Hole\u0161ov (RS) – U p\u0159\u00edle\u017eitosti 200. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy "t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f" u Slavkova a p\u0159edev\u0161\u00edm vzniku vojensk\u00fdch lazaret\u016f a poh\u0159ebi\u0161t\u011b v Hole\u0161ov\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1 m\u011bsto Hole\u0161ov a M\u011bstsk\u00e9 kulturn\u00ed st\u0159edisko v Hole\u0161ov\u011b pietn\u00ed setk\u00e1n\u00ed a uk\u00e1zku z uveden\u00e9 bitvy. Tu zajist\u00ed \u010dlenov\u00e9 \u010ceskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti vojensk\u00e9 historie Brno. Program prob\u011bhne v Hole\u0161ov\u011b u kamenn\u00e9 mohyly v Americk\u00e9m parku (poh\u0159ebi\u0161t\u011b asi 1000 voj\u00e1k\u016f z bitvy u Slavkova) a v z\u00e1meck\u00e9m parku v ned\u011bli 4. z\u00e1\u0159\u00ed 2005 dopoledne.<\/div>\n
Podrobn\u00fd program:<\/span>
10.00 – Pietn\u00ed setk\u00e1n\u00ed v Americk\u00e9m parku u kamenn\u00e9 mohyly – p\u0159ipom\u00ednku bitvy a n\u00e1sledn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed p\u0159ednese spisovatel, historik a starosta obce Tvaro\u017en\u00e1 Franti\u0161ek Kopeck\u00fd, sou\u010d\u00e1st\u00ed programu bude polo\u017een\u00ed v\u011bnc\u016f a kytic k pomn\u00edku a \u010destn\u00e1 salva \u010dlen\u016f dobov\u00e9ho vojensk\u00e9ho pluku (\u010cs. spole\u010dnosti vojensk\u00e9 historie z Brna)
10.30 – pr\u016fvod m\u011bstem "vojensk\u00e9ho pluku" z Americk\u00e9ho parku ul. Masarykovou a p\u0159es n\u00e1m. Dr.E. Bene\u0161e na n\u00e1m sv. Anny (zde byly hlavn\u00ed vojensk\u00e9 lazarety) – pietn\u00ed salva – a n\u00e1sledn\u011b do z\u00e1meck\u00e9ho parku (pr\u016fchodem a bo\u010dn\u00ed branou do zahrady)
11.00 – Uk\u00e1zka z Bitvy t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f – z\u00e1meck\u00e1 zahrada Hole\u0161ov<\/p>\nVojensk\u00e9 lazarety byly v Hole\u0161ov\u011b na dne\u0161n\u00edm n\u00e1m\u011bst\u00ed sv. Anny a dal\u0161\u00edch m\u00edstech z\u0159\u00edzeny kr\u00e1tce po bitv\u011b u Slavkova 2. prosince 1805 z m\u00edstn\u00edch kas\u00e1ren a dal\u0161\u00edch objekt\u016f. Do Hole\u0161ova jako i dal\u0161\u00edch m\u00edst na v\u00fdchodn\u00ed Morav\u011b byli sv\u00e1\u017eeni ran\u011bn\u00ed voj\u00e1ci z bitvy a mnoho z nich zde na zran\u011bn\u00ed a \u00fatrapy z p\u0159evozu zem\u0159elo. V kronice se uv\u00e1d\u00ed po\u010det zem\u0159el\u00fdch z hlavn\u00edho lazaretu v celkov\u00e9m po\u010dtu 943. Ti i dal\u0161\u00ed byli pochov\u00e1ni za m\u011bstem v d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed ciheln\u011b, tj. p\u0159edev\u0161\u00edm v m\u00edstech dne\u0161n\u00edho Americk\u00e9ho parku. V roce 1905 (20. 8. 1905) zde byla odhalena pam\u011btn\u00ed mohyla, kterou postavil u p\u0159\u00edle\u017eitosti 100. v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy m\u00edstn\u00ed spolek v\u00e1le\u010dn\u00fdch vyslou\u017eilc\u016f.<\/div>\n
