0tzv. \u201ebitevn\u00edm po\u0159\u00e1dku\u201c Kombinovan\u00e9 flotily u Trafalgaru). \u0160pan\u011bl trval na sv\u00e9m rozhodnut\u00ed neopou\u0161t\u011bt C\u00e1diz a teprve posl\u00e9ze bylo dosa\u017eeno jist\u00e9ho neur\u010dit\u00e9ho konsensu, \u017ee se \u010d\u00e1st \u0161pan\u011blsk\u00fdch plavidel k\u00a0Francouz\u016fm p\u0159ipoj\u00ed, ov\u0161em teprve tehdy, nastanou-li pro vyplut\u00ed p\u0159\u00edzniv\u00e9 okolnosti.<\/p>\n

Tyto optim\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky dle Francouz\u016f zd\u00e1nliv\u011b nast\u00e1valy koncem druh\u00e9 \u0159\u00edjnov\u00e9 dek\u00e1dy a Villeneuve se rozhodl, \u017ee vypluje, t\u0159eba i jen se sv\u00fdmi plavidly. Gravina jej marn\u011b od tohoto \u00famyslu zrazoval, ale posl\u00e9ze mu nezbylo ne\u017e odhl\u00e9dnout od vlastn\u00edho p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed a sm\u00ed\u0159it se situac\u00ed. Ostatn\u011b dostal k\u00a0tomuto direktivu, kter\u00e1 jasn\u011b konstatovala nar\u016fstaj\u00edc\u00ed z\u00e1sobovac\u00ed pot\u00ed\u017ee, kter\u00e9 by se mohly st\u00e1t nezvladateln\u00fdmi a stanovila po\u017eadavek na sp\u011b\u0161n\u00fd p\u0159esun maxima \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed do Cartageny. Kdy ji\u017e se pokou\u0161et pror\u00e1\u017eet britskou blok\u00e1dou C\u00e1dizu i uz\u00e1v\u011brou kritick\u00e9 mo\u0159sk\u00e9 \u00fa\u017einy (Estrecho de Gibraltar<\/em>), ne-li v\u00a0sou\u010dinnosti s\u00a0francouzskou eskadrou. Gravina tedy pro dan\u00fd \u00fa\u010del cht\u011b necht\u011b obnovil svoji subordinaci v\u016f\u010di Villeneuveovi a za\u010dal hore\u010dn\u011b p\u0159ipravovat v La Carrace p\u0159\u00edtomn\u00fdch 17 (nezapo\u010d\u00edt\u00e1ny 3 a\u017e 4 plavidla v\u00a0such\u00e9m doku) \u0161pan\u011blsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed k\u00a0vyplut\u00ed.<\/p>\n

Kostky byly vr\u017eeny a m\u011blo doj\u00edt k tomu, v\u00a0co\u017e ji\u017e nedoufal ani Horatio Nelson, je\u017e se po t\u0159\u00edt\u00fddenn\u00ed zast\u00e1vce v\u00a0rodn\u00e9 zemi 28. z\u00e1\u0159\u00ed znovu ujal sv\u00e9ho velitelsk\u00e9ho postu v\u00a0\u010dele Mediterranean Fleet<\/em>. T\u0159eba\u017ee m\u011bl na pam\u011bti p\u0159edev\u0161\u00edm zni\u010den\u00ed Kombinovan\u00e9 flotily, uv\u011bdomoval si, \u017ee p\u0159\u00edtomnost bezm\u00e1la \u010dty\u0159 des\u00edtek britsk\u00fdch bitevn\u00edch kor\u00e1b\u016f p\u0159ed C\u00e1dizem nen\u00ed optim\u00e1ln\u00ed v\u00fdzvou pro nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 admir\u00e1ly, kte\u0159\u00ed se tradi\u010dn\u011b sna\u017eili boji sp\u00ed\u0161e vyh\u00fdbat. T\u0159eba\u017ee v\u00a0podstat\u011b nev\u011b\u0159il v\u00a0\u00fasp\u011bch sv\u00e9ho sna\u017een\u00ed o vyl\u00e1k\u00e1n\u00ed protivn\u00edka, p\u0159eci se o toto pokusil a nakonec bezm\u00e1la zasko\u010dil s\u00e1m sebe, kdy\u017e zjistil, \u017ee se mu toto vskutku poda\u0159ilo. To sv\u011bd\u010d\u00ed o tom, \u017ee Britov\u00e9 o francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00fdch logistick\u00fdch probl\u00e9mech nebyli informov\u00e1ni (?!), nebo je nepova\u017eovali za v\u00e1\u017en\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e jak\u00fdm za koncentrace takov\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil na voln\u00e9m mo\u0159i \u010delili sami.<\/p>\n

Nelson z\u010d\u00e1sti vypo\u010d\u00edtav\u011b, a z\u010d\u00e1sti z\u00a0nezbytnosti za\u010dal t\u0159\u00ed\u0161tit sv\u00e9 s\u00edly a dbal aby toto pozornosti protivn\u00edk\u016f neuniklo. P\u0159es\u00e1hl sv\u00e9 pravomoci, kdy\u017e na\u0159\u00eddil Siru Robertu Calderovi, aby spustil svou admir\u00e1lskou vlajku a vr\u00e1til se do Lond\u00fdna zodpov\u00eddat se za sv\u00e9 chov\u00e1n\u00ed v\u00a0m\u011b\u0159en\u00ed sil s\u00a0Villeneuvem (fakticky byl tento st\u00e1le Cornwallisov\u00fdm pod\u0159\u00edzen\u00fdm, ale nev\u011b\u0159\u00edc, \u017ee u C\u00e1dizu dojde k\u00a0bitv\u011b, v\u00fdzvu odplout do vlasti a o\u010distit zde sv\u00e9 jm\u00e9no r\u00e1d p\u0159ijal). Thomas Louis s\u00a0p\u011bti lod\u011bmi dostal za \u00fakol zablokovat Gibraltarskou \u00fa\u017einu, zat\u00edmco p\u00e1r dal\u0161\u00edch lod\u00ed zde zakotvilo kv\u016fli oprav\u00e1m a dopln\u011bn\u00ed z\u00e1sob, co\u017e pozornosti \u0160pan\u011bl\u016f v\u00a0protilehl\u00e9m Algecirasu opravdu nemohlo uniknout.<\/p>\n

Jeliko\u017e z\u00e1soby na tomto britsk\u00e9m \u00fazem\u00ed\u010dku na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b byly omezen\u00e9 vedl Richard Bickerton jinou divizi s\u00a0konvojem transportn\u00edch lod\u00ed pro z\u00e1soby k\u00a0Sic\u00edlii a Sardinii, dal\u0161\u00ed plavidla vyplula do portugalsk\u00fdch pevninsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f a komodor John B. Warren zam\u00ed\u0159il k\u00a0Madei\u0159e a Azorsk\u00fdm ostrov\u016fm. O v\u0161ech t\u011bchto p\u0159esunech mohl b\u00fdt Villeneuve informov\u00e1n toliko mlhav\u011b, jeliko\u017e v\u0161ak Nelson st\u00e1hl v\u011bt\u0161inu sv\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed za hranici obzoru a ponechal zde bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ed C\u00e1dizem k\u00a0hl\u00eddkov\u00e1n\u00ed hlavn\u011b mno\u017einu fregat, dosp\u011bl francouzsk\u00fd admir\u00e1l k\u00a0n\u00e1zoru, \u017ee Britov\u00e9 nebudou s\u00a0to postavit se mu v\u00a0momentu vyplut\u00ed s\u00a0v\u00edce jak tuctem bitevn\u00edch plavidel. Tyto pak ani s\u00a0podporou sil admir\u00e1la Louise v\u00a0Gibraltarsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b nedos\u00e1hnou po\u010dtu francouzsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a s\u00a0minim\u00e1ln\u011b optick\u00fdm nav\u00fd\u0161en\u00edm jeho sil o \u0161pan\u011blsk\u00e9 kor\u00e1by i zde p\u0159im\u011bje protivn\u00edka, aby se mu klidil z\u00a0cesty.<\/p>\n

Jakkoli ji\u017e byl Villeneuve n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem informov\u00e1n, \u017ee m\u00e1 znovu co do \u010din\u011bn\u00ed se sam\u00fdm Nelsonem, mo\u017en\u00e1 snad i zadoufal, \u017ee oklamal-li jej ji\u017e dvakr\u00e1t, m\u016f\u017ee mu p\u0159\u00e1t \u0161t\u011bst\u00ed i pot\u0159et\u00ed. V\u00a0podstat\u011b m\u011bl pravdu, ale t\u0159eba\u017ee za\u010dala Kombinovan\u00e1 flotila opou\u0161t\u011bt C\u00e1dizskou z\u00e1toku tak\u0159ka okam\u017eit\u011b pot\u00e9 co 19. \u0159\u00edjna k\u00a0tomuto zav\u00e1l p\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00edtr, zabrala cel\u00e1 operace prakticky cel\u00e9 dva dny. Vyv\u00e9st z\u00a0La Carracy na vn\u011bj\u0161\u00ed rejdu 35 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a mno\u017estv\u00ed pomocn\u00fdch plavidel, na\u010de\u017e tyto zformovat do pot\u0159ebn\u00e9 formace by byl nesporn\u011b n\u00e1ro\u010dn\u00fd \u00fakol i pro zku\u0161en\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky, ale t\u011bmi zejm\u00e9na mnoz\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 nebyli a dv\u011b jejich lodi dokonce nevypluly v\u016fbec. Ov\u0161em sv\u00e1d\u011bt v\u0161echnu vinu na n\u011b, by bylo nespravedliv\u00e9, naopak pose\u010dkat dle Gravinovy rady s\u00a0vyplut\u00edm je\u0161t\u011b alespo\u0148 p\u00e1r dn\u016f, mohlo b\u00fdt v\u0161e v\u00fdrazn\u011b jinak.<\/p>\n

Objevuj\u00ed se i n\u00e1zory, \u017ee vyplout Francouzi sami, Nelsonovi by unikli, co\u017e v\u0161ak pova\u017euji za nere\u00e1ln\u00e9. Vyplut\u00ed a zformov\u00e1n\u00ed ryze francouzsk\u00e9 eskadry by nepochybn\u011b prob\u011bhlo rychleji, ov\u0161em britsk\u00e9 fregaty bd\u011bly a Villeneuve by se rozhodn\u011b st\u0159etu s\u00a0Nelsonem nevyhnul, jen by byl pravd\u011bpodobn\u011b vybojov\u00e1n o den d\u0159\u00edve a za \u00fa\u010dasti v\u00fdrazn\u011b m\u00e9n\u011b plavidel. Spekulovat jak by takov\u00fd st\u0159et dopadl je v\u017edy o\u0161idn\u00e9, ale vzhledem k\u00a0faktu, \u017ee by zde proti 18 francouzsk\u00fdm \u0159adov\u00fdm lod\u00edm st\u00e1lo 21 britsk\u00fdch, d\u00e1 se p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee by pro trikoloru nedopadl o mnoho l\u00e9pe. Jestli\u017ee tedy jednodenn\u00ed zpo\u017ed\u011bn\u00ed p\u0159ivedlo na boji\u0161t\u011b oproti 15 \u0161pan\u011blsk\u00fdm bitevn\u00edm plavidl\u016fm toliko 6 kor\u00e1b\u016f britsk\u00fdch, co\u017e upravilo pom\u011br sil na 33 spojeneck\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed proti 27 britsk\u00fdm, nelze p\u0159\u00ed\u010diny por\u00e1\u017eky hledat v\u00a0tomto bod\u011b.<\/p>\n

Naopak, kdyby francouzsk\u00fd velitel na mo\u0159e tolik neposp\u00edchal, klesl by po\u010det britsk\u00fdch plavidel v\u00a0Nelsonov\u011b dosahu opravdu hodn\u011b pod dvacet (nemluv\u011b o tom, \u017ee vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l ji\u017e i s\u00e1m uva\u017eoval, o p\u0159esunu na Maltu), a kdyby tato navrch po\u010dastovala trafalgarsk\u00e1 bou\u0159e, m\u011bla Kombinovan\u00e1 flotila cestu tak\u0159ka volnou. Ov\u0161em zde asi ji\u017e zap\u016fsobil onen nejprve zm\u00edn\u011bn\u00fd \u201elidsk\u00fd faktor\u201c, dle Villeneuveov\u00fdch zpr\u00e1v Fran\u00e7ois-Etienne Rosily-Mesros, je\u017e m\u011bl p\u0159evz\u00edt velen\u00ed, ji\u017e dorazil do Madridu a jeho p\u0159\u00edjezd hrozil ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem. Admir\u00e1l\u016fv ko\u010d\u00e1r m\u011bl ov\u0161em nehodu a nov\u00fd velitel francouzsk\u00e9 eskadry doraz\u00ed do La Carracy a\u017e 24. \u0159\u00edjna, kdy ji\u017e bude fakticky absolutn\u011b po v\u0161em.<\/p>\n

Kombinovan\u00e1 flotila v\u0161ak opustila C\u00e1dizskou z\u00e1toku ji\u017e 20. \u0159\u00edjna a zam\u00ed\u0159ila na jih, vst\u0159\u00edc sv\u00e9 z\u00e1hub\u011b, co\u017e museli francouz\u0161t\u00ed i \u0161pan\u011bl\u0161t\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edci vytu\u0161it ji\u017e nejpozd\u011bji po soumraku. Obzor se toti\u017e rozz\u00e1\u0159il sign\u00e1ln\u00edmi sv\u011btly jimi\u017e si britsk\u00e9 lodi p\u0159ed\u00e1valy informace o vyplut\u00ed nep\u0159\u00edtele a sm\u011bru jeho plavby. Kdy\u017e se pak rozednilo musel si Villeneuve p\u0159iznat, \u017ee m\u00e1 co do \u010din\u011bn\u00ed s\u00a0protivn\u00edkem daleko siln\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e p\u0159edpokl\u00e1dal a za\u010dal pochybovat, \u017ee bude s to splnit sv\u016fj z\u00e1m\u011br a prob\u00edt se Gibraltarem. Cel\u00e1 formace, je\u017e doposud plula k\u00a0jihov\u00fdchodu (\u0160pan\u011bl \u00c1lava velel p\u0159edvoji, Francouz Dumanoir zadn\u00edmu voji, Villeneuve st\u0159edu, zat\u00edmco Gravina velel pon\u011bkud bokem pluj\u00edc\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00ed formaci, je\u017e dostala ozna\u010den\u00ed Pozorovac\u00ed eskadra) dostala kolem osm\u00e9 hodiny rozkaz k\u00a0obratu o 180\u00b0<\/strong> a plavb\u011b nazp\u011bt do C\u00e1dizu.<\/p>\n

Toto rozhodnut\u00ed bylo p\u0159es po\u010detn\u00ed p\u0159evahu spojenc\u016f (tabulkov\u011b 2632 d\u011bl proti 2138, ale o tom a\u017e v\u00a0pas\u00e1\u017ei o v\u00fdzbroji) v\u00a0dan\u00e9m okam\u017eiku asi spr\u00e1vn\u00e9 a rozumn\u00e9, jeliko\u017e si byl dob\u0159e v\u011bdom kvalitativn\u00ed nad\u0159azenosti protivn\u00edkov\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f i d\u011blost\u0159elc\u016f. Jestli\u017ee ji\u017e tedy za\u010d\u00ednalo b\u00fdt z\u0159ejm\u00e9, \u017ee se bitv\u011b nevyhne, usoudil tedy Villeneuve, \u017ee nejl\u00e9pe bude sv\u00e9st ji co nejbl\u00ed\u017ee n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny na n\u00ed\u017e by jeho v\u00a0boji po\u0161kozen\u00e9 lodi mohli nal\u00e9zt \u00fato\u010di\u0161t\u011b. Pot\u00ed\u017e ov\u0161em byla, \u017ee k\u00a0obratu cel\u00e9 flotily, \u010di alespo\u0148 po eskadr\u00e1ch, nebyl \u010das ani prostor a tak obrat m\u011bly u\u010dinit v\u0161echny lodi nar\u00e1z, \u010d\u00edm\u017e by se nejen ze zadn\u00edho voje stal p\u0159edvoj a naopak, ale prvn\u00ed lo\u010f se stala posledn\u00ed. Tak se fakticky i provedlo, ale d\u00edk nesecvi\u010denosti jednotliv\u00fdch pos\u00e1dek, nato\u017e eskader, se cel\u00e1 formace rozdrobila a zam\u00fd\u0161len\u00fd tvar se ji\u017e spojenc\u016fm nepoda\u0159ilo obnovit.<\/p>\n

Nelson si byl dob\u0159e v\u011bdom, \u017ee tradi\u010dn\u00edm pojet\u00edm souboje dvou paraleln\u011b pluj\u00edc\u00edch lini\u00ed m\u016f\u017ee rychlej\u0161\u00ed a p\u0159esn\u011bj\u0161\u00ed st\u0159elbou zp\u016fsobit nep\u0159\u00edteli zna\u010dn\u00e9 \u0161kody, ale cesta k\u00a0rozhodn\u00e9mu v\u00edt\u011bzstv\u00ed tudy nepovede, u\u017e vzhledem k\u00a0mal\u00e9 vzd\u00e1lenosti, je\u017e d\u011blila Kombinovanou flotilu od bezpe\u010dn\u00e9 z\u00e1kladny. Rozhodl tedy, \u017ee jeho flotila vstoup\u00ed do boje tak\u0159\u00edkaj\u00edc z\u00a0chodu a v\u00a0z\u00e1sad\u011b napodob\u00ed admir\u00e1la Duncana u Camperdownu (1797). Britsk\u00e9 lodi byly se\u0159azeny do dvou kolon, p\u0159i\u010dem\u017e tyto hodlaly p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eit trasu nep\u0159\u00edteli tak, \u017ee Nelson se svou \u201en\u00e1v\u011btrnou\u201c kolonou chystal p\u0159etnout protivn\u00edkovu sestavu zhruba uprost\u0159ed sestavy na \u00farovni Villeneuveovy vlajkov\u00e9 lodi. Zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st spojeneck\u00e9 eskadry tak m\u011bla b\u00fdt alespo\u0148 do\u010dasn\u011b eliminov\u00e1na, zat\u00edmco Collingwood m\u011bl s\u00a0po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed \u201ez\u00e1v\u011btrnou\u201c kolonou napadnout zadn\u00ed voj a tento v\u00a0boji zbl\u00edzka s\u00a0lok\u00e1ln\u00ed p\u0159evahou rozdrtit.<\/p>\n

