{"id":16910,"date":"2021-05-20T11:58:54","date_gmt":"2021-05-20T09:58:54","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=16910"},"modified":"2024-11-27T15:32:43","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:43","slug":"o-prekladu-vojenskych-terminu-i-nejsou-pusky-jako-pusky-a-neni-kopi-jako-pika","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/o-prekladu-vojenskych-terminu-i-nejsou-pusky-jako-pusky-a-neni-kopi-jako-pika\/","title":{"rendered":"O p\u0159ekladu vojensk\u00fdch term\u00edn\u016f I. &#8211; nejsou pu\u0161ky jako pu\u0161ky a nen\u00ed kop\u00ed jako p\u00edka"},"content":{"rendered":"<p style=\"text-align: justify\">Terminologie. P\u0159eklady dobov\u00fdch text\u016f, dobov\u00fdch v\u00fdraz\u016f nab\u00edzej\u00ed nevyhnuteln\u011b mnoh\u00e9 probl\u00e9my. Ty plynou z prost\u00e9ho faktu, \u017ee jednak se r\u016fzn\u00e9 jazyky vyv\u00edjely r\u016fzn\u011b, a jednak, specificky pro obdob\u00ed, kter\u00fdm se zde zab\u00fdv\u00e1me, tedy p\u0159elom 18. a 19. stolet\u00ed, se nelze dost dob\u0159e op\u0159\u00edt o na\u0161i \u010deskou terminologii. Proto\u017ee ozbrojen\u00e9 s\u00edly na na\u0161em \u00fazem\u00ed pou\u017e\u00edvaly p\u0159ednostn\u011b terminologii n\u011bmeckou, a proto\u017ee modern\u00ed \u010de\u0161tina se od t\u00e9 dobov\u00e9 li\u0161\u00ed v\u00edce ne\u017e modern\u00ed n\u011bm\u010dina nebo modern\u00ed francouz\u0161tina.<\/p>\n<p><a href=\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_.jpg\"><img loading=\"lazy\" decoding=\"async\" class=\"aligncenter size-large wp-image-16911\" src=\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-1024x838.jpg\" alt=\"\" width=\"584\" height=\"478\" srcset=\"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-1024x838.jpg 1024w, https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-150x123.jpg 150w, https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-300x246.jpg 300w, https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-768x628.jpg 768w, https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_-367x300.jpg 367w, https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/manuel.infanterie.pl1_.jpg 1767w\" sizes=\"auto, (max-width: 584px) 100vw, 584px\" \/><\/a><\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Nevyhnuteln\u00e9 probl\u00e9my vedou k nevyhnuteln\u00fdm pochybnostem a tak\u00e9 k r\u016fzn\u00fdm v\u00fdklad\u016fm. Pokus\u00edm se p\u0159edstavit jednoduch\u00e9 principy, kter\u00fdch se sna\u017e\u00edm p\u0159i psan\u00ed o vojenstv\u00ed doby koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek dr\u017eet j\u00e1. Prvn\u00edm z t\u011bchto princip\u016f je: \u0159\u00edkejte a pi\u0161te si to, jak chcete, ale terminologie mus\u00ed b\u00fdt jednozna\u010dn\u00e1, p\u0159\u00edpadn\u011b v\u00fdraz vysv\u011btlete v z\u00e1vorce \u010di pozn\u00e1mce. A tento princip nen\u00ed tot\u00e9\u017e jako anarchie \u010di sv\u00e9vole. Ka\u017ed\u00fd rychle a p\u0159irozen\u011b zjist\u00ed, \u017ee ozna\u010d\u00ed-li jednou ur\u010ditou v\u011bc nebo ur\u010dit\u00fd jev konkr\u00e9tn\u00edm slovem, a existuj\u00ed-li v\u011bci a jevy p\u0159\u00edbuzn\u00e9, ale odli\u0161n\u00e9, je t\u0159eba b\u00fdt v p\u0159\u00edstupu k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed &#8222;synonym&#8220; opatrn\u00fd, a celkov\u011b konzistentn\u00ed. U\u017e\u00edvan\u00e1 terminologie by m\u011bla m\u00edt logickou strukturu. Ji\u017e jen proto, aby nebylo t\u0159eba ji neust\u00e1le vysv\u011btlovat.