{"id":365,"date":"2004-03-11T00:00:00","date_gmt":"2004-03-11T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/frantisek-ii-i-1768-1835\/"},"modified":"2024-11-27T15:33:58","modified_gmt":"2024-11-27T13:33:58","slug":"frantisek-ii-i-1768-1835","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/frantisek-ii-i-1768-1835\/","title":{"rendered":"Franti\u0161ek II.\/I. (1768-1835)"},"content":{"rendered":"

 <\/p>\n


\n<\/span>\u0158\u00edmsko-n\u011bmeck\u00fd c\u00edsa\u0159, nejstar\u0161\u00ed syn c\u00edsa\u0159e Leopolda II. a Marie Ludoviky Bourbonsko-\u0161pan\u011blsk\u00e9. Narodil se 12. 2. 1768 ve Florencii, zem\u0159el 2. 3. 1835 ve V\u00eddni, poh\u0159ben je v Kapuc\u00ednsk\u00e9 krypt\u011b ve V\u00eddni. Jeho panovnick\u00e1 hesla byla: Justitia regnorum fundamentum \u2013 Spravedlnost je z\u00e1kladem kr\u00e1lovstv\u00ed a Lege et fide \u2013 Z\u00e1konem a v\u00edrou.<\/span><\/div>\n
Franti\u0161ek byl vychov\u00e1v\u00e1n nejd\u0159\u00edve na otcovsk\u00e9m dvo\u0159e ve Florencii. Roku 1784, v \u0161estn\u00e1cti letech, ode\u0161el do V\u00eddn\u011b, kde se ho ujal jeho str\u00fdc c\u00edsa\u0159 Josef II. Ten se jako jeden z nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00edch Franti\u0161kov\u00fdch kritik\u016f pokou\u0161el napravit mnoh\u00e9 charakterov\u00e9 vady sv\u00e9ho synovce, zejm\u00e9na jeho bezcitnost, coz se mu d\u00edky promy\u0161len\u00e9mu v\u00fdchovn\u00e9mu pl\u00e1nu a vhodn\u00fdm u\u010ditel\u016fm i z\u010d\u00e1sti poda\u0159ilo, i kdyz v n\u011bkter\u00fdch ohledech se synovcova nespolehlivost a zatvrzelost je\u0161t\u011b pos\u00edlily. Franti\u0161ek m\u011bl bezesporu zdravou inteligenci, chyb\u011bla mu v\u0161ak siln\u00e1 v\u016fle a st\u00e1tnick\u00e1 tvo\u0159ivost. Zaj\u00edmal se o knihy (polozil nap\u0159. z\u00e1klad \u201crodinn\u00e9 fideikomisn\u00ed knihovy\u201d), r\u00e1d cestoval a sb\u00edral portr\u00e9ty. Byl rodinn\u00e9ho zalo\u017een\u00ed, sv\u00fdm d\u011btem a vnuk\u016fm se v\u011bnoval, kdykoli to jen bylo mo\u017en\u00e9. Z\u00e1libu v botanice a v hudb\u011b po n\u011bm zd\u011bdil nejstar\u0161\u00ed syn, pozd\u011bj\u0161\u00ed c\u00edsa\u0159 Ferdinand, zvan\u00fd Dobrotiv\u00fd.<\/span><\/div>\n
Josef II. Franti\u0161kovi vyhledal i prvn\u00ed man\u017eelku: Alzb\u011btu Vilem\u00ednu W\u00fcrttemberskou, kter\u00e1 roku 1790 po dvoulet\u00e9m man\u017eelstv\u00ed zem\u0159ela v \u0161estined\u011bl\u00ed. P\u016fl roku nato se Franti\u0161ek o\u017eenil se svou sest\u0159enic\u00ed Mari\u00ed Terezou, princeznou obou Sic\u00edli\u00ed, kter\u00e1 mu za sedmn\u00e1ct let porodila dvan\u00e1ct d\u011bt\u00ed a zem\u0159ela roku 1807 p\u0159i posledn\u00edm porodu.<\/span><\/div>\n
