Respekt p\u0159inesl v listopadu pon\u011bkud pro m\u011b ne\u010dekan\u011b speci\u00e1ln\u00ed \u010d\u00edslo v\u011bnovan\u00e9 „na\u0161im slavn\u00fdm bitv\u00e1m“ a mezi nimi bitv\u011b u Slavkova. T\u00e9matu se chopila Silvie Lauder s textem prof. Uhl\u00ed\u0159e v ruce a odkazem na Slavkov 1805 Ji\u0159\u00edho Kova\u0159\u00edka, kter\u00fd sice v jej\u00edm textu moc dohledat nelze, ale p\u0159es skepsi, s n\u00edm\u017e jsem k \u010dl\u00e1nku p\u0159istupoval, je na m\u00edst\u011b uznat, \u017ee se s pro sebe jist\u011b nezvykl\u00fdm t\u00e9matem vypo\u0159\u00e1dala se ct\u00ed. N\u011bkolik m\u00edst zaslou\u017e\u00ed rozebrat – ne kv\u016fli \u010dl\u00e1nku v Respektu, ale proto\u017ee jde o zaj\u00edmav\u00e9, opakovan\u00e9 a nep\u0159esn\u00e9 teze t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se p\u011bchotn\u00ed taktiky p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed.<\/p>\n
Samotn\u00e9mu v\u00fdkladu bitvy u Slavkova se nad textem Silvie Lauder v\u011bnovat nechci, ale alespo\u0148 kl\u00ed\u010dov\u00fd okam\u017eik: A\u010d pracovala s jednou z prac\u00ed prof. Uhl\u00ed\u0159e (ilustrovanou Bitvou t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f z roku 1995), a snad Kova\u0159\u00edkov\u00fdm Slavkovem 1805, nevystihla dob\u0159e, o co p\u0159esn\u011b \u0161lo v p\u0159\u00edpad\u011b Lombar\u00e8sova objevu Napoleonovy ex-post u\u010din\u011bn\u00e9 zm\u011bny v p\u0159edbitevn\u00ed proklamaci k arm\u00e1d\u011b. Navzdory podlo\u017een\u00e9mu tvrzen\u00ed francouzsk\u00e9ho historika, kter\u00e9ho cituj\u00ed jak Uhl\u00ed\u0159 (alespo\u0148 tedy ve star\u0161\u00edm a obs\u00e1hlej\u0161\u00edm Slunci nad Slavkovem) tak Kova\u0159\u00edk, \u010dten\u00e1\u0159i autorka tvrd\u00ed, \u017ee Napoleon „spr\u00e1vn\u011b p\u0159edv\u00eddal rusko-rakousk\u00fd postup“.<\/p>\n
Nep\u0159edv\u00eddal ho pr\u00e1v\u011b v\u016fbec dob\u0159e. Dispozice, kter\u00e9 p\u0159ijal, mu ale umo\u017enily v ne\u010dekan\u00e9 situaci bitvu ust\u00e1t. Pro laika a civilistu je slo\u017eit\u00e9 pochopit rozd\u00edl mezi ob\u011bma verzemi proklamace, jak autorka tvrd\u00ed, pokud jej nevysv\u011btl\u00edme. Napoleon \u010dekal postup proti st\u0159edu sv\u00e9 linie (to jsou ony citovan\u00e9 „baterie“). Po bitv\u011b proklamaci upravil podle toho, o\u010d se skute\u010dn\u011b spojenci pokusili, toti\u017e o obchvat francouzsk\u00e9ho prav\u00e9ho k\u0159\u00eddla – p\u0159i\u010dem\u017e s\u00e1m nem\u011bl dost sil na to, aby napadl jejich boky oba, jak p\u016fvodn\u011b pl\u00e1noval. Ze sv\u00e9ho bitevn\u00edho pl\u00e1nu mohl prov\u00e9st jen zlomek, p\u0159i\u010dem\u017e rozhoduj\u00edc\u00ed f\u00e1ze bitvy neprob\u011bhla na Tu\u0159ansk\u00e9 planin\u011b, kde ji p\u0159edpokl\u00e1dal, ale na Prateck\u00fdch