Villeneuve z\u00e1m\u011br protivn\u00edka pochopil \u010di alespo\u0148 vytu\u0161il, ale neum\u011bl tomu \u010delit, neb jeho rozkazy semknout se a udr\u017eet tvar se m\u00edjely \u00fa\u010dinkem, kdy\u017e Kombinovan\u00e1 flotila p\u0159ipom\u00ednala sp\u00ed\u0161e do p\u016flm\u011bs\u00edce prohnut\u00fd houf, ne\u017eli bitevn\u00ed formaci. Gravina kter\u00fd rovn\u011b\u017e rozpoznal o\u010d protivn\u00edk usiluje m\u011bl \u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed metodu, je\u017e byla prost\u00e1 i logick\u00e1, ov\u0161em i ona byla mo\u017en\u00e1 jen, kdyby se lodi st\u0159edu a zadn\u00edho voje opravdu semkly a utvo\u0159ily neprostupnou hr\u00e1z. \u017d\u00e1dal aby ze svou Pozorovac\u00ed eskadrou mohl opustit pozici na pravoboku hlavn\u00edch sil, a naopak obloukem vpadl do t\u00fdlu Collingwoodovy kolony (obdobn\u00fd man\u00e9vr o\u010dek\u00e1val od Dumanoirova p\u0159edvoje v\u016f\u010di Nelsonovi). Z\u00e1m\u011br byl geni\u00e1ln\u011b jednoduch\u00fd, tj. vyu\u017e\u00edt po\u010detn\u00ed p\u0159evahy a sev\u0159\u00edt protivn\u00edka mezi dva ohn\u011b, \u010d\u00edm\u017e by jeho p\u0159evaha ve zru\u010dnosti byla alespo\u0148 \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b eliminov\u00e1na.<\/p>\n

Villeneuve\u016fv rozkaz semknout se a dr\u017eet tvar v\u0161ak z\u016fst\u00e1val nezm\u011bn\u011bn a tak Gravinova formace na m\u00edsto strategick\u00e9ho obchvatu v\u00a0podstat\u011b jen splynula s\u00a0\u00c1lavov\u00fdm zadn\u00edm vojem, ov\u0161em ani t\u00edmto zhu\u0161t\u011bn\u00edm sestavy nedo\u0161lo k\u00a0utvo\u0159en\u00ed kompaktn\u00ed linie, je\u017e by byla s to zabr\u00e1nit Collingwoodovi v\u00a0jej\u00edm prora\u017een\u00ed a dosa\u017een\u00ed toho co bylo britsk\u00fdm z\u00e1m\u011brem. T\u00edm bylo dos\u00e1hnout tzv. M\u00eal\u00e9e<\/em>, tj. takov\u00e9ho pr\u016fb\u011bhu bitvy, kdy se ob\u011b flotily prom\u00edchaj\u00ed a cel\u00fd boj se zm\u011bn\u00ed na bezpo\u010det lok\u00e1ln\u00edch duel\u016f mezi dv\u011bma \u010di v\u00edce plavidly, kde britsk\u00e9 pos\u00e1dky naplno dok\u00e1\u017e\u00ed uplatn\u00ed svou individu\u00e1ln\u00ed, a jeliko\u017e \u010d\u00e1st spojeneck\u00e9 flotily (zejm\u00e9na Dumanoir\u016fv p\u0159edvoj) z\u016fstane mimo boj, i lok\u00e1ln\u00ed materi\u00e1ln\u00ed p\u0159evahu. Tento zp\u016fsob \u00fatoku zaplatila u Camperdownu Royal Navy<\/em> t\u011b\u017ek\u00fdmi ob\u011btmi, ale holandsk\u00fd protivn\u00edk ztr\u00e1tou tak\u0159ka v\u0161ech plavidel \u2013 d\u011bjinn\u00e1 paralela se m\u011bla bezm\u00e1la opakovat\u2026<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

BITVA<\/strong><\/p>\n

Prvn\u00ed v\u00fdst\u0159ely bitvy u Trafalgaru tak, jak zn\u00e1mo, vyp\u00e1lili kolem poledn\u00edho spojenci (zpravidla se ud\u00e1v\u00e1 francouzsk\u00fd Fougueux<\/em>, \u0160pan\u011bl\u00e9 v\u0161ak uv\u00e1d\u00ed San Agust\u00edn<\/em>), jej\u00edm\u017e pln\u00fdm bo\u010dn\u00edm salv\u00e1m se t\u00e9m\u011b\u0159 kolmo pluj\u00edc\u00ed anglick\u00e9 lodi zd\u00e1nliv\u011b vystavovaly, nicm\u00e9n\u011b iniciativa byla od po\u010d\u00e1tku pevn\u011b v rukou Brit\u016f. Stod\u011blov\u00fd Royal<\/em> Sovereign<\/em> kapit\u00e1na Rotherama, jako \u010deln\u00ed a admir\u00e1lskou vlajku Sira Cuthberta Collingwooda nesouc\u00ed lo\u010f z\u00e1v\u011btrn\u00e9 k\u00fdlov\u00e9 formace, neohro\u017een\u011b vnikl do spojeneck\u00e9 sestavy a postavil se bok mocn\u00e9 stodvan\u00e1ctid\u011blov\u00e9 Santa An\u011b<\/em>, vlajkov\u00e9 lodi viceadmir\u00e1la Dona I. M. de \u00c1lavy. Salva za salvou z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti devastovala oba trojpalubn\u00edky, ale Britov\u00e9 p\u0159es men\u0161\u00ed po\u010det d\u011bl st\u0159\u00edleli rychleji a p\u0159esn\u011bji ne\u017e \u0160pan\u011bl\u00e9 – nav\u00edc p\u0159eb\u00edjeli sv\u00e1 d\u011bla dvojit\u00fdmi d\u00e1vkami a \u00fa\u010dinek jejich palby z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti byl zni\u010duj\u00edc\u00ed.<\/p>\n

Tento handicap v\u0161ak v\u00edce ne\u017e vyrovnal vstup dal\u0161\u00edch lod\u00ed do boje a Royal Sovereign<\/em> se zakr\u00e1tko stal ter\u010dem lod\u00ed Fougueux<\/em>, San Leandro<\/em>, San Justo<\/em> a Indomptable<\/em>, kter\u00e9 kolem Collingwoodovy lodi vytvo\u0159ily opravdu smrt\u00edc\u00ed palebn\u00fd kruh. \u017d\u00e1dn\u00e1 z lod\u00ed t\u00e9 doby by nebyla sto odolat takov\u00e9 soust\u0159ed\u011bn\u00e9 palb\u011b dlouho, ale na\u0161t\u011bst\u00ed pro Collingwooda, kter\u00fd posp\u00edchal do boje mo\u017en\u00e1 a\u017e p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 horliv\u011b (ba p\u0159\u00edmo v rozporu s Nelsonov\u00fdm z\u00e1m\u011brem), po necel\u00e9 \u010dtvrthodin\u011b zas\u00e1hla do tohoto nerovn\u00e9ho boje ji\u017e i Hargoodova Belleisle<\/em>, v z\u00e1v\u011bsu za n\u00ed p\u0159isp\u011bchal Mars<\/em> a dal\u0161\u00ed anglick\u00e9 lodi a st\u00e1hly tak pozornost zle dot\u00edraj\u00edc\u00edch spojeneck\u00fdch lod\u00ed na sebe. Santa<\/em> Ana<\/em> tak ve sv\u00e9m souboji dvou admir\u00e1lsk\u00fdch lod\u00ed posl\u00e9ze op\u011bt osam\u011bla a vzhledem k tomu, \u017ee palba z Royal Sovereign<\/em> na ni ani v pro Colingwoodovu lo\u010f kritick\u00e9m mezidob\u00ed na okam\u017eik neustala, ze \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi se rychle st\u00e1val plovouc\u00ed vrak. Ob\u011b ochromen\u00e9 lodi z tak\u0159ka bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti p\u00e1lily ze sv\u00fdch bok\u016f nejprve salvu za salvou, pak ji\u017e se st\u0159\u00edlelo tak\u0159ka bez povel\u016f tak jak byli pro\u0159\u00eddl\u00e9 d\u011blov\u00e9 os\u00e1dky schopny sv\u00e1 st\u0159elbyschopn\u00e1 d\u011bla dob\u00edjet.<\/p>\n

\u0160pan\u011blsk\u00e1 lo\u010f postupn\u011b ztratila v\u0161echny st\u011b\u017en\u011b a jej\u00ed palba sl\u00e1bla, nicm\u00e9n\u011b v\u017eit\u00e1 \u201elegenda\u201c o tom, \u017ee ji\u017e prvn\u00ed anglickou bo\u010dn\u00ed salvou bylo na n\u00ed zabito na 300 mu\u017e\u016f a Santa Ana<\/em> nebyla schopna dal\u0161\u00edho boje, se nezakl\u00e1d\u00e1 na pravd\u011b. Tolik mu\u017e\u016f nebylo zabito na palub\u011b t\u00e9to \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi ani do konce bitvy a a\u017e do \u010dtvrt na t\u0159i se Alava zaryt\u011b odm\u00edtal vzd\u00e1t. Kdy\u017e Santa Ana<\/em> kone\u010dn\u011b spustila vlajku, stalo se tak jen proto, \u017ee \u0161pan\u011blsk\u00fd admir\u00e1l byl v krvi snesen do podpalub\u00ed, aby zde obdobn\u011b jako Nelson z\u00e1pasil se smrt\u00ed, a jeliko\u017e nad\u011bje na jakoukoli pomoc ze strany ostatn\u00edch spojeneck\u00fdch lod\u00ed se rozplynula. T\u00edm se dal\u0161\u00ed zab\u00edjen\u00ed stalo ji\u017e veskrze zbyte\u010dn\u00fdm, ale i tak v\u00edce ne\u017e dvouhodinov\u00fd hrdinn\u00fd odpor \u0161pan\u011blsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f z dal\u0161\u00edho pr\u016fb\u011bhu bitvy (jako\u017e i n\u00e1sledn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed) vy\u0159adil i Collingwood\u016fv Royal Sovereign<\/em>, jednu ze t\u0159\u00ed nejsiln\u011bj\u0161\u00edch britsk\u00fdch lod\u00ed z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch v t\u00e9to bitv\u011b.<\/p>\n

Po uv\u00e1znut\u00ed Collingwoodovy vlajkov\u00e9 lodi se stala klounem anglick\u00e9 z\u00e1v\u011btrn\u00e9 formace mnohem men\u0161\u00ed 74d\u011blov\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f Belleisle<\/em> kapit\u00e1na Hargooda (exfrancouzsk\u00e1 Formidable<\/em> zajat\u00e1 1795 v\u00a0bitv\u011b u \u00cele-de-Groix p\u0159ed Lorientem). Ta podle Nelsonova z\u00e1m\u011bru m\u011bla plout prv\u00e1 a v\u00e1zat \u00favodn\u00ed palebn\u00fd n\u00e1por nep\u0159\u00edtele \u2013 teprve pak m\u011bl nastoupit do \u010dela mocn\u011bj\u0161\u00ed a riskantn\u00edm man\u00e9vrem v\u00e1\u017en\u011bji nepo\u0161kozen\u00fd Collingwood\u016fv Royal Sovereign <\/em>a zah\u00e1jit boj zbl\u00edzka. Hargood pronikl mezerou mezi spojeneck\u00fdmi lo\u010fmi, ale vz\u00e1p\u011bt\u00ed se tak ocitla relativn\u011b mal\u00e1 a m\u00e9n\u011b odoln\u00e1 Belleisle<\/em> zcela osamocena v naprost\u00e9m obkl\u00ed\u010den\u00ed. Hargoodova lo\u010f se z\u00e1hy ocitla v palb\u011b z druh\u00e9ho boku Santa Any<\/em>, a na mu\u0161ku si ji vzaly i francouzsk\u00e9 lodi Indomptable<\/em> a Fougueux. <\/em>I Belleisle<\/em> se v k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 palb\u011b rychle m\u011bnila v plovouc\u00ed vrak, st\u011b\u017en\u011b se zhroutily, ale vlajka hrd\u00e9ho Albionu ani na okam\u017eik spu\u0161t\u011bna nebyla a takt\u00e9\u017e Hargoodova d\u011bla se spojenc\u016fm nikdy uml\u010det nepoda\u0159ilo.<\/p>\n

Za Belleisle<\/em> n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed Mars<\/em> kapit\u00e1na Duffa se sice rovn\u011b\u017e pokusil srdnat\u011b prob\u00edt, ale palba \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Monarca<\/em> jej zastavila. I z t\u00e9to lodi doslova l\u00e9taly t\u0159\u00edsky, co\u017e vyvrcholilo kdy\u017e Mars <\/em>obdr\u017eel zbl\u00edzka pln\u00fd bo\u010dn\u00ed z\u00e1sah z p\u0159isp\u011bchav\u0161\u00edho francouzsk\u00e9ho Plutonu <\/em>komodora Cosmao-Kerjuliena, kter\u00fd zabil kapit\u00e1na lodi a vy\u0159adil z boje mnoho mu\u017e\u016f jeho pos\u00e1dky. O to, co se nepoda\u0159ilo Marsu<\/em> se pokusil \u010dtvrt\u00fd Tonnant<\/em> kapit\u00e1na Tylera, ale i tato exfrancouzsk\u00e1 lo\u010f (zajata u Ab\u00fakiru) byla zastavena d\u011bly Alg\u00e9sirasu<\/em>, vlajkov\u00e9 lodi kontraadmir\u00e1la Magona de M\u00e9diny, kter\u00fd byl v\u0161ak ji\u017e jedn\u00edm z\u00a0prv\u00fdch v\u00fdst\u0159el\u016f zabit. Teprve s p\u0159iplut\u00edm dal\u0161\u00edch lod\u00ed tak, jak n\u00e1sledovaly v k\u00fdlov\u00e9 \u0159ad\u011b, za\u010dali Britov\u00e9 nab\u00fdvat p\u0159evahu, ale kdy\u017e se zle t\u00edsn\u011bn\u00e9 Belleisle<\/em> kone\u010dn\u011b dostalo k\u00fd\u017een\u00e9 pomoci, zb\u00fdval z t\u00e9to sm\u011bl\u00e9 lodi ji\u017e jen ponton zbaven\u00fd v\u0161ech st\u011b\u017e\u0148\u016f a naprosto neschopn\u00fd zas\u00e1hnout do dal\u0161\u00edho boje.<\/p>\n

Karta se v\u0161ak nyn\u00ed za\u010dala pozvolna obracet. Cooke\u016fv Bellerophon<\/em> se postavil po bok Tonnantu<\/em> a spole\u010dn\u011b pak zasypaly \u0161pan\u011blskou lo\u010f Monarca<\/em> tak zni\u010duj\u00edc\u00ed palbou, \u017ee z\u00e1hy s\u0148ala vlajku – ov\u0161em vzhledem k tomu, \u017ee Britov\u00e9 nebyli s to se sv\u00e9 ko\u0159isti v\u011bnovat, ji\u017e po chv\u00edli nad lod\u00ed kapit\u00e1na Argumosa znovu zavl\u00e1la \u010derveno\u017eluto\u010derven\u00e1 z\u00e1stava a lo\u010f se op\u011bt zapojila do boje. Bellerophon<\/em>, kter\u00fd v mezidob\u00ed ji\u017e vstoupil do boje s francouzskou lod\u00ed Aigle<\/em> kapit\u00e1na Gourr\u00e9gea se t\u00edm nenad\u00e1le ocitl ve dvoj\u00edm ohni v n\u011bm\u017e nalezl smrt kapit\u00e1n Cooke a jeho lo\u010f ztratila hlavn\u00ed st\u011b\u017ee\u0148 a polovinu zadn\u00edho. Teprve, kdy\u017e do tohoto boje vstoupila Revenge<\/em> kapit\u00e1na Moorsoma, je\u017e p\u0159esnou palbou p\u0159im\u011bla Francouze vzd\u00e1t se \u00famyslu na abord\u00e1\u017e poni\u010den\u00e9 lodi a v\u011bnovat se nov\u00e9mu soupe\u0159i, mohli si p\u0159e\u017eiv\u0161\u00ed Angli\u010dan\u00e9 na palub\u011b Bellerophonu<\/em> pon\u011bkud oddychnout. Co v\u00edc, n\u00e1mo\u0159n\u00edci na jeho palub\u011b se zakr\u00e1tko vzpamatovali natolik, \u017ee alespo\u0148 znovu napadli stejn\u011b ochrnutou Monarcu<\/em> a nyn\u00ed ji\u017e naprosto zni\u010duj\u00edc\u00ed a nemilosrdnou palbou definitivn\u011b p\u0159inutili tyto p\u0159edt\u00edm p\u0159eci jen pon\u011bkud ne\u010destn\u011b jednaj\u00edc\u00ed \u0160pan\u011bly ke kone\u010dn\u00e9 kapitulaci a hisp\u00e1nsk\u00fd velitel byl mezi mrtv\u00fdmi.<\/p>\n

