Jean de Viguerie<\/p>\n
Profesor Univerzity v Lille. Roku 1986 vydal sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky z University v Angers pod titulem Cinq Le\u00e7ons d’histoire de la R\u00e9volution fran\u00e7aise \/P\u011bt p\u0159edn\u00e1\u0161ek z historie Francouzsk\u00e9 Revoluce\/, v l\u00e9tech 1982 a 1983 pak spolu se sv\u00fdmi spolupracovn\u00edky vydal dv\u011b z\u00e1va\u017en\u00e1 d\u00edla: Sainte Jeanne Delanou\u00e9, servante des pauvres \/Svat\u00e1 Jana Delanou\u00e9, slu\u017eebnice chud\u00fdch\/ a Les martyrs d’Avrill\u00e9: catholicisme et R\u00e9volution \/Mu\u010dedn\u00edci z Avrill\u00e9: katolicismus a Revoluce.<\/em><\/p>\n \n Studium jazyka nen\u00ed jedinou, ale jednou z nejjist\u011bj\u0161\u00edch cest k tomu, abychom do\u0161li ke ko\u0159en\u016fm revolu\u010dn\u00ed ideologie[1].. Hledali jsme intelektu\u00e1ln\u00ed po\u010d\u00e1tky vyhlazov\u00e1n\u00ed obyvatel Vend\u00e9e. Zd\u00e1lo se n\u00e1m proto logick\u00e9 v\u011bnovat jistou pozornost jazyku t\u011bch, kdo vyhlazovali, a je\u0161t\u011b p\u0159esn\u011bji, zp\u016fsobu, jak\u00fdm kvalifikovali sv\u00e9 ob\u011bti.<\/p>\n Tyto p\u0159\u00edvlastky jsme vybrali ze zpr\u00e1v \u010dlen\u016f Provizorn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru a V\u00fdboru ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti, z list\u016f zpr\u00e1v, \u0159\u00e1d\u016f a proklamac\u00ed vyslan\u00fdch republik\u00e1nsk\u00fdch z\u00e1stupc\u016f, spr\u00e1vc\u016f a gener\u00e1l\u016f[2].<\/p>\n Jde o tento seznam: „divoc\u00ed venkovan\u00e9“, „lupi\u010di“, „fanati\u010dt\u00ed lupi\u010di“, „zlo\u010dinci z Vend\u00e9e“, „tyg\u0159i \u017e\u00edzn\u00edc\u00ed po francouzsk\u00e9 krvi“, „horda“, „horda otrok\u016f“, „zlo\u010dineck\u00e1 banda“, „uboh\u00e9 vojsko lupi\u010d\u016f“, „hloup\u00fd a krut\u00fd houf“, „barba\u0159i“, „aristokrat\u00e9“, „povstaleck\u00e1 rasa“, „lupi\u010dsk\u00e1 rasa“, „hnusn\u00e1 rasa, poblouzn\u011bn\u00e1 monarchismem a pov\u011brou“, „zr\u016fdy“, „zfanatizovan\u00e9 zr\u016fdy, \u017e\u00edzn\u00edc\u00ed po krvi a masakru“[3].<\/p>\n Tady litanie kon\u010d\u00ed. Mohli bychom napo\u010d\u00edtat dal\u0161\u00ed v\u00fdrazy, ale byly by jen jejich variantami. Seznam je chud\u00fd, opakuj\u00ed se st\u00e1le tat\u00e1\u017e slova a z\u00e1m\u011br je st\u00e1le t\u00fd\u017e: prokl\u00ednat absolutn\u00ed zlo. Vid\u00edme, \u017ee se zde ocit\u00e1me v jin\u00e9 sf\u00e9\u0159e jazyka, ve sf\u00e9\u0159e „inverzn\u00edho jazyka“, kter\u00fd sp\u00ed\u0161e rozd\u011bluje ne\u017e spojuje, jedn\u00edm slovem, ve sf\u00e9\u0159e ideologie. Re\u00e1ln\u00e9 lidstv\u00ed je zru\u0161eno, slova a pojmy nahrazuj\u00ed osoby. Jist\u011b, Revoluce obohatila tento jazyk, ale z\u00e1sluha na jeho vynalezen\u00ed n\u00e1le\u017e\u00ed osv\u00edcensk\u00fdm filozof\u016fm. Ne v\u0161echna slova na\u0161eho seznamu jsou plodem Osv\u00edcenstv\u00ed, ale v\u0161echna se vztahuj\u00ed k filozofii Osv\u00edcenstv\u00ed.<\/p>\n N\u00e1sledn\u011b se jimi budeme zab\u00fdvat. Vezmeme v potaz p\u0159edev\u0161\u00edm „divok\u00e9 venkovany“, „fanatiky“, „lupi\u010de“, „barbary“ a „hordu“. „Rasa“ a „horda“ bude rozebr\u00e1na n\u00e1sledn\u011b.<\/p>\n Vendej\u0161t\u00ed jsou definov\u00e1ni jako „venkovan\u00e9“, jako by v\u0161ichni n\u00e1le\u017eeli k t\u00e9to soci\u00e1ln\u00ed vrstv\u011b a slovo je prostoupeno pejorativn\u00edm smyslem. Tito „venkovan\u00e9“ jsou pova\u017eov\u00e1ni za „divok\u00e9“[4], „hrub\u00e9“[5] a poklesl\u00e9 na zv\u00ed\u0159ec\u00ed \u00farove\u0148 vlivem dlouh\u00e9ho otroctv\u00ed: „n\u00e1vyk na otroctv\u00ed“ je „\u010din\u00ed je\u0161t\u011b v\u00edce neciteln\u00fdmi k p\u0159ednostem svobody“[6].<\/p>\n Kdo \u0159\u00edk\u00e1 „roln\u00edk“, \u0159\u00edk\u00e1 tak\u00e9 „fanatismus“ a „fanatismus venkova“ je v\u017edy p\u0159edstavov\u00e1n jako jeden ze z\u00e1sadn\u00edch faktor\u016f vzpoury. Tento obraz krut\u00e9ho, fanatick\u00e9ho a bezcitn\u00e9ho venkovana p\u0159esn\u011b odpov\u00edd\u00e1 osv\u00edceneck\u00e9mu v\u00fdkladu o lidech, \u017eij\u00edc\u00edch na venkov\u011b. „Pod pojmem \u00b4divoch\u016f\u00b4 tedy rozum\u00edte“, pt\u00e1 se Voltaire, „primitivy, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed v ch\u00fd\u0161\u00edch se sv\u00fdmi \u017eenami a n\u011bjak\u00fdm t\u00edm dobytkem \u2026 a mluv\u00ed hant\u00fdrkou, nesrozumitelnou ve m\u011bst\u011b s n\u011bkolika m\u00e1lo idejemi a v d\u016fsledku toho i n\u011bkolika m\u00e1lo v\u00fdrazy \u2026 kte\u0159\u00ed se v ur\u010dit\u00fdch dnech shroma\u017e\u010fuj\u00ed v \u010demsi co p\u0159ipom\u00edn\u00e1 sen\u00edk, aby slavili ritu\u00e1ly, z nich\u017e nic nech\u00e1pou \u2026 ? Je t\u0159eba se shodnout na tom, \u017ee n\u00e1rody Kanady a Kafrov\u00e9, kter\u00e9 se n\u00e1m zl\u00edbilo nazvat divochy, jsou na nekone\u010dn\u011b vy\u0161\u0161\u00ed \u00farovni, ne\u017e ti na\u0161i“[7]. Buffon sd\u00edl\u00ed tent\u00fd\u017e diskvalifikuj\u00edc\u00ed \u00fasudek: “ \u2026 dokonce u n\u00e1s“, p\u00ed\u0161e, „jsou venkovan\u00e9 o\u0161kliv\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e m\u011b\u0161\u0165an\u00e9“[8]. Buffon s\u00e1m, jak se zd\u00e1, m\u00e1 tendenci pova\u017eovat venkovany za „odr\u016fdu lidsk\u00e9ho druhu“, jakousi „odr\u016fdu“, kter\u00e1 nemus\u00ed b\u00fdt v\u017edy degenerovan\u00e1, ale v chud\u00fdch zem\u00edch je takovou v nejvy\u0161\u0161\u00ed m\u00ed\u0159e[9].<\/p>\n Je-li \u010dasto „fanatik“ a „fanatismus“ spojov\u00e1n s „roln\u00edky“, u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bchto slov je daleko \u0161ir\u0161\u00ed. „Fanatik“ je dokonce jedn\u00edm z epitet, kter\u00e1 jsou nej\u010dast\u011bji vrh\u00e1na proti obyvatel\u016fm Vend\u00e9e. Je zn\u00e1m\u00e9, \u010d\u00edm je fanatik v jazyce filozofie: je to bl\u00e1zen a krom\u011b toho je mimo\u0159\u00e1dn\u011b nebezpe\u010dn\u00fd. „Dnes pod fanatismem rozum\u00edme“, p\u00ed\u0161e Voltaire, „temn\u00e9 a krut\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 \u0161\u00edlenstv\u00ed; fanatismus je v takov\u00e9m vztahu k pov\u011b\u0159e, jako n\u00e1kaza k nemoci“[10]. Fanatici jsou podle Voltaira t\u011bmi, kdo podn\u011bcuj\u00ed ob\u010danskou v\u00e1lku. V jeho d\u00edle „Henriade“ \u010dteme o n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch tyto ver\u0161e:<\/p>\n „Tolik zla, j\u00edm\u017e je Francie ur\u00e1\u017eena,<\/p>\n m\u00e1, ach b\u011bda, v C\u00edrkvi sv\u016fj zdroj,<\/p>\n Je to n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, jeho\u017e nelidsk\u00e1 v\u00e1\u0161nivost,<\/p>\n vkl\u00e1d\u00e1 v\u0161em Francouz\u016fm do ruky zbra\u0148“[11].