{"id":14206,"date":"2018-10-21T10:26:10","date_gmt":"2018-10-21T08:26:10","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=14206"},"modified":"2024-11-27T15:32:49","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:49","slug":"trafalgarska-epopej-medailonky-desitky-admiralu","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/trafalgarska-epopej-medailonky-desitky-admiralu\/","title":{"rendered":"Trafalgarsk\u00e1 epopej – medailonky des\u00edtky admir\u00e1l\u016f"},"content":{"rendered":"

P\u0159\u00edloha ke studii Karla \u0158ezn\u00ed\u010dka Trafalgarsk\u00e1 epopej<\/a> ze sborn\u00edku Bitva u Slavkova a v\u00e1lka roku 1805<\/a>, vydan\u00e9ho p\u0159i 200. v\u00fdro\u010d\u00ed nakladatelstv\u00edm Akcent.<\/p>\n

Mnoz\u00ed z v\u00e1s si jist\u011b polo\u017e\u00ed ot\u00e1zku pro\u010d des\u00edti, kdy\u017e jich u Trafalgaru bojovalo jen dev\u011bt (ba sp\u00ed\u0161e jen osm), ale j\u00e1 jsem usoudil, \u017ee si v\u0161ici z pohledu cel\u00e9 kampan\u011b i d\u011bjinn\u00e9 spravedlnosti tento n\u00e1\u0161 mal\u00fd hold pln\u00fdm pr\u00e1vem zaslou\u017e\u00ed! No, a pro po\u0159\u00e1dek na tomto m\u00edst\u011b rad\u011bji podotknu, \u017ee t\u0159i zde uveden\u00ed \u0160pan\u011bl\u00e9 \u201ev origin\u00e1le\u201c nebyli nositeli titul\u016f admir\u00e1l\u016f (Almirante), ale toliko ekvivalent\u016f v Armad\u011b (v\u00e1le\u010dn\u00e9m lo\u010fstvu) t\u011bmto hodnostem odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch. A tento exkurs do \u0161pan\u011bl\u0161tiny jsem neu\u010dinil jen tak \u2013 dal\u0161\u00edm d\u016fvodem je oz\u0159ejm\u011bn\u00ed onoho \u201eY\u201c ve jm\u00e9nech dvou z nich. Toto \u201ep\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no\u201c se odvozuje od matky (zejm\u00e9na u aristokracie), podle jej\u00edho rodn\u00e9ho jm\u00e9na (by\u0165 zvl\u00e1\u0161t\u011b u Graviny ona \u201eNeapol\u201c sv\u00e1d\u00ed i k jin\u00fdm v\u00fdklad\u016fm), ale v praxi se u\u017e\u00edv\u00e1 \u0159\u00eddce a z mnoha p\u0159\u00ed\u010din (nap\u0159. \u201evztah\u016f\u201c, \u010di spole\u010densk\u00e9 \u201enerovnosti\u201c obou rodin) nemuselo b\u00fdt p\u0159ipojeno v\u016fbec. U Nelsona v\u0161ak m\u011blo ono Y v\u00fdznam zcela jin\u00fd, hrdobeck\u00fd a naprosto zcestn\u00fd \u2013 symbolizovalo nelibost, \u017ee po Ab\u00fakiru od sv\u00e9ho panovn\u00edka neobdr\u017eel odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u0161lechtick\u00fd predik\u00e1t, vzdorn\u011b jej tedy p\u0159ijal od kr\u00e1le neapolsk\u00e9ho.<\/p>\n

B R I T O V\u00a0\u00c9<\/h4>\n

NELSON (Y BRONTE), Horatio (29.IX.1758\u201321.X.1805)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Nen\u00ed zvykem za\u010d\u00ednat portr\u00e9t legendy invektivou, ale fakta jsou takov\u00e1, \u017ee neb\u00fdt Caldera, a muset Villeneuva zastavovat a\u017e Cornwallisova Channel Fleet<\/em>, tak by Nelsonovu \u017eivotn\u00ed pou\u0165 nezavr\u0161ily trafalgarsk\u00e9 vav\u0159\u00edny, ale neminul by jej vojensk\u00fd soud. Nutno p\u0159iznat, \u017ee v\u00a0jist\u00e9m smyslu po z\u00e1sluze, neb kam by vedlo, kdyby ka\u017ed\u00fd d\u016fstojn\u00edk tak \u010dasto beztrestn\u011b \u010dinil co si s\u00e1m umanul!? Nelson byl nesporn\u011b jeden z\u00a0nejlep\u0161\u00edch n\u00e1mo\u0159n\u00edch velitel\u016f v\u0161ech dob, ale z\u00e1rove\u0148 i d\u00edt\u011b \u0161t\u011bst\u011bny, neb mnoz\u00ed za v\u00fdrazn\u011b m\u00e9n\u011b stanuli p\u0159ed poprav\u010d\u00ed \u010detou…<\/p>\n

Horatio se narodil do po\u010detn\u00e9\u00a0rodiny anglik\u00e1nsk\u00e9ho reverenda v\u00a0Burnham-Thorpe v\u00a0Norfolku Edmunda Nelsona. Neb\u00fdt mat\u010dina bratra kapit\u00e1na Maurice Sucklinga, nejsp\u00ed\u0161e by se nikdy tento nedu\u017eiv\u00fd chlapec n\u00e1mo\u0159n\u00edm d\u016fstojn\u00edkem nestal, ale on si to umanul a str\u00fdc mu pom\u00e1hal, p\u0159edpisy nep\u0159edpisy. K 1. lednu 1771 je tak Nelson zaps\u00e1n rovnou jako podporu\u010d\u00edk (Midshipman<\/em>, vy\u017eadoval min. 18 let v\u011bku a 4 roky praxe) na Sucklingov\u011b \u0159adov\u00e9 lodi Raisonnable<\/em>. Proto\u017ee z\u00a0v\u00e1lky se \u0160pan\u011blskem o Falklandy se\u0161lo, byl str\u00fdc p\u0159elo\u017een na Triumph<\/em> kotv\u00edc\u00ed na \u0159ece Medway a Horatia vzal s sebou.<\/p>\n

Nelson z\u016fst\u00e1val nomin\u00e1ln\u011b \u010dlenem pos\u00e1dky Stucklingovy nov\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi, ale str\u00fdc jej zbavil nudy rutinn\u00ed slu\u017eby v\u00a0p\u0159\u00edstavu a Horatia \u201ep\u016fj\u010doval\u201c na nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00ed mise. V\u00a0relativn\u011b \u00fatl\u00e9m v\u011bku tak za sebou m\u011bl obchodn\u00ed plavbu do Karibiku, mapov\u00e1n\u00ed posun\u016f m\u011bl\u010din v\u00a0\u00fast\u00ed Tem\u017ee a str\u00fdc mu zajistil i \u00fa\u010dast na prv\u00e9 britsk\u00e9 arktick\u00e9 v\u00fdprav\u011b (1773). Na palub\u011b fregaty Seahorse<\/em> se vydal i do Indick\u00e9ho oce\u00e1nu, kde v\u0161ak v\u00e1\u017en\u011b ocho\u0159el. Na palub\u011b fregaty Dolphin<\/em> se po 18 m\u011bs\u00edc\u00edch, kdy nav\u0161t\u00edvil p\u0159\u00edstavy africk\u00e9, indick\u00e9, persk\u00e9 i tureck\u00e9, vr\u00e1til do vlasti, aby se zde zotavil.<\/p>\n

Nelson zjistil, \u017ee str\u00fdc v\u00a0mezidob\u00ed pov\u00fd\u0161il a byl na je\u0161t\u011b vlivn\u011bj\u0161\u00edm postu inspektora. Na jeho doporu\u010den\u00ed se Horatio b\u011bhem rekonvalescence sv\u011bdomit\u011b p\u0159ipravoval na d\u016fstojnick\u00e9 zkou\u0161ky, kter\u00e9 slo\u017eil 9. dubna 1777. Doporu\u010den\u00ed byla skv\u011bl\u00e1, v\u011bdomosti i odslou\u017een\u00e1 l\u00e9ta hodnosti poru\u010d\u00edka odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed, nebylo co \u0159e\u0161it \u2013 komise v\u0161ak jaksi p\u0159ehl\u00e9dla v\u011bk, ale historie se pak u\u017e nept\u00e1 pro\u010d… Sehnat odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed post na fregat\u011b Lowestoffe<\/em> pluj\u00edc\u00ed na Jamaiku do z\u00e1padoindick\u00fdch (karibsk\u00fdch) vod, kde bylo hlavn\u00ed ohnisko boj\u016f proti rebeluj\u00edc\u00edm americk\u00fdm koloni\u00edm, byla pro Nelsonova str\u00fdce ji\u017e formalita, by\u0165 se t\u00edm Horatio dostal ze\u00a0sf\u00e9ry jeho vlivu.<\/p>\n

Mlad\u00fd Nelson byl v\u0161estrann\u011b horliv\u00fd, schopn\u00fd a navrch vysoce kultivovan\u00fd d\u016fstojn\u00edk, a zde daleko od str\u00fdce si z\u00edskal nov\u00e9ho protektora, j\u00edm se stal vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l v\u00a0oblasti Sir Peter Parker. Ji\u017e v\u00a0\u010dervnu 1779 se uvoln\u00ed velitelsk\u00fd post na fregat\u011b Hinchinbrok<\/em>, jen\u017e z\u00edsk\u00e1 Nelson, v\u010detn\u011b nezbytn\u00e9ho kapit\u00e1nsk\u00e9ho patentu, a\u010dkoli v\u011bkem necel\u00fdch 21 let znovu nespl\u0148uje tabulkov\u00e9 p\u0159edpoklady. Od okam\u017eiku jeho z\u00edsk\u00e1n\u00ed ov\u0161em za\u010dalo platit tzv. po\u0159ad\u00ed slu\u017eebn\u00edho st\u00e1\u0159\u00ed, a Nelson\u016fv hodnostn\u00ed vzestup se mohl rozb\u011bhnout, neb dal\u0161\u00ed pov\u00fd\u0161en\u00ed ji\u017e bylo jen ot\u00e1zkou \u010dasu, a mohla mu zabr\u00e1nit jen smrt, degradace \u010di odchod ze slu\u017eby.<\/p>\n

Na admir\u00e1lskou hodnost si Horatio sice bude muset po\u010dkat skorem 18 let, ale z\u00edsk\u00e1 ji v 38, tedy o pln\u00e9 desetilet\u00ed d\u0159\u00edve ne\u017e bylo obvykl\u00e9. Zp\u016fsoby jak\u00fdmi Nelson z\u00edskal v\u00a0rozporu s\u00a0\u0159\u00e1dy uvedenou hodnost nez\u016fstaly utajeny a Horatio m\u011bl i mnoho nep\u0159\u00e1tel. Spoustu dal\u0161\u00edch z\u00edskal, t\u00edm, \u017ee jednal sv\u00e9hlav\u011b a mnohdy p\u0159\u00edmo v\u00a0rozporu s\u00a0rozkazy \u010di instrukcemi. Jeho \u0161t\u011bst\u00edm bylo, \u017ee zpravidla klady dosa\u017een\u00e9 touto iniciativou p\u0159ev\u00e1\u017eily nad z\u00e1pory a poru\u0161en\u00ed subordinace nevedlo k\u00a0fat\u00e1ln\u00edm n\u00e1sledk\u016fm. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b fiaska, jako p\u0159i \u00fatoku na Tenerife, zaplatil vlastn\u00ed krv\u00ed a to nad\u0159\u00edzen\u00e9 pon\u011bkud uchl\u00e1cholilo.<\/p>\n

Peripetie Nelsonovy kari\u00e9ry i \u017eivotn\u00edho p\u0159\u00edb\u011bhu bude nutno zestru\u010dnit. V\u00a0roce 1780 se \u00fa\u010dastn\u00ed jako velitel n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil (vedle jeho fregaty Hinchinbroke<\/em> to byly sam\u00e9 men\u0161\u00ed lodi) expedice k \u0159ece San Juan (hrani\u010dn\u00ed \u0159eka mezi dne\u0161n\u00ed Nikaraguou a Kostarikou). Proti rozkaz\u016fm se vyd\u00e1 i proti jej\u00edmu proudu, co\u017e v\u00a0oblasti pln\u00e9 infikovan\u00fdch moskyt\u016f odnese podlomen\u00fdm zdrav\u00edm a mus\u00ed se vr\u00e1tit do Anglie. Ji\u017e roku 1782 ale vel\u00ed fregat\u011b Albemarle<\/em> a st\u0159e\u017e\u00ed konvoje, nejprve v\u00a0evropsk\u00fdch vod\u00e1ch, pozd\u011bji nav\u0161t\u00edv\u00ed i Quebec a New York. Pod\u0159\u00edzen admir\u00e1lu Hoodovi je p\u0159evelen zp\u011bt do Karibiku, ale v\u00e1lka p\u0159es v\u00fdrazn\u00e9 Rodneyovo n\u00e1mo\u0159n\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Les Saintes kon\u010d\u00ed britskou por\u00e1\u017ekou.<\/p>\n

Pominu milostn\u00fd \u017eivot Horatia (by\u0165 pro jeho jedn\u00e1n\u00ed je \u201el\u00e1ska\u201c \u010dasto velmi v\u00fdznamn\u00fd faktor) i pokusy o politick\u00e9 anga\u017eov\u00e1n\u00ed se a p\u0159esko\u010d\u00edm do obdob\u00ed, kdy vypukla v\u00e1lka s\u00a0Franci\u00ed. Nelson je po\u010d\u00e1tkem roku 1793 p\u0159elo\u017een do St\u0159edomo\u0159\u00ed a v\u00a0Hoodov\u011b eskad\u0159e obdr\u017e\u00ed velen\u00ed \u0159adov\u00e9 lodi Agamemnon<\/em>, kter\u00e1 dostala p\u0159ezd\u00edvku \u201eNelson\u2018s Fauvorite<\/em>\u201c, nebo\u0165 se stala nejobl\u00edben\u011bj\u0161\u00edm plavidlem cel\u00e9 jeho kari\u00e9ry. S\u00a0touto rychlou lod\u00ed se ocit\u00e1 v\u00a0Toulonu, ale ji\u017e zakr\u00e1tko je vysl\u00e1n s\u00a0kur\u00fdrn\u00ed mis\u00ed do Janova, Livorna a Neapole, kam se bude obzvl\u00e1\u0161t\u011b \u010dasto vracet. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku se bojuje na Korsice, Nelson se \u00fa\u010dastn\u00ed v\u00fdsadku a obl\u00e9h\u00e1n\u00ed pevnosti Calvi, kde jej v\u00a0palb\u011b od\u0161t\u011bpek zasa\u017een\u00e9ho kamenn\u00e9ho n\u00e1spu p\u0159iprav\u00ed o prav\u00e9 oko.<\/p>\n

Roku 1796 zm\u011bn\u011bn\u00e1 politick\u00e1 situace nut\u00ed Admiralitu Korsiku i zbytek St\u0159edomo\u0159\u00ed vyklidit. \u0160pan\u011blsko se st\u00e1v\u00e1 spojencem Francie a kdy\u017e v\u00a0\u00fanoru 1797 u portugalsk\u00e9ho mysu Sv. Vincence (S\u00e3o Vicente) doch\u00e1z\u00ed k\u00a0bitv\u011b mezi\u00a0eskadrami admir\u00e1l\u016f Jervise a Cordovy, je Nelson ji\u017e p\u0159i tom. Jako velitel \u0159adov\u00e9 lodi Capitain<\/em> n\u00e1hle vybo\u010d\u00ed z\u00a0k\u00fdlov\u00e9 formace a p\u0159etne kurs \u0161pan\u011blsk\u00e9 vlajkov\u00e9 lodi, co\u017e se uk\u00e1\u017ee jako rozhoduj\u00edc\u00ed mezn\u00edk bitvy v\u00a0n\u00ed\u017e v\u00fdrazn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed protivn\u00edk ztr\u00e1c\u00ed 4 lodi a ustupuje do C\u00e1dizu. (Vznik\u00e1 zde pojem \u201eNelson\u016fv most\u201c, \u010d\u00edm\u017e je ch\u00e1p\u00e1no dobyt\u00ed dvou nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch lod\u00ed, konkr\u00e9tn\u011b druh\u00e9 p\u0159es palubu prvn\u00ed z\u00a0nich).<\/p>\n

Nelson se st\u00e1v\u00e1 hrdinou, je mimo\u0159\u00e1dn\u011b pov\u00fd\u0161en na kontradmir\u00e1la a je pasov\u00e1n na ryt\u00ed\u0159e L\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho \u0159\u00e1du (Knight of the Bath<\/em>). S\u00a0j\u00eddlem roste chu\u0165 a Nelson v\u00a0\u010dervenci t\u00e9ho\u017e roku vede \u00fatok na p\u0159\u00edstav Santa Cruz na Tenerife v Kan\u00e1rsk\u00e9m souostrov\u00ed. Za\u00fato\u010dil p\u0159esto\u017ee si byl v\u011bdom, \u017ee ztratil moment p\u0159ekvapen\u00ed a na m\u00edsto zisku o\u010dek\u00e1van\u00e9ho zlata invazn\u00ed odd\u00edly utr\u017eily por\u00e1\u017eku, p\u0159i\u010dem\u017e Nelson s\u00e1m v\u00a0boji ztr\u00e1c\u00ed pravou pa\u017ei. Na ja\u0159e roku 1798 se ov\u0161em ji\u017e zase hl\u00e1s\u00ed do slu\u017eby, a podivn\u00fdm zp\u016fsobem je pr\u00e1v\u011b on vybr\u00e1n, aby v\u00a0\u010dele pr\u016fzkumn\u00e9 eskadry zam\u00ed\u0159il do St\u0159edomo\u0159\u00ed a zjistil co se to chyst\u00e1 v\u00a0Toulonu. Bou\u0159e zp\u016fsob\u00ed, \u017ee Nelson (s admir\u00e1lskou vlajkou na lodi Vanguard<\/em>) nejen nedok\u00e1\u017ee zabr\u00e1nit nep\u0159\u00edteli ve vyplut\u00ed, ale ztrat\u00ed s\u00a0n\u00edm i kontakt, ov\u0161em kdy\u017e protivn\u00edka kone\u010dn\u011b nalezne, je rozhodnut tvrd\u011b se za sv\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed pomst\u00edt.<\/p>\n