Definitivn\u00edm zlomem ve v\u00fdvoji bitvy na tomto \u00faseku boji\u0161t\u011b pak byl patrn\u011b razantn\u00ed z\u00e1sah do boje ze strany lodi kapit\u00e1na Morrise. Jeho Colossus<\/em> p\u0159iplouvaj\u00edc\u00ed pon\u011bkud mimo Collingwoodovu linii byl sice okam\u017eit\u011b napaden francouzskou Swiftsure<\/em> i \u0161pan\u011blskou lod\u00ed Bahama<\/em>. Morris zprvu nic nedbal dot\u00edraj\u00edc\u00edch \u0160pan\u011bl\u016f a p\u0159im\u011bl \u00fato\u010d\u00edc\u00edho Francouze s notn\u00fdmi \u0161r\u00e1my ustoupit. V tomto okam\u017eiku se plnou silou vrhl na \u0160pan\u011bly komodora Galiana. Tito po n\u011bkolika m\u00e1lo minut\u00e1ch zni\u010duj\u00edc\u00edho p\u0159\u00edvalu st\u0159el, kter\u00fd o\u010desal st\u011b\u017en\u011b, po\u0161kodil kormidlo a t\u011b\u017ece zranil velitele lodi, rad\u011bji sp\u011b\u0161n\u011b nahradili na znamen\u00ed kapitulace sv\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 barvy britsk\u00fdmi.<\/p>\n

Po ne\u010dekan\u011b rychl\u00e9 kapitulaci \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Bahama<\/em> se Morris vrhl znovu na Swiftsure <\/em>kapit\u00e1na Hopitalier-Villemadrina, kter\u00e1 se ji\u017e op\u011bt vracela do boje. Bylo v\u0161ak ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b, aby pomohla sv\u00fdm \u0161pan\u011blsk\u00fdm spojenc\u016fm a kdy\u017e se k druh\u00e9mu boku Francouze p\u0159imkl britsk\u00fd Orion<\/em> kapit\u00e1na Cordingtona, byla kapitulace t\u00e9to francouzsk\u00e9 ko\u0159istn\u00ed lodi tak\u00e9 jen ot\u00e1zkou \u010dasu. P\u0159esto\u017ee se toto zdvojen\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed Morrisovy lodi zd\u00e1 pom\u011brn\u011b snadn\u00e9, nerodilo se nikterak lehce a se sv\u00fdmi 200 mrtv\u00fdmi a zran\u011bn\u00fdmi (40+160) utrp\u011bla pr\u00e1v\u011b pos\u00e1dka t\u00e9to lodi v\u016fbec nejv\u011bt\u0161\u00ed souhrnn\u00e9 anglick\u00e9 ztr\u00e1ty v t\u00e9to bitv\u011b.<\/p>\n

Orion<\/em> ov\u0161em ji\u017e nepat\u0159il do Collingwoodovy z\u00e1v\u011btrn\u00e9 formace, ale ji\u017e do Nelsonovy n\u00e1v\u011btrn\u00e9, kter\u00e1 za\u00fato\u010dila t\u00e9m\u011b\u0159 soub\u011b\u017en\u011b. Stejn\u00e9ho p\u0159iv\u00edt\u00e1n\u00ed jak\u00e9ho se dostalo Collingwoodov\u011b lodi Royal Sovereign<\/em> se dostalo o n\u011bco m\u00e1lo pozd\u011bji i rovn\u011b\u017e stod\u011blov\u00e9 Victory <\/em>vel\u00edc\u00edho admir\u00e1la. C\u00edlem vlajkov\u00e9 lodi viceadmir\u00e1la Horatia Nelsona pluj\u00edc\u00ed pod velen\u00edm kapit\u00e1na Hardyho bylo prob\u00edt se k Villeneuvov\u011b vlajkov\u00e9 lodi Bucentaure<\/em>, eventueln\u011b se postavit nejsiln\u011bj\u0161\u00ed ze spojeneck\u00fdch lod\u00ed Sant\u00edsim\u011b Trinidad<\/em> \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kontraadmir\u00e1la de Cisnerose.<\/p>\n

P\u0159\u00ed\u010fov\u00e1 d\u011bla Victory<\/em> ji\u017e demolovala okna z\u00e1\u010fov\u00e9 n\u00e1stavby Villeneuvovy lodi, kdy\u017e tu hrdinn\u00fd kapit\u00e1n Lucas rezolutn\u011b postavil Nelsonov\u011b lodi do cesty sv\u016fj sedmdes\u00e1ti\u010dty\u0159d\u011blov\u00fd Redoutable<\/em> a nem\u00ednil ji k vlajkov\u00e9 lodi Kombinovan\u00e9 flotily pustit. Jin\u00e9 interpretace v\u0161ak hovo\u0159\u00ed o tom, \u017ee kapit\u00e1n Hardy fakticky \u0159\u00edd\u00edc\u00ed pohyby Victory<\/em> v\u00a0obav\u00e1ch o admir\u00e1l\u016fv \u017eivot v\u011bdom\u011b up\u0159ednostnil souboj s\u00a0men\u0161\u00ed francouzskou lod\u00ed, p\u0159ed soubojem s\u00a0vlajkovou lod\u00ed nep\u0159\u00edtele, \u010di \u0161pan\u011blsk\u00fdm nejv\u011bt\u0161\u00edm bitevn\u00edm plavidlem sv\u00e9 doby. Le\u010d Nelson ani tak sv\u00e9mu osudu neu\u0161el, a velice pravd\u011bpodobn\u011b vyhled\u00e1val smrt z\u00e1m\u011brn\u011b. Nepochyboval o sv\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed, zdravotn\u00ed probl\u00e9my se mno\u017eily (\u00fapln\u00e1 slepota byla ot\u00e1zkou kr\u00e1tk\u00e9ho \u010dasu) a Horatio minim\u00e1ln\u011b podv\u011bdom\u011b tou\u017eil odej\u00edt na vrcholu sl\u00e1vy a popularity, ne\u017eli do\u017e\u00edvat jako politov\u00e1n\u00edhodn\u00e1 troska.<\/p>\n

Ob\u011b lodi se srazily a z\u016fstaly notn\u011b ochrnuty bok po boku. Na Victory<\/em> po\u010dala st\u0159\u00edlet i francouzsk\u00e1 lo\u010f Neptune<\/em> komodora Maistrala, ale i ta ji\u017e brzy musela sama \u010delit \u00fatoku dal\u0161\u00edch britsk\u00fdch lod\u00ed. V t\u011bchto chv\u00edl\u00edch u\u010dinila Maistralova Neptune<\/em>, stejn\u011b jako ji\u017e d\u0159\u00edve dal\u0161\u00ed francouzsk\u00e1 lo\u010f Indomptable<\/em> a \u0161pan\u011blsk\u00e9 San Justo<\/em> a San Leandro<\/em> nepochopiteln\u00fd obrat. Na m\u00edsto aby sp\u011bchaly co nejrychleji na pomoc Redoutable<\/em> a ob\u011bma krajn\u011b ohro\u017een\u00fdm vlajkov\u00fdm lod\u00edm, naopak se od t\u011bchto vzdalovaly sm\u011brem k\u00a0zadn\u00edmu voji. Pr\u00fd aby se zde bily s Colingwoodov\u00fdmi lo\u010fmi v\u00a0\u0159e\u017ei prob\u00edhaj\u00edc\u00ed kol Alavovy lodi Santa Ana<\/em>. Pozd\u011bj\u0161\u00ed zd\u016fvodn\u011bn\u00ed, \u017ee zde boj po\u010dal d\u0159\u00edve a \u017ee tento \u00fasek linie jim p\u0159ipadal v\u00edce ohro\u017een, v\u0161ak bylo m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno pon\u011bkud tragikomick\u00e9, t\u00edm sp\u00ed\u0161e, \u017ee i zde se po vyp\u00e1len\u00ed p\u00e1r salv a p\u0159i vcelku zanedbateln\u00fdch ztr\u00e1t\u00e1ch st\u00e1hly i z\u00a0tohoto \u00faseku a v\u00a0dal\u0161\u00edm boji se p\u0159\u00edli\u0161 neanga\u017eovaly.<\/p>\n

Vzhledem k tomu, \u017ee v\u00a0Dumanoirov\u011b p\u0159edvoji p\u0159es nal\u00e9hav\u00e9 Villeneuveovy v\u00fdzvy u\u010dinila takto razantn\u00ed obrat pouze Infernetova lo\u010f Intr\u00e9pide<\/em>, a tento iniciativn\u00ed Provens\u00e1lec navrch nemohl ani za nejp\u0159\u00edzniv\u011bj\u0161\u00edch okolnost\u00ed doplout v\u010das a mezeru zacelit. Takto utvo\u0159iv\u0161\u00ed se trhlina ve spojeneck\u00e9 formaci byla pro osud spojeneck\u00e9 flotily u\u010din\u011bnu tragedi\u00ed. V\u00a0tomto takto tak\u0159ka vykl\u00edzen\u00e9m st\u0159edn\u00edm \u00faseku tak dos\u00e1hli Britov\u00e9 snadno zdrcuj\u00edc\u00ed p\u0159evahy a fakticky tak m\u011bli sv\u016fj c\u00edl rozetnout spojeneckou sestavu velice usnadn\u011bn. T\u00e9to hroziv\u00e9 zej\u00edc\u00ed trhliny ve spojeneck\u00e9 sestav\u011b pohotov\u011b jako prv\u00e1 vyu\u017eila britsk\u00e1 Neptune<\/em> kapit\u00e1na Fremantlea, je\u017e n\u00e1sledov\u00e1na dal\u0161\u00edmi lo\u010fmi pohotov\u011b touto mezerou proplula, bojuj\u00edc\u00ed chumel obeplula a napadla francouzskou vlajkovou lo\u010f z\u00a0druh\u00e9ho boku.<\/p>\n

Ji\u017e prvn\u00ed salva z\u00a0Fremantleovy Neptune<\/em> srazila Villeneuveov\u011b vlajkov\u00e9 lodi dva st\u011b\u017en\u011b a v podstat\u011b t\u00edm jeho Bucentaure<\/em> ochromila hned v\u00a0\u00favodu bitvy. Od tohoto okam\u017eiku se francouzsk\u00fd vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l stal v\u00a0tomto boji v\u00edce m\u00e9n\u011b pasivn\u00edm div\u00e1kem. Byla to \u0161koda, nebo\u0165 tento p\u0159ed bitvou tolik nerozhodn\u00fd a p\u0159em\u00edrou odpov\u011bdnosti doslova ochromen\u00fd admir\u00e1l, prok\u00e1zal ve chv\u00edl\u00edch kdy kone\u010dn\u011b promluvila d\u011bla neoby\u010dejnou osobn\u00ed state\u010dnost. Co to bylo nyn\u00ed platn\u00e9 kdy\u017e se na Bucentaure<\/em>, Redoutable<\/em> a Sant\u00edsimu<\/em> Trinidad<\/em> ji\u017e valil nezastaviteln\u00fd p\u0159\u00edval nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 palby a ostatn\u00ed lodi na v\u00fdzvy k\u00a0p\u0159isp\u011bn\u00ed ku pomoci vesm\u011bs nereagovaly a Villeneuve sv\u00e9 flotile v\u00a0t\u00e9to bitv\u011b velel ji\u017e sp\u00ed\u0161e jen titul\u00e1rn\u011b, ne\u017eli fakticky.<\/p>\n

\u017d\u00e1dn\u00e9 z\u00a0t\u011bchto lod\u00ed se nem\u011blo dostat pomoci, nepo\u010d\u00edt\u00e1me-li pozdn\u00ed p\u0159iplut\u00ed Baudouinovy lodi Fougueux<\/em>, je\u017e p\u0159inutila T\u00e9m\u00e9raire<\/em> p\u0159eru\u0161it ost\u0159elov\u00e1n\u00ed druh\u00e9ho boku Redoutable<\/em>, aby \u010delila \u00fatoku t\u00e9to nov\u00e9 francouzsk\u00e9 lodi. <\/em>Toto gesto jedin\u00e9 lodi doraziv\u0161\u00ed ku pomoci od zadu ji\u017e nemohlo situaci zachr\u00e1nit, stejn\u011b jako odv\u00e1\u017en\u00fd v\u00fdpad Infernetovy Intr\u00e9pide<\/em>. Ta posl\u00e9ze jako jedin\u00e1 dorazila z p\u0159edvoje \u2013 i ji ov\u0161em Britov\u00e9 snadno zastavili a pozd\u011bji se po tuh\u00e9m odporu kapit\u00e1n Louis Infernet musel vzd\u00e1t Cordingtonov\u011b Orion<\/em>u. Podobn\u011b se vedlo i \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Neptuno<\/em>, jej\u00ed\u017e kapit\u00e1n Vald\u00e9s p\u0159esp\u0159\u00edli\u0161 dlouho v\u00e1hal zda n\u00e1sledovat Dumanoira, \u010di v\u00e9st svou lo\u010f do ohn\u011b kolem Villeneuveovy vlajkov\u00e9 lodi.<\/p>\n

\"\"<\/a>

Map Of The Battle Of Trafalgar Painting by Alexander Keith Johnson<\/p><\/div>\n

Ov\u0161em vra\u0165me se pr\u00e1v\u011b k\u00a0Redoutable<\/em>, je\u017e nedaleko odtud vedla sv\u016fj heroick\u00fd boj s Nelsonovou vlajkovou lod\u00ed. Pom\u011br sil v\u00a0tomto slavn\u00e9m souboji tentokr\u00e1t vyzn\u00edval od po\u010d\u00e1tku jednozna\u010dn\u011b ve prosp\u011bch Victory<\/em> a je\u0161t\u011b v\u00fdrazn\u011b narostl, kdy\u017e na druh\u00fd bok Redoutable<\/em> kolem jedn\u00e9 za\u00fato\u010dila devades\u00e1tiosmid\u011blov\u00e1 Tem\u00e9raire<\/em> kapit\u00e1na Harveye, kter\u00fd palbou sv\u00fdch karon\u00e1d smetl Lucasovy mu\u017ee ji\u017e ji\u017e chystaj\u00edc\u00ed se abord\u00e1\u017e\u00ed zmocnit se paluby vlajkov\u00e9 lodi britsk\u00e9 flotily. Byl to stra\u0161n\u00fd masakr, ale i zbyl\u00ed Francouzi se um\u011bli d\u00e1le hrdinn\u011b b\u00edt i proti zcela zdrcuj\u00edc\u00ed p\u0159esile a t\u0159eba\u017ee jejich \u0161ance na v\u00edt\u011bzstv\u00ed pominuly, na krv\u00ed zborcen\u00e9 palub\u011b o kapitulaci nikdo necht\u011bl ani sly\u0161et. (Z 643 mu\u017e\u016f Lucasovy pos\u00e1dky jich p\u0159e\u017eilo pouze 169, p\u0159es 300 jich padlo ji\u017e v\u00a0boji, zbyl\u00ed pak zahynuli v\u00a0n\u00e1sledn\u00e9 bou\u0159i)<\/p>\n

Oproti trojpalubn\u00edku Victory<\/em> mal\u00fd sedmdes\u00e1ti\u010dty\u0159d\u011blov\u00fd kor\u00e1b (vaisseau de ligne<\/em>) soust\u0159e\u010fuj\u00edc\u00ed se zarputile na britskou vlajkovou lo\u010f zasadil protivn\u00edkovu plavidlu \u0159adu citeln\u00fdch \u0161r\u00e1m\u016f, ale i Redoutable<\/em> utr\u017eila mno\u017estv\u00ed z\u00e1sah\u016f z\u00a0nich\u017e mnoh\u00e9 ji po\u0161kodily i pod \u010darou ponoru. Francouzsk\u00e1 lo\u010f tak po\u010dala nab\u00edrat vodu a Lucas byl posl\u00e9ze nucen d\u00e1t uzav\u0159\u00edt \u0159adu spodn\u00edch st\u0159\u00edlen, aby se do lodi nenahrnula voda a t\u00edm z\u00e1hubu sv\u00e9 lodi maxim\u00e1ln\u011b odd\u00e1lil. Horn\u00ed baterie jeho lodi p\u00e1lily d\u00e1l a l\u00edt\u00fd boj byl veden z bezprost\u0159edn\u00ed bl\u00edzkosti nejen d\u011bly, ale i pu\u0161kami a pistolemi. Co chv\u00edli se m\u011bnil i na z\u00e1pas mu\u017ee proti mu\u017ei, jak se zoufal\u00ed Francouzi v\u011bdom\u00ed si, \u017ee se jejich lo\u010f pot\u00e1p\u00ed naposledy pokou\u0161eli zah\u00e1kovat a dob\u00fdt palubu Victory<\/em> zte\u010d\u00ed.<\/p>\n

Tak\u00e9 francouz\u0161t\u00ed st\u0159elci na zbytc\u00edch st\u011b\u017e\u0148\u016f pokra\u010dovali v\u00a0boji. Tehdy (cca v 13:15 hod) zazn\u011bl z\u00a0besanov\u00e9ho (zadn\u00edho) st\u011b\u017en\u011b Lucasovy lodi jeden z nejslavn\u011bj\u0161\u00edch francouzsk\u00fdch v\u00fdst\u0159el\u016f v tomto heroick\u00e9m a nel\u00edtostn\u00e9m souboji (nebyl to v\u0161ak jeden z\u00a0posledn\u00edch v\u00fdst\u0159el\u016f jak se epicky pod\u00e1v\u00e1, neb Lucas sv\u011bsil vlajku a\u017e o celou hodinu pozd\u011bji!). Prost\u00e1 st\u0159ela z pu\u0161ky o v\u00e1ze 27 gram\u016f zas\u00e1hla epoletu na n\u00e1padn\u00e9 uniform\u011b jednoho z d\u016fstojn\u00edk\u016f post\u00e1vaj\u00edc\u00edch na velitelsk\u00e9m m\u016fstku Victory<\/em>, jej\u00ed\u017e paluba byla tak\u00e9 pln\u00e1 mrtv\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch. Byla to par\u00e1dn\u00ed trefa a t\u00edm n\u00e1padn\u00fdm d\u016fstojn\u00edkem byl s\u00e1m Horatio Nelson. Tato r\u00e1na byla anglick\u00e9mu vel\u00edc\u00edmu admir\u00e1lu osudn\u00e1, ale jeho v\u00e1\u017en\u00e9 zran\u011bn\u00ed ani n\u00e1sledn\u00e1 smrt (cca 16:40) ji\u017e pr\u016fb\u011bh bitvy nikterak ovlivnit nemohly.<\/p>\n