<\/p>\n Kdy\u017e reprezentanti Richard a Choudieu obvi\u0148uj\u00ed Vendejsk\u00e9, \u017ee cht\u011bj\u00ed „zavra\u017edit vlast ve jm\u00e9nu fanatismu“[12], nemluv\u00ed o ni\u010dem jin\u00e9m.<\/p>\n Nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed je v\u0161ak ozna\u010den\u00ed „lupi\u010di“. Neobjevuje se hned od po\u010d\u00e1tku, a pokud v\u00edme, prvn\u00edm, kdo je u\u017eil, je \u0159iditel sl\u00e9v\u00e1rny v Indretu, v listu ze 17. b\u0159ezna 1793: „Dnes r\u00e1no“, p\u00ed\u0161e tento funkcion\u00e1\u0159, „jsem byl informov\u00e1n o shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed lupi\u010d\u016f“[13]. Ve druh\u00e9 polovin\u011b b\u0159ezna se hovo\u0159\u00ed o „lupi\u010d\u00edch“, ale je\u0161t\u011b \u010dast\u011bji o „vzbou\u0159enc\u00edch“ nebo „spiklenc\u00edch“. Teprve od dubna se u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed tohoto slova stane \u010dast\u011bj\u0161\u00edm a systemati\u010dt\u011bj\u0161\u00edm. Druh\u00e9ho dubna Lebrun, p\u0159edseda Provizorn\u00edho v\u00fdkonn\u00e9ho v\u00fdboru, na\u0159izuje „soust\u0159ed\u011bn\u00e9 ta\u017een\u00ed, aby byl o\u010di\u0161t\u011bn kraj zamo\u0159en\u00fd lupi\u010di“[14]. Patn\u00e1ct\u00e9ho dubna se Villers a Fouch\u00e9 obracej\u00ed na „obyvatele venkova“ a poukazuj\u00ed na „lupi\u010de“, kte\u0159\u00ed je „svedli“[15]. Od t\u00e9to chv\u00edle se term\u00edn stal ofici\u00e1ln\u00edm: pro Republiku nebudou Vendej\u0161t\u00ed ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e „lupi\u010di“.<\/p>\n Ozna\u010dovat je t\u00edmto nactiutrha\u010dn\u00fdm slovem, kter\u00e9 je synonymem pro zlod\u011bje a vraha a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 obdob\u00ed „Velk\u00e9ho strachu“ („Grande Peur“, 1789), je jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f jak je pokr\u00fdt hanbou a mobilizovat proti nim ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed. Z\u0159ejm\u011b je tu ale i jist\u00fd skryt\u00fd filozofick\u00fd v\u00fdznam, kter\u00fd nen\u00ed t\u0159eba hned vylou\u010dit, proto\u017ee term\u00ednem „lupi\u010di“ cht\u011bj\u00ed Vendejsk\u00fdm p\u0159ipomenout jejich postaven\u00ed lid\u00ed, vylou\u010den\u00fdch z m\u011bsta. Vzbou\u0159enci toti\u017e maj\u00ed skute\u010dn\u011b v\u011bd\u011bt, \u017ee u\u017e nejsou plnopr\u00e1vn\u00fdmi ob\u010dany, proto\u017ee se postavili proti z\u00e1konu: „\u2026 kter\u00fdkoli zlo\u010dinec, kter\u00fd \u00fato\u010d\u00ed na spole\u010densk\u00e9 pr\u00e1vo“, p\u00ed\u0161e Jean-Jacques Rousseau, „st\u00e1v\u00e1 se pro sv\u00e9 zlo\u010diny vzbou\u0159encem a zr\u00e1dcem vlasti; p\u0159est\u00e1v\u00e1 b\u00fdt jej\u00edm \u010dlenem t\u00edm, \u017ee poru\u0161uje jej\u00ed z\u00e1kony“[16]. Na druh\u00e9 stran\u011b Vendej\u0161t\u00ed nebyli jedin\u00fdmi, kdo se ocitli mimo z\u00e1kon, byli jimi v\u016fbec v\u0161ichni podez\u0159el\u00ed. A dokonce s\u00e1m kr\u00e1l: „Ludv\u00edk bojoval proti lidu“, prohl\u00e1sil Saint-Just z tribuny Konventu 13. listopadu 1792. „Je to cizinec \u2026 proto\u017ee jakmile se \u010dlov\u011bk provin\u00ed, opou\u0161t\u00ed m\u011bsto“[17]. A po\u017eaduje mimo\u0159\u00e1dn\u00fd soud. Vendej\u0161t\u00ed jsou zlo\u010dinci stejn\u00e9ho druhu jako kr\u00e1l, proto je spr\u00e1vn\u00e9 je pova\u017eovat za vylou\u010den\u00e9 ze spole\u010denstv\u00ed, za „lupi\u010de“. V jedn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b z 15. brumairu roku II (5. listopadu 1793) spojil Bar\u00e8re, nejlep\u0161\u00ed teoretik represe, oba dva v\u00fdrazy „horda lupi\u010d\u016f“ a „lid\u00e9, nehodn\u00ed naz\u00fdvat se Francouzi“[18]. Je to velmi v\u00fdznamn\u00e9 spojen\u00ed: v Bar\u00e8rov\u00fdch \u00fastech znamen\u00e1 „lupi\u010d“ n\u011bkoho, kdo se provinil zlo\u010dinem proti spole\u010dnosti, jde o Roussea\u016fv protispole\u010densk\u00fd zlo\u010din, o \u010dlov\u011bka vylou\u010den\u00e9ho na okraj spole\u010dnosti, o n\u00e1rodn\u00edho ni\u010demu.<\/p>\n „Barbar“ se ub\u00edr\u00e1 stejn\u00fdm sm\u011brem. „Vlastenci“ z klub\u016f v Nantes ozna\u010duj\u00ed v \u010dervnu 1793 katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 vojsko, kter\u00e9 t\u00e1hne na jejich m\u011bsto, jako „invazi barbar\u016f“[19]. Proto\u017ee se syt\u00ed p\u0159\u00edklady starov\u011bk\u00fdch d\u011bjin a pova\u017euj\u00ed se za \u0158eky, ohro\u017een\u00e9 M\u00e9dy a Per\u0161any, p\u0159isuzuj\u00ed term\u00ednu „barbar“ starov\u011bk\u00fd v\u00fdznam, ozna\u010duj\u00edc\u00ed n\u011bkoho, kdo stoj\u00ed mimo m\u011bsto, je cizincem ve vztahu ke sv\u011btu \u0159\u00e1du a rozumnosti. Ale pro\u010d by tento „barbar“ nem\u011bl b\u00fdt tak\u00e9 vylou\u010den z filozofie? Mluv\u00ed snad nant\u0161t\u00ed „vlastenci“ o Vendejsk\u00fdch stejn\u011b jako p\u0159edt\u00edm Saint-Just o kr\u00e1li, aby je vydali katu? „Ludv\u00edk bojoval proti lidu“, \u0159ekl, „je to barbar, ciz\u00ed v\u00e1le\u010dn\u00fd zajatec“[20]. Byl-li kr\u00e1l barbarem, jsou jimi i Vendej\u0161t\u00ed. Proto\u017ee se postavili po bok barbarovi, zbarbar\u0161t\u011bli! Proto\u017ee se postavili proti svobod\u011b ve jm\u00e9nu kr\u00e1le, sami se odsoudili do temnot chaosu a iracionality.<\/p>\n Jejich vojsko nen\u00ed ani hodno takov\u00e9ho jm\u00e9na, je to jen „banda“, „horda“[21], „houf sb\u011b\u0159e“. Barbarstv\u00ed se \u0161\u00ed\u0159\u00ed, a jak\u00e9 barbarstv\u00ed! P\u0159i pohledu na tyto divochy stydne krev v \u017eil\u00e1ch; i sama jejich fyzick\u00e1 p\u0159\u00edtomnost po\u0161pin\u00ed v\u0161e, \u010deho se jen dotkne. Cr\u00e9tineau-Joly vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee ve chv\u00edli, kdy se Vendej\u0161t\u00ed rozhodli upustit od dal\u0161\u00edho obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Angers, obr\u00e1nci m\u011bsta vyhl\u00e1sili o\u010distn\u00e9 proces\u00ed \u2026 a p\u00e1lili kadidlo vlasti, aby o\u010distili hradby od \u0161p\u00edny roajalist\u016f“[22]. To je opravdu p\u0159ekvapuj\u00edc\u00ed ob\u0159ad. \u0160lo o jakousi exhumaci star\u00fdch \u0159\u00edmsk\u00fdch ritu\u00e1l\u016f lustratio a procuratio[23] nebo o napodoben\u00ed katolick\u00fdch ob\u0159ad\u016f sm\u00ed\u0159en\u00ed c\u00edrkv\u00ed? Druh\u00fd v\u00fdklad je stejn\u011b p\u0159ijateln\u00fd jako ten prvn\u00ed. Nen\u00ed snad revolu\u010dn\u00ed m\u011bsto chr\u00e1mem? Neexistuje snad ve Francii od roku 1790 ob\u010dansk\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, jak je definoval Rousseau ve sv\u00e9 Spole\u010densk\u00e9 smlouv\u011b, se sv\u00fdm St\u00e1tem-C\u00edrkv\u00ed a jeho bo\u017estvem, Z\u00e1konem?