![\"\"](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-content\/uploads\/sites\/3\/tiraj\u00e9r.jpg\")
<\/a><\/p>\nHodnostn\u00ed stupn\u011b lze rozd\u011blit do p\u011bti z\u00e1kladn\u00edch kategori\u00ed: mu\u017estvo (troupe, tedy bez hodnostn\u00edho stupn\u011b), podd\u016fstojn\u00edci (sous-officiers), ni\u017e\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edci (officiers subalternes), vy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edci (officiers sup\u00e9rieurs) a gener\u00e1lov\u00e9 (officiers g\u00e9n\u00e9raux). Za\u010dn\u011bme s p\u0159\u00edklady p\u011bkn\u011b zespodu. Ve francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b doby, kter\u00e1 n\u00e1s zaj\u00edm\u00e1, tedy p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed, jsou \u0159adov\u00ed voj\u00e1ci voj\u00e1ky bez hodnostn\u00edho stupn\u011b, sans grade, non-grad\u00e9. A t\u011bm se budeme v\u011bnovat nyn\u00ed.<\/p>\n
Takov\u00fd \u0159adov\u00fd voj\u00e1k bez hodnosti byl naz\u00fdv\u00e1n\/oslovov\u00e1n v\u00fdrazem odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm specializaci jeho jednotky, abychom tak \u0159ekli, a francouz\u0161tina nepou\u017e\u00edv\u00e1 ekvivalent rakousk\u00e9ho v\u00fdrazu Gemeiner, neboli „prost\u00fd“, kter\u00fd lze u\u017e\u00edt u v\u0161ech zbran\u00ed (snad obecn\u011b simple soldat, prost\u00fd voj\u00e1k). \u0158adov\u00ed voj\u00e1ci bez hodnosti obecn\u011b byli hommes de troupe (a nechceme to p\u0159ekl\u00e1dat jako „mu\u017ei mu\u017estva“, posta\u010d\u00ed n\u00e1m „mu\u017estvo“), anglicky by byli rank-and-file („\u0159ad a z\u00e1stup“). U \u0159adov\u00e9 p\u011bchoty tedy mohl b\u00fdt fyzil\u00edrem, gran\u00e1tn\u00edkem, nebo volti\u017e\u00e9rem. Francouzsk\u00e9 slovo „fusilier“ lze jist\u011b p\u0159elo\u017eit i jako „st\u0159elec“ a hovo\u0159it pak nap\u0159\u00edklad nikoli o „fyzil\u00edrsk\u00fdch“, ale o „st\u0159eleck\u00fdch rot\u00e1ch“. Nicm\u00e9n\u011b za vhodn\u00e9 m\u00e1m dr\u017eet se ji\u017e d\u0159\u00edve zm\u00edn\u011bn\u00e9ho principu p\u0159ekl\u00e1dat (mimo beletrii) tyto (nejen) vojensk\u00e9 term\u00edny zp\u016fsobem, kter\u00fd co nejsn\u00e1ze a na prvn\u00ed pohled dovoluje zp\u011btn\u00fd p\u0159eklad do p\u016fvodn\u00edho jazyka (kde to jen trochu jde).<\/p>\n
U lehk\u00e9 p\u011bchoty to bude rovn\u011b\u017e fyzil\u00edr, p\u0159\u00edpadn\u011b myslivec (chasseur), karabin\u00edk a op\u011bt volti\u017e\u00e9r, a u n\u011bkter\u00fdch cizineck\u00fdch nebo gardov\u00fdch jednotek tak\u00e9 tiraj\u00e9r (tirailleur), co\u017e lze v literatu\u0159e vid\u011bt tak\u00e9 jako jak\u00fdsi kompromisn\u00ed \u010desko-francouzsk\u00fd hybrid „tiraill\u00e9r“ (v n\u011bm\u017e nazna\u010dujeme, nep\u0159esnou, v\u00fdslovnost koncovky -eur a p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1me znalost