Viceadmir\u00e1l Villeneuve se po celou bitvu choval nesm\u00edrn\u011b state\u010dn\u011b a neopou\u0161t\u011bl vrchn\u00ed palubu sv\u00e9 lodi, ale apokalypsu, kter\u00e1 se kolem n\u011bj rozpoutala p\u0159\u00edli\u0161 ovlivnit nemohl. Jeho Bucentaure<\/em> bojoval srdnat\u011b, stejn\u011b jako opod\u00e1l Lucas\u016fv Redoutable<\/em> a \u0161pan\u011blsk\u00fd \u010dty\u0159palubn\u00edk Sant\u00edsima Trinidad<\/em>, ov\u0161em vedly marn\u00fd boj osamoceny v\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9m obkl\u00ed\u010den\u00ed. Ji\u017e palba Victory<\/em> Villeneuvov\u011b lodi po\u0161kodila kormidlo a brzy se j\u00ed pod z\u00e1sahy z dal\u0161\u00edch p\u0159iplouvaj\u00edc\u00edch anglick\u00fdch lod\u00ed v po\u0159ad\u00ed Neptune<\/em>, Leviathan<\/em> a Conqueror<\/em> zhroutily v\u0161echny t\u0159i st\u011b\u017en\u011b a vlajkov\u00e1 lo\u010f se stala posl\u00e9ze zcela neovladatelnou. Je\u0161t\u011b nyn\u00ed se cht\u011bl francouzsk\u00fd admir\u00e1l p\u0159estoupit na n\u011bkterou jinou francouzskou lo\u010f, ale vzhledem k situaci na boji\u0161ti se tento transfer jevil jako zcela nemo\u017en\u00fd.<\/p>\n

Admir\u00e1l zoufale b\u011bhal po m\u016fstku a uprost\u0159ed v\u0161\u00ed t\u00e9 zk\u00e1zy b\u011bdoval, pro\u010d n\u011bkter\u00e1 ze stovek kulek nem\u016f\u017ee zas\u00e1hnout i jeho a ukon\u010dit jeho tr\u00e1pen\u00ed. Kdy\u017e pak v\u0161ak byl bezmocn\u00fd Bucentaure<\/em> ost\u0159elov\u00e1n tak ani\u017e by mohl jakkoli s\u00e1m odpov\u00eddat a nad\u011bje na jakoukoli pomoc \u010di \u00fanik tu re\u00e1ln\u011b pominula, postoupil Villeneuve form\u00e1ln\u011b vrchn\u00ed velen\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9mu admir\u00e1lu Gravinovi a pot\u00e9 na\u0159\u00eddil kapit\u00e1nu Magendiemu spustit vlajku na znamen\u00ed kapitulace. Kapit\u00e1n Israel Pellew vyslal pro vzdav\u0161\u00edho se francouzsk\u00e9ho admir\u00e1la \u010dlun, ale kdy\u017e se jeho Conqueror<\/em> musel v z\u00e1p\u011bt\u00ed znovu zapojit do boje, skon\u010dil posl\u00e9ze Villeneuve v internaci na palub\u011b ji\u017e rovn\u011b\u017e nebojeschopn\u00e9 britsk\u00e9 lodi Mars<\/em>.<\/p>\n

Britsk\u00e1 devades\u00e1tiosmid\u011blov\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f Neptune<\/em> kapit\u00e1na Fremantlea se ihned pot\u00e9 co plnou bo\u010dn\u00ed salvou zas\u00e1hla Bucentaure<\/em> hnala pln\u00fdmi plachtami d\u00e1l, aby se jako jedna z nejsiln\u011bj\u0161\u00edch anglick\u00fdch lod\u00ed postavila \u0161pan\u011blsk\u00e9mu gigantu v\u0161ech gigant\u016f. Sant\u00edsima Trinidad<\/em> kontradmir\u00e1la Dona Baltazara Hidalga de Cisnerose m\u011bla, po\u010d\u00edtaje v to i palubn\u00ed houfnice, na palub\u011b na 160 hlavn\u00ed a to byla opravdu hroziv\u00e1 palebn\u00e1 s\u00edla. Bohu\u017eel i toto v\u00a0Havan\u011b mimo jak\u00e9koli t\u0159\u00eddy postaven\u00e9 bitevn\u00ed monstrum z\u016fstalo ve sv\u00e9m heroick\u00e9m boji pon\u011bkud osamoceno. Tato monument\u00e1ln\u00ed plovouc\u00ed pevnost \u010delila postupn\u011b palb\u011b p\u011bti britsk\u00fdch plavidel. Kdy\u017e T\u00e9m\u00e9raire<\/em> dala p\u0159ednost podpo\u0159e vlajkov\u00e9 lodi, p\u0159i\u0161la \u0159ada na Neptune<\/em>, kter\u00e1 se \u0160pan\u011bly pot\u00fdkala z pravoboku a\u017e do pro n\u011b ho\u0159k\u00e9ho konce, t\u0159eba\u017ee se kapit\u00e1n lodi Don Felix Xavier Uriarte zoufale pr\u00e1v\u011b tudy sna\u017eil tento mahagonov\u00fd \u010dty\u0159palubn\u00edk z\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho sev\u0159en\u00ed vymanit.<\/p>\n

Do levoboku Sant\u00edsimy Trinidad<\/em> toti\u017e intenzivn\u011b st\u0159\u00edlely lodi Leviathan<\/em>, Conqueror<\/em> a svou tro\u0161kou nakonec p\u0159isp\u011bla i Africa<\/em>, nejmen\u0161\u00ed anglick\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f na boji\u0161ti. Cisnerosova \u201eNejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed Trojice<\/em>\u201c v\u0161ak posl\u00e9ze a asi i trochu symbolicky kapitulovala a\u017e teprve p\u0159ed nov\u011b p\u0159ipluv\u0161\u00edm a prakticky na ni je\u0161t\u011b ani nevyst\u0159eliv\u0161\u00edm trojpalubn\u00edkem Prince <\/em>kapit\u00e1na Grindala. Bylo to sp\u00ed\u0161e symbolick\u00e9 gesto, ale i tato lo\u010f p\u0159es svou velice robustn\u00ed a pevnou konstrukci ji\u017e prost\u011b nebyla sto d\u00e1le \u00fasp\u011b\u0161n\u011b vzdorovat dosavadn\u00edm soupe\u0159\u016fm, nato\u017e pak \u010derstv\u00e9 a pln\u00e9ho man\u00e9vru schopn\u00e9 devades\u00e1tiosmid\u011blov\u00e9 lodi. Na palub\u011b tohoto \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kolosu, kter\u00fd v\u00a0tomto momentu ji\u017e p\u0159i\u0161el o v\u0161echny st\u011b\u017en\u011b, bylo v t\u00e9 chv\u00edli ji\u017e p\u0159es 200 mrtv\u00fdch a ji\u017e dob\u0159e polovina z asi tis\u00edcovky mu\u017e\u016f na palub\u011b byla ran\u011bna – mezi zran\u011bn\u00fdmi byl i admir\u00e1l Cisneros a kapit\u00e1n Uriarte.<\/p>\n

Kapitulace francouzsk\u00e9ho vel\u00edc\u00edho admir\u00e1la, spolu s dobyt\u00edm nejsiln\u011bj\u0161\u00ed ze spojeneck\u00fdch lod\u00ed patrn\u011b bylo posledn\u00ed kapkou pro psychiku spojeneck\u00fdch velitel\u016f. Zd\u00e1nliv\u011b nete\u010dn\u011b ov\u0161em p\u016fsobil francouzsk\u00fd kontraadmir\u00e1l Dumanoir la Pelley ze zadn\u00edho voje (pr\u00e1v\u011b sem p\u016fvodn\u011b pat\u0159ily \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Rayo<\/em> a San Francisco de As\u00eds <\/em>a francouzsk\u00e9 Intr\u00e9pide<\/em>), kter\u00fd v\u0161ak nyn\u00ed d\u00edk Villeneuveov\u011b obratu v okam\u017eiku vypuknut\u00ed bitvy nepl\u00e1novan\u011b fakticky vytvo\u0159il p\u0159edvoj. Boj proto nyn\u00ed jednodu\u0161e prob\u00edhal daleko za jeho z\u00e1d\u00ed a obrat si tehdy vy\u017eadoval ur\u010dit\u00fd \u010das. P\u011btat\u0159icetilet\u00fd Dumanoir mo\u017en\u00e1 nejednal dostate\u010dn\u011b pohotov\u011b a r\u00e1zn\u011b \u2013 rozhodn\u011b v\u0161ak neponechal sv\u00e9 druhy napospas osudu a neodplul nete\u010dn\u011b pry\u010d, jak je mu mnohdy p\u0159edhazov\u00e1no!<\/p>\n

Na rozd\u00edl od kapit\u00e1n\u016f \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed Rayo <\/em>(Macdonnell), San Francisco de As\u00eds <\/em>(Flores), ale i francouzsk\u00e9 lodi H\u00e9ros<\/em> (Poulain), kte\u0159\u00ed ji\u017e od po\u010d\u00e1tku nejsp\u00ed\u0161e mysleli jak se vyhnout bitv\u011b, Dumanoir nesporn\u011b zva\u017eoval jak se do n\u00ed i za dan\u00e9 nep\u0159\u00edzniv\u00e9 situace zapojit. Nepochybn\u00e9 v\u0161ak je, \u017ee sv\u016fj obrat mohl uskute\u010dnit rychleji, ochotn\u011bji a bezhlav\u011b zam\u00ed\u0159it „do ohn\u011b“, jak to u\u010dinili dva z jeho kapit\u00e1n\u016f. To, \u017ee man\u00e9vrovat r\u00e1zn\u011bji (na rozd\u00edl od Dumanoirova tvrzen\u00ed) mo\u017en\u00e9 bylo, admir\u00e1lovi sv\u00fdm bravurn\u00edm obratem p\u0159edvedl p\u0159edev\u0161\u00edm na vlastn\u00ed p\u011bst jednaj\u00edc\u00ed kapit\u00e1n Infernet se svou lod\u00ed Intr\u00e9pide<\/em>, ale je pochybn\u00e9 zda by Dumanoir mohl zvr\u00e1tit od po\u010d\u00e1tku \u0161patn\u011b se vyv\u00edjej\u00edc\u00ed bitvu.<\/p>\n

Tak \u010di tak, spojeneck\u00fd p\u0159edvoj prost\u011b nemohl, na rozd\u00edl od on\u011bch \u010dty\u0159 d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00fdch a v\u00a0sestav\u011b vlajkovou lo\u010f bezprost\u0159edn\u011b n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch lod\u00ed, stihnout p\u0159iplout trojici osam\u011ble vzdoruj\u00edc\u00edch lod\u00ed na pomoc v\u010das, trhlinu v sestav\u011b zacelit a bitvu zachr\u00e1nit – na to \u0161ly ud\u00e1losti p\u0159\u00edli\u0161 rychle. Dumanoir udr\u017eoval pln\u011b bojeschopnou formaci slo\u017eenou sice nam\u00edsto p\u016fvodn\u00edch osmi sice jen z p\u011bti lod\u00ed, ale i tak by se zd\u00e1l osud v\u00a0tomto prostoru osam\u011ble pluj\u00edc\u00ed britsk\u00e9 lodi Africa<\/em> zpe\u010det\u011bn. Dumanoir v\u0161ak ignoroval tuto celkem snadnou a pro jeho formaci vzhledem k\u00a0okolnostem pon\u011bkud ned\u016fstojnou ko\u0159ist, ale zvolil si l\u00e1kav\u011bj\u0161\u00ed c\u00edl. Ten p\u0159edstavoval chumel v l\u00edt\u00e9m boji ji\u017e t\u011b\u017ece po\u0161kozen\u00fdch plavidel – tedy lod\u00ed, v\u016f\u010di \u00fatoku takov\u00e9to \u010derstv\u00e9 formace \u00fa\u010dinn\u00e9 obrany tak\u0159ka neschopn\u00fdch, v\u010detn\u011b Nelsonovy Victory<\/em>. Britsk\u00e1 vlajkov\u00e1 lo\u010f by za t\u011bchto okolnost\u00ed byla bez podpory pln\u011b man\u00e9vruj\u00edc\u00edch plavidel patrn\u011b odsouzena k z\u00e1hub\u011b a hork\u00e9 chvilky by\u00a0 hrozily i \u0159ad\u011b dal\u0161\u00edch po\u0161kozen\u00fdch anglick\u00fdch lod\u00ed.<\/p>\n

Tento Dumanoir\u016fv z\u00e1m\u011br v\u0161ak neunikl Brit\u016fm a v nouzi nejvy\u0161\u0161\u00ed Dumanoir\u016fv \u00famysl zhatila Mansfieldova lo\u010f Minotaur <\/em>n\u00e1sledovan\u00e1 Laforeyovou Spartiate,<\/em> kter\u00e9 t\u00e9to spojeneck\u00e9 formaci zav\u010dasu p\u0159ek\u0159\u00ed\u017eily cestu. Tyto dv\u011b lodi pat\u0159\u00edc\u00ed k\u00a0Nelsonov\u011b n\u00e1v\u011btrn\u00e9 formaci se dosud dr\u017eely pon\u011bkud zp\u00e1tky a zakr\u00e1tko se tak toto jejich zaost\u00e1n\u00ed zm\u011bnilo v d\u016fle\u017eitou strategickou v\u00fdhodu. Ale i velitel\u00e9 dal\u0161\u00edch britsk\u00fdch lod\u00ed zaznamenali nerovn\u00fd pom\u011br sil na tomto \u00faseku boji\u0161t\u011b a sp\u011bli je podpo\u0159it. Zvl\u00e1\u0161t\u011b \u0161pan\u011blsk\u00e9 Neptuno<\/em> bylo v\u00a0nastal\u00e9 p\u0159est\u0159elce n\u011bkolikr\u00e1t citeln\u011b zasa\u017eeno a ztr\u00e1c\u00ed p\u0159edn\u00ed st\u011b\u017ee\u0148. Francouzsk\u00fd kontraadmir\u00e1l zanech\u00e1v\u00e1 p\u016fvodn\u00edho \u00famyslu dorazit vlajkovou lo\u010f nep\u0159\u00edtele a sondoval mo\u017enost spojit se s hlavn\u00edmi silami. Po\u0161kozen\u00e9 a oproti sv\u00fdm druh\u016fm pomalej\u0161\u00ed Neptuno<\/em> kapit\u00e1na Vald\u00e9se je v\u0161ak p\u0159i \u00fastupu od\u0159\u00edznuto a posl\u00e9ze se po l\u00edt\u00e9m boji vzd\u00e1v\u00e1 Minotaur<\/em>u.<\/p>\n

Dumanoir se svou vlajkovou lod\u00ed Formidable<\/em>, n\u00e1sledov\u00e1n lod\u011bmi Scipion<\/em>, Mont-Blanc<\/em> a Duguay-Trouin<\/em> pot\u00e9 vyhodnotil pokus proniknout d\u00fdmem zahalen\u00fdm boji\u0161t\u011bm k dosud vzdoruj\u00edc\u00edm hlavn\u00edm sil\u00e1m pod velen\u00edm \u0161pan\u011blsk\u00e9ho admir\u00e1la Graviny, jako nep\u0159\u00edli\u0161 re\u00e1ln\u00fd. Do cesty se mu stav\u011bla p\u0159esila je\u0161t\u011b v boji v\u00e1\u017en\u011bji nepo\u0161kozen\u00fdch britsk\u00fdch lod\u00ed a nadto p\u0159es n\u00edzkou viditelnost dob\u0159e rozpoznal a nebo alespo\u0148 vytu\u0161il admir\u00e1l\u016fv pokyn k n\u00e1vratu eskadry do C\u00e1dizu. Dumanoirovi ov\u0161em za nov\u00fdch okolnost\u00ed pochopiteln\u011b nep\u0159ipadala mo\u017enost proniknout v\u00edt\u011bzn\u00fdm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm lo\u010fstvem do bezpe\u010d\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9ho p\u0159\u00edstavu jako p\u0159\u00edli\u0161 re\u00e1ln\u00e1 a proto se sv\u00fdmi \u010dty\u0159mi lo\u010fmi rad\u011bji u\u010din\u00ed dal\u0161\u00ed obrat a unik\u00e1 se sv\u00fdmi \u010dty\u0159mi lod\u011bmi sm\u011brem pr\u00e1v\u011b opa\u010dn\u00fdm na voln\u00e9 mo\u0159e.<\/p>\n

Don Federico Carlos de Gravina y N\u00e1poli vel\u00edc\u00ed nyn\u00ed t\u011b\u017ece deptan\u00e9 Kombinovan\u00e9 flotile byl v boji v\u00e1\u017en\u011b poran\u011bn, nicm\u00e9n\u011b i tak si \u0161pan\u011blsk\u00fd admir\u00e1l ponech\u00e1val velen\u00ed, neb ostatn\u011b ji\u017e dost dob\u0159e ani nebylo komu by jej mohl p\u0159edat. Zku\u0161en\u00fd \u0161pan\u011blsk\u00fd mo\u0159sk\u00fd vlk si dob\u0159e uv\u011bdomoval, \u017ee se bitva vyv\u00edj\u00ed krajn\u011b nep\u0159\u00edzniv\u011b, nepochybn\u011b zaznamenal i bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se bou\u0159i a jeho \u00faloha byla nyn\u00ed vskutku nez\u00e1vid\u011bn\u00edhodn\u00e1. Jeho rozhodnut\u00ed ukon\u010dit boj a rad\u011bji sp\u011b\u0161n\u011b hledat bezpe\u010d\u00ed na bl\u00edzk\u00e9 z\u00e1kladn\u011b bylo asi logicky spr\u00e1vn\u00e9, ale v kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku dovr\u0161ilo spojeneckou trafalgarskou katastrofu. V dan\u00e9 situaci to neznamenal tento rozkaz z paluby stodvan\u00e1ctid\u011blov\u00e9 lodi Pr\u00edncipe de Asturias<\/em> definitivn\u00ed konec organizovan\u00e9ho odporu. V podstat\u011b jako by byl \u0161pan\u011blsk\u00fdm i francouzsk\u00fdm lod\u00edm vyd\u00e1n pokyn \u201ezachra\u0148 se kdo m\u016f\u017ee\u0161…\u201c!<\/p>\n