[24]. Odpadl\u00edk od takov\u00e9ho n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nen\u00ed m\u00e9n\u011b \u0161kodliv\u00fd ne\u017e heretik ve zjeven\u00fdch n\u00e1bo\u017eenstv\u00edch: stejn\u011b jako kontakt s heretikem znesv\u011bcuje svatyni, dotyk Vendejsk\u00fdch „barbar\u016f“ pot\u0159\u00edsnil \u0161p\u00ednou ba\u0161ty m\u011bsta.<\/p>\n V revolu\u010dn\u00edm jazyce nevy\u010derp\u00e1v\u00e1 v\u00fdznam slov v\u0161echnu jejich hodnotu. Revolu\u010dn\u00ed slova slou\u017e\u00ed akci, definuj\u00ed zlo, ale p\u0159edepisuj\u00ed i radik\u00e1ln\u00ed zp\u016fsob, jak s n\u00edm nalo\u017eit. \u0158\u00edci „fanatik“, „lupi\u010di“, „barba\u0159i“ znamen\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it absolutn\u00ed zlo, ale tak\u00e9 to znamen\u00e1, pro ty, kdo jsou takto ozna\u010deni, b\u00fdt p\u0159edm\u011btem nesn\u00e1\u0161enlivosti, pohrd\u00e1n\u00ed a smrti.<\/p>\n Nesn\u00e1\u0161enlivost: \u017e\u00e1dn\u00e1 tolerance pro Vendejsk\u00e9, proto\u017ee podle p\u0159ik\u00e1z\u00e1n\u00ed filozof\u016f nen\u00ed mo\u017eno tolerovat fanatismus. Voltaire napsal: „Abychom si zaslou\u017eili toleranci, je t\u0159eba neb\u00fdt fanatiky“[25]. Pro Jeana-Jacquese Rousseaua by m\u011bl b\u00fdt fanatismus proskribov\u00e1n: “ Kdokoli se odv\u00e1\u017e\u00ed \u0159\u00edci „Mimo C\u00edrkev nen\u00ed sp\u00e1sy“, by m\u011bl b\u00fdt ze st\u00e1tu vyhn\u00e1n“[26].<\/p>\n Pohrd\u00e1n\u00ed: proto\u017ee podle „osv\u00edcen\u00e9“ mor\u00e1lky je kdokoli pro sv\u016fj fanatismus a pro necitlivost k Osv\u00edcen\u00ed, a tedy i pro sv\u016fj hnusn\u00fd vzhled a vulg\u00e1rnost vlastn\u011b pod lidskou \u00farovn\u00ed, zaslou\u017e\u00ed si i pohrd\u00e1n\u00ed. Voltaire jasn\u011b uk\u00e1zal cesty takov\u00e9ho pohrd\u00e1n\u00ed. N\u011bkter\u00e9 lidsk\u00e9 „druhy“, jako nap\u0159\u00edklad Laponci, Hotentoti, \u010derno\u0161i ve sv\u00e9m celku, francouz\u0161t\u00ed roln\u00edci a \u017did\u00e9 jsou pro n\u011bj hodni pohrd\u00e1n\u00ed. Nejen\u017ee jsou na ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni, ale jsou tak\u00e9 hodni pohrd\u00e1n\u00ed, proto\u017ee jsou na ni\u017e\u0161\u00ed \u00farovni. O \u017didech p\u00ed\u0161e nap\u0159\u00edklad: „.. najdete v nich jen hloup\u00fd a barbarsk\u00fd n\u00e1rod, kter\u00fd co lidsk\u00e1 pam\u011b\u0165 sah\u00e1 spojuje nej\u0161pinav\u011bj\u0161\u00ed skrblictv\u00ed s nejhnusn\u011bj\u0161\u00ed pov\u011brou a nepotla\u010ditelnou nen\u00e1vist\u00ed k n\u00e1rod\u016fm, kter\u00e9 je toleruj\u00ed a \u010din\u00ed bohat\u00fdmi“[27]. Ale Voltaire nen\u00ed s\u00e1m. Tento t\u00f3n pohrdav\u00e9 a zlovoln\u00e9 pov\u00fd\u0161enosti je t\u00f3nem cel\u00e9 „filozofie“ v\u016f\u010di „lidsk\u00fdm druh\u016fm“, nahl\u00ed\u017een\u00fdm jako ni\u017e\u0161\u00ed. Nap\u0159\u00edklad Buffon definuje Laponce „ohavn\u00fd lid“, hodn\u00fd opovr\u017een\u00ed[28], a abb\u00e9 Pr\u00e9vost, kdy\u017e pod\u00e1v\u00e1 v novin\u00e1ch „Pour et Contre“ zpr\u00e1vu o povst\u00e1n\u00ed \u010dern\u00fdch otrok\u016f na ostrov\u011b Antigua, p\u00ed\u0161e: „Masa b\u00eddn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed ze v\u0161eho, co je lidsk\u00e9, maj\u00ed jen zd\u00e1n\u00ed, by si nezasluhovala v\u011bt\u0161\u00ed pozornost, ne\u017e \u017e\u00e1by a mu\u0161ky, kter\u00e9 n\u00e1s obt\u011b\u017euj\u00ed, kdybychom se nemuseli s\u00edly a nen\u00e1visti, kterou ukazuj\u00ed, ob\u00e1vat v\u00edce ne\u017e jejich intelektu a rozumu a nenutilo n\u00e1s to k v\u011bt\u0161\u00edm bezpe\u010dnostn\u00edm opat\u0159en\u00edm, abychom se p\u0159ed nimi br\u00e1nili“[29]. To je \u0161kola pohrd\u00e1n\u00ed. Proud ur\u00e1\u017eek, vr\u017een\u00fd na Vendejsk\u00e9 ukazuje, do jak\u00e9 m\u00edry se tomu „vlastenci“ dok\u00e1zali nau\u010dit. Je pravdou, \u017ee kluby a vlasteneck\u00e9 spole\u010dnosti „filozofii“, stejn\u011b jako mnoh\u00e9 jin\u00e9 oblasti, zm\u011bnili. Nap\u0159\u00edklad ve Spole\u010dnosti roku 1789 (Soci\u00e9t\u00e9 de 1789) Condorcet a Ch\u00e9nier, jeden po druh\u00e9m, rozpracovali doktr\u00ednu revolu\u010dn\u00edho pohrd\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 bylo d\u00edt\u011btem filozofick\u00e9ho pohrd\u00e1n\u00ed. Ch\u00e9nier roku 1790, kdy p\u0159edlo\u017eil v t\u00e9to spole\u010dnosti Napomenut\u00ed francouzsk\u00e9mu lidu o jeho skute\u010dn\u00fdch nep\u0159\u00e1tel\u00edch, dosp\u011bl k z\u00e1v\u011bru: „Tak budeme v\u011bd\u011bt, kter\u00fdm lidem vd\u011b\u010d\u00edme za minul\u00e1 a p\u0159\u00edtomn\u00e1 zla a potrest\u00e1me je v\u011b\u010dn\u00fdm zavr\u017een\u00edm a nesmazateln\u00fdm pohrd\u00e1n\u00edm“[30].<\/p>\n Vendejsk\u00fd v\u0159ed ale vy\u017eaduje jin\u00e9 l\u00e9ky. Je tak hlubok\u00fd, \u017ee ani intolerance ani pohrd\u00e1n\u00ed nesta\u010d\u00ed k tomu, aby byl vy\u0159\u00edznut. Kompletn\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e1 k\u00fara „politick\u00e9 medic\u00edny“ s sebou nutn\u011b nese vyhlazov\u00e1n\u00ed: „V\u00fdbor“, \u0159ekl Bar\u00e8re, p\u0159ijal opat\u0159en\u00ed, kter\u00e1 m\u00ed\u0159\u00ed k vyhlazen\u00ed on\u00e9 vzbou\u0159eneck\u00e9 rasy Vendejsk\u00fdch \u2026 V Mortagne, v Choletu, v Chemill\u00e9 se mus\u00ed politick\u00e1 medic\u00edna uplatnit t\u00fdmi\u017e prost\u0159edky a se stejn\u00fdmi l\u00e9ky“[31]. Tedy politick\u00e1 medic\u00edna, odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed politick\u00e9 filozofii. Vid\u011bli jsme jak a jak\u00fdmi term\u00edny d\u00e1val Rousseau ve Spole\u010densk\u00e9 smlouv\u011b zlo\u010dinci proti spole\u010dnosti najevo, \u017ee bude z obce vyhn\u00e1n. P\u0159e\u010dt\u011bme si nyn\u00ed n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed \u00faryvek, v n\u011bm\u017e ho – pot\u00e9, co ho postavil mimo z\u00e1kon – odsuzuje k smrti: „Je tedy ryze ob\u010dansk\u00e9 vyzn\u00e1n\u00ed v\u00edry, jeho\u017e \u010dl\u00e1nky n\u00e1le\u017e\u00ed stanoviti suver\u00e9novi, ne p\u0159esn\u011b jako dogmata n\u00e1bo\u017eensk\u00e1, n\u00fdbr\u017e jako city spole\u010denskosti, bez nich\u017e nen\u00ed mo\u017eno b\u00fdti dobr\u00fdm ob\u010danem ani v\u011brn\u00fdm poddan\u00fdm. Ani\u017e m\u016f\u017ee zav\u00e1zati kohokoliv, aby v n\u011b v\u011b\u0159il, m\u016f\u017ee vypov\u011bd\u011bti ze st\u00e1tu ka\u017ed\u00e9ho, kdo v n\u011b nev\u011b\u0159\u00ed; nem\u016f\u017ee jej vypov\u011bd\u011bti jako bezbo\u017en\u00edka, n\u00fdbr\u017e jako nespole\u010densk\u00e9ho, jako neschopn\u00e9ho milovati ze srdce z\u00e1kony, spravedlnost a ob\u011btovati podle pot\u0159eby sv\u016fj \u017eivot sv\u00e9 povinnosti. Kdy\u017e n\u011bkdo, ve\u0159ejn\u011b uznav tato dogmata, se chov\u00e1, jako by v n\u011b nev\u011b\u0159il, nech\u0165 je potrest\u00e1n smrt\u00ed; dopustil se nejv\u011bt\u0161\u00edho ze zlo\u010din\u016f: lhal p\u0159ed z\u00e1konem“[32].