http:\/\/www.tyden.cz<\/a><\/span><\/p>\nPro rakouskou monarchii to byl asi nejhor\u0161\u00ed rok z napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek. Pokrokov\u00fd tyran z Korsiky naopak v tom roce triumfuje, i kdy\u017e v takov\u00e9m rozsahu u\u017e definitivn\u011b naposledy. <\/span><\/p>\nNapoleon Bonaparte dos\u00e1hl vrcholu sv\u00e9 sl\u00e1vy na kongresu v Erfurtu v \u0159\u00edjnu 1808. Tehdy mu slo\u017eil poklonu s\u00e1m velk\u00fd Goethe, kter\u00fd za to dostal k\u0159\u00ed\u017e \u010cestn\u00e9 legie. Spolu s carem Alexandrem si c\u00edsa\u0159 de facto rozparceloval Evropu, nezkrocen\u00e1 z\u016fstala jen Velk\u00e1 Brit\u00e1nie (izolovan\u00e1 kontinent\u00e1ln\u00ed blok\u00e1dou) a do jist\u00e9 m\u00edry Rakousko, by\u0165 to vydalo na olt\u00e1\u0159 revolu\u010dn\u00edho zvrhl\u00edka svou princeznu Marii Luisu, dceru c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. Na p\u0159elomu roku m\u011bl Napoleon nejv\u011bt\u0161\u00ed starosti na Pyrenejsk\u00e9m poloostrov\u011b, na n\u011bm\u017e se t\u00e1hla \u0161pinav\u00e1 a krvav\u00e1 v\u00e1lka, kter\u00e1 m\u011bla ze strany \u0160pan\u011bl\u016f charakter „n\u00e1rodn\u011bosvobozeneck\u00e9ho boje“. C\u00edsa\u0159ov\u00fdch starost\u00ed se \u0161pan\u011blsk\u00fdmi zp\u00e1te\u010dnick\u00fdmi vlastenci vyu\u017eili vlastenci rakou\u0161t\u00ed, kte\u0159\u00ed p\u0159ipravili po\u010d\u00e1tkem roku 1809 lidov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v Tyrolsku, je\u017e Napoleon p\u0159ifa\u0159il k vazalsk\u00e9mu Bavorsku. V \u010dele revolty, kter\u00e1 se zpo\u010d\u00e1tku vyv\u00edjelo velmi slibn\u011b, st\u00e1l svobodn\u00fd sedl\u00e1k a hostinsk\u00fd Andreas Hofer, vousat\u00fd alpsk\u00fd n\u00e1rodn\u00ed hrdina, kter\u00fd m\u00e1 pro Raku\u0161any podobn\u00fd v\u00fdznam jako pro Slov\u00e1ky J\u00e1no\u0161\u00edk nebo pro n\u00e1s Kozina \u010di \u017di\u017eka, \u010d\u00edm\u017e se nechceme Raku\u0161an\u016f dotknout, nebo\u0165 Hofer nebyl ani zbojn\u00edk, ani hrdlo\u0159ez. Ov\u0161em j\u00e1no\u0161\u00edkovsk\u00fd je motiv zr\u00e1dce Franzla, kter\u00fd nakonec p\u0159ivedl okupanty do alpsk\u00e9 sala\u0161e, v n\u00ed\u017e se Hofer po por\u00e1\u017ece povst\u00e1n\u00ed na podzim 1809 skr\u00fdval. Popraven byl na Napoleon\u016fv p\u0159\u00edkaz v \u00fanoru 1810 v pevnosti v Mantov\u011b. D\u0159\u00edv ne\u017e se tak stalo, m\u011bl Napoleon s osamocen\u00fdm Rakouskem pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce. V kv\u011btnu musel sice vt\u00e1hnout do V\u00eddn\u011b, ale arciv\u00e9voda Karel Ludv\u00edk (jeho pomn\u00edk se vzp\u00edn\u00e1 na v\u00edde\u0148sk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed Hrdin\u016f) chyt\u0159e st\u00e1hl vojsko a v bitv\u00e1ch u Aspernu a Esslingenu (kousek od moravsk\u00fdch hranic) mu zasadil citeln\u00e9 r\u00e1ny. Byly to vlastn\u011b prvn\u00ed velk\u00e9 por\u00e1\u017eky „neporaziteln\u00e9 arm\u00e1dy“. Jen\u017ee Napoleon se oklepal a o \u0161est t\u00fddn\u016f pozd\u011bji rozdrtil na\u0161e vojska v dvoudenn\u00ed bitv\u011b u Wagramu, op\u011bt v kraji, v n\u011bm\u017e se v Rakousku tradi\u010dn\u011b v\u00e1l\u010d\u00ed, tedy na Moravsk\u00e9m poli. Francouzi n\u00e1s pak pron\u00e1sledovali a\u017e do Znojma. Tam byl