{"id":272,"date":"2009-06-05T00:00:00","date_gmt":"2009-06-04T22:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/2009\/ujezd-u-brna-kaple-sv-antonina-a-naucna-stezka\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:18","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:18","slug":"ujezd-u-brna-kaple-sv-antonina-a-naucna-stezka","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/ujezd-u-brna-kaple-sv-antonina-a-naucna-stezka\/","title":{"rendered":"\u00dajezd u Brna, kaple Sv. Anton\u00edna a nau\u010dn\u00e1 stezka"},"content":{"rendered":"
Obsah informa\u010dn\u00ed tabule ke kapli p\u0159isl\u00edbil dodat pan starosta Hradil, coby historik, osobn\u011b. Dodnes tam tabule nen\u00ed, nadto je kaple samotn\u00e1 a p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00ed okol\u00ed ve stavu oku n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edka boji\u0161t\u011b p\u0159ili\u0161 nelahod\u00edc\u00edm. Z m\u00edsta, odkud Napoleon p\u0159ehl\u00ed\u017eel z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9 boje bitvy, dnes nen\u00ed pro zahr\u00e1dky vid\u011bt prakticky nic, v opa\u010dn\u00e9m sm\u011bru pak je vid\u011bt radar. Tabule s popisem z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fdch boj\u016f a s vysv\u011btlen\u00edm osudu p\u016fvodn\u00ed kaple chyb\u00ed samoz\u0159ejm\u011b t\u00edm v\u00edce, a m\u011bstu, je\u017e pan starosta ozna\u010duje, spolu se Slavkovem a \u0160lapanicemi, za jedno z \u201ecenter boji\u0161t\u011b", to patrn\u011b v\u016fbec nevad\u00ed.<\/p>\n

Na str\u00e1nk\u00e1ch \u00dajezda jsme pak na\u0161li informace, je\u017e na\u0161e zklam\u00e1n\u00ed jen podtrhly.<\/p>\n

Ve zpravodaji \u00dajezda u Brna z b\u0159ezna 2009 pan starosta Hradil doslova p\u00ed\u0161e: Na\u0161e m\u011bsto je ji\u017e drahn\u011b let \u010dlenem o. p. s. Austerlitz, kde jsou sdru\u017eena m\u011bsta a vesnice v lokalit\u011b bitvy u Slavkova. Rok co rok b\u00fdv\u00e1 zvykem, \u017ee v \u010dase vlastn\u00ed bitvy se na tomto \u00fazem\u00ed pohybuj\u00ed voj\u00e1ci v dobov\u00fdch uniform\u00e1ch. Je p\u00e1r pietn\u00edch ob\u0159ad\u016f, p\u00e1r koncert\u016f. Na zased\u00e1n\u00ed veden\u00ed o. p. s. Austerlitz jsme se rozhodli vytvo\u0159it n\u011bkter\u00e9 nov\u00e9 zvyky jako kup\u0159\u00edkladu ji\u017e podruh\u00e9 se konaly z\u00e1vody do vrchu k Mohyle M\u00edru. Dne 21. 9. 2008 jsem se rozhodli  <\/em>(sic) a tak\u00e9 uspo\u0159\u00e1dali z\u00e1vody veter\u00e1n\u016f pr\u00e1v\u011b okruhem bitvy u Slavkova. Vybrali jsme k tomuto firmu pana Ale\u0161e G\u00e4nsdorfera ze dvou d\u016fvod\u016f: 1. Jeho firma se touto problematikou zaob\u00edr\u00e1. 2. \u010casto v na\u0161em m\u011bst\u011b pob\u00fdv\u00e1 (ztratil zde sv\u00e9 srdce).<\/em><\/p>\n

Shrnut\u00ed v\u00fdznamu, rozsahu a tradice zimn\u00edch vzpom\u00ednkov\u00fdch akc\u00ed do pohybu voj\u00e1k\u016f v dobov\u00fdch uniform\u00e1ch na \u00fazem\u00ed boji\u0161t\u011b a \u201ep\u00e1r pietn\u00edch ob\u0159ad\u016f, p\u00e1r koncert\u016f", a snaha \u201enab\u00eddnout" motoristick\u00e9 z\u00e1vody do vrchu v jak\u00e9si souvislosti s bitvou u Slavkova coby \u201enov\u00e9 zvyky" (zvyky aktivn\u011b vytv\u00e1\u0159en\u00e9), je m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno zvl\u00e1\u0161tn\u00ed a\u017e absurdn\u00ed. Jakou souvislost maj\u00ed z\u00e1vody do vrchu s napoleonskou tradic\u00ed, histori\u00ed bitvy \u010di regionu?<\/p>\n