<\/p>\n O tomto textu by se toho dalo mnoho \u0159\u00edci. Pozastavme se u dvou Rousseauem \u010dast\u011bji u\u017e\u00edvan\u00fdch v\u00fdraz\u016f: „v\u00e1le\u010dn\u00e9ho pr\u00e1va“ a „ve\u0159ejn\u00e9ho nep\u0159\u00edtele“. O jak\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo, jeho\u017e se Rousseau dovol\u00e1v\u00e1, jde? Jak\u00e9 v\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo dovoluje zab\u00edt pora\u017een\u00e9ho? Nen\u00ed to jist\u011b pr\u00e1vo n\u00e1rod\u016f, formulovan\u00e9 st\u0159edov\u011bkou scholastikou a filozofy ze Salamanky. To u\u017e nen\u00ed pr\u00e1vo podle Grotia, a\u010dkoli se tento autor uk\u00e1zal b\u00fdt povoln\u011bj\u0161\u00edm ne\u017e scholasti\u010dt\u00ed teologov\u00e9[33]. Jde sp\u00ed\u0161e o ne\u00faprosn\u00fd z\u00e1kon starov\u011bk\u00fdch v\u00e1lek. Pokud jde o v\u00fdraz „ve\u0159ejn\u00fd nep\u0159\u00edtel“, Rousseau m\u00e1 evidentn\u011b na mysli nep\u0159\u00edtele, kter\u00e9mu nelze odpustit a s kter\u00fdm se nelze sm\u00ed\u0159it, v jeho\u017e p\u0159\u00edpad\u011b nelze v\u016fbec pom\u00fd\u0161let na uzn\u00e1n\u00ed jeho pr\u00e1v, tak\u017ee jedin\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm je zab\u00edt ho. Rousseauova logika je logikou vylou\u010den\u00ed, kter\u00e9 vede a\u017e k vyhlazen\u00ed.<\/p>\n A to je logika Teroru, logika Revoluce v jej\u00ed totalit\u011b. A nev\u011b\u0159me, \u017ee se \u010dekalo a\u017e na teror, aby byla formulov\u00e1na. Od roku 1789 se j\u00ed p\u0159inejmen\u0161\u00edm t\u0159ikr\u00e1t v\u00fdslovn\u011b dovol\u00e1vali, aby uk\u00e1zali lidov\u00e9mu hn\u011bvu nep\u0159\u00e1tele, kter\u00e9 je t\u0159eba zlikvidovat.<\/p>\n Poprv\u00e9 roku 1790, kdy\u017e Condorcet a po n\u011bm Andr\u00e9 Ch\u00e9nier definovali „povst\u00e1n\u00ed proti z\u00e1konu“ jako „zlo\u010din proti st\u00e1tu“. „Kdy\u017e n\u00e1m \u00dastava poskytuje pr\u00e1vn\u00ed n\u00e1stroj k reformov\u00e1n\u00ed z\u00e1kona, jeho\u017e nedostate\u010dnost prok\u00e1zala zku\u0161enost“, \u0159ekl Ch\u00e9nier, „je povst\u00e1n\u00ed proti z\u00e1konu nejhor\u0161\u00edm zlo\u010dinem, j\u00edm\u017e se m\u016f\u017ee ob\u010dan poskvrnit; t\u00edmto zp\u016fsobem rozkl\u00e1d\u00e1 spole\u010dnost, nakolik je to v jeho sil\u00e1ch. to je skute\u010dn\u011b zlo\u010din ur\u00e1\u017eky n\u00e1roda“[34].<\/p>\n Podruh\u00e9 roku 1791 a 1792, kdy\u017e jsou vzpurn\u00ed duchovn\u00ed definov\u00e1ni jako nehodn\u00ed zlo\u010dinci, ur\u010den\u00ed zprvu k vyhnanstv\u00ed a n\u00e1sledn\u011b k smrti. Jeden z \u010dlen\u016f jakob\u00ednsk\u00e9ho klubu z Lorientu zvolal v \u00fanoru roku 1791: „.. kdokoli by odm\u00edtl toto ve\u0159ejn\u00e9 sv\u011bdectv\u00ed n\u00e1klonnosti k vlasti \/= p\u0159\u00edsahu na Civiln\u00ed konstituci kl\u00e9ru\/, a\u0165 je pova\u017eov\u00e1n za nehodn\u00e9ho \u017eivota, jeho\u017e se mu dostalo v jej\u00edm l\u016fn\u011b“[35].<\/p>\n A nakonec pak pot\u0159et\u00ed, 13. srpna 1792, Saint-Just, pot\u00e9 co up\u0159el kr\u00e1li statut ob\u010dana, trval na tom, aby se s n\u00edm nakl\u00e1dalo jako s nep\u0159\u00edtelem: „Ob\u010dan\u00e9, tribun\u00e1l, kter\u00fd m\u00e1 soudit Ludv\u00edka, nen\u00ed \u0159\u00e1dn\u00fdm tribun\u00e1lem \u2026“[36].<\/p>\n Teror existoval d\u0159\u00edve ne\u017e obdob\u00ed Teroru. My\u0161lenkov\u00fd syst\u00e9m, kter\u00fd ospravedl\u0148oval vyhn\u00e1n\u00ed a n\u00e1sledn\u011b vyhlazen\u00ed, se dal roku 1789 do pohybu proti skute\u010dn\u00fdm \u010di p\u0159edpokl\u00e1dan\u00fdm nep\u0159\u00e1tel\u016fm revoluce, a tento syst\u00e9m fungoval podle logiky Spole\u010densk\u00e9 smlouvy. Prvn\u00edmi zkou\u0161kami pro\u0161el dlouho p\u0159ed povst\u00e1n\u00edm ve Vend\u00e9e. Na druh\u00e9 stran\u011b, zab\u00edjet vendejsk\u00e9 povstalce se dalo snadn\u011bji ospravedlnit, ne\u017e masakr kn\u011b\u017e\u00ed nebo poprava kr\u00e1le.<\/p>\n Ale pro\u010d v\u0161echny Vendejsk\u00e9? Pro\u010d v\u0161echno obyvatelstvo t\u00e9to oblasti? Na prvn\u00ed pohled v tomto bod\u011b vyvst\u00e1vaj\u00ed obt\u00ed\u017ee. Rousseauova logika vylou\u010den\u00ed kv\u016fli delikt\u016fm proti spole\u010dnosti vysv\u011btluje dokonale, pro\u010d byli zab\u00edjeni povstalci, zajat\u00ed se zbran\u00ed v ruce. Nevysv\u011btluje v\u0161ak, pro\u010d byly zab\u00edjeny i jejich man\u017eelky a d\u011bti? Ale p\u0159itom cht\u011bli zab\u00edt pr\u00e1v\u011b je a tak se tak\u00e9 stalo. Turreau na\u0159izoval: „Je t\u0159eba vyhladit v\u0161echny mu\u017ee, kte\u0159\u00ed se chopili zbran\u011b, a s nimi i otce, man\u017eelky, sestry a d\u011bti“[37]. Vyvst\u00e1v\u00e1 tak ot\u00e1zka pro\u010d je t\u0159eba vyhladit i nevinn\u00e9?<\/p>\n Jednodu\u0161e proto, \u017ee nebyli nevinn\u00ed. Kdy\u017e reprezentant Laplanche zmi\u0148uje „neuv\u011b\u0159iteln\u00e9 mno\u017estv\u00ed \u017een a d\u011bt\u00ed \u2026 kter\u00e9 n\u00e1sleduj\u00ed vendejsk\u00e9 vojsko“, ozna\u010duje tyto lidi jako „dav vinn\u00fdch individu\u00ed“[38]. Proti v\u0161em bylo mo\u017eno vzn\u00e9st kolektivn\u00ed obvin\u011bn\u00ed, obvin\u011bn\u00ed lidu \u010di rasy. Vzpome\u0148me si na litanii „povstaleck\u00e1 rasa“, „rasa lupi\u010d\u016f“, „odporn\u00e1 rasa“.<\/p>\n Rasa v jazyce Osv\u00edcenstv\u00ed, znamenala „varianty lidsk\u00e9ho druhu“[39]. Vid\u011bli jsme, \u017ee tyto varianty nebo rasy, jako nap\u0159\u00edklad Laponci nebo \u010derno\u0161i, byly v o\u010d\u00edch filozof\u016f trvale pova\u017eov\u00e1ny za ni\u017e\u0161\u00ed. Nap\u0159\u00edklad Buffon se o Laponc\u00edch vyjad\u0159uje takto: „Zd\u00e1 se, \u017ee jde o zvl\u00e1\u0161tn\u00ed druh, v n\u011bm\u017e jsou v\u0161ichni jednotlivci m\u00e9n\u011bcenn\u00ed \u2026 uct\u00edvaj\u00ed ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b modly a jsou dost pov\u011br\u010div\u00ed“[40]. Spole\u010dn\u011b s t\u011blesnou o\u0161klivost\u00ed je t\u011bmito autory pova\u017eov\u00e1na za jedno z hlavn\u00edch znamen\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed rasy i pov\u011br\u010divost. „Osv\u00edcen\u00ed“ Francouzi konce obdob\u00ed Ancien R\u00e9gime maj\u00ed tendenci klasifikovat jako sv\u00fdm zp\u016fsobem podlidsk\u00e9 ty populace, a to i evropsk\u00e9, jejich\u017e typick\u00fd vzhled neodpov\u00edd\u00e1 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fdm k\u00e1non\u016fm kr\u00e1sy a elegance a jejich\u017e n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 zvyky vykazuj\u00ed horouc\u00ed zbo\u017enost. Velmi signifikativn\u00edm je v tomto sm\u011bru zp\u016fsob, jak\u00fdm mluvili roku 1769 francouz\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci expedi\u010dn\u00edho sboru o Korsi\u010danech: „Charakter tohoto lidu“, psal nap\u0159\u00edklad ryt\u00ed\u0159 de Mautort, „je ned\u016fv\u011b\u0159iv\u00fd a uzav\u0159en\u00fd \u2026 Kn\u011b\u017e\u00ed, a zvl\u00e1\u0161t\u011b mni\u0161i, maj\u00ed st\u00e1le velk\u00fd vliv na tento pov\u011br\u010div\u00fd lid a \u010dasto zneu\u017e\u00edvaj\u00ed sv\u00e9 moci, aby jim vlo\u017eili zbra\u0148 do rukou. .. Kdy\u017e se mluv\u00ed o \u017een\u00e1ch t\u00e9hle zem\u011b, nem\u016f\u017ee se u\u017e\u00edvat obvykl\u00fd v\u00fdraz „kr\u00e1sn\u00e9 pohlav\u00ed“, proto\u017ee jsou obecn\u011b dosti o\u0161kliv\u00e9“[41]. Existoval tedy ji\u017e korsick\u00fd „pod\u010dlov\u011bk“. Proto se objevila i dal\u0161\u00ed ni\u017e\u0161\u00ed „varianta“, Vendej\u0161t\u00ed, „odporn\u00e1 rasa“.