{"id":14565,"date":"2018-10-27T22:57:39","date_gmt":"2018-10-27T20:57:39","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=14565"},"modified":"2024-11-27T15:32:48","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:48","slug":"marco-baratto-tazeni-roku-1805-na-italske-fronte","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/marco-baratto-tazeni-roku-1805-na-italske-fronte\/","title":{"rendered":"Marco Baratto: Ta\u017een\u00ed roku 1805 na italsk\u00e9 front\u011b"},"content":{"rendered":"

Text p\u0159edn\u00e1\u0161ky Marca Baratta ze slavkovsk\u00e9 konference Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed \u2013 aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed<\/em>, kter\u00e1 prob\u011bhla jako sou\u010d\u00e1st akce Austerlitz 2003, byl publikov\u00e1n v na\u0161em sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805<\/a>.<\/p>\n

1. Situace v\u00a0Evrop\u011b a v\u00a0It\u00e1lii roku 1805.<\/strong><\/h3>\n

1.1. It\u00e1lie od republiky ke kr\u00e1lovstv\u00ed: spr\u00e1vn\u00ed a ekonomick\u00fd profil.<\/strong><\/h4>\n

Rok 1805 je pro napoleonskou It\u00e1lii z\u00e1kladn\u00edm rokem, v\u00a0tomto roce toti\u017e mlad\u00e1 Italsk\u00e1 republika, zrozen\u00e1 z\u00a0Lyonsk\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed, ustoupila Italsk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n

Osm\u00e9ho \u010dervna t\u00e9ho\u017e roku byl vyd\u00e1n nov\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fd nov\u011b na\u010drtl politick\u00fd r\u00e1mec tohoto \u00fazem\u00ed. Nov\u00e9 kr\u00e1lovstv\u00ed bylo rozd\u011bleno na 24 departement\u016f (Dipartimenti<\/em>), z\u00a0nich\u017e jen v\u00a0Lombardii se jich rozkl\u00e1dalo sedm. Ka\u017ed\u00fd departement byl rozd\u011blen na okrsky (Distretti<\/em>), z\u00a0nich\u017e ka\u017ed\u00fd byl rozd\u011blen na kantony (Cantone<\/em>). Ka\u017ed\u00fd kanton pak na obce (Comune<\/em>). I mezi obcemi bylo zavedeno dal\u0161\u00ed d\u011blen\u00ed. Obce I. T\u0159\u00eddy (Comune di I classe<\/em>) m\u011bly v\u00edce ne\u017e deset tis\u00edc obyvatel, obce II. t\u0159\u00eddy (Comune di II classe<\/em>) m\u011bly mezi t\u0159emi a deseti tis\u00edci obyvatel, obce III. T\u0159\u00eddy (Comune di III. Classe<\/em>) m\u011bly m\u00e9n\u011b ne\u017e t\u0159i tis\u00edce obyvatel.<\/p>\n

Je\u0161t\u011b ne\u017e se pono\u0159\u00edme hloub\u011bji do posti\u017een\u00ed ekonomick\u00e9ho r\u00e1mce teritoria n\u011bkdej\u0161\u00ed Italsk\u00e9 republiky, je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee pr\u00e1v\u011b na po\u010d\u00e1tku devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed se mezi lombardsk\u00fdmi intelektu\u00e1ly a obecn\u011b na cel\u00e9m severu It\u00e1lie rozvinul skute\u010dn\u00fd z\u00e1jem o studium zem\u011bd\u011blstv\u00ed. Sta\u010d\u00ed nap\u0159\u00edklad p\u0159ipomenout jak se Alessandro Volta sna\u017eil nal\u00e9zt \u00fa\u010dinn\u00e9 metody k\u00a0\u0161\u00ed\u0159en\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed brambor. N\u00e1m\u011bty, t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se agr\u00e1rn\u00edch reforem a technik, m\u00ed\u0159\u00edc\u00edch ke zlep\u0161en\u00ed rolnick\u00e9ho \u017eivota, se st\u00e1le \u010dast\u011bji st\u00e1valy obvykl\u00fdm t\u00e9matech rozhovor\u016f v\u00a0sal\u00f3nech Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed. Byl to zvyk, spojen\u00fd se skute\u010dnost\u00ed, \u017ee r\u016fzn\u00e9 institucion\u00e1ln\u00ed zm\u011bny, k\u00a0nim\u017e do\u0161lo v\u00a0letech 1796 a 1805, vedly k\u00a0tomu, \u017ee \u0159\u00edd\u00edc\u00ed vrstva n\u00e1roda t\u00e9m\u011b\u0159 spl\u00fdvala se skupinou pozemkov\u00fdch vlastn\u00edk\u016f. V\u00a0t\u00e9to chv\u00edli \u201ese pozemkov\u00fd vlastn\u00edk, ani\u017e by to ubralo na lesku jeho znaku, musel na prvn\u00edm m\u00edst\u011b zaj\u00edmat o dobr\u00fd r\u016fst plodin, o zdrav\u00e9 prost\u0159ed\u00ed venkovsk\u00fdch usedlost\u00ed, o produktivitu a o trhy. Mezi sal\u00f3ny, jako m\u00edsty ur\u010den\u00fdmi ke sd\u011blov\u00e1n\u00ed my\u0161lenek a formov\u00e1n\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho m\u00edn\u011bn\u00ed, a okruhy akademi\u00ed, kde teoretick\u00e9 studie upout\u00e1valy pozornost vl\u00e1dn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f, se vytvo\u0159ila plodn\u00e1 osm\u00f3za\u201c[1]<\/a>.<\/p>\n

