{"id":15056,"date":"2019-04-20T23:19:34","date_gmt":"2019-04-20T21:19:34","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=15056"},"modified":"2024-11-27T15:32:47","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:47","slug":"baron-jomini-o-formaci-a-nasazeni-pechoty","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/baron-jomini-o-formaci-a-nasazeni-pechoty\/","title":{"rendered":"Baron Jomini \u2013 O formaci a nasazen\u00ed p\u011bchoty"},"content":{"rendered":"

Antoine Henri, baron de Jomini (6. b\u0159ezna 1779 \u2013 22. b\u0159ezna 1869) je jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch teoretik\u016f vojensk\u00e9ho um\u011bn\u00ed prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed op\u00edraj\u00edc\u00ed sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry o zku\u0161enosti, sp\u00ed\u0161e nep\u0159\u00edm\u00e9, z koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek let 1792-1815, a o slu\u017ebu v rusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Jeho <\/em>Pr\u00e9cis de l\u2019art de la guerre je hojn\u011b citovan\u00fdm d\u00edlem. Nab\u00edz\u00edme velmi kritick\u00e9 zhodnocen\u00ed pas\u00e1\u017e\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se mal\u00e9 p\u011bchotn\u00ed taktiky. Jde o prvn\u00ed \u010d\u00e1st dvojd\u00edln\u00e9ho \u010dl\u00e1nku, jeho\u017e c\u00edlem je nab\u00eddnout odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku odpov\u011bdnosti za neblah\u00e9 formace hlubok\u00fdch kolon francouzsk\u00e9ho 1. arm\u00e1dn\u00edho sboru u Waterloo. A je sou\u010dasn\u011b v\u00fdzvou k diskusi, a jako takov\u00fd mo\u017en\u00e1 kritick\u00fd a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, provokuj\u00edc\u00ed. P\u0159edes\u00edl\u00e1me, \u017ee podle na\u0161eho n\u00e1zoru pan gener\u00e1l p\u011bchot\u011b opravdu nerozum\u011bl.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

 <\/p>\n

\u010cl\u00e1nek XLIV.<\/p>\n

O formaci a nasazen\u00ed p\u011bchoty<\/p>\n

(…)<\/p>\n

Nebudeme zde zmi\u0148ovat star\u00e9 spory o tenk\u00e9 a hlubok\u00e9 sestav\u011b, jakkoli toto t\u00e9ma, o n\u011bm\u017e bychom soudili, \u017ee je vy\u0159e\u0161eno, nen\u00ed zdaleka vy\u010derp\u00e1no a nahl\u00e9dnuto zp\u016fsobem, kter\u00fd by je umo\u017enil \u0159e\u0161it pomoc\u00ed p\u0159\u00edklad\u016f a pravd\u011bpodobnost\u00ed. \u0160pan\u011blsk\u00e1 v\u00e1lka a bitva u Waterloo kontroverze t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se v\u00fdhody palby nebo tenk\u00e9 sestavy proti pr\u016fraznosti \u00fato\u010dn\u00fdch kolon obnovily; \u0159ekneme pozd\u011bji, co si o tom mysl\u00edme.<\/p>\n

(…)<\/p>\n

Ot\u00e1zka (…) se ji\u017e net\u00fdk\u00e1 diskuse o navy\u0161ov\u00e1n\u00ed po\u010dtu \u0159ad\u016f linie, ale pouze rozhodnut\u00ed, m\u00e1-li se linie skl\u00e1dat z rozvinut\u00fdch batalion\u016f, bojuj\u00edc\u00edch jen palbou, nebo z \u00fato\u010dn\u00fdch kolon, kter\u00e9 budou ka\u017ed\u00e1 tvo\u0159ena jedn\u00edm batalionem svinut\u00fdm na prost\u0159edn\u00ed dva pelotony, a nasazuj\u00edc\u00ed jen svou pr\u016fraznost a prudkost. N\u011bkolik modern\u00edch autor\u016f se t\u00edmto t\u00e9matem zab\u00fdvalo byst\u0159e, ani\u017e by jedin\u00fd z nich dosp\u011bl k p\u0159edstaven\u00ed n\u011bjak\u00e9ho z\u00e1v\u011bru, proto\u017ee v taktice je v\u0161e pod\u0159\u00edzeno ne\u010dekan\u00fdm ud\u00e1lostem, moment\u00e1ln\u00edm n\u00e1pad\u016fm, mor\u00e1lce a individualit\u011b. Guibert byl nejv\u00fdmluvn\u011bj\u0161\u00edm zast\u00e1ncem tenk\u00e9 sestavy a paleb, a sto v\u00edt\u011bzstv\u00ed posledn\u00edch v\u00e1lek jej stokr\u00e1t dementovalo[1]<\/a>. Mark\u00fdzov\u00e9 Chambray[2]<\/a> a Ternay se v\u011bnovali stejn\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m, a vyslovili pochybnosti, ani\u017e by je vy\u0159e\u0161ili. Taktick\u00e1 nauka Ternayova nicm\u00e9n\u011b p\u0159edstavuje, zejm\u00e9na pokud jde o bitevn\u00ed sestavy, cenn\u00e1 objasn\u011bn\u00ed – nikoli formuluj\u00edc\u00ed n\u011bjak\u00e1 absolutn\u00ed pravidla, ale umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed navyknout r\u016fzn\u00fdm kombinac\u00edm, kter\u00e9 se nask\u00fdtaj\u00ed. Tedy v\u0161e, co m\u016f\u017eeme od d\u00edla v\u011bnovan\u00e9ho taktice o\u010dek\u00e1vat.<\/p>\n

(…)<\/p>\n

Existuje vlastn\u011b jen p\u011bt zp\u016fsob\u016f, jimi\u017e se jednotky mohou proti nep\u0159\u00edteli formovat:<\/p>\n

1\u00b0 jako tiraj\u00e9\u0159i;<\/p>\n

2\u00b0 v rozvinut\u00fdch lini\u00edch, a\u0165 ji\u017e souvisl\u00fdch, nebo \u0161achovnicovit\u011b;<\/p>\n

3\u00b0 v lini\u00edch batalion\u016f svinut\u00fdch na st\u0159ed ka\u017ed\u00e9ho batalionu[3]<\/a>;<\/p>\n

4\u00b0 v hlubok\u00fdch mas\u00e1ch;<\/p>\n

5\u00b0 v mal\u00fdch kar\u00e9.<\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Tiraj\u00e9\u0159i jsou jen dopl\u0148kem, proto\u017ee maj\u00ed jen s\u00a0vyu\u017eit\u00edm ter\u00e9nu kr\u00fdt vlastn\u00ed linii, kr\u00fdt pochod kolon, vypl\u0148ovat rozestupy nebo br\u00e1nit p\u0159\u00edstupy k\u00a0postaven\u00edm.<\/p>\n

Zm\u00edn\u011bn\u00e9 zp\u016fsoby formov\u00e1n\u00ed tedy omez\u00edme na \u010dty\u0159i: tenkou sestavu \u010dili rozvinutou ve t\u0159ech \u0159adech; polohlubokou, tvo\u0159enou lini\u00ed batalion\u016f v\u00a0\u00fato\u010dn\u00fdch st\u0159edov\u00fdch kolon\u00e1ch nebo kar\u00e9 po batalionech; sm\u00ed\u0161enou, kde by \u010d\u00e1st pluk\u016f byla rozvinut\u00e1, a \u010d\u00e1st v\u00a0kolon\u00e1ch; a kone\u010dn\u011b hlubokou sestavu, slo\u017eenou z\u00a0velk\u00fdch kolon rozvinut\u00fdch batalion\u016f jednoho za druh\u00fdm[4]<\/a>.<\/p>\n

