{"id":17175,"date":"2022-01-13T10:30:18","date_gmt":"2022-01-13T08:30:18","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/?p=17175"},"modified":"2024-11-27T15:32:43","modified_gmt":"2024-11-27T13:32:43","slug":"francouzske-valky-a-trebonsko-1792-1814","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/francouzske-valky-a-trebonsko-1792-1814\/","title":{"rendered":"Francouzsk\u00e9 v\u00e1lky a T\u0159ebo\u0148sko (1792\u20131814)"},"content":{"rendered":"

Obec Dunajovice le\u017e\u00edc\u00ed 7 km severoz\u00e1padn\u011b od m\u011bsta T\u0159ebon\u011b m\u00e1 v\u00a0kronice z\u00e1znam o \u201efrancouzsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch\u201c. Po p\u0159e\u010dten\u00ed zjist\u00edme, jak oblast dne\u0161n\u00edho T\u0159ebo\u0148ska trp\u011bla rekvizicemi, kontribucemi i pobytem vojska jedn\u00e9 \u010di druh\u00e9 strany.<\/em><\/p>\n

\"\"<\/a><\/p>\n

Z\u00e1znam z\u00a0Dunajovick\u00e9 kroniky<\/p>\n

Nov\u00fd velk\u00fd transport tahoun\u016f p\u0159i\u0161el do T\u0159ebon\u011b 11. prosince a hned n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho dne po jeho odchodu p\u0159it\u00e1hl od Suchdola odd\u00edl vojska \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed 861 mu\u017ee; 370 mu\u017e\u016f ubytov\u00e1no v\u00a0T\u0159eboni, do Brann\u00e9 a Romanina polo\u017eeno 300 p\u011b\u0161\u00edch, do B\u0159ilic 118 gran\u00e1tn\u00edk\u016f a do \u0160t\u011bp\u00e1novic 73 dragouni s\u00a041 kon\u011bm.<\/p>\n

A tak se transporty st\u0159\u00eddaly jeden za druh\u00fdm a\u017e do jara 1793. v\u00e1le\u010dn\u00e1 v\u00fdprava vy\u017eadovala ohromn\u00e9 n\u00e1klady. Proto byly na ja\u0159e 1793 vyps\u00e1ny mimo\u0159\u00e1dn\u00e9 dobrovoln\u00e9 dan\u011b. Le\u010d sklize\u0148 v\u00a0roce 1792 a 1793 byla dobr\u00e1, ceny obil\u00ed stoupaly. P\u0159\u00ed\u010dinou byly \u201ezvl\u00e1\u0161t\u011b nesm\u00edrn\u00e9 vojensk\u00e9 rekvizice\u201c. N\u00e1klady na v\u00e1lku stoupaly a tak byla c\u00edsa\u0159sk\u00fdm patentem ze dne 13.ledna 1794 vyps\u00e1na v\u0161eobecn\u00e1 p\u016fj\u010dka v\u00a0ten zp\u016fsob, \u017ee m\u011bl ka\u017ed\u00fd dr\u017eitel statku, gruntu nebo jin\u00fdch u\u017eitek nesouc\u00edch nemovitost\u00ed odv\u00e9st ur\u010ditou pen\u011b\u017en\u00ed d\u00e1vku, je\u017e byla vym\u011b\u0159ena u poddan\u00fdch na 30, u vrchnost\u00ed pak na 60 procent pravideln\u00e9 ro\u010dn\u00ed kontribuce.<\/p>\n

Z\u00a0panstv\u00ed t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho odvedli za rok 1794 poddan\u00ed 7253 zl. 47 kr. 3 den., vrchnost 5874 zl. 36 kr. 4 \u00bd den.\u00ab<\/p>\n

Postaven\u00ed Rakouska se zhor\u0161ilo na ja\u0159e 1795, kdy\u017e Prusko sjednalo s\u00a0Franci\u00ed m\u00edr a odvolalo svou arm\u00e1du. Napoleon Bonaparte po n\u011bkolika por\u00e1\u017ek\u00e1ch rakousko-italsk\u00e9ho vojska dobyl horn\u00ed It\u00e1lie a obr\u00e1til se proti Rakousku. V\u00a0\u00fanoru 1797 se zmocnil pevnosti Mantovy a dal se postup na V\u00edde\u0148. Napoleon pronikl a\u017e k\u00a0V\u00eddni a nalezl m\u011bsto otev\u0159en\u00e9 a k\u00a0obran\u011b nep\u0159ipraven\u00e9. Nab\u00eddl Rakousku m\u00edr. Ten byl p\u0159edb\u011b\u017en\u011b dojedn\u00e1n v\u00a0Lubnu a 18.\u0159\u00edjna 1797 prom\u011bn\u011bn v\u00a0m\u00edr definitivn\u00ed.<\/p>\n