arciv\u00e9voda donucen podepsat p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a v \u0159\u00edjnu pak c\u00edsa\u0159 a Napoleon\u016fv tch\u00e1n Franti\u0161ek v Sch\u00f6nbrunnu uzav\u0159el potupnou m\u00edrovou smlouvu. Rakousko p\u0159i\u0161lo o mnoh\u00e1 \u00fazem\u00ed, ztratilo p\u0159\u00edstup k mo\u0159i a osud tyrolsk\u00fdch „orl\u016f“ byl zpe\u010det\u011bn. Kola osudu se v\u0161ak pomalu ot\u00e1\u010dej\u00ed na druhou stranu. V\u0161ak se v tom roce st\u00e1v\u00e1 ministrem zahrani\u010d\u00ed hrab\u011b Metternich, kter\u00fd se s Napoleonem je\u0161t\u011b popasuje. <\/span><\/div>\n– jps- <\/span>
\n
<\/p>\n
\nOdhl\u00e9dneme-li od pon\u011bkud zbyte\u010dn\u011b zaujat\u00e9ho stylu (Napoleon jako „pokrokov\u00fd tyran z Korsiky“ \u010di „revolu\u010dn\u00ed zvrhl\u00edk“) jsou v jeho textu zar\u00e1\u017eej\u00edc\u00ed omyly a zav\u00e1d\u011bj\u00edc\u00ed n\u00e1znaky.<\/p>\n
„Zvrhl\u00edkovi“ d\u00e1v\u00e1 do lo\u017ee dceru „nezkorcen\u00e9ho Rakouska“, arciv\u00e9vodkyni Marii-Luisu, ji\u017e v roce 1808, v souvislosti s erfurtsk\u00fdm kongresem, na n\u011bm\u017e si m\u011bl Napoleon parcelovat Evropu s carem Alexandrem. Napoleon si ve skute\u010dnosti vybere Marii-Luisu a\u017e po uzav\u0159en\u00ed m\u00edru s Rakouskem a vezme si ji v roce 1810. Rakousko vyhl\u00e1silo Francii v\u00e1lku v roce 1805 i v roce 1809, „vazalsk\u00e9“ Bavorsko (spojenci Francie jsou jej\u00edmi vazaly, spojenci ostatn\u00edch mocnost\u00ed jsou jist\u011b sv\u00e9bytn\u00fdmi a respektovan\u00fdmi partnery) je dvakr\u00e1t Rakouskem napadeno, le\u010d Tyrolsko je k n\u011bmu pre\u0161pursk\u00fdm m\u00edrem v roce 1805 podle autora „p\u0159ifa\u0159eno“, jakoby \u0161lo o n\u011bjakou vrto\u0161ivou zlov\u016fli. O d\u016fvodech v\u00e1lky a jej\u00edm pr\u016fb\u011bhu nen\u00ed v textu ani slovo. Napoleon „m\u011bl s osamocen\u00fdm Rakouskem pln\u00e9 ruce pr\u00e1ce“ a „v kv\u011btnu musel vt\u00e1hnout do V\u00eddn\u011b“. \u017de v\u0161ak Napoleon tuto v\u00e1lku rozhodn\u011b neinicioval, \u017ee mu byla Rakouskem vnucena v pro n\u011bj velmi nevhodnou dobu? \u017de do V\u00eddn\u011b „musel“ vt\u00e1hnout v d\u016fsledku rakousk\u00fdch por\u00e1\u017eek od \u0158ezna p\u0159es Eggm\u00fchl po br\u00e1ny hlavn\u00edho m\u011bsta?<\/p>\n
Asi aby bylo rakousk\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Aspern dostate\u010dn\u011b podtr\u017eeno, Ji\u0159\u00ed Pe\u0148\u00e1s z jedn\u00e9 bitvy d\u011bl\u00e1 dv\u011b – Aspern a „Esslingen“ (ta obec se jmenovala a jmenuje Essling), polo\u017e\u00ed je „kousek od moravsk\u00fdch hranic“ (Aspern je dnes sou\u010d\u00e1st\u00ed V\u00eddn\u011b, Essling le\u017e\u00ed coby kamenem dohodil), a nech\u00e1 arciv\u00e9vodu Karla, kter\u00fd „chyt\u0159e st\u00e1hl vojsko“ (
p\u0159edem promy\u0161len\u00fdm \u00fastupem jsme nep\u0159\u00edtele donutili obsadit vlastn\u00ed hlavn\u00ed m\u011bsto<\/span>), Napoleonovi zasadit „citeln\u00e9 r\u00e1ny“. O \u0161est t\u00fddn\u016f pozd\u011bji se Napoleon „oklepal“ a Raku\u0161any u Wagramu „rozdrtil“. Autor tu jde nesmysln\u011b ode zdi ke zdi, proto\u017ee stejn\u011b jako nebyla bitva u Aspern pro Francouze \u017e\u00e1dnou trag\u00e9di\u00ed, nebyl Wagram ani zdaleka „rozdrcen\u00edm“ rakousk\u00e9 arm\u00e1dy, kter\u00e1 spo\u0159\u00e1dan\u011b ustoupila sm\u011brem na Znojmo. Arciv\u00e9voda tam jist\u011b byl „donucen“ podepsat p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, donucem p\u0159edev\u0161\u00edm vlastn\u00edmi chybami a faktem, \u017ee a\u017e na jedinou prohr\u00e1l v\u0161echny bitvy ta\u017een\u00ed, kter\u00e9 m\u011blo b\u00fdt \u00fasp\u011b\u0161nou ofenz\u00edvou proti nep\u0159ipraven\u00e9mu nep\u0159\u00edteli.