<\/p>\n Byla to jak\u00e1si varianta druhu, rasa, kterou cht\u011bli vyb\u00edt. Nebyli to jednotlivci, a t\u00edm m\u00e9n\u011b n\u011bjak\u00fd ur\u010dit\u00fd lid. Pojem „Vend\u00e9e“, j\u00edm\u017e bude st\u00e1le \u010dast\u011bji od l\u00e9ta 1793 ozna\u010dov\u00e1na tato masa lid\u00ed, u\u017e nem\u011bl d\u00e1vat p\u0159\u00edle\u017eitost iluz\u00edm. Jist\u011b, mluvilo se o vyhlazen\u00ed Vend\u00e9e: „Rozdr\u0165te \u00fapln\u011b toto hrozn\u00e9 Vend\u00e9e“, napsal Dembarr\u00e8 V\u00fdboru pro obecn\u00e9 blaho[42]. Ale pojem Vend\u00e9e v revolu\u010dn\u00edm jazyce neozna\u010doval n\u011bjak\u00fd lid s konkr\u00e9tn\u00ed histori\u00ed a vlastn\u00ed osobitost\u00ed. V t\u00e9to rozprav\u011b byl jen mimo\u0159\u00e1dn\u011b reprezentativn\u00edm vzorkem ni\u017e\u0161\u00ed rasy pov\u011br\u010div\u00fdch a fanatick\u00fdch lid\u00ed, hloup\u00fdch bytost\u00ed, neschopn\u00fdch rozeznat dobrodin\u00ed svobody.<\/p>\n S takov\u00fdmto podlidstv\u00edm se bylo mo\u017eno setkat kdekoli na teritoriu Republiky, ale zvl\u00e1\u0161t\u011b po\u010detn\u00e9 bylo v z\u00e1padn\u00edch oblastech, kde byla koncentrov\u00e1na cel\u00e1 populace fanatik\u016f.<\/p>\n Tuto „odpornou rasu“ by tak\u00e9 p\u0159\u00edroda byla mohla zplodit i jinde, jen n\u00e1hoda cht\u011bla tomu, \u017ee byla zplozena pr\u00e1v\u011b zde[43]. Bylo j\u00ed d\u00e1no jm\u00e9no Vend\u00e9e, proto\u017ee bylo p\u0159ece t\u0159eba ji n\u011bjak nazvat a proto\u017ee velk\u00fd po\u010det t\u011bchto ni\u017e\u0161\u00edch bytost\u00ed ob\u00fdval departement tohoto jm\u00e9na. Ale nebylo to jm\u00e9no n\u011bjak\u00e9ho lidu, sp\u00ed\u0161e etiketa, ozna\u010duj\u00edc\u00ed jakousi \u0161patnou „variantu“, od n\u00ed\u017e je t\u0159eba o\u010distit p\u016fdu vlasti[44]. Zlou a obludnou. Bylo se j\u00ed t\u0159eba zbavit ve jm\u00e9nu „politick\u00e9 medic\u00edny“ proto\u017ee ona obludnost p\u0159edstavovala nebezpe\u010d\u00ed zhoubn\u00e9ho n\u00e1doru, kter\u00fd je t\u0159eba vy\u0159\u00edznout za ka\u017edou cenu. „O\u010di\u0161tuji tuto zemi od t\u011bchto zr\u016fd ve jm\u00e9nu humanitn\u00edho principu“, napsal Carri\u00e8re[45]. Carri\u00e8rova \u010distka p\u0159ipom\u00edn\u00e1 \u0159\u00edmsk\u00fd ritu\u00e1l procuratio, kter\u00fdm se odstra\u0148ovaly stopy p\u0159\u00edzrak\u016f, v\u010detn\u011b zr\u016fd. Nap\u0159\u00edklad hermafroditi b\u00fdvali topeni[46]. Ale zr\u016fdy prokonzula z Nantes byly zr\u016fdami osv\u00edcensk\u00e9 antropologie: hrub\u00fdmi lidov\u00fdmi postavami, divok\u00fdmi, necitliv\u00fdmi a fanatick\u00fdmi. Vendej\u0161t\u00ed tak byli vylou\u010deni nejenom z m\u011bsta[47].<\/p>\n \u0158\u00edkalo se o\u010distit, ale tak\u00e9 „zni\u010dit“. Term\u00edny „zni\u010dit“ a „zni\u010den\u00ed“ kanou st\u00e1le z pera terorist\u016f. Couthonova v\u011bta o podez\u0159el\u00fdch – „Nejde ani tak o to je potrestat, jako zni\u010dit“[48] – objas\u0148uje smysl tohoto term\u00ednu. Ve skute\u010dnosti se trestaj\u00ed jen vinn\u00ed a skute\u010dn\u00fd vin\u00edk je ten, kdo je zodpov\u011bdn\u00fd. Vzhledem k tomu, \u017ee v\u011bt\u0161ina osv\u00edcensk\u00fdch filozof\u016f pop\u00edrala svobodn\u00fd \u00fasudek – „Svoboda“, \u0159\u00edkal Voltaire, „je ve skute\u010dnosti absurdn\u00ed chim\u00e9ra“[49] – odm\u00edtala rovn\u011b\u017e tak osobn\u00ed zodpov\u011bdnost. Jak p\u00ed\u0161e Diderot: „Nikdo nen\u00ed osobn\u011b zodpov\u011bdn\u00fd za zlo, kter\u00e9 se p\u00e1ch\u00e1“[50]. Vendejsk\u00e1 vina byla ve sv\u00e9 podstat\u011b pov\u0161echn\u00e1 a nenesla s sebou osobn\u00ed zodpov\u011bdnost. Potrestat jednotlivce, naz\u00fdvan\u00e9 Vendejci, by tedy nem\u011blo smysl. Naopak, m\u011blo smysl, ba dokonce bylo nutn\u00e9 zni\u010den\u00ed on\u011bch vadn\u00fdch a obludn\u00fdch lid\u00ed, kte\u0159\u00ed byli ur\u00e1\u017ekou p\u0159\u00edrody a jej\u00ed pohanou. Zni\u010dit znamenalo ozdravit.<\/p>\n Trestn\u00ed charakter v\u0161ak p\u0159ece jen nebyl \u00fapln\u011b smaz\u00e1n. Ob\u010das se st\u00e1valo, \u017ee revolu\u010dn\u00ed rozprava spojovala zni\u010den\u00ed s vinou. Nap\u0159\u00edklad v t\u00e9to v\u011bt\u011b: „Vend\u00e9e mus\u00ed b\u00fdt zni\u010deno, proto\u017ee se odv\u00e1\u017eilo pochybovat o dobrodin\u00ed Svobody“[51]. Podobn\u011b jako zoufalstv\u00ed vede k peklu, vy\u017eadovala pochybnost ohledn\u011b pr\u00e1v \u010dlov\u011bka \u00fapln\u00e9 zni\u010den\u00ed. Revolu\u010dn\u00ed zni\u010den\u00ed, kter\u00e9 bylo napodobeninou zatracen\u00ed\u2026<\/p>\n A mo\u017en\u00e1 i jist\u00fdm zp\u016fsobem jak se pomst\u00edt Bohu, Bohu stvo\u0159iteli, kter\u00fd v\u0161echno stvo\u0159il z ni\u010deho. Term\u00edn v\u0161ak p\u0159ece m\u00e1 sv\u016fj p\u016fvodn\u00ed smysl: zni\u010dit neznamen\u00e1 jen destruovat, znamen\u00e1 to odsoudit v\u0161echny v\u011bci k nicot\u011b, znamen\u00e1 to sou\u010dasn\u011b proklamovat, \u017ee po smrti u\u017e nic nen\u00ed. Kdy\u017e se revolu\u010dn\u00ed tribun\u00e1l pt\u00e1 Dantona, kde je jeho bydli\u0161t\u011b, odpov\u00edd\u00e1: „M\u00fdm domovem bude brzy nicota“. Vyhlazen\u00ed svrhne Vend\u00e9e do propasti nicoty. Tak se napln\u00ed Voltairova slova: „Zd\u00e1 se, \u017ee v\u0161echno poch\u00e1z\u00ed z nicoty,<\/p>\n do nicoty v\u0161e znovu upadne“[52].<\/p>\n Pov\u0161imneme si, \u017ee na\u0161e texty v\u017edy hovo\u0159\u00ed o „zni\u010den\u00ed“, „rozdrcen\u00ed“, „vyhlazen\u00ed“, nikdy o ob\u011btov\u00e1n\u00ed. I ti, kdo zab\u00edjej\u00ed maj\u00ed sv\u00e1 bo\u017estva, jejich\u017e kult vyzn\u00e1vaj\u00ed, nejuct\u00edvan\u011bj\u0161\u00ed z nich jsou Svoboda a Rozum. Ale je t\u0159eba v\u011b\u0159it, \u017ee jde o abstraktn\u00ed bo\u017estva, je\u017e nic necht\u011bj\u00ed. Nezd\u00e1 se, \u017ee by vy\u017eadovala ob\u011bti. \u017d\u00edzn\u00ed jen po nicot\u011b. Jsou to bo\u017estva nicoty.