T\u00edmto sm\u011brem zam\u011b\u0159il Filippo Re agr\u00e1rn\u00ed dotazn\u00edk, publikovan\u00fd mezi l\u00e9ty 1809-1813 na str\u00e1nk\u00e1ch Annali dell\u00b4agricoltura del Regno d\u00b4Italia <\/em>(Zem\u011bd\u011blsk\u00fdch an\u00e1l\u016f Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed<\/em>). Tento pr\u016fzkum ve sv\u00e9m celku uk\u00e1zal, \u017ee agr\u00e1rn\u00ed produkce se t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdlu\u010dn\u011b zakl\u00e1d\u00e1 na obilnin\u00e1ch. Pokud \u0161lo o techniky produkce, pr\u016fzkum uk\u00e1zal, \u017ee periodick\u00fd odpo\u010dinek p\u016fdy je u\u017e\u00edv\u00e1n t\u00e9m\u011b\u0159 na cel\u00e9m \u00fazem\u00ed kr\u00e1lovstv\u00ed. Pokud jde o druhy plodin, \u0161iroce byla roz\u0161\u00ed\u0159ena p\u0161enice a kuku\u0159ice, kter\u00e1 proch\u00e1zela obdob\u00edm skute\u010dn\u00e9 expanze tak\u00e9 v\u00a0jin\u00fdch oblastech Evropy. Z\u00a0v\u00fdsledk\u016f pr\u016fzkumu Filippa Re vypl\u00fdvalo, \u017ee \u201e\u017e\u00e1dn\u00e9 ze z\u00e1kladn\u00edch odv\u011btv\u00ed lombardsk\u00e9ho zem\u011bd\u011blstv\u00ed nenut\u00ed p\u011bstitele ke zm\u011bn\u00e1m\u2026 Francouzsk\u00e9 obdob\u00ed p\u0159ineslo Lombardii potvrzen\u00ed produktivn\u00ed rovnov\u00e1hy, zalo\u017een\u00e9 na obchodn\u00edm zem\u011bd\u011blstv\u00ed: nab\u00eddka p\u016fdy a sou\u010dasn\u00fd rozvoj mezin\u00e1rodn\u00edch obchodn\u00edch vztah\u016f zam\u011b\u0159ovaly a posilovaly orientaci kapit\u00e1lov\u00fdch investic k\u00a0prim\u00e1rn\u00edmu sektoru\u201c[2]<\/a>.<\/p>\n

Tak\u00e9 na poli vnit\u0159n\u00ed politiky se italsk\u00e9 \u00fa\u0159ady sna\u017eily zm\u00edrnit p\u0159\u00edsnost \u201erevolu\u010dn\u00edho t\u0159\u00edlet\u00ed\u201c. Posta\u010d\u00ed jako p\u0159\u00edklad p\u0159ipomenout c\u00edrkevn\u00ed politiku, kter\u00e1 v\u00a0konkord\u00e1tu z\u00a0roku 1803 p\u0159iznala katolick\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed roli \u201est\u00e1tn\u00edho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed\u201c.<\/p>\n

Jestli\u017ee v\u0161ak bylo z\u00a0politick\u00e9ho hlediska patrno mnoho \u00fasp\u011bch\u016f, skute\u010dn\u00e9 probl\u00e9my se zrodily na poli vojensk\u00e9m. Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b toti\u017e bylo nutno vybavit nov\u00fd st\u00e1t v\u00fdkonn\u00fdm, ale nep\u0159\u00edli\u0161 zat\u011b\u017euj\u00edc\u00edm syst\u00e9mem odvod\u016f[3]<\/a>.<\/p>\n

2.1. Evropa se p\u0159ipravuje na v\u00e1lku.<\/strong><\/h4>\n

Zat\u00edmco se v\u00a0It\u00e1lii sna\u017eili uv\u00e9st v\u00a0\u017eivot novou politickou organizaci, nadanou i dostate\u010dnou institucion\u00e1ln\u00ed autonomi\u00ed, v\u00a0hlavn\u00edch m\u011bstech spojeneck\u00fdch n\u00e1rod\u016f se podrobn\u011b studovaly vojensk\u00e9 pl\u00e1ny, kter\u00e9 m\u011bly p\u0159iv\u00e9st Francii, a nep\u0159\u00edmo i Evropu, do situace, je\u017e p\u0159edch\u00e1zela Francouzskou revoluci.<\/p>\n

Ve V\u00eddni byla Dvorsk\u00e1 rada pevn\u011b p\u0159esv\u011bd\u010dena, \u017ee by hlavn\u00ed \u00fatok proti Francii m\u011bl b\u00fdt rozvinut na hlavn\u00edm sektoru v\u00a0severn\u00ed It\u00e1lii a m\u011bl by se pokusit zopakovat v\u00edt\u011bzn\u00e9 man\u00e9vry z\u00a0jara roku 1799[4]<\/a>.<\/p>\n