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Dal\u0161\u00ed princip, kter\u00e9ho se sna\u017e\u00edm dr\u017eet, ale nikomu jej nevnucuji jako jedin\u00fd mo\u017en\u00fd nebo jedin\u00fd spr\u00e1vn\u00fd, je volit takov\u00e9 \u010desk\u00e9 term\u00edny, kter\u00e9 jsou svou etymologi\u00ed pokud mo\u017eno co nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u016fvodn\u00edmu v\u00fdrazu, v\u00a0ide\u00e1ln\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b i podobn\u011b zn\u011bj\u00ed. A existuj\u00ed samoz\u0159ejm\u011b v\u00fdjimky, kdy dojem, \u017ee ur\u010dit\u00fd v\u00fdraz je l\u00e9pe za\u017eit\u00fd, tento princip p\u0159ev\u00e1\u017e\u00ed. Zde u\u017e je v\u0161ak t\u0159eba uk\u00e1zat n\u011bkolik p\u0159\u00edklad\u016f. A v\u011bnovat se budeme n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm oblastem: paln\u00e9 a chladn\u00e9 zbran\u011b (nyn\u00ed), organizace ozbrojen\u00fdch sil, taktika a man\u00e9vry, uniformy a v\u00fdstroj a tak\u00e9 z\u00e1stav\u00e1m, tj. prapor\u016fm, praporc\u016fm, standart\u00e1m a prapork\u016fm, a orlic\u00edm nebo t\u0159eba neapolsk\u00fdm kon\u00edm (v dal\u0161\u00edch \u010d\u00e1stech).<\/p>\n<p style=\"text-align: center\">Paln\u00e9 zbran\u011b, aneb mu\u0161kety, pu\u0161ky, musketony, karabiny a rifle&#8230; co\u017ee?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">V podcastu o palebn\u00e9 s\u00edle p\u011bchoty &#8222;na\u0161\u00ed doby&#8220; zazn\u011bla definice hlavn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b p\u011bchoty. Pro \u00fa\u010dely diskuse (a pro sv\u00e9 \u00fa\u010dely obecn\u011b a dlouhodob\u011b) jsme si vymezili pojem &#8222;mu\u0161keta&#8220; jako term\u00edn, kter\u00fd chceme pou\u017e\u00edvat pro t\u011b\u017ek\u00e9, doutn\u00e1kov\u00fdm z\u00e1mkem opat\u0159en\u00e9 ru\u010dn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b 16. a 17. stolet\u00ed, zat\u00edmco dlouh\u00fdm k\u0159esadlov\u00fdm zbran\u00edm, kter\u00e9 p\u0159ich\u00e1zej\u00ed do v\u00fdzbroje evropsk\u00fdch arm\u00e1d koncem 17. stolet\u00ed, \u0159\u00edk\u00e1me &#8222;pu\u0161ky&#8220;. M\u00e1 to sv\u00e9 d\u016fvody, sv\u00e1 \u00faskal\u00ed a sv\u00e9 v\u00fdjimky.<\/p>\n<p style=\"text-align: center\"><span class=\"youtube\"><iframe loading=\"lazy\" src=\"https:\/\/www.youtube.com\/embed\/lSC-mQQAjwM\" allowfullscreen=\"\" height=\"480\" width=\"853\"><\/iframe><\/span><\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">P\u0159edn\u011b tedy d\u016fvody. M\u00fdm prim\u00e1rn\u00edm z\u00e1jmem je francouzsk\u00e1 vojensk\u00e1 historie, a nikdy se mi nepoda\u0159ilo p\u0159elo\u017eit v\u00fdraz &#8222;fusil d&#8217;infanterie&#8220; jako &#8222;p\u011bchotn\u00ed mu\u0161keta&#8220;, a douf\u00e1m, \u017ee se mi to nikdy tak\u00e9 nepoda\u0159\u00ed. Francouz\u0161tina rozli\u0161uje slova &#8222;mousquet&#8220; a &#8222;fusil&#8220; p\u0159esn\u011b tak, jak jsem uvedl v p\u0159edchoz\u00edm odstavci. A to nejen p\u0159i pojmenov\u00e1n\u00ed konkr\u00e9tn\u00edch typ\u016f zbran\u00ed a zbran\u00ed vzorov\u00fdch, co\u017e je z\u00e1sadn\u00ed, ale tak\u00e9 obecn\u011b. Slovn\u00edky Francouzsk\u00e9 akademie (dostupn\u00e9 v elektronick\u00e9 podob\u011b s u\u017eite\u010dn\u00fdm vyhled\u00e1v\u00e1n\u00edm <a href=\"https:\/\/portail.atilf.fr\/dictionnaires\/onelook.htm\">zde<\/a>) jsou ve sv\u00e9 