Po podeps\u00e1n\u00ed m\u00edru sice umlkly zbran\u011b, le\u010d z\u00e1stupy vojsk vracej\u00edc\u00ed se z\u00a0boji\u0161t\u011b proch\u00e1zely krajem a pob\u00fdvaly zde dosti dlouho. Tak nap\u0159\u00edklad 28.prosince 1797 p\u0159ibyl do T\u0159ebon\u011b 1 prapor o 6 setnin\u00e1ch (1 setnina se \u0161t\u00e1bem p\u0159enocovala ve m\u011bst\u011b, ostatn\u00ed byly ubytovan\u00e9 ve vs\u00edch Brann\u00e1, B\u0159ilice, Dunajice, P\u0159eseka, Lu\u017enice). 2. ledna 1798 p\u0159it\u00e1hlo do T\u0159ebon\u011b 6 \u0161kvadron hul\u00e1n\u016f, je\u017e p\u0159enocovali ve m\u011bst\u011b a okoln\u00edch vs\u00edch, 4. ledna p\u0159i\u0161lo 12 setnin p\u011b\u0161\u00edch, kter\u00e9 byly rozlo\u017eeny krom\u011b T\u0159ebon\u011b do Brann\u00e9, Doman\u00edna, Spol\u00ed, Lib\u00edna, \u0160t\u011bp\u00e1novic, Milet\u00edn, Dunajic, P\u0159eseky, Slov\u011bnic, Lu\u017enice, B\u0159ilic a Novosedel. 6. ledna p\u0159i\u0161lo a ubytov\u00e1no po 1 kumpanii do T\u0159ebon\u011b, Doman\u00edna, Milet\u00edn, a Dunajic.<\/p>\n

Takov\u00e9 pochody, je se st\u0159\u00eddaly t\u00e9m\u011b\u0159 nep\u0159etr\u017eit\u011b, p\u0159in\u00e1\u0161ely dom\u00e1c\u00edm obyvatel\u016fm mnoh\u00e9 \u00fatrapy a povinnosti. Tak t\u0159eba ve \u0160t\u011bp\u00e1novic\u00edch ztropilo n\u011bkolik \u0161tukknecht\u016f od vozatajsk\u00e9 divize z\u00a0Bud\u011bjovic ve ve\u010dern\u00edch hodin\u00e1ch 1. \u010dervence 1798\u00a0 v\u00a0hostinci Kosa\u0159ov\u011b v\u00fdtr\u017enost na svatb\u011b sedl\u00e1ka Padrty, kter\u00e1 se zde pr\u00e1v\u011b odb\u00fdvala. \u201e Strhl se takov\u00fd mumrej\u00edch, \u017ee \u0161tukknechti v\u0161echny nohy od stolic ul\u00e1mali a jimi do civilist\u016f bili, \u0159\u00e1dy host\u016f smazali a mimo to \u0161est sklenic nadobro rozt\u0159\u00edskali. Kdy\u017e posl\u00e9ze v\u0161echny dom\u00e1c\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky z\u00a0m\u00edstnosti vytla\u010dili a i hostinsk\u00e9ho ohro\u017eovali, poslal t\u00fd\u017e pro rycht\u00e1\u0159e Vondr\u00e1ta, aby p\u0159i\u0161el v\u00fdtr\u017en\u00edky usadit.<\/p>\n

17. listopadu 1798 p\u0159it\u00e1hl do T\u0159ebon\u011b 8. pluk hohenzollernsk\u00fdch kyrysn\u00edk\u016f. Nejvy\u0161\u0161\u00ed hrab\u011b Serbelloni, le\u010d m\u011bl p\u0159ipraven byt v\u00a0z\u00e1mku, ubytoval se v\u00a0hostinci Podle\u0161\u00e1kov\u011b ( pozd\u011bj\u0161\u00ed hostinec U Ber\u00e1nka), proto\u017ee jej nev\u00edtal kn\u00ed\u017eec\u00ed direktor Jablonka ale pouze v\u00fdb\u011br\u010d\u00ed dan\u00ed Malina. Hnednazejt\u0159\u00ed dal svoji nevra\u017eivost v\u016f\u010di vrchnostensk\u00e9mu \u00fa\u0159adu najevo ostr\u00fdm listem do z\u00e1mku poslan\u00fdm, v\u00a0n\u011bm\u017e vyt\u00fdkal \u00fa\u0159adu, \u017ee sv\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm ru\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telskou shodu s\u00a0vojskem, a nap\u0159. ani o n\u00e1le\u017eit\u00e9 upraven\u00ed \u0161patn\u00fdch komunikac\u00ed v\u00a0obvodu sv\u00e9 \u00fa\u0159edn\u00ed spr\u00e1vy se nepostaral.<\/p>\n