v\u00fd\u0161in\u00e1ch, kde v\u016fbec bojovat nezam\u00fd\u0161lel. Bitva se v\u016fbec nevyvinula tak, jak si ji p\u0159edstavoval. Co\u017e nen\u00ed nic mimo\u0159\u00e1dn\u00e9ho. V d\u011bjin\u00e1ch vojenstv\u00ed by byl takov\u00fd jev ostatn\u011b vz\u00e1cn\u00fd. Jen posta\u010d\u00ed nep\u0159istoupit na plody Napoleonovy dovedn\u00e9 propagandy a spolu s Lombar\u00e8sem mu p\u0159iznat z\u00e1sluhy za to, co skute\u010dn\u011b vykonal – nikoli za manipulativn\u00ed, legend\u00e1rn\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh p\u0159\u00edprav bitvy a nadp\u0159irozen\u00e9 v\u011b\u0161teck\u00e9 schopnosti.<\/p>\n
Zaujal m\u011b mezinadpis „Demokratick\u00e1 arm\u00e1da“ a n\u00e1leduj\u00edc\u00ed odstavce, kter\u00e9 jsou jakousi parafr\u00e1z\u00ed z\u00e1kladn\u00edch tez\u00ed o francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b roku 1805, kter\u00e1 upoutala nejednoho \u010dten\u00e1\u0159e Uhl\u00ed\u0159ova Slunce nad Slavkovem, a v m\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b i p\u0159isp\u011bla k hlub\u0161\u00edmu z\u00e1jmu o v\u011bc. Pon\u011bkud paradoxn\u011b, proto\u017ee ty teze jsou velmi zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed.<\/p>\n
Duchov\u00e9 demokratick\u00e9 arm\u00e1dy?<\/p>\n
„Po sv\u00fdch revolu\u010dn\u00edch p\u0159edch\u016fdc\u00edch zd\u011bdil Napoleon vojsko, v n\u011bm\u017e do jist\u00e9 m\u00edry st\u00e1le vl\u00e1dl revolu\u010dn\u00ed duch.“ Kdo byli tito p\u0159edch\u016fdci, jestli\u017ee nejproslulej\u0161\u00ed \u00fasp\u011bchy v \u010dele arm\u00e1d republiky za\u0159izoval gener\u00e1l Bonaparte a jestli\u017ee ve sv\u00e9 pozici c\u00edsa\u0159e a vrchn\u00edho velitele nem\u011bl p\u0159ed vznikem konzul\u00e1tu \u017e\u00e1dn\u00fd p\u0159edobraz? Je to jist\u011b jen ot\u00e1zka ne\u0161ikovn\u00e9 formulace; ale co ten duch s\u00e1m? Krotitelem duch\u016f je v tomto ohledu jin\u00fd francouzsk\u00fd vojensk\u00fd historik, Jean Colin. Ten ve sv\u00e9 pr\u00e1ci „Napoleonovo vojensk\u00e9 vzd\u011bl\u00e1n\u00ed“<\/a> p\u00ed\u0161e:<\/p>\n „N\u011bkte\u0159\u00ed historikov\u00e9 tedy prohla\u0161uj\u00ed, \u017ee ducha v\u00e1lky obrodila Francouzsk\u00e1 revoluce; spat\u0159uj\u00ed propast mezi v\u00e1lkami kr\u00e1lovsk\u00fdmi, veden\u00fdmi pro dobyt\u00ed n\u011bjak\u00e9ho m\u011bsta \u010di provincie, a v\u00e1lkou n\u00e1rodn\u00ed, je\u017e sm\u011b\u0159uje jen k pora\u017een\u00ed nep\u0159\u00edtele. (…) Odvrhn\u011bme tedy tuto rozd\u00edlnost mezi v\u00e1lkou kr\u00e1lovskou a v\u00e1lkou n\u00e1rodn\u00ed, je\u017e nebere v potaz ani zbran\u011b, ani komunika\u010dn\u00ed cesty, ani ve\u0159ejn\u00fd rozpo\u010det. T\u011bm, kdo tuto teorii zast\u00e1vaj\u00ed, je docela jedno, bijeme-li se p\u00edkami \u010di opakovac\u00edmi