100 let od postaven\u00ed mohyly v Americk\u00e9m parku<\/span><\/p>\nHole\u0161ov (RS) – P\u0159ed sto lety, p\u0159esn\u011bji 20. srpna 1905, byla v dne\u0161n\u00edm "Americk\u00e9m parku" odhalena mohyla jako pam\u00e1tka asi tis\u00edcovce voj\u00e1k\u016f, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli v hole\u0161ovsk\u00fdch lazaretech po bitv\u011b "t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f" u Slavkova. Tehdy Napoleon Bonaparte b\u011bhem jedin\u00e9ho zimn\u00edho dne na hlavu porazil spojen\u00e1 rusko-rakousk\u00e1 vojska. Ran\u011bn\u00ed z bitvy byli rozv\u00e1\u017eeni po cel\u00e9 Morav\u011b. Jeden z lazaret\u016f byl z\u0159\u00edzen i v hole\u0161ovsk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch a na dal\u0161\u00edch m\u00edstech m\u011bsta a regionu. P\u0159i t\u00e9to p\u0159\u00edle\u017eitosti poskytujeme studii Ludmily Plech\u00e1\u010dov\u00e9-Mucal\u00edkov\u00e9.<\/div>\n
<\/p>\n
![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/austerlitz2005\/americak.jpg\")
<\/div>\n
<\/p>\n
Historie pomn\u00edku v hole\u0161ovsk\u00e9m parku, postaven\u00e9ho roku 1905 na pam\u00e1tku v\u00e1le\u010dn\u00fdch ob\u011bt\u00ed napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek z let 1805 \u2013 1815<\/div>\n
<\/p>\n
Roku 1792 za\u010daly ve Francii v\u00e1lky, kter\u00e9 historikov\u00e9 nazvali napoleonsk\u00fdmi. Trvaly 23 let a\u017e do roku 1815. Bitevn\u00ed pole se st\u0159\u00eddala, t\u00e1hla se celou Evropou a jedna z t\u011bchto bitev zas\u00e1hla v roce 1805 sv\u00fdmi d\u016fsledky tak\u00e9 Moravu a p\u0159itom i n\u00e1\u0161 kraj. V hole\u0161ovsk\u00e9m m\u011bstsk\u00e9m parku, zvan\u00e9m
Americk\u00fd park<\/span>, stoj\u00ed na mal\u00e9m kopci pomn\u00edk. Byl tam postaven roku 1905 p\u0159i stolet\u00e9m v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova, kde 2. prosince roku 1805 zv\u00edt\u011bzil francouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Napoleon Bonaparte nad spojen\u00fdmi arm\u00e1dami rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a rusk\u00e9ho cara. N\u00e1pis na pomn\u00edku p\u0159ipom\u00ednal, \u017ee pod n\u00edm ve velk\u00e9m spole\u010dn\u00e9m hrob\u011b le\u017e\u00ed zna\u010dn\u00fd po\u010det ne\u0161\u0165astn\u00fdch ob\u011bt\u00ed, voj\u00e1k\u016f mnoha n\u00e1rodnost\u00ed. Ran\u011bn\u00ed a nemocn\u00ed byli po bitv\u011b odv\u00e1\u017eeni do poln\u00edch nemocnic, narychlo z\u0159\u00edzen\u00fdch v mnoha moravsk\u00fdch m\u011bstech. Takov\u00e1 poln\u00ed nemocnice byla z\u0159\u00edzena tak\u00e9 v Hole\u0161ov\u011b v b\u00fdval\u00fdch vojensk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch pluku hole\u0161ovsk\u00fdch myslivc\u016f, kter\u00e9 byly za obecn\u00edm domem \u010d. p. 11, j\u00edm\u017e se proch\u00e1z\u00ed ke kostelu sv. Anny k budov\u00e1m po obou stran\u00e1ch ulice. Druh\u00fd men\u0161\u00ed lazaret byl z\u0159\u00edzen v zadn\u00edm traktu prvn\u00ed hole\u0161ovsk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 radnice, domu na n\u00e1m\u011bst\u00ed \u010d. p. 38, kter\u00fd p\u0159es \u201crat\u00faz\u201d spojoval n\u00e1m\u011bst\u00ed uli\u010dkou kolem m\u011bstsk\u00fdch \u0161atlav s Malou ulic\u00ed za hradbami m\u011bsta. Hole\u0161ov byl v t\u00e9 dob\u011b mal\u00fdm okresn\u00edm m\u011bstem s 3850 obyvateli. Spolu se samostatn\u00fdm \u017eidovsk\u00fdm m\u011bstem v ghettu s 1576 obyvateli \u010d\u00edtal celkem 5446 osob. <\/div>\n<\/p>\n