definici slova &#8222;mousquet&#8220; jednozna\u010dn\u00e9: ve v\u0161ech vyd\u00e1n\u00edch je zm\u00edn\u011bn doutn\u00e1kov\u00fd z\u00e1mek (mousquet \u00e0 m\u00e8che), ve vyd\u00e1n\u00ed z let 1787-1788 p\u0159ib\u00fdv\u00e1 informace, \u017ee tyto zbran\u011b &#8222;se ji\u017e dlouho nepou\u017e\u00edvaj\u00ed&#8220; a v 6. vyd\u00e1n\u00ed (1832-1835) je explicitn\u011b uvedeno, \u017ee jde o zbran\u011b, kter\u00e9 byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny p\u0159ed pu\u0161kou, tedy p\u0159ed &#8222;fusil&#8220;.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">A v\u00fdraz &#8222;fusil&#8220;? Jeho p\u016fvodn\u00ed v\u00fdznam je oc\u00edlka, kus oceli, o kterou \u00faderem kamene k\u0159e\u0161eme jiskru. Tedy n\u00e1sledn\u011b logicky p\u0159eneseno na k\u0159esadlovou pu\u0161ku z trochu opa\u010dn\u00e9 strany ne\u017e na slovo &#8222;flinta&#8220;, kter\u00e9 odkazuje na onen k\u0159esac\u00ed k\u00e1men (Flint je n\u011bmecky pazourek, k\u0159esac\u00ed k\u00e1men, flintlock anglicky k\u0159esadlov\u00fd z\u00e1mek). A ji\u017e prvn\u00ed vyd\u00e1n\u00ed slovn\u00edku z roku 1694 p\u00ed\u0161e, \u017ee slovo &#8222;fusil&#8220; znamen\u00e1 tak\u00e9 &#8222;celou arkebuzu, m\u00e1-li oc\u00edlku&#8220; (l&#8217;arquebuse enti\u00e8re, quand elle est \u00e0 fusil). A arkebuza je takto obecn\u011b dlouh\u00e1 zbra\u0148 p\u0159i palb\u011b op\u0159en\u00e1 o rameno, ru\u010dnice.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">A zde bychom mohli narazit na rozd\u00edl mezi akrebuzou a mu\u0161ketou 16. a 17. stolet\u00ed, kdy slovem arkebuza rozum\u00edme zpravidla leh\u010d\u00ed zbra\u0148, \u010dasto s kole\u010dkov\u00fdm z\u00e1mkem. A tuto vlastnost, tedy relativn\u00ed lehkost, si s sebou nese i pozd\u011bji ve francouz\u0161tin\u011b, kdy se setk\u00e1v\u00e1me s v\u00fdrazem &#8222;aquebuse ray\u00e9e&#8220;, dr\u00e1\u017ekovan\u00e1 arkebuza, o n\u00ed\u017e bude \u0159e\u010d d\u00e1le.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">V roce 1717 je ve Francii zavedena prvn\u00ed vzorov\u00e1 p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ka, a ji\u017e d\u0159\u00edve jsou v\u0161echny k\u0159esadlov\u00e9 p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ky bez v\u00fdjimky &#8222;fusils d&#8217;infanterie&#8220;, a slovo p\u0159evzaly i pozd\u011bj\u0161\u00ed ru\u010dnice opat\u0159en\u00e9 perkusn\u00edmi z\u00e1mky, a v\u0161echny dal\u0161\u00ed syst\u00e9my p\u0159es opakovac\u00ed po automatick\u00e9 zbran\u011b dne\u0161n\u00edch dn\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Podobn\u011b n\u011bm\u010dina. V rakousk\u00e9 arm\u00e1d\u011b najdeme pro k\u0159esadlov\u00e9 ru\u010dnice v\u00fdrazy postupn\u011b dva. Prvn\u00edm je slovo &#8222;Flinte&#8220; (viz v\u00fd\u0161e), a od roku 1784 pak v\u00fdraz &#8222;Infanterie-Gewehr&#8220;. N\u011bm\u010dina p\u0159itom samoz\u0159ejm\u011b zn\u00e1 slovo &#8222;Muskete&#8220;, ale rovn\u011b\u017e jej pro pojmenov\u00e1n\u00ed vzorov\u00fdch p\u011bchotn\u00edch ru\u010dnic s k\u0159esadlov\u00fdm nebo perkusn\u00edm z\u00e1mkem nepou\u017e\u00edv\u00e1, a\u0165 u\u017e rakousk\u00fdch, prusk\u00fdch nebo jin\u00fdch. Na rozd\u00edl od francouz\u0161tiny se zde ov\u0161em v modern\u011bj\u0161\u00edch textech, a podobn\u011b jako v \u010de\u0161tin\u011b a p\u0159edev\u0161\u00edm angli\u010dtin\u011b, lze setkat s t\u00edmto v\u00fdrazem v roli obecn\u00e9ho pojmenov\u00e1n\u00ed ve smyslu &#8222;jednoranov\u00e1 p\u0159edovka&#8220;.