v\u00fdslovnosti z\u00e1pisu aill). Zde nastupuje jin\u00fd zm\u00edn\u011bn\u00fd princip: pot\u0159eba b\u00fdt konzistentn\u00ed. Pokud m\u00edsto po\u010de\u0161t\u011bl\u00e9ho v\u00fdrazu „volti\u017e\u00e9r“ budeme „\u010desky“ ps\u00e1t „voltigeur“ a t\u0159eba v mno\u017en\u00e9m \u010d\u00edsle „voltigeu\u0159i“ nebo v jin\u00fdch tvarech „voltigeursk\u00e1 rota“ apod., m\u011bli bychom z\u0159ejm\u011b z\u016fstat tak\u00e9 u „tirailleura“ a „tirailleursk\u00e9ho pluku“. Pokud pro pozd\u011bj\u0161\u00ed dobu p\u0159elo\u017e\u00edme v\u00fdraz „Tirailleurs s\u00e9n\u00e9galais“ jako „Senegal\u0161t\u00ed st\u0159elci“, m\u016f\u017eeme p\u0159i nekonzistentn\u00edm p\u0159\u00edstupu dostat zp\u00e1tky „Fusiliers s\u00e9n\u00e9galais“, co\u017e nechceme, nicm\u00e9n\u011b obecn\u011b p\u0159elo\u017eit slovo tirailleur jako st\u0159elec samoz\u0159ejm\u011b lze.<\/p>\n
A m\u00edrn\u00e1 odbo\u010dka do p\u0159\u00ed\u0161t\u00ed kapitoly: slovo tiraj\u00e9r m\u00e1 krom\u011b v\u00fdznamu ve smyslu pojmenov\u00e1n\u00ed konkr\u00e9tn\u00edho druhu francouzsk\u00e9 p\u011bchoty v r\u016fzn\u00fdch obdob\u00edch tak\u00e9 v\u00fdznam spjat\u00fd se zp\u016fsobem boje t\u011bchto tiraj\u00e9r\u016f, takto voln\u00fdch st\u0159elc\u016f. Slovo tirailleur samotn\u00e9 je odvozen\u00e9 od slovesa tirailler, a to Slovn\u00edk Francouzsk\u00e9 akademie z roku 1762 vysv\u011btluje jako „st\u0159\u00edlet palnou zbran\u00ed \u0161patn\u011b a \u010dasto“ a v 6. vyd\u00e1n\u00ed (1832-35) pak p\u0159id\u00e1v\u00e1 tak\u00e9 od skute\u010dn\u00e9ho zp\u016fsobu nasazen\u00ed odvozen\u00fd v\u00fdznam: „akce voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed rozpt\u00fdlen\u00ed p\u0159ed kolonou zahajuj\u00ed \u00fatok nepravidelnou a volnou palbou.“<\/p>\n
Je to trochu paradoxn\u00ed, proto\u017ee efektivn\u00ed nasazen\u00ed tiraj\u00e9r\u016f vy\u017eaduje naopak st\u0159elce dobr\u00e9, a palba tiraj\u00e9r\u016f byla mnoha praktiky i teoretiky soudob\u00e9ho vojenstv\u00ed pova\u017eov\u00e1na za nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed, nejefektivn\u011bj\u0161\u00ed. Francouzsk\u00e9mu v\u00fdrazu tirailleur takto v angli\u010dtin\u011b odpov\u00edd\u00e1 v\u00fdraz skirmisher, a n\u011bm\u010dina p\u0159eb\u00edr\u00e1 francouzsk\u00fd v\u00fdraz, p\u0159\u00edpadn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1 slovo Pl\u00e4nker, je\u017e m\u00e1 mo\u017en\u00e1 tak\u00e9 francouzsk\u00fd p\u016fvod, minim\u00e1ln\u011b podobn\u011b zn\u00ed, a sice ve slov\u011b flanqueur, kter\u00e9 obsahuje ko\u0159en flanc, tedy bok. A rozd\u00edl mezi tiraj\u00e9rem a flank\u00e9rem, kter\u00fd ve francouz\u0161tin\u011b existuje, spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee slovo tiraj\u00e9r je jednak obecn\u011bj\u0161\u00ed, jednak u\u017e\u00edvan\u00e9 pro voj\u00e1ky nasazen\u00e9 na \u010dele \u010di v t\u00fdlu hlavn\u00ed formace, zat\u00edmco flank\u00e9\u0159i jsou tiraj\u00e9\u0159i, kte\u0159\u00ed kryj\u00ed jej\u00ed bok (a kr\u00e1tkou dobu existuj\u00ed v Napoleonov\u011b gard\u011b tak\u00e9 dva pluky flank\u00e9r\u016f, kter\u00e9 se ov\u0161em nespecializuj\u00ed na kryt\u00ed n\u011bjak\u00fdch bok\u016f – jde sp\u00ed\u0161e o snahu rozli\u0161ovat r\u016fzn\u00e9 formace r\u016fzn\u00e9ho p\u016fvodu a podporovat jejich esprit de corps, ducha pospolitosti). P\u0159itom n\u011bmeck\u00fd v\u00fdraz „Pl\u00e4nker“ se ke kryt\u00ed boku formace ji\u017e p\u0159\u00edsn\u011b nev\u00e1\u017ee a nap\u0159\u00edklad slovo „Plankelei“ znamen\u00e1 p\u0159est\u0159elka \u010di \u0161arv\u00e1tka, a odsud se lze dostat k (ve vojenstv\u00ed nepou\u017e\u00edvan\u00e9mu) francouzsk\u00e9mu v\u00fdrazu „escarmoucheur“, v n\u011bm\u017e bystr\u00e9 ucho zachyt\u00ed p\u0159\u00edbuznost se zm\u00edn\u011bn\u00fdm anglick\u00fdm slovem „skrimisher“, „escarmouche“, „skirmish“.<\/p>\n
V \u010desk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed se lze setkat s r\u016fzn\u00fdmi synonymy pro v\u00fdraz tiraj\u00e9r. Voln\u00fd st\u0159elec i libozvu\u010dn\u00e9 harcovn\u00edk. Harc je star\u00e9 \u010desk\u00e9 slovo znamenaj\u00edc\u00ed rychl\u00fd v\u00fdpad a op\u011bt nap\u0159\u00edklad poty\u010dku \u010di \u0161arv\u00e1tku, a slovo harcovn\u00edk jako takov\u00e9 skv\u011ble odpov\u00edd\u00e1 anglick\u00e9mu slovu skirmisher. Tiraj\u00e9\u0159i harcuj\u00ed, harcovn\u00edci bojuj\u00ed ve voln\u00e9 sestav\u011b. Nejen mar\u0161\u00e1l Mo\u0159ic Sask\u00fd \u0159\u00edkal tiraj\u00e9r\u016fm „ztracen\u00e9 d\u011bti“ (enfants perdus).<\/p>\n
Vr\u00e1t\u00edme-li se k term\u00edn\u016fm u\u017e\u00edvan\u00fdm pro francouzsk\u00e9 voj\u00e1ky bez hodnosti, podle specializace najdeme jen u p\u011bchoty tak\u00e9 nap\u0159\u00edklad sap\u00e9ra (sapeur), buben\u00edka (tambour), m\u016f\u017eeme naj\u00edt i pi\u0161tce (fifre) – tedy v dob\u011b, kdy pro n\u011b existuje tabulkov\u00e9 m\u00edsto v ka\u017ed\u00e9 rot\u011b (v pr\u016fb\u011bhu 18. stolet\u00ed). U volti\u017e\u00e9r\u016f, a je trochu s podivem, \u017ee nikoli kdykoli d\u0159\u00edve u myslivc\u016f, najdeme korneta (cornet), tj. truba\u010de na mal\u00fd lesn\u00ed roh (cor de chasse). Buben\u00edci (a pi\u0161tci) a korneti (a truba\u010di u jezdectva) nejsou „hudebn\u00edky“ (musicien), ale signalisty, kte\u0159\u00ed sice mohou spolu s hudebn\u00edky hr\u00e1t hudbu, ale jejich hlavn\u00edm smyslem je hr\u00e1t p\u0159edepsan\u00e9 i nep\u0159edepsan\u00e9 bubenick\u00e9 baterie (batterie de tambour) \u010di truba\u010dsk\u00e9 sign\u00e1ly (sonnerie) a vyluzovat tzv. bruit de guerre, v\u00e1le\u010dn\u00fd lomoz.<\/p>\n