Dal\u0161\u00ed roz\u010darov\u00e1n\u00ed pak p\u0159i\u0161lo p\u0159i \u010dten\u00ed textu<\/a> v sekci Historie m\u011bsta a podsekci Bitva u Slavkova:<\/p>\n

V m\u00edrn\u011b zvln\u011bn\u00e9 moravsk\u00e9 krajin\u011b mezi Brnem a Slavkovem se utkaly 2. prosince 1805 dv\u011b mohutn\u00e9 arm\u00e1dy v bitv\u011b, kter\u00e1 a\u017e dosud nem\u011bla na na\u0161em \u00fazem\u00ed obdoby. Spojen\u00e1 rusko-rakousk\u00e1 arm\u00e1da \u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed zhruba 90 tis\u00edc mu\u017e\u016f se postavila arm\u00e1d\u011b francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Napoleona, kter\u00e1 m\u011bla asi 75 tis\u00edc voj\u00e1k\u016f. Ne\u017e slunce zapadlo, le\u017eelo na boji\u0161ti 20 tis\u00edc mrtv\u00fdch a spousty ran\u011bn\u00fdch, z nich\u017e mnoz\u00ed je\u0161t\u011b dlouho po bitv\u011b na n\u00e1sledky sv\u00fdch zran\u011bn\u00ed um\u00edrali. Do historie vstoupila tato krvav\u00e1 sr\u00e1\u017eka jako "bitva t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f". V\u00edt\u011bzem se stal francouzsk\u00fd c\u00edsa\u0159 Napoleon. Rusk\u00fd car Alexandr I. a rakousk\u00fd c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek I. utrp\u011bli zdrcuj\u00edc\u00ed por\u00e1\u017eku.<\/p>\n

Jak vysv\u011btlit, \u017ee m\u00e9n\u011b po\u010detn\u00e1 Napoleonova arm\u00e1da dok\u00e1zala rozb\u00edt o tolik siln\u011bj\u0161\u00edho protivn\u00edka? Tajemstv\u00ed \u00fasp\u011bchu francouzsk\u00fdch zbran\u00ed mus\u00edme hledat p\u0159edev\u0161\u00edm v oblasti strategie a taktiky. Napoleonova arm\u00e1da p\u0159edstavovala vojenstv\u00ed nov\u00e9ho typu, kter\u00e9 se zrodilo z Velk\u00e9 francouzsk\u00e9 revoluce. Francouzsk\u00e1 revolu\u010dn\u00ed arm\u00e1da vznikla v okam\u017eiku ohro\u017een\u00ed revoluce arm\u00e1dami reak\u010dn\u00edch feud\u00e1ln\u00edch st\u00e1t\u016f, z lidov\u00e9ho odporu proti vet\u0159elc\u016fm, a tento spont\u00e1nn\u00ed n\u00e1stup ozbrojen\u00e9ho n\u00e1roda na obranu vlasti vtiskl arm\u00e1d\u011b jej\u00ed charakter. Prvo\u0159ad\u00fdm strategick\u00fdm c\u00edlem bylo obsazen\u00ed \u00fazem\u00ed protivn\u00edka a nikoli zni\u010den\u00ed jeho vojensk\u00e9 s\u00edly. Taktika francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy dok\u00e1zala divy. Vyv\u00e1d\u011bla nep\u0159\u00edtele z m\u00edry, p\u0159ekvapovala svou prudkost\u00ed, a dok\u00e1zala ho tak por\u00e1\u017eet. Vojev\u016fdce Napoleon, nadan\u00fd nev\u0161edn\u00edm talentem, um\u011bl vyu\u017e\u00edvat nov\u00e9ho zp\u016fsobu boje a dal arm\u00e1d\u011b novou pevnou organizaci. Souhrn v\u0161ech t\u011bchto nov\u00fdch prvk\u016f p\u0159isp\u011bl rozhoduj\u00edc\u00ed m\u011brou tak\u00e9 k francouzsk\u00e9mu v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Slavkova.<\/p>\n