<\/p>\n Vzhledem k tomuto zd\u00e1nliv\u00e9mu n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed p\u0159edstavuje v\u00edra Vendejsk\u00fdch mimo\u0159\u00e1dn\u00fd kontrast. Proti nicotnosti t\u011bchto revolu\u010dn\u00edch bo\u017estev stav\u00ed plnost Boha k\u0159es\u0165an\u016f, proti zoufalstv\u00ed z nicoty nad\u011bji na v\u011b\u010dn\u00fd \u017eivot. V jedn\u00e9 sou\u010dasn\u00e9 diplomov\u00e9 pr\u00e1ci[53] byla prok\u00e1z\u00e1na tato jejich touha po Nebi, touha, dosv\u011bd\u010den\u00e1 v\u00edce ne\u017e kter\u00fdmkoli jin\u00fdm textem, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed slokou Marseillaisy B\u00edl\u00fdch:<\/p>\n Tahle smrt, kterou n\u00e1m hroz\u00ed,<\/p>\n bude koncem na\u0161ich b\u011bd.<\/p>\n A\u017e budeme st\u00e1t p\u0159ed Bohem,<\/p>\n jeho ruka po\u017eehn\u00e1 tomu, co jsme konali.<\/p>\n Existuje jist\u00e1 logika vyhlazov\u00e1n\u00ed a jsme jasn\u011b schopni rozli\u0161it jej\u00ed ko\u0159eny, tkv\u00edc\u00ed ve sv\u00e9 podstat\u011b v osv\u00edcensk\u00e9 filozofii, ale pravd\u011bpodobn\u011b tak\u00e9, v nepatrn\u00e9 \u010d\u00e1sti, ve zvyc\u00edch a ritu\u00e1lech antick\u00e9ho pohanstv\u00ed.<\/p>\n Pro \u00faplnost bychom m\u011bli doj\u00edt a\u017e ke zdroj\u016fm osv\u00edcensk\u00e9 filozofie, tedy ke Spinozovu my\u0161len\u00ed, k libertinistick\u00e9mu a naturalistick\u00e9mu proudu. Ale omezen\u00fd rozsah t\u00e9to studie n\u00e1m nedovoloval otev\u0159\u00edt i tuto kapitolu.<\/p>\n Pokud jde o \u010dervenou nit, je\u017e spojuje Osv\u00edcenstv\u00ed s vyhlazov\u00e1n\u00edm, mysl\u00edme, \u017ee nejde jen o jakousi badatelskou hypot\u00e9zu, ale t\u00e9m\u011b\u0159 o jistotu \u2026 Bude se n\u00e1m nam\u00edtat, \u017ee jsou mo\u017en\u00e9 r\u016fzn\u00e9 v\u00fdklady Osv\u00edcenstv\u00ed; mo\u017en\u00e1, ale je p\u0159ece jen t\u0159eba za\u010d\u00edt od z\u00e1kladn\u00edho v\u00fdkladu, kter\u00fd spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se sezn\u00e1m\u00edme s autory v p\u016fvodn\u00edch vyd\u00e1n\u00edch jejich d\u011bl. Jak vykl\u00e1dat to, co nezn\u00e1me?<\/p>\n A na druh\u00e9 stran\u011b nen\u00ed mo\u017en\u00e9 v\u0161e redukovat jen na logiku. \u017d\u00e1dn\u00e1 logika, jakkoli siln\u00e1, nen\u00ed v\u0161emohouc\u00ed. \u017d\u00e1dn\u00e1 nen\u00ed beze zbytku \u00fa\u010dinn\u00e1. Logika vyhlazov\u00e1n\u00ed nevysv\u011btluje celou trag\u00e9dii. Zvl\u00e1\u0161t\u011b nevysv\u011btluje, pro\u010d se tolik lid\u00ed sm\u00ed\u0159ilo s t\u00edm, \u017ee se podrobili, pro\u010d se stali t\u011bmi, kdo masakrovali a z jak\u00e9ho d\u016fvodu se chovali tak barbarsky \u2026 Jednou v\u011bc\u00ed je, budete jist\u011b souhlasit, je navyknout si na my\u0161lenku, \u017ee budete zab\u00edjet, druhou v\u011bc\u00ed je zab\u00edjet a dal\u0161\u00ed v\u011bc\u00ed je zab\u00edjet s takovou krutost\u00ed, jak jsme to vid\u011bli ve Vend\u00e9e – \u017eeny, upalovan\u00e9 v pec\u00edch, d\u011bti rozsekan\u00e9 na kusy. Logika vysv\u011btluje souhlas s pojmy, ne se skute\u010dnost\u00ed. \u0158\u00edk\u00e1 n\u00e1m, jak byli tito lid\u00e9 dovedeni k zab\u00edjen\u00ed, ale ne, pro\u010d se zab\u00edj\u00ed[54].<\/p>\n Jedin\u011b proto, \u017ee jsme dostali rozkazy? D\u00edky v\u00fdcviku k vra\u017eedn\u00e9mu \u0161\u00edlenstv\u00ed nebo d\u00edky tomu, \u017ee se rozpout\u00e1 zlo, vrozen\u00e9 \u010dlov\u011bku? Toto v\u0161echno je t\u0159eba vz\u00edt v \u00favahu, ale je t\u0159eba je\u0161t\u011b p\u0159idat pohrd\u00e1n\u00ed. Vendej\u0161t\u00ed jsou zab\u00edjeni, proto\u017ee se jimi pohrd\u00e1, ale zvl\u00e1\u0161t\u011b proto, \u017ee skrze n\u011b se pohrd\u00e1 \u010dlov\u011bkem sam\u00fdm. Co je vlastn\u011b pro osv\u00edcenskou filozofii \u010dlov\u011bk? Nic jin\u00e9ho ne\u017e sou\u010d\u00e1st p\u0159\u00edrody, \u00fapln\u011b pod\u0159\u00edzen\u00e1 fyzik\u00e1ln\u00edm z\u00e1kon\u016fm, kter\u00e9 vl\u00e1dnou vesm\u00edru, a tot\u00e1ln\u011b zbaven\u00e1 svobody: „V\u0161echny jeho pohyby“, p\u00ed\u0161e Holbach, jsou jen spont\u00e1nn\u00ed \u2026 od chv\u00edle, kdy se rod\u00ed, a\u017e do chv\u00edle, kdy um\u00edr\u00e1, je st\u00e1le usm\u011br\u0148ov\u00e1n p\u0159\u00ed\u010dinami, kter\u00e9 bez ohledu na n\u011bj ovliv\u0148uj\u00ed jeho mechanismus a ur\u010duj\u00ed jeho jedn\u00e1n\u00ed“[55]. Je to tedy jedin\u011b jak\u00fdsi agreg\u00e1t pot\u0159eb a choutek: „\u0158\u00edk\u00e1m p\u0159edev\u0161\u00edm“, p\u00ed\u0161e Morelly, „\u017ee prav\u00e1 politick\u00e1 svoboda \u010dlov\u011bka spo\u010d\u00edv\u00e1 v tom, \u017ee se bez p\u0159ek\u00e1\u017eek a obav t\u011b\u0161\u00ed ze v\u0161eho, co m\u016f\u017ee uspokojit jeho p\u0159irozen\u00e9 choutky“[56].<\/p>\n Nic jin\u00e9ho, ne\u017e stroj, kter\u00fd odli\u0161uje od zb\u00fdvaj\u00edc\u00edho vesm\u00edru jen jeho chod: „\u010clov\u011bk je stroj“, tvrd\u00ed La Mettrie, „a v cel\u00e9m vesm\u00edru existuje jen jedin\u00e1 substance, kter\u00e1 je upravena odli\u0161n\u011b“[57]. Tedy nakonec nic jin\u00e9ho ne\u017e zv\u00ed\u0159e, jeho\u017e nad\u0159azenost druh\u00fdm je d\u00e1na vzd\u011bl\u00e1n\u00edm: „Jedin\u011b vzd\u011bl\u00e1n\u00ed d\u011bl\u00e1 \u010dlov\u011bka \u010dlov\u011bkem; existuje jen to, co chce vzd\u011bl\u00e1n\u00ed“, Philippon de la Madeleine[58]. Nen\u00ed-li tedy \u010dlov\u011bk nic v\u00edc ne\u017e tahle mali\u010dkost, jak ho respektovat? V nejlep\u0161\u00edm p\u0159\u00edpad\u011b je ignorov\u00e1n a je snadn\u00e9 ho zab\u00edt. Nen\u00ed-li ni\u010d\u00edm jin\u00fdm, ne\u017e touto bytost\u00ed, zm\u00edtanou pot\u0159ebami a radov\u00e1nkami, jak j\u00edm nepohrdat? Je snad toto skryt\u00e1 hybn\u00e1 s\u00edla b\u011bsn\u011bn\u00ed, kter\u00e9 se zmoc\u0148uje t\u011bch, kdo masakruj\u00ed, onoho chorobn\u00e9ho \u0161\u00edlenstv\u00ed, kter\u00e9 je \u017eene a\u017e k touze zm\u011bnit Vend\u00e9e ve h\u0159bitov[59]. Bylo prok\u00e1z\u00e1no, \u017ee p\u0159\u00edli\u0161 vyhrocen\u00e9 pohrd\u00e1n\u00ed sebou sam\u00fdmi vede k iracionalit\u011b. „Nen\u00ed t\u0159eba“, shled\u00e1v\u00e1 rozumn\u011b Bossuet, „dovolit \u010dlov\u011bku, aby sebou tot\u00e1ln\u011b pohrdal, abychom se vyhnuli tomu, \u017ee by se – proto\u017ee by v\u011b\u0159il s pohany, \u017ee n\u00e1\u0161 \u017eivot je jen hrou, \u0159\u00edzenou n\u00e1hodou – choval \u00fapln\u011b bez pravidel a bez ohled\u016f, vyd\u00e1n napospas sv\u00fdm slep\u00fdm choutk\u00e1m“[60].