<\/span>Po smrti Josefa II. \u0159\u00eddil Franti\u0161ek st\u00e1tn\u00ed z\u00e1lezitosti jen do t\u00e9 doby, ne\u017e p\u0159icestoval jeho otec z Florencie a po otcov\u011b p\u0159ed\u010dasn\u00e9 smrti 1. b\u0159ezna 1792 nastoupil na tr\u016fn jako Franti\u0161ek II. Dne 6. \u010dervna 1792 byl v Bud\u00edn\u011b korunov\u00e1n kr\u00e1lem uhersk\u00fdm. Uz 5. \u010dervence do\u0161lo pod tlakem revolu\u010dn\u00edch n\u00e1lad v Pa\u0159\u00edzi k jeho rychl\u00e9 a jednomysln\u00e9 volb\u011b n\u011bmeck\u00fdm c\u00edsa\u0159em a dev\u011bt dn\u00ed nato bez velk\u00fdch ceremoni\u00ed k posledn\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00e9 korunovaci ve Frankfurtu. Dne 9. srpna 1792 byl pak c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek korunov\u00e1n \u010desk\u00fdm kr\u00e1lem.<\/span><\/div>\n
Bezprost\u0159edn\u011b po Franti\u0161kov\u011b n\u00e1stupu na tr\u016fn vyhl\u00e1sila Francie Prusku a Rakousku v\u00e1lku. Za\u010dala tak prvn\u00ed, p\u011bt let trvaj\u00edc\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lka, jej\u00edho\u017e c\u00edle \u2013 osvobozen\u00ed uv\u011bzn\u011bn\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho p\u00e1ru \u2013 Rakousko nedos\u00e1hlo. V prvn\u00edch letech Franti\u0161kovy vl\u00e1dy m\u011bla jednozna\u010dn\u011b p\u0159ednost zahrani\u010dn\u00ed politika: zat\u00edmco p\u0159i druh\u00e9m d\u011blen\u00ed Polska bylo Rakousko pominuto, p\u0159i t\u0159et\u00edm roku 1795 se c\u00edsa\u0159 zmocnil nejen Krakovska, ale i \u0161irok\u00e9ho pruhu \u00fazem\u00ed naz\u00fdvan\u00e9ho Z\u00e1padn\u00ed Hali\u010d. Roku 1797 musel uzav\u0159\u00edt m\u00edr s Franci\u00ed v Campo Formio, j\u00edmz se musel vzd\u00e1t Lombardie a Nizozem\u00ed a postoupil Breisgau v\u00e9vodovi z Modeny. Rakousko sice z\u00edskalo Ben\u00e1tsko, to v\u0161ak zmen\u0161en\u00ed c\u00edsa\u0159sk\u00e9 moci nemohlo vyrovnat. Franti\u0161ek, pron\u00e1sledovan\u00fd cel\u00fd zivot siln\u00fdm komplexem m\u00e9n\u011bcennosti, se sna\u017eil sv\u011bdomitost\u00ed a p\u00edl\u00ed p\u0159i vy\u0159izov\u00e1n\u00ed akt upevnit sv\u00e9 postaven\u00ed patriarch\u00e1ln\u00edho vl\u00e1dce, coz v\u0161ak za\u010dast\u00e9 vedlo ke zdlouhav\u00fdm pr\u016ftah\u016fm ve v\u0161ech vl\u00e1dn\u00edch z\u00e1lezitostech. <\/span><\/div>\n
Roku 1794 bylo ve V\u00eddni odhaleno \u201cjakob\u00ednsk\u00e9 spiknut\u00ed\u201d , coz c\u00edsa\u0159i poskytlo z\u00e1minku, aby na\u0159\u00eddil zost\u0159en\u00e1 policejn\u00ed opat\u0159en\u00ed, zejm\u00e9na omezen\u00ed svobody, tisku a spolkov\u00e9 svobody. Nov\u00e1 v\u00e1lka, kterou Francie vyhl\u00e1sila Rakousku roku 1799, p\u0159inesla prvn\u00ed kontakty s Napoleonem Bonapartem, kter\u00fd se nyn\u00ed stal konzulem. Por\u00e1\u017eka u Marenga roku 1800 a dal\u0161\u00ed ne\u00fasp\u011bchy c\u00edsa\u0159sk\u00fdch arm\u00e1d vedly k lun\u00e9villsk\u00e9mu m\u00edru roku 1801, kter\u00fd stanovil, ze se pora\u017een\u00e9 jednotky mus\u00ed vr\u00e1tit do rakousk\u00fdch d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00ed.<\/span><\/div>\n