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Angli\u010dtina vl\u00e1dne sv\u011btu a je marn\u00e9 proti tomu protestovat nebo se to sna\u017eit m\u011bnit. A v angli\u010dtin\u011b jsou jednoranov\u00e9 p\u0159edovky &#8222;muskets&#8220;, a maj\u00ed-li dr\u00e1\u017ekovanou hlave\u0148, jsou to &#8222;rifled muskets&#8220;, a p\u0159ekl\u00e1d\u00e1me-li anglick\u00e9 texty, a texty obecn\u011bj\u0161\u00ed povahy, nen\u00ed t\u0159eba se slova &#8222;mu\u0161keta&#8220; \u0161t\u00edtit ani v p\u0159\u00edpad\u011b k\u0159esadlov\u00fdch nebo perkusn\u00edch paln\u00fdch zbran\u00ed. A zejm\u00e9na ne, hovo\u0159\u00edme-li o vzorov\u00fdch zbran\u00edch britsk\u00e9 provenience, a p\u0159elo\u017eit &#8222;Brown Bess musket&#8220; jako &#8222;mu\u0161keta Brown Bess&#8220; je spr\u00e1vn\u011b ze v\u0161ech mysliteln\u00fdch \u00fahl\u016f pohledu. Z\u016fst\u00e1v\u00e1me-li ov\u0161em \u010dist\u011b na britsk\u00e9 \u010di americk\u00e9 p\u016fd\u011b.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Nenastane konec sv\u011bta, dopust\u00edme-li se na francouzsk\u00e9 p\u016fd\u011b v\u00fdrazu &#8222;p\u011bchotn\u00ed mu\u0161keta vz. 1777&#8220; &#8211; ale p\u0159evedeme-li jej zp\u011bt do francouz\u0161tiny na &#8222;mousquet d&#8217;infanterie M. 1777&#8220;, vytvo\u0159\u00edme nesmysln\u00fd term\u00edn, kter\u00e9mu sice ka\u017ed\u00fd porozum\u00ed, ale znalec nad n\u00edm zvedne obo\u010d\u00ed. A ve chv\u00edli, kdy budeme popisovat francouzskou p\u011bchotn\u00ed v\u00fdzbroj nap\u0159\u00ed\u010d stalet\u00edmi, ji\u017e bychom si nevysta\u010dili s p\u016fvodn\u00edmi v\u00fdrazy &#8222;mousquet&#8220; a &#8222;fusil&#8220;, ale museli bychom je dopl\u0148ovat jako &#8222;doutn\u00e1kov\u00e1 mu\u0161keta&#8220; a &#8222;k\u0159esadlov\u00e1 mu\u0161keta&#8220;. Sm\u011ble do toho, kdo to m\u00e1 za vhodn\u00e9. \u010cist\u00e1 pr\u00e1ce to nen\u00ed, proto\u017ee zp\u011btn\u011b p\u0159elo\u017eeno jde o &#8222;mousquet \u00e0 m\u00e8che&#8220; a &#8222;fusil \u00e0 silex&#8220;, kde silex je k\u0159esac\u00ed k\u00e1men, a v tomto b\u011b\u017en\u00e9m v\u00fdrazu se n\u00e1m tak se\u0161la oc\u00edlka s kamenem.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">P\u0159itom slovo &#8222;mu\u0161keta&#8220; nenajdeme ve vz\u00e1cn\u00fdch \u010desky psan\u00fdch textech v souvislosti s k\u0159esadlov\u00fdmi paln\u00fdmi zbran\u011bmi ani v dob\u011b, kdy tyto zbran\u011b tvo\u0159ily v\u00fdzbroj p\u011bchoty. Kdy\u017e je v Praze v roce 1826 vyd\u00e1na rukov\u011b\u0165 Cwi\u010denj o U\u017ejw\u00e1nj Zbran\u011b, gegj \u010d\u00e1stky, gegich \u010distotn\u00e9 chow\u00e1nj, a o n\u011bkter\u00fdch gin\u00fdch wog\u00e1ku pot\u0159ebn\u00fdch w\u011bcech w cjs. kr\u00e1l wogsku (https:\/\/www.primaplana.cz\/news\/cviceni-o-uzivani-zbrane-1826-\/), najdeme v n\u00ed pro n\u011bmeck\u00fd v\u00fdraz Gewehr \u010desk\u00fd ekvivalent pu\u0161ka, nebo dodnes u\u017e\u00edvan\u00fd slangov\u00fd &#8222;kver&#8220;, z\u0159ejm\u00e9ho p\u016fvodu. O mu\u0161ket\u011b v t\u011bchto souvislostech n\u011bkter\u00e9 \u010desk\u00e9 texty z\u0159ejm\u011b za\u010d\u00ednaj\u00ed hovo\u0159it a\u017e pod vlivem p\u0159eklad\u016f z angli\u010dtiny.