{"id":15943,"date":"2020-01-24T13:05:14","date_gmt":"2020-01-24T11:05:14","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=15943"},"modified":"2024-11-27T15:32:46","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:46","slug":"napoleonova-armada-v-roce-1805-jezdectvo","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/napoleonova-armada-v-roce-1805-jezdectvo\/","title":{"rendered":"Napoleonova arm\u00e1da v roce 1805: Jezdectvo"},"content":{"rendered":"

III. Jezdectvo<\/strong><\/h2>\n

Jezdectvo francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy se d\u011blilo na t\u011b\u017ek\u00e9 (grosse<\/em> cavalerie<\/em>), tvo\u0159en\u00e9 karabin\u00edky (carabiniers<\/em>) a kyrysn\u00edky (cuirassiers<\/em>), \u0159adov\u00e9 (cavalerie de ligne<\/em>), tvo\u0159en\u00e9 dragouny (dragons<\/em>) a lehk\u00e9 (cavalerie l\u00e9g\u00e8re<\/em>), tvo\u0159en\u00e9 husary (hussards<\/em>) a j\u00edzdn\u00edmi myslivci (chasseurs \u00e0 cheval<\/em>); 22. prosince 1803 na\u0159\u00eddil prvn\u00ed konzul Bonaparte pova\u017eovat te\u017ek\u00e9 jezdectvo, dragouny a lehk\u00e9 jezdectvo za t\u0159i r\u016fzn\u00e9 zbran\u011b, co\u017e znemo\u017enilo vz\u00e1jemn\u00e9 p\u0159evelov\u00e1n\u00ed d\u016fstojn\u00edk\u016f \u2013 d\u016fvodem byl odli\u0161n\u00fd charakter slu\u017eby a rozd\u00edln\u00fd \u00fa\u010del t\u0159\u00ed druh\u016f kavalerie.<\/p>\n

\"\"<\/a>Truba\u010d a kyrysn\u00edk 1. pluku, truba\u010d 6. pluku, kyrysn\u00edci 5. a 8. pluku (rok 1810 – Alfred de Marbot)<\/em><\/p>\n

Francouzsk\u00e9 jezdectvo se pot\u00fdkalo s\u00a0n\u011bkolika velice v\u00e1\u017en\u00fdmi pot\u00ed\u017eemi. Coby nejpresti\u017en\u011bj\u0161\u00ed zbra\u0148 kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy jej nejv\u00edce zas\u00e1hla emigrace d\u016fstojn\u00edk\u016f v\u00a0letech 1789 \u2013 1792, co\u017e vedlo k\u00a0rozpadu v\u00fdcvikov\u00e9ho syst\u00e9mu a ochromilo akceschopnost jezdectva v poli. Snaha postavit je na nohy nar\u00e1\u017eela na nedostatek vhodn\u00fdch kon\u00ed (v roce 1795 m\u011bla arm\u00e1da kon\u011b jen pro polovinu jezdc\u016f, v\u00a0roce 1805 na tom nebyla v\u00fdrazn\u011b l\u00e9pe), v\u00fdstroje i v\u00fdzbroje. To vedlo k\u00a0nedostate\u010dn\u00e9mu v\u00fdcviku mu\u017estva. P\u0159i\u010dteme-li nezku\u0161enost mlad\u00fdch revolu\u010dn\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee jezdectvo jako celek bylo, \u010di sp\u00ed\u0161e by m\u011blo b\u00fdt, nejslab\u0161\u00edm \u010dl\u00e1nkem arm\u00e1dy. V\u00a0poli nav\u00edc muselo \u010delit velice kvalitn\u00edmu a nadto v\u00fdrazn\u011b po\u010detn\u011bj\u0161\u00edmu jezdectvu prusk\u00e9, rakousk\u00e9 a rusk\u00e9 arm\u00e1dy. Pro zlep\u0161en\u00ed stavu byla zalo\u017eena Versaillesk\u00e1 jezdeck\u00e1 \u0161kola (Ecole d\u2019\u00e9quitation de Versailles<\/em>), v\u00a0roce 1799 p\u0159ibyly dal\u0161\u00ed dv\u011b (Lun\u00e9ville a Angers). Postupn\u011b se poda\u0159ilo zlep\u0161it v\u00fdcvik nov\u00e1\u010dk\u016f, d\u016fstojn\u00edci byli zku\u0161en\u011bj\u0161\u00ed a kvalita jezdectva se v\u00fdrazn\u011b zv\u00fd\u0161ila, by\u0165 pot\u00ed\u017ee s\u00a0nedostatkem kon\u00ed p\u0159etrv\u00e1valy.<\/p>\n

\"\"<\/a>Dragouni 20., 9., 1., 14. a 30. pluku, medv\u011bdice a \u010derven\u00e9 epolety pro elitn\u00ed rotu (rok 1810 – Afred de Marbot)<\/em><\/p>\n