Jakkoli nedok\u00e1zal Francouz\u016fm zabr\u00e1nit v\u00a0obsazen\u00ed Malty, ani vylod\u011bn\u00ed v\u00a0Egypt\u011b, u mysu Ab\u00fakir nedaleko \u00fast\u00ed Nilu dok\u00e1zal z\u00e1hy na to zni\u010dit \u010di zajmout podstatnou \u010d\u00e1st eskadry nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch bitevn\u00edch lod\u00ed admir\u00e1la Brueyse. Dos\u00e1hl toho odv\u00e1\u017en\u00fdm ve\u010dern\u00edm pr\u016fnikem \u010d\u00e1sti lod\u00ed mezi protivn\u00edkova plavidla a b\u0159eh, \u010d\u00edm\u017e \u0161okovan\u00e9 Francouze dostal mezi dva ohn\u011b a bojem z\u00a0bl\u00edzka jejich lodi devastoval a\u017e do podd\u00e1n\u00ed se (pojem \u201eNelson\u016fv dotek\u201c). Vr\u00e1til tak Velk\u00e9 Brit\u00e1nii a jej\u00edm spojenc\u016fm kontrolu nad St\u0159edomo\u0159\u00edm, zbavil Bonapartovu V\u00fdchodn\u00ed arm\u00e1du spojen\u00ed s\u00a0Franci\u00ed, a t\u00edm i celou Napoleonovu \u201eorient\u00e1ln\u00ed vizi\u201c fakticky dop\u0159edu odsoudil k ne\u00fasp\u011bchu.<\/p>\n

V\u00edt\u011bzn\u00fd Nelson, z\u00e1hy, \u017eel pro admir\u00e1lovu je\u0161itnost toliko neofici\u00e1ln\u011b, titulovan\u00fd jako baron Nilsk\u00fd (baronem se stal ofici\u00e1ln\u011b, ale Horatio pr\u00e1vem o\u010dek\u00e1val alespo\u0148 vikomta i p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fd predik\u00e1t), odplouv\u00e1 do Neapole a nast\u00e1v\u00e1 asi nejkontroverzn\u011bj\u0161\u00ed obdob\u00ed jeho \u017eivota. Dva roky str\u00e1ven\u00e9 na jihu Apeninsk\u00e9ho poloostrova jsou pro\u0161pikov\u00e1ny ud\u00e1lostmi, jako\u017e i \u010diny, kdy v\u00fdrazn\u011b p\u0159ekra\u010doval sv\u00e9 kompetence. Je mu p\u0159isuzov\u00e1n rozhoduj\u00edc\u00ed pod\u00edl na iniciov\u00e1n\u00ed katastrof\u00e1ln\u00edho neapolsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed na \u0158\u00edm, je\u017e vedlo k\u00a0p\u00e1du kr\u00e1le a vzniku Parthenopsk\u00e9 republiky, na\u010de\u017e byl nucen evakuovat kr\u00e1lovskou rodinu na Sic\u00edlii. Nej\u010dern\u011bj\u0161\u00ed skvrnou na Nelsonov\u011b \u0161t\u00edt\u011b je v\u0161ak jeho pod\u00edl na krvav\u00fdch excesech n\u00e1sledn\u00e9 obnovy star\u00fdch po\u0159\u00e1dk\u016f, za co\u017e byl ov\u0161em Ferdinandem IV. u\u010din\u011bn v\u00e9vodou di Bront\u00eb<\/em> (by\u0165 p\u0159edt\u00edm Britov\u00e9 ostudn\u00fdm zp\u016fsobem \u201epreventivn\u011b\u201c zni\u010dili spojeneckou neapolskou eskadru).<\/p>\n

B\u011bhem t\u00e9to doby opakovan\u011b odm\u00edtl splnit rozkaz nad\u0159\u00edzen\u00e9ho (Keith), kdy\u017e se situace v\u00a0z\u00e1padn\u00edm St\u0159edomo\u0159\u00ed dramatizovala (1799), ale k\u00a0Horatiovu \u0161t\u011bst\u00ed k bitv\u011b s\u00a0francouzsko-\u0161pan\u011blskou eskadrou admir\u00e1la Bruixe nedo\u0161lo a ani Minorka napadena nebyla. Hlavn\u00edm posl\u00e1n\u00edm Nelsonovy eskadry bylo poko\u0159en\u00ed Malty, p\u0159i\u010dem\u017e sem vel\u00edc\u00ed admir\u00e1l vyplouval (s vlajkou na lodi Foudroyant<\/em>) sp\u00ed\u0161e jen tak na v\u00fdlet a admiralit\u011b za\u010dala doch\u00e1zet trp\u011blivost. P\u0159esto kdy\u017e Nelson nakonec slo\u017eil velen\u00ed, d\u016fvodem nebylo k\u00e1rn\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed, ale touha doprov\u00e1zet svou milenku Emmu Hamiltonovou (od roku 1787 byl \u017eenat s\u00a0Frances Nisbetovou) vracej\u00edc\u00ed se do vlasti, by\u0165 ofici\u00e1ln\u011b maskovan\u00e1 zdravotn\u00edmi d\u016fvody.<\/p>\n

Keith se Nelsonovi pomstil, kdy\u017e tak\u00e9 p\u0159ekro\u010dil sv\u00e9 pravomoci a odep\u0159el mu na cestu \u0159adovou lo\u010f, co\u017e bylo min. v\u00a0rozporu s tradicemi. To byl d\u016fvod pouti, kdy dot\u010den\u00fd Horatio rad\u011bji ne\u017e volit jeho osoby ned\u016fstojnou fregatu, na radu Emmy, rozhodl o komplikovan\u011bj\u0161\u00ed trase vnitrozem\u00edm. P\u0159i \u201etriumf\u00e1ln\u00ed\u201c cest\u011b z\u00a0Livorna p\u0159es Florencii, Anconu, Terst, V\u00edde\u0148, Dr\u00e1\u017e\u010fany a Hamburk, pob\u00fdval Nelson p\u00e1r dn\u00ed i v\u00a0Praze. 6. listopadu 1800 se v\u0161ak do vlasti vracel prostou po\u0161tovn\u00ed lod\u00ed, by\u0165 s\u00a0d\u016fstojn\u00fdm n\u00e1zvem King George<\/em>. Bylo to zna\u010dn\u00e9 pon\u00ed\u017een\u00ed, p\u0159esto se dok\u00e1zal oklepat a ji\u017e zakr\u00e1tko m\u011bl znovu vyplout a dokazovat platnost anglick\u00e9ho hesla, \u017ee \u201ev\u00a0l\u00e1sce a v\u00e1lce je v\u0161e dovoleno\u201c…<\/p>\n

C\u00edlem britsk\u00e9 expedice bylo Baltsk\u00e9 mo\u0159e, nebo\u0165 tamn\u00ed st\u00e1ty uzav\u0159ely pakt (tzv. Liga ozbrojen\u00e9 neutrality), zjevn\u011b nam\u00ed\u0159en\u00fd proti Lond\u00fdnu, respektive n\u011bkter\u00fdm praktik\u00e1m Royal<\/em> Navy<\/em>. By\u0165 prioritn\u00edm c\u00edlem bylo Rusko, kter\u00e9 zm\u011bnilo politickou orientaci a tento pakt iniciovalo, v cest\u011b st\u00e1la Koda\u0148 a d\u00e1nsk\u00e9 lo\u010fstvo v\u00a0z\u00e1dech p\u0159edstavovalo ur\u010ditou hrozbu. D\u00e1nov\u00e9 si ned\u011blali o britsk\u00e9 vojensk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti v\u00a0jejich v\u00fdsostn\u00fdch vod\u00e1ch \u017e\u00e1dn\u00e9 iluze, a zah\u00e1jili palbu jako prvn\u00ed. To je v\u0161ak jedin\u00e9 \u010d\u00edm mohou Britov\u00e9 omlouvat bezprecedentn\u00ed napaden\u00ed neutr\u00e1ln\u00ed zem\u011b. Spojeneckou smlouvu vnucenou pod pohr\u016f\u017ekou zah\u00e1jen\u00ed palby by Koda\u0148 stejn\u011b nemohla p\u0159ijmout.<\/p>\n

Nelson, kter\u00fd byl toliko z\u00e1stupcem vel\u00edc\u00edho admir\u00e1la Hyde Parkera se rozhodl se svoj\u00ed formac\u00ed neprodlen\u011b za\u00fato\u010dit na d\u00e1nsk\u00e9 lod\u011b na vn\u011bj\u0161\u00ed rejd\u011b. \u00datok se nevyv\u00edjel dob\u0159e, D\u00e1nov\u00e9 se bili jako lvi a Parker signalizoval aby \u00fatok p\u0159eru\u0161il a st\u00e1hl se. Nelson, jen\u017e p\u0159ilo\u017eil dalekohled ke slep\u00e9mu oku, prohl\u00e1sil, \u017ee \u017e\u00e1dn\u00fd sign\u00e1l nevid\u00ed a pokra\u010doval v\u00a0boji, kter\u00fd s\u00a0pomoc\u00ed lsti, klamu i zavr\u017een\u00edhodn\u00e9ho vyd\u00edr\u00e1n\u00ed, dovedl k\u00a0\u00fasp\u011b\u0161n\u00e9mu konci. Po tomto neslavn\u00e9m v\u00edt\u011bzstv\u00ed n\u00e1sledovala ji\u017e zcela ne\u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 mise do v\u00fdchodn\u00edho Baltu, kde se Rusy p\u0159ekvapit nepoda\u0159ilo, a lond\u00fdnsk\u00e1 diplomacie musela Nelson\u016fv n\u00e1jezd dlouho vysv\u011btlovat.<\/p>\n

Nav\u00edc p\u0159i\u0161el amiensk\u00fd m\u00edr a sv\u00e9hlav\u00fd admir\u00e1l se p\u0159es v\u0161echnu oblibu u ve\u0159ejnosti i n\u00e1mo\u0159n\u00edk\u016f stal politicky nepohodln\u00fdm. Byl tedy pov\u00fd\u0161en na viceadmir\u00e1la, stal se vytou\u017een\u00fdm vikomtem (bez predik\u00e1tu), ale neb\u00fdt obnoven\u00ed hrozby francouzsk\u00e9 invaze, velen\u00ed na mo\u0159i by nejsp\u00ed\u0161e ji\u017e neobdr\u017eel (i kv\u016fli zdravotn\u00edm aspekt\u016fm). Admiralita ov\u0161em byla nucena sv\u00e9 stanovisko revidovat a Nelson byl roku 1803 jmenov\u00e1n vrchn\u00edm velitelem (Commander-in-Chief<\/em>) st\u0159edomo\u0159sk\u00fdch sil, s\u00a0jasn\u00fdm c\u00edlem, st\u016fj co st\u016fj zabr\u00e1nit aby se eskadra s\u00a0Toulonu spojila a francouzsk\u00fdmi atlantick\u00fdmi silami a do\u0161lo tak k\u00a0ohro\u017een\u00ed britsk\u00fdch ostrov\u016f.<\/p>\n

Sv\u00e9 posl\u00e1n\u00ed nesplnil beze zbytku, lze \u0159\u00edci, \u017ee jej Villeneuve min. dvakr\u00e1te p\u0159echytra\u010dil, le\u010d p\u0159\u00edli\u0161nou b\u00e1zlivost\u00ed (\u010di naopak horlivost\u00ed) v\u00a0kritick\u00fdch chv\u00edl\u00edch Nelsonovi poskytl ide\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitost k\u00a0odplat\u011b. Velikost trafalgarsk\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed byla ve sv\u00e9 dob\u011b nesoum\u011b\u0159iteln\u00e1, a jeliko\u017e jej v\u00edt\u011bzn\u00fd rek nav\u00edc vykoupil vlastn\u00ed krv\u00ed (zd\u00e1 se z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ch\u0159adnouc\u00ed a slepnouc\u00ed Horatio, smrt na vrcholu sl\u00e1vy v\u011bdom\u011b vyhled\u00e1val), umn\u011b tak vstoupil do legend i jako mu\u010dedn\u00edk. Ne n\u00e1hodou byl poh\u0159ben v lond\u00fdnsk\u00e9\u00a0katedr\u00e1le sv.Pavla (St Paul\u2018s Cathedral<\/em>), po ceremoni\u00e1lu, kter\u00fd by mu mohli z\u00e1vid\u011bt mnoz\u00ed brit\u0161t\u00ed panovn\u00edci.<\/p>\n

COLLINGWOOD, Cuthbert (26.IX.1750\u20137.III.1810)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Druh\u00fdm mu\u017eem britsk\u00e9 flotily a velitelem z\u00e1v\u011btrn\u00e9 kolony byl rod\u00e1k z\u00a0anglick\u00e9ho Newcastle-upon-Tyne Cuthbetr Collingwood, mu\u017e rovn\u011b\u017e neurozen\u00fd, kter\u00fd ode\u0161el na mo\u0159e ji\u017e v 11 letech roku 1761. Z\u00e1hy byl u\u010din\u011bn Midshipman<\/em>em na fregat\u011b Shannon<\/em>, ale 1767 u d\u016fstojnick\u00fdch zkou\u0161ek nep\u0159esv\u011bd\u010dil a stal se tzv. Master\u2018s Mate<\/em>, tj. \u010d\u00edmsi jako v\u011b\u010dn\u00fdm \u010dekatelem. Vyst\u0159\u00eddal n\u011bkolik lod\u00ed, ale jeho prvn\u00edm opravdov\u00fdm k\u0159tem ohn\u011bm byla paradoxn\u011b a\u017e bitva u Bunker Hill (1775) na americk\u00e9m kontinent\u011b. Tohoto st\u0159etu nedaleko Bostonu se Collingwood z\u00fa\u010dastnil jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk n\u00e1mo\u0159n\u00ed brig\u00e1dy a teprve odvaha v\u00a0tomto boji prok\u00e1zan\u00e1 mu vynesla vytou\u017eenou prvou d\u016fstojnickou hodnost.<\/p>\n

Jako poru\u010d\u00edk byl roku 1777 souzen pro jak\u00e9si odep\u0159en\u00ed poslu\u0161nosti p\u0159edstaven\u00e9mu, ale verdikt zazn\u011bl m\u00edrn\u00fd, toliko v podob\u011b p\u0159elo\u017een\u00ed do Z\u00e1padn\u00ed Indie. Zde v\u00a0Karibiku se z\u00e1hy sezn\u00e1mil s\u00a0Nelsonem (na palub\u011b Lowestoffe<\/em>), s\u00a0n\u00edm\u017e se jeho cesty je\u0161t\u011b mnohokr\u00e1t protnuly. Jeho vztah k\u00a0Horatiovi balancoval na hran\u011b mezi osobn\u00edm p\u0159\u00e1telstv\u00edm a \u017e\u00e1rlivou profesn\u00ed rivalitou, ov\u0161em nezpronev\u011b\u0159il se nikdy pln\u00e9 loajalit\u011b vlasti a tedy i tomu, kdo, a\u010d v\u00fdrazn\u011b mlad\u0161\u00ed, k\u00a0jeho mal\u00e9 radosti byl p\u0159ed n\u00edm v\u017edy o pov\u011bstn\u00fd krok kup\u0159edu.<\/p>\n

Roku 1779 Collingwood kone\u010dn\u011b dos\u00e1hl hodnosti Commander<\/em> (ekviv. nadporu\u010d\u00edk, oprav\u0148uj\u00edc\u00ed velet v\u00e1le\u010dn\u00fdm lod\u00edm s\u00a0v\u00fdjimkou \u0159adov\u00fdch a fregat, j\u00ed\u017e Nelson p\u0159esko\u010dil) a n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku obdr\u017eel \u0159\u00e1dn\u00fd kapit\u00e1nsk\u00fd patent. V\u00a0Nelsonov\u011b expedici proti San Juanu velel \u0161alup\u011b Badger<\/em>, ale v\u00a0okam\u017eiku, kdy se Horatio vydal na \u010dlunech proti proudu \u0159eky s\u00a0invazn\u00edmi odd\u00edly, p\u0159evzal velen\u00ed vlajkov\u00e9 fregaty Hinchinbroke<\/em>. Jeliko\u017e se Nelson nebyl schopen vr\u00e1tit na p\u016fvodn\u00ed post byl to fakticky Collingwood, kdo dovedl trosky v\u00edt\u011bzn\u00e9, ale epidemiemi zdecimovan\u00e9 expedice zp\u011bt na Jamaiku.<\/p>\n

Zde velen\u00ed ov\u0161em dlouho nepodr\u017eel a byl p\u0159evelen na men\u0161\u00ed fregatu Pelican<\/em>, ale paradoxn\u011b, a\u010dkoli s\u00a0n\u00ed roku 1781 ztroskotal, ji\u017e o rok pozd\u011bji stane na velitelsk\u00e9m m\u016fstku mal\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Sampson<\/em>. Pozd\u011bji p\u0159evzal v\u011bt\u0161\u00ed Mediator<\/em>, ale \u0161lo p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b o rutinn\u00ed slu\u017ebu na kotv\u00e1ch u Barbadosu a n\u00e1mo\u0159n\u00ed boje se mu tedy vyh\u00fdbaj\u00ed. Roku 1786 se vrac\u00ed do Evropy aby do Karibiku znovu vyplul a\u017e roku 1790 (s lod\u00ed Mermaid<\/em>), kdy hrozil konflikt se \u0160pan\u011bly. V\u00e1lka se nekonala a Cuthbert se vr\u00e1til do vlasti zalo\u017eit rodinu, kdy\u017e pojal za cho\u0165 vnu\u010dku admir\u00e1la Roddama, sv\u00e9ho n\u011bkdej\u0161\u00edho p\u0159edstaven\u00e9ho, kdy byl tento toliko kapit\u00e1nem lodi Lennox<\/em>.<\/p>\n