Dosavadn\u00ed spojeneck\u00e9 ztr\u00e1ty na lod\u00edch i mu\u017estvu byly obrovsk\u00e9, ale v\u00fdsledn\u00fd efekt je je\u0161t\u011b zn\u00e1sobil, kdy\u017e zdaleka ne v\u0161echny dosud vzdoruj\u00edc\u00ed lodi m\u011bly mo\u017enost odpoutat od nep\u0159\u00edtele a i ty kter\u00e9 se p\u0159itom jen trochu opozdily byly z\u00e1hy p\u0159esilou postupn\u011b obkli\u010dov\u00e1ny a jedna po druh\u00e9 byly donuceny kapitulovat. Prakticky v\u0161echny lodi, kter\u00e9 se nechaly zavl\u00e9ci do doje zbl\u00edzka ji\u017e nep\u0159\u00edteli neunikly \u2013 v\u00fdjimku tvo\u0159il snad pouze Gravin\u016fv Pr\u00edncipe de Asturias <\/em>(uniknout z\u00a0boji\u0161t\u011b j\u00ed musela pomoci fregata Th\u00e9mis<\/em>), Cosmao-Kerjulien\u016fv Pluton <\/em>a Epronova Argonaute<\/em>. V\u0161echny ostatn\u00ed unikl\u00e9 lodi m\u011bly na palub\u00e1ch pouze p\u00e1r ob\u011bt\u00ed, co\u017e nesv\u011bd\u010d\u00ed p\u0159\u00edli\u0161 o to, \u017ee by vstoupily do n\u011bjak l\u00edt\u00e9ho boje zbl\u00edzka, Maistralova Neptune<\/em> snad dokonce v\u016fbec \u017e\u00e1dn\u00e9 ran\u011bn\u00e9, obdobn\u011b jako Dumanoirovy lodi Scipion<\/em> a Mont-Blanc<\/em>.<\/p>\n

Prakticky v\u00e1\u017en\u011bji nepo\u0161kozen\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Rayo<\/em> a San Francisco de As\u00eds<\/em>, jako\u017e i francouzsk\u00fd H\u00e9ros<\/em> dr\u017e\u00edc\u00ed se z\u0159eteln\u011b zp\u00e1tky okam\u017eit\u011b po Gravinov\u011b rozkazu pod pln\u00fdmi plachtami sp\u011bchaly do bezpe\u010d\u00ed, o nikoho a nic se nestaraje. Lodi San Justo<\/em>, San Leandro<\/em>, toho sice dosud tak\u00e9 p\u0159\u00edli\u0161 nenabojovaly, nyn\u00ed alespo\u0148 jistily po\u0161kozenou Gravinovu vlajkovou lo\u010f, p\u0159i jej\u00edm neslavn\u00e9m \u00fastupu z\u00a0boji\u0161t\u011b na vle\u010dn\u00e9m lan\u011b za francouzskou fregatou. P\u0159esto\u017ee existovaly tyto zm\u00edn\u011bn\u00e9 v\u00fdjimky, hrd\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 jestli\u017ee ji\u017e jednou vstoupili do boje, tak bojovali vesm\u011bs velmi srdnat\u011b a to nejen ti pluj\u00edc\u00ed na admir\u00e1lsk\u00fdch lod\u00edch. Dosud nezm\u00edn\u011bn\u00e9, ale pod velen\u00edm kapit\u00e1na de Vargase tak\u00e9 nem\u00e9n\u011b odhodlan\u011b bojuj\u00edc\u00ed San Ildefonso<\/em> se vzdalo teprve po l\u00edt\u00e9m boji Hopeov\u011b lodi Defence<\/em>, Cagigal\u016fv San Agust\u00edn<\/em> dlouho srdnat\u011b vzdoroval Bayntunovu Leviathan<\/em>u a Churrucaovo San Juan Nepomuceno<\/em> se vzdalo po v\u00edce ne\u017e hodinov\u00e9m boji Connov\u011b Dreadnought<\/em>u, p\u0159esn\u011b dle v\u016fle sv\u00e9ho velitele a\u017e po kapit\u00e1nov\u011b smrti. Na v\u0161ech t\u011bchto lod\u00edch zb\u00fdvaly v t\u011bch chv\u00edl\u00edch zpravidla pah\u00fdly na m\u00edstech n\u011bkdej\u0161\u00edch st\u011b\u017e\u0148\u016f a paluby byly zborceny krv\u00ed stovek n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f a voj\u00e1k\u016f z jejich pos\u00e1dek. Podobn\u011b posti\u017een\u00e1 Parejova (p\u0159i karibsk\u00e9 misi Gravinova) osmdes\u00e1tid\u011blov\u00e1 lo\u010f Argonauta<\/em> z\u016fstala ochromena a v z\u00e1palu boje tak\u0159ka pozapomenuta na boji\u0161ti daleko vzadu aby posl\u00e9ze v bezv\u00fdchodn\u00e9 pozici takt\u00e9\u017e sejmula vlajku. Kuriozn\u011b se pak t\u00e9to \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi, kter\u00e1 vidouc v\u00fdvoj bitvy z\u00e1hy uznala marnost dal\u0161\u00edho odporu zmocnili n\u00e1mo\u0159n\u00edci z Hargoodovy Belleisle<\/em>, sedmdes\u00e1ti\u010dty\u0159d\u011blov\u00e9 anglick\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi kter\u00e1 byla po p\u0159est\u00e1l\u00e9m boji snad v je\u0161t\u011b zb\u011bdovan\u011bj\u0161\u00edm stavu n\u011b\u017e lo\u010f jimi zajat\u00e1\u2026<\/p>\n

Takt\u00e9\u017e Francouzi si p\u0159es ve\u0161ker\u00e9 hrdinstv\u00ed museli za \u00fastupu odepsat dal\u0161\u00ed lodi. Velitel Aigle<\/em> kapit\u00e1n Gourr\u00e9ge uznal marnost dal\u0161\u00edho odporu, kdy\u017e se k\u00a0jeho dosavadn\u00edm dv\u011bma soupe\u0159\u016fm p\u0159ipojil je\u0161t\u011b t\u0159et\u00ed – Defiance<\/em> kapit\u00e1na Durhama. Na palub\u011b nem\u00e9n\u011b state\u010dn\u011b bojuj\u00edc\u00ed lodi Alg\u00e9siras<\/em> byl ji\u017e v \u00favodu bitvy zabit horkokrevn\u00fd admir\u00e1l Magon de M\u00e9dine, pozd\u011bji i kapit\u00e1n Brouard a tak smutn\u00e1 \u00faloha d\u00e1t sejmout vlajku z rozst\u0159\u00edlen\u00e9ho trupu, p\u0159ed anglickou lod\u00ed Tonnant<\/em>, p\u0159ipadla jednomu z poru\u010d\u00edk\u016f. Nem\u00e9n\u011b srdnat\u011b bojuj\u00edc\u00ed Fougueux<\/em> kapit\u00e1na Baudouina kapitulovala po velitelov\u011b smrti p\u0159ed T\u00e9m\u00e9raire<\/em> kapit\u00e1na Harveye, stejn\u011b jako Intr\u00e9pide<\/em> kapit\u00e1na Inferneta p\u0159ed Codringtonov\u00fdm Orion<\/em>em. I ex-anglick\u00fd Berwick<\/em> rovn\u011b\u017e ji\u017e mrtv\u00e9ho kapit\u00e1na Filhol-Camase byl obdobn\u011b p\u0159inucen vzd\u00e1t se Kingov\u011b lodi Achilles<\/em>.<\/p>\n

Jej\u00ed francouzsk\u00fd skorojmenovec Achille<\/em> kapit\u00e1na Louise Denieporta jako \u00fapln\u011b posledn\u00ed sv\u00fdmi d\u011bly aktivn\u011b vzdoroval na boji\u0161ti britsk\u00e9mu trojpalubn\u00edku Prince<\/em>, by\u0165 soud\u011b z\u00a0toho, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd Angli\u010dan nebyl ani zran\u011bn muselo ji\u017e j\u00edt sp\u00ed\u0161e o palbu symbolickou. <\/em>Na francouzsk\u00e9 lodi kter\u00e1 se zatvrzele odm\u00edtala vzd\u00e1t v\u0161ak v\u00a0pozdn\u00edm odpoledni vypukl nezvl\u00e1dnuteln\u00fd po\u017e\u00e1r a ve t\u0159i\u010dtvrt\u011b na \u0161est Achille<\/em>, ani\u017e by spustil vlajku explodoval. V\u011bt\u0161ina mu\u017e\u016f jeho pos\u00e1dky v\u010detn\u011b hrdinn\u00e9ho kapit\u00e1na Denieporta zahynula, co\u017e bylo v\u00edce ne\u017e symbolick\u00e9 zakon\u010den\u00ed hlavn\u00edho dne bitvy. Krom \u010dtve\u0159ice Dumanoirov\u00fdch lod\u00ed uniknuv\u0161\u00edch do mo\u0159sk\u00fdch d\u00e1lav se posl\u00e9ze pouh\u00fdm 11 Gravinov\u00fdm rozkaz\u016fm podl\u00e9haj\u00edc\u00edm \u0159adov\u00fdm lod\u00edm poda\u0159ilo uniknout nazp\u011bt do bezpe\u010d\u00ed C\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toky \u2013 tedy pouh\u00e1 t\u0159etina p\u0159edchoz\u00edho dne vyplouvaj\u00edc\u00edch sil.<\/p>\n

Z 33 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Kombinovan\u00e9 flotily tak b\u011bhem jedin\u00e9ho odpoledne spojenci ztratili pln\u00fdch 18, co\u017e bylo ohromuj\u00edc\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed a Royal Navy<\/em> na jedin\u00fd r\u00e1z nep\u0159\u00edteli vy\u0159adila po 9 \u0161pan\u011blsk\u00fdch i francouzsk\u00fdch bitevn\u00edch plavidlech. Se\u010dteno a podtr\u017eeno \u2013 ze \u0161pan\u011blsk\u00fdch z\u016fstala na boji\u0161ti v\u00a0britsk\u00fdch rukou \u010dty\u0159palubn\u00ed Sant\u00edsima Trinidad<\/em> kontradmir\u00e1la Cisnerose, Alvova vlajkov\u00e1 lo\u010f Santa Ana<\/em> a d\u00e1le Argonauta<\/em>, Bahama, Monarca<\/em>, Neptuno<\/em>, San Agust\u00edn,<\/em> San Ildefonso<\/em> a San Juan de Nepomuceno<\/em>. Z francouzsk\u00fdch pak byla zajata Villeneuveova vlajkov\u00e1 lo\u010f Bucentaure<\/em>, Medinova lo\u010f Alg\u00e9siras<\/em> a d\u00e1le pak Aigle<\/em>, Berwick, Fougueux<\/em>, Intr\u00e9pide<\/em>, Swiftsure<\/em>, Redoutable<\/em> p\u0159edstavovala vrak odsouzen\u00fd k z\u00e1hub\u011b a pro \u00faplnost je t\u0159eba zm\u00ednit doho\u0159\u00edvaj\u00edc\u00ed zbytky vybuchnuv\u0161\u00ed lodi Achille<\/em>.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b francouzsk\u00e1 lo\u010f Achille<\/em>, na n\u00ed\u017e zahynuly \u010dty\u0159i p\u011btiny z p\u011btiset\u010dlenn\u00e9 pos\u00e1dky, byla prvn\u00ed a z\u00e1rove\u0148 i posledn\u00ed lod\u00ed potopenou v p\u0159\u00edm\u00e9m d\u016fsledku trafalgarsk\u00e9 bitvy, pak u\u017e po\u010dala \u00fa\u0159adovat bou\u0159e. Ta panovala v\u00a0t\u00e9to oblasti C\u00e1dizsk\u00e9ho z\u00e1livu v\u00edce n\u011b\u017e t\u0159icet hodin, tu siln\u011bj\u0161\u00ed, tu slab\u0161\u00ed, ale nemilosrdn\u011b si vyb\u00edraj\u00edc svou da\u0148. Ve vzdut\u00fdch vln\u00e1ch tak n\u00e1sledovala na dno vybuchnuv\u0161\u00edho Achille<\/em>a, dosud snad jen z\u00e1zrakem na vod\u011b se je\u0161t\u011b dr\u017e\u00edc\u00ed Lucasova rozst\u0159\u00edlen\u00e1 lo\u010f Redoutable <\/em>i s v\u011bt\u0161inou zran\u011bn\u00fdch, je\u017e d\u00edky siln\u00e9mu vlnobit\u00ed nebylo mo\u017eno z\u00a0t\u00e9to neodvratn\u011b pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se lodi zachr\u00e1nit. Vzdut\u00e9 vlny vrhly na pob\u0159e\u017e\u00ed a zde na padr\u0165 rozbily i dal\u0161\u00ed Brity zajatou francouzskou lo\u010f Fougueux <\/em>a v\u00e1\u017en\u00e9 \u0161kody zp\u016fsobila i spoust\u011b dal\u0161\u00edch lod\u00ed, bez rozd\u00edlu na jejich p\u016fvodn\u00ed vlajky.<\/p>\n

K stovk\u00e1m zabit\u00fdch v d\u016fsledku boje samotn\u00e9ho se tak za\u010daly p\u0159idru\u017eovat prvn\u00ed des\u00edtky zabit\u00fdch a utonul\u00fdch v d\u016fsledku \u0159\u00e1d\u011bn\u00ed \u017eivl\u016f – tento fakt pak br\u00e1n\u00ed p\u0159esn\u011bj\u0161\u00edmu vy\u010d\u00edslen\u00ed ztr\u00e1t zejm\u00e9na na stran\u011b spojenc\u016f v\u00a0hlavn\u00ed bitv\u011b u Trafalgaru.<\/p>\n

DOZVUKY<\/p>\n

Bou\u0159\u00edc\u00ed \u017eivly n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016fm na palub\u011b jedn\u00e9 z francouzsk\u00fdch lod\u00ed p\u0159inesly neo\u010dek\u00e1vanou svobodu. Britov\u00e9 z Tonnant<\/em>u, kte\u0159\u00ed obsadili Magonovu lo\u010f Alg\u00e9siras<\/em> museli propustit zajat\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky z podpalub\u00ed, aby spole\u010dn\u011b s nimi \u010delili rozb\u011bsn\u011bn\u00fdm \u017eivl\u016fm. Kdy\u017e bou\u0159e trochu polevila vyu\u017eili Francouzi situace, \u017ee se ocitli nedaleko vstupu do c\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toky, odzbrojili anglick\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00edky p\u011b\u0161\u00e1ky na palub\u011b a za velik\u00e9ho j\u00e1sotu znovuvzty\u010dili modrob\u00edlo\u010dervenou trikol\u00f3ru. Francouzsk\u00fd Alg\u00e9siras<\/em> tak \u0161\u0165astn\u011b unikl do bezpe\u010d\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny, kde se nenad\u00e1le z je\u0161t\u011b ned\u00e1vn\u00fdch v\u011bznitel\u016f stali zajatci. Ve chv\u00edl\u00edch kdy byli tito voj\u00e1ci odv\u00e1d\u011bni v C\u00e1dizu do zajet\u00ed, jist\u011b netu\u0161ili, \u017ee nebudou zdaleka jedin\u00fdmi britsk\u00fdmi zajatci v bitv\u011b v n\u00ed\u017e kr\u00e1lovsk\u00e9 britsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo \u00fadajn\u011b neztratilo jedinou lo\u010f.<\/p>\n

Opravdu neztratilo, ale to pouze za p\u0159edpokladu, \u017ee zapo\u010d\u00edt\u00e1me jenom ty, je\u017e do bitvy vstupovaly ji\u017e s britskou vlajkou na st\u011b\u017eni. Magon\u016fv Alg\u00e9siras<\/em> nem\u011bl z\u016fstat jedinou z uko\u0159ist\u011bn\u00fdch lod\u00ed z n\u00ed\u017e spojenci op\u011bt servali symboly hrd\u00e9ho Albionu, aby nad n\u00ed op\u011bt vzty\u010dili francouzskou, nebo resp. \u0161pan\u011blskou vlajku. \u00dadajn\u011b k tomuto napomohl i admir\u00e1l Collingwood, kter\u00fd neprovedl jeden z posledn\u00edch Nelsonov\u00fdch pokyn\u016f, tj. neprodlen\u011b shrom\u00e1\u017edit a pevn\u011b ukotvit v\u0161echny uko\u0159ist\u011bn\u00e9 i vlastn\u00ed po\u0161kozen\u00e9 lodi. Toto by pr\u00fd usnad\u0148ovalo kontrolu a i obecn\u011b d\u00e1valo v\u011bt\u0161\u00ed \u0161anci na poklidn\u00e9 p\u0159e\u010dk\u00e1n\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se bou\u0159e, ne\u017eli mnohdy neovladateln\u00e9 vraky ponechat nekontrolovateln\u011b zm\u00edtat vlnami a ohro\u017eovat se navz\u00e1jem, jako\u017e i vystavovalo cennou ko\u0159ist riziku rozbit\u00ed o nedalek\u00e9 pob\u0159e\u017e\u00ed.<\/p>\n