Usnesen\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00e9ho v\u00fdboru z roku 1803, kter\u00e9 sm\u011b\u0159ovalo k rozs\u00e1hl\u00e9 sekularizaci v \u0159\u00ed\u0161i a znamenalo vznik protestantsk\u00e9 v\u011bt\u0161iny ve sboru kurfi\u0159t\u016f, se sice po c\u00edsa\u0159sk\u00e9m protestu nerealizovalo, Franti\u0161ek v\u0161ak musel p\u0159ijmout zna\u010dn\u00e9 zm\u011bny \u00fazem\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm zna\u010dn\u00fd pokles sv\u00e9ho vlivu v \u0159\u00ed\u0161i. Kdyz byl Napoleon 18. kv\u011btna 1804 prohl\u00e1\u0161en d\u011bdi\u010dn\u00fdm c\u00edsa\u0159em Francouz\u016f a pak se 2. prosince t\u00e9ho\u017e roku s\u00e1m korunoval c\u00edsa\u0159em, p\u0159ijal Franti\u0161ek 11. srpna titul rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e jako Franti\u0161ek I. Korunovace se nekonala, z habsbursk\u00fdch d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00ed bylo vytvo\u0159eno d\u011bdi\u010dn\u00e9 Rakousk\u00e9 c\u00edsa\u0159stv\u00ed. K tomu p\u0159istupovaly je\u0161t\u011b Kr\u00e1lovstv\u00ed \u010desk\u00e9 a uhersk\u00e9, p\u0159i\u010dem\u017e d\u011bdi\u010dn\u00e9 zem\u011b spolu s \u010cechami n\u00e1le\u017eely je\u0161t\u011b k \u0159\u00ed\u0161i a z\u00e1rove\u0148 k nov\u00e9mu c\u00edsa\u0159stv\u00ed.<\/span><\/div>\n
Po uzav\u0159en\u00ed obrann\u00e9ho spolku s Ruskem, kter\u00fd m\u011bl za n\u00e1sledek, ze arciv\u00e9voda Karel jako p\u0159edseda Dvorn\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00e9 rady a jako reform\u00e1tor arm\u00e1dy odstoupil, do\u0161lo je\u0161t\u011b k vytvo\u0159en\u00ed dal\u0161\u00edho spolku s Angli\u00ed a \u0160v\u00e9dskem a po francouzsk\u00e9m vyhl\u00e1\u0161en\u00ed v\u00e1lky Rakousku ke t\u0159et\u00ed koali\u010dn\u00ed v\u00e1lce v letech 1805-1807. U\u017e v prvn\u00edm roce v\u00e1lky obsadili Francouzi bez boje V\u00edde\u0148 a 2. prosince 1805 dos\u00e1hl Napoleon rozhodn\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed v \u201cbitv\u011b t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f\u201d u Slavkova. Bratislavsk\u00fdm m\u00edrem musel Franti\u0161ek odstoupit v\u00edt\u011bzi mimo jin\u00e9 Ben\u00e1tsko, Dalm\u00e1cii, Tyrolsko a Vorarlberg. Nato povolal Karla znovu do \u010dela \u0159\u00edzen\u00ed arm\u00e1dy.<\/span><\/div>\n
Kdy\u017e byl zalo\u017een R\u00fdnsk\u00fd spolek, co\u017e bylo spojeno s podm\u00ednkou, \u017ee jeho \u010dlenov\u00e9 vystoup\u00ed ze svazku \u0159\u00ed\u0161e, vid\u011bl v tom c\u00edsa\u0159 konec \u201csvat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 n\u00e1roda n\u011bmeck\u00e9ho\u201d a rozhodl se 6. srpna 1806 slo\u017eit c\u00edsa\u0159skou korunu, prohl\u00e1sit c\u00edsa\u0159stv\u00ed za zanikl\u00e9 a \u0159\u00ed\u0161i za rozpu\u0161t\u011bnu.<\/span><\/div>\n
Na sv\u00e9m vlastn\u00edm st\u00e1tn\u00edm \u00fazem\u00ed zavedl Franti\u0161ek roku 1803 ve v\u0161ech n\u011bmeck\u00fdch, polsk\u00fdch, \u010desk\u00fdch a italsk\u00fdch zem\u00edch nov\u00fd trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk, roku 1811 n\u00e1sledoval v\u0161eobecn\u00fd ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk. Z\u00e1rove\u0148 ov\u0161em Franti\u0161ek zru\u0161il i \u010detn\u00e9 reformy sv\u00e9ho str\u00fdce Josefa II., jemu\u017e dal nicm\u00e9n\u011b p\u0159ed dvorn\u00ed knihovnou postavit pomn\u00edk. Byly znovu z\u0159\u00edzeny biskupsk\u00e9 semin\u00e1\u0159e. Univerzity v Innsbrucku, \u0160t\u00fdrsk\u00e9m Hradci a