Sestava dvou rozvinut\u00fdch lini\u00ed, se z\u00e1lohou, byla v\u00a0minulosti nasazov\u00e1na nej\u010dast\u011bji; je vhodn\u00e1 zejm\u00e9na pro obranu. Tyto rozvinut\u00e9 linie mohou b\u00fdt souvisl\u00e9, formovan\u00e9 \u0161achovnicovit\u011b, nebo stup\u0148ovit\u011b.<\/p>\n

Sestava, v\u00a0n\u00ed\u017e je ka\u017ed\u00fd batalion linie zformovan\u00fd v\u00a0\u00fato\u010dn\u00e9 st\u0159edov\u00e9 kolon\u011b po diviz\u00edch, je koncentrovan\u011bj\u0161\u00ed; jde vlastn\u011b o linii mal\u00fdch kolon (viz obr. 5 p\u0159ilo\u017een\u00e9ho sch\u00e9matu).<\/p>\n

V\u00a0sou\u010dasn\u00e9 ordonanci ve t\u0159ech \u0159adech a s\u00a0batalionem o \u010dty\u0159ech diviz\u00edch[5]<\/a> nab\u00edz\u00ed tato kolona hloubku dvan\u00e1cti \u0159ad\u016f, co\u017e d\u00e1v\u00e1 bezpochyby p\u0159\u00edli\u0161 mnoho do boje nezapojen\u00fdch a p\u0159\u00edli\u0161 ztr\u00e1t d\u011blost\u0159elbou. Aby byla tato nev\u00fdhoda omezena, bylo navr\u017eeno, aby kdykoli by m\u011bla b\u00fdt p\u011bchota nasazena v\u00a0\u00fato\u010dn\u00fdch kolon\u00e1ch, byla zformov\u00e1na ve dvou \u0159adech, a stav\u011bt za sebe jen t\u0159i divize ka\u017ed\u00e9ho batalionu, a rozvinout \u010dtvrtou jako tiraj\u00e9ry v\u00a0rozestupech mezi bataliony a na k\u0159\u00eddlech, a seskupovat ji za t\u0159et\u00ed diviz\u00ed jen pod \u00fatokem jezdectva (viz obr. 6). Ka\u017ed\u00fd batalion by tak m\u011bl t\u00edmto zp\u016fsobem o 200 st\u0159elc\u016f v\u00edce, krom\u011b toho, co by poskytovalo roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed \u010dela o t\u0159etinu v\u010dlen\u011bn\u00edm t\u0159et\u00edho \u0159adu do prvn\u00edch dvou.[6]<\/a> Takto bychom m\u011bli hloubku jen \u0161esti mu\u017e\u016f, a z\u00edskali bychom na \u010dele sto z\u00e1stup\u016f a 400 st\u0159elc\u016f pro ka\u017edou \u00fato\u010dnou kolonu. \u0160lo by tedy spojen\u00ed s\u00edly a pohyblivosti.[7]<\/a> Batalion 800 mu\u017e\u016f zformovan\u00fd podle b\u011b\u017en\u011b u\u017e\u00edvan\u00e9 metody v\u00a0kolon\u011b o \u010dty\u0159ech diviz\u00edch m\u00e1 asi 60 z\u00e1stup\u016f v\u00a0ka\u017ed\u00e9 divizi, a jen prvn\u00ed vede palbu dvou \u0159ad\u016f, ka\u017ed\u00fd batalion takto um\u00edst\u011bn\u00ed v linii by tak vyp\u00e1lil jen 120 ran. Zat\u00edmco v\u00a0navr\u017een\u00e9 metod\u011b by to bylo 400.[8]<\/a><\/p>\n

Jakkoli ov\u0161em hled\u00e1me prost\u0159edky k\u00a0pos\u00edlen\u00ed palby podle pot\u0159eby, je t\u0159eba p\u0159ipomenout, \u017ee \u00fato\u010dn\u00e1 kolona nen\u00ed ur\u010dena k\u00a0palb\u011b, a \u017ee si m\u00e1 zachovat tuto mo\u017enost pro zoufal\u00e9 situace; proto\u017ee, za\u010dne-li st\u0159\u00edlet p\u0159i pochodu proti nep\u0159\u00edteli, ztrat\u00ed svou pr\u016fraznost a \u00fatok se mine \u00fa\u010dinkem.[9]<\/a> Krom\u011b toho by tato zten\u010den\u00e1 sestava nebyla v\u00fdhodn\u00e1 ne\u017e proti p\u011bchot\u011b, proto\u017ee proti jezdectvu by byla lep\u0161\u00ed kolona o \u010dty\u0159ech sekc\u00edch (my\u0161leno diviz\u00edch, pozn. p\u0159ekl.) ve t\u0159ech \u0159adech, kter\u00e1 tvo\u0159\u00ed sv\u00e9ho druhu pln\u00e9 kar\u00e9. Arciv\u00e9voda Karel takto usp\u011bl u Esslingu a p\u0159edev\u0161\u00edm u Wagramu, proto\u017ee tuto posledn\u011b zm\u00edn\u011bnou formaci nasadil, formaci, kterou jsem navrhl ve sv\u00e9 kapitole o obecn\u00fdch z\u00e1sad\u00e1ch v\u00e1lky publikovan\u00e9 v\u00a0roce 1807; Bessi\u00e8resova kavalerie proti t\u011bmto mal\u00fdm mas\u00e1m nic nezmohla.[10]<\/a><\/p>\n

Abychom dodali navr\u017een\u00fdm kolon\u00e1m v\u00edce pevnosti, bylo by mo\u017en\u00e9 povolat zp\u011bt tiraj\u00e9ry a znovu zformovat \u010dtvrtou sekci (divizi, pozn. p\u0159ekl.); ale byli bychom st\u00e1le jen ve dvou \u0159adech, co\u017e p\u0159edstavuje mnohem m\u00e9n\u011b odolnosti \u00fatoku, zejm\u00e9na na boc\u00edch. Pokud, abychom se t\u00e9to nev\u00fdhod\u011b vyhnuli, bychom cht\u011bli formovat kar\u00e9, mnoho voj\u00e1k\u016f v\u011b\u0159\u00ed, \u017ee ve dvou \u0159adu by bylo je\u0161t\u011b m\u00e9n\u011b odoln\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e kolona. P\u0159esto byla jen ve dvou \u0159adech anglick\u00e1 kar\u00e9 u Waterloo, a p\u0159es heroick\u00e9 \u00fasil\u00ed francouzsk\u00e9 kavalerie, byl prora\u017een jen jedin\u00fd batalion.[11]<\/a><\/p>\n

P\u0159ednesl jsem v\u0161echny argumenty; zb\u00fdv\u00e1 poznamenat, \u017ee, pokud bychom cht\u011bli p\u0159ijmout formaci ve dvou \u0159adech pro \u00fato\u010dnou kolonu, bylo by obt\u00ed\u017en\u00e9 udr\u017eet formaci ve t\u0159ech \u0159adech pro rozvinutou linii, proto\u017ee arm\u00e1da m\u016f\u017ee st\u011b\u017e\u00ed m\u00edt dva zp\u016fsoby formace, \u010di je alternativn\u011b nasazovat b\u011bhem boje. A jak\u00e1 z\u00a0evropsk\u00fdch arm\u00e1d by se dnes odv\u00e1\u017eila (odmysl\u00edme-li si Angli\u010dany) se rozv\u00edjet do lini\u00ed o dvou \u0159adech. V\u00a0takov\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b by bylo t\u0159eba se pohybovat v\u00fdhradn\u011b v\u00a0\u00fato\u010dn\u00e9 kolon\u011b.[12]<\/a><\/p>\n