Pravdou ov\u0161em je, \u017ee se o to Collingwood vskutku sna\u017eil a nebylo jeho vinou, \u017ee se tento z\u00e1m\u011br zda\u0159il v\u0161ehov\u0161udy u \u010dty\u0159 lod\u00ed. Jeho Royal Sovereign<\/em> nebyl stejn\u011b jako dev\u011bt dal\u0161\u00edch britsk\u00fdch lod\u00ed s to plout pod vlastn\u00edmi plachtami a bylo nutno jej vl\u00e9ci (v tomto p\u0159\u00edpad\u011b fregatou Euryalus<\/em>). V mezidob\u00ed pak opustila boji\u0161t\u011b i spousta dal\u0161\u00edch britsk\u00fdch lod\u00ed \u2013 v\u011bt\u0161inou zam\u00ed\u0159ily do Gibraltaru, jin\u00e9 do portugalsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f, dal\u0161\u00ed pak p\u0159\u00edmo do Anglie, n\u011bkter\u00e9 kv\u016fli po\u0161kozen\u00edm (sv\u00fdm nebo jimi vle\u010den\u00fdch lod\u00ed) a dal\u0161\u00ed pak s\u00a0depe\u0161emi (sp\u011b\u0161nou zpr\u00e1vu do Lond\u00fdna vezla briga Pickle<\/em>, do Lisabonu kutr Entreprenante<\/em>). Ka\u017edop\u00e1dn\u011b 23. ji\u017e bezprost\u0159edn\u011b mezi C\u00e1dizem a mysem Trafalgar plulo maxim\u00e1ln\u011b tucet britsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a ty m\u011bly nyn\u00ed spoustu pot\u00ed\u017e\u00ed s kontrolou zbyl\u00fdch v bitv\u011b uko\u0159ist\u011bn\u00fdch lod\u00ed.<\/p>\n

V okam\u017eiku utichnut\u00ed \u017eivl\u016f tak m\u016f\u017ee za\u010d\u00edt dal\u0161\u00ed a asi nejm\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e9 d\u011bjstv\u00ed trafalgarsk\u00e9ho dramatu, ve kter\u00e9m francouzsk\u00e1 a \u0161pan\u011blsk\u00e1 sm\u011blost snad je\u0161t\u011b p\u0159ed\u010d\u00ed odvahu prok\u00e1zanou v dosavadn\u00edm pr\u016fb\u011bhu boje, a mo\u017en\u00e1 i v\u00a0r\u00e1mci cel\u00e9 kampan\u011b. Toto Collingwood, kter\u00fd p\u0159evzal po Nelsonovi velen\u00ed naprosto o\u010dek\u00e1vat nemohl, a proto nen\u00ed divu, \u017ee t\u00edm byli Britov\u00e9 notn\u011b zasko\u010deni \u2013 ov\u0161em je t\u0159eba p\u0159iznat, \u017ee toto zav\u00e1h\u00e1n\u00ed, by mu nejsp\u00ed\u0161e nemohl vy\u010d\u00edst ani s\u00e1m Nelson. Koho by ostatn\u011b tak\u00e9 napadlo, \u017ee rozpt\u00fdlen\u00e9 lodi francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e9 flotily, kter\u00e1 se 21. \u0159\u00edjna 1805 v podve\u010der v div\u00e9m zmatku sp\u011bly uch\u00fdlit se do bezpe\u010d\u00ed C\u00e1dizu, tak\u0159ka ihned po utichnut\u00ed bou\u0159e (a\u010d zbaveny sv\u00fdch admir\u00e1l\u016f) znovu vydaj\u00ed na mo\u0159e a vrhnou se do nov\u00e9ho boje.<\/p>\n

Jak bylo v\u016fbec mo\u017en\u00e9, \u017ee pora\u017een\u00ed spojenci neza\u010dali oso\u010dovat jedni druh\u00e9 a na m\u00edsto toho rozhodli podstoupit neprodlenou odvetu se spole\u010dn\u00fdm nep\u0159\u00edtelem. Na tomto m\u00edst\u011b je asi pot\u0159eba zd\u016fraznit skute\u010dnost, \u017ee rozv\u00e1\u017en\u00fd Gravina v\u00a0Cadizu podstupoval amputaci pa\u017ee, Villeneuve byl zajat, a i dal\u0161\u00ed spojene\u010dt\u00ed admir\u00e1lov\u00e9 byli bu\u010f zabiti, zajati, \u010di prchali v d\u00e1lav\u00e1ch Atlantiku. Rosily-Mesros m\u011bl sice p\u0159ijet ka\u017ed\u00fdm okam\u017eikem, ale nebylo \u010dasu nazbyt. Iniciativy se tak chopil velitel lodi Pluton<\/em>, \u010dty\u0159ia\u010dty\u0159icetilet\u00fd komodor, \u010di p\u0159esn\u011bji chef de division<\/em>, Julie Marie Cosmao-Kerjulien, kter\u00fd si ji\u017e z\u00edskal obecn\u00fd respekt a to jak v pr\u016fb\u011bhu trafalgarsk\u00e9 bitvy sam\u00e9, tak ji\u017e za karibsk\u00e9 mise p\u0159i \u00fatoku na martinikskou pevnost Diamand Rock, i v\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00ed bitv\u011b s Calderem u mysu Finisterre, kdy Brit\u016fm mj. vyrval ji\u017e tak\u0159ka neodvratn\u011b ztracenou \u0161pan\u011blskou \u0159adovou lo\u010f Espa\u00f1a<\/em>.<\/p>\n

Tento p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk n\u00edzk\u00e9 breto\u0148sk\u00e9 \u0161lechty tak z\u00e1hy z\u00edskal pro sv\u016fj zam\u00fd\u0161len\u00fd neprodlen\u00fd v\u00fdpad mnoh\u00e1 odv\u00e1\u017en\u00e1 srdce Francouz\u016f i \u0160pan\u011bl\u016f, jejich\u017e hrdost byla t\u011b\u017ekou por\u00e1\u017ekou krut\u011b dot\u010dena. Sm\u011bl\u00fd a energick\u00fd komodor si pochopiteln\u011b ned\u011blal iluze, \u017ee by snad je\u0161t\u011b mohl zvr\u00e1tit v\u00fdsledek bitvy, ale dob\u0159e si uv\u011bdomoval, \u017ee mo\u0159e je pln\u00e9 lod\u00ed v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b po\u0161kozen\u00fdch z p\u0159edchoz\u00ed bitvy a nebylo-li by snad mo\u017en\u00e9 zachr\u00e1nit tyto lodi, lze v\u017edy zachr\u00e1nit alespo\u0148 n\u00e1mo\u0159n\u00edky. Kdy\u017e se bou\u0159e trochu uti\u0161ila, vyplul Cosmao-Kerjulien 23. \u0159\u00edjna za \u00fasvitu na mo\u0159e \u2013 jeho nyn\u011bj\u0161\u00ed vlajkovou lo\u010f Pluton<\/em>, je\u0161t\u011b n\u00e1sledovaly francouzsk\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Indomptable<\/em> a Neptune<\/em>, jako\u017e i \u0161pan\u011blsk\u00e9 lodi Rayo<\/em> a San Francisco de As\u00eds<\/em>, kter\u00e9 21. mnoho odvahy neprok\u00e1zaly a jejich pos\u00e1dky nyn\u00ed patrn\u011b zatou\u017eily to od\u010dinit. P\u011bt Cosmao-Kerjulienov\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed n\u00e1sledovalo je\u0161t\u011b v\u0161ech p\u011bt francouzsk\u00fdch fregat a ob\u011b brigy.<\/p>\n

Dal\u0161\u00edch dev\u011bt (po\u010d\u00edtaje v\u00a0to i ob\u011b \u0161pan\u011blsk\u00e9 je\u017e nevypluly ani 20.) spojeneck\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed v\u0161ak na c\u00e1dizsk\u00e9 rejd\u011b z\u016fstalo, proto\u017ee kapit\u00e1ni \u00fadajn\u011b nebyli s to uv\u00e9st je do stavu v n\u011bm\u017e by mohli vyplout a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b \u010delit nep\u0159\u00edteli. U bitvou a bou\u0159\u00ed zdevastovan\u00e9ho Alg\u00e9siras<\/em>u to bylo pochopiteln\u00e9 a logick\u00e9, ale u \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed San Justo<\/em> a San Leandro<\/em>, \u010di u francouzsk\u00e9 lodi H\u00e9ros<\/em>, kter\u00e9 21. unikly od Trafalgaru tak\u0159ka beze \u0161kod by to v\u0161ak asi dost m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno pon\u011bkud p\u0159ekvapovalo, neb kup\u0159\u00edkladu Cosma\u016fv Pluton<\/em>, byl v\u00a0bitv\u011b po\u0161kozen nesrovnateln\u011b v\u00edce. Nezp\u016fsobilost k\u00a0vyplut\u00ed tak lze p\u0159ipsat sp\u00ed\u0161e na vrub nev\u016fli riskovat, \u010di podrobit se Cosmao-Kerjulienov\u011b autorit\u011b u jejich velitel\u016f.<\/p>\n

Na rozlehl\u00e9m p\u0159edv\u010derej\u0161\u00edm boji\u0161ti tak z\u016fst\u00e1valo je\u0161t\u011b \u010dtrn\u00e1ct z 18 z p\u0159ed dv\u011bma dny ztracen\u00fdch spojeneck\u00fdch plavidel (p\u0159ednost v odvle\u010den\u00ed logicky dostalo 10 t\u011b\u017ece po\u0161kozen\u00fdch kor\u00e1b\u016f Royal Navy<\/em>, v\u017edy\u0165 Belleisle<\/em> ztratila v\u0161echny st\u011b\u017en\u011b, Victory<\/em> zbyl jedin\u00fd, atd.) s anglick\u00fdmi odd\u00edly na palub\u011b a je\u0161t\u011b asi tucet britsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, pokou\u0161ej\u00edc\u00edch se zachr\u00e1nit cenou a dob\u0159e honorovanou ko\u0159ist pro britsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo. Bou\u0159\u00ed rozpt\u00fdlen\u00ed a nyn\u00ed zejm\u00e9na o ko\u0159ist se staraj\u00edc\u00ed Britov\u00e9 byli notn\u011b zasko\u010deni kdy\u017e zaznamenali p\u0159iplouvaj\u00edc\u00ed lodi, je\u017e pom\u011brn\u011b dlouho nepokl\u00e1dali za nep\u0159\u00edtele. Sp\u00ed\u0161e za jakousi opo\u017ed\u011bn\u011b na pomoc p\u0159isp\u011bchav\u0161\u00ed podp\u016frnou eskadru, ostatn\u011b o\u010dek\u00e1valo se p\u0159iplut\u00ed viceadmir\u00e1la Johna T. Duckwortha, jen\u017e m\u011bl je\u0161t\u011b dle Nelsonova p\u0159\u00e1n\u00ed nahradit Northeska.<\/p>\n

\"\"<\/a>

HMS Victory Anchored off the Isle of Wight, The National Museum of the Royal Navy<\/p><\/div>\n

Kdy\u017e v\u0161ak Britov\u00e9 pochopili, \u017ee bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se lodi jsou nep\u0159\u00e1telsk\u00e9, kvapn\u011b vyhl\u00e1sili bojov\u00fd poplach, rychle p\u0159et\u00ednali poutac\u00ed lana, zanech\u00e1vaj\u00edce ko\u0159ist ko\u0159ist\u00ed a mo\u0159e pln\u00e9 \u010dlun\u016f. Blok\u00e1dn\u00ed eskadra stoj\u00edc\u00ed nyn\u00ed proti Cosmao-Kerjulienovi aktu\u00e1ln\u011b pr\u00e1v\u011b pod velen\u00edm kontradmir\u00e1la Williama Carnegieho, hrab\u011bte z Northesku (jeho vlajka vl\u00e1la na stod\u011blov\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Britannia<\/em>), nyn\u00ed sp\u011b\u0161n\u011b formovala sv\u00e1 plavidla do bojov\u00e9ho tvaru a Britov\u00e9 m\u011bli nakonec i \u0161t\u011bst\u00ed. Bohu\u017eel pro spojence v kritick\u00e9m okam\u017eiku nenad\u00e1le ustal do t\u00e9 chv\u00edle Cosmao-Kerjulienovi p\u0159\u00edzniv\u00fd v\u00edtr a komodor, kter\u00fd si byl velice dob\u0159e v\u011bdom, o\u010d je jeho eskadra slab\u0161\u00ed (a mnoh\u00e9 lodi po\u0161kozeny z p\u0159edchoz\u00ed bitvy), okam\u017eit\u011b pochopil, \u017ee zvl\u00e1\u0161t\u011b nyn\u00ed po nen\u00e1vratn\u00e9 ztr\u00e1t\u011b momentu p\u0159ekvapen\u00ed nedok\u00e1\u017ee porazit \u010di zahnat ani tyto zbyl\u00e9 anglick\u00e9 lodi. Ov\u0161em odv\u00e1\u017en\u00fd, ale realistick\u00fd Bretonec byst\u0159e po\u010d\u00edtal i s t\u00edmto v\u00fdvojem.<\/p>\n

Zat\u00edmco Cosmaovy \u0159adov\u00e9 lodi nad\u00e1le man\u00e9vrovaly, jakoby cht\u011bly vstoupit do boje s britsk\u00fdmi, francouzsk\u00e9 fregaty a brigy dostaly pokyn, aby opustily k\u00fdlovou formaci a splnily hlavn\u00ed c\u00edl jeho akce. Zn\u00ed to mo\u017en\u00e1 neuv\u011b\u0159iteln\u011b, ale Britov\u00e9 v t\u00e9to kritick\u00e9 chv\u00edli nem\u011bli pohotov\u011b k dispozici \u017e\u00e1dn\u00e9 vlastn\u00ed fregaty. Bylo to v\u0161ak naprosto logick\u00e9 – touto dobou sp\u011bchaly s depe\u0161emi \u010di odvl\u00e9kaly do nedalek\u00e9ho Gibraltaru nejpo\u0161kozen\u011bj\u0161\u00ed vlastn\u00ed lodi. Tyto spojeneck\u00e9 rychl\u00e9 lodi, je\u017e unikly z\u00a0trafalgarsk\u00e9 apokalypsy beze ztr\u00e1t, tak nyn\u00ed za\u010daly beztrestn\u011b sb\u00edrat n\u00e1mo\u0159n\u00edky z \u010dlun\u016f i palub. Spojenci si dovolili dokonce tolik, \u017ee tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 britsk\u00e9 eskad\u0159e francouzsk\u00e1 fregata Th\u00e9mis<\/em> (tat\u00e1\u017e co pom\u00e1hala zachr\u00e1nit z\u00a0boji\u0161t\u011b Gravinovu Pr\u00edncipe de Asturias<\/em>) odvlekla do C\u00e1dizu i ochrnutou, ale st\u00e1le mocnou Alavovu vlajkovou lo\u010f Santa Ana <\/em>a Hortense<\/em> se pokou\u0161ela obdobn\u011b odvl\u00e9ci \u0161pan\u011blsk\u00e9 Neptuno<\/em>.<\/p>\n

Francouzi dokonce po kr\u00e1tk\u00e9m odporu anglick\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f dobyli nazp\u011bt na m\u011bl\u010din\u011b uv\u00edzlou Villeneuovu vlajkovou lo\u010f Bucentaure<\/em>, ale pozd\u011bji tento beznad\u011bjn\u011b rozbit\u00fd kor\u00e1b lo\u010f zase opustili a zap\u00e1lili. Britov\u00e9 si uv\u011bdomovali, \u017ee ztr\u00e1c\u00ed cennou ko\u0159ist a sna\u017eili se spojeneck\u00e9 lodi vytla\u010dit z boji\u0161t\u011b, ale slab\u00fd v\u00edtr (doslovn\u011b klid p\u0159ed bou\u0159\u00ed) nikomu nedovoloval v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed man\u00e9vry. Ob\u011b bitevn\u00ed eskadry zat\u00edm pomalou\u010dku soub\u011b\u017en\u011b pluly na sam\u00e9 hranic\u00ed \u00fa\u010dinn\u00e9ho dost\u0159elu a p\u0159es bujnou fantasii n\u011bkter\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed si vym\u011b\u0148ovaly jen ob\u010dasn\u00e9 v\u00fdst\u0159ely a o skute\u010dn\u00e9m boji nemohlo b\u00fdt \u0159e\u010di. Spojeneck\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi se tak poznen\u00e1hlu p\u0159ibli\u017eovaly k C\u00e1dizu, co\u017e \u010dinily vcelku ochotn\u011b, nebo\u0165 se p\u0159ibli\u017eovaly k bezpe\u010d\u00ed c\u00e1dizsk\u00e9ho z\u00e1toky, zat\u00edmco men\u0161\u00ed lodi vcelku neru\u0161en\u011b pokra\u010dovaly ve sv\u00e9 z\u00e1chran\u00e1\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ci.<\/p>\n