V\u00a0t\u00e9to optice bylo arciv\u00e9vodovi Karlovi d\u00e1no k\u00a0dispozici 95.000 mu\u017e\u016f s\u00a0nep\u0159\u00edli\u0161 skr\u00fdvan\u00fdm c\u00edlem p\u0159ekro\u010dit Adi\u017ei a za\u00fato\u010dit na pevnosti Mantovu, Peschieru a nakonec i na samotn\u00e9 hlavn\u00ed m\u011bsto kr\u00e1lovstv\u00ed, Mil\u00e1n.<\/p>\n

Pod\u00e9l linie \u0159eky Adi\u017ee, kter\u00e1 ji\u017e spat\u0159ila d\u016fle\u017eit\u00e9 a krvav\u00e9 bitvy\u00a0 za boj\u016f proti prvn\u00ed a druh\u00e9 protifrancouzsk\u00e9 koalici[5]<\/a>, rozvinuly vojensk\u00e9 s\u00edly t\u0159et\u00ed koalice 95.000 mu\u017e\u016f pod velen\u00edm arciv\u00e9vody Karla. Na francouzsko-italsk\u00e9 stran\u011b dosahovaly s\u00edly po\u010dtu 75.000 mu\u017e\u016f pod Jourdanov\u00fdm a n\u00e1sledn\u011b Mass\u00e9nov\u00fdm velen\u00edm.<\/p>\n

Nep\u0159\u00e1telstv\u00ed vypuklo 18. \u0159\u00edjna 1805, kdy\u017e se francouzsk\u00e9 odd\u00edly rozhodly p\u0159ekro\u010dit Adi\u017ei na t\u0159ech r\u016fzn\u00fdch m\u00edstech: lev\u00e9 k\u0159\u00eddlo, pod velen\u00edm gener\u00e1la Serrase, m\u011blo p\u0159ekro\u010dit \u0159eku v hor\u00e1ch[6]<\/a> a zabr\u00e1nit t\u00edmto zp\u016fsobem nep\u0159\u00edteli v\u00a0p\u0159\u00edchodu posil z\u00a0Tridentska; st\u0159ed sestavy, pod velen\u00edm samotn\u00e9ho Mass\u00e9ny, m\u011bl za\u00fato\u010dit na osadu Veronetta[7]<\/a>, le\u017e\u00edc\u00ed nalevo od \u0159eky, a ude\u0159it na j\u00e1dro rakousk\u00fdch sil. Prav\u00e9 k\u0159\u00eddlo sestavy, pod velen\u00edm gener\u00e1la Verdiera, m\u011blo jen diversn\u00ed funkci. Verdier toti\u017e m\u011bl vyslat za \u0159eku[8]<\/a> mal\u00fd odd\u00edl, kter\u00fd m\u011bl proniknout za nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 linie, p\u0159ikro\u010dit k\u00a0ru\u0161iv\u00fdm akc\u00edm, a hned se znovu st\u00e1hnout do v\u00fdchoz\u00edch pozic.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

2.1 Operace za\u010d\u00ednaj\u00ed.<\/strong><\/h4>\n

Posud jsme v\u00a0hlavn\u00edch bodech nahl\u00e9dli pl\u00e1ny Francouz\u016f, nyn\u00ed uvid\u00edme, jak se rozvinuly.<\/p>\n

\u00datok st\u0159edu francouzsk\u00e9 sestavy byl zah\u00e1jen, jak bylo stanoveno, za \u00fasvitu 18. \u0159\u00edjna 1805 a m\u00ed\u0159il proti osad\u011b Veronetta. Prvn\u00ed odd\u00edly, veden\u00e9 gener\u00e1ly Chasseloupem a Lacombe Saint-Michelem, p\u0159e\u0161ly p\u0159es most v Castelvecchiu[9]<\/a>, ani\u017e by narazily na siln\u00fd odpor rakousk\u00fdch okupant\u016f – teprve o n\u011bkolik hodin pozd\u011bji, kdy\u017e p\u0159ech\u00e1zela Gardannova divize, do\u0161lo k\u00a0n\u011bkolika v\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edm sr\u00e1\u017ek\u00e1m.<\/p>\n

B\u011bhem n\u011bkolika hodin obsadily francouzsk\u00e9 jednotky Borgo di San Giorgio[10]<\/a> a chystaly se upevnit sv\u00e9 postaven\u00ed. Koali\u010dn\u00ed jednotky se teprve odpoledne pokusily pod velen\u00edm gener\u00e1la Vukasseviche[11]<\/a> vyrvat nep\u0159\u00edteli pozice, kter\u00e9 r\u00e1no ztratily. Po tvrd\u00e9m boji, b\u011bhem n\u011bj\u017e se zd\u00e1lo, \u017ee by se koali\u010dn\u00ed s\u00edly nejen mohly znovu zmocnit t\u011bchto pozic, ale dokonce i prorazit st\u0159ed francouzsk\u00e9 sestavy, se nakonec ve\u010der fronta ust\u00e1lila ve prosp\u011bch Mass\u00e9ny.<\/p>\n