<\/p>\n Zb\u011bsil\u00e9 vyhlazov\u00e1n\u00ed Vendejsk\u00fdch znamen\u00e1 op\u011btn\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed smrti. Osv\u00edcen\u00ed duchov\u00e9 ji cht\u011bli pop\u0159\u00edt – „Tento nep\u0159\u00edtel nen\u00ed ni\u010d\u00edm“, napsal ryt\u00ed\u0159 de Jaucourt[61] – ale t\u00edm, \u017ee \u010dlov\u011bka redukovali jen na \u010d\u00e1ste\u010dku hmoty, p\u0159ipravili bezd\u011bky jej\u00ed n\u00e1vrat.<\/p>\n Ne\u0159\u00edk\u00e1me jej\u00ed triumf. Historik mus\u00ed br\u00e1t v potaz i v\u00edru Vendejsk\u00fdch, a ti neuznali triumf Smrti, ale triumf K\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00fd je tak\u00e9 smrt\u00ed, ale smrt\u00ed, je\u017e se otev\u00edr\u00e1 \u017eivotu. Jak prav\u00ed Vexilla Regis, hymnus, kter\u00fd zp\u00edvali p\u0159ed bojem:<\/p>\n Korouhve kr\u00e1lovsk\u00e9 jdou vp\u0159ed,<\/p>\n k\u0159\u00ed\u017e z\u00e1\u0159\u00ed ohn\u011bm tajemstv\u00ed:<\/p>\n ten, kter\u00fd stvo\u0159il t\u011blo, sv\u011bt,<\/p>\n sv\u00fdm t\u011blem, p\u0159ibit, na n\u011bm tkv\u00ed.<\/p>\n [1] Vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed a systematick\u00e9 studium revolu\u010dn\u00edho jazyka nebylo nikdy podstoupeno. Zmi\u0148me alespo\u0148 d\u00edla jako J.F. de La Harpe, Du fanatisme dans la langue r\u00e9volutionnaire, Paris 1797; Dictionnaire des usages socio-politiques (1770-1815), INALE 1985.<\/p>\n [2] Tento pr\u016fzkum provedl J. Cr\u00e9tineau-Joly, Histoire de la Vend\u00e9e Militaire, 2. vyd., 4 sv., 1843, a v „Archives parlementaires de 1787 \u00e0 1860,“, 1. s\u00e9rie, tab. 60-79.<\/p>\n [3] La Harp\u016fv v\u00fdraz v Du fanatisme \u2026, c.d., str. 9.<\/p>\n [4] „f\u00e9roces“ – i ve v\u00fdznamu „krut\u00ed“, srv. list gener\u00e1la Turreaua Hentzovi a Garosovi, vyslan\u00fdm reprezentant\u016fm, z 9. dubna 1794, v: Cr\u00e9tineau-Joly, c.d., d\u00edl II., str. 188.<\/p>\n [5] p\u0159\u00eddavn\u00e9 jm\u00e9no u\u017eit\u00e9 v M\u00e9moires de La R\u00e9velli\u00e8re-L\u00e9peaux, 1895, d\u00edl I., str. 91.<\/p>\n [6] Prohl\u00e1\u0161en\u00ed reprezentant\u016f Villerse a Fouch\u00e9ho z 15. dubna 1793, Archives parlementaires, d\u00edl 62, str. 692.<\/p>\n [7] Essai sur les moeurs et l\u00b4esprit des nations, Oeuvres compl\u00e8tes, 1878, d\u00edl XI, str. 18-19.<\/p>\n [8] Histoire naturelle, Trait\u00e9 de l\u00b4homme, posledn\u00ed kapitola „Odr\u016fdy lidsk\u00e9ho druhu“.<\/p>\n [9] tamt\u00e9\u017e, v t\u00e9\u017ee kapitole Buffon vymezuje rozd\u00edl mezi roln\u00edky z n\u00e1horn\u00edch planin, kte\u0159\u00ed jsou „\u010dil\u00ed, odv\u00e1\u017en\u00ed a urostl\u00ed“, a roln\u00edky z n\u00ed\u017ein, kte\u0159\u00ed jsou „vulg\u00e1rn\u00ed, t\u011b\u017ekop\u00e1dn\u00ed, \u0161patn\u011b rostl\u00ed a hloup\u00ed“.<\/p>\n [10] Dictionnaire philosophique, heslo „Fanatisme“.<\/p>\n [11] Henriade, druh\u00fd zp\u011bv.<\/p>\n [12] 23. b\u0159ezna 1793, cituje Cr\u00e9tineau-Joly, d\u00edl II., str. 43.<\/p>\n [13] Archives parlementaires, d\u00edl 61, str. 7.<\/p>\n [14] tamt\u00e9\u017e, str. 103.<\/p>\n [15] tamt\u00e9\u017e, d\u00edl 62, str. 692.<\/p>\n [16] Du contrat social, kniha II., kap. V. Du droit de vie et de mort: „D\u00b4ailleurs, tout malfaiteur, attaquant le droit social, devient par ses forfaits rebelle et tra\u00eetre \u00e0 la patrie; il cesse d\u00b4en \u00eatre membre en violant ses lois; et m\u00eame il lui fait la guerre“; srv. \u010desk\u00fd p\u0159eklad Jarmily Vesel\u00e9: O spole\u010densk\u00e9 smlouv\u011b neboli o z\u00e1sad\u00e1ch st\u00e1tn\u00edho pr\u00e1va, Praha 1949, kn. II., kap. p\u00e1t\u00e1 O pr\u00e1vu na \u017eivot a na smrt, str. 42-43.<\/p>\n [17] Oeuvres compl\u00e8tes de Saint-Just, vyd. Charles Vellay, 1908, str. 370.<\/p>\n [18] Archives parlementaires, d\u00edl 78, str. 403.<\/p>\n [19] srv. Cr\u00e9tineau-Joly, d\u00edl 1, str. 157.<\/p>\n [20] srv. pozn. 17.<\/p>\n [21] List gener\u00e1la Lieskowsk\u00e9ho z 26. srpna 1793, cit. Cr\u00e9tineau-Joly, d\u00edl 1, str. 213.<\/p>\n [22] d\u00edl 1, str. 396.<\/p>\n [23] lustratio, o\u010di\u0161t\u011bn\u00ed pol\u00ed, bylo ob\u0159adem, kter\u00fd m\u011bl vlastn\u00edkovi pozemku z\u00edskat Martovu ochranu p\u0159ed p\u0159\u00edrodn\u00edmi pohromami. Procuratio m\u011blo smazat stopy nadp\u0159irozen\u00fdch \u00fakaz\u016f a duch\u016f.<\/p>\n [24] srv. mou studii „Odd\u011blilo \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed od st\u00e1tu?“, v: \u00c9glises et pouvoirs politiques. Actes des Journ\u00e9es internationales d\u00b4histoire du droit d\u00b4Angers, 1987, str. 327-339 a m\u00e9 d\u00edlo Christianisme et R\u00e9volution. Cinq le\u00e7ons d\u00b4histoire de la R\u00e9volution fran\u00e7aise, 19882, str. 66-88.<\/p>\n [25] Rozprava o toleranci, 1763, str. 172.<\/p>\n [26] Spole\u010densk\u00e1 smlouva, kniha IV., kap. 8; ve francouzsk\u00e9 zn\u011bn\u00ed: „Mais quiconque ose dire, Hors de l\u00b4\u00c9glise point de salut, doit \u00eatre chass\u00e9 de l\u00b4\u00c9tat, \u00e0 moins que l\u00b4\u00c9tat ne soit l\u00b4\u00c9glise, et que le prince ne soit le pontife“.<\/p>\n [27] Filozofick\u00fd slovn\u00edk, heslo „\u017did\u00e9“.<\/p>\n [28] Histoire naturelle, Trait\u00e9 de l\u00b4homme, posledn\u00ed kapitola: „Druhy lidsk\u00e9ho rodu“.<\/p>\n [29] 1737, d\u00edl 12, \u010d. 170, st. 175-176.<\/p>\n [30] Journal de la Soci\u00e9t\u00e9 de 1789, vyd. nakl. EDHIS, 1982, \u010d. XIII, 28. srpna 1790, str. 43.<\/p>\n [31] 2. srpna 1793, cituje Cr\u00e9tineau-Joly, d\u00edl I., str. 194.<\/p>\n [32] Spole\u010densk\u00e1 smlouva, kniha VI., kap. 8. K sankci exilu v\u016f\u010di netolerantn\u00edmu vyz\u00fdv\u00e1 i Thomas More ve sv\u00e9 Utopii; ve francouzsk\u00e9m origin\u00e1le zn\u00ed Rousseau\u016fv cit\u00e1t takto: „Il y a donc une profession de foi purement civile dont il appartient au souverain de fixer les articles, non pas pr\u00e9cisement comme dogmes de religion, mais comme sentiments de sociabilit\u00e9, sans lesquels il est impossible d\u00b4\u00eatre bon citoyen ni sujet fid\u00e8le. Sans pouvoir obliger personne \u00e0 les croire, il peut bannir de l\u00b4\u00c9tat quiconque ne les croit pas; il peut le bannir, non comme impie, mais comme insociable, comme incapable d\u00b4aimer sinc\u00e8rement les lois, la justice, et d\u00b4immoler au besoin sa vie \u00e0 son devoir. Que si quelqu\u00b4un, apr\u00e8s avoir reconnu publiquement ces m\u00eames dogmes, se conduit comme ne les croyant pas, qu\u00b4il soit puni de mort; il a commis le plus grand des crimes, il a menti devant les lois“.<\/p>\n [33] nap\u0159. Grotius (Hugo de Groot, * Delft 10.4. 1583 – + Rostock 28.8. 