Na uct\u011bn\u00ed pam\u00e1tky padl\u00fdch v t\u00e9to krvav\u00e9 bitv\u011b byl postaven pam\u00e1tn\u00edk Mohyla m\u00edru. Ka\u017edoro\u010dn\u011b se sem  prvn\u00ed ned\u011bli v prosinci sj\u00ed\u017ed\u00ed mnoho lid\u00ed, aby tuto pam\u00e1tku uctili. Jsou zde k vid\u011bn\u00ed i voj\u00e1ci v uniform\u00e1ch, kde stejnokroj odli\u0161oval nejen jednotliv\u00e9 arm\u00e1dy, ale uvnit\u0159 arm\u00e1d i jednotliv\u00e9 druhy zbran\u00ed a pluky.<\/em><\/p>\n

Prvn\u00edmu odstavci nen\u00ed prakticky co vytknout, snad jen p\u0159emr\u0161t\u011bn\u00fd po\u010det padl\u00fdch, jen\u017e na francouzsk\u00e9 stran\u011b \u010dinil 1537 padl\u00fdch a smrteln\u011b ran\u011bn\u00fdch (2,12% celkov\u00e9ho stavu), na rakousk\u00e9 je uv\u00e1d\u011bno 1912 (okolo 12%), na rusk\u00e9 existuj\u00ed jen odhady, je\u017e se pohybuj\u00ed mezi 20 a 25 tis\u00edci padl\u00fdch, ran\u011bn\u00fdch a zajat\u00fdch, p\u0159i\u010dem\u017e t\u011bch posledn\u00edch bylo minim\u00e1ln\u011b 10 tis\u00edc; p\u0159ipust\u00edme-li, \u017ee v\u00fdrazn\u011b v\u00edce bylo i na rusk\u00e9 stran\u011b ran\u011bn\u00fdch ne\u017e padl\u00fdch \u010di smrteln\u011b ran\u011bn\u00fdch, nutn\u011b se dost\u00e1v\u00e1me k celkov\u00e9mu po\u010dtu p\u0159\u00edm\u00fdch ob\u011bt\u00ed bitvy pohybuj\u00edc\u00edmu se mezi 8 a 15 tis\u00edci (4-9%). \u010c\u00edslo 20 tis\u00edc bylo nepochybn\u011b v\u00fdrazn\u011b p\u0159ekro\u010deno v d\u016fsledku \u00famrt\u00ed ran\u011bn\u00fdch, jim\u017e nebyla poskytnuta adekv\u00e1tn\u00ed p\u00e9\u010de, a epidemi\u00ed, je\u017e po bitv\u011b vypukly.<\/p>\n