<\/div>\nM\u00edrov\u00e1 smlouva byla jist\u011b tvrd\u00e1. Odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed tomu, \u017ee Rakousko bylo (op\u011bt) t\u00edm, kdo v\u00e1lku za\u010dal, a to nedlouho po Slavkovu a pre\u0161pursk\u00e9m m\u00edru, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed tak\u00e9 tomu, jak v\u00e1lka prob\u00edhala. T\u00fdden po zah\u00e1jen\u00ed rakousk\u00e9ho vp\u00e1du do Bavorska c.k. arm\u00e1da ustupovala zp\u011bt se ztr\u00e1tou 50 tis\u00edc mu\u017e\u016f. Podle autora byla smlouva „potupn\u00e1“, ani\u017e by dodal, \u017ee se potupilo jen a jen Rakousko samo. V z\u00e1v\u011bru pak Ji\u0159\u00ed Pe\u0148\u00e1s temn\u011b Napoleonovi „hroz\u00ed“ Metternichem, ani\u017e by dodal, \u017ee p\u0159ece pr\u00e1v\u011b Metternich byl t\u00edm, kdo v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bl k uzav\u0159en\u00ed m\u00edrov\u00e9 smlouvy a n\u00e1sledn\u011b tak\u00e9 ke svatb\u011b Napoleona s Mari\u00ed-Luisou coby zpe\u010det\u011bn\u00ed nov\u00e9ho spojenectv\u00ed. Ten sam\u00fd Metternich byl tak\u00e9 v \u00fa\u0159ad\u011b, kdy\u017e sbor mar\u0161\u00e1la Schwarzenberga pochodoval pod Napoleonov\u00fdm velen\u00edm\u00a0 v roce 1812 do Ruska. Nazna\u010dovat, \u017ee snad byl Metternich od za\u010d\u00e1tku spolustr\u016fjcem Napoleonova p\u00e1du \u010di Napoleonov\u00fdm nep\u0159\u00edtelem, je absurdn\u00ed.<\/p>\n
Co jsme se vlastn\u011b v \u010dl\u00e1nku o t\u011b\u017ek\u00e9m roce „pro na\u0161i \u0161ir\u0161\u00ed vlast“ dozv\u011bd\u011bli?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Pan Ji\u0159\u00ed Pe\u0148\u00e1s si v dne\u0161n\u00edm T\u00fddnu pov\u0161iml 200. v\u00fdro\u010d\u00ed ud\u00e1lost\u00ed roku 1809 („1809 – t\u011b\u017ek\u00fd rok pro na\u0161i \u0161ir\u0161\u00ed vlast (200 let)“). V jeho profilu na str\u00e1nk\u00e1ch www.tyden.cz se lze do\u010d\u00edst: „P\u00ed\u0161e o \u010demkoli, nic nev\u00ed po\u0159\u00e1dn\u011b, a pr\u00e1v\u011b proto o tom p\u00ed\u0161e. M\u011bl by toho nechat, ale u\u017e si zvykl.“ A\u010d jde jist\u011b o nads\u00e1zku, v p\u0159\u00edpad\u011b tohoto \u010dl\u00e1nku je to v\u00fdsti\u017en\u00e9.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,35],"tags":[],"class_list":["post-266","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-projekt-znojmo-1809"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/266","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=266"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/266\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":2699,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/266\/revisions\/2699"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=266"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=266"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=266"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}