\u00a0Kdy\u017e vypukla v\u00e1lka s\u00a0Franci\u00ed obdr\u017eel velen\u00ed lodi Barfleur<\/em>, nad n\u00ed\u017e ov\u0161em vl\u00e1la vlajka admir\u00e1la Bowyera v\u00a0jeho\u017e st\u00ednu pon\u011bkud uv\u00edzl. V\u00a0gigantick\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b mezi Howem a Villaretem zvan\u00e9 \u201eSlavn\u00fd 1. kv\u011bten\u201c (1794) je admir\u00e1l Bowyer z\u00e1hy vy\u0159azen z\u00a0boje a Collingwood dokazuje, \u017ee je sv\u00e9ho postu na vlajkov\u00e9m trojpalubn\u00edku pr\u00e1vem hoden, p\u0159esto se na n\u011bj p\u0159i ud\u00edlen\u00ed poct a odm\u011bn za v\u00edt\u011bzstv\u00ed pon\u011bkud zapomene. Tato k\u0159ivda bude napravena a\u017e o p\u011bt let pozd\u011bji a dot\u010den\u00fd Collingwood po\u017e\u00e1d\u00e1 o p\u0159elo\u017een\u00ed ke\u00a0St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 eskad\u0159e admir\u00e1la Hooda. Je mu vyhov\u011bno a by\u0165 p\u0159ed Toulonem vel\u00ed toliko sedmdes\u00e1ti\u010dty\u0159d\u011blov\u00e9 lodi Excellent<\/em>, jist\u011b sv\u00e9ho rozhodnut\u00ed nelituje.<\/p>\n

Prvn\u011b se nepopirateln\u011b zaskv\u011bl roku 1797 v\u00a0bitv\u011b u mysu Sv. Vincence, kde n\u00e1sledoval Nelsonova p\u0159\u00edkladu a se svou lod\u00ed rovn\u011b\u017e vybo\u010dil z\u00a0k\u00fdlov\u00e9 linie. T\u00edm iniciativn\u011b zachr\u00e1nil situaci, strhl k\u00a0man\u00e9vru i dal\u0161\u00ed plavidla a vydatn\u011b tak p\u0159isp\u011bl k\u00a0zajet\u00ed \u010dty\u0159 \u0161pan\u011blsk\u00fdch plavidel. Vzhledem k\u00a0maxim\u00e1ln\u00edmu efektu t\u00e9to sv\u00e9voln\u00e9 iniciativy byl i on nam\u00edsto potrest\u00e1n\u00ed vel\u00edc\u00edm admir\u00e1lem Jervisem navr\u017een na zlatou medaili a mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 pov\u00fd\u0161en\u00ed (odm\u00edtl dokud mu nebudou p\u0159izn\u00e1ny pocty za Barfleur<\/em>). Zat\u00edmco Nelson pov\u00fd\u0161en byl a vyplul vst\u0159\u00edc Nilsk\u00e9 sl\u00e1v\u011b, z\u016fstal Collingwood p\u0159ed C\u00e1dizem jako prost\u00fd kapit\u00e1n a pln\u00e9ho zadostiu\u010din\u011bn\u00ed se mu dostalo a\u017e p\u0159i n\u00e1vratu do vlasti v\u00a0lednu 1799.<\/p>\n

Vzty\u010dil admir\u00e1lskou vlajku nad lod\u00ed se symbolick\u00fdm n\u00e1zvem Triumph<\/em> a vrac\u00ed se do St\u0159edomo\u0159\u00ed, aby zde velel mal\u00e9 eskad\u0159e (pod\u0159\u00edzen\u00e9 Keithovi) st\u0159e\u017e\u00edc\u00ed \u0160pan\u011bly v\u00a0Cartagen\u011b. Po t\u00e9 co j\u00e1dro nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch sil s\u00a0francouzskou pomoc\u00ed p\u0159esto uniklo, a koncentrovalo se v\u00a0Brestu, se mu dost\u00e1v\u00e1 dal\u0161\u00ed satisfakce. Tou byla mo\u017enost vzty\u010dit p\u0159ed t\u00edmto p\u0159\u00edstavem svou modrou vlajku pr\u00e1v\u011b nad trojpalubn\u00edkem Barfleur<\/em>. Amiensk\u00fd m\u00edr zp\u016fsobil, \u017ee k o\u010dek\u00e1van\u00e9mu gigantick\u00e9mu m\u011b\u0159en\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil v breta\u0148sk\u00fdch vod\u00e1ch nedo\u0161lo a Cuthubert na svou hv\u011bzdnou hodinu bude muset d\u00e1le \u010dekat.<\/p>\n

Po dvou m\u00edrov\u00fdch letech str\u00e1ven\u00fdch v\u00a0rodinn\u00e9m kruhu v\u00a0Morpethu je Collingwood povol\u00e1n do slu\u017eby ji\u017e jako viceadmir\u00e1l (od 23. dubna 1804). Jeho nov\u00e1 b\u00edl\u00e1 vlajka se zat\u0159epetala nad trojpalubn\u00edkem Dreadnought<\/em> a jeho p\u016fsobi\u0161t\u011bm se op\u011bt stal breta\u0148sk\u00fd Brest, respektive jeho blok\u00e1da. Situace se dramaticky zm\u011bnila vstupem \u0160pan\u011blska do v\u00e1lky na sklonku roku, a kdy\u017e se objevila informace \u017ee Villeneuve pronikl Gibraltarem, byl Collingwood (s pod\u0159\u00edzen\u00fdmi lo\u010fmi) vysl\u00e1n ke C\u00e1dizu aby zde zachra\u0148oval situaci.<\/p>\n

V\u00a0trafalgarsk\u00e9 kampani tak m\u011bl op\u011bt p\u0159\u00edle\u017eitost tahat za sv\u00e9ho \u201einiciativn\u00edho\u201c kamar\u00e1da hork\u00e9 ka\u0161tany z\u00a0ohn\u011b. \u00da\u010dast v\u00a0n\u00ed i bitv\u011b sam\u00e9 je zbyte\u010dn\u00e9 rekapitulovat, vyjma, \u017ee po padl\u00e9m Nelsonovi p\u0159evzal velen\u00ed, je\u017e pozd\u011bji po utichnut\u00ed palby nerozv\u00e1\u017en\u011b p\u0159epustil Northeskovi. Po\u010das\u00ed a pora\u017een\u00fd, le\u010d st\u00e1le nepoddajn\u00fd, nep\u0159\u00edtel nesn\u00ed\u017eili v\u00fdznam trafalgarsk\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed, ale Collingwooda zbavili podstatn\u00e9 \u010d\u00e1sti jeho lesku a nastolovaly spousty ot\u00e1zek co v\u0161e by bylo jinak, kdyby Nelson nezem\u0159el. Pocty se p\u0159esto jen hrnuly a asi nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed pro n\u011bj bylo pov\u00fd\u0161en\u00ed na barona (of Coldburne and Hethpoole in Northumberland<\/em>) a do\u017eivotn\u00ed renta 2000 liber ro\u010dn\u011b pro jeho rodinu.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed v\u00fdznamnou poctou bylo, \u017ee obdr\u017eel vrchn\u00ed velen\u00ed (C-in-C<\/em>) St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 flotile. D\u011bjinn\u00e1 paralela se opakovala, kdy\u017e mj. po\u010d\u00e1tkem roku 1806 pom\u00e1hal evakuovat z\u00a0Neapole na Sic\u00edlii Bourbonsk\u00fd kr\u00e1lovsk\u00fd p\u00e1r, by\u0165 se zde zdaleka tak osobn\u011b neexponoval. Ve St\u0159edomo\u0159\u00ed zdaleka nevl\u00e1dl takov\u00fd poklid jak se to mnohdy z\u00a0povrchn\u00ed literatury jev\u00ed, ale Collingwoodovi, jeho\u017e d\u00edl\u010d\u00ed eskadry se pot\u00fdkaly s Francouzi od Gibraltaru po Jadran, nebylo souzeno do\u017e\u00edt se oslniv\u00e9ho individu\u00e1ln\u00edho \u00fasp\u011bchu v\u00a0podob\u011b v\u00edt\u011bzstv\u00ed ve velk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b. Pravda nep\u0159\u00edtel mu neposkytl mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, ale n\u011bjak\u00e9 p\u0159eci jen byly.<\/p>\n

Tu nejv\u011bt\u0161\u00ed Collingwoodovi poskytl admir\u00e1l Ganteaume je\u017e vyvedl roku 1808 z\u00a0Toulonu velikou bitevn\u011b-transportn\u00ed formaci a bez v\u011bt\u0161\u00edch p\u0159ek\u00e1\u017eek doplul na Korfu a zp\u011bt, po t\u00e9 co \u00fasp\u011b\u0161n\u011b z\u00e1sobil zdej\u0161\u00ed pos\u00e1dku (C-in-C<\/em> pr\u00e1v\u011b me\u0161kal na Sic\u00edlii). Podobn\u00fd konvoj n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku pronikl i do Barcelony, ale Francouzi Brit\u016fm znovu beztrestn\u011b unikli. Po\u010d\u00e1tkem roku 1810 byl Collingwood ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f nucen p\u0159edat velen\u00ed admir\u00e1lu Charlesi Cottonovi, ale spat\u0159it znovu vlast a rodinu mu ji\u017e souzeno nebylo. Ani jeho t\u011blo nespo\u010dinulo v\u00a0mo\u0159i, jak by se na n\u00e1mo\u0159n\u00edka zesnul\u00e9ho na palub\u011b lodi (Ville de Paris<\/em>) slu\u0161elo, ale ve stejn\u00e9 lond\u00fdnsk\u00e9 katedr\u00e1le jako ostatky Nelsonovy, by\u0165 v\u00a0pon\u011bkud skromn\u011bj\u0161\u00edm katafalku…<\/p>\n

NORTHESK, William CARNEGIE, 7th<\/sup> Earl of<\/em> (1756\u201330.V.1831)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

T\u0159et\u00edm britsk\u00fdm admir\u00e1lem u Trafalgaru byl naopak p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk star\u00e9 aristokratick\u00e9 rodiny, kter\u00fd ov\u0161em jako druhorozen\u00fd syn 6. hrab\u011bte z\u00a0Northesku zd\u011bdil titul jen d\u00edk p\u0159ed\u010dasn\u00e9mu \u00famrt\u00ed sv\u00e9ho star\u0161\u00edho bratra. Proto v\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch sv\u00e9 kari\u00e9ry figuruje toliko jako Carnegie, a toto ozna\u010den\u00ed mu v\u00a0mnoha pramenech vydr\u017eelo po cel\u00e9 revolu\u010dn\u00ed obdob\u00ed, jakkoli hrab\u011bc\u00ed titul po otci zd\u011bdil ji\u017e roku 1792. Jakkoli aristokrat rodem postupoval hierarchi\u00ed jen zvolna, v\u00a0souladu s\u00a0paragrafy, co\u017e o mnoh\u00e9m sv\u011bd\u010d\u00ed v\u00a0kladn\u00e9m i z\u00e1porn\u00e9m slova smyslu.<\/p>\n

Na lo\u010f prvn\u011b vstoupil v 15 letech roku 1771, a poru\u010dick\u00e9 zkou\u0161ky slo\u017eil a\u017e o \u0161est let pozd\u011bji. V\u00a0t\u00e9to hodnosti slou\u017eil na Rossov\u011b lodi Royal George<\/em> a o dva roky pozd\u011bji se pod\u00edlel na zajet\u00ed Caracanova konvoje u mysu Finisterre a pot\u0159en\u00ed doprovodn\u00fdch lod\u00ed Dona Juana de Langara. S\u00a0lod\u00ed Apollo<\/em> prorazil n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku (1780) blok\u00e1dou Gibraltaru a z\u00edskal m\u00edsto na Rodneyho vlajkov\u00e9 lodi Sandwich<\/em>. Pod\u00edlel se tak svou tro\u0161kou jak na op\u011btovn\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00edch nad Langarov\u00fdmi \u0160pan\u011bly u Sv. Vincenta, tak jejich de Guichenov\u00fdch francouzsk\u00fdch spojenc\u00edch, pokou\u0161ej\u00edc\u00edch se blok\u00e1du Gibraltaru obnovit (v\u0161e 1780).<\/p>\n

Roku 1781 ji\u017e jako commander<\/em> vel\u00ed sv\u00e9 prvn\u00ed lodi (briga St. Eustathius<\/em>), ale na \u0159\u00e1dn\u00fd kapit\u00e1nsk\u00fd patent si mus\u00ed je\u0161t\u011b rok po\u010dkat. Roku 1890, p\u0159i diplomatick\u00e9 krizi se \u0160pan\u011blskem, ji\u017e vel\u00ed fregat\u011b Heroine<\/em>, ale na \u0159adovou lo\u010f si po\u010dk\u00e1 a\u017e do roku 1796. Jeho Monmouth<\/em> je sou\u010d\u00e1st\u00ed Duncanovy North Sea Fleet<\/em>, a slu\u017eba v\u00a0Severn\u00edm mo\u0159i je velice monot\u00f3nn\u00ed. Snad i to bylo p\u0159\u00ed\u010dinou pro\u010d byla ohniskem rozs\u00e1hl\u00e9 n\u00e1mo\u0159nick\u00e9 rebelie (1797 \u2013 Mutiny of the Nore<\/em>), jej\u00ed\u017e ob\u011bt\u00ed se stal i on s\u00e1m. Je zajat vzbou\u0159enci a dr\u017een v\u00a0Sandwichi, a to tak dlouho, \u017ee Carnegieova lo\u010f se s\u00a0de Winterov\u00fdmi Holan\u010fany u Camperdownu bije bez sv\u00e9ho nomin\u00e1ln\u00edho velitele.<\/p>\n

P\u0159esto byl Northesk\u016fv postoj ke vzbou\u0159enc\u016fm mnohem tolerantn\u011bj\u0161\u00ed (nap\u0159. ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0Nelsonem), ne\u017e kr\u00e1le a vl\u00e1dy, a hlavn\u011b odsuzoval poru\u0161en\u00ed slibu amnestie, pro\u010de\u017e se ocit\u00e1 i v\u00a0nep\u0159\u00edzni Admirality. Roku 1800 je vzat na milost a je mu sv\u011b\u0159en trojpalubn\u00edk Prince<\/em> v\u00a0r\u00e1mci domovsk\u00e9 Channel Fleet<\/em>. Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky p\u0159ech\u00e1z\u00ed na lo\u010f Britannia<\/em> a k\u0159i\u017euje s\u00a0Cornwallisem p\u0159ed Brestem, a to a\u017e do jara 1805. V\u00a0d\u016fsledku Villeneuveova \u00faniku a Nelsonova odplut\u00ed je p\u0159evelen aby s\u00a0mal\u00fdm odd\u00edlem pos\u00edlil s\u00edly blokuj\u00edc\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e9 p\u0159\u00edstavy. To ji\u017e m\u00e1 od dubna 1804 pr\u00e1vo u\u017e\u00edvat modrou admir\u00e1lskou vlajku.<\/p>\n

Teoreticky se m\u011bl hl\u00e1sit Siru Calderovi, je\u017e st\u0159e\u017eil Ferrol a La Coru\u00f1u, kde byla v\u00a0dan\u00e9m okam\u017eiku mnohem v\u011bt\u0161\u00ed koncentrace nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch plavidel, ne\u017e v\u00a0C\u00e1dizu, kter\u00fd st\u0159e\u017eil Collingwood, ale on se rozhodl jinak. Byla to z\u00e1va\u017en\u00e1 chyba, pos\u00edlen Northeskov\u00fdm odd\u00edlem mohl Calder svou bitvu s\u00a0Villeneuvem vybojovat mnohem razantn\u011bji a p\u0159ipsat si nepopirateln\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Nelson o Northeskovi patrn\u011b tak\u00e9 nem\u011bl valn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, nebo\u0165 p\u016fvodn\u011b p\u0159edpokl\u00e1dal, \u017ee jeho odd\u00edl z\u016fstane v\u00a0z\u00e1loze a zas\u00e1hne do boje podle akutn\u00ed pot\u0159eby. Pozd\u011bji po\u017e\u00e1dal aby byl Northesk nahrazen Duckworthem, ale jeliko\u017e tento nep\u0159iplul v\u010das, sv\u00e9 rozhodnut\u00ed zrevidoval a William Carnegie byl za\u0159azen do Nelsonovy kolony, zat\u00edmco v\u011bt\u0161inu jeho lod\u00ed pod\u0159\u00eddil Collingwoodovi.<\/p>\n

Bylo by k\u0159ivdou up\u00edrat Northeskovi osobn\u00ed state\u010dnost a rozhodnost v\u00a0boji, ov\u0161em jako velitel se ocital sp\u00ed\u0161e ve vleku ud\u00e1lost\u00ed, ne\u017eli by je spoluur\u010doval. Demonstroval to zejm\u00e9na po t\u00e9 co p\u0159evzal dohled nad ztichl\u00fdm boji\u0161t\u011bm a ud\u00e1losti se mu zcela vymkly. Za svou \u00fa\u010dast v\u00a0bitv\u011b byl pov\u00fd\u0161en na ryt\u00ed\u0159e, obdr\u017eel pod\u011bkov\u00e1n\u00ed obou komor parlamentu i m\u011bsta Lond\u00fdna, zlatou medaili, \u010destnou \u0161avli i dal\u0161\u00ed pocty, ale to bylo v\u0161e. D\u00edk zaveden\u00fdm zvyklostem postupoval sice v\u00a0hodnostech (1808 viceadmir\u00e1l, 1814 admir\u00e1l, 1821 velkoadmir\u00e1l \u2013 Admiral of the Fleet<\/em>), ale odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed velen\u00ed na mo\u0159i ji\u017e nedostal.<\/p>\n

Teprve na star\u00e1 kolena pak obdr\u017eel presti\u017en\u00ed post C-in-C<\/em> v\u00a0Plymouthu (1827-30), ale to byla funkce sp\u00ed\u0161e administrativn\u00ed. Zem\u0159el v 75 letech na lond\u00fdnsk\u00e9 Piccadilly a 9. \u010dervna 1831 byl i on poh\u0159ben ve Svatopetersk\u00e9 katedr\u00e1le ve spole\u010dnosti Nelsona a Collingwooda.<\/p>\n

CALDER, Sir<\/em> Robert (2.VII.1745\u201331.VIII.1818)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Robert Calder, jen\u017e spat\u0159il sv\u011btlo sv\u011bta ve skotsk\u00e9m\u00a0Eldinu (Morayshire), byl rovn\u011b\u017e druhorozen\u00fdm synem z\u00a0aristokratick\u00e9 rodiny, ov\u0161em hierarchicky mnohem n\u00ed\u017ee situovan\u00e9. Jeho vztahy s\u00a0Nelsonem (i Collingwoodem) lze charakterizovat jako antipatii, a\u017e nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Ko\u0159eny lze hledat v\u00a0bitv\u011b u mysu Sv. Vincence, kde Jervisovi mezi sv\u011bdky p\u0159ipomn\u011bl, \u017ee k\u00a0odm\u011bn\u011b navr\u017een\u00ed kapit\u00e1ni jednali zjevn\u011b v\u00a0rozporu s\u00a0rozkazy. Jervis jej tehdy odbyl, \u017ee jemu by podobn\u00e9 poru\u0161en\u00ed subordinace rovn\u011b\u017e prominul, ov\u0161em t\u00edm kdo mu tuto pozn\u00e1mku nedok\u00e1zal nikdy odpustit byl Nelson…<\/p>\n