Do t\u00e9to hole\u0161ovsk\u00e9 poln\u00ed nemocnice byli z boji\u0161t\u011b od Slavkova p\u0159iv\u00e1\u017eeni ran\u011bn\u00ed a nemocn\u00ed voj\u00e1ci a zde mnoz\u00ed z nich um\u00edrali na pozdn\u00ed a nedostate\u010dn\u00e9 o\u0161et\u0159en\u00ed ran i na infek\u010dn\u00ed n\u00e1kazy p\u0159i pomal\u00fdch transportech z dalek\u00e9ho boji\u0161t\u011b. Neust\u00e1le p\u0159ij\u00ed\u017ed\u011bly i proj\u00ed\u017ed\u011bly m\u011bstem vozy pln\u00e9 voj\u00e1k\u016f, b\u00eddn\u011b narychlo na boji\u0161ti obv\u00e1zan\u00fdch, hladov\u00fdch, zimou zk\u0159ehl\u00fdch, zb\u011bdovan\u00fdch hore\u010dkami, bez n\u00e1le\u017eit\u00e9ho o\u0161et\u0159en\u00ed. V\u011bt\u0161inou to byli mlad\u00ed lid\u00e9 mezi 20-40 roky, ale tak\u00e9 zcela mlad\u00ed chlapci 15-18 let\u00ed. Um\u00edrali pak v lazaretech p\u0159ev\u00e1\u017enou v\u011bt\u0161inou na infek\u010dn\u00ed st\u0159evn\u00ed choroby, zejm\u00e9na b\u0159i\u0161n\u00ed tyf a bacil\u00e1rn\u00ed \u00faplavice (dysent\u00e9rie), n\u011bkte\u0159\u00ed ran\u011bn\u00ed na sn\u011b\u0165 (gangr\u00e9nu), z\u00e1pal plic, chrlen\u00ed krve, kurd\u011bje a na naprost\u00e9 vy\u010derp\u00e1n\u00ed organismu v zimn\u00edm po\u010das\u00ed. Podle z\u00e1pis\u016f v hole\u0161ovsk\u00e9 matrice zem\u0159el\u00fdch je zaznamen\u00e1no jen z t\u00e9to poln\u00ed nemocnice \u00famrt\u00ed 943 osob. Person\u00e1ln\u00ed stav lazaretu \u010d\u00edtal 21 lid\u00ed: 1 \u0161\u00e9fl\u00e9ka\u0159, 1 nadl\u00e9ka\u0159, 1 l\u00e9ka\u0159, 1 praktikant, 14 podo\u0161et\u0159ovatel\u016f, 1 \u010deta\u0159, 1 svobodn\u00edk a 1 sluha. Mal\u00e1 pobo\u010dka nemocnice v Rymic\u00edch m\u011bla celkem 7 osob person\u00e1lu, z nich\u017e jeden byl civiln\u00ed l\u00e9ka\u0159, hole\u0161ovsk\u00fd MUDr. Augustin Werner, pov\u011b\u0159en\u00fd funkc\u00ed vedouc\u00edho l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd se tam ale nakazil a zem\u0159el ve st\u00e1\u0159\u00ed 30 let na b\u0159i\u0161n\u00ed tyfus.<\/div>\n
<\/p>\n
Jak\u00e9 smutn\u00e9 pr\u016fvody vid\u011bli t\u00e9m\u011b\u0159 denn\u011b ob\u010dan\u00e9 Hole\u0161ova: z kas\u00e1rensk\u00e9 nemocnice byli mrtv\u00ed odv\u00e1\u017eeni, n\u011bkdy i deset najednou, vozy s mrtv\u00fdmi jezdily p\u0159es n\u00e1m\u011bst\u00ed, p\u0159es \u017dopskou br\u00e1nu (byla zbo\u0159ena r. 1888), d\u00e1le za m\u011bsto, kde bl\u00edzko p\u0159\u00edlepsk\u00e9 cesty na pozemku b\u00fdval\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 cihelny byly kop\u00e1ny hlubok\u00e9 j\u00e1my, do nich\u017e byla t\u011bla spole\u010dn\u011b polo\u017eena a polita neha\u0161en\u00fdm v\u00e1pnem, aby se zamezilo dal\u0161\u00edmu \u0161\u00ed\u0159en\u00ed infekce. Pokud zem\u0159eli na infekci n\u011bkte\u0159\u00ed z obyvatel m\u011bsta, nap\u0159. n\u011bkte\u0159\u00ed o\u0161et\u0159ovatel\u00e9, byli