Prvn\u00ed f\u00e1ze Cosmao-Kerjulienovy protiofenz\u00edvy vyzn\u00edvala v t\u00e9to f\u00e1zi jako spojeneck\u00fd triumf, pak se ov\u0161em nad boji\u0161t\u011b n\u00e1hle vr\u00e1tila zd\u00e1nliv\u011b ji\u017e utichl\u00e1 bou\u0159e a zn\u00e1sobila francouzsko-\u0161pan\u011blskou trafalgarskou trag\u00e9dii. Zat\u00edmco britsk\u00e9 lodi dr\u017e\u00edc\u00ed se d\u00e1le od b\u0159ehu zav\u010das rozpoznaly nebezpe\u010d\u00ed a vesm\u011bs bezpe\u010dn\u011b unikly na voln\u00e9 mo\u0159e, spojeneck\u00e1 eskadra toto \u0161t\u011bst\u00ed nem\u011bla. Do bezpe\u010d\u00ed p\u0159\u00edstavu unikly jen n\u011bkter\u00e9 fregaty a dv\u011b francouzsk\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi, Cosma\u016fv Pluton<\/em> a Neptune<\/em> – t\u0159et\u00ed francouzsk\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f Indomptable<\/em> v\u0161ak najela na \u00fatesy a potopila se s v\u011bt\u0161inou p\u016fvodn\u00ed pos\u00e1dky i mo\u017en\u00e1 a\u017e stovkami jen ned\u00e1vno zachr\u00e1n\u011bn\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b smutn\u011bj\u0161\u00ed byla bilance \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed. N\u00e1mo\u0159n\u00edci fregaty Hortense<\/em> vlekouc\u00ed Vald\u00e9sovo Neptuno<\/em> museli p\u0159esekat poutac\u00ed lana a neovladateln\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f byla vzedmut\u00fdmi vlnami vyvr\u017eena na m\u011bl\u010dinu, z n\u00ed\u017e se ji ji\u017e nepoda\u0159ilo vyprostit. Tak\u00e9 lo\u010f San Francisco de As\u00eds<\/em> p\u0159i n\u00e1vratu do p\u0159\u00edstavu najela na m\u011bl\u010dinu uvnit\u0159 c\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toky, ale ta byla na rozd\u00edl od p\u0159edchoz\u00ed lodi pozd\u011bji vypro\u0161t\u011bna a zachr\u00e1n\u011bna. Ne u\u017e tak dal\u0161\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f Rayo<\/em>, kter\u00e1 zav\u010das strhla st\u011b\u017en\u011b a zakotvila na mo\u0159i, aby neskon\u010dila na \u00fatesech jako francouzsk\u00e1 Indomptable<\/em>. \u0160pan\u011bl\u00e9 v\u0161ak museli ji\u017e 24. r\u00e1no sejmout vlajku, nebo\u0165 prvn\u00ed kdo k Rayo<\/em> p\u0159iplul byla britsk\u00e1 \u0159adov\u00e1 lo\u010f Donegal <\/em>(74 d\u011bl, exfrancouzsk\u00e1 Hoche<\/em>, zajat\u00e1 1798 u Irska), kter\u00e1 sem pr\u00e1v\u011b dorazila z Gibraltaru. Av\u0161ak ani Britov\u00e9 se dlouho neradovali a 26. se jim stod\u011blov\u00e9 Rayo<\/em> utrhlo z vle\u010dn\u00fdch lan a najelo na pob\u0159e\u017e\u00ed.<\/p>\n

Je t\u0159eba podtrhnout, \u017ee prav\u00fdm a skute\u010dn\u00fdm v\u00edt\u011bzem tzv. druh\u00e9 bitvy u Trafalgaru byly p\u0159edev\u0161\u00edm nespoutan\u00e9 \u017eivly, kter\u00e9 velice t\u011b\u017ece zdecimovaly nesporn\u011b slab\u0161\u00ed, av\u0161ak p\u0159eci do t\u00e9 doby takticky naprosto triumfuj\u00edc\u00ed Cosmao-Kerjulienovu eskadru. V kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku tak Cosmaova akce skon\u010dila bezm\u00e1la fiaskem, neb bilanci ztr\u00e1t p\u0159es z\u00e1chranu Santa Any<\/em> je\u0161t\u011b o jednu lo\u010f roz\u0161\u00ed\u0159ilo, ale snad nikdo mu nevy\u010d\u00edtal z\u00e1m\u011br, neb se mu tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 v\u00edt\u011bzn\u00e9mu a nepom\u011brn\u011b siln\u011bj\u0161\u00edmu nep\u0159\u00edteli jeho pl\u00e1n dlouho da\u0159il zd\u00e1rn\u011b realizovat \u2013 ov\u0161em velk\u00e9 ztr\u00e1ty na lod\u00edch i \u017eivotech, by\u0165 je v p\u0159ev\u00e1\u017en\u00e9 m\u00ed\u0159e p\u0159ivodila nevypo\u010ditateln\u00e1 p\u0159\u00edroda, jej p\u0159ipravily o v\u011bt\u0161\u00ed sl\u00e1vu. Tento Bretonec se v\u0161ak i tak z\u00e1hy stane \u0161pan\u011blsk\u00fdm grandem 1. t\u0159\u00eddy a ji\u017e v\u00a0kv\u011btnu 1806 i francouzsk\u00fdm kontradmir\u00e1lem, je\u017e posl\u00e9ze v\u00a0letech 1812-14 povede toulonskou eskadru do jej\u00edch posledn\u00edch bitek za napoleonsk\u00e9 \u00e9ry.<\/p>\n

Z pohledu historie je dnes Cosmao-Kerjulienova akce t\u00e9m\u011b\u0159 zapomenuta a to naprosto nezaslou\u017een\u011b. P\u0159es tragick\u00e9 zavr\u0161en\u00ed jeho v\u00fdpad osvobodil jednu z nejlep\u0161\u00edch \u0161pan\u011blsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, uchr\u00e1nil zajet\u00ed mno\u017estv\u00ed spojeneck\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f a p\u0159edev\u0161\u00edm zachr\u00e1nil v\u00e1\u017en\u011b ot\u0159esenou v\u00edru spojenc\u016f v sebe sama. Tragick\u00e9 bylo, \u017ee v\u00a0kone\u010dn\u00e9m d\u016fsledku ve vzdut\u00fdch vln\u00e1ch zahynulo mnoho Francouz\u016f a \u0160pan\u011bl\u016f, je\u017e o dva dny d\u0159\u00edve unikli st\u0159el\u00e1m, jako\u017e i n\u011bkolik des\u00edtek Angli\u010dan\u016f zajat\u00fdch ve \u010dlunech a na palub\u00e1ch obsazen\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed. Nesporn\u00fdm psychologick\u00fdm \u00fasp\u011bchem byla Cosmaova akce i v tom ohledu, \u017ee se Collingwood nyn\u00ed natolik ob\u00e1val, aby pora\u017een\u00ed nez\u00edskali i dal\u0161\u00ed sv\u00e9 lodi nazp\u011bt, \u017ee tyto p\u0159i sebemen\u0161\u00edch obt\u00ed\u017e\u00edch nev\u00e1hal d\u00e1t rad\u011bji potopit.<\/p>\n

Britov\u00e9 tak byli v\u00a0dozvuc\u00edch k bitv\u011b u Trafalgaru pora\u017eeni dokonce t\u0159ikr\u00e1t. Nejprve nebyli s to uchr\u00e1nit svou ko\u0159ist p\u0159ed rozbou\u0159en\u00fdm mo\u0159em, pak nebyli s to \u00fa\u010dinn\u011b \u010delit neo\u010dek\u00e1van\u00e9mu spojeneck\u00e9mu v\u00fdpadu a nakonec v panick\u00e9 hr\u016fze p\u0159ed eventu\u00e1ln\u00edm dal\u0161\u00edm nep\u0159\u00e1telsk\u00fdm \u00fatokem i v\u00fdkyvy po\u010das\u00ed v\u011bt\u0161inu uko\u0159ist\u011bn\u00fdch lod\u00ed rad\u011bji sami preventivn\u011b potopili. Nejmohutn\u011bj\u0161\u00ed lodi z cel\u00e9 spojeneck\u00e9 flotily \u0161pan\u011blsk\u00e9 Sant\u00edsim\u011b Trinidad<\/em> i francouzsk\u00e9 Intr\u00e9pide<\/em> bylo ji\u017e 24. \u0159\u00edjna prora\u017eeno dno a oba pot\u00e1p\u011bj\u00edc\u00ed se vraky navrch zap\u00e1leny. Z\u00e1hy je obdobn\u011b na dno z britsk\u00e9 v\u016fle n\u00e1sledovaly dal\u0161\u00ed spojeneck\u00e9 lodi – Aigle,<\/em> Monarca<\/em> (ob\u011b 25. \u0159\u00edjna), Berwick<\/em> (27. \u0159\u00edjna), Argonauta<\/em> a San Agust\u00edn<\/em> (30. \u0159\u00edjna).<\/p>\n

Toto v\u0161e se d\u011blo \u010dasto jen proto, \u017ee se na obzoru objevily n\u011bjak\u00e9 plachty, t\u0159eba\u017ee je pochybn\u00e9, \u017ee tam n\u011bjak\u00e9 \u010d\u00edhaj\u00edc\u00ed francouzsk\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi \u010di alespo\u0148 fregaty v\u016fbec byly. Ale naprosto bezd\u016fvodn\u00e9 Britsk\u00e9 obavy nebyly, kdesi nedaleko se mohl potulovat kontraadmir\u00e1l Dumanoir le Pelley se sv\u00fdmi \u010dty\u0159mi uprchl\u00edky, jen\u017e se ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b pokusil proniknout Gibraltarem o po t\u00e9 zmizel Brit\u016fm v\u00a0nekone\u010dn\u00fdch d\u00e1lav\u00e1ch Atlantiku. Kdesi v\u00a0oblasti Biskajsk\u00e9ho z\u00e1livu na mo\u0159i st\u00e1le operoval i Allemand, a zjevil-li se znenad\u00e1n\u00ed p\u0159ed C\u00e1dizem ji\u017e jednou, mohl toto u\u010dinit i podruh\u00e9. P\u0159esto potopen\u00ed tolika ko\u0159ist\u00edch lod\u00ed bylo roku 1805 legitimn\u00edm, t\u0159eba\u017ee ukvapen\u00fdm, krokem \u2013 ov\u0161em kdy\u017e o 144 let pozd\u011bji poslali ke dnu lo\u010f Implacable<\/em> (u Trafalgaru fr. Duguay-Trouin<\/em>) bylo to ji\u017e zlo\u010dinem v\u016f\u010di historick\u00e9 pam\u00e1tce…<\/p>\n

Trafalgarsk\u00e1 \u201ebitva\u201c o ko\u0159ist definitivn\u011b skon\u010dila 31. \u0159\u00edjna 1805. Toho dne byly shodou okolnost\u00ed zni\u010deny posledn\u00ed dv\u011b nep\u0159\u00edm\u00e9 ob\u011bti t\u00e9to bitvy \u2013 Angli\u010dan\u00e9 odt\u00e1hli na hlub\u0161\u00ed vodu a nechali utonout pro \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 odvle\u010den\u00ed do Gibraltaru beznad\u011bjn\u011b rozbit\u00e9 Rayo<\/em>, zat\u00edmco \u0160pan\u011bl\u00e9 definitivn\u011b odepsali sv\u00e9 nevyprostiteln\u00e9 Neptuno<\/em> a zap\u00e1lili jej… Z ohromn\u00e9ho mno\u017estv\u00ed 18 v bitv\u011b u Trafalgaru uko\u0159ist\u011bn\u00fdch spojeneck\u00fdch lod\u00ed, tak Britov\u00e9 nakonec uchovali a do anglick\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f odvlekli pouh\u00e9 \u010dty\u0159i \u2013 \u0161pan\u011blsk\u00e9 San Juan de Nepomuceno <\/em>(v kr\u00e1lovsk\u00e9m n\u00e1mo\u0159nictvu toliko jako San Juan<\/em>), San<\/em> Ildefonso<\/em>, Bahama<\/em> a francouzskou Swiftsure <\/em>(do Royal Navy<\/em> kv\u016fli duplicit\u011b jmen za\u0159azena jako Irresistible<\/em>).<\/p>\n

Pozd\u011bji v listopadu k tomuto v\u00fd\u010dtu uko\u0159ist\u011bn\u00fdch lod\u00ed p\u0159ibyly je\u0161t\u011b ony \u010dty\u0159i v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 Dumanoirovy lodi, \u010d\u00edm\u017e lo\u010fstva spojenc\u016f ztratila 25 z pod Villeneuveovo velen\u00ed re\u00e1ln\u011b sv\u011b\u0159en\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed, ani\u017e by potopila \u010di zajala by\u0165 i jen jedin\u00fd z nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch bitevn\u00edch kor\u00e1b\u016f. K\u00a0posledn\u00edm ztr\u00e1t\u00e1m v\u00a0p\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1vaznosti k\u00a0Trafalgaru toti\u017e do\u0161lo na po\u010d\u00e1tku listopadu nedaleko Ferrolu, kde cht\u011bl nal\u00e9zt asyl kontradmir\u00e1l Dumanouir le Pelley, jeho\u017e \u00fa\u010dast na trafalgarsk\u00e9 bitv\u011b byla tristn\u00ed a eliminov\u00e1n\u00ed jeho lod\u00ed fakticky vymazalo teoretickou materi\u00e1ln\u00ed p\u0159evahu spojenc\u016f. Jak ji\u017e bylo nadneseno v\u00a0popisu bitvy, striktn\u011b odm\u00edtnout je t\u0159eba toliko roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 tvrzen\u00ed, \u017ee si bitevn\u00ed v\u0159avy za sebou nev\u0161\u00edmal a pokra\u010doval nevzru\u0161en\u011b v\u00a0p\u016fvodn\u00edm kurzu \u2013 ten by jej toti\u017e p\u0159ivedl do C\u00e1dizu a nebyl by smutn\u00fdm hrdinou n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch ud\u00e1lost\u00ed.<\/p>\n

Dumanoir pot\u00e9 co couvl p\u0159ed Louisovou eskadrou st\u0159e\u017e\u00edc\u00ed Gibraltarskou \u00fa\u017einu zauva\u017eoval, \u017ee se uch\u00fdl\u00ed ke Kan\u00e1rsk\u00fdm ostrov\u016fm, ale i tam hrozil st\u0159et s\u00a0nep\u0159\u00edtelem a tak zam\u00ed\u0159il na sever, spojit se s\u00a0Allemandem \u010di uch\u00fdlit se do bezpe\u010d\u00ed Ferrolu nebo event. doplout a\u017e do Rochefortu. 2. listopadu v\u0161ak nav\u00e1zaly u mysu Finisterre s\u00a0Francouzi kontakt britsk\u00e9 fregaty a Dumanoirovi se ji\u017e nepoda\u0159ilo je set\u0159\u00e1st, t\u0159eba\u017ee Ferrol rad\u011bji minul. Komodor Richard J. Strachan se mu pov\u011bsil na paty se \u010dty\u0159mi \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi a \u010dty\u0159mi fregatami a 4. listopadu Francouze u mysu Vil\u00e1n (fr. Villano) u\u0161tval a p\u0159inutil k\u00a0boji. Za cenu 24 mrtv\u00fdch a 111 zran\u011bn\u00fdch Brit\u016f, oproti tak\u0159ka 750 ob\u011btem na francouzsk\u00e9 stran\u011b (mezi zran\u011bn\u00fdmi byl i Dumanoir), p\u0159inutil Strachan postupn\u011b v\u0161echna \u010dty\u0159i protivn\u00edkova plavidla ke kapitulaci.<\/p>\n

\u00a0Chceme-li v\u0161ak zkompletovat st\u011b\u017eejn\u00ed operace francouzsk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva roku 1805, chce to zm\u00ednit i divizi lorientskou, t\u0159eba\u017ee ztr\u00e1ty neutrp\u011bla. Bylo o\u010dek\u00e1v\u00e1no, \u017ee se p\u0159ipoj\u00ed k\u00a0vypluv\u0161\u00ed eskad\u0159e brestsk\u00e9, ale proto\u017ee tato se z\u00a0p\u0159\u00edstavu neprosm\u00fdkla, z\u016fstala i tato divize na kotv\u00e1ch v\u00a0pon\u011bkud ji\u017en\u011bj\u0161\u00edm Lorientu. Tedy \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b to p\u0159estalo platit 23. z\u00e1\u0159\u00ed, kdy Chef de division<\/em> Jean-Mathieu-Adrien Lhermitte vyu\u017eil p\u0159\u00edle\u017eitosti a prosm\u00fdkl se z Lorientu na mo\u0159e s \u0159adovou lod\u00ed R\u00e9gulus<\/em> (74) a n\u011bkolika men\u0161\u00edmi plavidly. \u00dakolem jeho\u00a0formace bylo vn\u00e9st do britsk\u00fdch \u0159ad chaos a napadat obchodn\u00ed lodi v\u00a0ji\u017en\u00edm Atlantiku, neb se i zde st\u00e1le \u010dast\u011bji formovaly do konvoj\u016f. Po misi jen\u017e jej zavedla do Guinejsk\u00e9ho z\u00e1livu, k\u00a0pob\u0159e\u017e\u00ed Braz\u00edlie a po prosm\u00fdknut\u00ed se soustavou Mal\u00fdch Antil, doplul Lhermite se svou vlajkovou lod\u00ed i mal\u00fdm konvojem ko\u0159istn\u00edch plavidel 2. \u0159\u00edjna 1806 \u0161\u0165astn\u011b do Brestu.<\/p>\n

Ani des\u00edtky Lhermitem a Allemandem zajat\u00fdch britsk\u00fdch obchodn\u00edch lod\u00ed ov\u0161em nemohly vyv\u00e1\u017eit nesm\u00edrn\u00e9 ztr\u00e1ty na bitevn\u00edch plavidlech, je\u017e Francie a \u0160pan\u011blsko v\u00a0tzv. trafalgarsk\u00e9 kampani utrp\u011bly. Toto v\u0161e m\u011blo velik\u00fd vliv na ji\u017e beztak nep\u0159\u00edzniv\u00fd pom\u011br sil na mo\u0159i, ale n\u00e1mo\u0159n\u00ed v\u00e1lka rozhodn\u011b neskon\u010dila, pouze nabrala nov\u00e9 formy. Trafalgarsk\u00e1 katastrofa byla vinou politiky samotn\u00e9ho c\u00edsa\u0159e je\u0161t\u011b umocn\u011bna na ja\u0159e roku 1808, kdy Pyrenejsk\u00fd poloostrov zachv\u00e1til plamen protifrancouzsk\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed. V jeho\u017e d\u016fsledku v\u00e1lkou sice notn\u011b zdecimovan\u00e9, ale st\u00e1le neopomenuteln\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo bylo d\u00edlem zni\u010deno a d\u00edlem p\u0159e\u0161lo do t\u00e1bora Napoleonov\u00fdch nep\u0159\u00e1tel. Nemen\u0161\u00ed ranou pak byla ztr\u00e1ta v\u011bt\u0161iny \u0161pan\u011blsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch z\u00e1kladen (tj. i latinskoamerick\u00fdch a filip\u00ednsk\u00fdch), v\u010detn\u011b francouzsk\u00fdch lod\u00ed tou dobou zde pr\u00e1v\u011b kotv\u00edc\u00edch (mj. Atlas<\/em> Villeneuvem ponechan\u00fd ve Vigu).<\/p>\n