Calder vstoupil do n\u00e1mo\u0159nictva jako \u010dtrn\u00e1ctilet\u00fd, a i on byl zaps\u00e1n rovnou jako Midshipman<\/em>, ale jeho slu\u017eebn\u00ed postup byl relativn\u011b pomal\u00fd. Na poru\u010dick\u00e9 distinkce si po\u010dkal do 21 let v\u011bku, kdy mu je ud\u011blil v\u00a0r\u00e1mci sv\u00e9 kompetence kapit\u00e1n Falkner, velitel fregaty Essex<\/em>. Na vlastn\u00ed kapit\u00e1nsk\u00fd patent si v\u0161ak musel po\u010dkat je\u0161t\u011b dal\u0161\u00ed desetilet\u00ed, neb vlivn\u00ed p\u0159\u00e1tel\u00e9 na pot\u0159ebn\u00fdch postech byli v\u00edce ne\u017e urozen\u00fd p\u016fvod a tyto ambici\u00f3zn\u00ed Calder nejsp\u00ed\u0161e postr\u00e1dal. Roku 1782 ve sv\u00fdch 37 letech st\u00e1le velel toliko fregat\u011b Diana<\/em>, pod\u0159\u00edzen\u00e9 kontradmir\u00e1lu Kempenfeltovi, ale pr\u00e1v\u011b s\u00a0n\u00ed na sebe dok\u00e1zal prvn\u011b v\u00fdznamn\u011bji upozornit.<\/p>\n

V\u00a0dob\u011b kdy admir\u00e1l Rodney dob\u00fdval skv\u011bl\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed nad de Grassem, jin\u00e1 formace pod velen\u00edm Sira Charlese Hardyho p\u0159ed Francouzi hanebn\u011b ustupovala. Calder vel\u00edc\u00ed signaliza\u010dn\u00ed (repeating<\/em>) fregat\u011b, sice Kempenfeltovi rozkaz k\u00a0\u00fastupu tlumo\u010dil, ale s\u00e1m v\u00a0hrd\u00e9m vzdoru zam\u00ed\u0159il vst\u0159\u00edc nep\u0159\u00edteli, rozhodnut vyp\u00e1lit alespo\u0148 n\u011bkolik ran, ne\u017eli p\u0159ipustit sta\u017een\u00ed se bez jedin\u00e9ho v\u00fdst\u0159elu. Snad o\u010dek\u00e1val, \u017ee Kempenfelt vel\u00edc\u00ed zadn\u00edmu voji v\u00fdzvu p\u0159ijme a podpo\u0159\u00ed jej, ov\u0161em kontradmir\u00e1l se zdr\u00e1hal vzep\u0159\u00edt rozkaz\u016fm viceadmir\u00e1la a povolal horkokrevn\u00e9ho kapit\u00e1na zp\u011bt. Jeho n\u00e1mo\u0159n\u00edci alespo\u0148 zakryli hlavu figur\u00edny kr\u00e1le Ji\u0159\u00edho III., aby hanebn\u00e9mu \u00fastupu bez boje nemusela p\u0159ihl\u00ed\u017eet…<\/p>\n

Calder svou akc\u00ed sice dok\u00e1zal vystoupit z\u00a0anonymity, ale vy\u0161\u0161\u00ed funkci ne\u017e komodora (commodore<\/em>, nejde o hodnostn\u00ed stupe\u0148, ale sp\u00ed\u0161e okam\u017eik, kdy kapit\u00e1n obdr\u017e\u00ed pravomoc velet skupin\u011b lod\u00ed, bez ohledu na slu\u017eebn\u00ed st\u00e1\u0159\u00ed ostatn\u00edch hodnostn\u011b sob\u011b rovn\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f) nez\u00edskal. Po vypuknut\u00ed v\u00e1lky s\u00a0Franci\u00ed v\u0161ak velel ji\u017e trojpalubn\u00edku Victory<\/em>, v\u00a0r\u00e1mci Hoodovy St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 flotily. A pr\u00e1v\u011b nad Calderovou lod\u00ed vzty\u010dil vlajku viceadmir\u00e1l Jervis, je\u017e po Hoodov\u011b odplut\u00ed do vlasti p\u0159evzal vrchn\u00ed velen\u00ed (C-in-C<\/em>).<\/p>\n

Za bravurn\u00ed velen\u00ed vlajkov\u00e9 lodi v\u00a0bitv\u011b u Sv. Vincenta je pasov\u00e1n na ryt\u00ed\u0159e a pov\u00fd\u0161en na baroneta. S\u00a0platnost\u00ed od 14. \u00fanora 1799 z\u00edskal pr\u00e1vo vzty\u010dovat modrou vlajku a obdr\u017eel velen\u00ed mal\u00e9 eskad\u0159e, je\u017e si hr\u00e1la na hon\u011bnou s\u00a0plavidly admir\u00e1la Ganteaumea, kter\u00fd se zoufale sna\u017eil z\u00e1sobit V\u00fdchodn\u00ed arm\u00e1du od\u0159\u00edznutou v\u00a0Egypt\u011b. Toto soupe\u0159en\u00ed skon\u010dilo oboustrann\u011b bezv\u00fdsledn\u011b, ale kdy\u017e byl po kr\u00e1tk\u00e9m m\u00edru Calder op\u011bt povol\u00e1n do slu\u017eby, m\u011bl ji\u017e pr\u00e1vo u\u017e\u00edvat b\u00edlou vlajku viceadmir\u00e1la.<\/p>\n

Vzty\u010dil ji nad trojpalubn\u00edkem Prince of Wales<\/em> a se sv\u00fdmi plavidly dostal za \u00fakol st\u0159e\u017eit Biskajsk\u00fd z\u00e1liv, zvl\u00e1\u0161t\u011b pak francouzskou bitevn\u00ed eskadru v\u00a0Rochefortu. V\u00fdvoj ud\u00e1lost\u00ed a zvl\u00e1\u0161t\u011b vstup \u0160pan\u011blska do v\u00e1lky vedly k\u00a0jeho p\u0159elo\u017een\u00ed p\u0159ed Ferrol a La Coru\u00f1u. Po informaci, \u017ee se Villeneuve vrac\u00ed do evropsk\u00fdch vod, prok\u00e1zal v\u011bt\u0161\u00ed strategick\u00fd rozhled ne\u017e Nelson, kdy\u017e dok\u00e1zal pom\u011brn\u011b p\u0159esn\u011b odhadnout trasu j\u00ed\u017e spojen\u00e1 francouzsko-\u0161pan\u011blsk\u00e1 eskadra popluje. V\u00a0n\u00e1sledn\u00e9m st\u0159etu nebyl zbab\u011bl\u00fd, jak mu bylo vy\u010d\u00edt\u00e1no, ale prok\u00e1zal zna\u010dnou taktickou vyzr\u00e1lost, j\u00ed\u017e up\u0159ednostnil, p\u0159ed zni\u010duj\u00edc\u00edm soubojem za ka\u017edou cenu.<\/p>\n

Ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed (mj. i popichov\u00e1no Nelsonem) v\u0161ak bylo jin\u00e9ho n\u00e1zoru a Calder s\u00e1m byl nucen iniciovat zased\u00e1n\u00ed vojensk\u00e9ho tribun\u00e1lu, aby se o\u010distil. Ke sv\u00e9 sm\u016fle, v p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee Villeneuve C\u00e1diz ji\u017e neopust\u00ed, odplul do Anglie nedlouho p\u0159ed osudov\u00fdm vyplut\u00edm Kombinovan\u00e9 flotily. Admiralita Caldera sice posl\u00e9ze o\u010distila, ale v\u0161e se ji\u017e d\u011blo ve st\u00ednu Nelsonova trafalgarsk\u00e9ho triumfu, vedle nich\u017e zajet\u00ed dvou lod\u00ed a toliko sledov\u00e1n\u00ed protivn\u00edka, p\u0159i obdobn\u00e9m pom\u011bru sil vyzn\u011blo pon\u011bkud tristn\u011b. Ocen\u011bno tak bylo p\u0159edev\u0161\u00edm, \u017ee dok\u00e1zal b\u00fdt ve spr\u00e1vnou chv\u00edli na spr\u00e1vn\u00e9m m\u00edst\u011b.<\/p>\n

V\u0161e se v\u0161ak nav\u00edc velice vleklo a du\u0161evn\u00ed trauma se podepisovalo na Calderov\u011b rychl\u00e9m ch\u0159adnut\u00ed. Na mo\u0159e se ji\u017e nevr\u00e1til a teprve roku 1810 se mu dostalo jist\u00e9 satisfakce v\u00a0podob\u011b \u010derven\u00e9 admir\u00e1lsk\u00e9 vlajky (Nelson ani Collingwood se j\u00ed nedo\u017eili) a zejm\u00e9na presti\u017en\u00edho velen\u00ed (C-in-C<\/em>) v\u00a0Plymouthu. Po t\u0159ech letech ov\u0161em musel po\u017e\u00e1dat o zpro\u0161t\u011bn\u00ed slu\u017eby a kdy\u017e o p\u011bt let pozd\u011bji ve v\u011bku 74 let tak\u0159ka zapomenut um\u00edral, o posledn\u00edm odpo\u010dinku v krypt\u011b Svatopetersk\u00e9 katedr\u00e1ly si pochopiteln\u011b nemohl nechat ani sn\u00edt\u2026<\/p>\n

\n

F R A N C O U Z\u00a0I<\/h4>\n

VILLENEUVE, Pierre-Charles-Jean-Baptiste-Sylvestre de (31.XII.1763\u201322.IV.1806)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Velitel spojeneck\u00e9ho, \u010di p\u0159esn\u011bji Kombinovan\u00e9ho lo\u010fstva (L\u2018arm\u00e9e navale combin\u00e9 de France et d\u2018Espagne<\/em>) se narodil ve Valensole v\u00a0departmentu Basses-Alpes, ale p\u0159esto\u017ee tedy poch\u00e1zel z\u00a0relativn\u011b hlubok\u00e9ho vnitrozem\u00ed, rozhodn\u011b nebyl \u0161patn\u00fdm n\u00e1mo\u0159n\u00edkem. Nechyb\u011bla mu ani osobn\u00ed state\u010dnost, ov\u0161em svazovala ho p\u0159em\u00edra zodpov\u011bdnosti a v\u011bdom\u00ed, \u017ee se francouzsk\u00e9 lo\u010fstvo s\u00a0britsk\u00fdm ve v\u011bt\u0161in\u011b ohled\u016f nem\u016f\u017ee m\u011b\u0159it jako rovn\u00fd s\u00a0rovn\u00fdm. Nebylo to v\u00a0po\u010dtu a kvalit\u011b lod\u00ed, ale zat\u00edmco brit\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci sb\u00edrali zku\u0161enosti v\u00a0n\u00e1mo\u0159n\u00ed praxi, francouz\u0161t\u00ed ve studovn\u00e1ch, a nejinak to bylo s\u00a0pos\u00e1dkami, kter\u00e9 d\u00edk blok\u00e1d\u011b ji\u017e \u0159adu let v\u011bt\u0161inu v\u00fdcviku prod\u011bl\u00e1valy na kotv\u00e1ch v p\u0159\u00edstavech.<\/p>\n

Villeneuve, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk drobn\u00e9 venkovsk\u00e9 \u0161lechty, se stal n\u00e1mo\u0159n\u00edm aspirantem ji\u017e kr\u00e1tce po dosa\u017een\u00ed 14 let v\u011bku a pot\u00e9 po dovr\u0161en\u00ed 15 roku se v\u00a0lednu 1779 nalodil na fregatu Flore<\/em>, aby zam\u00ed\u0159il do americk\u00fdch vod, kde tehdy francouzsk\u00e9 kr\u00e1lovsk\u00e9 lo\u010fstvo z\u00e1polilo s\u00a0britsk\u00fdm, p\u0159i\u010dem\u017e mu tehdy p\u0159edstavovalo rovnocenn\u00e9ho soupe\u0159e. V\u00a0letech 1779-81 sb\u00edral zku\u0161enosti na palub\u00e1ch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Montr\u00e9al<\/em>, Hardi<\/em> a posl\u00e9ze Marseillais<\/em> v\u00a0r\u00e1mci eskadry admir\u00e1la de Grasse, od kv\u011btna 1781 ji\u017e jako podporu\u010d\u00edk (Souslieutenant<\/em>, v\u00a0revolu\u010dn\u011b-c\u00edsa\u0159sk\u00e9m obdob\u00ed pak Enseigne<\/em>). Ji\u017e p\u0159edt\u00edm v\u0161ak m\u011bl za sebou k\u0159est ohn\u011bm v\u00a0prv\u00e9 jarn\u00ed bitv\u011b u Chesapeake pod Destouchesem.<\/p>\n

S de Grassem vybojoval pak i druhou z\u00e1\u0159ijovou bitvu u Chesapeake, je\u017e vedla ke kapitulaci Yorktownu. Na mo\u0159i v\u0161ak dobojov\u00e1no nebylo, a Villneuve se roku 1782 nejprve \u00fa\u010dastn\u00ed dobyt\u00ed Trinidadu a pak v\u00a0rychl\u00e9m sledu bitev u Saint-Christophe (u Nevisu) a Les Saintes (u Guadeloupe). V\u00a0prv\u00e9 byl de Grasse je\u0161t\u011b \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd, ale v\u00a0druh\u00e9 byl francouzsk\u00fd admir\u00e1l Rodneym pora\u017een a zajat. Villeneuve se vyznamenal v\u00a0prv\u00e9m boji a v\u00a0druh\u00e9m alespo\u0148 unikl zajet\u00ed a do konce v\u00e1lky tak mohl je\u0161t\u011b vyzkou\u0161et paluby \u0159adov\u00fdch lod\u00ed Destin<\/em> a Blonde<\/em>.<\/p>\n

V kv\u011btnu 1786 z\u00edsk\u00e1v\u00e1 \u0159\u00e1dn\u00fd d\u016fstojnick\u00fd patent (lieutenant de vaisseau<\/em>) a slou\u017e\u00ed v\u00a0odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch funkc\u00edch na palub\u00e1ch lod\u00ed Alceste<\/em>, Badine<\/em> a Tonnant<\/em>. Na posledn\u011b jmenovan\u00e9 dokonce p\u0159evzal velen\u00ed po t\u00e9 co v\u00a0\u00fanoru 1793 z\u00edskal odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnost capitaine de vaisseau<\/em>. Ov\u0161em Villeneuveova radost trvala jen kr\u00e1tce a vzm\u00e1haj\u00edc\u00ed se vlna revolu\u010dn\u00edho teroru jej z\u00e1hy na to nut\u00ed na tento post nejen rezignovat, ale st\u00e1hnout se zcela do \u00fastran\u00ed. V\u010dasn\u00fd odchod z\u00a0Toulonu je pro n\u011bj nepochybn\u011b \u0161t\u011bst\u00edm, nebo\u0165 se nijak nezapletl v\u00a0bou\u0159liv\u00fdch letn\u00edch ud\u00e1lostech v\u00a0tomto m\u011bst\u011b, je\u017e vedly k\u00a0jeho obsazen\u00ed koali\u010dn\u00edmi vojsky.<\/p>\n

Villeneuve bez ohledu na re\u017eim z\u016fst\u00e1v\u00e1 v\u011bren Francii a v\u00a0kv\u011btnu 1795 se vrac\u00ed do slu\u017eby. Plavbyschopn\u00fdch lod\u00ed bylo m\u00e1lo, na\u010de\u017e se p\u0159echodn\u011b st\u00e1v\u00e1 gener\u00e1lmajorem n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty, v srpnu v\u0161ak ji\u017e p\u0159eb\u00edr\u00e1 \u0159adovou lo\u010f Peuple-Souverain<\/em>. V\u00a0b\u0159eznu 1796 se st\u00e1v\u00e1 chef de<\/em> division<\/em>, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnosti \u201e\u0161\u00e9fa eskadry\u201c \u010di funkci komodora a v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e roku se st\u00e1v\u00e1 kontradmir\u00e1lem. Koncem roku se p\u0159esunuje do Lorientu, odkud m\u00e1 vyplout s\u00a0jednou diviz\u00ed v\u00a0r\u00e1mci expedice do Irska, z jej\u00edho\u017e proveden\u00ed v pln\u00e9m rozsahu v\u0161ak posl\u00e9ze sejde.<\/p>\n

Villeneuve je povol\u00e1n nazp\u011bt do Toulonu, a osud mu p\u0159edur\u010dil z\u00fa\u010dastnit se Bonapartovy orient\u00e1ln\u00ed v\u00fdpravy. Kontradmir\u00e1l vzty\u010duje svou vlajku nad osmdes\u00e1tid\u011blovou Guillaume-Tell<\/em> a uj\u00edm\u00e1 se velen\u00ed jedn\u00e9 z\u00a0diviz\u00ed Brueysovy bitevn\u00ed eskadry. V\u00a0bitv\u011b u Ab\u00fakiru vel\u00ed zadn\u00edmu voji a d\u00edk nep\u0159\u00edzniv\u00e9mu v\u011btru a ne\u00fapln\u00fdm pos\u00e1dk\u00e1m v\u00a0podstat\u011b m\u016f\u017ee jen trpn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet zk\u00e1ze zbytku flotily (sehraje zde tak trochu Dumanoirovu \u00falohu u Trafalgaru). Pokusil se zachr\u00e1nit alespo\u0148 svou divizi, ale nezda\u0159ilo se zcela a zk\u00e1ze v\u00a0tragick\u00e9m st\u0159etu nedaleko \u00fast\u00ed Nilu unikly pouze dv\u011b \u0159adov\u00e9 lodi a dv\u011b fregaty.<\/p>\n