V\u00a0roce 1805 bylo jezdectvo ji\u017e na evropsk\u00e9 \u00farovni. Co mu chyb\u011blo v\u00a0jezdeck\u00e9m um\u011bn\u00ed, nahrazovalo dobr\u00fdm v\u00fdcvikem v\u00a0zach\u00e1zen\u00ed se zbran\u00ed a dobrou organizac\u00ed \u2013 nejen administrativn\u00ed, ale p\u0159edev\u0161\u00edm taktickou. M\u011blo velice dobr\u00e9 d\u016fstojn\u00edky, kte\u0159\u00ed je dok\u00e1zali v\u00e9st tak, aby bylo vyu\u017eito slab\u00fdch m\u00edst a chyb nep\u0159\u00edtele. Ve spolupr\u00e1ci s\u00a0p\u011bchotou a d\u011blost\u0159electvem dok\u00e1zalo por\u00e1\u017eet i kvalitn\u011bj\u0161\u00ed a po\u010detn\u011bj\u0161\u00ed jezdectvo nep\u0159\u00edtele. V\u00a0osamocen\u00fdch sr\u00e1\u017ek\u00e1ch m\u011bli spojenci zpravidla st\u00e1le navrch, ve velk\u00fdch st\u0159etech v\u0161ak byla taktick\u00e1 p\u0159evaha na francouzsk\u00e9 stran\u011b.<\/p>\n

\"\"<\/a>Husa\u0159i 2. a 5. pluku a elitn\u00ed roty 9. pluku (Alfred de Marbot)<\/em><\/p>\n

Organiza\u010dn\u011b se t\u011b\u017ek\u00e9, \u0159adov\u00e9 a lehk\u00e9 jezdeck\u00e9 pluky p\u0159\u00edli\u0161 neli\u0161ily, a tak\u00e9 z\u00e1klad man\u00e9vrov\u00e1n\u00ed a boje ve formaci byl spole\u010dn\u00fd. Rozd\u00edl spo\u010d\u00edval v\u00a0\u00fa\u010delu, zp\u016fsobu nasazen\u00ed \u2013 t\u011b\u017ek\u00e9 jezdectvo sedlalo nejv\u011bt\u0161\u00ed a nejt\u011b\u017e\u0161\u00ed kon\u011b, n\u011bkdy bylo naz\u00fdvan\u00e9 z\u00e1lo\u017en\u00ed a bylo jako prim\u00e1rn\u011b bitevn\u00ed ur\u010deno k\u00a0\u00fatok\u016fm na rozhoduj\u00edc\u00edch \u00fasec\u00edch bitevn\u00ed linie k rozvr\u00e1cen\u00ed formac\u00ed a prolomen\u00ed lini\u00ed nep\u0159\u00edtele; v\u00a0defenz\u00edv\u011b pak k\u00a0odr\u00e1\u017een\u00ed protivn\u00edkova t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva. \u00dakoly lehk\u00e9ho jezdectva, jeho\u017e kon\u011b byli naopak men\u0161\u00ed a hbit\u011bj\u0161\u00ed, byly pest\u0159ej\u0161\u00ed. Vedle podp\u016frn\u00e9 role na bitevn\u00edm poli (zejm\u00e9na diverzn\u00ed \u00fatoky, kryt\u00ed vlastn\u00edch man\u00e9vr\u016f, taktick\u00fd pr\u016fzkum, podpora \u00fatok\u016f t\u011b\u017ek\u00e9ho a st\u0159edn\u00edho jezdectva) to byl zejm\u00e9na pr\u016fzkum, pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed ustupuj\u00edc\u00edho nep\u0159\u00edtele, formov\u00e1n\u00ed p\u0159edvoje, zadn\u00edho voje, k\u0159\u00eddeln\u00edho zaji\u0161t\u011bn\u00ed, p\u0159edn\u00edch str\u00e1\u017e\u00ed, hl\u00eddek, zaji\u0161\u0165ov\u00e1n\u00ed spojen\u00ed, klamn\u00e9 man\u00e9vry, apod.<\/p>\n

\"\"<\/a>J\u00edzdn\u00ed myslivci 1. a 6. pluku (Alfred de Marbot)<\/em><\/p>\n

Dragouni p\u0159edstavovali univerz\u00e1ln\u00ed druh jezdectva, schopn\u00fd \u00fa\u010dinn\u00e9ho nasazen\u00ed v\u00a0bitv\u011b v\u00a0roli t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva i pln\u011bn\u00ed podobn\u00fdch \u00fakol\u016f jako lehk\u00e9 jezdectvo. Z\u00e1rove\u0148 byli cvi\u010deni v\u00a0p\u011b\u0161\u00edm boji, a to pe\u010dliv\u011bji ne\u017e ostatn\u00ed druhy jezdectva. Bylo to d\u00e1no jednak tradic\u00ed (dragounsk\u00e9 pluky p\u016fvodn\u011b vznikly jako p\u011bchota vyu\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed kon\u011b jen k\u00a0p\u0159esunu), jednak (a to na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm) nedostatkem kon\u00ed, o n\u011bm\u017e ji\u017e byla \u0159e\u010d. Relativn\u011b nejv\u00edce jej odnesly pr\u00e1v\u011b dragounsk\u00e9 pluky.<\/p>\n

III.1 Organizace jezdeck\u00fdch pluk\u016f<\/strong> (viz tak\u00e9 p\u0159\u00edloha C<\/a> a Pravideln\u00e9 jezdectvo francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy \u2013 organizace (1791-1803)<\/a>)<\/p>\n