Ztr\u00e1ty byly ov\u0161em t\u011b\u017ek\u00e9. Francouzsko-italsk\u00e9 odd\u00edly zanechaly na bitevn\u00edm poli \u010dty\u0159i sta mu\u017e\u016f, koali\u010dn\u00ed s\u00edly ztratily na mrtv\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch v\u00edce ne\u017e tis\u00edc mu\u017e\u016f, osm set zajatc\u016f, osm d\u011bl, a potraviny a munici.<\/p>\n

Na italsk\u00e9 front\u011b byly v\u00a0t\u00e9to chv\u00edli operace ukon\u010deny. Po deset dn\u00ed se ob\u011b strany v\u011bnovaly opev\u0148ov\u00e1n\u00ed vlastn\u00edch lini\u00ed, zat\u00edmco doch\u00e1zely zpr\u00e1vy o francouzsk\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00edch v\u00a0jin\u00fdch v\u00e1le\u010dn\u00fdch oblastech. R\u00e1no 29. \u0159\u00edjna zah\u00e1jily na p\u0159\u00edm\u00fd Mass\u00e9n\u016fv rozkaz Gardannova a Duhesmova divize znovu boj. Francouzi znovu p\u0159ekro\u010dili most v\u00a0Castelvecchiu a se v\u0161emi silami za\u00fato\u010dili na rakousk\u00e9 p\u0159edn\u00ed hl\u00eddky v\u00a0Borgo San Leonardo a dok\u00e1zali obsadit i v\u00fd\u0161iny nad Veronettou, v\u00a0n\u00ed\u017e z\u016fstala obkl\u00ed\u010dena mal\u00e1 rakousk\u00e1 pos\u00e1dka s\u00a0plukovn\u00edkem Legisfeldem. Ta byla vyhn\u00e1na samotn\u00fdm obyvatelstvem osady, kter\u00e9 se ob\u00e1valo francouzsk\u00e9ho ost\u0159elov\u00e1n\u00ed. V\u00a0poledne vyrazily z\u00a0br\u00e1ny Porta di Vicenza Espagneova, Partouneauxova a Molitorova divize s\u00a0jezdeckou z\u00e1lohou, kter\u00e9 velel gener\u00e1l Mermet, a zam\u00ed\u0159ily k\u00a0cest\u011b na S. Michele. Ve \u010dty\u0159i hodiny odpoledne byla tato ves dobyta velitelem eskadrony Martiguem. Kr\u00e1tce pot\u00e9 Molitorova divize odrazila od S. Giacomo pluk Lindenau, dobyla Ca dell\u00b4Ara a donutila Raku\u0161any ustoupit ke Ilasi, Fridolsheim vpadl do Calderina, vyhnal z\u00a0n\u011bj po zu\u0159iv\u00e9m boji nep\u0159\u00edtele a pron\u00e1sledoval ho a\u017e ke Caldieru. V\u00a0boj\u00edch tohoto dne ztratili Raku\u0161an\u00e9 osm set mrtv\u00fdch a ran\u011bn\u00fdch, v\u00edce ne\u017e tis\u00edc zajatc\u016f a \u010dty\u0159i d\u011bla; na francouzsk\u00e9 stran\u011b bylo z\u00a0boje vy\u0159azeno p\u011bt set mu\u017e\u016f a asi sto pades\u00e1t jich bylo zajato.<\/p>\n

Kdy\u017e koali\u010dn\u00ed s\u00edly vid\u011bly, \u017ee je nemo\u017en\u00e9 udr\u017eet p\u016fvodn\u00ed linii, zaujaly pozice pod\u00e9l osy S. Pietro Promegna – Caldiero – Gambione. Tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 tomuto nov\u00e9mu postaven\u00ed vydal Mass\u00e9na Serrasovi rozkaz za\u00fato\u010dit na Rosenbergovy odd\u00edly u Corony a zmocnit se pr\u016fsmyk\u016f Monte Baldo[12]<\/a>. Verdier m\u011bl na prav\u00e9 stran\u011b zam\u00ed\u0159it co nejrychleji na centrum Villanovy, v\u00a0n\u011bm\u017e se soust\u0159edily, krom jezdectva, i rakousk\u00e9 z\u00e1lohy. St\u0159ed francouzsko-italsk\u00e9ho vojska, to je Gardannova, Molitorova, Duhesmova, Partouneauxova a Espagneova divize, m\u011bl masivn\u011b za\u00fato\u010dit na nep\u0159\u00edtele, kter\u00fd st\u00e1l p\u0159ed n\u00edm. Pl\u00e1n se stal opera\u010dn\u00edm r\u00e1no 30. \u0159\u00edjna, kdy francouzsko-italsk\u00e9 odd\u00edly zaujaly n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed pozice: Partouneauxova a Espagneova divize byly jako z\u00e1lo\u017en\u00ed um\u00edst\u011bny do druh\u00e9 linie; Duhesmova divize ve Val Pantena m\u011bla za \u00fakol operovat na prav\u00e9m k\u0159\u00eddle a sna\u017eit se udr\u017eet kontakt s\u00a0Verdierem a obsadit sou\u010dasn\u011b Calderino, Gambione a Caldiero; Gardannova divize st\u00e1la vlevo od Duhesmovy divize, p\u0159ed Vagem, a m\u011bla za \u00fakol postupovat po silnici k\u00a0Vicenze a spojit se u Villanovy s\u00a0Verdierem; Molitorova divize, nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se vlevo od Gardannovy divize, st\u00e1la proti vs\u00edm Groppa a Ca dell\u00b4Ara, kter\u00e9 m\u011bla obsadit a pak zam\u00ed\u0159it na Colognolu.<\/p>\n