M\u00fdm z\u00e1v\u011brem je, \u017ee syst\u00e9m nasazovan\u00fd Rusy a Prusy, tedy syst\u00e9m kolony o \u010dty\u0159ech diviz\u00edch ve t\u0159ech \u0159adech, z\u00a0nich\u017e jeden m\u016f\u017ee b\u00fdt podle pot\u0159eby nasazen jako tiraj\u00e9\u0159i, je takov\u00fd, kter\u00fd je pou\u017eiteln\u00fd obecn\u011b ve v\u0161ech situac\u00edch; zat\u00edmco ten, o kter\u00e9m jsme hovo\u0159ili, by byl pou\u017eiteln\u00fd jen v\u00a0n\u011bkter\u00fdch situac\u00edch, a vy\u017eadoval by dvoj\u00ed zp\u016fsob formov\u00e1n\u00ed.[13]<\/a><\/p>\n

Nez\u00e1visle na obou v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00fdch sestav\u00e1ch existuje sestava sm\u00ed\u0161en\u00e1, kterou Napoleon u\u017eil u Tagliamenta a Rusov\u00e9 u J\u00edlov\u00e9ho: jejich pluky o t\u0159ech batalionech rozvinuly jeden v\u00a0prvn\u00ed linii a zformovaly oba zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed v\u00a0kolon\u00e1ch za vn\u011bj\u0161\u00edmi pelotony (obr. 2, sch\u00e9ma 4). Tato ordonance, kter\u00e1 tak\u00e9 pat\u0159\u00ed mezi polohlubok\u00e9 sestavy, je vhodn\u00e1 pro p\u0159echod z\u00a0obrany do \u00fatoku, proto\u017ee v\u00a0prvn\u00ed linii rozvinut\u00e9 jednotky odol\u00e1vaj\u00ed dlouho vra\u017eednou palbou, kter\u00e1 nep\u0159\u00edtele v\u017edy do jist\u00e9 m\u00edry naru\u0161\u00ed; na\u010de\u017e jednotky zformovan\u00e9 v\u00a0kolon\u00e1ch mohou vyrazit rozestupy a \u00fasp\u011b\u0161n\u011b se na n\u011bj vrhnout. Mo\u017en\u00e1 bychom mohli pos\u00edlit v\u00fdhody t\u00e9to formace um\u00edst\u011bn\u00edm obou k\u0159\u00eddeln\u00edch batalion\u016f na stejnou linii jako st\u0159edov\u00fd rozvinut\u00fd batalion tak, aby ob\u011b \u010deln\u00ed divize t\u011bchto batalion\u016f byly v\u00a0linii. Byl by tak nav\u00edc p\u016flbatalion na ka\u017ed\u00fd pluk na linii, co\u017e by z\u00a0hlediska palby nebylo lhostejn\u00e9[14]<\/a>; ale existovala by obava, \u017ee s \u010deln\u00edmi divizemi vedouc\u00edmi palbu by byly oba bataliony v\u00a0kolon\u00e1ch m\u00e9n\u011b k\u00a0dispozici. Ka\u017edop\u00e1dn\u011b existuje mnoho p\u0159\u00edpad\u016f, kdy by takov\u00e1 sestava byla v\u00fdhodn\u00e1, a to sta\u010d\u00ed, abychom ji zde uvedli.[15]<\/a><\/p>\n

Sestava p\u0159\u00edli\u0161 hlubok\u00fdch mas je jist\u011b tou nejm\u00e9n\u011b vhodnou (obr. 3). V\u00a0posledn\u00edch v\u00e1lk\u00e1ch jsme vid\u011bli divize o 12 rozvinut\u00fdch a vz\u00e1jemn\u011b na sebe sev\u0159en\u00fdch batalionech, tvo\u0159\u00edc\u00edch takto 36 \u0159ad\u016f st\u00edsn\u011bn\u00fdch a na sebe se tla\u010d\u00edc\u00edch voj\u00e1k\u016f. Takov\u00e9 masy jsou vystaveny vra\u017eednosti d\u011blost\u0159electva, sni\u017euj\u00ed pohyblivost a pr\u016fraznost, ani\u017e by p\u0159idaly cokoli na s\u00edle; co bylo jedn\u00edm z\u00a0d\u016fvod\u016f ne\u00fasp\u011bchu Francouz\u016f u Waterloo; usp\u011bla-li Macdonaldova kolona u Wagramu l\u00e9pe, pak za zna\u010dnou cenu, a bez \u00fasp\u011bchu Davoutov\u00fdch a Oudinotov\u00fdch \u00fatok\u016f na lev\u00e9 arciv\u00e9vodovo k\u0159\u00eddlo nen\u00ed pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee by z\u00a0pozice, v\u00a0n\u00ed\u017e se v\u00a0jednu chv\u00edli nach\u00e1zela, vy\u0161la v\u00edt\u011bzn\u011b.[16]<\/a><\/p>\n

Pokud se rozhodneme nasazen\u00ed takov\u00e9 masy riskovat, je t\u0159eba alespo\u0148 ustavit na ka\u017ed\u00e9m boku jeden batalion pochoduj\u00edc\u00ed po z\u00e1stupech, aby, pokud by nep\u0159\u00edtel za\u00fato\u010dil na boky kolony, kolonu by to nenutilo zastavit (viz obr. 3). Chr\u00e1n\u011bn\u00e1 t\u011bmito bataliony, kter\u00e9 se nep\u0159\u00edteli postav\u00ed, bude kolona moci pokra\u010dovat v\u00a0pochodu a\u017e na m\u00edsto, je\u017e je j\u00ed ur\u010deno; jinak bude takov\u00e1 pomal\u00e1 masa, ni\u010den\u00e1 soust\u0159ed\u011bnou palbou, kter\u00e9 ani nem\u016f\u017ee vzdorovat vhodnou pr\u016fraznost\u00ed, uvedena v\u00a0nepo\u0159\u00e1dek jako kolona u Fontenoy, nebo zni\u010dena jako makedonsk\u00e1 falanga Luciem Aemiliem Paullem.[17]<\/a><\/p>\n

(…)<\/p>\n

\n

[1]<\/a> Zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed, v p\u0159\u00edkr\u00e9m rozporu s t\u00edm, co o pr\u016fb\u011bhu koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek a jejich bitev zn\u00e1me. Guibert ani jin\u00fd autor nevylu\u010duje bod\u00e1kov\u00e9 \u00fatoky. Ale velmi p\u0159esn\u011b jim vyk\u00e1zal minim\u00e1ln\u00ed a\u017e zanedbateln\u00fd prostor – a jen minimum a zanedbateln\u00e9 mno\u017estv\u00ed jich tak\u00e9 nalezneme v konkr\u00e9tn\u00edch p\u0159\u00edpadech z praxe. Toto je prvn\u00ed element, pro kter\u00fd si trouf\u00e1me podez\u00edrat Jominiho z nep\u0159\u00edm\u00e9ho autorstv\u00ed kolon 1. sboru od Waterloo. Nade v\u0161\u00ed pochybnost, a p\u0159es jednozna\u010dn\u00e9 v\u00fdsledky a\u0165 ji\u017e sr\u00e1\u017eek ve \u0160pan\u011blsku nebo pr\u00e1v\u011b Waterloo, byl je\u0161t\u011b p\u0159i sepisov\u00e1n\u00ed Pr\u00e9cis do velk\u00e9 m\u00edry p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee chladn\u00e1 zbra\u0148, podpo\u0159en\u00e1 mor\u00e1ln\u00edmi silami a okam\u017eit\u00fdmi inspiracemi, m\u016f\u017ee p\u0159emoci palbu. A je\u0161t\u011b dlouho po koali\u010dn\u00edch v\u00e1lk\u00e1ch v n\u011bm nach\u00e1z\u00edme de facto zast\u00e1nce hlubok\u00e9 sestavy – u\u017eit\u00e9 nikoli pro pru\u017en\u00fd a libovoln\u00fd man\u00e9vr, jak ji nab\u00edz\u00ed pr\u00e1v\u011b Guibert, ale jako zbra\u0148, co\u017e je vskutku hrani\u010dn\u00ed.<\/p>\n