Olomouci, zm\u011bn\u011bn\u00e9 na lycea, dostaly zp\u00e1tky sv\u016fj star\u00fd statut (univerzita v Olomouci dokonce dostala n\u00e1zev Universitas Franciscea). Protestanti dostali ve V\u00eddni vlastn\u00ed fakultu, v Mariabrunnu byla zalo\u017eena lesnick\u00e1 \u0161kola, v Praze vysok\u00e9 u\u010den\u00ed technick\u00e9 a ve V\u00eddni roku 1815 Polytechnick\u00fd institut. V Uhr\u00e1ch, na Morav\u011b a v \u010cech\u00e1ch byla vybudov\u00e1na velk\u00e1 muzea. Prvn\u00ed Dunajsk\u00e1 paroplavebn\u00ed spole\u010dnost, zalo\u017een\u00e1 roku 1829, p\u0159isp\u011bla k rozvoji obchodu stejn\u011b jako kon\u011bsp\u0159ezn\u00e1 dr\u00e1ha z Lince do \u010cesk\u00fdch Bud\u011bjovic (1832), j\u00ed\u017e v Rakousku za\u010dalo stolet\u00ed zeleznic. Z\u00e1sluhy ob\u010dan\u016f m\u011bly b\u00fdt odm\u011b\u0148ov\u00e1ny dv\u011bma nov\u00fdmi \u0159\u00e1dy: Leopoldov\u00fdm \u0159\u00e1dem a \u0158\u00e1dem \u017eelezn\u00e9 koruny. <\/span><\/div>\n

Roku 1807 musel Franti\u0161ek i smluvn\u011b uznat politick\u00e9 a teritori\u00e1ln\u00ed zm\u011bny zaveden\u00e9 Napoleonem.
\n<\/span><\/p>\n

Roku 1809 vyhl\u00e1silo Rakousko Francii v\u00e1lku, jakkoli nov\u00e1 organizace arm\u00e1dy, kterou zah\u00e1jil arciv\u00e9voda Karel, je\u0161t\u011b zdaleka nebyla ukon\u010dena. Franti\u0161ek nicm\u00e9n\u011b doufal v lidov\u00e9 povst\u00e1n\u00ed v Tyrolsku, kter\u00fdm by se pos\u00edlila rakousk\u00e1 bojov\u00e1 s\u00edla. Napoleon obsadil v kv\u011btnu znovu V\u00edde\u0148, ale v t\u00e9m\u017ee m\u011bs\u00edci utrp\u011bl u Aspern svoji prvn\u00ed por\u00e1zku v otev\u0159en\u00e9 bitv\u011b. Vzhledem k velk\u00e9mu vy\u010derp\u00e1n\u00ed arm\u00e1dy nedok\u00e1zalo Rakousko tohoto v\u00edt\u011bzstv\u00ed vyu\u017eit a i bojov\u00e9 akce v Tyrolsku veden\u00e9 Andreasem Hoferem se tot\u00e1ln\u011b zhroutily, jakmile odt\u00e1hly c\u00edsa\u0159sk\u00e9 odd\u00edly. Sch\u00f6nbrunnsk\u00fdm m\u00edrem musel Franti\u0161ek akceptovat vysok\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 od\u0161kodn\u011bn\u00ed, zmen\u0161it arm\u00e1du a mimo jin\u00e9 odstoupit Z\u00e1padn\u00ed Hali\u010d, Kra\u0148sko, Istrii, Terst, Gorici a znovu severn\u00ed Tyrolsko a Vorarlbersko. <\/span><\/div>\n
Roku 1809 pov\u011b\u0159il panovn\u00edk veden\u00edm zahrani\u010dn\u00ed politiky kn\u00ed\u017eete Metternicha. Jedn\u00edm z Metternichov\u00fdch prvn\u00edch \u010din\u016f bylo roku 1810 provd\u00e1n\u00ed nejstar\u0161\u00ed c\u00edsa\u0159ovy dcery arciv\u00e9vodkyn\u011b Marie Louisy za francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e. Proti svatb\u011b se ost\u0159e stav\u011bla nejen nevlastn\u00ed matka nev\u011bsty Marie Ludovika Modensk\u00e1-d\u2018 Este, s n\u00ed\u017e se Franti\u0161ek roku 1808 o\u017eenil jako se svou t\u0159et\u00ed manzelkou, ale i mnoz\u00ed jin\u00ed \u010dlenov\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9ho domu. D\u00edky politice sv\u00e9ho ministra zahrani\u010d\u00ed se c\u00edsa\u0159i poda\u0159ilo p\u0159est\u00e1t bez v\u011bt\u0161\u00edch ztr\u00e1t pod\u00edl na Napoleonov\u011b ta\u017een\u00ed