Organizace jezdeck\u00fdch pluk\u016f platn\u00e1 v\u00a0roce 1805 byla stanovena konsul\u00e1rn\u00edm v\u00fdnosem z\u00a01. vend\u00e9miairu roku XII (24. z\u00e1\u0159\u00ed 1803) a up\u0159esn\u011bna 20. vend\u00e9miairu (13. \u0159\u00edjna) stejn\u00e9ho roku, a pro lehk\u00e9 jezdectvo tak\u00e9 3. fructidoru roku XIII (21. srpna 1805). Pluky t\u011b\u017ek\u00e9ho, \u0159adov\u00e9ho i lehk\u00e9ho jezdectva se skl\u00e1daly ze \u0161t\u00e1bu (\u00e9tat-major<\/em>) a \u010dty\u0159 eskadron (escadrons<\/em>) po dvou rot\u00e1ch (compagnies<\/em>). Rotu t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva (86 mu\u017e\u016f) tvo\u0159ily \u010dty\u0159i dru\u017estva (escouades<\/em>). Dragounsk\u00e9 (140 mu\u017e\u016f, z\u00a0toho 52 p\u011b\u0161\u00edch), husarsk\u00e9 a j\u00edzdn\u00ed mysliveck\u00e9 (po 116 mu\u017e\u00edch) roty byly tvo\u0159eny osmi dru\u017estvy. Dv\u011b dru\u017estva dragounsk\u00e9 roty byly p\u011b\u0161\u00ed, \u0161est bylo jezdeck\u00fdch. Prvn\u00ed rota prvn\u00ed eskadrony dragounsk\u00fdch, husarsk\u00fdch a j\u00edzdn\u00edch mysliveck\u00fdch pluk\u016f byla tzv. elitn\u00ed (compagnie d\u2019\u00e9lite<\/em>). Pluky t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva byly cel\u00e9 pova\u017eovan\u00e9 za elitn\u00ed formace. P\u0159epravu munice a proviantu pluku zaji\u0161\u0165ovaly povozy d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho tr\u00e9nu (viz odd\u00edl IV) a vojensk\u00e9ho vozatajstva (viz odd\u00edl X).<\/p>\n

Francouzsk\u00e1 arm\u00e1da m\u011bla 2 karabinick\u00e9 pluky (tabulkov\u011b 1416 mu\u017e\u016f a 1500 kon\u00ed v\u00a08 eskadron\u00e1ch; ke 4. srpnu 1805 to bylo 1276 mu\u017e\u016f a 1063 kon\u00ed, tedy 90 a 70 %), 12 kyrysnick\u00fdch pluk\u016f (tabulkov\u011b 8496 jezdc\u016f, 9000 kon\u00ed ve 48 eskadron\u00e1ch; ke 4. srpnu 1805 to bylo 7476 mu\u017e\u016f a 6024 kon\u00ed, tedy 87 a 66 %), 30 dragounsk\u00fdch pluk\u016f (tabulkov\u011b 34230 voj\u00e1k\u016f, 23460 kon\u00ed ve 120 eskadron\u00e1ch; ke 4. srpnu 1805 to bylo 24758 mu\u017e\u016f a 14179 kon\u00ed, tedy 72 a 60 %), 10 husarsk\u00fdch pluk\u016f (tabulkov\u011b 9470 jezdc\u016f, 9180 kon\u00ed ve 40 eskadron\u00e1ch; ke 4. srpnu 1805 to bylo 7630 mu\u017e\u016f a 4939 kon\u00ed, tedy 80 a 54 %) a 24 j\u00edzdn\u00edch mysliveck\u00fdch pluk\u016f[i]<\/a> (tabulkov\u011b 22728 jezdc\u016f, 22032 kon\u00ed v\u00a096 eskadron\u00e1ch; ke 4. srpnu 1805 to bylo 15966 mu\u017e\u016f a 11958 kon\u00ed, tedy 70 a 54 %).<\/p>\n

Jezdectvo celkem m\u011blo tedy ve v\u00e1le\u010dn\u00e9m stavu m\u00edt 76340 mu\u017e\u016f a 65.172 kon\u00ed, 78 pluk\u016f a 312 eskadron. Re\u00e1ln\u00e9 stavy ke 4. srpnu 1805 \u010dinily 57106 mu\u017e\u016f (75 %) a 38163 kon\u00ed (59 %). Situace se zlep\u0161ila a\u017e po bitv\u011b u Slavkova, kdy francouzsk\u00e9 jezdectvo \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b doplnilo sv\u00e9 stavy o rakousk\u00e9 kon\u011b. Po celou dobu ta\u017een\u00ed byly pluky n\u00e1sledov\u00e1ny op\u011b\u0161al\u00fdmi eskadronami (podle rozkazu ze srpna 1805 m\u011bl ka\u017ed\u00fd jezdeck\u00fd pluk postavit 100 op\u011b\u0161al\u00fdch voj\u00e1k\u016f), jejich\u017e p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edci byli ur\u010deni k\u00a0dopl\u0148ov\u00e1n\u00ed ztr\u00e1t eskadron v\u00a0sedle a k\u00a0sedl\u00e1n\u00ed uko\u0159ist\u011bn\u00fdch kon\u00ed. Drtiv\u00e1 v\u011bt\u0161ina jezdeck\u00fdch pluk\u016f m\u011bla je\u0161t\u011b u Slavkova jen t\u0159i eskadrony (a to zna\u010dn\u011b po\u010detn\u011b oslaben\u00e9; k\u00a022. listopadu 1805 \u010dinil pr\u016fm\u011brn\u00fd stav lehk\u00e9ho jezdectva 44 %, dragoun\u016f 55 % a t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva 47 %).<\/p>\n

III.2 Divize p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f<\/strong><\/p>\n