[2]<\/a> Druh\u00e9 zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed tvrzen\u00ed. Chambray je explicitn\u00edm zast\u00e1ncem formace p\u011bchoty ve dvou \u0159adech. Jak\u00fd dal\u0161\u00ed z\u00e1v\u011br lze od koho o\u010dek\u00e1vat. V ot\u00e1zk\u00e1ch mal\u00e9 taktiky p\u011bchoty v sev\u0159en\u00e9 formaci nelze b\u00fdt zast\u00e1ncem dvou\u0159adu a nem\u00edt sou\u010dasn\u011b jednozna\u010dn\u011b jasno ve v\u011bci nezpochybniteln\u00e9 p\u0159evahy palby nad chladnou zbran\u00ed (ani\u017e by bylo t\u0159eba jej\u00ed nasazen\u00ed vylu\u010dovat).<\/p>\n

[3]<\/a> St\u0159edov\u00e9 kolony jsou mimo\u0159\u00e1dn\u011b diskutabiln\u00ed formace, jak ukazuje prost\u00e9 srovn\u00e1n\u00ed jejich pojet\u00ed v\u00a0p\u0159edpisu z\u00a01. srpna 1791 a v\u00a0ordonanci ze\u00a04. b\u0159ezna 1831, a nejen Chambray velmi dob\u0159e vysv\u011btluje, pro\u010d je jejich nasazen\u00ed v\u00a0praktick\u00fdch situac\u00edch vz\u00e1cn\u00e9 (aby mohly b\u00fdt vytvo\u0159eny, je t\u0159eba nap\u0159ed batalion rozvinout), resp. vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e formace, kterou nab\u00eddl ji\u017e Guibert, kter\u00e1 je pro man\u00e9vr p\u011bchoty p\u0159irozen\u00e1 a nepostradateln\u00e1, a kter\u00e1 t\u00edm v\u00edce chyb\u00ed v\u00a0tomto Jominiho v\u00fd\u010dtu: b\u011b\u017en\u00e1 kolona po diviz\u00edch, man\u00e9vrovac\u00ed kolona svinut\u00e1 na jednu ze sv\u00fdch diviz\u00ed, nikoli ov\u0161em na st\u0159ed.<\/p>\n

[4]<\/a> Jomini je podle na\u0161eho v\u011bdom\u00ed jedin\u00fdm soudob\u00fdm teoretikem p\u011bchotn\u00ed taktiky, kter\u00fd kolony tvo\u0159en\u00e9 rozvinut\u00fdmi bataliony nejen zmi\u0148uje mimo konkr\u00e9tn\u00ed p\u0159\u00edklad bitvy u Waterloo, ale p\u0159\u00edmo je za\u0159azuje mezi \u010dty\u0159i mo\u017en\u00e9 zp\u016fsoby formov\u00e1n\u00ed p\u011bchoty p\u0159ed nep\u0159\u00edtelem. To je pozoruhodn\u00e9, zejm\u00e9na v\u00edme-li, a to v\u00edme zcela jist\u011b, \u017ee historicky jedin\u00e9 nasazen\u00ed takov\u00e9 formace skon\u010dilo katastrofou.<\/p>\n

[5]<\/a> P\u016fvodn\u00ed autorova pozn\u00e1mka: \u201eSlovo divize, u\u017e\u00edvan\u00e9 k\u00a0ozna\u010den\u00ed \u010dty\u0159i nebo p\u011bti pluk\u016f, a stejn\u011b tak k\u00a0ozna\u010den\u00ed dvou peloton\u016f jednoho batalionu, je zdrojem zmaten\u00ed vojensk\u00e9ho jazyka, s\u00a0n\u00edm\u017e je d\u016fle\u017eit\u00e9 p\u0159estat. Pr\u00e1vo to ud\u011blat je vyhrazeno ordonanci.\u201c \u2013 Jomini je rovn\u011b\u017e jedin\u00fdm teoretikem, pokud je n\u00e1m zn\u00e1mo, kter\u00fd m\u00e1 s\u00a0v\u00fdrazem division<\/em> (divize, divizion) v\u00a0tomto ohledu tr\u00e1pen\u00ed a r\u00e1d by p\u0159i\u0161el s\u00a0jin\u00fdm term\u00ednem. Auto\u0159i a praktici p\u0159edpis\u016f z\u00a0let 1776, 1788, 1791 a 1831, abychom jmenovali jen ty nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed, s\u00a0pochopen\u00edm rozd\u00edlu obou v\u00fdznam\u016f toho slova probl\u00e9m nem\u011bli a m\u00edt nemohli. Nevadilo to Guibertovi, nevadilo to Davoutovi, nevadilo to \u201enikomu\u201c, nevadilo to Fririonovi ani Chambrayovi, a ani slovo o tom po sto letech nenapsal Colin (a term\u00edn divize ve sv\u00e9 vojensk\u00e9 dvojjedinosti nep\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed ani angli\u010dtin\u011b, n\u011bm\u010din\u011b, ital\u0161tin\u011b) \u2013 a nab\u00edz\u00ed se ot\u00e1zka, kde a kdy velel Jomini vlastn\u011b batalionu p\u011bchoty? V roce 1798 se st\u00e1v\u00e1 tajemn\u00edkem ministra v\u00e1lky Helvetsk\u00e9 republiky, v roce 1800 se st\u00e1v\u00e1 jeho adjunktem v hodnosti chef de bataillon, a funkci opou\u0161t\u00ed v roce 1801. Samouk objeven\u00fd Neyem, a jeho pobo\u010dn\u00edk. St\u00e1le pobo\u010dn\u00edk, a v roce 1810 brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l. Guvern\u00e9r Vilniusu a Smolensku. D\u00e1le Ney\u016fv n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu v roce 1813. A proto\u017ee ho Berthier odm\u00edtl navrhnout do hodnosti divizn\u00edho gener\u00e1la, p\u0159ech\u00e1z\u00ed b\u011bhem letn\u00edho p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed do rusk\u00fdch slu\u017eeb, kde z n\u011bj gener\u00e1lporu\u010d\u00edka ud\u011blali. Nevid\u00edme v\u00a0jeho \u017eivot\u011b mnoho p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed z\u00edskat zku\u0161enosti z\u00a0velen\u00ed p\u011bchot\u011b na \u00farovni batalionu, a nev\u00edme tedy, na z\u00e1klad\u011b \u010deho jin\u00e9ho ne\u017e vlastn\u00edch teoretick\u00fdch \u00favah a mo\u017en\u00e1 teoretikova citu pro symetrii a \u010distotu terminologie, by mu m\u011blo slovo divize vlastn\u011b vadit.<\/p>\n