Druh\u00fd odstavec je, m\u00edrn\u011b \u0159e\u010deno, povrchn\u00ed parafr\u00e1z\u00ed marxistick\u00e9ho pohledu na ud\u00e1losti p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed a pr\u016fb\u011bhu a v\u00fdsledku bitvy u Slavkova se takov\u00e9 \u201evysv\u011btlen\u00ed" nem\u016f\u017ee t\u00fdkat. Pomineme-li \u00fasm\u011bvn\u00fd v\u00fdraz \u201ereak\u010dn\u00ed feud\u00e1ln\u00ed st\u00e1t", jsou tvrzen\u00ed o \u201elidov\u00e9m odporu proti vet\u0159elc\u016fm" a \u201espont\u00e1nn\u00edm n\u00e1stupu ozbrojen\u00e9ho n\u00e1roda" nehodnotn\u00fdm ideologick\u00fdm zkreslen\u00edm \u00favodn\u00ed f\u00e1ze revolu\u010dn\u00edch v\u00e1lek. Autor t\u011bchto \u0159\u00e1dek, resp. ten, kdo je z n\u011bjak\u00e9 marxistick\u00e9 pr\u00e1ce opsal, by jist\u011b um\u011bl vysv\u011btlit, pro\u010d bylo ji\u017e v roce 1793 t\u0159eba s\u00e1hnout k \u201erekvizic\u00edm dobrovoln\u00edk\u016f n\u00e1rodn\u00ed gardy", jak nalo\u017eili dobrovoln\u00edci z roku 1791 se sv\u00fdm pr\u00e1vem k 1. prosinci 1792 opustit sv\u00e9 bataliony a jak hodnotili gener\u00e1lov\u00e9 vel\u00edc\u00ed arm\u00e1d\u00e1m na hranic\u00edch vojenskou \u00farove\u0148 \u201edoborovolnick\u00fdch" (rekvizi\u010dn\u00edch) batalion\u016f z roku 1793 (p\u0159\u00edli\u0161 \u010dast\u00e9 jsou stesky, jako v p\u0159\u00edpad\u011b gen. Chazota, hovo\u0159\u00edci v tom smyslu, \u017ee tito voj\u00e1ci byli o revoluci schopni velmi zu\u0159iv\u011b hovo\u0159it, mnohem m\u00e9n\u011b pak byli ochotni za ni tak\u00e9 zu\u0159iv\u011b nasazovat sv\u00e9 \u017eivoty). Jist\u011b m\u00e1 tak\u00e9 pon\u011bt\u00ed o tom, jak\u00fdm probl\u00e9mem byla u t\u011bchto batalion\u016f, je\u017e naz\u00fdv\u00e1 \u201eozbrojen\u00fdm n\u00e1rodem", dezerce, jak\u00fdm zp\u016fsobem v jejich r\u00e1mci fungovala discipl\u00edna. Toti\u017e \u017ee dezerce byla zna\u010dn\u00e1 a discipl\u00edna \u010dasto zoufal\u00e1, \u017ee d\u016fstojn\u00edky se v t\u011bchto jednotk\u00e1ch st\u00e1vali, d\u00edky revolu\u010dn\u00ed volb\u011b nad\u0159\u00edzen\u00fdch pod\u0159\u00edzen\u00fdmi, \u010dasto sp\u00ed\u0161e v\u0161ehoschopn\u00ed manipul\u00e1to\u0159i, \u017ee jsou zaznamen\u00e1ny dokonce p\u0159\u00edpady, kdy si bataliony odhlasovaly, \u017ee proti nep\u0159\u00edteli t\u00e1hnout jednodu\u0161e nebudou, apod. <\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed c\u00edt\u011bn\u00ed, boj za svobodu a ide\u00e1ly revoluce, jak je kter\u00fd prost\u00fd \u201edobrovoln\u00edk" (uvozovky proto, \u017ee slu\u017eba v n\u00e1rodn\u00ed gard\u011b pat\u0159ila k ob\u010dansk\u00fdm povinnostem a dobrovoln\u00edci byli z jej\u00edch \u0159ad pro slu\u017ebu proti vn\u011bj\u0161\u00edmu nep\u0159\u00edteli na z\u00e1klad\u011b dekretu Z\u00e1konod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed z 12. \u010dervence 1792 rekv\u00edrov\u00e1ni) dok\u00e1zal vn\u00edmat, jist\u011b sv\u016fj, a zna\u010dn\u00fd, vliv na pr\u016fb\u011bh v\u00e1le\u010dn\u00fdch operac\u00ed a na formov\u00e1n\u00ed ducha nov\u00e9 arm\u00e1dy m\u011bly, le\u010d nem\u00e9n\u011b d\u016fle\u017eit\u00e9, ba d\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed a z\u00e1sadn\u00ed v\u011bci, byly charakteru pon\u011bkud \u201ep\u0159\u00edzemn\u011bj\u0161\u00edho", a t\u00fdkaly se princip\u016f veden\u00ed v\u00e1lky, je\u017e vyj\u00e1d\u0159ili ve sv\u00fdch prac\u00edch ji\u017e p\u0159edrevolu\u010dn\u00ed osv\u00edcen\u0161tn\u00ed teoretikov\u00e9. <\/p>\n