Operace se v\u0161ak, Bohu \u017eel, na bitevn\u00edm poli rozvinuly odli\u0161n\u011b od Mass\u00e9nova z\u00e1m\u011bru. St\u0159ed francouzsko-italsk\u00e9ho vojska toti\u017e musel kv\u016fli hust\u00e9 mlze zah\u00e1jit operace a\u017e kolem jeden\u00e1ct\u00e9 hodiny dopoledn\u00ed a obkli\u010dovac\u00ed pl\u00e1n gener\u00e1la Verdiera zcela selhal. Jeho divize toti\u017e narazila na ne\u010dekan\u00fd odpor a byla nucena \u010delit po cel\u00fd den rakousk\u00e9 kolon\u011b, kter\u00e9 velel gener\u00e1l Vincet, jemu\u017e se n\u011bkolikr\u00e1t poda\u0159ilo p\u0159eru\u0161it spojovac\u00ed linie francouzsk\u00e9ho uskupen\u00ed.<\/p>\n

Pokud jde o ostatn\u00ed francouzsk\u00e9 divize, Duhesmova byla schopna obsadit Calderino a donutit kn\u00ed\u017eete Reusse do\u010dasn\u011b vyklidit pozice, kter\u00e9 se v\u0161ak v\u00a0kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase za cenu vysok\u00fdch ztr\u00e1t znovu dostaly pod rakouskou kontrolu[13]<\/a>.<\/p>\n

Teprve ve\u010der se Francouz\u016fm poda\u0159ilo definitivn\u011b upevnit sv\u00e9 postaven\u00ed ve st\u0159edu Calderina.<\/p>\n

I Gardannova a Molitorova divize narazily na siln\u00fd rakousk\u00fd odpor pluku Esterh\u00e1zy, Gran\u00e1tn\u00edk\u016f Lippe, Kienmayerov\u00fdch husar\u016f a pluk\u016f arciv\u00e9vody Ferdinanda a Jela\u010di\u010de. Cel\u00fd man\u00e9vr vyzn\u011bl pro Francouze nep\u0159\u00edzniv\u011b a donutil je na \u0159ad\u011b m\u00edst ustoupit. Na koali\u010dn\u00ed stran\u011b se vyznamenal gener\u00e1l Bellegarde a poln\u00ed mar\u0161\u00e1l Simbschen, kter\u00fd kladl heroick\u00fd odpor. V\u00a0pr\u016fb\u011bhu cel\u00e9ho st\u0159etnut\u00ed, zn\u00e1m\u00e9ho jako bitva u Caldiera, ztratili Francouzi podle r\u016fzn\u00fdch verz\u00ed mezi sedmi a\u017e osmi tis\u00edci mu\u017e\u016f, zat\u00edmco koali\u010dn\u00ed s\u00edly asi p\u011bt tis\u00edc mu\u017e\u016f.<\/p>\n

Cel\u00e1 operace, pl\u00e1novan\u00e1 Mass\u00e9nou, se \u017ealostn\u011b zhroutila [14]<\/a>, a to do t\u00e9 m\u00edry, \u017ee voj\u00e1ci byli p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee se za\u010d\u00edn\u00e1 opakovat situace z\u00a0roku 1799.<\/p>\n

Jedinou francouzskou formac\u00ed za Adi\u017e\u00ed byla Verdierova divize, kter\u00e1 dostala 31. \u0159\u00edjna rozkaz p\u0159ekro\u010dit \u0159eku v\u00a0Zeiru a spojit se s\u00a0Duhesmovou diviz\u00ed. Ale i tomuto pohybu zabr\u00e1nily koali\u010dn\u00ed s\u00edly. Gener\u00e1l Nordmann[15]<\/a> toti\u017e pevn\u011b dr\u017eel lokalitu Chiavica del Cristo, odkud a\u017e do konce st\u0159etnut\u00ed vedl proti\u00fatoky proti francouzsko-italsk\u00fdm sil\u00e1m. Rakousk\u00fd odpor byl t\u00edm siln\u011bj\u0161\u00ed, \u017ee t\u011b\u017ece zran\u011bn\u00fd Verdier a Duhesme dok\u00e1zali spojit sv\u00e9 divize teprve pozd\u011b nave\u010der.<\/p>\n

2.2 Arciv\u00e9voda Karel zahajuje pomal\u00fd \u00fastupov\u00fd man\u00e9vr.<\/strong><\/h4>\n

Arciv\u00e9voda Karel vyu\u017eil nejist\u00e9 situace, kter\u00e1 nastala po bitv\u011b u Caldiera, a v\u00a0noci z\u00a01. na 2. listopad 1805zah\u00e1jil pomal\u00fd \u00fastupov\u00fd man\u00e9vr sm\u011brem na Vicenzu. Hilliger sou\u010dasn\u011b na p\u0159\u00edm\u00fd arciv\u00e9vod\u016fv rozkaz zam\u00ed\u0159il k\u00a0Veronett\u011b, aby tak ohrozil hlavn\u00ed s\u00edly francouzsk\u00e9ho vojska. Ve skute\u010dnosti byl gener\u00e1l Hilliger brzy Francouzi obkl\u00ed\u010den a 2. listopadu se musel vzd\u00e1t gener\u00e1lu Charpentierovi.<\/p>\n