1645) nep\u0159ij\u00edm\u00e1 doporu\u010den\u00ed Francisca de Vitoria o bezpe\u010dnostn\u00edch opat\u0159en\u00edch v\u016f\u010di civiln\u00edmu obyvatelstvu: Le droit de la guerre et de la paix, 1687, d\u00edl I., str. 6. Pov\u0161imneme si rovn\u011b\u017e, \u017ee legitimuje „v\u00e1le\u010dn\u00e9 pr\u00e1vo“ v\u016f\u010di kr\u00e1li, „kter\u00fd se otev\u0159en\u011b prohl\u00e1s\u00ed b\u00fdt nep\u0159\u00edtelem lidu“. Saint-Justova argumentace proti Ludv\u00edkovi XVI. se z\u010d\u00e1sti inspiruje touto logikou.<\/p>\n [34] Art social. Avis au Peuple Fran\u00e7ais sur ses v\u00e9ritables ennemis, v: „M\u00e9moires de la Soci\u00e9t\u00e9 de 1789“, \u010d. 13, str. 39. Srv rovn\u011b\u017e \u010dl\u00e1nek ryt\u00ed\u0159e de Pange, Art social. Sur le crime de l\u00e8ze-nation, v: „Journal de la Soci\u00e9t\u00e9 de 1789“, \u010d. 3, 19. \u010dervna 1790.<\/p>\n [35] Cituje Panhaleux, Histoire r\u00e9ligieuse dans le Morbihan au d\u00e9but de la R\u00e9volution (1790-1792), Universit\u00e9 d\u00b4Angers, 1985, str. 1460.<\/p>\n [36] Oeuvres compl\u00e8tes de Saint-Just, c.d., str. 370.<\/p>\n [37] Turreau v listu Hentzovi a Garosovi z 9. dubna 1794, citovan\u00e9m Cr\u00e9tineau-Jolym, c.d., d\u00edl II. Je mo\u017eno odk\u00e1zat i na Carrier\u016fv list gener\u00e1lu Haxovi: „M\u00e1m v \u00famyslu vyhladit v\u0161echny obyvatele“, tamt\u00e9\u017e, str. 65.<\/p>\n [38] List z 20 brumairu roku II (10. listopadu 1793), \u010dten\u00fd v Konventu 22. brumairu, Archives parlementaires, d\u00edl 79, str. 65.<\/p>\n [39] Buffon u\u017e\u00edv\u00e1 nerozli\u0161en\u011b tohoto term\u00ednu a term\u00ednu „rasa“. Voltaire hovo\u0159\u00ed o „druhu“ a „ras\u00e1ch“ (v Eseji o mravech)<\/p>\n [40] Histoire naturelle. Trait\u00e9 de l\u00b4homme, posledn\u00ed kapitola, str. 10.<\/p>\n [41] M\u00e9moires du chevalier de Mautort, publi\u00e9s par son petit-neveu, le baron Tillette de Clermont-Tonnerre, 1895, st. 53.<\/p>\n [42] 15. \u00fanora 1794.<\/p>\n [43] Osv\u00edcen\u0161t\u00ed filozofov\u00e9 byli ve sv\u00e9 v\u011bt\u0161in\u011b \u017e\u00e1ky Lukr\u00e9cia a Epik\u00fara. Pro n\u011b P\u0159\u00eddoda „plod\u00ed“ lidi, stejn\u011b jako „plod\u00ed“ zv\u00ed\u0159ata a rostliny.<\/p>\n [44] To je to, \u010demu dnes \u0159\u00edk\u00e1me „etnick\u00e1 \u010distka“. Samo jm\u00e9no Vend\u00e9e je v\u0161ak nen\u00e1vid\u011bno. Druh m\u016f\u017ee nakazit i jm\u00e9nem, kter\u00e9 nos\u00ed. Bar\u00e8re napsal: „D\u00e9partement, kter\u00fd po p\u0159\u00edli\u0161 dlouh\u00fd \u010das nos\u00ed hrozn\u00e9 a zr\u00e1dn\u00e9 jm\u00e9no Vend\u00e9e, je v t\u00e9to chv\u00edli jen hromadou popela a rozs\u00e1hlou pustinou“, 15. brumairu roku II (5. listopadu 1793), Archives parelementaires, d\u00edl 78, str. 403.<\/p>\n [45] 30. frimairu roku II (20. prosince 1793), citov\u00e1no dle Cr\u00e9tineaua-Joly, d\u00edl II., str. 53.<\/p>\n [46] srv. pozn. 23.<\/p>\n [47] Jednomyslnost je podle Rousseaua a Revoluce z\u00e1konem nov\u00e9ho m\u011bsta. Po procesu s Dantonem napsal Garnier de Saintes: „Jestli\u017ee prov\u00e1d\u00edme \u010distky mezi n\u00e1mi sam\u00fdmi, je to proto, abychom m\u011bli pr\u00e1vo o\u010distit Francii. Nenech\u00e1me v Republice \u017e\u00e1dn\u00fd ciz\u00ed \u00fatvar“, srv. Moniteur z 20. germinalu roku II.<\/p>\n [48] 10. \u010dervna 1794.<\/p>\n [49] „Svoboda, jak ji ch\u00e1pou mnoz\u00ed scholastici, je ve skute\u010dnosti absurdn\u00ed chim\u00e9ra; i p\u0159i tom, jak m\u00e1lo naslouch\u00e1me rozumu, je jasn\u00e9, \u017ee v\u0161e co existuje a v\u0161e, co se d\u011bl\u00e1, je nutn\u00e9“, Voltaire, Correspondance, Pl\u00e9iade, d\u00edl X., 1986, str. 314.<\/p>\n [50] Citov\u00e1no z J. Prousta, Diderot et l\u00b4Encyclop\u00e9die, 1963, str. 320.<\/p>\n [51] Prosinec 1793, list vyslan\u00fdch reprezentant\u016f gener\u00e1lu Haxovi, cit. Cr\u00e9tineau-Joly, d\u00edl II., str. 24.<\/p>\n [52] Lettres en vers et en prose, cit. Littr\u00e9, Dictionnaire de la langue fran\u00e7aise, heslo „N\u00e9ant“.<\/p>\n [53] P. Lusson, Religion et R\u00e9volution. Lavie religieuse dans l\u00b4Ouest. Maine-et-Loire, Vend\u00e9e, \u00e0 l\u00b4\u00e9poque r\u00e9volutionnaire, obhajovan\u00e1 18. listopadu 1989 na Universit\u00e9 de Lille pod m\u00fdm veden\u00edm. Bude vyd\u00e1na nakladatelstv\u00edm N.E.L.<\/p>\n [54] Augustin Cochin se na to ji\u017e ptal: „Jak to, \u017ee tedy zab\u00edj\u00edme? Na to historie nesta\u010d\u00ed a smi\u0159uje se s t\u00edm, \u017ee jen konstatuje, ani\u017e by ch\u00e1pala \u2026“. Le patriotisme humanitaire, v: L\u00b4esprit du Jacobinisme. Une interpr\u00e9tation sociologique de la R\u00e9volution fran\u00e7aise, p\u0159edmluva J. Baechler, 1979, str. 189.<\/p>\n [55] Syst\u00e8me de la Nature, 1781, str. 106.<\/p>\n [56] Le Code de la Nature, str. 45.<\/p>\n [57] L\u00b4Homme machine, prezentace a pozn\u00e1mky G. Delahaye, str. 161.<\/p>\n [58] L. Philippon de la Madeleine, Vues patriotiques sur l\u00b4\u00e9ducation du peuple, 1783. Tento autor byl \u010dlenem epikurejsk\u00e9 Caveauovy spole\u010dnosti.<\/p>\n [59] „Vend\u00e9e u\u017e nesm\u00ed b\u00fdt ni\u010d\u00edm jin\u00fdm ne\u017e velk\u00fdm n\u00e1rodn\u00edm h\u0159bitovem“, Turreau Hentzovi a Garosovi, 9. dubna 1794.<\/p>\n [60] \u0158e\u010d p\u0159i poh\u0159bu Jind\u0159i\u0161ky Anglick\u00e9, v\u00e9vodkyn\u011b z Orl\u00e9ansu.<\/p>\n [61] Diderotova Encyclop\u00e9die, heslo „Smrt“.<\/p>\n Profesor Univerzity v Lille. Roku 1986 vydal sv\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky z University v Angers pod titulem Cinq Le\u00e7ons d\u00b4histoire de la R\u00e9volution fran\u00e7aise \/P\u011bt p\u0159edn\u00e1\u0161ek z historie Francouzsk\u00e9 Revoluce\/, v l\u00e9tech 1982 a 1983 pak spolu se sv\u00fdmi spolupracovn\u00edky vydal dv\u011b z\u00e1va\u017en\u00e1 d\u00edla: Sainte Jeanne Delanou\u00e9, servante des pauvres \/Svat\u00e1 Jana Delanou\u00e9, slu\u017eebnice chud\u00fdch\/ a Les martyrs d\u00b4Avrill\u00e9: catholicisme et R\u00e9volution \/Mu\u010dedn\u00edci z Avrill\u00e9: katolicismus a Revoluce. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31],"tags":[],"class_list":["post-371","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/371","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=371"}],"version-history":[{"count":4,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/371\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14343,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/371\/revisions\/14343"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=371"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=371"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=371"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}\n