poh\u0159b\u00edv\u00e1ni na m\u011bstsk\u00e9m h\u0159bitov\u011b za branami m\u011bsta (dne\u0161n\u00ed Smetanovy sady), kde se tak\u00e9 p\u0159ihl\u00ed\u017eelo k tomu, aby byly hroby vykop\u00e1ny dosti hluboko a byly polity p\u0159edepsan\u00fdm mno\u017estv\u00edm neha\u0161en\u00e9ho v\u00e1pna. Spole\u010dn\u00e9 hroby za m\u011bstem pro t\u00e9m\u011b\u0159 1000 osob le\u017eely na velk\u00e9 plo\u0161e cihelny, dnes je to \u010d\u00e1st parku a p\u0159ilehl\u00e9ho skladu ovoce. Zem\u0159el\u00ed byli rodem nejen z \u010cech a Moravy, ale tak\u00e9 z Rakouska, N\u011bmecka, Polska, Ruska, Ukrajiny, Ma\u010farska, Chorvatska, Srbska, Francie, Holandska, It\u00e1lie a dal\u0161\u00edch zem\u00ed.<\/div>\n
<\/p>\n
Z po\u010d\u00e1tku nebyly spole\u010dn\u00e9 hroby za m\u011bstem nijak ozna\u010deny a cel\u00e9 m\u00edsto bylo os\u00e1zeno stromy. Kdy\u017e byla koncem 19. stolet\u00ed t\u00edmto \u00fasekem stav\u011bna \u017eelezni\u010dn\u00ed tra\u0165, muselo b\u00fdt m\u00edsto pro ni prokop\u00e1no. Nalezen\u00e9 kosti byly posb\u00edr\u00e1ny a ulo\u017eeny z\u010d\u00e1sti na m\u00edst\u011b dne\u0161n\u00edho pomn\u00edku a \u010d\u00e1st zakop\u00e1na pod t\u0159emi lipami, kter\u00e9 z\u016fstaly z p\u016fvodn\u00edho os\u00e1zen\u00ed, kam byl p\u0159itom um\u00edst\u011bn velk\u00fd d\u0159ev\u011bn\u00fd k\u0159\u00ed\u017e. Podle star\u00fdch pam\u011btn\u00edk\u016f zapalovali ob\u010dan\u00e9 m\u011bsta je\u0161t\u011b na za\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed u k\u0159\u00ed\u017ee pod lipami 1. a 2. listopadu sv\u00ed\u010dky, jak je zvykem o Du\u0161i\u010dk\u00e1ch na h\u0159bitovech. V prokopan\u00e9 zemin\u011b byly tenkr\u00e1t je\u0161t\u011b nach\u00e1zeny kovov\u00e9 knofl\u00edky z vojensk\u00fdch uniforem. Prokop\u00e1n\u00edm plochy spole\u010dn\u00fdch hrob\u016f je dnes poh\u0159ebi\u0161t\u011b rozd\u011bleno na dv\u011b \u010d\u00e1sti.<\/div>\n
<\/p>\n
P\u0159i stolet\u00e9m v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Slavkova v roce 1905 do\u0161lo na \u00fazem\u00ed m\u011bstsk\u00e9ho parku v Hole\u0161ov\u011b, nov\u011b vybudovan\u00e9ho roku 1900 na pozemku b\u00fdval\u00e9 cihelny a \u010d\u00e1sti vojensk\u00e9ho poh\u0159ebi\u0161t\u011b z\u00e1sluhou Okra\u0161lovac\u00edho spolku v Hole\u0161ov\u011b (zalo\u017een roku 1898), k postaven\u00ed pomn\u00edku nad m\u00edstem velk\u00e9ho spole\u010dn\u00e9ho vojensk\u00e9ho hrobu. Stalo se tak p\u00e9\u010d\u00ed Spolku vojensk\u00fdch vyslou\u017eilc\u016f (veter\u00e1n\u016f) v Hole\u0161ov\u011b (zalo\u017een r. 1889), kter\u00fd na n\u00e1klady s jeho po\u0159\u00edzen\u00edm p\u0159isp\u011bl vlastn\u00ed sb\u00edrkou sv\u00fdch \u010dlen\u016f. Proveden\u00ed pomn\u00edku bylo sv\u011b\u0159eno hole\u0161ovsk\u00e9mu socha\u0159i Janu Kraj\u010dovi. Protektorem slavnosti odhalen\u00ed pomn\u00edku byl majitel hole\u0161ovsk\u00e9ho panstv\u00ed Rudolf hrab\u011b z Vrbna-Kounic s man\u017eelkou Elv\u00edrou, kr\u00e1lovskou princeznou bavorskou, za spolu\u00fa\u010dasti okresn\u00edho hejtmana hole\u0161ovsk\u00e9ho JUDr. Jana