pu\u0161kami, pochodujeme-li bl\u00e1tiv\u00fdmi p\u011b\u0161inami nebo po dobr\u00fdch zpevn\u011bn\u00fdch cest\u00e1ch, jestli mohou st\u00e1ty vydr\u017eovat 200 d\u011bl \u010di 20 000; mor\u00e1ln\u00edmi silami lze v\u0161e vysv\u011btlit tak pohodln\u011b! My jsme naproti tomu p\u0159esv\u011bd\u010deni, \u017ee mor\u00e1ln\u00ed s\u00edly, jejich\u017e anal\u00fdza je v\u017edy v\u00e1gn\u00ed a nejist\u00e1, do v\u011bci maj\u00ed vstoupit a\u017e pot\u00e9, kdy vy\u010derp\u00e1me souhrn argument\u016f mo\u017en\u00e1 m\u00e9n\u011b vzne\u0161en\u00fdch, ale je\u017e maj\u00ed v\u00fdhodu v jistot\u011b.“<\/p>\n Arm\u00e1da bez tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku?<\/p>\n Ducha arm\u00e1dy rozhodn\u011b studujme a sna\u017eme se jej pochopit, ale nap\u0159ed je t\u0159eba porozum\u011bt str\u00e1nk\u00e1m m\u00e9n\u011b spiritu\u00e1ln\u00edm a m\u00e9n\u011b abstraktn\u00edm, proto\u017ee ty, a ne ideologick\u00e9 p\u0159edstavy, se p\u0159edev\u0161\u00edm v poli s nep\u0159\u00edtelem pom\u011b\u0159uj\u00ed. A proto tak\u00e9 nelze v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b pokra\u010dovat tvrzen\u00edm, \u017ee „voj\u00e1ci nem\u011bli tradi\u010dn\u00ed v\u00fdcvik, co\u017e zn\u00ed jako nev\u00fdhoda, ale v\u00fdhoda se z toho stala proto, \u017ee se v poli chovali jinak ne\u017e klasicky cvi\u010den\u00e9 mu\u017estvo.“<\/p>\n Autorka, kter\u00e9 je to jist\u011b obecn\u011b jedno a pro n\u00ed\u017e je cel\u00e9 t\u00e9ma margin\u00e1ln\u00ed, promine, ale jej\u00ed v\u00fdrok je absurdn\u00ed. Bez „tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku“ p\u0159ece nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se \u0161est set mu\u017e\u016f v \u010dase \u010d\u00e9 pohne sm\u011brem es. A to v efektivn\u00edch, \u00fa\u010dinn\u00fdch formac\u00edch, a\u0165 ji\u017e p\u011b\u0161ky, nebo v sedle. Bez „tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku“ nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee budou schopni nab\u00edt k\u0159esadlovou zbra\u0148, k \u010demu\u017e je t\u0159eba prov\u00e9st osmn\u00e1ct p\u0159edepsan\u00fdch pohyb\u016f (a jist\u011b je lze v r\u016fzn\u00fdch situac\u00edch prov\u00e1d\u011bt nikoli strojov\u011b p\u0159esn\u011b, le\u010d obej\u00edt se bez nich nelze). Bez „tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku“ nelze o\u010dek\u00e1vat, \u017ee se dragoun-odvedenec bude oh\u00e1n\u011bt sv\u00fdm pala\u0161em zp\u016fsobem, kter\u00fd bude nebezpe\u010dn\u011bj\u0161\u00ed protivn\u00edkovi ne\u017e vlastn\u00edmu koni. O u\u010den\u00e9 zbrani, d\u011blost\u0159electvu, a obsluze poln\u00edch kan\u00f3n\u016f a houfnic u\u017e v\u016fbec nen\u00ed t\u0159eba nic p\u0159ipom\u00ednat. Jak by nap\u0159\u00edklad voj\u00e1ci d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho tr\u00e9nu bez „tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku“ ovl\u00e1dli \u0161estisp\u0159e\u017e\u00ed a man\u00e9vrovali s bezm\u00e1la dvoutunovou dvan\u00e1ctiliberkou? T\u011b\u017eko, \u0159ekli bychom ve zkratce.