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">A slovo pu\u0161ka se vzalo kde? Od 14. stolet\u00ed, a p\u016fvodn\u011b \u0161lo o palnou zbra\u0148 obecn\u011b, ru\u010dn\u00ed i d\u011blo. Podle Encyklopedie zbran\u00ed a zbroje Leonida K\u0159\u00ed\u017eka se za\u010d\u00edn\u00e1 u\u017e\u00edvat sp\u00ed\u0161e pro ru\u010dnice na p\u0159elomu 14. a 15. stolet\u00ed a mo\u017en\u00e1 je odvozeno od n\u011bmeck\u00e9ho slova B\u00fcchse (odsud &#8222;Arkebuse&#8220; a francouzsk\u00fd v\u00fdraz &#8222;arquebuse&#8220;).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">V z\u00e1sad\u011b skute\u010dn\u011b plat\u00ed &#8222;a\u0165 si ka\u017ed\u00fd p\u011bchotn\u00edm jednoranov\u00fdm p\u0159edovk\u00e1m \u0159\u00edk\u00e1, jak chce&#8220;; hlavn\u00ed d\u016fvod, pro\u010d chceme d\u00e1vat p\u0159ednost slovu pu\u0161ka p\u0159ed slovem mu\u0161keta v p\u0159\u00edpad\u011b k\u0159esadlov\u00fdch a perkusn\u00edch zbran\u00ed, je, \u017ee ofici\u00e1ln\u00ed n\u00e1zvy vzorov\u00fdch zbran\u00ed ve francouz\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b v\u00fdraz mu\u0161keta v jak\u00e9mkoli tvaru neobsahuj\u00ed.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">St\u0159eln\u00e9 zbran\u011b<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 30px\">Paln\u00e9 zbran\u011b<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 60px\">Ru\u010dnice, dlouh\u00e9 ru\u010dn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 90px\">Jednoranov\u00e9 p\u0159edovky s\u00a0hladkou hlavn\u00ed<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 120px\">(kole\u010dkov\u00e9) arkebuzy<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 120px\">(doutn\u00e1kov\u00e9) mu\u0161kety<\/p>\n<p style=\"text-align: justify;padding-left: 120px\">(k\u0159esadlov\u00e9 nebo perkusn\u00ed) pu\u0161ky<\/p>\n<p style=\"text-align: center\">A dal\u0161\u00ed ru\u010dn\u00ed paln\u00e9 zbran\u011b?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">&#8222;Probl\u00e9m&#8220; s angli\u010dtinou se p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed na ru\u010dnice s dr\u00e1\u017ekovan\u00fdm v\u00fdvrtem hlavn\u011b, je\u017e jsou zde &#8222;rifles&#8220;, tedy&#8230; &#8222;pu\u0161ky&#8220;, a to slovo se od dr\u00e1\u017ekovan\u00fdch ru\u010dnic s k\u0159esadlov\u00fdm z\u00e1mkem p\u0159eneslo na modern\u00ed zbran\u011b v\u0161ech postupn\u011b vyvinut\u00fdch syst\u00e9m\u016f podobn\u011b, jako francouzsk\u00e9 slovo &#8222;fusil&#8220; a n\u011bmeck\u00e9 slovo &#8222;Gewehr&#8220;. Kamenem \u00farazu je i zde ov\u0161em terminologie pro 18. a 19. stolet\u00ed. Francouzsk\u00e9 ru\u010dnice s k\u0159esadlov\u00fdm z\u00e1mkem a dr\u00e1\u017ekovanou hlavn\u00ed jsou naz\u00fdvan\u00e9 ve sv\u00e9 dob\u011b &#8222;dr\u00e1\u017ekovan\u00fdmi arkebuzami&#8220; (aquebuse ray\u00e9e), a prvn\u00ed takov\u00e9 vzorov\u00e9 vojensk\u00e9 zbran\u011b jsou pak &#8222;karabinami&#8220; (carabines). Jde o zbran\u011b zvan\u00e9 carabines de Verailles z roku 1793, pro p\u011bchotu a pro jezdectvo, a pozd\u011bji &#8222;carabine d&#8217;infanterie M. An 12&#8220;, p\u011bchotn\u00ed karabina vz. An 12, resp. 1803.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Rakousk\u00e1 p\u011bchota, resp. myslivci, u\u017e\u00edv\u00e1 zbra\u0148 shodn\u00fdch vlastnost\u00ed, a \u0159\u00edk\u00e1 jim mysliveck\u00fd \u0161tuc (J\u00e4ger-Stuzen). Slovo karabina (Karabiner) pak m\u00e1, podobn\u011b jako angli\u010dtina (carbine), pro zbran\u011b s hladk\u00fdm v\u00fdvrtem hlavn\u011b u\u017e\u00edvan\u00e9 jezdectvem. A t\u011bm zase Francouzi \u0159\u00edkaj\u00ed musketon (mousqueton).