Kdy\u017e plamen povst\u00e1n\u00ed za\u017eehl i C\u00e1diz, ocitl se admir\u00e1l Rosily, kter\u00fd doslova p\u00e1r dn\u016f po trafalgarsk\u00e9 katastrof\u011b p\u0159evzal velen\u00ed nad \u017ealostn\u00fdm zbytkem druhdy mocn\u00e9 francouzsk\u00e9 eskadry, r\u00e1zem ve zcela bezv\u00fdchodn\u00e9m postaven\u00ed. Sev\u0159en\u00ed mezi n\u011bkdej\u0161\u00edmi \u0161pan\u011blsk\u00fdmi spolubojovn\u00edky (nyn\u00ed pod velen\u00edm admir\u00e1la Juana Morena), pob\u0159e\u017en\u00edmi bateriemi i anglickou blok\u00e1dn\u00ed eskadru bylo vskutku zni\u010duj\u00edc\u00ed, a nav\u00edc zde byli Francouzi zcela od\u0159\u00edznuti od p\u0159\u00edsunu z\u00e1sob, jako\u017e i bez re\u00e1ln\u00e9 mo\u017enosti \u00faniku. K p\u0159\u00edstavu sice usilovn\u011b pochodoval gener\u00e1l Dupont, ale v\u00fdsledek jeho sna\u017een\u00ed zakon\u010den\u00fd kapitulac\u00ed u Bail\u00e9nu je dostate\u010dn\u011b zn\u00e1m\u00fd. Rosilymu tak posl\u00e9ze po hrd\u00e9m, ale od po\u010d\u00e1tku beznad\u011bjn\u00e9m vzdoru, nezbylo ne\u017e d\u00e1t 14. \u010dervna 1808 sejmout francouzsk\u00e9 trikol\u00f3ry na znamen\u00ed neodvratiteln\u00e9 kapitulace.<\/p>\n

EPILOG<\/strong><\/p>\n

Mo\u017en\u00e1 by bylo vhodn\u00e9 zm\u00ednit, \u017ee se v\u00a0prosinci 1805, vyu\u017e\u00edvaj\u00edce toho, \u017ee Cornwallise zahnala bou\u0159e od breta\u0148sk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed, na mo\u0159e prosm\u00fdkly i dv\u011b divize brestsk\u00e9, a t\u0159eba\u017ee tato operace nem\u011bla ji\u017e s\u00a0trafalgarskou kampan\u00ed p\u0159\u00edmou vazbu, tragickou bilanci t\u00e9to je\u0161t\u011b umocnila. Admir\u00e1l Corentin-Urbain de Leissegues vyplul z Brestu 13. prosince 1805 s\u00a0trojpalubn\u00edkem Imperial<\/em> (120 d\u011bl), \u010dtve\u0159ic\u00ed dal\u0161\u00edch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a dv\u011bmi fregatami. Zam\u00ed\u0159il se zhruba tis\u00edcovkou voj\u00e1k\u016f a nezbytn\u00fdmi z\u00e1sobami k San Domingu (dnes Ciudad Trujillo v\u00a0Dom. Rep.), v\u00a0optim\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b m\u011bl b\u00fdt dal\u0161\u00edm c\u00edlem t\u00e9to formace p\u0159epad n\u011bjak\u00fdch konvoje. Leisseguesova divize potkala konvoj z\u00a0irsk\u00e9ho Corku sm\u011b\u0159uj\u00edc\u00ed na Jamaiku, kter\u00fd nejen\u017ee se stihl v\u010das rozpt\u00fdlit, ale navrch jedna z lod\u00ed zalarmovala viceadmir\u00e1la Duckwortha, je\u017e k\u0159i\u017eoval p\u0159ed C\u00e1dizem.<\/p>\n

Ten ne\u010dekaje ani na Collingwoodovo svolen\u00ed, odtud st\u00e1hl \u010d\u00e1st sv\u00fdch blok\u00e1dn\u00edch lod\u00ed a zam\u00ed\u0159il k\u00a0Antil\u00e1m, povol\u00e1vaje k\u00a0sob\u011b i admir\u00e1la Louise od Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrov\u016f. Intuice mu p\u0159\u00e1la a zam\u00ed\u0159il proto spr\u00e1vn\u011b k\u00a0p\u0159\u00edstavu San Domingo, kam nasm\u011broval i kontradmir\u00e1la Cochranea z Barbadosu. Francouzsk\u00fd admir\u00e1l, kter\u00fd v\u00a0mezidob\u00ed ji\u017e stihl posily i z\u00e1soby vylo\u017eit, nem\u00ednil riskovat, \u017ee zde bude zablokov\u00e1n a p\u0159esila nep\u0159\u00edtele je\u0161t\u011b naroste, a proto se odv\u00e1\u017en\u011b rozhodl p\u0159ijmout bitvu, a\u010d co do po\u010dtu \u0159adov\u00fdch lod\u00ed byl v\u00a0oslaben\u00ed 5 ku 7 a jeho protivn\u00edk m\u011bl p\u0159evahu 4 ku 3 i v\u00a0doprovodn\u00fdch plavidlech. K\u00a0bitv\u011b do\u0161lo 6. \u00fanora 1806 bezprost\u0159edn\u011b p\u0159ed p\u0159\u00edstavem a Leissegues se za svou odvahu se zlou pot\u00e1zal. Francouzi se bili state\u010dn\u011b, mohutn\u00fd Imperial<\/em> v\u0161ak najel na m\u011bl\u010dinu, stejn\u011b jako Diomede<\/em> (74) a ob\u011b lodi byly n\u00e1sledn\u011b zni\u010deny vlastn\u00edmi pos\u00e1dkami. Zbyl\u00e9 t\u0159i \u0159adov\u00e9 se sice zr\u00e1dn\u00e9 m\u011bl\u010din\u011b dok\u00e1zaly vyhnout (fregaty tudy propluly a unikly), ale po marn\u00e9m vzdoru proti zdrcuj\u00edc\u00ed p\u0159esile byly zajaty, stejn\u011b jako posl\u00e9ze i ne\u0161\u0165astn\u00fd admir\u00e1l s\u00e1m.<\/p>\n

Druh\u00e1 Willaumezova divize tvo\u0159en\u00e1 \u0161esti \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi a dv\u011bma fregatami m\u011bla podstatn\u011b del\u0161\u00ed \u017eivotnost a jist\u00e9m ohledu i lep\u0161\u00ed osud, neb p\u011bt z osmi lod\u00ed z\u00a0t\u00e9to formace se do Francie navr\u00e1tilo, by\u0165 i rozpt\u00fdlen\u011b. Jean-Baptiste-Philibert Willaumez s\u00a0svou admir\u00e1lskou vlajkou vzty\u010denou nad osmdes\u00e1tid\u011blovou lod\u00ed Foudroyant <\/em>vedl v\u00a0ji\u017en\u00edm Atlantiku a Karibiku regul\u00e9rn\u00ed korz\u00e1rskou v\u00e1lku a navrch v\u00a0\u010dervenci 1806 napadl ostrovy Montserrat a St.Kitts. Royal Navy<\/em> se jeho divizi jako celek nikdy nepoda\u0159ilo vystopovat a za zni\u010den\u00ed t\u00e9to formace nakonec mohli pod\u011bkovat hurik\u00e1nu. Ten v\u00a0srpnu 1806 severn\u011b od Velk\u00fdch Antil Willaumezovu divizi rozehnal, by\u0165 i \u017e\u00e1dnou z\u00a0francouzsk\u00fdch lod\u00ed p\u0159\u00edmo nepotopil, admir\u00e1lovu z\u00e1\u0161kodnickou misi r\u00e1zn\u011b ukon\u010dil.<\/p>\n

Britov\u00e9 dok\u00e1zali polapit jedin\u00e9 plavidlo protivn\u00edka, ale pos\u00e1dka bou\u0159\u00ed poni\u010den\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Imp\u00e9tuoux <\/em>(74), tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 sil\u00e1m komodora Williama Hargooda (2\u00d774 a 1\u00d736) rad\u011bji zni\u010dila svou lo\u010f najet\u00edm na severoamerick\u00fd b\u0159eh, ne\u017eli by ji vydala nep\u0159\u00edteli. Nicm\u00e9n\u011b p\u011bt ztracen\u00fdch lod\u00ed, z\u00a0toho \u010dty\u0159 \u0159adov\u00fdch (by\u0165 dv\u011b z\u00a0nich se pozd\u011bji se zna\u010dnou prodlevou vr\u00e1tily dom\u016f), jen umocnilo tragickou bilanci z\u00a0kampan\u00ed roku 1805. A aby v\u00fd\u010det ztracen\u00fdch bitevn\u00edch kor\u00e1b\u016f byl kompletn\u00ed, pak je t\u0159eba je\u0161t\u011b zm\u00ednit zajet\u00ed Durand-Linoisovy lodi Marengo<\/em> (74) a doprovodn\u00e9 fregaty, vracej\u00edc\u00edch se kv\u016fli nutn\u00fdm oprav\u00e1m z\u00a0admir\u00e1lovy mise v\u00a0Indick\u00e9m oce\u00e1nu. K\u00a0fat\u00e1ln\u00edmu st\u0159etu s\u00a0eskadrou viceadmir\u00e1la Johna B. Warrena do\u0161lo z\u00e1padn\u011b od Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrov\u016f v b\u0159eznu 1806.<\/p>\n

Kdy\u017e Napoleon mohl znovu alespo\u0148 teoreticky za\u010d\u00edt p\u0159em\u00fd\u0161let o invazi (v\u00fdznamnou n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladnou, na n\u00ed\u017e ji\u017e k\u00a0roku 1809 p\u0159i Walcherensk\u00e9 operaci bylo k\u00a0event. nasazen\u00ed p\u0159ichyst\u00e1no 19 zbrusu nov\u00fdch francouzsk\u00fdch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Missiessyho tzv. \u0160eldsk\u00e9 eskadry, se v\u00a0mezidob\u00ed staly belgick\u00e9 Antverpy), ukon\u010dilo jeho sny o c\u00edsa\u0159sk\u00e9m orlu nad Towerem 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1811. Tohoto osudn\u00e9ho, av\u0161ak velice opom\u00edjen\u00e9ho dne se konal \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd n\u00e1jezd Royal Navy<\/em> na Boulogne, kdy se Brit\u016fm za pomoci z\u00e1paln\u00fdch lodic a raket poda\u0159ilo sp\u00e1lit v\u011bt\u0161inu ve\u00a0zdej\u0161\u00edm p\u0159\u00edstavu nashrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch invazn\u00edch plavidel. Od tohoto okam\u017eiku cesta k\u00a0poko\u0159en\u00ed Lond\u00fdna vedla toliko p\u0159es d\u016fslednou hospod\u00e1\u0159skou blok\u00e1du, tj. cestou, je\u017e c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f a jeho Velkou arm\u00e1du posl\u00e9ze zavedla do Ruska.<\/p>\n

PRAMENY:<\/p>\n

CARTIER, Raymond: L\u2018aventure de la Marine. Larousse, Paris 1973
\nCOSTELLE, Daniel: Histoire de la Marine, Larousse, Paris 1979
\nDEANE, Anthony N.: Nelson\u2018s Favoirite: HMS Agamemnon at War 1781-1809. Chatham Publishing, London 1996
\nDURO, Ces\u00e1reo Fernandez: Armada Espa\u00f1ola. Museo Navale, Madrid 1973
\nDYSKANT, J\u00f3sef W.: Trafalgar 1805, Dom Wydawniczy Bellona, Warszawa 2002
\nFIRST, P.-PATO\u010cKA, V.: Plachty nad oce\u00e1nem. Polytechnick\u00e1 kni\u017enice, Praha 1972
\nGARDINER, Robert (Edit.): The Campaign of Trafalgar 1803-1805, Chatham Pictorial Histories, Lon-don 1997
\nGARDNIER, Robert: The Line of Battle, the Sailing Warships 1650-1840. Conway Maritime Press, Lon-don 1992
\nGERLACH, Krzysztof: Suplement do \u201eTrafalgaru\u201c J\u00f3zefa W. Dyskanta. In: Morza, statki i okr\u0119ty (Ma-gazyn milo\u015bnik\u00f3w spraw morskich i okr\u0119towych) 2\/2003, Warszawa
\nt\u00fd\u017e: Legendy silniejsze od prawdy. In: Morza, statki i okr\u0119ty 4\/2001, Warszawa
\nt\u00fd\u017e: Santisima Trinidad; Najwi\u0119kszy okr\u0119t bitwy pod Trafalgarem. In: Morza, statki i okr\u0119ty 5\/1998, War-szawa
\nt\u00fd\u017e: Ostatnie hiszpa\u0144skie tr\u00f3jpok\u0142adowce. In: Morza, statki i okr\u0119ty 1\/2004, Warszawa
\nt\u00fd\u017e: Historia artylerii okr\u0119towej w XVIII i XIX wieku. In: Morza, statki i okr\u0119ty 1\/2002, Warszawa
\nt\u00fd\u017e: Czy z karonad strzelano granatmi, czyli cz\u0119\u015b\u0107 druga historii artylerii okr\u0119towej w XVIII i XIX wieku. In: Morza, statki i okr\u0119ty 4\/2002, Warszawa
\nt\u00fd\u017e: Co naprawd\u0119 wynalaz\u0142 Paixhans \u2013 czyli cz\u0119\u015b\u0107 trzecia historii artilerii okr\u0119towej w XVIII i XIX wieku. In: Morza, statki i okr\u0119ty 1\/2003, Warszawa
\nGOZDAWA-GO\u0141\u0118BIOWSKI, Jan: Wojny morskie 1775-1851 (od rewolucji ameryka\u0144skiej do wojny w Urugwaju). Wydawnictwo Lampart, Warszawa 2001
\nHAYTHORNTHWAITE, Philip J.: Napoleon\u2018s Military Machine. Guild Publishing, London 1988
\nt\u00fd\u017e: Nelson\u2018s Navy. Osprey Military (Elite), London 1993
\nt\u00fd\u017e: Wellington\u2018s Military Machine. Guild Publishing, London 1989
\nHARBRON, John D.: Trafalgar and the Spanish Navy. London 1988
\nHOWARTH, David: Trafalgar, the Nelson touch. Galahad Books, New York 1969
\nHYNE, C. J. Cutcliffe: Trafalgar, 21. october 1805; in: Battles of the Nineteenth Century. Cassell and Company, London, Paris & Melbourne 1897
\nHYNEK, V.-KLU\u010cINA, P.: V\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi 1. Na\u0161e vojsko, Praha 1985
\nCHARTRAND, Ren\u00e9: Napoleon\u2018s Sea Soldiers. Osprey Publishing (MAA), London 1990
\nISRAEL, H.-GEBAUER, J.: Segelkriegsschiffe. Milit\u00e4rverlag der DDR, Berlin 1982
\nJAMES, William M.: The Naval History of Great Britain: During the French Revolutionary and Napole-onic Wars. Vol. I.-VI., Conway Maritime Press, London 2002 (repr. 1836-9)
\nJENKINS, H. E.: Historie de la Marine Fran\u00e7aise. Albin Michel, Paris 1977
\nJORDAN, Gerald: Nelson \u2013 Trafalgar 1805; in: Great Battles of the Royal Navy, Arms and Armour Press, London 1994
\nKOSIARZ, Edmund: N\u00e1morn\u00e9 bitky. Tatran, Bratislava 1978
\nKOVA\u0158\u00cdK, Ji\u0159\u00ed: Korz\u00e1\u0159i francouzsk\u00e9 revoluce. Akcent, T\u0159eb\u00ed\u010d 2001
\nLAVERY, Brian: Nelsons\u2018s Navy: The Ships, Men and Organisation 1793-1815. Naval Institute Press, Annapolis 2000 (repr. 1989)
\nt\u00fd\u017e: The Ship of the Line. Conway Maritime Press, London 1983
\nPACOCK, Thomas (Tom): Horatio Nelson. Bodley Head, London 1987
\nPIVKA, Otto von: Navies in the Napoleonic Wars. Newton Abbot 1980
\nPOPE, Dudley: Life in Nelson\u2018s Navy. Naval Institute Press, Annapolis 1996 (repr. 1981)
\nRONCI\u00c8RE, Charles de La: Historie de la Marine Fran\u00e7aise, T. 1\u20136. Plon 1909-1936
\nRONCI\u00c8RE, Ch. de La \u2013 Clerc-Rampal, G.: Historie de la Marine Fran\u00e7aise. Librairie Larousse, Paris 1935
\nSIX, Georges: Dictionnaire biographique des g\u00e9n\u00e9raux & amiraux fran\u00e7ais de la R\u00e9volution et de l\u2018Empire (1792-1814), Librairie historique et nobiliarie, T. 1\u20132. Paris 1934 (reprint)
\nTRACY, Nicholas: Nelson\u2018s Battles: The Art of Victory in the Age of Sail. Chatham Publishing, London 1996
\nTRUCHANOVSKIJ, Vladim\u00edr: Osud admir\u00e1la Nelsona. Mlad\u00e1 fronta, Praha 1992
\nZ nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edch internetov\u00fdch:
\nhttp:\/\/www.nelson-society.org.uk<\/a><\/p>\n

Karel \u0158ezn\u00ed\u010dek<\/p>\n

P\u0159\u00edlohy:<\/p>\n