[6]<\/a> Origin\u00e1ln\u00ed n\u00e1vrh, bez jak\u00e9hokoli form\u00e1ln\u00edho podkladu op\u0159en\u00e9ho o zku\u0161enosti koali\u010dn\u00edch nebo p\u0159edch\u00e1zej\u00edc\u00edch v\u00e1lek. Jomini s\u00e1m p\u0159ece v\u00fd\u0161e vyslovil v podstat\u011b pertinent\u00ed v\u011btu o tom, \u017ee v\u00a0taktice v\u0161e podl\u00e9h\u00e1, parafr\u00e1zujeme, situaci a jej\u00edmu posouzen\u00ed velitelem. Pro\u010d tedy nyn\u00ed tomuto veliteli vnucuje rigidn\u00ed pravidla o tom, jak m\u00e1 nakl\u00e1dat se svou \u010dtvrtou diviz\u00ed? A proto\u017ee pro dvou\u0159ad se zde vyslovuje jen ve vztahu k\u00a0\u00fato\u010dn\u00e9 kolon\u011b a z\u00a0obavy p\u0159ed \u00fa\u010dinky d\u011blost\u0159elby na hlubokou sestavu (a zcela ignoruje mnohem z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed diskusi o relativn\u00ed s\u00edle palby rozvinut\u00e9ho batalionu ve dvou\u0159adu a ve troj\u0159adu), patrn\u011b by r\u00e1d p\u0159eformov\u00e1val p\u011bchotu pro palbu do troj\u0159adu, co\u017e je na prvn\u00ed pohled nepraktick\u00e9 a zbytnou ztr\u00e1tou \u010dasu (a s\u00e1m to vlastn\u011b n\u00ed\u017ee takto konstatuje) \u2013 nadto, a to je podstatn\u00e9, k\u00a0tomu velitel\u00e9 maj\u00ed v\u0161echny nezbytn\u00e9 prost\u0159edky nejpozd\u011bji od instrukce z\u00a020. kv\u011btna 1788! Mohou to kdykoli prov\u00e9st, pokud to pova\u017euj\u00ed za \u00fa\u010deln\u00e9. S\u00edla modern\u00edch francouzsk\u00fdch p\u011bchotn\u00edch p\u0159edpis\u016f spo\u010d\u00edv\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0tom, \u017ee poskytuj\u00ed prost\u0159edky \u2013 a neomezuj\u00ed jejich nasazen\u00ed. Zp\u016fsob jejich nasazen\u00ed a ve\u0161ker\u00e9 kombinace jsou dan\u00e9 v\u016fl\u00ed, schopnostmi, znalostmi, zku\u0161enostmi velitele. Ne rigidn\u00edm odstavcem textu \u2013 mo\u017en\u00e1 proto, \u017ee ony skute\u010dn\u011b v\u00a0praxi uplat\u0148ovan\u00e9 p\u0159edpisy nepsali od stolu teoreti\u010dt\u00ed samoukov\u00e9 jako byl Jomini, ale zku\u0161en\u00ed d\u016fstojn\u00edci p\u011bchoty.<\/p>\n

Co je v\u0161ak na zde diskutovan\u00e9m odstavci nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed: Jomini zde zcela bez obalu studuje palebnou s\u00edlu kolony, a sna\u017e\u00ed se ji posilovat rozpt\u00fdlen\u00fdmi st\u0159elci. \u00da\u010delem kolony nen\u00ed v\u00e9st palbu, proto\u017ee zcela z\u00e1sadn\u00ed \u010d\u00e1st kolony palbu v\u00e9st nem\u016f\u017ee, a v\u00a0palebn\u00e9m souboji s\u00a0rozvinut\u00fdm nep\u0159\u00edtelem nem\u016f\u017ee kolona nikdy usp\u011bt. To je primitivn\u00ed matematika. Jedna \u010dtvrtina ani jedna t\u0159etina nikdy nep\u0159est\u0159\u00edl\u00ed jeden celek. \u00da\u010delem kolony je pochod, soust\u0159ed\u011bn\u00ed, man\u00e9vr, p\u0159\u00edpadn\u011b boj chladnou zbran\u00ed (nikoli exkluzivn\u011b, ale zpravidla nejp\u0159irozen\u011bji s\u00a0ohledem nikoli tolik na hloubku formace, ale ovladatelnost a schopnost m\u011bnit sm\u011br pochodu). A v\u00a0souvislosti s\u00a0jak\u00fdmi kolonami u n\u011bkter\u00fdch autor\u016f vstupuj\u00ed do hry \u00favahy o palebn\u00e9 s\u00edle? V\u00a0souvislosti s\u00a0kolonami 1. sboru u Waterloo. Zcela zbyte\u010dn\u011b. Jakkoli jsou v\u00a0\u010dele t\u011bchto kolon rozvinut\u00e9 bataliony schopn\u00e9 v\u00e9st relativn\u011b nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed palbu, jakou jednotliv\u011b mohou, nic to nem\u011bn\u00ed na faktu \u017ee takto zformovan\u00e1 p\u011bchota m\u00e1 desetinu nebo osminu sv\u00e9 palebn\u00e9 s\u00edly. Vede-li \u010delo kolony palbu, vede ji k\u00a0podpo\u0159e rozvinut\u00ed, nebo v\u00a0defenz\u00edv\u011b. Je m\u00e1lo absurdn\u011bj\u0161\u00edch z\u00e1m\u011br\u016f ne\u017e p\u0159iv\u00e9st na dost\u0159el od nep\u0159\u00edtele kolonu, nerozvinut ji, a v\u00e9st palbu \u010deln\u00ed podjednotkou \u2013 a pr\u00e1v\u011b s\u00a0takov\u00fdm z\u00e1m\u011brem se zde Jomini sna\u017e\u00ed pracovat, a t\u00edm argumentovat.<\/p>\n

[7]<\/a> P\u016fvodn\u00ed autorova pozn\u00e1mka: \u201eV rusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b se tiraj\u00e9\u0159i berou ze t\u0159et\u00edho \u0159adu ka\u017ed\u00e9 roty nebo divize, co\u017e sni\u017euje hloubku kolony na osm nam\u00edsto dvan\u00e1cti \u0159ad\u016f, a dod\u00e1v\u00e1 v\u00edce pohyblivosti. Ale pro jednoduchost navr\u00e1cen\u00ed tiraj\u00e9r\u016f do formace by mo\u017en\u00e1 bylo lep\u0161\u00ed takto nasadit celou \u010dtvrtou divizi, a tak bychom m\u011bli dev\u011bt \u0159ad\u016f nebo t\u0159i divize ve t\u0159ech \u0159adech proti p\u011bchot\u011b, a \u00faplnou kolonu o dvan\u00e1cti \u0159adech proti jezdectvu.\u201c \u2013 i ve Francii bylo mo\u017en\u00e9 br\u00e1t tiraj\u00e9ry ze t\u0159et\u00edho \u0159adu (viz p\u0159edpis 1791), i ve Francii to bylo ozna\u010deno za nevhodn\u00e9 a d\u00e1v\u00e1na p\u0159ednost takov\u00e9ho nasazen\u00ed po cel\u00fdch pelotonech (viz Davoutova instrukce pro tiraj\u00e9ry). Ale nikdy to ani ono nebylo rigidn\u00edm pravidlem veden\u00fdm snahou omezovat hloubku kolony, na n\u00ed\u017e dopad\u00e1 palba d\u011blost\u0159electva. Stejn\u011b tak je iluzorn\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee protivn\u00edkovo jezdectvo poskytne tiraj\u00e9r\u016fm dostatek \u010dasu k\u00a0zaujet\u00ed sv\u00e9ho m\u00edsta v\u00a0kolon\u011b, kter\u00e1 pak m\u016f\u017ee formovat kar\u00e9 nebo zauj\u00edmat proti jezdeck\u00e9mu \u00fatoku jinou vhodnou dispozici. \u0160ed\u00e9 jsou teorie, \u017eit\u00ed strom se zelen\u00e1: veliteli p\u011bchoty sta\u010d\u00ed, \u017ee m\u00e1 k\u00a0dispozici \u00faplnou mno\u017einu jednoduch\u00fdch a \u00fa\u010deln\u00fdch man\u00e9vr\u016f a prost\u0159edk\u016f, kter\u00e9 nasazuje v\u00a0z\u00e1vislosti na vy\u0161\u0161\u00edm rozkazu a\/nebo sv\u00e9ho hodnocen\u00ed situace. Jominiho \u00favah\u00e1m o tom, \u017ee osm \u0159ad\u016f trp\u00ed pod d\u011blost\u0159elbou m\u00e9n\u011b ne\u017e dvan\u00e1ct \u0159ad\u016f, lze obecn\u011b p\u0159itakat \u2013 ale o n\u011bco hlub\u0161\u00ed sestava m\u00e1 sv\u00e9 nepominuteln\u00e9 p\u0159ednosti, a je zbytn\u00e9 vnucovat v\u0161em velitel\u016fm ve v\u0161ech situac\u00edch stejn\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Odm\u00edtnout je t\u0159eba tvrzen\u00ed o tom, \u017ee podle Jominiho uspo\u0159\u00e1dan\u00e1 kolona spojuje s\u00edlu a pohyblivost. Takov\u00e9 protich\u016fdn\u00e9 po\u017eadavky jednodu\u0161e nelze spojit. V\u00a0sev\u0159en\u00e9 sestav\u011b a s\u00a0jednorann\u00fdmi p\u0159edovkami bu\u010f m\u00e1me palebnou s\u00edlu, nebo m\u00e1me pohyblivost. Nic mezi t\u00edm neexistuje, a Jominiho kolona m\u00e1 st\u00e1le jen polovinu palebn\u00e9 s\u00edly batalionu. A mezi polovinou a celkem je st\u00e1le rozd\u00edl propastn\u00fd a bolav\u00fd.<\/p>\n