Arciv\u00e9voda, kter\u00fd nem\u011bl o tom, co se stalo u Veronetty, \u017e\u00e1dn\u00e9 zpr\u00e1vy, pokra\u010doval v\u00a0pochodu na Vicenzu, dob\u0159e kryt zadn\u00edm vojem pod Fimontov\u00fdm velen\u00edm, kter\u00fd st\u00e1le p\u016fsobil Mass\u00e9novi v\u00e1\u017en\u00e9 ztr\u00e1ty.<\/p>\n

Francouzi se p\u0159ese v\u0161echno znovu chopili iniciativy a zah\u00e1jili pochod do Ben\u00e1tska. R\u00e1no 3. listopadu francouzsk\u00fd gener\u00e1l Espagne vstoupil do Montebella, o den pozd\u011bji ji\u017e bylo cel\u00e9 francouzsk\u00e9 vojsko ve Vicenze, kterou arciv\u00e9voda Karel chvatn\u011b opustil[16]<\/a>.<\/p>\n

Od vstupu do Vicenzy francouzsk\u00e9 vojsko nep\u0159\u00edtele st\u00e1le rychleji pron\u00e1sledovalo.\u00a0 P\u00e1t\u00e9ho listopadu vstoupil Mass\u00e9na do Castefranca[17]<\/a>, n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne padlo po zaryt\u00e9m odporu Treviso[18]<\/a>. Sou\u010dasn\u011b zam\u00ed\u0159ila Verdierova divize, pod velen\u00edm gener\u00e1la Digonneta, a divize gener\u00e1la Pullyho na Padovu, kter\u00e1 padla 7. listopadu. T\u00e9ho\u017e dne obsadili Francouzi i Bassano[19]<\/a>.<\/p>\n

2.3 Koali\u010dn\u00ed vojsko na \u00fastupu.<\/strong><\/h4>\n

Nyn\u00ed ji\u017e bylo v\u0161em jasn\u00e9, \u017ee koali\u010dn\u00ed s\u00edly, kter\u00e9 zv\u00edt\u011bzily v\u00a0bitv\u011b u Calderina a kladly heroick\u00fd odpor ve Veronett\u011b, prchaj\u00ed. D\u00edky \u0161patn\u00e9mu taktick\u00e9mu odhadu nebyly schopny vyu\u017e\u00edt dvou v\u00edt\u011bzstv\u00ed. Mass\u00e9na nezopakoval \u017e\u00e1dn\u00fd z\u00a0Moreauov\u00fdch omyl\u016f z\u00a0roku 1799. Bylo z\u0159ejm\u00e9, \u017ee koali\u010dn\u00ed s\u00edly v\u00a0It\u00e1lii jsou na \u00fastupu. Arciv\u00e9voda dok\u00e1zal p\u0159ekro\u010dit Piavu a z\u00a0nov\u00e9ho \u0161t\u00e1bu, jen n\u011bkolik krok\u016f od \u0159eky, na\u0159\u00eddil Bellegardovi, aby se odebral do Ben\u00e1tek a p\u0159ipravil obranu m\u011bst Brondolo a Chioggia. Rosenberg p\u0159ekro\u010dil Tagliamento a zanechal mezi Coidropem a \u0159ekou Frimonta se zadn\u00edm vojem a lehk\u00fdm d\u011blost\u0159electvem, aby \u010delil nep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu postupu.<\/p>\n

Dvan\u00e1ct\u00e9ho listopadu 1805 p\u0159ekro\u010dili Francouzi Tagliamento ve sm\u011bru na m\u011bsto a pevnost Palmanova, kterou obsadili 15. listopadu.<\/p>\n

V\u00a0t\u00e9to chv\u00edli se Mass\u00e9na, kter\u00fd nev\u011bd\u011bl o rakousk\u00fdch a moravsk\u00fdch ud\u00e1lostech, rozhodl net\u00e1hnout d\u00e1le. Pom\u00fd\u0161lel na z\u0159\u00edzen\u00ed siln\u00e9 opera\u010dn\u00ed z\u00e1kladny na Isonzu, budou-li opraveny mosty, zni\u010den\u00e9 Raku\u0161any na \u00fastupu a Palmanova, Gradisca a Osoppo vyzbrojeny a z\u00e1sobeny potravinami, zat\u00edmco vojsko m\u011blo nal\u00e9zt kvart\u00fdry mezi Udine a Gorizi\u00ed. Za\u010dal tedy na obsazen\u00e9m \u00fazem\u00ed organizovat m\u00edstn\u00ed spr\u00e1vy.<\/p>\n