proti Rusku roku 1812 a o rok pozd\u011bji (v tajn\u00e9m spolku s Pruskem, Ruskem a Angli\u00ed) vyhl\u00e1sit Francii znovu v\u00e1lku. V bitv\u011b n\u00e1rod\u016f u Lipska roku 1813 spojenci zv\u00edt\u011bzili, Napoleon se roku 1814 vzdal tr\u016fnu a ode\u0161el do exilu na ostrov Elbu. Prvn\u00edm pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm m\u00edrem bylo \u00fazem\u00ed Francie omezeno hranicemi z roku 1792 a Franti\u0161ek dostal mimo jin\u00e9 zp\u00e1tky Tyrolsko, Vorarlbersko a Salcburk. <\/span><\/div>\n
Na podzim 1814 mohl Franti\u0161ek ve sv\u00e9m s\u00eddeln\u00edm m\u011bst\u011b uv\u00edtat jako hostitel z\u00e1stupce t\u00e9m\u011b\u0159 dvou set st\u00e1t\u016f, m\u011bst a panstv\u00ed p\u0159i zah\u00e1jen\u00ed V\u00edde\u0148sk\u00e9ho kongresu. Toto dev\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f trvaj\u00edc\u00ed zased\u00e1n\u00ed m\u011blo vypracovat nov\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed Evropy. N\u00e1klady byly obrovsk\u00e9, mimoto se finan\u010dn\u00ed situace Rakouska od zaveden\u00ed bankovek v roce 1811, kter\u00e9 v podstat\u011b znamenalo st\u00e1tn\u00ed bankrot, je\u0161t\u011b nijak zvl\u00e1\u0161\u0165 nezlep\u0161ila. B\u011bhem jedn\u00e1n\u00ed kongresu Napoleon Elbu opustil, prohr\u00e1l 18. \u010dervna 1815 bitvu u Waterloo a v den, kdy Franti\u0161ek, car a prusk\u00fd kr\u00e1l uz t\u00e1hli do Pa\u0159\u00edze, abdikoval podruh\u00e9 a byl posl\u00e1n na ostrov Svat\u00e1 Helena do vyhnanstv\u00ed. Druh\u00fdm pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm m\u00edrem byla Francie vr\u00e1cena do hranic z roku 1790. C\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek uzav\u0159el roku 1815 s carem a prusk\u00fdm kr\u00e1lem \u201cSvatou alianci\u201d, k n\u00ed\u017e se postupn\u011b p\u0159idali v\u0161ichni evrop\u0161t\u00ed panovn\u00edci krom\u011b pape\u017ee a sult\u00e1na. M\u011bla zaji\u0161\u0165ovat m\u00edr a ur\u010dovat politiku vl\u00e1dc\u016f podle princip\u016f k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho n\u00e1bozenstv\u00ed.<\/span><\/div>\n
Sedm m\u011bs\u00edc\u016f po smrti c\u00edsa\u0159ovny Marie Ludoviky se Franti\u0161ek roku 1816 o\u017eenil po\u010dtvrt\u00e9, s Karolinou Augustou Bavorskou.<\/span><\/div>\n
Po napoleonsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch vstoupilo Rakousko do obdob\u00ed klidu a konsolidace. Roku 1816 byl vyd\u00e1n nov\u00fd finan\u010dn\u00ed pl\u00e1n a z\u00e1sady pro zalo\u017een\u00ed n\u00e1rodn\u00ed banky. Zam\u00fd\u0161len\u00e9 upevn\u011bn\u00ed \u00fav\u011bruschopnosti st\u00e1tu se nicm\u00e9n\u011b prot\u00e1hlo az do roku 1820. Tato l\u00e9ta \u2013 biedermeier a doba p\u0159edb\u0159eznov\u00e1 \u2013 p\u0159inesla dal\u0161\u00ed rozmach obchodu. Pr\u016fmysl se rozv\u00edjel jako nikdy p\u0159edt\u00edm. I du\u0161evn\u00ed \u017eivot se navzdory cenzurn\u00edm opat\u0159en\u00edm vymanil ze stagnace.<\/span><\/div>\n