Podobn\u011b to funguje u jezdectva, kde je \u0159adov\u00fd voj\u00e1k kyrysn\u00edkem, karabin\u00edkem, dragounem, husarem, j\u00edzdn\u00edm myslivcem, \u0161vali\u0161\u00e9rem… \u00e0 propos, chevau-l\u00e9ger. Cheval, k\u016f\u0148, l\u00e9ger, lehk\u00fd. Ov\u0161em pozor, od z\u0159\u00edzen\u00ed \u0159adov\u00fdch pluk\u016f \u0161vali\u0161\u00e9r\u016f-kopin\u00edk\u016f z vybran\u00fdch pluk\u016f dragounsk\u00fdch jde o \u0159adov\u00e9 \u010di st\u0159edn\u00ed jezdectvo, nikoli ve francouzsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b o jezdectvo lehk\u00e9. Tedy \u0161vali\u0161\u00e9r, p\u0159\u00edpadn\u011b \u0161vali\u0161\u00e9r-kopin\u00edk, \u0161vali\u0161\u00e9r-karabin\u00edk, nebo jen kopin\u00edk (lancier).<\/p>\n
Ur\u010dit\u00fdm probl\u00e9mem u jezdectva jsou tradi\u010dn\u00ed tzv. r\u00e9giments de cavalerie, tedy jezdeck\u00e9 pluky v u\u017e\u0161\u00edm v\u00fdznamu pluky t\u011b\u017ek\u00e9ho, bitevn\u00edho jezdectva, jak existovaly v kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a v arm\u00e1d\u011b Francouzsk\u00e9 republiky, a je\u017e budou v letech 1801-1803 postupn\u011b reorganizov\u00e1ny jako kyrysnick\u00e9, nebo dragounsk\u00e9. Probl\u00e9mem proto, \u017ee jezdectvem, cavalerie, v dob\u011b jejich existence rozum\u00edme pr\u00e1v\u011b je jako jednu ze slo\u017eek tzv. j\u00edzdn\u00edch jednotek, troupes \u00e0 cheval, a voj\u00e1k bez hodnosti je zde jezdcem, cavalier.<\/p>\n
U d\u011blost\u0159electva vid\u00edme kanon\u00fdry (canonnier), a to ve dvou t\u0159\u00edd\u00e1ch (co\u017e st\u00e1le nejsou hodnostn\u00ed stupn\u011b), a nechceme jim \u0159\u00edkat „d\u011blost\u0159elec“, proto\u017ee artilleur (jemu\u017e navzdory v\u00fdrazu tiraj\u00e9r nechceme \u0159\u00edkat artij\u00e9r) je jak\u00fdkoli p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho sboru, v\u010detn\u011b nejen p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edk\u016f p\u011b\u0161\u00edch i j\u00edzdn\u00edch d\u011blost\u0159eleck\u00fdch pluk\u016f, ale tak\u00e9 ponton\u00fdr\u016f (pontonnier), zbroj\u00ed\u0159\u016f (armurier), kanon\u00fdr\u016f pob\u0159e\u017en\u00ed str\u00e1\u017ee (canonnier garde-c\u00f4te) a pos\u00e1dkov\u00fdch kanon\u00fdr\u016f (canonnier s\u00e9dentaire), a tak\u00e9 tzv. ouvriers d’artillerie, tedy voj\u00e1k\u016f pracovn\u00edch rot d\u011blost\u0159electva (slovo „d\u011bln\u00edk“ mi zde nejde p\u0159es prsty), a tak\u00e9 voj\u00e1k\u016f d\u011blost\u0159eleck\u00e9ho tr\u00e9nu (soldat du train d’artillerie).<\/p>\n