<\/p>\n „Chovali se jinak ne\u017e klasicky vycvi\u010den\u00e9 mu\u017estvo.“ Pomineme-li, \u017ee v\u011bt\u0161inu mu\u017estva Velk\u00e9 arm\u00e1dy tvo\u0159ili nov\u00e1\u010dkov\u00e9 (u p\u011bchoty v t\u00e1borech na pob\u0159e\u017e\u00ed podle Alomberta s Colinem m\u011blo zku\u0161enost z p\u0159edchoz\u00edch ta\u017een\u00ed 43,5 % voj\u00e1k\u016f), a \u017ee tedy by bylo obt\u00ed\u017en\u00e9 p\u0159edstavit si, kde by se u takov\u00e9ho mu\u017estva m\u011bly vz\u00edt jak\u00e9 koncepce „chovat se jinak“, je t\u0159eba si uv\u011bdomit, jak tehdy boj prob\u00edhal a \u010d\u00edm se bojovalo. Voj\u00e1k byl, na specifick\u00e9 v\u00fdjimky, sou\u010d\u00e1st\u00ed sev\u0159en\u00e9 formace, kter\u00e1 dr\u017eela pohromad\u011b d\u00edky respektu v\u016f\u010di p\u0159edepsan\u00fdm mechanick\u00fdm z\u00e1sad\u00e1m. Na tento respekt dohl\u00ed\u017eeli podd\u016fstojn\u00edci a za\u017e\u00edt si nezbytn\u00e9 minim\u00e1ln\u00ed penzum t\u011bchto z\u00e1sad je hlavn\u00edm smyslem „tradi\u010dn\u00edho v\u00fdcviku“. Voj\u00e1k nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00fd prostor pro n\u011bjak\u00e9 jin\u00e9 chov\u00e1n\u00ed ne\u017e pro v\u00fdkon d\u016fstojn\u00edky vyslovovan\u00fdch povel\u016f. A v tomto smyslu je \u00fapln\u011b jedno, jestli to byly povely n\u011bmeck\u00e9, rusk\u00e9 nebo francouzsk\u00e9.<\/p>\n Nen\u00ed zde \u0159e\u010d, op\u011bt, o strojov\u00e9 p\u0159esnosti a bezchybnosti proveden\u00ed. O drilu, podle kter\u00e9ho cvi\u010dil svou p\u011bchotu Fridrich Velik\u00fd, a kter\u00fd se uk\u00e1zal b\u00fdt z hlediska v\u00e1le\u010dn\u00e9 praxe sp\u00ed\u0161e samo\u00fa\u010delnou kratochv\u00edl\u00ed a p\u00fdchou na efekt ne\u017e nezbytnost\u00ed. Ale a\u0165 ji\u017e v\u00fdcvik prob\u00edh\u00e1 podle jak\u00e9hokoli p\u0159\u00edstupu a jakoukoli metodou, z\u00e1kladn\u00edm v\u00fdsledkem je v\u017edy to, co pregnantn\u011b zformuloval gener\u00e1l Roguet: „Striktn\u00ed a doslovn\u00e9 prov\u00e1d\u011bn\u00ed teorie man\u00e9vr\u016f a obecn\u011b v\u0161ech vojensk\u00fdch\u00a0 p\u0159edpis\u016f, po\u0159\u00e1dek, jednotnost a p\u0159esnost pohyb\u016f sp\u00ed\u0161e ne\u017e jejich r\u016fznost\u00a0 a novost mus\u00ed arm\u00e1du v dob\u011b m\u00edru zaj\u00edmat po udr\u017eov\u00e1n\u00ed mor\u00e1lky a\u00a0 discipl\u00edny nejv\u00edce ze v\u0161eho. Jednotky veden\u00e9 podle t\u011bchto princip\u016f\u00a0 dok\u00e1\u017e\u00ed dlouhou dobu vzdorovat nepo\u0159\u00e1dku, t\u00e9to v\u011b\u010dn\u00e9 p\u0159\u00ed\u010din\u011b velk\u00fdch\u00a0 ne\u00fasp\u011bch\u016f; ve v\u00e1lce, kdy se ve\u0161ker\u00e9 vztahy rozvol\u0148uj\u00ed, tyto jednotky se\u00a0 dok\u00e1\u017e\u00ed dr\u017eet alespo\u0148 t\u011bch nejz\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00edch pravidel.