[8]<\/a> Pomineme-li ji\u017e v\u00a0p\u0159edchoz\u00edch koment\u00e1\u0159\u00edch uveden\u00e9 argumenty, z\u00a0nich\u017e nejpodstatn\u011bj\u0161\u00ed je ten, \u017ee kolona jednodu\u0161e nen\u00ed ur\u010dena pro veden\u00ed boje palbou, proto\u017ee m\u00e1 jen zlomek palebn\u00e9 s\u00edly, je t\u0159eba zm\u00ednit je\u0161t\u011b jeden. Bataliony jsou na linii postaven\u00e9 ve stanoven\u00fdch rozestupech, jejich\u017e c\u00edlem obecn\u011b je, aby mezi nimi nemohl protivn\u00edk beztrestn\u011b proniknout \u2013 nemohou b\u00fdt od sebe p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00e9, aby se mohly vz\u00e1jemn\u011b podporovat. Standardn\u011b \u010din\u00ed tento rozestup osm s\u00e1h\u016f (15,6 m; p\u0159edpis 1791), a svinut\u00edm batalion\u016f do kolony vznik\u00e1 tzv. rozestup pro rozvinut\u00ed \u2013 kter\u00fd, pokud jej bataliony nemohu nebo nedok\u00e1\u017e\u00ed udr\u017eet, vede k\u00a0nemo\u017enosti pln\u00e9ho rozvinut\u00ed, pokud se v man\u00e9vru p\u0159\u00edli\u0161 p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed, anebo k\u00a0v\u011bt\u0161\u00ed a\u017e nezdrav\u00e9 meze\u0159e v\u00a0linii \u2013 a t\u00edm omezen\u00e9 a\u017e zaniknuv\u0161\u00ed schopnosti se vz\u00e1jemn\u011b podporovat. Do tohoto rozestupu mezi kolony ov\u0161em nyn\u00ed nab\u00edz\u00ed Jomini postavit divizi tiraj\u00e9r\u016f. P\u0159itom b\u011b\u017en\u00e9 rozestupy mezi tiraj\u00e9ry jednoho pelotonu (poloviny divize) jsou takov\u00e9, \u017ee pokryje \u010delo cel\u00e9ho rozvinut\u00e9ho batalionu (nav\u00edc po ode\u010dten\u00ed vlastn\u00edch z\u00e1loh). Tito Jominiho tiraj\u00e9\u0159i by tedy byli sice rozpt\u00fdlen\u00ed, ale velice nat\u011bsno. T\u00edm mj. do ur\u010dit\u00e9 m\u00edry ztr\u00e1cej\u00ed odolnost proti koncentrovan\u00e9 palb\u011b. Nadto by \u0161lo o mechanicky nez\u00e1visl\u00e9 elementy v\u00a0linii, podl\u00e9haj\u00edc\u00ed velen\u00ed sv\u00fdch kapit\u00e1n\u016f, ale nikoli p\u0159edsunut\u00e9 \u0159et\u011bzy tiraj\u00e9r\u016f schopn\u00e9 vyu\u017e\u00edvat ter\u00e9nu, ale rigidn\u011b v\u00a0linii se sev\u0159enou p\u011bchotou man\u00e9vruj\u00edc\u00ed. O\u010dek\u00e1vat od takov\u00e9ho slepence \u00fasp\u011bch v\u00a0palebn\u00e9m st\u0159etnut\u00ed s\u00a0protivn\u00edkem, v\u00edme-li, \u017ee p\u0159inejlep\u0161\u00edm jsme st\u00e1le na 50% vlastn\u00ed palebn\u00e9 s\u00edle, opravdu nep\u016fsob\u00ed ne\u017e jako n\u00e1pad pro n\u00e1pad.<\/p>\n

\u010cili 50% palebn\u00e1 s\u00edla \u2013 a co pohyblivost? Takto formovan\u00e9 linie batalion\u016f v\u00a0kolon\u011b s\u00a0rozestupy zapln\u011bn\u00fdmi tiraj\u00e9ry? Kombinuj\u00edc\u00ed z\u00e1sady pochodu v\u00a0kolon\u011b (batalionu) a z\u00e1sady pochodu rozvinut\u00e9 linie (brig\u00e1dy) spolu s\u00a0pohybem tiraj\u00e9r\u016f? Takov\u00e9 z\u00e1sady nejsou zdrojem pohyblivosti, ale nedorozum\u011bn\u00ed a zmatk\u016f.<\/p>\n

[9]<\/a> Podle \u00favodu tohoto odstavce lze konstatovat, \u017ee v\u0161e, co dosud zazn\u011blo o po\u010dtu \u0159ad\u016f a palb\u011b, bylo vlastn\u011b k\u00a0ni\u010demu. Ale autorov\u00fdm hlavn\u00edm argumentem pro to, aby kolona nest\u0159\u00edlela, nen\u00ed ona element\u00e1rn\u00ed matematika, kter\u00e1 nazna\u010duje, \u017ee polovina nebo t\u0159etina jsou z\u00e1sadn\u011b m\u00e9n\u011b ne\u017e celek, ale obava z\u00a0tvrzen\u00e9 ztr\u00e1ty pr\u016fraznosti! T\u00edm m\u00e1 nevyhnuteln\u011b na mysli okam\u017eik, kdy kolona pro proveden\u00ed salvy zastavuje sv\u016fj postup, a po salv\u011b jej obnovuje, \u010d\u00edm\u017e ztr\u00e1c\u00ed dynamiku. Samoz\u0159ejm\u011b. Ztr\u00e1c\u00ed dynamiku, vystavuje se d\u00e9le palb\u011b nep\u0159\u00edtele, a vede proti n\u011bmu palbu zlomkem, nejl\u00e9pe polovinou sv\u00e9 palebn\u00e9 s\u00edly. Takto veden\u00fd palebn\u00fd souboj nem\u016f\u017ee vyhr\u00e1t. K\u00a0\u010demu to tedy cel\u00e9 m\u00e1 b\u00fdt dobr\u00e9? A kter\u00fd d\u016fstojn\u00edk p\u011bchoty by zastavoval svou kolonu, a sv\u016fj batalion nerozvinul, aby vedl palbu? \u017d\u00e1dn\u00fd.<\/p>\n

[10]<\/a> P\u0159edn\u011b p\u016fvodn\u00ed autorova pozn\u00e1mka, kter\u00e1 nazna\u010d\u00ed, do jak absurdn\u00edch tvrzen\u00ed se v\u00a0t\u00e9to pas\u00e1\u017ei pustil: \u201ePan de (von?) Wagner, zd\u00e1 se, zpochyb\u0148uje, \u017ee jsem k\u00a0p\u0159ijet\u00ed t\u00e9to formace p\u0159isp\u011bl; Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e1 V\u00fdsost arciv\u00e9voda Karel m\u011b o tom nicm\u00e9n\u011b osobn\u011b ujistila v\u00a0roce 1814; proto\u017ee v\u00a0Rakousku, stejn\u011b jako ve francouzsk\u00e9 ordonanci, nebyla kolona u\u017e\u00edv\u00e1na ne\u017e pro \u00fatok na postaven\u00ed, a ne pro bitevn\u00ed linie.\u201c<\/p>\n