<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Je-li zcela na m\u00edst\u011b p\u0159elo\u017eit anglick\u00e9 slovo &#8222;rifle&#8220; jako pu\u0161ka, chceme pak i francouzsk\u00e9mu v\u00fdrazu &#8222;carabine&#8220; \u0159\u00edkat pu\u0161ka, a to p\u0159esto, \u017ee se t\u00edm dostaneme do z\u0159ejm\u00e9ho konfliktu s hlavn\u00ed zbran\u00ed p\u011bchoty, a a\u017e do zaveden\u00ed opakova\u010dek budeme muset vysv\u011btlovat rozd\u00edl mezi pu\u0161kou-karabinou a pu\u0161kou-mu\u0161ketou? A pro\u010d budeme francouzsk\u00e9 karabin\u011b \u0159\u00edkat pu\u0161ka, zat\u00edmco rakousk\u00e9 karabin\u011b budeme \u0159\u00edkat karabina, a karabina budeme asi pak tak\u00e9 \u0159\u00edkat francouzsk\u00e9mu musketonu? A to p\u0159esto, \u017ee n\u00e1s v\u00fdraz &#8222;carabine de cavalerie&#8220; p\u0159i zp\u011btn\u00e9m p\u0159ekladu nevyhnuteln\u011b p\u0159ivede nikoli k jezdeck\u00e9m musketonu, ale ke specifick\u00e9 zbrani s dr\u00e1\u017ekovanou hlavn\u00ed? D\u011bkuji, nechci.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">P\u0159i p\u0159ekladu t\u011bchto term\u00edn\u016f je nejjist\u011bj\u0161\u00ed cestou takov\u00e1, kter\u00e1 p\u0159i zp\u011btn\u00e9m p\u0159ekladu do p\u016fvodn\u00edho jazyka nepovede k podobn\u00fdm karambol\u016fm. Fusil je pu\u0161ka, carabine je karabina. Rakou\u0161t\u00ed dragouni voz\u00ed Karabiner f\u00fcr Dragoner (und K\u00fcrassiere), karabinu pro dragouny (a kyrysn\u00edky), francouz\u0161t\u00ed voz\u00ed fusil de dragons, dragounskou pu\u0161ku, a kyrysn\u00edci od roku 1812 musketony. Rifle je pu\u0161ka, musket je mu\u0161keta, carbine je karabina. Chceme-li pak ov\u0161em mluvit nap\u0159\u00edklad o v\u00fdvoji \u00fa\u010dinku palby p\u011bchoty od 17. do 19. stolet\u00ed, se slovem mu\u0161keta jako obecn\u00fdm pojmenov\u00e1n\u00edm jednodu\u0161e nevysta\u010d\u00edme, a p\u0159ipad\u00e1 mi zcela p\u0159irozen\u00e9 vn\u00edmat slovo mu\u0161keta jako t\u011b\u017ekou doutn\u00e1kovou zbra\u0148 a rozli\u0161it pu\u0161ky k\u0159esadlov\u00e9 a perkusn\u00ed, a posl\u00e9ze perkusn\u00ed s dr\u00e1\u017ekovan\u00fdm v\u00fdvrtem hlavn\u011b. A \u0159\u00edci, \u017ee Infanterie-Gewehr M 1854, neboli Lorenz-Gewehr, je &#8222;mu\u0161keta&#8220;, to si sp\u00ed\u0161e netroufnou ani Angli\u010dan\u00e9, kte\u0159\u00ed mluv\u00ed o &#8222;rifled musket&#8220;, nebo o &#8222;Lorenz rifle&#8220;.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Z\u00e1le\u017e\u00ed p\u0159irozen\u011b na tom, z jak\u00e9 pozice se na probl\u00e9m d\u00edv\u00e1me. Chceme-li, nebo mus\u00edme-li vych\u00e1zet p\u0159edev\u0161\u00edm z anglicky psan\u00fdch pramen\u016f, pak se n\u00e1m slovo &#8222;musket&#8220; jako souhrnn\u00e9 pojmenov\u00e1n\u00ed pro jednoranov\u00e9 p\u0159edovky vnucuje samo. V \u010desk\u00e9m a kontinent\u00e1ln\u00edm prost\u0159ed\u00ed bychom v\u0161ak m\u011bli br\u00e1t v\u00edce z\u0159etel na terminologii n\u011bmeckou i francouzskou. Nejde p\u0159itom o pokus &#8222;autoritativn\u011b definovat&#8220; v\u00fdraz; jde o vysv\u011btlen\u00ed, pro\u010d j\u00e1 (a kolegov\u00e9) vol\u00edme pr\u00e1v\u011b tento p\u0159\u00edstup. M\u00e1me ho jednodu\u0161e za spr\u00e1vn\u011bj\u0161\u00ed, snaz\u0161\u00ed i jist\u011bj\u0161\u00ed v okam\u017eiku, kdy \u010desk\u00e9 texty p\u0159ev\u00e1d\u00edme (zp\u011bt) do n\u011bm\u010diny nebo francouz\u0161tiny. Chce-li kdo p\u0159ekl\u00e1dat slovo fusil jako mu\u0161keta, a to stejn\u011b jako slovo mousquet, sm\u011ble do toho. Jeho texty pak budou o n\u011bco m\u00e9n\u011b srozumiteln\u00e9, ne\u017e co jsem pr\u00e1v\u011b vytvo\u0159il zde. A to je co \u0159\u00edci.