2.4 Situace v\u00a0Ben\u00e1tk\u00e1ch a rakousk\u00e1 por\u00e1\u017eka.<\/strong><\/h4>\n

Jak jsme zm\u00ednili, \u010d\u00e1st koali\u010dn\u00edho vojska byla odesl\u00e1na do Ben\u00e1tek s\u00a0\u00fakolem chr\u00e1nit toto m\u011bsto. Situace, v\u00a0n\u00ed\u017e se ocitlo jedno z\u00a0nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch m\u011bst Ben\u00e1tska, byla pro Raku\u0161any dramatick\u00e1. Francouzi toti\u017e nasadili krom Verdierovy divize i sbor Gouviona Saint-Cyr a italsk\u00e9 divize Teodora Lecchiho a Reyniera, o celkov\u00e9 s\u00edle 15.000 mu\u017e\u016f. R\u00e1no 15. listopadu zah\u00e1jily tyto mohutn\u00e9 s\u00edly pochod na Bovolentu a Mestre, obsadily je a zah\u00e1jily obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Ben\u00e1tek.<\/p>\n

Koali\u010dn\u00ed s\u00edly nez\u016fstaly pasivn\u00ed a 23. listopadu se kn\u00ed\u017ee de Rohan-Gu\u00e9m\u00e9n\u00e9e, kter\u00fd sv\u00e9 schopnosti uk\u00e1zal ji\u017e za italsk\u00fdch boj\u016f roku 1799[20]<\/a>, dok\u00e1zal prorazit pr\u016fsmykem u Bolzana, sestoupil Valsuganou a nap\u0159\u00ed\u010d \u00fadol\u00edm Valle del Brenta se pokusil za\u00fato\u010dit do t\u00fdla Francouz\u016f, kte\u0159\u00ed obl\u00e9hali Ben\u00e1tky.<\/p>\n

Saint-Cyr, upozorn\u011bn\u00fd francouzsk\u00fdm zadn\u00edm vojem na rakousk\u00e9 pohyby, bez v\u00e1h\u00e1n\u00ed vrhnul sv\u00e9 jednotky do \u010deln\u00edho \u00fatoku proti sil\u00e1m kn\u00ed\u017eete de Rohan-Gu\u00e9m\u00e9n\u00e9e, aby se vyrval ze sev\u0159en\u00ed mezi lagunou a Raku\u0161any. \u010cty\u0159iadvac\u00e1t\u00e9ho listopadu se s\u00a0Rohanov\u00fdmi voj\u00e1ky srazil u Castelfranca. Boj byl velmi tvrd\u00fd, ale nakonec dok\u00e1zali Francouzi donutit Raku\u0161any ke kapitulaci.<\/p>\n

2.5 Konec t\u0159et\u00ed koalice.<\/strong><\/h4>\n

Pot\u00e9 co se Mass\u00e9na postaral o pos\u00edlen\u00ed pevnost\u00ed v\u00a0ben\u00e1tsk\u00e9m z\u00e1zem\u00ed, dal se znovu na pochod a 29. listopadu dorazil do Ljubljany, kde rozbil sv\u016fj \u0161t\u00e1b. \u0160est\u00e9ho prosince padlo do rukou gener\u00e1la Serrase m\u011bsto Rijeka (Fiume) a t\u00e9ho\u017e dne mu rakousk\u00fd parlament\u00e1\u0159 sd\u011blil, \u017ee byla t\u0159et\u00ed koalice pora\u017eena u Slavkova. Dvac\u00e1t\u00e9ho prosince byl podeps\u00e1n bratislavsk\u00fd m\u00edr. Rakousko uznalo Napoleonovy zisky v\u00a0It\u00e1lii, podr\u017eelo si Terst a Rijeku a vydalo sv\u00e9 ben\u00e1tsk\u00e9 provincie v\u00edt\u011bzi, aby je p\u0159ipojil k\u00a0Italsk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed; krom toho souhlasilo, aby bavor\u0161t\u00ed a w\u00fcrttember\u0161t\u00ed v\u00e9vodov\u00e9 p\u0159ijali kr\u00e1lovsk\u00fd titul a prvn\u00edmu z\u00a0nich postoupilo Vorarlberg, Tyrolsko, Tridentsko, Pasov a Lindau, druh\u00e9mu pak \u010d\u00e1st Breisgau a p\u011bt m\u011bst na Dunaji. B\u00e1densk\u00e9mu v\u00e9vodovi byl vyd\u00e1n Ortenall a m\u011bsto Kostnice; n\u011bkdej\u0161\u00ed velkov\u00e9voda Tosk\u00e1nsk\u00fd postoupil Rakousku Salzburg a Berchtesgaden a dostal od Bavorska m\u011bsto W\u00fcrzburg. T\u0159ic\u00e1t\u00e9ho prosince se Napoleon vydal do Mnichova, kde byla o \u010dtrn\u00e1ct dn\u00ed pozd\u011bji slavena svatba kn\u00ed\u017eete Ev\u017eena Beauharnaise a princezny Augusty Am\u00e1lie, dcery kr\u00e1le Maximili\u00e1na. Novoman\u017eel\u00e9 odejeli z\u00a0Mnichova do Verony, odtud pak do Ben\u00e1tek a Brescie a 13. \u00fanora 1806 vstoupili v\u00edt\u00e1ni obyvatelstvem do Mil\u00e1na, kde se o n\u011bkolik dn\u00ed pozd\u011bji roz\u0161\u00ed\u0159ila zv\u011bst, \u017ee Napoleon prohl\u00e1sil kn\u00ed\u017eete za sv\u00e9ho adoptivn\u00edho syna, a proto\u017ee nem\u011bl mu\u017esk\u00e9 potomky, i za sv\u00e9ho d\u011bdice na tr\u016fn\u011b Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n