T\u011bmito slovy, nap\u0159\u00edklad, odm\u00edt\u00e1 propagandistick\u00fd \u010di pozd\u011bji ideologick\u00fd m\u00fdtus o \u201eurputn\u00e9m z\u00e1palu zrozen\u00e9m z revolu\u010dn\u00edho nad\u0161en\u00ed" coby postihnuteln\u00e9m rozd\u00edlu mezi \u201estarou a novou" v\u00e1lkou, starou a novou francouzskou arm\u00e1dou, Jean Colin ve sv\u00e9 Education militaire de Napol\u00e9on: \u201eTito mu\u017ei (voj\u00e1ci od Rocroy a Fribourg, a Malplaquet a Denain), je\u017e Francie pos\u00edlala po stovk\u00e1ch tis\u00edc\u016f na hranice byli ostatn\u011b \u010dasto nov\u00e1\u010dky \u010di milicion\u00e1\u0159i, povolan\u00ed n\u00e1hle do v\u00e1lky, kte\u0159\u00ed bez chleba a bez st\u0159ev\u00edc\u016f, oble\u010den\u00ed do prost\u00e9 pl\u00e1t\u011bn\u00e9 haleny ustupovali od Prahy \u010di \u00fato\u010dili na Pierrelongue. Jsou to p\u0159edch\u016fdci n\u00e1rodn\u00edch dobrovoln\u00edk\u016f z roku 1791; jejich vnuci mohli o vlasti mluvit v\u00edce; br\u00e1nit ji l\u00e9pe v\u0161ak nikdy!" Se znalost\u00ed z\u00e1kladn\u00edch princip\u016f nasazen\u00ed jednotliv\u00fdch zbran\u00ed je tak\u00e9 velmi snadn\u00e9 prok\u00e1zat, \u017ee kr\u00e1lovsk\u00e9, tedy \u201erevolu\u010dn\u00edm lidov\u00fdm nad\u0161en\u00edm" je\u0161t\u011b nepol\u00edben\u00e9, naopak, \u201ereak\u010dn\u011b feud\u00e1ln\u00ed", bataliony Rochambeauovy arm\u00e1dy bojuj\u00edc\u00ed na stran\u011b Ameri\u010dan\u016f v jejich v\u00e1lce za nez\u00e1vislost, nep\u0159edv\u00e1d\u011bly na boji\u0161ti nic jin\u00e9ho, ne\u017e co p\u0159edv\u00e1d\u011bly bataliony c\u00edsa\u0159sk\u00e9 p\u011bchoty v prosinci 1805 u Slavkova, neprokazovaly ani m\u00e9n\u011b odvahy, ani m\u00e9n\u011b odhodl\u00e1n\u00ed, ani m\u00e9n\u011b nad\u0161en\u00ed, ani \u017e\u00e1dn\u00e9 zvl\u00e1\u0161tn\u00ed prvky vojensk\u00e9ho um\u011bn\u00ed.<\/p>\n

Sv\u00fdmi tvrzen\u00edmi, \u010di sp\u00ed\u0161e marxistick\u00fdmi fr\u00e1zemi, se, ani\u017e by to patrn\u011b tu\u0161il, stav\u00ed autor textu z internetov\u00fdch str\u00e1nek na stanu vojensky naivn\u00edch jakob\u00edn\u016f, kte\u0159\u00ed se v Konventu vyslovovali pro zru\u0161en\u00ed pravideln\u00e9 arm\u00e1dy a jej\u00ed \u00fapln\u00e9 nahrazen\u00ed n\u00e1rodn\u00ed gardou. Na\u0161t\u011bst\u00ed pro Francii p\u0159evl\u00e1dl racion\u00e1ln\u00ed pohled na v\u011bc a bataliony n\u00e1rodn\u00ed gardy byly slou\u010deny s pravideln\u00fdmi, \u010d\u00edm\u017e vznikla nov\u00e1 arm\u00e1da francouzsk\u00e9 republiky, j\u00ed\u017e rozhodn\u011b nelze v \u017e\u00e1dn\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b naz\u00fdvat \u201eozbrojen\u00fdm n\u00e1rodem", a tato arm\u00e1da nevedla \u017e\u00e1dn\u00fd \u201elidov\u00fd odpor". Nov\u00e1 arm\u00e1da republiky tak v r\u00e1mci mo\u017enost\u00ed plynule nav\u00e1zala na p\u0159edrevolu\u010dn\u00ed tradice a z\u00faro\u010dila to dobr\u00e9, co p\u0159inesla revolu\u010dn\u00ed z nouze ctnost. Nic m\u00e9n\u011b, ale tak\u00e9 nic v\u00edce.<\/p>\n