V\u0161ak tato neshoda byla urovn\u00e1na, u\u017e se na\u0161la nov\u00e1. Nadporu\u010d\u00edk Hilvety, le\u017e\u00edc\u00ed se \u0161vadronou v\u00a0Dunajic\u00edch, st\u011b\u017eoval si u nejvy\u0161\u0161\u00edho v\u00a0T\u0159eboni, \u017ee mu byl vyk\u00e1z\u00e1n byt u jednoho sedl\u00e1ka, s\u00a0jeho\u017e rodinou m\u00e1 bydleti pohromad\u011b v\u00a0jedn\u00e9 m\u00edstnosti. Hrab\u011b Serbelloni obr\u00e1til se se st\u00ed\u017enost\u00ed na vrchnostensk\u00fd \u00fa\u0159ad, d\u016frazn\u011b \u017e\u00e1daje za n\u00e1pravu. Ta byla sice ihned zjedn\u00e1na t\u00edm zp\u016fsobem, \u017ee onen sedl\u00e1k prop\u016fj\u010dil nadporu\u010d\u00edkovi k\u00a0ob\u00fdv\u00e1n\u00ed svou v\u00fdm\u011bnk\u00e1\u0159skou chalupu a podruha p\u0159ed t\u00edm v\u00a0n\u00ed bydl\u00edc\u00edho vzal k\u00a0sob\u011b do bytu. Cel\u00e1 z\u00e1le\u017eitost zase byla vynesla vrchnostensk\u00e9mu \u00fa\u0159adu ostrou v\u00fdtku se strany nejvy\u0161\u0161\u00edho, jen\u017e i jinak d\u00e1val \u00fa\u0159adu poc\u00edtiti svou nen\u00e1vist. Direktor Jablonka obr\u00e1til se v\u00a0t\u00e9 v\u011bci a\u017e ke kn\u00ed\u017eeti Josefovi, aby se ospravedlnil proti mo\u017en\u00e9mu na\u0159knut\u00ed od nejvy\u0161\u0161\u00edho. Na n\u00e1vod kn\u00ed\u017eete v\u0161ak se posl\u00e9ze odhodlal k\u00a0osobn\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u hrab\u011bte a tak potom dosavadn\u00ed \u0159evnivost aspo\u0148 navenek byla za\u017eehn\u00e1na. Koncem ledna 1799 odt\u00e1hl nejvy\u0161\u0161\u00ed s\u00a0cel\u00fdm plukem k\u00a0Vesel\u00ed.\u00ab<\/p>\n

Jinak se voj\u00e1ci s\u00a0civiln\u00edm obyvatelstvem dob\u0159e sn\u00e1\u0161eli, za mal\u00e9 nadlep\u0161en\u00ed p\u0159i prac\u00edch pom\u00e1hali. Brzy na to v\u0161ak do kraje nov\u00e1 pohroma p\u0159i\u0161la \u2013 druh\u00e1 v\u00e1lka francouzsk\u00e1.<\/p>\n

V dubnu 1799 p\u0159eru\u0161ilo Rakousko jedn\u00e1n\u00ed o od\u0161kodn\u011bn\u00ed n\u011bmeck\u00fdch kn\u00ed\u017eat po podeps\u00e1n\u00ed m\u00edru s\u00a0Napoleonem, uzav\u0159elo koalici s\u00a0Ruskem a za\u010dalo proti Francii novou v\u00e1lku. V\u00a0\u010dervenci 1799 se obavy obyvatelstva z\u00a0pr\u016fchodu rusk\u00fdch husar\u016f krajem je\u0161t\u011b nenaplnily. Po nezda\u0159en\u00e9m ta\u017een\u00ed do \u0160v\u00fdcar odvolal car Pavel zp\u011bt sv\u00e9 vojsko, kter\u00e9 t\u00e1hlo p\u0159es Kaplici, Trhov\u00e9 Sviny, T\u0159ebo\u0148 d\u00e1le na Jind\u0159. Hradec. Prvn\u00ed rusk\u00e9 sbory p\u0159i\u0161ly do T\u0159ebon\u011b 24. prosince 1799, dal\u0161\u00ed 26.prosince. Do Li\u0161ova, kde ji\u017e od listopadu le\u017eela siln\u00e1 kompanie c. k. pluku Kr\u00e1lova z\u00a0\u010c. Bud\u011bjovic p\u0159ibylo je\u0161t\u011b 26. prosince 111 mu\u017e\u016f pluku Seleckovsk\u00e9ho a 30.prosince je\u0161t\u011b 60 mu\u017e\u016f a 100 kon\u00ed rusk\u00e9ho j\u00edzdn\u00edho d\u011blost\u0159electva.<\/p>\n