V roce 1803 byly zalo\u017eeny dv\u011b divize p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f (divisions de dragons \u00e0 pied<\/em>) po t\u0159ech brig\u00e1d\u00e1ch pod velen\u00edm divizn\u00edch gener\u00e1l\u016f Kleina a Baraguey d\u2019Hillierse. V\u00a0roce 1805 byli p\u011b\u0161\u00ed dragouni pro ta\u017een\u00ed do N\u011bmecka reorganizov\u00e1ni podle instrukc\u00ed ministra v\u00e1lky z\u00a07. fructidoru roku XIII (25. srpna 1805). Ve Strasbourgu byla zalo\u017eena jedna divize o \u010dty\u0159ech pluc\u00edch. Ka\u017ed\u00fd pluk p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f m\u011bl dva bataliony po \u0161esti rot\u00e1ch.<\/p>\n

Ka\u017ed\u00fd z\u00a024 pluk\u016f tvo\u0159\u00edc\u00edch \u010dty\u0159i dragounsk\u00e9 divize Velk\u00e9 arm\u00e1dy dodal dv\u011b roty p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f. Sestava divize pod velen\u00edm divizn\u00edho gener\u00e1la Louise Baraguey d\u2019Hillierse byla n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed:<\/p>\n

1. brig\u00e1da<\/strong> \u2013 brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Joseph-Fid\u00e8le Lesuire<\/p>\n

1. pluk p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f, plukovn\u00edk Ythier-Sylvain Priv\u00e9[ii]<\/a> (pluky od 1. dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Kleina):<\/p>\n

    \n
  1. batalion \u2013 roty od 1., 2. a 20. pluku<\/li>\n
  2. batalion \u2013 roty od 4., 14. a 26. pluku<\/li>\n<\/ol>\n

    2. pluk p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f, plukovn\u00edk Jacques Lebaron[iii]<\/a> (pluky od 2. dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Walthera):<\/p>\n

      \n
    1. batalion \u2013 roty od 10., 13. a 22. pluku<\/li>\n
    2. batalion \u2013 roty od 3., 6. a 11. pluku<\/li>\n<\/ol>\n

      2. brig\u00e1da<\/strong> \u2013 brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Etienne Brouard<\/p>\n

      3. pluk p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f, plukovn\u00edk Louis Beckler[iv]<\/a> (pluky od 3. dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Beaumonta):<\/p>\n

        \n
      1. batalion \u2013 roty od 5., 8. a 12. pluku<\/li>\n
      2. batalion \u2013 roty od 9., 16. a 21. pluku<\/li>\n<\/ol>\n

        4. pluk p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f, plukovn\u00edk Nicolas-Martin Barth\u00e9lemy[v]<\/a> (pluky od 4. dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Bourciera):<\/p>\n

          \n
        1. batalion \u2013 roty od 15., 17. a 25. pluku<\/li>\n
        2. batalion \u2013 roty od 18., 19. a 27. pluku<\/li>\n<\/ol>\n

          Celkov\u00e1 s\u00edla divize \u010dinila bez d\u011blost\u0159electva (4. rota 6. pluku p\u011b\u0161\u00edho d\u011blost\u0159electva, 4. a 5. rota 5. bis<\/em> batalionu d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho tr\u00e9nu), 5. roty 2. sap\u00e9rsk\u00e9ho batalionu a Pulti\u00e8rovy divize lehk\u00e9ho jezdectva (1. a 2. husarsk\u00fd pluk, 1. a 2. mysliveck\u00fd) 6.000 p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f; k\u00a019. srpnu 1805 to bylo 5808 (97 %). Vedle Baraguey d\u2019Hilliersov\u00fdch dragoun\u016f postavil jeden batalion p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f tak\u00e9 mar\u0161\u00e1l Mass\u00e9na v\u00a0It\u00e1lii (p\u011b\u0161\u00ed dragouni z\u00a0pluk\u016f \u010d. 23, 24, 28, 29 a 30 \u2013 pluky dragounsk\u00e9 divize gener\u00e1la Mermeta). Divize p\u011b\u0161\u00edch dragoun\u016f Velk\u00e9 arm\u00e1dy bude rozpu\u0161t\u011bna ji\u017e 8. prosince 1805, Mass\u00e9n\u016fv batalion v\u00a0lednu 1806, a dragouni se vr\u00e1tili ke sv\u00fdm mate\u0159sk\u00fdm jednotk\u00e1m (\u010d\u00e1ste\u010dn\u011b ji\u017e dopln\u011bn\u00fdm ko\u0159istn\u00edmi rakousk\u00fdmi ko\u0148mi). P\u011b\u0161\u00ed dragouni bojovali podle stejn\u00fdch z\u00e1sad jako p\u011bchota, ale formovali se ve dvou \u0159adech. (viz tak\u00e9 Pochod p\u0159es \u0160umavu a p\u0159epad Klatov roku 1805<\/a>)<\/p>\n