Je ot\u00e1zkou, je-li prezentace bitvy u Slavkova na str\u00e1nk\u00e1ch m\u011bsta \u00dajezda u Brna m\u00edstem, kde je t\u0159eba uv\u00e1d\u011bt jeden z \u0159ady pohled\u016f na v\u00fdvoj francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed, a to pohled ideologick\u00fd a obsahov\u011b zcela pom\u00fdlen\u00fd. Uveden\u00fd nadto slibnou v\u011btou o strategii a taktice, j\u00ed\u017e se v\u0161ak n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed text nev\u011bnuje ani jedinou slabikou, s v\u00fdjimkou v\u011bty \u201ePrvo\u0159ad\u00fdm strategick\u00fdm c\u00edlem bylo obsazen\u00ed \u00fazem\u00ed protivn\u00edka a nikoli zni\u010den\u00ed jeho vojensk\u00e9 s\u00edly." Jist\u011b lze pova\u017eovat za p\u0159eklep, \u017ee prvn\u00edm principem Napoleonovy strategie gener\u00e1ln\u00ed bitvy byl p\u0159esn\u00fd opak uveden\u00e9ho, NEbylo c\u00edlem obsazen\u00ed \u00fazem\u00ed, BYLO c\u00edlem zni\u010den\u00ed vojensk\u00e9 s\u00edly protivn\u00edka. Je v\u0161ak pon\u011bkud trapn\u00e9, \u017ee k takov\u00e9mu p\u0159eklepu dojde v tom nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edm m\u00edst\u011b cel\u00e9ho odstavce.<\/p>\n

Je-li \u00favod odstavce idelologick\u00fdm bl\u00e1bolem, j\u00edm\u017e autor prokazuje, \u017ee nem\u00e1 nejmen\u0161\u00ed pon\u011bt\u00ed o tom, v jak\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch prob\u00edhaly revolu\u010dn\u00ed v\u00e1lky, a jak\u00fd byl stav francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy v roce 1805 a z \u010deho \u010derpala z\u00e1kladn\u00ed principy sv\u00e9ho modern\u00edho nasazen\u00ed, n\u00e1sleduje-li p\u0159ed\u011bl obsahuj\u00edc\u00ed ne\u0161\u0165astn\u00fd p\u0159eklep, kter\u00fd obrac\u00ed z\u00e1kladn\u00ed prvek Napoleonovy v\u00e1le\u010dn\u00e9 doktr\u00edny naruby, je posledn\u00ed \u010d\u00e1st odstavce jen smyslupr\u00e1zdn\u00fdm pl\u00e1c\u00e1n\u00edm. V\u011bty \u201efrancouzsk\u00e1 taktika dok\u00e1zala divy" a \u201evyv\u00e1d\u011bla nep\u0159\u00edtele z m\u00edry" jsou jen zn\u00e1mkou toho, \u017ee jejich autor nev\u00ed o vojenstv\u00ed po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed prakticky nic, zato m\u00e1 pot\u0159ebu toto nic sd\u011blit. Dozv\u00edd\u00e1me se, \u017ee \u201esouhrn t\u011bchto nov\u00fdch prvk\u016f p\u0159isp\u011bl rozhoduj\u00edc\u00ed m\u011brou tak\u00e9 k francouzsk\u00e9mu v\u00edt\u011bzstv\u00ed u Slavkova", dokonce \u201erozhodujc\u00ed m\u011brou". O situaci Velk\u00e9 arm\u00e1dy na Morav\u011b koncem listopadu 1805, o situaci koali\u010dn\u00edch arm\u00e1d u Olomouce, o celkov\u00e9 strategick\u00e9 situaci, o okolnostech, je\u017e bitv\u011b p\u0159edch\u00e1zely a samoz\u0159ejm\u011b o jej\u00edm pr\u016fb\u011bhu se v\u0161ak nedozv\u00edd\u00e1me v\u016fbec nic. Vedle \u201elidov\u00e9ho odporu" a \u201evyv\u00e1d\u011bn\u00ed nep\u0159\u00edtele z m\u00edry" jde pochopiteln\u011b o nicotnosti, je\u017e nestoj\u00ed za \u0159e\u010d. <\/p>\n

K posledn\u00edmu odstavci lze \u0159\u00edci snad to, \u017ee pietn\u00ed akty na Mohyle m\u00edru neprob\u00edhaj\u00ed \u201eprvn\u00ed ned\u011bli v prosinci", ale v\u017edy o v\u00edkendu nejbli\u017e\u0161\u00edmu v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy, tedy \u010dasto v listopadu, a \u017ee druhy zbran\u00ed a pluky se uniformou odli\u0161uj\u00ed v ka\u017ed\u00e9 arm\u00e1d\u011b a v ka\u017ed\u00e9 dob\u011b, \u017ee takov\u00e1 v\u011bta charakteristice pietn\u00edch akt\u016f \u010di smyslu Mohyly m\u00edry jaksi nic nep\u0159in\u00e1\u0161\u00ed, a jen podtrhuje zoufalou neschopnost autora uchopit t\u00e9ma seriozn\u011b a smyslupln\u011b. <\/p>\n