“<\/p>\n Nez\u00e1vilost americk\u00fdch koloni\u00ed… a nov\u00e1 taktika u Slavkova?<\/p>\n „\u010c\u00e1st francouzsk\u00fdch bojovn\u00edk\u016f nav\u00edc z\u00edskala \u00fapln\u011b nov\u00e9 zku\u0161enosti v boj\u00edch za nez\u00e1vilost americk\u00fdch koloni\u00ed.“ Opravdu? A prof. Uhl\u00ed\u0159, aby to podtrhl: „Tak se vlastn\u011b z nouze zrodila nov\u00e1 taktika, zcela odli\u0161n\u00e1 od t\u00e9, kterou za\u017e\u00edvaly a\u017e dosud arm\u00e1dy star\u00e9ho feud\u00e1ln\u00edho sv\u011bta.“ – onou nouz\u00ed m\u00e1 tedy na mysli, co\u017e autorka vynechala, obdob\u00ed improvizac\u00ed v \u00favodu koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek, v letech 1792-1794, kdy francouzsk\u00e1 arm\u00e1da proch\u00e1z\u00ed zna\u010dnou prom\u011bnou jednak administrativn\u00ed, jednak bezprecedentn\u00edm n\u00e1r\u016fstem po\u010detn\u00edch stav\u016f a po\u010dtu jednotek v\u016fbec, a jednak se vypo\u0159\u00e1d\u00e1v\u00e1 s d\u016fsledky celospole\u010densk\u00fdch zm\u011bn v obdob\u00ed radik\u00e1ln\u00ed f\u00e1ze revoluce. Jen\u017ee…<\/p>\n Jen\u017ee tyto v\u00e1gn\u00ed formulace nemaj\u00ed \u017e\u00e1dn\u00fd skute\u010dn\u00fd obsah. Taktika bitevn\u00edho pole pro\u0161la od sedmilet\u00e9 v\u00e1lky ve Francii nep\u0159eru\u0161en\u00fdm v\u00fdvojem a ani revoluce na tom nic nezm\u011bnila, v\u00fdvoj pokra\u010doval – bez revoluce. Anom\u00e1lie, kter\u00e9 do arm\u00e1dy zkusmo n\u011bkte\u0159\u00ed nad\u0161enci cht\u011bli vn\u00e1\u0161et, se neosv\u011bd\u010dily (p\u011bchota vyzbrojen\u00e1 nouzov\u011b p\u00edkami, lehko-t\u011b\u017ek\u00e9 jezdectvo spojuj\u00edc\u00ed pru\u017enost lehk\u00e9ho a razanci t\u011b\u017ek\u00e9ho, apod.). Improvizace p\u0159i nasazen\u00ed batalion\u016f dobrovoln\u00edk\u016f velmi rychle ustoupila osv\u011bd\u010den\u00e9 pravidelnosti, proto\u017ee ta byla, nep\u0159ekvapiv\u011b, efektivn\u011bj\u0161\u00ed. Je t\u0159eba vn\u00edmat z\u00e1sadn\u00ed rozd\u00edl mezi mechanikou man\u00e9vr\u016f p\u011bchoty, jezdectva a d\u011blost\u0159electva, obsluhy a u\u017eit\u00ed zbran\u00ed, co\u017e jsou prvky, kter\u00e9 maj\u00ed sv\u00e1 pevn\u00e1 pravidla, bez kter\u00fdch se nelze obej\u00edt; a mezi t\u00edm, jak ke kombinaci jejich mo\u017enost\u00ed a celkov\u00e9ho vlivu ter\u00e9nu, v z\u00e1vislosti na vlastn\u00edm z\u00e1m\u011bru a reakc\u00edch a mo\u017enostech protivn\u00edka p\u0159istupuj\u00ed vel\u00edc\u00ed gener\u00e1lov\u00e9. Na \u00farovni z\u00e1kladn\u00edch taktick\u00fdch jednotek o n\u011bjak\u00e9 zm\u011bn\u011b v p\u0159\u00edstupu a nov\u00e9 taktice nelze hovo\u0159it. Osobit\u00fd p\u0159\u00edstup vojev\u016fdc\u016f od nejv\u00fd\u0161e postaven\u00e9ho po velitele brig\u00e1d je pak n\u011bco zcela jin\u00e9ho.