Jomini si zde ov\u0161em skute\u010dn\u011b p\u0159ipisuje z\u00e1sluhy pon\u011bkud p\u0159\u00edli\u0161 nad\u0161en\u011b. Sev\u0159en\u00e9 kolony batalionu ur\u010den\u00e9 pro boj proti kavalerii francouzsk\u00e1 ordonance (p\u0159edpis 1791) samoz\u0159ejm\u011b zn\u00e1 a popisuje (Evoluce linie, odst. 606-609, je tedy pravd\u011bpodobn\u00e9, \u017ee a\u017e sem baron Jomini francouzskou ordonanci nedo\u010detl, a ot\u00e1zkou je, kam ji tedy do\u010detl, a do jak\u00e9 miry cel\u00fd syst\u00e9m pochopil). Sou\u010dasn\u011b m\u00e1 takov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u011bchoty proti kavalerii \u0159adu dramatick\u00fdch nev\u00fdhod ve srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0b\u011b\u017en\u00fdm kar\u00e9. Jednak je sev\u0159en\u00e1 kolona zraniteln\u00e1 d\u011blost\u0159electvem (jako z\u00e1zrakem to v\u00a0tomto p\u0159\u00edpad\u011b ji\u017e nevad\u00ed?), ale p\u0159edev\u0161\u00edm maj\u00ed jej\u00ed boky v\u00fdrazn\u011b ni\u017e\u0161\u00ed palebnou s\u00edlu, proto\u017ee je tvo\u0159\u00ed v\u00fdrazn\u011b men\u0161\u00ed po\u010det z\u00e1stup\u016f. A to je tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 jezdectvu v\u00a0mnoha situac\u00edch sebevra\u017eedn\u00e9. Tvrzen\u00ed, \u017ee by francouzsk\u00e1 kavalerie nem\u011bla proti takov\u00fdm formac\u00edm (Jominim od stolu \u201evymy\u0161len\u00fdm\u201c, a\u010d ji\u017e 16 let napsan\u00fdm ve francouzsk\u00e9m p\u0159edpisu) nad\u011bji? Jezdectvo ji\u017e d\u00e1vno na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed v\u00a0boji s\u00a0p\u011bchotou tah\u00e1 za krat\u0161\u00ed konec. Palba je ji\u017e p\u0159\u00edli\u0161 \u00fa\u010dinn\u00e1. Dob\u0159e postaven\u00e1 p\u011bchota vzdoruje dob\u0159e.<\/p>\n

[11]<\/a> Autorovy argumenty ned\u00e1vaj\u00ed mnoho smyslu. V\u00a0pln\u00e9m kar\u00e9, resp. sev\u0159en\u00e9 kolon\u011b, p\u0159ece nehraje po\u010det \u0159ad\u016f v\u016fbec \u017e\u00e1dnou roli, a pokud n\u011bkde ur\u010dit\u011b ne, pak pr\u00e1v\u011b na boc\u00edch! M\u00e1me-li osm sev\u0159en\u00fdch \u0159ad\u016f, pak jde o osm sev\u0159en\u00fdch \u0159ad\u016f z\u00a0\u010dela a z\u00a0t\u00fdlu \u2013 a o 100 (!) sev\u0159en\u00fdch z\u00e1stup\u016f z\u00a0boku ka\u017ed\u00e9ho \u0159adu! Britsk\u00e1 p\u011bchota u Waterloo man\u00e9vruje ve dvou \u0159adech, ale pro kar\u00e9 je zdvojuje. Krom\u011b toho, \u017ee byla skv\u011ble postavena a velmi dob\u0159e vedena a podpo\u0159ena d\u011blost\u0159electvem, na rozd\u00edl od zbrkl\u00fdch a nep\u0159ipraven\u00fdch francouzsk\u00fdch jezdeck\u00fdch \u00fatok\u016f bez jak\u00e9koli podpory, tak st\u00e1la v\u00a0kar\u00e9 o \u010dty\u0159ech \u0159adech, nikoli dvou. O \u010dem tedy je tento autor\u016fv odstavec?<\/p>\n

[12]<\/a> Pro\u010d…??? Francouzsk\u00e1 p\u011bchota byla nasazena ve dvou \u0159adech od \u0159\u00edjna 1813 do konce v\u00e1lky roku 1814 (ano, z\u00a0nedostatku mu\u017estva, ale byla). Dobrovolnick\u00e9 bataliony v\u00a0\u00favodu revolu\u010dn\u00edch v\u00e1lek tak\u00e9 (proto\u017ee man\u00e9vr ve dvou \u0159adech je snaz\u0161\u00ed). A podle okolnost\u00ed mohla b\u00fdt zformov\u00e1na ve dvou \u0159adech kdykoli, prost\u0159edky pro to existovaly (p\u0159i\u010dem\u017e je na m\u00edst\u011b zcela souhlasit s\u00a0autorem, \u017ee to nelze prov\u00e1d\u011bt b\u011bhem boje). Ale pro\u010d by m\u011bla p\u011bchota ve dvou \u0159adech man\u00e9vrovat v\u00fdhradn\u011b v\u00a0\u00fato\u010dn\u00e9 kolon\u011b? Britov\u00e9 nic takov\u00e9ho neza\u017e\u00edvali, a byli velice \u00fasp\u011b\u0161n\u00ed! Francouzsk\u00e1 p\u011bchota adoptuje dvou\u0159ad definitivn\u011b v\u00a050. letech 19. stolet\u00ed. Ani\u017e by ji to omezovalo na man\u00e9vr ve st\u0159edov\u00e9 kolon\u011b.<\/p>\n

[13]<\/a> Odzbrojuj\u00edc\u00ed p\u0159izn\u00e1n\u00ed nevhodnosti zku\u0161enost\u00ed a znalostmi nepodlo\u017een\u00e9ho syst\u00e9mu.<\/p>\n

[14]<\/a> Zaj\u00edmav\u00e9 \u2013 zde polovina batalionu hraje roli; v\u00a0p\u016fvodn\u011b rozv\u00edjen\u00fdch \u00favah\u00e1ch o boji palbou \u00fato\u010dn\u00e9 kolony chyb\u011bj\u00edc\u00ed polovina batalionu roli nehr\u00e1la.<\/p>\n

[15]<\/a> Tyto sm\u00ed\u0161en\u00e9 sestavy jsou do jist\u00e9 m\u00edry m\u00fdtem koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek. Stejn\u00e9ho a lep\u0161\u00edho efektu lze dos\u00e1hnout kombinovan\u00fdm \u00fasil\u00edm dvou lini\u00ed, resp. prvn\u00ed linie a z\u00e1loh, a mechanick\u00e9 sep\u011bt\u00ed t\u0159\u00ed batalion\u016f \u017e\u00e1dnou v\u00fdhodu nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed. Modern\u00ed auto\u0159i se nadto nech\u00e1vaj\u00ed un\u00e9st t\u00edm, \u017ee revolu\u010dn\u00ed p\u016flbrig\u00e1dy byly tvo\u0159eny jedn\u00edm batalionem pravideln\u00e9 arm\u00e1dy a dv\u011bma bataliony dobrovoln\u00edk\u016f, a dojmem, \u017ee man\u00e9vr v\u00a0kolon\u011b je snaz\u0161\u00ed ne\u017e man\u00e9vr v\u00a0linii, a \u017ee tedy kr\u00e1lov\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, vycvi\u010den\u011bj\u0161\u00ed, vedli \u00fa\u010dinnou palbu, a n\u00e1sledn\u011b odhodlan\u00ed, ale m\u00e9n\u011b vycvi\u010den\u00ed dobrovoln\u00edci \u00fato\u010dili na bod\u00e1k. Posta\u010d\u00ed mo\u017en\u00e1 p\u0159ipomenout, \u017ee p\u0159i slou\u010den\u00ed pravideln\u00e9 arm\u00e1dy a jednotek n\u00e1rodn\u00ed gardy platila n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rovnice: 1 kr\u00e1lovsk\u00fd voj\u00e1k a 2 n\u00e1rodn\u00ed gardist\u00e9 = 3 voj\u00e1ci republiky. V\u0161echny bataliony byly sm\u011bsic\u00ed voj\u00e1k\u016f oboj\u00edho p\u016fvodu ve stejn\u00e9m pom\u011bru, a v\u0161echny bataliony byly stejn\u00e9. P\u0159i\u010dem\u017e man\u00e9vr v\u00a0kolon\u011b je \u201esnaz\u0161\u00ed\u201c v\u00a0tom smyslu, \u017ee se l\u00e9pe p\u0159izp\u016fsobuje ter\u00e9nu a m\u011bn\u00ed sm\u011br, ale zformovat a udr\u017eet kolonu ve tvaru bez v\u00fdcviku samoz\u0159ejm\u011b nelze.<\/p>\n