Tehdy muselo obyvatelstvo sn\u00e1\u0161et s\u00a0voj\u00e1ky nemal\u00e9 \u00fatrapy. Noclehy, j\u00eddlo a pit\u00ed museli voj\u00e1k\u016fm poskytovat zdarma. V\u00a0\u00fanoru roku 1800 se teprve pohnuly rusk\u00e9 sbory, kter\u00e9 zde pob\u00fdvaly od V\u00e1noc, sm\u011brem na Moravu. 9.\u00fanora 1801 podepsal c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek m\u00edr po prohran\u00e9 bitv\u011b s\u00a0Francouzi u Hohenlinden. Rakousko se definitivn\u011b vzdalo Belgie a uznalo hranice N\u011bmecka a Francie na R\u00fdnu.<\/p>\n

Po p\u0159istoupen\u00ed Rakouska k\u00a0rusko-anglick\u00e9 koalici v\u00a0\u010dervenci 1805 vypov\u011bd\u011blo op\u011bt Napoleonovi nep\u0159\u00e1telstv\u00ed. Po nezdarech rakousk\u00fdch a rusk\u00fdch vojsk se tato stahovala na Moravu, Napoleon t\u00e1hl po prav\u00e9m b\u0159ehu Dunaje a\u017e do V\u00eddn\u011b. Odtud se dal na pron\u00e1sledov\u00e1n\u00ed spojenc\u016f na Moravu, kde 2. prosince 1805 u Slavkova ukrutn\u00e1 bitva se strhla. 26. 12. 1805 podeps\u00e1n v\u00a0Pre\u0161purce definitivn\u00ed m\u00edr.<\/p>\n

\u201eNep\u0159\u00e1telsk\u00e9mu vojsku dovoleno obsaditi na zp\u00e1te\u010dn\u00edm pochodu kraj t\u00e1borsk\u00fd a z\u00a0\u010d\u00e1sti i bud\u011bjovick\u00fd a tak hned v\u00a0prvn\u00ed polovici prosince Francouzov\u00e9 cel\u00e9 T\u0159ebo\u0148sko obsadily.\u201c<\/p>\n

A tak smutn\u00e9 pom\u011bry op\u011bt nastaly po p\u0159\u00edchodu francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. V\u00a0n\u011bkter\u00e9 vesnici a\u017e 50 osob v\u00a0jednom dom\u011b le\u017eelo, sch\u00e1zelo-li n\u011bco na v\u00fdzbroji, museli dom\u00e1c\u00ed doplnit, vyrobit nebo zakoupit na vlastn\u00ed n\u00e1klady. V\u0161ichni lomni\u010dt\u00ed \u0161evci po 2 dny museli boty pro Francouze \u0161\u00edti. \u00datraty vesnic t\u0159ebo\u0148sk\u00e9ho panstv\u00ed na francouzsk\u00e9 a bavorsk\u00e9 vojsko obn\u00e1\u0161elo 170.000 zl. Nakonec p\u0159inesla sebou nep\u0159\u00e1telsk\u00e1 vojska epidemii \u2013 horkou nemoc, kter\u00e1 se v\u00a0dubnu a kv\u011btnu 1806 na T\u0159ebo\u0148sku rozmohla.<\/p>\n

Z\u00a0t\u00e9to doby poch\u00e1z\u00ed pov\u011bst o zalo\u017een\u00ed k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 cesty na Dunajick\u00e9 ho\u0159e.<\/p>\n

Dunajovick\u00e1 kachna 5\/2011 – Franti\u0161ek Uhl\u00ed\u0159<\/p>\n

Jan Sochor<\/p>\n

\n