Text je ilustrov\u00e1n G\u00e9rardov\u00fdm Austerlitzem, kter\u00fd je naskenov\u00e1n z knihy prof. Uhl\u00ed\u0159e Slunce nad Slavkovem, a\u010d se nab\u00edz\u00ed mo\u017enost vyu\u017e\u00edt nep\u0159ebern\u00e9 mno\u017estv\u00ed zdroj\u016f, kde tento obraz nen\u00ed v p\u016fli rozd\u011blen mezi dv\u011b str\u00e1nky, co\u017e je jist\u011b sp\u00ed\u0161e ot\u00e1zkou estetickou a snad tak\u00e9 ot\u00e1zkou jist\u00e9 p\u00edle a snahy o prezentaci t\u00e9to historick\u00e9 ud\u00e1losti zp\u016fsobem odpov\u00eddaj\u00edc\u00edm jej\u00edmu v\u00fdznamu. Zaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed je popisek… \u201eZ knihy Slunce nad Slavkovem. Malba osobn\u00edho francouzsk\u00e9ho Napoleonova mal\u00ed\u0159e, kter\u00fd maloval v\u00fdjevy z bitev u Slavkova." Fran\u00e7ois G\u00e9rard nebyl \u017e\u00e1dn\u00fdm Napoleonov\u00fdm \u201eosobn\u00edm mal\u00ed\u0159em", je snad dostate\u010dn\u011b v\u00fdznamn\u00fdm neoklasicistn\u00edm mal\u00ed\u0159em a dvorn\u00edm portr\u00e9tistou napoleonsk\u00e9 epochy, aby jeho jm\u00e9no v popisce tohoto nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00edho v\u00fdjevu z bitvy u Slavkova zazn\u011blo. Zapad\u00e1 do celkov\u00e9 \u00farovn\u011b textu, \u017ee popisek obsahuje dva dal\u0161\u00ed p\u0159eklepy, je\u017e n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edkovi str\u00e1nek sd\u011bluj\u00ed, \u017ee G\u00e9rard m\u011bl malovat \u201ev\u00fdjevy z bitev u Slavkova", tedy \u017ee existuje nejen v\u00edce G\u00e9rardov\u00fdch obraz\u016f bitvy, ale \u017ee u Slavkova bylo dokonce bitev n\u011bkolik, a ze v\u0161ech tento Napoleon\u016fv \u201eosobn\u00ed mal\u00ed\u0159" maloval \u201ev\u00fdjevy". <\/p>\n

—<\/p>\n

Ne-li internetov\u00e9 str\u00e1nky m\u011bsta, ne-li aktivity rozv\u00edjen\u00e9 obecn\u011b prosp\u011b\u0161nou spole\u010dnost\u00ed Mohyla m\u00edru – Austerlitz, pak kaple Sv. Anton\u00edna a jej\u00ed okol\u00ed si jist\u011b zaslou\u017e\u00ed pon\u011bkud seriozn\u011bj\u0161\u00ed p\u0159\u00edstup.<\/div>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

V souvislosti se z\u00e1jmem o stav pam\u00e1tek na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti jsme zav\u00edtali ke kapli Sv. Anton\u00edna nad \u00dajezdem u Brna. Ta je, a\u010d poch\u00e1z\u00ed z let 1862\u20131863, jednou z pam\u00e1tek, je\u017e n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci boji\u0161t\u011b znal\u00ed pr\u016fb\u011bhu bitvy p\u0159irozen\u011b vyhled\u00e1vaj\u00ed. Je proto tak\u00e9 pozorovac\u00edm stanovi\u0161t\u011bm \u010d. 12 v roce 2003 otev\u0159en\u00e9 nau\u010dn\u00e9 stezky boji\u0161t\u011bm.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"open","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,17],"tags":[],"class_list":["post-272","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-naucna-stezka"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/272","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=272"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/272\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13897,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/272\/revisions\/13897"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=272"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=272"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=272"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}