<\/p>\n A Amerika? Kde by se m\u011blo vz\u00edt n\u00e1hle v roce 1805 zhmotn\u011bn\u00e9 jak\u00e9 ovoce zku\u0161enost\u00ed z konfliktu p\u0159elomu 70. a 80. let? \u010ctvrt stolet\u00ed p\u0159ed Slavkovem bojovalo v Americe proti Angli\u010dan\u016fm 5000 mu\u017e\u016f gener\u00e1la Rochambeau, pluky (nebo jejich \u010d\u00e1sti) Bourbonnois, Soissonnois, Saintonge, n\u011bmeck\u00fd Royal-Deux-Ponts, d\u011blost\u0159elci a \u017eenist\u00e9. Pozd\u011bji je pos\u00edlily pluky Agenois, Touraine a Gatinois divize mark\u00fdze Saint-Simona. Tedy sedm z v\u00edce ne\u017e stovky tehdy existuj\u00edc\u00edch pluk\u016f. V Americe budou nasazeny \u010dty\u0159i a\u017e p\u011bt let po vyd\u00e1n\u00ed modern\u00ed ordonance o v\u00fdcviku z 1. \u010dervna 1776, kter\u00e1 se od v roce 1805 platn\u00e9ho p\u0159edpisu z 1. srpna 1791 li\u0161\u00ed v n\u011bkolika podstatn\u00fdch n\u00e1le\u017eitostech, z nich\u017e ov\u0161em \u017e\u00e1dn\u00e1 nem\u00e1 a nem\u016f\u017ee m\u00edt ko\u0159eny v Americe ani n\u00e1znakem, a sou\u010dasn\u011b plat\u00ed, \u017ee i p\u011bchota man\u00e9vruj\u00edc\u00ed podle ordonance z roku 1776 by se na moravsk\u00fdch pol\u00edch mezi Brnem a Slavkovem rozhodn\u011b ve srovn\u00e1n\u00ed s rusk\u00fdmi a rakousk\u00fdmi prot\u011bj\u0161ky neztratila. Od koho by se v t\u00e9 Americe co a p\u0159edev\u0161\u00edm kte\u0159\u00ed francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci u\u010dili?<\/p>\n Obvyklou odpov\u011bd\u00ed je, \u017ee taktiku voln\u00fdch st\u0159elc\u016f, lehk\u00e9 p\u011bchoty. Opravdu ne. Jednak lehk\u00e1 p\u011bchota existuje (i) ve francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b stabiln\u011b i p\u0159ed americkou v\u00e1lkou za nez\u00e1vislost, jednak nezn\u00e1m nikoho, kdo by znal pramen t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se taktiky lehk\u00e9 p\u011bchoty, kter\u00fd by odkazoval pr\u00e1v\u011b na tento konflikt coby na zdroj n\u011bjak\u00fdch obecn\u011b aplikovateln\u00fdch a nov\u00fdch z\u00e1sad. Ani slovo v tomto sm\u011bru nev\u011bnuje v\u00e1lce za nez\u00e1vislost gener\u00e1l Duhesme, kdy\u017e publikuje sv\u016fj Pr\u00e9cis historique de l’infanterie l\u00e9g\u00e8re v roce 1806, ani Essai na stejn\u00e9 t\u00e9ma v roce 1814. Samotn\u00e1 ot\u00e1zka v\u00fdvoje taktiky lehk\u00e9 p\u011bchoty je slo\u017eit\u00e1, a tento v\u00fdvoj nen\u00ed jednozna\u010dn\u011b podchycen\u00fd obecn\u011b z\u00e1vazn\u00fdmi p\u0159edpisy a\u017e do roku 1831 (tj. p\u016fl stolet\u00ed po Rochambeauov\u011b vystoupen\u00ed v Americe).