Villeneuve se svou vlajkovou lod\u00ed a ob\u011bma fregatami uch\u00fdlil na Maltu (Genereux<\/em> zam\u00ed\u0159il na Korfu) a aktivn\u011b se jako velitel n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil pod\u00edlel na obran\u011b ostrova proti jeho britsko-portugalsko-neapolsk\u00fdm obl\u00e9hatel\u016fm. Kdy\u017e ji\u017e bylo tak\u0159ka jist\u00e9, \u017ee kapitulaci LaValletty nelze odvr\u00e1til, pokusil se zachr\u00e1nit svoji lo\u010f i \u010d\u00e1st pos\u00e1dky a prob\u00edt se z obkl\u00ed\u010den\u00ed. Pokus se nezda\u0159il Villeneuve se 3. z\u00e1\u0159\u00ed 1800 ocitl v\u00a0britsk\u00e9m zajet\u00ed (u Finisterre muselo b\u00fdt frustruj\u00edc\u00ed hled\u011bt na svou b\u00fdvalou lo\u010f, jak pluje pod nep\u0159\u00e1telskou vlajkou a se jm\u00e9nem Malta<\/em>, p\u0159i\u010dem\u017e u Trafalgaru se v\u0161e opakovalo s\u00a0lod\u00ed Tonnant<\/em>, by\u0165 zde ji\u017e s\u00a0v\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00edm \u010dasov\u00fdm odstupem).<\/p>\n

Z\u00a0paluby lodi Berwick<\/em> velel v\u00a0r\u00e1mci expedice na Santo Domingo skupin\u011b lod\u00ed m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed k\u00a0v\u00fdchodn\u00ed \u010d\u00e1sti ostrova. P\u0159i operac\u00edch v Karibiku p\u0159ech\u00e1z\u00ed na palubu lodi Jemappes<\/em> a s\u00a0n\u00ed se dok\u00e1\u017ee prob\u00edt nazp\u011bt do vlasti, jmenovit\u011b Rochefortu. Po Magonov\u011b odchodu ofici\u00e1ln\u011b p\u0159eb\u00edr\u00e1 v\u00a0\u010dervnu 1804 i velen\u00ed p\u0159\u00edstavu, a\u010d v p\u0159\u00edpad\u011b lod\u00ed soust\u0159ed\u011bn\u00fdch u Ile d\u2018Aix vrchn\u00ed komando, jako slu\u017eebn\u011b star\u0161\u00ed, fakticky p\u0159evzal ji\u017e mnohem d\u0159\u00edve. Tak\u0159ka soub\u011b\u017en\u011b s\u00a0t\u00edm je pov\u00fd\u0161en na viceadmir\u00e1la a pov\u011b\u0159en \u00fakoly jednoho z\u00a0podru\u017en\u00fdch velitel\u016f chystan\u00e9 invaze. Ov\u0161em osud se s\u00a0n\u00edm chystal zahr\u00e1t \u0161alebnou hru.<\/p>\n

N\u00e1hl\u00e9 \u00famrt\u00ed admir\u00e1la LaTouche-Tr\u00e9villa, je\u017e m\u011bl b\u00fdt vrchn\u00edm velitelem zam\u00fd\u0161len\u00e9 velk\u00e9 francouzsk\u00e9 bitevn\u00ed flotily, 6. \u010dervence 1804 v\u00a0Toulonu, vedlo k\u00a0povol\u00e1n\u00ed Villeneuva do Pa\u0159\u00ed\u017ee, kde obdr\u017eel pov\u011b\u0159en\u00ed p\u0159evz\u00edt St\u0159edomo\u0159skou eskadru. S\u00a0touto se m\u011bl prob\u00edt Gibraltarem a v Karibiku se spojit s\u00a0brestskou eskadrou a ostatn\u00edmi d\u00edl\u010d\u00edmi atlantick\u00fdmi divizemi, p\u0159i\u010dem\u017e zde vrchn\u00ed velen\u00ed m\u011bl p\u0159evz\u00edt Ganteaume. Vstup \u0160pan\u011blska do v\u00e1lky pak hypoteticky umo\u017e\u0148oval velkolep\u00fd pl\u00e1n, kdy spojenci mohli soust\u0159edit a\u017e osm des\u00edtek \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a s\u00a0nimi sm\u00e9st jakoukoli britskou eskadru.<\/p>\n

Ov\u0161em to byla teorie hl\u00e1san\u00e1 z\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ee, v\u00a0praxi nep\u0159\u00edze\u0148 v\u011btr\u016f, \u0161patn\u00e1 p\u0159ipravenost i koordinovatelnost grandiosn\u00ed operace vedly k\u00a0tomu, \u017ee v\u0161e dopadlo tak, jak to dopadlo. Ne\u0161\u0165astn\u00fd Villeneuve byl u Trafalgaru zajat spolu se svou vlajkovou lod\u00ed Bucentaure<\/em> a dopraven do Anglie, kde s\u00a0n\u00edm v\u00edt\u011bzov\u00e9 jednali se v\u0161emi ohledy. Evidentn\u011b zlomen\u00e9ho mu\u017ee pom\u011brn\u011b z\u00e1hy propustili a pora\u017een\u00fd admir\u00e1l vystoupil 11. dubna 1806 z\u00a0britsk\u00e9 po\u0161tovn\u011b-parlament\u00e1\u0159sk\u00e9 lodi Union<\/em> na francouzskou p\u016fdu v\u00a0Morlaix a o t\u00fdden pozd\u011bji p\u0159ijel do Rennes.<\/p>\n

Co se zde, v\u00a0n\u011bm \u010di kolem n\u011bj, odehr\u00e1valo si vzal admir\u00e1l do hrobu. Po p\u011bti dnech pobytu byl nalezen v\u00a0hotelov\u00e9m pokoji bez zn\u00e1mek \u017eivota. Dopis na rozlou\u010denou \u017een\u011b sv\u011bd\u010dil o sebevra\u017ed\u011b, ale 6 \u0159ezn\u00fdch ran a jejich charakter p\u0159ipou\u0161t\u011blo i n\u00e1silnou smrt. Ofici\u00e1ln\u00ed verze zn\u011bla, \u017ee tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 neradostn\u00e9 vizi, \u017ee se m\u00e1 zodpov\u00eddat p\u0159ed c\u00edsa\u0159em, d\u00e1v\u00e1 p\u0159ednost dobrovoln\u00e9 smrti, ne\u017e \u017eivotu v\u00a0nemilosti, p\u0159i\u010dem\u017e prosil, aby bylo dob\u0159e postar\u00e1no o jeho bl\u00edzk\u00e9. Jm\u00e9no admir\u00e1la Villeneuvea je p\u0159es trafalgarskou por\u00e1\u017eku uvedeno na \u010destn\u00e9m m\u00edst\u011b na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b l\u2018Arc de<\/em> Triomphe de l\u2018Etoile<\/em>, V\u00edt\u011bzn\u00e9ho oblouku.<\/p>\n

DUMANOIR LE PELLEY, Pierre-Etienne-Ren\u00e9-Marie (2.VIII.1770\u20137.VII.1829)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Druh\u00fd mu\u017e francouzsk\u00e9 eskadry, jeho\u017e role v\u00a0trafalgarsk\u00e9 bitv\u011b je pon\u011bkud kontraverzn\u00ed, spat\u0159il prvn\u011b sv\u011btlo sv\u011bta v\u00a0m\u011bste\u010dku Granville v\u00a0normandsk\u00e9m departmentu Manche (n\u011bkter\u00e9 prameny \u0159ad\u00ed k\u0159estn\u00ed jm\u00e9na P-R-M-E). T\u0159eba\u017ee byl synovcem slavn\u00e9ho korz\u00e1rsk\u00e9ho velitele a pozd\u011bji admir\u00e1la Pl\u00e9villa Le Pelleye, prod\u00edral se n\u00e1mo\u0159n\u00ed hierarchi\u00ed jen zvolna. Poprv\u00e9 vyplul na mo\u0159e v 17 letech jako \u00e9l<\/em>\u00e8<\/em>ve de<\/em> port<\/em> na palub\u011b lodi Lionne<\/em>, pozd\u011bji p\u0159e\u0161el na fluitu Seine<\/em> a slou\u017e\u00edc v\u00a0Z\u00e1padn\u00ed Indii (St.-Domingue) v 18 kone\u010dn\u011b nalezl uspokojivou lo\u010f \u2013 fregatu Mignonne<\/em>, na jej\u00ed\u017e palub\u011b se v\u00a0kv\u011btnu 1789 do\u010dkal i prvn\u00edch d\u016fstojnick\u00fdch pr\u00fdmek.<\/p>\n

Jako sous-lieutenant<\/em> zm\u011bnil Dumanoir po\u010d\u00e1tkem podzimu 1790 znovu lo\u010f, ale na fregat\u011b Pomone<\/em> vydr\u017eel pouh\u00e9 dva m\u011bs\u00edce, aby pak v\u00a0listopadu s dal\u0161\u00ed fregatou N\u00e9r\u00e9ide<\/em> zam\u00ed\u0159il do St\u0159edomo\u0159\u00ed, kde p\u016fl roku k\u0159i\u017eoval kolem africk\u00e9ho pob\u0159e\u017e\u00ed st\u00edhaj\u00edc berbersk\u00e9 pir\u00e1ty. Dal\u0161\u00ed LePelleyovou mis\u00ed byla v\u00a0srpnu 1791 plavba s\u00a0\u0159adovou lod\u00ed Dromedaire<\/em> do Cayenne, a zde v\u00a0tzv. Francouzsk\u00e9 Guayan\u011b se zdr\u017eel a\u017e do b\u0159ezna 1793. Po n\u00e1vratu do vlasti jej k 10. \u010dervenci \u010dekala nejen ji\u017e vskutku \u00factyhodn\u00e1 d\u016fstojnick\u00e1 hodnost lieutenant de vaisseau<\/em>, ale i \u010destn\u00e9 m\u00edsto na trojpalubn\u00edku Sans-Culotte<\/em> (ex. Dauphin-Royal<\/em>, pozd\u011bji Orient<\/em>).<\/p>\n

Po n\u00e1stupu Pierra Martina do \u010dela st\u0159edomo\u0159sk\u00e9 eskadry zaujal m\u00edsto pobo\u010dn\u00edka v\u00a0admir\u00e1lov\u011b \u0161t\u00e1bu a spolu s\u00a0n\u00edm se \u00fa\u010dastnil i prv\u00e9ho z\u00a0jeho dvou st\u0159et\u016f s\u00a0admir\u00e1lem Hothamem (pobl\u00ed\u017e Janova). Ke 4. kv\u011btnu 1795 obdr\u017eel hodnost capitaine de vaisseau<\/em> a n\u00e1davkem velen\u00ed na uko\u0159ist\u011bn\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Berwick<\/em>. N\u00e1sledn\u011b p\u0159e\u0161el pod velen\u00ed admir\u00e1la Richeryho s\u00a0n\u00edm\u017e nejprve v\u00a0\u0159\u00edjnu 1795 vyplul na komer\u010dn\u00ed lov do v\u00fdchodn\u00edho St\u0159edomo\u0159\u00ed a pak roku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho k\u00a0b\u0159eh\u016fm Severn\u00ed Ameriky. V\u00a0prosinci byl p\u0159evelen na palubu \u0159adov\u00e9 lodi R\u00e9volution a spolu s\u00a0admir\u00e1lem Bouvetem se \u00fa\u010dastn\u00ed operac\u00ed nam\u00ed\u0159en\u00fdch proti Irsku.<\/p>\n

P\u0159esto\u017ee tato kampa\u0148 skon\u010dila fiaskem, Dumanoir se vyznamenal p\u0159i z\u00e1chran\u011b tonouc\u00ed lodi Scevola<\/em> a byl 19. \u010dervna 1797 pov\u00fd\u0161en na chef de division<\/em>. Z\u00a0tohoto titulu m\u011bl p\u0159en\u00e9st svou vlajku na fregatu Fraternit\u00e9<\/em>, a jako velitel lehk\u00e9 divize vyplout k\u00a0St.-Domingue. Ji\u017e po\u010d\u00e1tkem roku 1798 je ov\u0161em zp\u00e1tky ve vlasti, neb je jmenov\u00e1n asistentem pob\u0159e\u017en\u00edho inspektora (adjoint <\/em>\u00e0<\/em> l\u2018inspecteur g\u00e9n\u00e9ral des c\u00f4tes<\/em>) s\u00a0p\u016fsobnost\u00ed od Cherburgu po Antverpy. I zde v t\u00e9to administrativn\u00ed funkci dlouho nesetrv\u00e1 a vyu\u017eije prv\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti k\u00a0p\u0159elo\u017een\u00ed ze severn\u00ed Francie do ji\u017en\u00ed, aby se zde pod\u00edlel na p\u0159\u00edprav\u00e1ch Bonapartovy v\u00fdchodn\u00ed expedice, j\u00ed\u017e se n\u00e1sledn\u011b i z\u00fa\u010dastn\u00ed.<\/p>\n

Dumanoira bychom v\u0161ak marn\u011b hledali na palub\u00e1ch plavidel Brueysovy bitevn\u00ed eskadry, p\u0159esto\u017ee i on velel \u0159adov\u00e9 lodi. Nejen to, s\u00a0vlajkou vzty\u010denou nad drobn\u011bj\u0161\u00edm dvoupalubn\u00edkem Dubois<\/em> byl chef de<\/em> division<\/em> jmenov\u00e1n velitelem p\u0159\u00edm\u00e9 eskorty transportn\u00edho konvoje p\u0159epravuj\u00edc\u00edho Bonapartovu arm\u00e1du. V\u00a0dob\u011b, kdy Nelson decimoval u Ab\u00fakiru Brueysovy lodi st\u00e1l Dumanoir\u016fv Dubois<\/em> s\u00a0ostatn\u00edmi eskortn\u00edmi a transportn\u00edmi plavidly v\u00a0relativn\u00edm bezpe\u010d\u00ed egyptsk\u00e9 Alexandrie. Po zk\u00e1ze bitevn\u00ed eskadry v\u0161ak jako hodnostn\u011b nejvy\u0161\u0161\u00ed zbyl\u00fd francouzsk\u00fd d\u016fstojn\u00edk nep\u0159evzal vrchn\u00ed velen\u00ed zablokovan\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil, n\u00fdbr\u017e byl p\u0159esko\u010den p\u0159e\u017eiv\u0161\u00edm Brueysov\u00fdm n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu, jeho\u017e Bonaparte provizorn\u011b pov\u00fd\u0161il na kontradmir\u00e1la.<\/p>\n

T\u00edmto rychlokva\u0161en\u00fdm vrchn\u00edm velitelem nebyl nikdo jin\u00fd ne\u017e Honor\u00e9 Ganteaume, je\u017e s\u00a0omezen\u00fdmi silami d\u011blal co mohl. I Dumanoir opustil palubu \u0159adov\u00e9 lodi a z\u00a0paluby fregaty Carr<\/em>\u00e8<\/em>re<\/em> velel lehk\u00e9 divizi (operuj\u00edc\u00ed z\u00a0Port-Vieux?), podporuj\u00edc\u00ed pozemn\u00ed arm\u00e1du se\u010d bylo v\u00a0mo\u017enostech siln\u011b redukovan\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil. Pak se v\u0161ak spolu s\u00a0Ganteaumem ujal \u00fakolu, je\u017e m\u011bl zm\u011bnit osud Evropy \u2013 evakuace vel\u00edc\u00edho gener\u00e1la a jeho nejbli\u017e\u0161\u00edch z\u00a0Egypta. Zat\u00edmco Bonaparte plul na Ganteaumov\u011b fregat\u011b Murion<\/em>, Dumanoirova Carr<\/em>\u00e8<\/em>re<\/em> se m\u011bla event. ob\u011btovat v\u00a0boji. Nakonec to nebylo t\u0159eba a ob\u011b lodi po 6 t\u00fddnech na mo\u0159i v\u00a0\u0159\u00edjnu 1799 \u0161\u0165astn\u011b p\u0159ist\u00e1ly ve Fr\u00e9jus.<\/p>\n

Ji\u017e k 27. listopadu 1799 obdr\u017eel hodnost kontradmir\u00e1la i Le Pelley, ov\u0161em zat\u00edmco Ganteaume se pokou\u0161el z\u00e1sobovat V\u00fdchodn\u00ed arm\u00e1du, Dumanoir byl p\u0159elo\u017een do Rochefortu. Se zdej\u0161\u00ed diviz\u00ed vyplul na mo\u0159e a p\u0159esunuv\u0161e svou opera\u010dn\u00ed z\u00e1kladnu do C\u00e1dizu obt\u011b\u017eoval britsk\u00e9 s\u00edly operuj\u00edc\u00ed v\u00a0oblasti Gibraltaru. P\u0159esto\u017ee je ud\u00e1v\u00e1no, \u017ee jeho admir\u00e1lsk\u00e1 vlajka v\u00a0tomto obdob\u00ed vl\u00e1la na lod\u00edch Formidable<\/em> a Marengo<\/em>, nez\u00fa\u010dastnil se ani jednoho m\u011b\u0159en\u00ed sil mezi admir\u00e1ly Durand-Linoisem a Saumarezem u Algecirasu, a\u010dkoli vyjmenovan\u00e9 kor\u00e1by na obou st\u0159etech \u00fa\u010dastny byly (?).<\/p>\n

S\u00a0\u0159adovou lod\u00ed Formidable<\/em> je Dumanoir\u016fv osud prov\u00e1z\u00e1n minim\u00e1ln\u011b od roku 1802, kdy se Le Pelley vrac\u00ed do Toulonu, aby odtud vyplul vst\u0159\u00edc z\u00e1padoindick\u00e9mu St.-Domingue. Dumanoirova divize zam\u00ed\u0159ila na sever ostrova k\u00a0 Cap-Fran\u00e7ais (dnes Cap-Ha\u00eftien), kde jako velitel zdej\u0161\u00edho p\u0159\u00edstavu p\u016fsobil do po\u010d\u00e1tku roku 1803. Odplul odtud v\u00a0\u00fanoru a stihl se tak vr\u00e1tit na mate\u0159skou z\u00e1kladnu je\u0161t\u011b obnoven\u00edm v\u00e1lky s\u00a0Velkou Brit\u00e1ni\u00ed. V\u00a0Toulonu se st\u00e1v\u00e1 z\u00e1stupcem admir\u00e1la Latouche-Tr\u00e9villa a po jeho n\u00e1hl\u00e9m \u00famrt\u00ed v\u00a0srpnu 1804 o\u010dek\u00e1val, \u017ee p\u0159evezme vrchn\u00ed velen\u00ed St\u0159edomo\u0159sk\u00e9 eskadry.<\/p>\n