          III.2 Formace a taktika jezdectva<\/strong><\/p>\n

          Z\u00e1klad boje jezdectva ve formaci vych\u00e1zel v\u00a0roce 1805 st\u00e1le je\u0161t\u011b z\u00a0na\u0159\u00edzen\u00ed a p\u0159edpis\u016f kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy, je\u017e byly v\u00a0pr\u016fb\u011bhu revoluce n\u011bkolikr\u00e1t dopln\u011bny a aktualizov\u00e1ny[vi]<\/a>. Velkou pozornost v\u0161ak v\u011bnovala francouzsk\u00e1 arm\u00e1da boji v\u00a0sou\u010dinnosti mezi jednotliv\u00fdmi druhy zbran\u00ed. Jezdectvo bylo \u00fato\u010dnou zbran\u00ed. Defenz\u00edva znamenala proti\u00fatok, nebo hrozbu \u00fatokem, kter\u00e1 p\u0159inutila nep\u0159\u00edtele upustit od sv\u00e9ho z\u00e1m\u011bru, p\u0159\u00edpadn\u011b jej prov\u00e9st opatrn\u011bji, a tedy pomaleji.<\/p>\n

          III.2.1 Formace jezdectva na bitevn\u00edm poli (viz tak\u00e9 Gener\u00e1l Bonie, Francouzsk\u00e1 taktika \u2013 jezdectvo v\u00a0boji<\/a>)<\/p>\n

          P\u016flrota jezdectva formovala v poli peloton (peloton<\/em>) o dvou \u0159adech (prvn\u00ed tvo\u0159ili nejvy\u0161\u0161\u00ed a nejbyst\u0159ej\u0161\u00ed voj\u00e1ci na nejklidn\u011bj\u0161\u00edch kon\u00edch), dva pelotony divizi (division<\/em>) a dv\u011b divize eskadronu (escadron<\/em>), kter\u00e1 byla z\u00e1kladn\u00ed taktickou formac\u00ed jezdectva. Rozchod mezi sev\u0159en\u00fdmi \u0159ady (m\u011b\u0159en\u00fd od nosu zadn\u00edho k\u00a0ocasu p\u0159edn\u00edho kon\u011b) byl 2\/3 m. Z\u00e1kladn\u00ed formace jezdectva byly podobn\u00e9 formac\u00edm p\u011bchoty, li\u0161il se v\u0161ak jejich \u00fa\u010del i zp\u016fsob vytv\u00e1\u0159en\u00ed. Pluk stav\u011bl pelotony, divize i eskadrony do linie (zprava, p\u0159\u00edpadn\u011b zleva)[vii]<\/a>, do stup\u0148ovit\u00e9 linie (s lev\u00fdm, nebo prav\u00fdm k\u0159\u00eddlem vp\u0159edu), do kolon po eskadron\u00e1ch, po diviz\u00edch i pelotonech, s\u00a0rozchody podle stejn\u00fdch princip\u016f jako p\u011bchota (sev\u0159en\u00e1 kolona m\u011bla rozchod 10 m). K\u016f\u0148 podle ordonance zab\u00edral v\u00a0\u0159adu \u0161\u00ed\u0159ku 1 m (pro jednoduchost v\u00fdpo\u010dtu, a tedy \u0161\u00ed\u0159ka eskadrony p\u0159edstavovala teoreticky polovinu jej\u00edho stavu, v\u00a0praxi m\u00e9n\u011b s\u00a0ohledem na d\u016fstojn\u00edky a podd\u016fstojn\u00edky mimo \u0159ady a pon\u011bkud men\u0161\u00ed re\u00e1lnou \u0161\u00ed\u0159ku kon\u00ed).<\/p>\n

          \"\"<\/a>(mysliveck\u00e1 eskadrona v bitevn\u00ed sestav\u011b<\/em>)<\/p>\n

          A) Linie byla \u00fato\u010dnou formac\u00ed, kter\u00e1 dovolovala vyu\u017e\u00edt na linii st\u0159etu maxim\u00e1ln\u00ed po\u010det \u0161avl\u00ed.<\/p>\n

          B) Princip \u00fatoku ve stup\u0148ovit\u00e9 linii spo\u010d\u00edval v\u00a0postupn\u00e9m zapojov\u00e1n\u00ed se doj\u00ed\u017ed\u011bj\u00edc\u00edch jednotek do boje, kdy prvn\u00ed \u00fato\u010d\u00edc\u00ed jednotky naru\u0161\u00ed jeho sestavu a dal\u0161\u00ed ji ji\u017e mohou rozrazit, p\u0159\u00edpadn\u011b upravit sm\u011br \u00fatoku podle vyv\u00edjej\u00edc\u00ed se situace. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b ne\u00fasp\u011bchu maj\u00ed posledn\u00ed \u00fato\u010d\u00edc\u00ed jednotky mo\u017enost kr\u00fdt ustupuj\u00edc\u00ed \u010delo formace. \u00dato\u010dilo se tak zejm\u00e9na proti p\u011bchot\u011b v\u00a0kar\u00e9 a v\u00a0linii.<\/p>\n

          \"\"<\/a>(\u010dty\u0159i eskadrony stup\u0148ovit\u011b s prav\u00fdm k\u0159\u00eddlem vp\u0159ed na vzd\u00e1lenost divize<\/em>)<\/p>\n

          C) Kolony slou\u017eily jednak k\u00a0man\u00e9vru, jednak jako \u00fato\u010dn\u00e9 formace proti batalionu p\u011bchoty v\u00a0kolon\u011b a kar\u00e9 (zde se u\u017e\u00edvalo zpravidla kolony po eskadron\u00e1ch) \u2013 tedy proti relativn\u011b mal\u00fdm c\u00edl\u016fm, nebo jako \u00fato\u010dn\u00e1 formace v\u00a0obt\u00ed\u017en\u00e9m ter\u00e9nu, kter\u00fd nedovoloval rozvinut\u00ed do linie. Rozchody mezi eskadronami byly v\u011bt\u0161\u00ed, aby m\u011bly prvn\u00ed eskadrony v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b ne\u00fasp\u011bchu \u010das uvolnit prostor n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm.<\/p>\n