<\/p>\n Francouzk\u00e9 pluky odj\u00ed\u017ed\u011bly do Ameriky v\u00a0nov\u00e9 organizaci stanoven\u00e9 ordonanc\u00ed z\u00a025. b\u0159ezna 1776, a p\u0159i jejich druh\u00fdch batalionech byla ustavena tzv. mysliveck\u00e1 rota. V\u00a0tomto ohledu \u0161lo nepochybn\u011b o progres\u00edvn\u00ed prvek, kter\u00fd ov\u0161em nevznikl v\u00a0Americe. N\u00e1sledn\u011b bude 1. ledna 1791 opu\u0161t\u011bn, aby se p\u011bchota vr\u00e1tila k\u00a0p\u0159edchoz\u00ed praxi ad-hoc formov\u00e1n\u00ed vybran\u00fdch mu\u017e\u016f ke slu\u017eb\u011b tiraj\u00e9r\u016f, voln\u00fdch st\u0159elc\u016f, a to u \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty potrv\u00e1 a\u017e do vytvo\u0159en\u00ed volti\u017e\u00e9rsk\u00fdch rot v\u00a0pr\u016fb\u011bhu ta\u017een\u00ed roku 1805. Ani v\u00a0tom nelze spat\u0159ovat pra\u017e\u00e1dnou inspiraci ni\u010d\u00edm, co by se bylo odehr\u00e1lo v\u00a0Americe, n\u011bkdo si to pamatoval, a radil aplikovat. P\u0159\u00edm\u00e9 zku\u0161enosti z Ameriky vedly ve Francii k obnov\u011b sm\u00ed\u0161en\u00fdch lehk\u00fdch jednotek spojen\u00edm p\u011b\u0161\u00edch a j\u00edzdn\u00edch myslivc\u016f. Prvek tzv. mal\u00e9 v\u00e1lky, kter\u00fd se ale za koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek neosv\u011bd\u010dil a u Slavkova ani v jin\u00e9 gener\u00e1ln\u00ed bitv\u011b by beztak nem\u011bl \u017e\u00e1dn\u00e9 upot\u0159eben\u00ed.<\/p>\n V\u00fdznamn\u00e1 jm\u00e9na, kter\u00e1 se problematice nasazen\u00ed lehk\u00e9 p\u011bchoty a rozpt\u00fdlen\u00fdch st\u0159elc\u016f v\u011bnovala, a\u0165 u\u017e zm\u00edn\u011bn\u00fd Duhesme, mar\u0161\u00e1l Davout, gener\u00e1l Morand, gener\u00e1l Reille, v Americe nebyla, a \u017e\u00e1dn\u00e9 americk\u00e9 zku\u0161enosti nezmi\u0148uj\u00ed. V Americe v roli \u0161t\u00e1bn\u00edho d\u016fstojn\u00edka slou\u017eil budouc\u00ed Napoleon\u016fv n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu Louis-Alexandre Berthier. Nade v\u0161\u00ed pochybnost mu to p\u0159ineslo bohat\u00e9 zku\u0161enosti spjat\u00e9 se \u0161t\u00e1bn\u00ed slu\u017ebou v n\u00e1ro\u010dn\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch nejen z hlediska nezbytn\u00e9 spolupr\u00e1ce se spojeneckou arm\u00e1dou, a je jist\u00e9, \u017ee tyto zku\u0161enosti pozd\u011bji z\u00faro\u010dil p\u0159i dal\u0161\u00edm p\u016fsoben\u00ed. Ne\u0161lo ov\u0161em ani na tomto poli o nic nekonven\u010dn\u00edho \u010di ve specifick\u00e9m vztahu k americk\u00e9 v\u00e1lce nov\u00e1torsk\u00e9ho.