Se zna\u010dnou nelibost\u00ed musel p\u0159ijmout, kdy\u017e byl v\u00a0listopadu 1804 vyst\u0159\u00edd\u00e1n Villeneuvem a dal\u0161\u00ed ho\u0159kou pilulku musel spolknout kdy\u017e jej tento u Antil pod\u0159\u00eddil je\u0161t\u011b i \u0160pan\u011blu Gravinovi. Zda je ov\u0161em jeho pon\u011bkud alibistick\u00e9 chov\u00e1n\u00ed u Trafalgaru mo\u017eno vysv\u011btlovat jen ura\u017eenou je\u0161itnost\u00ed je sporn\u00e9. Se \u010dty\u0159mi lod\u011bmi, kter\u00e9 ve v\u0161eobecn\u00e9m chaosu a anarchii z\u016fstaly poslu\u0161ny jeho rozkaz\u016f se do bitvy zapojil jen vla\u017en\u011b a n\u00e1sledn\u011b se z\u00a0boje vyv\u00e1zal a unikl na \u0161ir\u00e9 mo\u0159e. Pokusil se samostatn\u011b splnit c\u00edl mise, tedy n\u00e1vrat do St\u0159edomo\u0159\u00ed, ale v\u00a0Gibraltarsk\u00e9 \u00fa\u017ein\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 Louisov\u00fdm lod\u00edm ztratil odvahu a obr\u00e1til sv\u00e9 kor\u00e1by nazp\u011bt.<\/p>\n

Nedostatek z\u00e1sob jej nutil vyhledat \u00fato\u010di\u0161t\u011b v\u00a0n\u011bkter\u00e9m ze \u0161pan\u011blsk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f a p\u0159ed Ferrolem nav\u00e1zal znovu kontakt s\u00a0nep\u0159\u00edtelem. Tohoto ji\u017e nedok\u00e1zal set\u0159\u00e1st a 4. listopadu byly v\u0161echny jeho lodi postupn\u011b p\u0159emo\u017eeny u mysu Vil\u00e1n (fr. Villano). Dumanoir byl v\u00a0boji zran\u011bn a do 4. \u010dervence 1806 z\u016fstal britsk\u00fdm zajatcem. Po n\u00e1vratu do vlasti se ocitl v\u00a0hlubok\u00e9 nemilosti a pln\u00fdch p\u011bt let z\u016fst\u00e1val bez jak\u00e9hokoli za\u0159azen\u00ed. B\u011bhem t\u00e9to doby byl Le Pelley vy\u0161et\u0159ov\u00e1n a roku 1809 byl za sv\u00e9 po\u010d\u00edn\u00e1n\u00ed ost\u0159e pok\u00e1r\u00e1n a pensionov\u00e1n, ale Dumanoir se odvolal k\u00a0vy\u0161\u0161\u00ed instanci n\u00e1mo\u0159n\u00edho v\u00e1le\u010dn\u00e9mu soudu (conseil de la guerre maritime<\/em>), kter\u00fd jej n\u00e1sledn\u011b zprostil viny.<\/p>\n

Za\u0159azen\u00ed po jeho aktivizov\u00e1n\u00ed v\u0161ak nazna\u010duje, \u017ee na n\u011bm nemilost p\u0159eci jen ulp\u011bla. Baltsk\u00fd Gda\u0148sk a velen\u00ed zdej\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed divizi rozhodn\u011b nepat\u0159ilo mezi presti\u017en\u00ed posty. V\u00e1le\u010dn\u00e9 lodi do velikosti korvety se daly spo\u010d\u00edtat na prstech a p\u00e1r d\u011bly ozbrojen\u00fdch koc\u00e1bek nesk\u00fdtalo velk\u00fd bojov\u00fd potenci\u00e1l. P\u0159esto Dumanoir dok\u00e1zal vyt\u011b\u017eit z\u00a0minima maximum a roku 1812 \u00fasp\u011b\u0161n\u011b organizoval z\u00e1sobovac\u00ed konvoje z\u00a0\u00fast\u00ed Visly do Kr\u00e1lovce a roku 1813 se se sv\u00fdmi n\u00e1mo\u0159n\u00edky v\u00fdznamn\u011b pod\u00edlel na dlouho \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 obran\u011b oble\u017een\u00e9ho Gda\u0148sku. P\u0159esto se po Rappov\u011b kapitulaci op\u011btn\u00e9mu zajet\u00ed nevyhnul a putoval s\u00a0ostatn\u00edmi prominenty a\u017e do ukrajinsk\u00e9ho Kyjeva.<\/p>\n

Do vlasti se vr\u00e1til po\u010d\u00e1tkem \u010dervence 1814 a ji\u017e koncem tohoto m\u011bs\u00edce (29.7.) byl pasov\u00e1n na ryt\u00ed\u0159e sv. Ludv\u00edka a p\u0159evelen nazp\u011bt do Toulonu. Jako velitel jedn\u00e9 zdej\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed divize byl po\u010d\u00e1tkem roku 1815 pov\u011b\u0159en dopravit do Istanbulu (Konstantinopole) mark\u00fdze de Riviere, franc. velvyslance, \u010d\u00edm\u017e se vyhnul jak\u00e9koli form\u011b kompromitace v\u00a0obdob\u00ed Sta dn\u016f. Na sklonku roku 1815 zv\u00edt\u011bzil ve volb\u00e1ch v\u00a0rodn\u00e9m departmentu Manche a poslaneck\u00fd mand\u00e1t v\u00a0z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9m sboru si podr\u017eel a\u017e do roku 1822.<\/p>\n

V\u00a0mezidob\u00ed se nejsp\u00ed\u0161e d\u00e1le h\u0159\u00e1l v\u00a0p\u0159\u00edzni mocn\u00fdch. K 24. dubnu 1817 je jmenov\u00e1n \u201evelkod\u016fstojn\u00edkem\u201c \u010cestn\u00e9 legie (Grand officier de la L\u00e9gion d\u2018honneur<\/em>), 27. ledna 1819 je pov\u00fd\u0161en na viceadmir\u00e1la a 23. srpna 1820 se st\u00e1v\u00e1 komand\u00e9rem sv. Ludv\u00edka (Cammandeur de Saint-Louis<\/em>). O posledn\u00edch l\u00e9tech jeho \u017eivota jsem nezjistil v\u00edce, ne\u017e \u017ee \u017eil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a zde i zem\u0159el. Stalo se tak n\u00e1hle v\u00a0noci z 6. na 7. \u010dervence 1829 a osudn\u00fdm mu byl nejsp\u00ed\u0161e infarkt…<\/p>\n

MAGON DE M\u00c9DINE, Charles-Ren\u00e9 (12.XI.1763\u201321.X.1805)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

T\u0159et\u00edm francouzsk\u00fdm admir\u00e1lem na boji\u0161ti byl pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd rod\u00e1k Charles-Ren\u00e9 Magon de M\u00e9dine de Cl\u00f3s-Dor\u00e9, jen\u017e zde bojoval i nelezl smrt na palub\u011b lodi Alg\u00e9siras<\/em>. Ve sv\u00fdch\u00a0bezm\u00e1la dvaa\u010dty\u0159iceti m\u011bl za sebou ji\u017e dlouholetou slu\u017ebu u mar\u00edny, by\u0165 i d\u00edky sv\u00e9mu aristokratick\u00e9mu p\u016fvodu za\u010d\u00ednal jako kadet nejprve u gardov\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed p\u011bchoty. Na palub\u011b vlajkov\u00e9 lodi hrb\u011bte d\u2018Orvilliers (Bretagne<\/em>) se z\u00fa\u010dastnil ji\u017e bitvy u Quessantu (Ushant \u2013 1778).<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b vyst\u0159\u00eddal \u0159adu palub dal\u0161\u00edch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a v oblasti\u00a0Karibiku prod\u011blal spousty dal\u0161\u00edch n\u00e1mo\u0159n\u00edch boj\u016f v\u00a0letech 1780 a\u017e 1782, na\u010de\u017e 19. dubna v\u00a0d\u016fsledku de Grassovy por\u00e1\u017eky u Les Saintes u Guadeloupe upadl s\u00a0lod\u00ed Caton<\/em> do britsk\u00e9ho zajet\u00ed. Snad tehdy n\u011bkdy dosp\u011bl k\u00a0osudov\u00e9mu rozhodnut\u00ed, \u017ee d\u00e1 rad\u011bji p\u0159ednost kari\u00e9\u0159e v\u00a0n\u00e1mo\u0159nictvu, aby dos\u00e1hl postu velitele lodi a nemusel ji\u017e nikdy trpn\u011b p\u0159ihl\u00ed\u017eet spou\u0161t\u011bn\u00ed vlajky\u2026<\/p>\n

Znamenalo to za\u010d\u00edt prakticky od piky, ale Magon byl odhodl\u00e1n ve sv\u00e9m \u00famyslu vytrvat. Po \u0159adov\u00e9 slu\u017eb\u011b d\u016fstojnick\u00e9ho \u010dekatele na palub\u011b \u0159adov\u00e9 lodi Marseilles<\/em> (1783), nastoupil ji\u017e jako d\u016fstojn\u00edk na fregatu S\u00e9millante<\/em>, aby kr\u016f\u010dek po kr\u016f\u010dku stoupal ke kapit\u00e1nsk\u00e9 funkci. Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed hodnosti lieutenant de vaisseau<\/em> se do\u010dkal v kv\u011btnu 1786 a v\u00a0\u0159\u00edjnu z\u00edskal velen\u00ed na fluit\u011b Amphitrite<\/em>. P\u0159es post 1. d\u016fstojn\u00edka na fregat\u011b Dryade<\/em> obdr\u017eel roku 1789 velen\u00ed na korvet\u011b Minerve<\/em>. A\u010d \u0161lechtic p\u0159ijal trikol\u00f3ru p\u0159\u00edzniv\u011b, a p\u016fsob\u00edc nyn\u00ed prim\u00e1rn\u011b v\u00a0Indick\u00e9m oce\u00e1nu daleko od exces\u016f republiky, z\u016fstal v\u011bren sv\u00e9 vlasti, a\u010dkoli se i on, na od Pa\u0159\u00ed\u017ee zd\u00e1nliv\u011b tolik vzd\u00e1len\u00e9m, Ile de France roku 1793 nakr\u00e1tko ocitl ve vazb\u011b.<\/p>\n

N\u00e1sledoval vzestup, kdy\u017e byl jmenov\u00e1n guvern\u00e9rov\u00fdm sekret\u00e1\u0159em pro n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1le\u017eitosti a 23. ledna 1795 se do\u010dkal hodnosti capitaine de vaisseau<\/em>, oprav\u0148uj\u00edc\u00ed ji\u017e k\u00a0velen\u00ed \u0159adov\u00e9 lodi. Kr\u00e1tce na to obdr\u017eel velen\u00ed fregat\u011b Prudente<\/em>, a stal se z\u00e1stupcem kontradmir\u00e1la Serceye, vel\u00edc\u00edho zdej\u0161\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed divizi (mj. s\u00a0n\u00ed podstoupil \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd souboj s\u00a0dv\u011bma britsk\u00fdmi \u0159adov\u00fdmi lod\u011bmi). Po kr\u00e1tk\u00e9m velen\u00ed fregat\u011b Seine<\/em>, p\u0159e\u0161el po\u010d\u00e1tkem roku 1798 na palubu lodi Veru<\/em>, a byl pov\u011b\u0159en \u00fakolem, aby se pospolu s fregatou\u00a0R\u00e9g\u00e9n\u00e9r\u00e9e<\/em> probil do n\u011bkter\u00e9ho z\u00a0p\u0159\u00edstav\u016f mate\u0159sk\u00e9 zem\u011b, co\u017e se mu na ja\u0159e t\u00e9ho\u017e roku v\u00a0Nantes i zda\u0159ilo.<\/p>\n

V z\u00e1\u0159\u00ed 1799 je pov\u00fd\u0161en do hodnosti chef de division<\/em> a jmenov\u00e1n velitelem v Port-Malo. Zakr\u00e1tko byl ale povol\u00e1n do Pa\u0159\u00ed\u017ee, aby pomohl s\u00a0reorganizac\u00ed n\u00e1mo\u0159nictva, ale Mahon tou\u017eil vr\u00e1tit se zp\u011bt na mo\u0159e. Po\u010d\u00e1tkem roku 1801 se do\u010dkal sv\u00e9ho snu a dostal kapit\u00e1nsk\u00fd patent na osmdes\u00e1tid\u011blov\u00e9 \u0159adov\u00e9 lodi Jemappes<\/em>, aby v\u0161ak nakonec vyplul na mo\u0159e na palub\u011b sedmdes\u00e1ti\u010dty\u0159d\u011blov\u00e9 Mont-Blanc<\/em>, ov\u0161em nyn\u00ed ji\u017e jako velitel jedn\u00e9 z\u00a0diviz\u00ed dopravuj\u00edc\u00ed invazn\u00ed s\u00edly na Saint-Domingue.<\/p>\n

Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m n\u00e1vratu do vlasti obdr\u017eel (zp\u011btn\u011b k 16. b\u0159eznu 1802) hodnost kontradmir\u00e1la a velitele rochefortsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny. Roku 1804 byl p\u0159evelen do Boulogne, kde sice od c\u00edsa\u0159e obdr\u017eel \u0159\u00e1d komand\u00e9ra \u010cestn\u00e9 legie, ale chystan\u00e9 invaze se zde nedo\u010dkal. Obdr\u017eel od Napoleona nov\u00e9 instrukce pro Kombinovanou flotilu, vr\u00e1til se do Rochefortu, a a\u010d zde v\u00a0t\u00e9 chv\u00edli nalezl toliko\u00a0dv\u011b \u0159adov\u00e9 lodi zp\u016fsobil\u00e9 k vyplut\u00ed, vyrazil s\u00a0nimi a jednou fregatou na mo\u0159e, aby se osudov\u011b p\u0159ipojil k\u00a0Villeneuveov\u011b sil\u00e1m\u2026<\/p>\n

\n

\u0160 P A N \u011a L \u00c9<\/h4>\n

GRAVINA Y N\u00c1POLI, Frederico Carlos de (1756-9.III.1806)<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Vrchn\u00ed velitel kr\u00e1lovsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho lo\u010fstva (Real Armada<\/em>) se narodil v\u00a0Palermu, jako p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk star\u00e9 sicilsk\u00e9 \u0161lechtick\u00e9 rodiny tradi\u010dn\u011b spojen\u00e9 se \u0161pan\u011blskou monarchi\u00ed, j\u00ed\u017e z\u016fstal v\u011bren i on, a\u010d jeho rodn\u00fd ostrov p\u0159ipadl neapolsk\u00e9mu kr\u00e1li. Ostatn\u011b, cht\u011bl-li b\u00fdt slavn\u00fdm n\u00e1mo\u0159n\u00edkem, pak \u0161pan\u011blsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159nictvo p\u0159es ve\u0161kerou svou slabost, j\u00ed\u017e si byl bolestn\u011b v\u011bdom, nab\u00edzelo v\u011bt\u0161\u00ed perspektivu, ne\u017eli flota neapolsk\u00e1 (k roku 1790 117 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed a fregat oproti 14). Jakkoli Gravina dos\u00e1hl nejvy\u0161\u0161\u00edch post\u016f byl p\u0159\u00edli\u0161 bezmocn\u00fd, ne\u017e aby jak\u00fdkoli z\u00a0neduh\u016f t\u00ed\u017e\u00edc\u00edch lo\u010fstvo kr\u00e1le Karla IV. dok\u00e1zal v\u00fdznam\u011bji positivn\u011b ovlivnit.<\/p>\n

Slu\u017ebu v\u00a0n\u00e1mo\u0159nictvu zah\u00e1jil, po dostudov\u00e1n\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed akademie v\u00a0Cartagen\u011b, roku 1775 na palub\u011b fregaty Clara<\/em> a ji\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku se jako dvacetilet\u00fd pod\u00edlel na americk\u00e9 trestn\u00e9 v\u00fdprav\u011b proti Portugalc\u016fm a dobyt\u00ed ostrova Santa Catalina. P\u0159esto\u017ee Clara<\/em> po\u010d\u00e1tkem roku 1777 v\u00a0\u00fast\u00ed R\u00edo de la Plata ztroskot\u00e1, Gravina se vrac\u00ed do vlasti u\u017e jako d\u016fstojn\u00edk na palub\u011b \u0159adov\u00e9 lodi San D\u00e1masco<\/em>. Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Brity dr\u017een\u00e9ho Gibraltaru roku 1779 se ji\u017e \u00fa\u010dastn\u00ed jako velitel \u0161ebeky San Luis<\/em>, ale po\u017e\u00e1r kter\u00fd se roz\u0161\u00ed\u0159il po palub\u00e1ch \u0159ady \u0161pan\u011blsk\u00fdch lod\u00ed \u00fa\u010dinky blok\u00e1dy zlomil.<\/p>\n

M\u00e9n\u011b \u0161t\u011bst\u00ed m\u011bli Britov\u00e9 p\u0159i obran\u011b Menorky (1881-82) na n\u011bm\u017e se Gravina pod\u00edl\u00ed jako velitel odd\u00edlu plovouc\u00edch bateri\u00ed, jim\u017e vel\u00ed z\u00a0paluby korvety San Crist\u00f3bal<\/em>. Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m ovl\u00e1dnut\u00ed ostrova se jako 2. d\u016fstojn\u00edk na palub\u011b Cord\u00f3vovy vlajkov\u00e9 lodi Sant\u00edsima Trinidad<\/em> pod\u00edl\u00ed na op\u011btovn\u00e9m pokusu o znovudobyt\u00ed Gibraltaru. Ten je fakticky ukon\u010den \u0161pan\u011blsko-francouzskou taktickou por\u00e1\u017ekou u severoafrick\u00e9ho mysu Spartel (\u0161p. Espartel), v\u00a0boji, jeho\u017e se z\u00fa\u010dastnilo o 20 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed v\u00edce ne\u017e Trafalgaru. A\u010d ani jedin\u00fd ze z\u00fa\u010dastn\u011bn\u00fdch kor\u00e1b\u016f nebyl potopen \u010di zajat, Howe splnil strategick\u00fd c\u00edl umo\u017enit st\u0159e\u017een\u00e9mu konvoji z\u00e1sobit britskou pos\u00e1dku.<\/p>\n

Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd m\u00edr ukon\u010dil boje v\u00a0Evrop\u011b i Americe, ne tak ve St\u0159edomo\u0159\u00ed. \u0160pan\u011blsko bylo v\u00a0permanentn\u00edm konfliktu s\u00a0marock\u00fdm sult\u00e1nem, jen\u017e dlel v\u00a0bezpe\u010d\u00ed hlubok\u00e9ho vnitrozem\u00ed, ov\u0161em ne tak jeho vazal a spojenec al\u017e\u00edrsk\u00fd bej. Pr\u00e1v\u011b ten se nyn\u00ed stal c\u00edlem trestn\u00e9 v\u00fdpravy, jej\u00edho\u017e po\u010d\u00e1tku (1783) se Gravina \u00fa\u010dastnil jako velitel fregaty Juno<\/em> (roku 1784 velel z\u00a0paluby \u0161ebeky Catal\u00e1n<\/em> divizi dislokovan\u00e9 pr\u00e1v\u011b v\u00a0okupovan\u00e9m Al\u017e\u00edru), a pod\u00edlel se i na neslavn\u00e9m konci expedice v\u00a0podob\u011b evakuace z\u00a0Or\u00e1nu (1791), to v\u0161ak ji\u017e stanul na velitelsk\u00e9m m\u016fstku \u0159adov\u00e9 lodi Santa Pola<\/em>, v\u00a0r\u00e1mci eskadry mark\u00fdze (marqu\u00e9s<\/em>) del Socorro.<\/p>\n

V\u00a0mezidob\u00ed v\u0161ak Gravina absolvoval \u0159adu mis\u00ed, z\u00a0nich vyjmenuji jen orient\u00e1ln\u00ed expedici eskadry Juana de L\u00e1ngara y Ilev\u00f3 do Konstantinopole a \u0159ady dal\u0161\u00edch osmansk\u00fdch p\u0159\u00edstav\u016f (1788). T\u00e9 se z\u00fa\u010dastnil jako velitel fregaty Rosa<\/em>, ale vliv istanbulsk\u00e9ho chal\u00edfy a Vysok\u00e9 Porty na ud\u00e1losti v\u00a0severn\u00ed Africe v\u00a0Madridu nejsp\u00ed\u0161e p\u0159ecenili. N\u00e1sleduj\u00edc\u00edho jara Gravina zam\u00ed\u0159il v\u00a0individu\u00e1ln\u00ed misi na opa\u010dnou sv\u011btovou stranu, kdy fregatu Paz<\/em> dovedl do kolumbijsk\u00e9 (tehdy novogranadsk\u00e9) Cartageny, odtud zam\u00ed\u0159il do mexick\u00e9ho (novo\u0161pan\u011blsk\u00e9ho) Veracruzu a d\u00e1le p\u0159es Kubu se \u00fasp\u011b\u0161n\u011b po skorem ro\u010dn\u00ed plavb\u011b vr\u00e1til nazp\u011bt do C\u00e1dizu.<\/p>\n

V\u00a0bou\u0159liv\u00e9 dob\u011b vypuknut\u00ed velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce, je pov\u00fd\u0161en na komodora, \u010di p\u0159esn\u011bji \u201e\u0161\u00e9fa eskadry\u201d (jefe de escuadra<\/em>), a pov\u011b\u0159en diplomatick\u00fdm posl\u00e1n\u00edm ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. C\u00edlem tajn\u00e9 mise na n\u00ed\u017e odplul na palub\u011b britsk\u00e9 fregaty Juno<\/em> bylo slad\u011bn\u00ed operac\u00ed Armady<\/em> s\u00a0Royal Navy<\/em> v\u00a0o\u010dek\u00e1van\u00e9m konfliktu s\u00a0republik\u00e1nskou Franci\u00ed. Operac\u00ed u pob\u0159e\u017e\u00ed Katal\u00e1nska a Provance, v\u010detn\u011b \u00fa\u010dasti na obsazen\u00ed Toulonu (1793) se Gravina \u00fa\u010dastn\u00ed ji\u017e jako velitel jedn\u00e9 z\u00a0L\u00e1ngarov\u00fdch diviz\u00ed na trojpalubn\u00edku San Hermenegildo<\/em>.<\/p>\n

Akt j\u00edm\u017e roku 1796 \u0160pan\u011blsko m\u011bn\u00ed sv\u00e9 politick\u00e9 priority a jako spojenec Francie vyhla\u0161uje v\u00e1lku Velk\u00e9 Brit\u00e1nii, napl\u0148uje Gravinu obavami. Ji\u017e roku 1792 na Junu<\/em> a v Plymouthu si boletn\u011b uv\u011bdomoval propastn\u00fd rozd\u00edl mezi vycvi\u010denost\u00ed britsk\u00fdch a \u0161pan\u011blsk\u00fdch pos\u00e1dek (podstatn\u00e1 \u010d\u00e1st lodn\u00edk\u016f byla tvo\u0159ena vnitrozemsk\u00fdmi venkovany, kte\u0159\u00ed p\u0159ijali slu\u017ebu u v\u00e1le\u010dn\u00e9ho lo\u010fstva, jako ur\u010ditou formu \u201ealternativn\u00edho trestu\u201d na m\u00edsto tuh\u00e9ho \u017eal\u00e1\u0159e). Pochopil i hendikep p\u016fsoben\u00fd zastaral\u00fdm odpalovac\u00edm syst\u00e9mem d\u011bl na lod\u00edch Armady<\/em>, jako\u017e i z\u00e1va\u017en\u00fd nedostatek, kter\u00fd znamenalo ignorov\u00e1n\u00ed nutnosti dopln\u011bn\u00ed, ji\u017e tak slab\u0161\u00ed v\u00fdzbroje \u0161pan\u011blsk\u00fdch plavidel, palubn\u00edmi karon\u00e1dami.<\/p>\n

Bitva u Sv. Vincence (1797) v\u00a0n\u00ed\u017e byla Cord\u00f3vova c\u00e1dizsk\u00e1 eskadra Brity p\u0159es svou tak\u0159ka dvoun\u00e1sobnou p\u0159evahu pora\u017eena, Gravinovy obavy jen zv\u00fdraznila (s\u00e1m pat\u0159il toho \u010dasu do cartagensk\u00e9), ale \u017eel do bitvy u Trafalgaru k\u00a0n\u00e1prav\u011b nedostatk\u016f nedojde a \u0160pan\u011bl\u00e9 je zde zaplat\u00ed je\u0161t\u011b dr\u00e1\u017ee. V\u00a0t\u00e9 dob\u011b je ji\u017e Gravina s\u00e1m kontradmir\u00e1lem, \u010di p\u0159esn\u011bji \u201egener\u00e1lporu\u010d\u00edkem\u201c (Teniente general de la Real Armada<\/em>), neb \u0161pan\u011blsk\u00e1 terminologie u v\u00e1le\u010dn\u00e9 mar\u00edny t\u00e9 doby byla vskutku sp\u00ed\u0161e arm\u00e1dn\u00ed.<\/p>\n

Roku 1799 stoj\u00ed ji\u017e Gravina v\u00a0\u010dele \u0161pan\u011blsk\u00e9 cartagensk\u00e9 eskadry a p\u0159ipojuje se k\u00a0Mazarredov\u011b c\u00e1dizsk\u00e9, je\u017e pronikla Gibraltarem a spolu s\u00a0Bruixem a jeho Francouzi se prob\u00edjej\u00ed do Atlantiku a pospolu \u0161\u0165astn\u011b doplouvaj\u00ed do Brestu. C\u00edlem koncentrov\u00e1n\u00ed t\u011bchto ohromn\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil se st\u00e1v\u00e1 chystan\u00e1 invaze do Velk\u00e9 Brit\u00e1nie, ale k\u00a0t\u00e9 ji\u017e nedojde a Gravinovy lodi (v tom okam\u017eiku je admir\u00e1l u\u017e i druh\u00fdm mu\u017eem cel\u00e9 \u0161pan\u011blsk\u00e9 flotily) se roku 1802 pokojn\u011b vrac\u00ed do Cartageny.<\/p>\n

Nepoda\u0159ilo se mi ze \u0161pan\u011blsk\u00fdch pramen\u016f dolo\u017eit, jeho \u00fadajn\u00fd pod\u00edl na operac\u00edch proti povstalc\u016fm na Santo Domingu, ani jeho post ambasadora v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei a \u00fa\u010dast na Napoleonov\u011b korunovaci. Co dolo\u017eeno m\u00e1m, je \u017ee p\u0159i znovuvypuknut\u00ed konfliktu s\u00a0Velkou Brit\u00e1nii na sklonku roku 1804 je Gravina ji\u017e viceadmir\u00e1lem, \u010di chcete-li \u201ekapit\u00e1ngener\u00e1lem\u201c (Capit\u00e1n general de la Real Armada<\/em>) a jeho p\u016fsobi\u0161t\u011bm se st\u00e1v\u00e1 nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed \u0161pan\u011blsk\u00e1 n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladna v\u00a0C\u00e1dizu. Z\u00a0tohoto titulu obdr\u017eel pot\u00e9 instrukce spolupracovat v\u00a0maxim\u00e1ln\u00ed mo\u017en\u00e9 m\u00ed\u0159e s\u00a0Francouzi, a n\u00e1sledn\u011b bral pod\u00edl na Villeneuveov\u011b karibsk\u00e9 misi, bitv\u011b u mysu Finisterre a kone\u010dn\u011b i na boji u Trafalgaru.<\/p>\n

Tato bitva byla Gravinovi osudnou hned v\u00a0n\u011bkolika ohledech. P\u0159edev\u0161\u00edm utrp\u011bl velmi v\u00e1\u017en\u00e9 poran\u011bn\u00ed prav\u00e9 ruky, je\u017e posl\u00e9ze vedlo k\u00a0jej\u00ed amputaci. Toto zran\u011bn\u00ed samo o sob\u011b snad nemuselo b\u00fdti smrteln\u00e9, ale sl\u00e1bnouc\u00ed t\u011blo \u0161pan\u011blsk\u00e9ho granda p\u0159esto podl\u00e9halo. P\u0159\u00ed\u010dinou byla p\u0159edev\u0161\u00edm admir\u00e1lova mysl, je\u017e nemohla sn\u00e9st nejen fyzick\u00e9 zmrza\u010den\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm hanu, jen\u017e zde na \u0161pan\u011blsk\u00fdch zbran\u00edch ulp\u011bla, a za n\u00ed\u017e c\u00edtil svou spoluodpov\u011bdnost. Don Frederico Carlos de Gravina y N\u00e1poli, zem\u0159el v\u00a0C\u00e1dizu jako zcela zlomen\u00fd mu\u017e ve v\u011bku nedo\u017eit\u00fdch 50 let\u2026<\/p>\n

\u00c1LAVA Y NAVARETTE, Ignacio Mar\u00eda de (1750-24.V.1817)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Tento rod\u00e1k z\u00a0vnitrozemsk\u00e9 Vitorie poch\u00e1zel z\u00a0dob\u0159e situovan\u00e9 aristokratick\u00e9 rodiny, ale nebyl synem mark\u00fdze, tak jako jeho trafalgarsk\u00fd p\u0159edstaven\u00fd Don Frederico. Snad i proto nez\u00edskal \u00c1lava \u017e\u00e1dn\u00e9 teoretick\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed a jeho hodnostn\u00ed vzestup byl mnohem pomalej\u0161\u00ed a o jeho ml\u00e1d\u00ed mnoho zn\u00e1mo nen\u00ed. Co v\u00edme je toliko to, \u017ee do n\u00e1mo\u0159nictva vstoupil v 16 letech roku 1766 a prvn\u00ed zku\u0161enosti z\u00edsk\u00e1val na palub\u00e1ch lod\u00ed st\u00edhaj\u00edc\u00ed berbersk\u00e9 pir\u00e1ty, jako\u017e i ostatn\u00ed maursk\u00e1 plavidla, \u010d\u00edm\u017e ve St\u0159edomo\u0159\u00ed jaksi ze sportu \u010di sentimentu stoupenci k\u0159\u00ed\u017ee i p\u016flm\u011bs\u00edce navazovali na tradice z obdob\u00ed reconquisty a k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch v\u00fdprav.<\/p>\n

Prvn\u00ed konkr\u00e9tn\u00ed informace o \u00c1lavovi poch\u00e1z\u00ed z\u00a0roku 1780, kdy p\u0159i oble\u017een\u00ed Gibraltaru velel jedn\u00e9 ze skupin d\u011blov\u00fdch \u010dlun\u016f a plovouc\u00edch bateri\u00ed p\u0159iplouvaj\u00edc\u00edch bombardovat Brity od nedalek\u00e9ho kotvi\u0161t\u011b v\u00a0Algeciras. Roku 1781 p\u0159eb\u00edr\u00e1 velen\u00ed \u0161ebeky San Luis<\/em>, \u010d\u00edm\u017e se jeho osudy asi poprv\u00e9 dolo\u017eiteln\u011b prol\u00ednaj\u00ed s\u00a0Gravinov\u00fdmi (a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 peripetie Nelsona s\u00a0Collingwoodem). I \u00c1lavovi p\u0159ipisov\u00e1na \u00fa\u010dast na n\u00e1mo\u0159n\u00ed bitv\u011b u mysu Spartel, ale s\u00a0jakou lod\u00ed a v\u00a0jak\u00e9 hodnosti se mi zjistit nepoda\u0159ilo. Za odvahu a iniciativu v\u00a0t\u00e9to bitv\u011b prok\u00e1zanou je nicm\u00e9n\u011b \u00c1lava pov\u00fd\u0161en na n\u00e1mo\u0159n\u00edho kapit\u00e1na (capit\u00e1n de nav\u00edo<\/em>), a je mu sv\u011b\u0159eno velen\u00ed fregaty Sabina<\/em>.<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00c1lavovou poctou je roku 1787 post \u201egener\u00e1lmajora\u201c (mayor general de la escuadra<\/em>, nev\u00edm kam toto hodnostn\u011b za\u0159adit, a tak usuzuji dle praxe v\u00a0arm\u00e1d\u011b toliko na funkci) v\u00a0r\u00e1mci eskadry mark\u00fdze de L\u00e1ngara. Stejn\u00fd post zast\u00e1v\u00e1 i o t\u0159i roky pozd\u011bji, kdy\u017e Socorrova eskadra pluje do Livorna jako \u010destn\u00fd pr\u016fvod v\u00e9vody z\u00a0Parmy, bratrance \u0161pan\u011blsk\u00e9ho kr\u00e1le. Jako velitel lod\u011b San Francisco de Paula<\/em> p\u0159isp\u011bchal na pomoc L\u00e1ngarov\u011b eskad\u0159e okupuj\u00edc\u00ed Toulon, \u010d\u00edm\u017e se i on zapojil do operac\u00ed proti Francouz\u016fm ve St\u0159edomo\u0159\u00ed (1793-1794), a v\u00a0d\u016fsledku \u010deho\u017e byl pov\u00fd\u0161en na velitele eskadry (jefe de escuadra<\/em>).<\/p>\n

V obdob\u00ed, kdy \u0160pan\u011blsko po\u010dalo chystat na zm\u011bnu alianc\u00ed, byl \u00c1lava pov\u011b\u0159en velen\u00edm eskadry jej\u00edm\u017e c\u00edlem bylo obeplout p\u016fl sv\u011bta, respektive dos\u00e1hnout Filip\u00edn. V\u00a0Manile m\u011bl reorganizovat n\u00e1mo\u0159n\u00ed (i pozemn\u00ed) s\u00edly ur\u010den\u00e9 k\u00a0obran\u011b souostrov\u00ed proti o\u010dek\u00e1van\u00e9 britsk\u00e9 odvet\u011b a patrn\u011b usp\u011bl, nebo\u0165 Filip\u00edny napadeny nebyly, naopak sp\u00ed\u0161e \u0160pan\u011bl\u00e9 citeln\u011b \u00fato\u010dili na zdej\u0161\u00ed obchodn\u00ed z\u00e1jmy ostrovn\u00ed \u0159\u00ed\u0161e. Po nastolen\u00ed m\u00edru v\u00a0roce 1803 se \u00c1lava vr\u00e1til do C\u00e1dizu, p\u0159i\u010dem\u017e ji\u017e b\u011bhem zp\u00e1te\u010dn\u00ed plavby se na Kan\u00e1rsk\u00fdch ostrovech dozv\u011bd\u011bl, \u017ee byl v\u00a0mezidob\u00ed pov\u00fd\u0161en na gener\u00e1lporu\u010d\u00edka (teniente general<\/em>), tj. kontradmir\u00e1la.<\/p>\n

15. \u00fanora 1805 byl \u00c1lava jmenov\u00e1n z\u00e1stupcem velitele (sekundo jefe<\/em>) c\u00e1dizsk\u00e9 eskadry a po odplut\u00ed Graviny za\u00a0Villeneuvem na Martinik z\u016fstal ve velen\u00ed sil, kter\u00e9 pro nedostate\u010dnou p\u0159ipravenost k\u00a0akci setrvaly v\u00a0p\u0159\u00edstavu. Na palub\u011b trojpalubn\u00edku Santa Ana<\/em> se n\u00e1sledn\u011b dostal do epicentra bitvy u Trafalgaru, jeho lo\u010f posl\u00e9ze podlehla Collingwoodovu Royal<\/em> Sovereign<\/em>, a \u0161pan\u011blsk\u00fd kontradmir\u00e1l z boje vy\u0161el v\u00e1\u017en\u011b zran\u011bn\u00fd. Britsk\u00e1 hl\u00e1\u0161en\u00ed jej vedla dokonce jako latentn\u011b mrtv\u00e9ho, a z\u00a0tohoto d\u016fvodu nebylo lp\u011bno na tom, aby byl tento prominentn\u00ed zajatec p\u0159epraven na britskou lo\u010f.<\/p>\n