Po ur\u010ditou kr\u00e1tkou dobu existuje p\u0159itom b\u011bhem revolu\u010dn\u00edch v\u00e1lek u p\u011bchoty i u jezdectva voj\u00e1k bez hodnosti, kter\u00fd je p\u0159itom nad\u0159\u00edzen\u00fdm ostatn\u00edm voj\u00e1k\u016fm bez hodnosti sv\u00e9ho dru\u017estva. Jde o tzv. appoint\u00e9 (od slova appointement, slu\u017en\u00e9). Post zanik\u00e1 v roce 1793. Nen\u00ed podd\u016fstojn\u00edkem, ale zastupuje kapr\u00e1la \u010di brigad\u00fdra v jeho nep\u0159\u00edtomnosti, jde o slu\u017eebn\u011b nejstar\u0161\u00edho voj\u00e1ka dru\u017estva, budouc\u00edho kapr\u00e1la, a slovo snad lze „p\u0159elo\u017eit“ bez velk\u00fdch v\u00fd\u010ditek jako „svobodn\u00edk“. Do roku 1762 \u0161lo o tzv. anspessade (z italsk\u00e9ho lancia spezzata, zlomen\u00e9 kop\u00ed, odkud se m\u016f\u017eeme p\u0159ibl\u00ed\u017eit k anglick\u00e9mu v\u00fdrazu lance corporal). Zpravidla nejsou \u0159azeni mezi podd\u016fstojn\u00edky, ale na ruk\u00e1vu nos\u00ed hodnostn\u00ed ozna\u010den\u00ed (jeden kapr\u00e1lsk\u00fd pr\u00fdmek na ka\u017ed\u00e9m p\u0159edlokt\u00ed).<\/p>\n
Mimochodem, star\u00fd re\u017eim nepou\u017e\u00edval v\u00fdraz „sous-officier“, tedy „podd\u016fstojn\u00edk“, ale „bas-officier“, tedy „n\u00edzk\u00fd\/spodn\u00ed d\u016fstojn\u00edk“, ale \u010desky z\u0159ejm\u011b c\u00edt\u00edme, \u017ee z\u016fstaneme rad\u011bji u podd\u016fstojn\u00edka. O t\u011bch ov\u0161em p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n
\n
- \n
- O p\u0159ekladu vojensk\u00fdch term\u00edn\u016f I. \u2013 nejsou pu\u0161ky jako pu\u0161ky a nen\u00ed kop\u00ed jako p\u00edka<\/a><\/li>\n
- O p\u0159ekladu vojensk\u00fdch term\u00edn\u016f II. \u2013 nen\u00ed j\u00edzda jako jezdectvo a nen\u00ed rota jako rota<\/a><\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Velmi problematickou oblast\u00ed p\u0159eklad\u016f jsou term\u00edny t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se hodnostn\u00edch stup\u0148\u016f, hodnost\u00ed, funkc\u00ed a titul\u016f s nimi v\u00edce \u010di m\u00e9n\u011b spjat\u00fdch.<\/p>\n","protected":false},"author":5,"featured_media":16921,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,14],"tags":[6331,6332,6325,6326,5895],"class_list":["post-16920","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-francouzska-armada","tag-flankeri","tag-francouzstina","tag-preklady","tag-terminologie","tag-tirajeri"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16920","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/5"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=16920"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16920\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":16930,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/16920\/revisions\/16930"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/16921"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=16920"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=16920"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=16920"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
- O p\u0159ekladu vojensk\u00fdch term\u00edn\u016f II. \u2013 nen\u00ed j\u00edzda jako jezdectvo a nen\u00ed rota jako rota<\/a><\/li>\n<\/ul>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"