          \"\"<\/a>(eskadrona t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva v kolon\u011b po pelotonech)<\/em><\/p>\n

          Sev\u0159en\u00e9 kolony byly jednou z\u00a0m\u00e1la zbran\u00ed lehk\u00e9ho jezdectva ohro\u017een\u00e9ho n\u00e1jezdem t\u011b\u017ek\u00e9ho \u2013 sev\u0159en\u00fd \u00fazk\u00fd tvar dok\u00e1zal prorazit \u00fato\u010d\u00edc\u00ed linii, kter\u00e1 nemohla vyu\u017e\u00edt cel\u00e9 sv\u00e9 s\u00edly, n\u00e1sledn\u011b pohybliv\u00e9 lehk\u00e9 jezdectvo za\u00fato\u010dilo do t\u00fdlu t\u011b\u017ek\u00e9 kavalerie.<\/p>\n

          \"\"<\/a><\/p>\n

          (dragounsk\u00e1 eskadrona v kolon\u011b po<\/em> diviz\u00edch)<\/p>\n

          V\u00a0kolon\u00e1ch se tak\u00e9 prov\u00e1d\u011bl pr\u016fchod rozestupy mezi jednotkami p\u0159edn\u00edch lini\u00ed, a\u0165 u\u017e jezdectva, nebo p\u011bchoty. T\u00edmto zp\u016fsobem nastupovaly \u010derstv\u00e9 s\u00edly a z\u00e1lohy proti nep\u0159\u00edteli.<\/p>\n

          D) Do p\u0159edsunut\u00e9ho \u0159et\u011bzce tiraj\u00e9r\u016f se francouzsk\u00e9 jezdectvo rozv\u00edjelo po pelotonech. Tiraj\u00e9\u0159i operovali stejn\u011b jako u p\u011bchoty ve dvojic\u00edch (u jezdectva se pohybovali vedle sebe).<\/em> Jejich \u00fakolem bylo kr\u00fdt palbou formuj\u00edc\u00ed se vlastn\u00ed \u0159ady a naru\u0161ovat \u0159ady nep\u0159\u00e1telsk\u00e9, prov\u00e1d\u011bt pr\u016fzkum ter\u00e9nu, apod.<\/p>\n

          \"\"<\/a>(rozvinut\u00ed \u010dtvrt\u00e9ho pelotonu eskadrony do \u0159et\u011bzu tiraj\u00e9r\u016f<\/em>)<\/p>\n

          Na brig\u00e1dn\u00ed a divizn\u00ed \u00farovni se stav\u011bly dv\u011b, nebo t\u0159i linie, ka\u017ed\u00e1 byla tvo\u0159en\u00e1 plukem, nebo brig\u00e1dou. Prvn\u00ed m\u011bla za \u00fakol alespo\u0148 naru\u0161it nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 formace, druh\u00e1 je ji\u017e pror\u00e1\u017eela, t\u0159et\u00ed byla z\u00e1lo\u017en\u00ed. P\u0159i masov\u00e9m nasazen\u00ed t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva krylo lehk\u00e9 jezdectvo k\u0159\u00eddla \u00fato\u010d\u00edc\u00ed formace a odr\u00e1\u017eelo p\u0159\u00edpadn\u00e9 proti\u00fatoky.<\/p>\n

          III.2.2 Rychlost p\u0159esunu, man\u00e9vru, \u00fatok a proti\u00fatok<\/p>\n

          Francouzsk\u00e9 jezdectvo u\u017e\u00edvalo krok (pas<\/em>, 5,8 \u2013 6,4 km\/h); klus (trot<\/em>, 11,4 km\/h) a podle okolnost\u00ed zrychlen\u00fd klus (grand trot<\/em>, 12,8 km\/h); cval (galop<\/em>, 18 km\/h); a trysk (na povel chargez!<\/em> \u2013 nejvy\u0161\u0161\u00ed rychlost kon\u00ed byla individu\u00e1ln\u00ed, li\u0161ila se podle v\u00e1hy jezdce a v\u00fdstroje a \u00fanavy kon\u011b). P\u0159esun prob\u00edhal v\u017edy hodinu krokem a dv\u011b hodiny klusem. Zm\u011bny formac\u00ed a p\u0159esuny na bitevn\u00edm poli se prov\u00e1d\u011bly v klusu.<\/p>\n

          \u00dato\u010d\u00edc\u00ed jezdectvo se rozjelo krokem, ve velitelem stanoven\u00e9 vzd\u00e1lenosti p\u0159e\u0161lo v\u00a0klus, v\u00a0co nejmen\u0161\u00ed vzd\u00e1lenosti od protivn\u00edka (zpravidla 150 m) bylo na\u0159\u00edzeno tasit a jednotka p\u0159e\u0161la ve cval, ve vzd\u00e1lenosti asi 50 m zazn\u011bl povel chargez!<\/em> a n\u00e1sledovala sr\u00e1\u017eka. \u010c\u00edm pozd\u011bji jednotka p\u0159e\u0161la do cvalu, t\u00edm \u010derstv\u011bj\u0161\u00ed kon\u011b m\u011bla, co\u017e hr\u00e1lo ve st\u0159etu mimo\u0159\u00e1dnou roli. Hmotnost kon\u011b, jezdce a v\u00fdstroje n\u00e1soben\u00e1 rychlost\u00ed d\u00e1vala\u00a0kavalerii obrovskou s\u00edlu.<\/p>\n