Hlo\u0161ka a starosty m\u011bsta l\u00e9k\u00e1rn\u00edka Franti\u0161ka Hauka. K slavnostn\u00edmu odhalen\u00ed do\u0161lo 20. srpna 1905 za \u00fa\u010dasti m\u011bstsk\u00e9 rady, obecn\u00edho zastupitelstva, m\u00edstn\u00ed honorace a mnoha pozvan\u00fdch host\u016f. Po slavnostn\u00edch bohoslu\u017eb\u00e1ch ve farn\u00edm kostele se konal velk\u00fd pr\u016fvod m\u011bstem do parku k pomn\u00edku, kde po promluv\u011b p\u0159edsedy veter\u00e1n\u016f p. Frant. Krej\u010di\u0159\u00edka o historii napoleonsk\u00e9 v\u00e1lky v r. 1805 a o voj\u00e1c\u00edch tam poh\u0159ben\u00fdch byl pomn\u00edk slavnostn\u011b odhalen a p\u0159ed\u00e1n do p\u00e9\u010de m\u011bstsk\u00e9 rady hole\u0161ovsk\u00e9. P\u016fvodn\u011b byl pomn\u00edk osazen deskou z \u010dern\u00e9ho mramoru s ozna\u010den\u00edm, \u017ee byl v\u011bnov\u00e1n pam\u00e1tce voj\u00edn\u016f zem\u0159el\u00fdch v Hole\u0161ov\u011b za napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek v letech 1805-1814, nad n\u00edm heraldick\u00fd orel, znak carsk\u00e9ho Ruska a pod vrcholem plastika c\u00edsa\u0159sk\u00e9 koruny. Pozd\u011bji bylo tohoto pomn\u00edku pou\u017eito tak\u00e9 jako pam\u00e1tn\u00edku pro vzpom\u00ednku na 110 hole\u0161ovsk\u00fdch ob\u010dan\u016f-voj\u00e1k\u016f, padl\u00fdch na r\u016fzn\u00fdch boji\u0161t\u00edch za I. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v letech 1914-1918. P\u0159i tom byl odstran\u011bn rakousko-uhersk\u00fd orel a upevn\u011bna nov\u00e1 bronzov\u00e1 deska s reli\u00e9fem dvou \u017een s chlapcem, truchl\u00edc\u00edch u vojensk\u00e9ho hrobu padl\u00e9ho otce. Po stran\u00e1ch pomn\u00edku byly zasazeny mramorov\u00e9 desky se jm\u00e9ny t\u011bchto 110 padl\u00fdch ob\u010dan\u016f m\u011bsta. Takto upraven\u00fd pomn\u00edk byl znovu odhalen 12. \u010dervence 1931.<\/div>\n
<\/p>\n
Stav pomn\u00edku v parku nebyl ji\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b tohoto stolet\u00ed dobr\u00fd. Byl proto p\u00e9\u010d\u00ed m\u011bstsk\u00e9 komise st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de a ochrany p\u0159\u00edrody p\u0159i M\u011bNV znovu restaurov\u00e1n v roce 1965 a\u017e 1966 a p\u0159ed\u00e1n ve\u0159ejnosti p\u0159i slavnosti dne 17. \u010dervence 1966. Posledn\u00ed oprava pomn\u00edku byla provedena firmou Kam\u00edk Kamenictv\u00ed v roce 1996. Opravu v n\u00e1kladu asi 80 000 korun financovalo m\u011bsto Hole\u0161ov.<\/p>\n
<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Pozv\u00e1nka na pietn\u00ed setk\u00e1n\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,1],"tags":[],"class_list":["post-210","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-aktuality"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=210"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":17716,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/210\/revisions\/17716"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=210"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=210"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=210"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}