C\u00edsa\u0159ov\u00fdm z\u00e1m\u011br\u016fm pln\u011b odpov\u00eddal konzervativn\u00ed st\u00e1tn\u00ed mechanismus. Revoluce ve \u0160pan\u011blsku, Portugalsku a v Neapolsko-sicilsk\u00e9m kr\u00e1lovstv\u00ed vystup\u0148ovaly mocn\u00e1\u0159\u016fv strach, \u017ee by k n\u011b\u010demu podobn\u00e9mu mohlo doj\u00edt i v Rakousk\u00e9m c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Roku 1821 Franti\u0161ek I. jmenoval Metternicha rodov\u00fdm, dvorn\u00edm a st\u00e1tn\u00edm kancl\u00e9\u0159em s neomezen\u00fdmi pravomocemi. U\u017e p\u0159edt\u00edm, roku 1819, byl karlovarskou konferenc\u00ed zaveden zost\u0159en\u00fd dozor nad studenty a cenzura tisku.<\/span><\/div>\n
Roku 1830 dal Franti\u0161ek korunovat sv\u00e9ho nejstar\u0161\u00edho syna arciv\u00e9vodu Ferdinanda uhersk\u00fdm kr\u00e1lem, a\u010dkoli pochyboval o tom, \u017ee by byl schopen st\u00e1t se n\u00e1sledn\u00edkem tr\u016fnu. Teprve Metternich jej argumenty o principu legality nakonec p\u0159esv\u011bd\u010dil. Franti\u0161ek zem\u0159el na z\u00e1pal plic v 67 letech. Jeho syn mu dal roku 1846 na vnit\u0159n\u00edm dvo\u0159e v\u00edde\u0148sk\u00e9ho hradu postavit pomn\u00edk. Na pomn\u00edku, jehoz autorem je mil\u00e1nsk\u00fd socha\u0159 Pompeo Marchesi, je vytes\u00e1na v\u011bta z c\u00edsa\u0159ovy z\u00e1v\u011bti: „Amorem meum populis meis \u2013 M\u00e1 l\u00e1ska pat\u0159\u00ed m\u00fdm n\u00e1rod\u016fm“.<\/span><\/div>\n

 <\/p>\n

Literatura o \u017eivot\u011b c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka II.\/I.:
\nWERNER, Karl, Kaiser Franz vom Antritte seiner Regierung bis nach dem Frieden von Lun\u00e9ville, 1792-1803<\/span>. Wien 1866.<\/span>
\nMAYNERT, Hermann, Kaiser Franz I.<\/span> Wien 1866.<\/span>
\n<\/span>WOLFSGRUEBER, <\/span>Coelestin, Franz I., Kaiser von Oesterreich<\/span>. Wien 1899.
\n<\/span>BIBL, Viktor, Kaiser Franz, der letzte roemisch-deutsche Kaiser<\/span>. Leipzig-Wien 1938.<\/span>
\nTRISTSCH, Walter, Metternich und sein Monarch<\/span>. Darmstadt 1952.
\n<\/span>LANGSAM, Walter, Franz der Gute. Die Jugend eines Kaisers<\/span>. Wien 1954.<\/span><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Biografie posledn\u00edho \u0159\u00edmsko-n\u011bmeck\u00e9ho c\u00edsa\u0159e a prvn\u00edho c\u00edsa\u0159e rakousk\u00e9ho.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14145,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,11],"tags":[5962,5899,5964,5963],"class_list":["post-365","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-cisarove","tag-cisar-frantisek","tag-napoleonske-valky","tag-rakousky-cisar","tag-rimsko-nemecky-cisar"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/365","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=365"}],"version-history":[{"count":2,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/365\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14146,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/365\/revisions\/14146"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14145"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=365"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=365"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=365"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}