          Proti p\u011bchot\u011b v\u00a0linii \u00fato\u010dilo jezdectvo proti k\u0159\u00eddl\u016fm, kde na n\u011b musela p\u011bchota p\u00e1lit \u0161ikmo, a tedy m\u00e9n\u011b \u00fa\u010dinn\u011b. Kar\u00e9 bylo napad\u00e1no ze stejn\u00e9ho d\u016fvodu v\u00a0roz\u00edch. V\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b prolomen\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 linie se jezdci dostali obr\u00e1nc\u016fm do t\u00fdlu a nastal pom\u011brn\u011b nerovn\u00fd souboj. Pokud se prolomen\u00ed tvaru nezda\u0159ilo, prvn\u00ed linie uvolnila, m\u011bla-li k\u00a0tomu p\u0159\u00edle\u017eitost, prostor pro n\u00e1jezd druh\u00e9 linie, byla svol\u00e1na do v\u00fdchoz\u00edho postaven\u00ed, kde se znovu se\u0159adila.<\/p>\n

          V\u00a0defenz\u00edv\u011b vyhled\u00e1vali velitel\u00e9 jezdectva postaven\u00ed za skryt\u00fdmi ter\u00e9nn\u00edmi p\u0159ek\u00e1\u017ekami, je\u017e pomohly zbrzdit a naru\u0161it \u00fato\u010d\u00edc\u00ed formace nep\u0159\u00edtele. Br\u00e1n\u00edc\u00ed se jezdectvo se rozj\u00ed\u017ed\u011blo do proti\u00fatoku pozd\u011bji ne\u017e nep\u0159\u00edtel do \u00fatoku, a m\u011blo tak v\u00fdhodu odpo\u010dat\u011bj\u0161\u00edch kon\u00ed. Bylo proto t\u0159eba \u00fatok jezdectva proti rovnocenn\u00e9mu soupe\u0159i dob\u0159e p\u0159ipravit, zajistit k\u0159\u00eddla a pokusit se o obchvat.<\/p>\n

          Hlavn\u00ed zbran\u00ed jezdce byla \u0161avle, nebo pala\u0161. Paln\u00e9 zbran\u011b byly dopl\u0148kovou v\u00fdzbroj\u00ed \u2013 pistole vyu\u017e\u00edval jezdec v\u00a0osobn\u00edch souboj\u00edch jednotlivc\u016f, musketony a pu\u0161ky pak v\u00a0p\u011b\u0161\u00ed slu\u017eb\u011b a jako tiraj\u00e9\u0159i v\u00a0p\u0159edsunut\u00fdch \u0159et\u011bzech. Palby musketon\u016f a pu\u0161ek se tak\u00e9 n\u011bkdy u\u017e\u00edvalo p\u0159i pokusu o zastaven\u00ed nep\u0159\u00e1telsk\u00e9ho n\u00e1jezdu, s\u00a0diskutabiln\u00ed \u00fa\u010dinnost\u00ed.<\/p>\n

          III.3 V\u00fdzbroj<\/strong><\/p>\n

          A) Chladn\u00e9 zbran\u011b: karabin\u00edci byli vyzbrojeni pala\u0161em[viii]<\/a> vzor\u016f An IV a An IX; kyrysn\u00edci kyrysnick\u00fdm pala\u0161em vzoru An XI a An IX; dragouni m\u011bli dragounsk\u00fd pala\u0161 vzor\u016f An IV, An IX, An XI, nebo An XII (rozd\u00edly byly minim\u00e1ln\u00ed); husa\u0159i byli vyzbrojeni husarskou \u0161avl\u00ed (sabre de hussards<\/em>) vzor\u016f 1786, An IV a An IX (\u0161avlemi lehk\u00e9ho jezdectva a\u017e od roku 1807); j\u00edzdn\u00ed myslivci m\u011bli husarsk\u00e9 \u0161avle, nebo \u0161avle lehk\u00e9ho jezdectva (sabre de cavalerie l\u00e9g\u00e8re<\/em>) vzor\u016f An XI a An XIII.<\/p>\n

          D\u016fstojn\u00edci nosili r\u016fzn\u00e9 zdoben\u011bj\u0161\u00ed varianty zbran\u00ed mu\u017estva, d\u016fstojn\u00edci t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva m\u011bli zpravidla t\u011b\u017ek\u00e9 \u0161avle \u00e0 la Montmorency<\/em>. Ke spole\u010densk\u00e9 a vych\u00e1zkov\u00e9 \u00fastroji kordy.<\/p>\n