<\/p>\n<p style=\"text-align: center\">Chladn\u00e9 zbran\u011b, aneb \u0161avle a rovn\u00e9 \u0161avle&#8230; co\u017ee?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Hlavn\u00ed zbran\u00ed kavalerie je \u0161avle, sabre francouzsky \u010di anglicky, S\u00e4bel n\u011bmecky, a pod t\u00edm slovem si p\u0159edstav\u00edme zbra\u0148 s dlouhou, zak\u0159ivenou a jednostrann\u011b brou\u0161enou \u010depel\u00ed. Ov\u0161em t\u011b\u017ek\u00e1 kavalerie (a nejen, viz rakou\u0161t\u00ed \u0161vali\u0161\u00e9\u0159i) byla vyzbrojena pala\u0161em. N\u011bmecky Pallasch, s ma\u010farsk\u00e9ho &#8222;pallos&#8220;, zbra\u0148 s rovnou \u010depel\u00ed, brou\u0161enou jednostrann\u011b i oboustrann\u011b, kter\u00e9 Francouzi \u0159\u00edkaj\u00ed &#8222;sabre droit&#8220;, tedy &#8222;rovn\u00e1 \u0161avle&#8220;, p\u0159\u00edpadn\u011b &#8222;sabre de grosse cavalerie&#8220;, tedy &#8222;\u0161avle t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva&#8220;, ale tak\u00e9 &#8222;sabre de dragons&#8220;, tedy dragounsk\u00e1 \u0161avle, a Angli\u010dan\u00e9 zpravidla rovn\u011b\u017e &#8222;sabre&#8220; s dodatkem &#8222;straight-edged&#8220;, n\u011bkdy t\u0159eba &#8222;heavy cavalry sword&#8220; jako &#8222;me\u010d t\u011b\u017ek\u00e9ho jezdectva&#8220;. A pozor na slovo me\u010d, proto\u017ee francouzsky zn\u00ed \u00e9p\u00e9e, a v\u00a0na\u0161\u00ed dob\u0159e, tj. 18. a 19. stolet\u00ed znamen\u00e1 kord\u00edk, resp. pro jinou chladnou pobo\u010dn\u00ed zbra\u0148 se neu\u017e\u00edv\u00e1.<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">V \u010de\u0161tin\u011b je to jednoduch\u00e9, slovo pala\u0161 je za\u017eit\u00e9 a jednozna\u010dn\u00e9 a jeho u\u017eit\u00ed pro se\u010dn\u00e9 a bodn\u00e9 zbran\u011b s rovnou \u010depel\u00ed v\u016fbec nic nebr\u00e1n\u00ed. Pozor je t\u0159eba d\u00e1vat nap\u0159\u00edklad na francouzsk\u00e9 t\u011b\u017ek\u00e9 jezdeck\u00e9 \u0161avle &#8222;\u00e0 la Montmorency&#8220; z v\u00fdzbroje j\u00edzdn\u00edch karabin\u00edk\u016f, \u010detn\u00edk\u016f nebo gran\u00e1tn\u00edk\u016f, kter\u00e9 maj\u00ed \u010depel zak\u0159ivenou a nejsou tedy pala\u0161em. P\u0159i p\u0159ekladu francouzsk\u00fdch v\u00fdraz\u016f p\u0159esto m\u016f\u017ee doj\u00edt k ur\u010dit\u00e9mu probl\u00e9mu. Pou\u017eijeme-li slovo &#8222;pala\u0161&#8220;, m\u016f\u017eeme p\u0159i p\u0159ekladu do francouz\u0161tiny narazit na relativn\u011b modern\u00ed v\u00fdraz &#8222;latte&#8220;, kter\u00fd se ve Slovn\u00edku Francouzsk\u00e9 akademie objevuje v 8. vyd\u00e1n\u00ed (1932-1935), a znamen\u00e1 &#8222;velkou \u0161avli jezdectva, rovnou a \u0161irokou&#8220; &#8211; jde o v\u00fdraz v dob\u011b, kter\u00e9 se v\u011bnujeme, neu\u017e\u00edvan\u00fd.<\/p>\n<p style=\"text-align: center\">A kop\u00ed? Nebo p\u00edky?