<\/p>\n Na boji\u0161ti u Slavkova, ani jinde, nenajdeme ani novou, n\u00e1hle polibkem revolu\u010dn\u00edho ducha \u201edemokratick\u00e9 arm\u00e1dy\u201c vzniklou taktiku, ani taktiku inspirovanou americkou v\u00e1lkou za nez\u00e1vislost. Najdeme tam p\u0159\u00edklad nasazen\u00ed t\u0159\u00ed zbran\u00ed, kter\u00fd je veden z\u00e1sadami v\u00e1le\u010dn\u00e9ho um\u011bn\u00ed ve stavu, v\u00a0n\u011bm\u017e se toto um\u011bn\u00ed na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed nach\u00e1zelo, k\u00a0n\u011bmu\u017e v\u00a0jednotliv\u00fdch zem\u00edch dosp\u011blo. Pon\u011bkud paradoxn\u011b \u010dekaj\u00ed velk\u00e9 zm\u011bny ne revolu\u010dn\u00ed a progres\u00edvn\u00ed Francii, ale pora\u017een\u00e9 Rusko a Rakousko, kter\u00e9 sv\u00e9 syst\u00e9my mal\u00e9 taktiky z\u00e1sadn\u00edm zp\u016fsobem v\u00a0reakci na nov\u00e9 zku\u0161enosti p\u0159etvo\u0159\u00ed a zmodernizuj\u00ed. Rusov\u00e9 v\u00a0roce 1811 dokonce t\u00edm, \u017ee zcela p\u0159evezmou francouzsk\u00fd p\u0159edpis z\u00a0roku 1791. P\u0159esto jde o velmi d\u00edl\u010d\u00ed, technickou a z\u00a0obecn\u00e9ho hlediska m\u00e1lo v\u00fdznamnou zm\u011bnu. Mechanick\u00e9 z\u00e1sady mal\u00e9 taktiky je t\u0159eba ovl\u00e1dat a rozum\u011bt jim, ale jsou to \u201ejen\u201c nepostradateln\u00e9 n\u00e1stroje. Skute\u010dn\u00fd rozd\u00edl, kter\u00fd rozhoduje o v\u00fdsledku st\u0159etnut\u00ed, je t\u0159eba hledat v\u00a0hlav\u00e1ch gener\u00e1l\u016f, kte\u0159\u00ed dostupn\u00e9 prost\u0159edky kombinuj\u00ed.<\/p>\n Respekt p\u0159inesl v listopadu pon\u011bkud pro m\u011b ne\u010dekan\u011b speci\u00e1ln\u00ed \u010d\u00edslo v\u011bnovan\u00e9 „na\u0161im slavn\u00fdm bitv\u00e1m“ a mezi nimi bitv\u011b u Slavkova. N\u011bkolik m\u00edst zaslou\u017e\u00ed rozebrat – ne kv\u016fli \u010dl\u00e1nku v Respektu, ale proto\u017ee jde o zaj\u00edmav\u00e9, opakovan\u00e9 a nep\u0159esn\u00e9 teze t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se p\u011bchotn\u00ed taktiky p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":16512,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,14,142],"tags":[6284,5875,6285,5894,6283],"class_list":["post-16511","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-francouzska-armada","category-prubeh","tag-americka-valka-za-nezavislost","tag-bitva-u-slavkova","tag-dusan-uhlir","tag-lehka-pechota","tag-respekt"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16511","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16511"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16511\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":17027,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16511\/revisions\/17027"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/16512"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16511"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16511"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16511"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}\n