\n

[1]<\/a> Claudio Maria TARTARI (red.), Dei prati detii a marcita di Domenico Berra, Milano 1994, s. 10.<\/p>\n

[2]<\/a> Livio ANTONELLI, All ricerca della liberta, in Lombardia ’89, Milano 1989, s. 31.<\/p>\n

[3]<\/a> I kdy\u017e prvn\u00ed skute\u010dn\u00e9 normy pro odvody byly vyd\u00e1ny a\u017e roku 1809.<\/p>\n

[4]<\/a> K\u00a0detailn\u00edmu rozboru tohoto ta\u017een\u00ed srov. Marco GALANDDRA \u2013 Marco BARATTO, 1799. Le baionette sagge. La campagna di Suvorov in Italia e la \u201ePrima Restaurazione\u201c in Lombardia<\/em>, Pavia, Gianni Iuculano Editore, 1999.<\/p>\n

[5]<\/a> M\u00e1me na mysli boje z\u00a0italsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed 1796 a z\u00a0roku 1799.<\/p>\n

[6]<\/a> V\u00a0lokalit\u011b Pescatina.<\/p>\n

[7]<\/a> Dnes je tato osada \u010dtvrt\u00ed Verony.<\/p>\n

[8]<\/a> Mezi Persago a Roverchiano.<\/p>\n

[9]<\/a> Tento most vedl do obytn\u00e9ho centra Verony.<\/p>\n

[10]<\/a> Ve m\u011bst\u011b Veron\u011b.<\/p>\n

[11]<\/a> Ten ji\u017e byl protagonistou s\u00e9rie italsk\u00fdch v\u00edt\u011bzstv\u00ed druh\u00e9 koalice z\u00a0roku 1799.<\/p>\n

[12]<\/a> U Arcole.<\/p>\n

[13]<\/a> Pro Raku\u0161any byl rozhoduj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edchod posil pod velen\u00edm gener\u00e1la Bellegarda.<\/p>\n

[14]<\/a> P\u0159esto se pova\u017eoval za v\u00edt\u011bze bitvy.<\/p>\n

[15]<\/a> Gener\u00e1l Nordmann byl za boje zran\u011bn a p\u0159edal velen\u00ed gener\u00e1lu Colloredovi.<\/p>\n

[16]<\/a> Koali\u010dn\u00ed s\u00edly zanechaly ve Vicenze \u010dty\u0159i prapory gran\u00e1tn\u00edk\u016f pod velen\u00edm gener\u00e1la Valgelsanga, s\u00a0\u00fakolem zadr\u017eovat Mass\u00e9nu co nejd\u00e9le.<\/p>\n

[17]<\/a> Dnes Castefranco Veneto.<\/p>\n

[18]<\/a> V\u00a0Trevisu obyvatelstvo podpo\u0159ilo voj\u00e1ky protifrancouzsk\u00e9 koalice.<\/p>\n

[19]<\/a> Bassano del Grappa.<\/p>\n

[20]<\/a> Srov. Franti\u0161ek J. HOLE\u010cEK, O.M., Pl\u00e1n p\u011b\u0161\u00edho pluku de Rohan na obranu \u00fadol\u00ed Aosty a obsazen\u00ed pr\u016fsmyku sv. Bernarda z\u00a0\u010dervna 1799<\/em>, v: Historie a vojenstv\u00ed, \u010d. 2\/2002, s. 373-417; edice a p\u0159eklad s\u00a0koment\u00e1\u0159em; The Plan of the Rohan Infantry Regiment for the Defence of the Aosta Valley and Occupation of the St. Bernard Pass of June 1799<\/em>, v: Historie a vojenstv\u00ed – History and Warfare. The Journal of the Historical Institute of the Army of the Czech Republic, Special Issue 2002, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00edslo k\u00a0pra\u017esk\u00e9mu summitu NATO, s. 17-51.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Text p\u0159edn\u00e1\u0161ky Marca Baratta ze slavkovsk\u00e9 konference Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed \u2013 aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed, kter\u00e1 prob\u011bhla jako sou\u010d\u00e1st akce Austerlitz 2003, byl publikov\u00e1n v na\u0161em sborn\u00edku T\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka 1805: Rok 1805 je pro napoleonskou It\u00e1lii z\u00e1kladn\u00edm rokem, v tomto roce toti\u017e mlad\u00e1 Italsk\u00e1 republika, zrozen\u00e1 z Lyonsk\u00fdch jedn\u00e1n\u00ed, ustoupila Italsk\u00e9mu kr\u00e1lovstv\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14568,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31,142],"tags":[5859,5857,6067],"class_list":["post-14565","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821","category-prubeh","tag-5859","tag-3-koalice","tag-valka-v-italii"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14565","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=14565"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14565\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14569,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/14565\/revisions\/14569"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14568"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=14565"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=14565"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=14565"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}