<\/p>\n<p style=\"text-align: justify\">Kop\u00ed za\u017eilo b\u011bhem koali\u010dn\u00edch v\u00e1lek ur\u010ditou renesanci. Lance francouzsky \u010di anglicky, Lanze n\u011bmecky. Etymologicky odkazuje na p\u016fvodn\u00ed zp\u016fsob pou\u017eit\u00ed zejm\u00e9na p\u0159i lovu &#8211; jde o zbra\u0148 vrhac\u00ed (nap\u0159. ve francouz\u0161tin\u011b &#8222;lancer&#8220; &#8211; vrhat, h\u00e1zet). Jezdec m\u016f\u017ee sv\u00e9 kop\u00ed jist\u011b rovn\u011b\u017e proti nep\u0159\u00edteli vrhnout, a p\u0159\u00edklady existuj\u00ed, ale prim\u00e1rn\u011b jde (v ruk\u00e1ch zku\u0161en\u00e9ho a dob\u0159e vycvi\u010den\u00e9ho) jezdce o mimo\u0159\u00e1dn\u011b efektivn\u00ed zbra\u0148 bodnou a velmi \u00fa\u010dinnou p\u0159edev\u0161\u00edm pro boj jezdectva s jezdectvem. A je-li kopin\u00edk v na\u0161\u00ed dob\u011b jezdcem, o stolet\u00ed d\u0159\u00edve piken\u00fdr je p\u011b\u0161\u00e1kem, a p\u00edka (pique, pike, Spie\u00df) je dlouhou p\u011bchotn\u00ed zbran\u00ed. Ov\u0161em ru\u0161tina \u0159\u00edk\u00e1 slovem \u043f\u0438\u043a\u0430 i zbran\u00edm jezdeck\u00fdm v ruk\u00e1ch hul\u00e1n\u016f nebo koz\u00e1k\u016f, a v p\u0159\u00edpad\u011b rusk\u00e9ho jezdectva tedy v\u00fdraz p\u00edka nelze pova\u017eovat za nevhodn\u00fd, jakkoli z obecn\u00e9ho hlediska m\u016f\u017ee b\u00fdt zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed. Proto\u017ee jde o zbra\u0148 &#8222;polskou&#8220;, pak polsk\u00fd v\u00fdraz &#8222;kopia&#8220; m\u016f\u017ee b\u00fdt ur\u010duj\u00edc\u00ed i pro \u010de\u0161tinu. A v\u00edte, jak \u0159\u00edkaj\u00ed v\u00a0Polsku p\u011bchotn\u00ed pu\u0161ce vz. 1777? Karabin. A musketon\/karabina je karabinek. Pu\u0161ti\u010dka? Mu\u0161ketka? Je to radost.<\/p>\n<hr \/>\n<ul>\n<li><a href=\"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/francouzske-polske-nemecke-anglicke-ceske-povely-predpisu-z-1-srpna-1791\/\">Francouzsk\u00e9, polsk\u00e9, n\u011bmeck\u00e9, anglick\u00e9 a \u010desk\u00e9 povely p\u0159edpisu z 1. srpna 1791<\/a><\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>Terminologie. P\u0159eklady dobov\u00fdch text\u016f, dobov\u00fdch v\u00fdraz\u016f nab\u00edzej\u00ed nevyhnuteln\u011b mnoh\u00e9 probl\u00e9my. Ty plynou z prost\u00e9ho faktu, \u017ee jednak se r\u016fzn\u00e9 jazyky vyv\u00edjely r\u016fzn\u011b, a jednak, specificky pro obdob\u00ed, kter\u00fdm se zde zab\u00fdv\u00e1me, tedy p\u0159elom 18. a 19. stolet\u00ed, se nelze dost dob\u0159e op\u0159\u00edt o na\u0161i \u010deskou terminologii. Proto\u017ee ozbrojen\u00e9 s\u00edly na na\u0161em \u00fazem\u00ed pou\u017e\u00edvaly p\u0159ednostn\u011b terminologii n\u011bmeckou, a proto\u017ee modern\u00ed \u010de\u0161tina se od t\u00e9 dobov\u00e9 li\u0161\u00ed v\u00edce ne\u017e modern\u00ed n\u011bm\u010dina nebo modern\u00ed francouz\u0161tina.<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":16911,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,94],"tags":[6329,6325,6328,6326,6327],"class_list":["post-16910","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-vojenska-historie","tag-muskety","tag-preklady","tag-pusky","tag-terminologie","tag-zbrane"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16910","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16910"}],"version-history":[{"count":5,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16910\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":16984,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16910\/revisions\/16984"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/16911"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16910"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16910"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16910"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}