V\u00a0d\u016fsledku Cosmao-Kerjulienova proti\u00fatoku se Santa Ana<\/em> ocitla nazp\u011bt ve \u0161pan\u011blsk\u00fdch rukou, a \u00c1lava se v\u00a0C\u00e1dizu ze sv\u00fdch poran\u011bn\u00ed tak\u0159ka z\u00e1zra\u010dn\u011b zotavil. Po Gravinov\u011b smrti z\u016fstal ve velen\u00ed eskadry a\u017e do roku 1808, kdy v\u00a0d\u016fsledku bou\u0159liv\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed odjel do centra revolu\u010dn\u00edho d\u011bn\u00ed v Seville. P\u0159ipojil se k\u00a0n\u00e1rodn\u00edmu hnut\u00ed odporu a zakr\u00e1tko se vr\u00e1til do C\u00e1dizu, ale kapitulaci francouzsk\u00fdch lod\u00ed uv\u00edzl\u00fdch zde po trafalgarsk\u00e9 bitv\u011b ji\u017e osobn\u011b nestihl. V\u00a0r. 1810 pak Evropu znovu opou\u0161t\u00ed, kdy\u017e dostal na starost velen\u00ed n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny v\u00a0Havan\u011b.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek tak za\u017e\u00edv\u00e1 z\u00a0odstupu, jako provizorn\u00ed \u201egener\u00e1ln\u00ed kapit\u00e1n\u201c kub\u00e1nsk\u00e9ho departmentu a faktick\u00fd viceadmir\u00e1l a velitel v\u0161ech \u0161pan\u011blsk\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil v Karibiku. Po Napoleonov\u011b p\u00e1du a obnov\u011b legitimn\u00ed monarchie roku 1814 se vrac\u00ed do C\u00e1dizu a je povol\u00e1n do Nejvy\u0161\u0161\u00ed Rady Admirality (Consejo Supremo del Almirantazgo<\/em>). Ov\u0161em a\u017e teprve 24. \u00fanora 1817 byl \u00c1lava i kr\u00e1lem ofici\u00e1ln\u011b potvrzen v hodnosti viceadmir\u00e1la, ov\u0161em st\u00e1v\u00e1 se tak pouh\u00e9ho \u010dtvrt roku p\u0159ed jeho \u00famrt\u00edm v\u00a0Chiclan\u011b (patrn\u011b de la Frontera<\/em> u C\u00e1dizu).<\/p>\n

\u00c1lava zem\u0159el pom\u011brn\u011b n\u00e1hle, do zna\u010dn\u00e9 m\u00edry snad i v\u00a0d\u016fsledku zcela nedol\u00e9\u010den\u00fdch trafalgarsk\u00fdch zran\u011bn\u00ed, pro\u010de\u017e se o\u010dek\u00e1van\u00e9ho postu velkoadmir\u00e1la n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil (Almirante Supremo de la Real Armada<\/em>) nedo\u010dkal. A\u017e do roku 1843 v\u0161ak \u017eil a v\u00fdznamn\u011b se politicky anga\u017eoval jin\u00fd \u00c1lava, Ignaci\u016fv synovec Miguel Ricardo (nar. 1771), s\u00a0n\u00edm\u017e je \u010dasto zam\u011b\u0148ov\u00e1n. \u017del, toto se stalo i m\u011b, ov\u0161em nikoli jen prostou shodou jmen. Tento \u0161pan\u011blsk\u00fd grand a Wellington\u016fv spolubojovn\u00edk se bil u Trafalgaru rovn\u011b\u017e, ov\u0161em je\u0161t\u011b toliko jako jeden z\u00a0mno\u017einy d\u016fstojn\u00edk\u016f na str\u00fdcov\u011b lodi\u2026<\/p>\n

CISNEROS (DE LA TORRE), Baltasar Hidalgo de (1758-9.VI.1829)<\/strong>\u00a0<\/strong><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

T\u0159et\u00ed ze \u0161pan\u011blsk\u00fdch admir\u00e1l\u016f postr\u00e1dal v\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch kari\u00e9ry odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed \u0161lechtick\u00fd p\u016fvod, a by\u0165 byl synem n\u00e1mo\u0159n\u00edho d\u016fstojn\u00edka, m\u016f\u017ee n\u00e1m b\u00fdt dokladem, \u017ee i ve \u0160pan\u011blsku to relativn\u011b prost\u00fd \u010dlov\u011bk mohl dot\u00e1hnout k\u00a0met\u00e1m nejvy\u0161\u0161\u00edm. Nicm\u00e9n\u011b v\u00a0okam\u017eiku, kdy u Trafalgaru velel nejv\u011bt\u0161\u00edmu bitevn\u00edmu kolosu sv\u00e9 doby, fakticky je\u0161t\u011b ani admir\u00e1lem nebyl, respektive tuto hodnost mu Gravina v r\u00e1mci sv\u00e9 pravomoci toliko prop\u016fj\u010dil a o jej\u00edm stvrzen\u00ed kr\u00e1lem se Don Baltasar dozv\u011bd\u011bl a\u017e po n\u00e1vratu ze zajet\u00ed.<\/p>\n

Cisneros, byl rod\u00e1k z\u00a0Cartageny, je\u017e do n\u00e1mo\u0159nictva vstoupil roku 1770 v\u00a0necel\u00fdch 13 letech. Byl mezi \u0160pan\u011bly opravdov\u00fdm mo\u0159sk\u00fdm vlkem, nebo\u0165 \u0161el fakticky z\u00a0paluby na palubu a z\u00fa\u010dastnil se bezpo\u010dtu plaveb mezi Pyrenejsk\u00fdm poloostrovem a Latinskou Amerikou. Ke zlomu do\u0161lo roku 1778, kdy se s\u00e1m st\u00e1v\u00e1 velitelem \u0161ebeky a jeho prim\u00e1rn\u00ed opera\u010dn\u00ed oblast\u00ed St\u0159edomo\u0159\u00ed s c\u00edlem zaj\u00edm\u00e1n\u00ed arabsko-berbersk\u00fdch plavidel. Jejich po\u010dty na jeho kont\u011b ut\u011b\u0161en\u011b nar\u016fstaly a Cisneros dlouho z\u016fst\u00e1val v\u011bren sv\u00e9 obl\u00edben\u00e9 \u0161ebece, a\u010dkoli mu nab\u00edzeli v\u00a0hierarchii v\u00e1le\u010dn\u00fdch plavidel mnohem v\u00fd\u0161e stoj\u00edc\u00ed fregatu.<\/p>\n

V\u00a0tomto obdob\u00ed se pod\u00edlel na operac\u00edch proti Al\u017e\u00edru, z\u00e1soboval protivn\u00edkem oble\u017eenou Melillu, ale mezi jeho aktivitami je k\u00a0roku 1779 ud\u00e1v\u00e1na i \u00fa\u010dast na plavb\u011b eskadry Luise de Cord\u00f3vy do kan\u00e1lu LaManche (j\u00ed\u017e se ov\u0161em \u017e\u00e1dn\u00e1 \u0161ebeka nez\u00fa\u010dastnila, toliko 17 \u0159adov\u00fdch lod\u00ed…). I ve st\u0159etech s\u00a0kvalitativn\u011b nov\u00fdm protivn\u00edkem v\u00a0podob\u011b Royal Navy<\/em> z\u016fst\u00e1val Cisneros v\u011bren \u0161ebece a slavil \u0159adu triumf\u016f. Snad za\u00a0naivn\u00ed domn\u011bn\u00ed, \u017ee maj\u00ed p\u0159es sebou snadnou ko\u0159ist, zaplatila roku 1780 zajet\u00edm p\u0159i setk\u00e1n\u00ed s\u00a0lod\u00ed Flecha<\/em> britsk\u00e1 korz\u00e1rsk\u00e1 plavidla Rodney<\/em> a Nimbre<\/em>, a roku n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho p\u0159ipojil Cisneros se svou \u201e\u0160ipkou<\/em>\u201c dal\u0161\u00ed 4 obdobn\u00e9 \u00fasp\u011bchy.<\/p>\n

Obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Gibraltaru roku 1782 se sice \u00fa\u010dastn\u00ed ji\u017e jako velitel fregaty Santa B\u00e1rbara<\/em>, ale o rok pozd\u011bji p\u0159i expedici proti Al\u017e\u00edru a tradi\u010dn\u00edmu severoafrick\u00e9mu protivn\u00edku ji\u017e op\u011bt operuje s\u00a0\u0161ebekou Mallorqu\u00edn<\/em>. Ov\u0161em necht\u011bl-li st\u00e1t v\u00a0cest\u011b sv\u00e9mu vlastn\u00edmu vzestupu, musel cht\u011b necht\u011b p\u0159ej\u00edt na palubu \u201ebitevn\u00edho plavidla\u201c a v\u00a0po\u010d\u00e1tku konfliktu s\u00a0revolu\u010dn\u00ed Franci\u00ed se proto pohybuje ji\u017e na palub\u00e1ch \u0159adov\u00fdch lod\u00ed. M\u011bl se v\u00a0tomto obdob\u00ed pod\u00edlet i na obsazen\u00ed Toulonu, ale jeliko\u017e \u017eel nefiguruje mezi veliteli, nejsem schopen ur\u010dit s\u00a0kterou lod\u00ed konkr\u00e9tn\u011b.<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed hv\u011bzdn\u00fd okam\u017eik Cisnerosova \u017eivota v\u0161ak nadch\u00e1z\u00ed a\u017e po op\u011btn\u00e9 zm\u011bn\u011b aliance. Britsk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Sv. Vincence je jeho z\u00e1sluhou pon\u011bkud zkaleno, kdy\u017e jako velitel lodi San Pablo<\/em>, p\u0159isp\u011bch\u00e1 na pomoc Cordovov\u011b vlajkov\u00e9 lodi Sant\u00edsima Trinidad<\/em>, vysek\u00e1 ji z\u00a0nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho sev\u0159en\u00ed a zabr\u00e1n\u00ed tak jej\u00edmu, a pota\u017emo tedy i admir\u00e1lovu, zajet\u00ed. Odm\u011bnou je mu pov\u00fd\u0161en\u00ed na \u201e\u0161\u00e9fa eskadry\u201c (jefe de escuadra<\/em>) a velitelsk\u00fd m\u016fstek na palub\u011b trojpalubn\u00edku Santa Ana<\/em>. Pro podnikav\u00e9ho Cisnerose to v\u0161ak byl tak\u0159ka trest, nebo\u0165 zbytek v\u00e1lky str\u00e1vil v \u201ezajet\u00ed\u201c c\u00e1dizsk\u00e9 z\u00e1toky.<\/p>\n

Znovuvypuknut\u00ed nep\u0159\u00e1telstv\u00ed mezi \u0160pan\u011blskem a Velkou Brit\u00e1ni\u00ed zastihuje Cisnerose v\u00a0rodn\u00e9m m\u011bst\u011b Cartagen\u011b, jako velitele tamn\u00ed lod\u011bnice (siendo general del arsenal de Cartagena<\/em>). Jakmile Villeneuve proplul Gibraltarem, pochopil Don Baltasar, \u017ee cartagensk\u00e9 lodi v\u00a0nadch\u00e1zej\u00edc\u00edch ud\u00e1lostech z\u016fstanou mimo hru a po\u017e\u00e1dal o p\u0159elo\u017een\u00ed do Ferrolu. Bylo mu vyhov\u011bno, a zde v\u00a0Gal\u00edcii p\u0159eb\u00edr\u00e1 velen\u00ed dosavadn\u00ed Gravinovy lodi Neptuno<\/em>, le\u010d s\u00a0kombinovanou eskadrou ke sv\u00e9 l\u00edtosti posl\u00e9ze zam\u00ed\u0159il na jih k C\u00e1dizu, nikoli na sever vst\u0159\u00edc c\u00edlu mise v kan\u00e1lu LaManche.<\/p>\n

Tak\u0159ka v\u00a0p\u0159edve\u010der trafalgarsk\u00e9 bitvy je Cisneros Gravinou provizorn\u011b pov\u00fd\u0161en na \u201egener\u00e1lporu\u010d\u00edka\u201c (teniente general<\/em>), p\u0159i\u010dem\u017e si trouf\u00e1m spekulovat, \u017ee nejsp\u00ed\u0161e p\u0159edev\u0161\u00edm proto, aby i Sant\u00edsima Trinidad<\/em>, nejv\u011bt\u0161\u00ed bitevn\u00ed kolos sv\u00e9 doby, nesl v\u00a0p\u0159edpokl\u00e1dan\u00e9m boji admir\u00e1lskou vlajku. Tento na Kub\u011b mimo jak\u00e9koli t\u0159\u00eddy postaven\u00fd \u010dty\u0159palubn\u00edk (tedy tak\u0159ka) disponoval obrovskou palebnou silou, ale vykazoval \u0161patn\u00e9 plavebn\u00ed vlastnosti a po t\u00e9 co p\u0159edev\u0161\u00edm d\u00edky jim Luis de Cord\u00f3va u Sv. Vincenta m\u00e1lem padl do zajet\u00ed, ocitl se mezi admir\u00e1ly ve zna\u010dn\u00e9 nemilosti.<\/p>\n

Cisneros, a\u010d jeho naturelu odpov\u00eddaly mal\u00e9 a rychl\u00e9 lodi, Gravinovu v\u00fdzvu p\u0159ijal, le\u010d p\u0159es heroick\u00fd odpor pos\u00e1dky jeho \u201eNejsv\u011bt\u011bj\u0161\u00ed trojice<\/em>\u201d za to u Trafalgaru zaplatil zajet\u00edm. State\u010dn\u00fd Don Baltasar byl v\u00a0zu\u0159iv\u00e9m boji rovn\u011b\u017e v\u00e1\u017en\u011b ran\u011bn a tak je Brity tak\u0159ka p\u00e1r dn\u00ed po bitv\u011b v\u00a0Gibraltaru propu\u0161t\u011bn a p\u0159ed\u00e1n \u0160pan\u011bl\u016fm. Vrac\u00ed se do Cartageny, kde je ji\u017e 7. listopadu potvrzen na sv\u00e9m p\u016fvodn\u00edm postu, navrch v\u00a0kr\u00e1lem stvrzen\u00e9 hodnosti kontradmir\u00e1la (teniente general<\/em>).<\/p>\n

Po\u00a0bou\u0159liv\u00fdch kv\u011btnov\u00fdch dnech roku 1808 odeslal v\u011bt\u0161inu cartagensk\u00fdch lod\u00ed s\u00a0admir\u00e1lem Valdesem (rovn\u011b\u017e veter\u00e1nem od Trafalgaru) na Menorcu, zat\u00edmco Cisneros s\u00e1m byl m\u00edstn\u00ed juntou pov\u011b\u0159en velen\u00edm obrany z\u00e1kladny a t\u00edm i zbyl\u00fdch n\u00e1mo\u0159n\u00edch sil. Po po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edch \u00fasp\u011b\u0161\u00edch \u0160pan\u011bl\u016f Madrid padl a bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee ani cartagensk\u00fd p\u0159\u00edstav Francouz\u016fm neodol\u00e1, co\u017e se posl\u00e9ze i stalo. To v\u0161ak ji\u017e byl Cisneros pov\u011b\u0159en \u201e\u00fast\u0159edn\u00ed juntou\u201c nov\u00fdm \u00fakolem v\u00a0Latinsk\u00e9 Americe, kde ud\u00e1losti v\u00a0metropoli pos\u00edlily odst\u0159ediv\u00e9 tendence zdej\u0161\u00edch koloni\u00ed.<\/p>\n

V\u00a0b\u0159eznu 1809 obdr\u017eel ze Sevilly (prov. hl. m\u011bsta) pov\u011b\u0159en\u00ed ujmout se \u00fa\u0159adu m\u00edstokr\u00e1le na R\u00edo de la Plata. Na konci \u010dervna p\u0159evzal kontrolu nad Montevideem, na sklonku srpna se usadil ve vzpurn\u00e9m Buenos Aires a p\u0159ed z\u00e1v\u011brem roku ji\u017e \u00fasp\u011b\u0161n\u011b potla\u010doval i rebelii v\u00a0dalek\u00e9m La Pazu. Byl schopn\u00fdm spr\u00e1vcem, ale independist\u00e9 z\u00a0Buenos Aires (je\u017e mj. vzpom\u00ednali na sv\u016fj triumf nad Brity z\u00a0roku 1807) vyc\u00edtili Cisnerosovu vojenskou slabost a sign\u00e1lem k\u00a0revolt\u011b jim byla zpr\u00e1va o p\u00e1du Sevilly do francouzsk\u00fdch rukou. Zpochybnili j\u00ed m\u00edstokr\u00e1lovu legitimitu, Dona Baltasara internovali a posl\u00e9ze rapatriovali do vlasti\u2026<\/p>\n

Po n\u00e1vratu do C\u00e1dizu po\u010d\u00e1tkem roku 1812 byla vojensk\u00e1 situace \u201elegitimn\u00edho\u201c \u0161pan\u011blsk\u00e9ho odboje \u0161patn\u00e1 a nejvy\u0161\u0161\u00ed juntou v\u00a0zemi byla pr\u00e1v\u011b c\u00e1dizsk\u00e1. P\u0159es tristn\u00ed z\u00e1v\u011br Cisnerosova m\u00edstokralov\u00e1n\u00ed, byl Don Baltasar okam\u017eit\u011b kooptov\u00e1n do tzv. regentsk\u00e9 rady. Nest\u00e1l v\u0161ak o \u201evl\u00e1dn\u00ed posty\u201c, a tak na m\u00edsto ministra n\u00e1mo\u0159nictva (ministro de Marina<\/em>) dal p\u0159ednost prop\u016fj\u010den\u00e9mu titulu viceadmir\u00e1la a funkci velitele c\u00e1dizsk\u00e9 n\u00e1mo\u0159n\u00ed z\u00e1kladny (capit\u00e1n general del Departamento de C\u00e1diz<\/em>), j\u00ed\u017e zast\u00e1val a\u017e do konce napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek.<\/p>\n

Na rozd\u00edl od \u00c1lav\u016f, kte\u0159\u00ed se ke kr\u00e1li Ferdinadu (Fernando<\/em>) VII. stav\u011bli p\u0159inejlep\u0161\u00edm rezervovan\u011b, pat\u0159il Cisneros k\u00a0jeho oddan\u00fdm stoupenc\u016fm. Odm\u011bnou mu byl titul mark\u00fdze de la Torre <\/em>(mo\u017en\u00e1 byl inspirov\u00e1n jm\u00e9nem po matce, neb je uv\u00e1d\u011bn, t\u00e9\u017e jako \u201ey Delatorre\u201c), a od roku 1818 hodnost velkoadmir\u00e1la i odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed ministersk\u00fd post. O p\u011bti letech se v\u0161ak s\u00a0vysok\u00e9 politiky stahuje a spokojuje se s\u00a0postem \u201egener\u00e1ln\u00edho kapit\u00e1na cartagensk\u00e9ho departmentu\u201c v\u00a0kter\u00e9\u017eto funkci ve sv\u00e9m rodn\u00e9m m\u011bst\u011b po\u010d\u00e1tkem l\u00e9ta 1829 i um\u00edr\u00e1.<\/p>\n

Karel \u0158ezn\u00ed\u010dek<\/p>\n