          B) Paln\u00e9 zbran\u011b: jezdeck\u00e9 pistole (pistolets<\/em>) byly zejm\u00e9na vzor\u016f 1766, An IX a An XIII. Karabin\u00edci m\u011bli m\u00edt dv\u011b pistole a dragounskou pu\u0161ku vzor\u016f An IX a An XIII (mo\u017en\u00e1 i d\u011blost\u0159eleckou pu\u0161ku vzor\u016f 1777 a An IX); kyrysn\u00edci m\u011bli dv\u011b pistole (musketon dostali a\u017e v\u00a0roce 1811); dragouni m\u011bli rovn\u011b\u017e dv\u011b pistole a dragounskou pu\u0161ku vzor\u016f An IX a An XIII; husa\u0159i a myslivci byli vyzbrojeni tak\u00e9 dv\u011bma pistolemi a husarsk\u00fdm musketonem vzoru 1786, nebo musketonem lehk\u00e9ho jezdectva vzor\u016f An IX a An XIII. D\u016fstojn\u00edci m\u011bli v\u00a0holstrech jezdeck\u00e9, nebo d\u016fstojnick\u00e9 pistole vzor 1777. Pistol\u00ed nebyl dostatek a jezdci bez hodnosti tak m\u011bli \u010dasto jen jednu, p\u0159\u00edpadn\u011b chyb\u011bla zcela.<\/p>\n

           <\/p>\n

          Zp\u011bt na obsah.<\/a><\/p>\n

          \n

          [i]<\/a> \u010c\u00edslovan\u00e9 od 1 do 26, \u010d\u00edsla 17 a 18 z\u016fstala nevyu\u017eita.<\/p>\n

          [ii]<\/a> Plukovn\u00edk 2. dragounsk\u00e9ho pluku.<\/p>\n

          [iii]<\/a> Plukovn\u00edk 6. dragounsk\u00e9ho pluku.<\/p>\n

          [iv]<\/a> Plukovn\u00edk 8. dragounsk\u00e9ho pluku.<\/p>\n

          [v]<\/a> Plukovn\u00edk 15. dragounsk\u00e9ho pluku.<\/p>\n

          [vi]<\/a> Zejm\u00e9na Instruction Provisoire Arr<\/em>\u00ea<\/em>t\u00e9e Par Le Roi Concenrant L’exercice & Les Manoeuvres Des Troupes A Cheval<\/em> z\u00a0roku 1788, Ordonnance Provisoire Sur l’Exercice Et Les Manoeuvres De Cavalerie<\/em> z\u00a0roku 1800, Instruction Concernant L’exercice Et Les Manoeuvres De La Cavalerie L\u00e9g<\/em>\u00e8<\/em>re Redig\u00e9e Sur Les Ordonnances Actuellement En Activit\u00e9, Et Suivie De Cent Trente-Sept Planches<\/em> (pro lehk\u00e9 jezdectvo) z\u00a0roku 1798, a tot\u00e9\u017e z\u00a0roku 1802 vydan\u00e9 pro cel\u00e9 jezdectvo \u2013 ob\u011b byly vydan\u00e9 jako soukrom\u00e1 iniciativa, ale, a\u010d nem\u011bly \u00fa\u010dinnost ofici\u00e1ln\u00edho p\u0159edpisu, jejich ustanoven\u00ed se obecn\u011b u jezdectva u\u017e\u00edvala. 1. vend\u00e9miairu roku XIII (23. z\u00e1\u0159\u00ed 1804) byla vyd\u00e1na ofici\u00e1ln\u00ed Ordonnance Provisoire Sur l’Exercice Et Les Manoeuvres De Cavalerie, R\u00e9dig\u00e9e Par Ordre Du Ministre De La Guerre<\/a><\/em>, je\u017e platila a\u017e do roku 1829.<\/p>\n

          [vii]<\/a> 1. eskadronu tvo\u0159ila 1. a 2. divize (1. a 5. rota), 2. eskadronu 3. a 4. divize (2. a 6. rota), 3. eskadronu 5. a 6. divize (3. a 7. rota) a 4. eskadronu 7. a 8. divize (4. a 8. rota). Pelotony byly \u010d\u00edslov\u00e1ny 1. \u2013 4. v\u00a0r\u00e1mci eskadrony.<\/p>\n

          [viii]<\/a> Ve francouz\u0161tin\u011b se pala\u0161i, krom\u011b v\u00a0literatu\u0159e neu\u017e\u00edvan\u00e9ho v\u00fdrazu latte<\/em>, \u0159\u00edk\u00e1 sabre droit<\/em> (rovn\u00e1 \u0161avle), nebo sabre de grosse cavalerie<\/em> (\u0161avle t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva), sabre de cuirassiers<\/em> a sabre de dragons<\/em>.<\/p>\n

          [ix]<\/a> Rousselot, Lucien. L\u2018Arm\u00e9e Fran<\/em>\u00e7<\/em>aise. Planche 44, Carabiniers 1804-1810<\/em>.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

          Jezdectvo francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy se d\u011blilo na t\u011b\u017ek\u00e9 (grosse cavalerie), tvo\u0159en\u00e9 karabin\u00edky (carabiniers) a kyrysn\u00edky (cuirassiers), \u0159adov\u00e9 (cavalerie de ligne), tvo\u0159en\u00e9 dragouny (dragons) a lehk\u00e9 (cavalerie l\u00e9g\u00e8re), tvo\u0159en\u00e9 husary (hussards) a j\u00edzdn\u00edmi myslivci (chasseurs \u00e0 cheval).<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,6214],"tags":[5859,6215,5918],"class_list":["post-15943","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-texty_bez_rubriky","tag-5859","tag-francouzske-jedzectvo","tag-napoleonova-armada"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15943","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=15943"}],"version-history":[{"count":8,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15943\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":16095,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/15943\/revisions\/16095"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=15943"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=15943"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=15943"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}