Autor sv\u00fdm n\u00e1vrhem postavit ob\u011b kolony \u010delem do linie op\u011bt vn\u00e1\u0161\u00ed do v\u011bci svou p\u0159edstavu, \u017ee by kolony snad p\u0159ecejen mohly \u00fa\u010dinn\u011b v\u00e9st palbu. S\u00e1m si n\u00e1sledn\u011b odpov\u00edd\u00e1 \u2013 jakkoli jeho vlastn\u00ed n\u00e1mitka spo\u010d\u00edvaj\u00edc\u00ed v\u00a0tom, \u017ee by palbu vedouc\u00ed kolona vypochodovala vp\u0159ed o n\u011bkolik vte\u0159in pozd\u011bji, je druho\u0159ad\u00e1 \u2013 ta podstatn\u00e1 mu st\u00e1le unik\u00e1. Pro\u010d by m\u011bly \u00be batalionu nest\u0159\u00edlet, vedeme-li palebn\u00fd st\u0159et s\u00a0nep\u0159\u00edtelem? Rozvinout a svinout batalion nen\u00ed z\u00a0hlediska \u010dasu nijak zdlouhav\u00fd man\u00e9vr. Sev\u0159en\u00e9 kolony po diviz\u00edch i st\u0159edov\u00e9 \u00fato\u010dn\u00e9 kolony mohou b\u00fdt vytvo\u0159eny i rozvinuty velice rychle. Snaha hledat univerz\u00e1ln\u00ed formaci, kter\u00e1 bude \u00fa\u010dinn\u011b st\u0159\u00edlet, i pru\u017en\u011b man\u00e9vrovat, je zbyte\u010dn\u00e1, a nikdy nikde a nikdo \u017e\u00e1dnou takovou formaci nevymyslel. Neexistuje.<\/p>\n

[16]<\/a> Macdonaldova kolona u Wagramu je zcela jin\u00fd p\u0159\u00edpad. Formou, \u00fa\u010delem, okolnostmi vzniku. Autor zde t\u00e9ma jen rozm\u011bl\u0148uje nesouvisej\u00edc\u00edm p\u0159\u00edkladem.<\/p>\n

[17]<\/a> Tato pas\u00e1\u017e je z\u00a0hlediska ot\u00e1zky odpov\u011bdnosti za n\u00e1pad kolon 1. sboru u Waterloo nejpozoruhodn\u011bj\u0161\u00ed. V\u00fd\u0161e jsme konstatovali, \u017ee Jomini je jedin\u00fdm teoretikem, kter\u00fd kolony rozvinut\u00fdch batalion\u016f p\u0159ipou\u0161t\u00ed jako bitevn\u00ed formace p\u011bchoty. Nyn\u00ed sice dov\u00e1v\u00e1, \u017ee jsou nevhodn\u00e9, ale sna\u017e\u00ed se je vylep\u0161it bo\u010dn\u00edmi bataliony \u2013 co\u017e je absurdn\u00ed prvek. Po z\u00e1stupech (bokem) pochoduj\u00edc\u00ed jednotka se, zejm\u00e9na na del\u0161\u00ed vzd\u00e1lenost a v\u00a0obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edm (tedy re\u00e1ln\u00e9m) ter\u00e9nu v\u017edy velice prot\u00e1hne, z\u00e1stupy se rozev\u0159ou \u2013 a bez obt\u00ed\u017en\u00e9ho a zdlouhav\u00e9ho vyrovn\u00e1n\u00ed nen\u00ed takov\u00e1 jednotka schopna \u00fa\u010dinn\u00e9ho nasazen\u00ed, a nen\u00ed ovladateln\u00e1. Nehled\u011b k\u00a0tomu takto postupuj\u00edc\u00ed jednotka m\u011bn\u00ed sm\u011br podle jin\u00fdch z\u00e1sad ne\u017e rozvinut\u00e9 bataliony, a tyto z\u00e1sady nejsou slu\u010diteln\u00e9 (proto tak\u00e9 Davout ve sv\u00e9 instrukci o kar\u00e9 na\u0159izuje, aby se pro pochod boky kar\u00e9 zformovaly do kolon). A ve v\u00fdhrad\u00e1ch by bylo mo\u017en\u00e9 pokra\u010dovat \u2013 nikdo to nikde nep\u0159edvedl, nikdo to nikdy nepou\u017eil. Je to od stolu vymy\u0161len\u00e9, nikdy v\u00a0praxi nevyzkou\u0161en\u00e9, proto\u017ee by se tomu ka\u017ed\u00fd praktik p\u011bchotn\u00edch man\u00e9vr\u016f okam\u017eit\u011b vysm\u00e1l.<\/p>\n

Pro\u010d to ov\u0161em v\u00a0Pr\u00e9cis Jomini uv\u00e1d\u00ed? O (konspira\u010dn\u00ed) vysv\u011btlen\u00ed se pokus\u00edme ve druh\u00e9 \u010d\u00e1sti.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Antoine Henri, baron de Jomini (6. b\u0159ezna 1779 \u2013 22. b\u0159ezna 1869) je jedn\u00edm z nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edch teoretik\u016f vojensk\u00e9ho um\u011bn\u00ed prvn\u00ed poloviny 19. stolet\u00ed op\u00edraj\u00edc\u00ed sv\u00e9 z\u00e1v\u011bry o zku\u0161enosti, sp\u00ed\u0161e nep\u0159\u00edm\u00e9, z koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek let 1792-1815, a o slu\u017ebu v rusk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Jeho Le Pr\u00e9cis de l\u2019art de la guerre je hojn\u011b citovan\u00fdm d\u00edlem. Nab\u00edz\u00edme velmi kritick\u00e9 zhodnocen\u00ed pas\u00e1\u017e\u00ed t\u00fdkaj\u00edc\u00edch se mal\u00e9 p\u011bchotn\u00ed taktiky. Jde o prvn\u00ed \u010d\u00e1st dvojd\u00edln\u00e9ho \u010dl\u00e1nku, jeho\u017e c\u00edlem je nab\u00eddnout odpov\u011b\u010f na ot\u00e1zku odpov\u011bdnosti za neblah\u00e9 formace hlubok\u00fdch kolon francouzsk\u00e9ho 1. arm\u00e1dn\u00edho sboru u Waterloo. A je sou\u010dasn\u011b v\u00fdzvou k diskusi, a jako takov\u00fd mo\u017en\u00e1 kritick\u00fd a\u017e p\u0159\u00edli\u0161, provokuj\u00edc\u00ed. <\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":15057,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,14],"tags":[5900,6139,5903,5901],"class_list":["post-15056","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-francouzska-armada","tag-francouzska-pechota","tag-jomini","tag-pechotni-taktika","tag-predpis-1791"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15056","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15056"}],"version-history":[{"count":13,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15056\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":15672,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15056\/revisions\/15672"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/15057"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15056"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15056"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15056"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}