{"id":374,"date":"2003-06-29T00:00:00","date_gmt":"2003-06-29T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jacques-gabriel-victor-allain\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:10","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:10","slug":"jacques-gabriel-victor-allain","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/jacques-gabriel-victor-allain\/","title":{"rendered":"Jacques Gabriel Victor Allain"},"content":{"rendered":"

J.-G.-V. Allain byl v bitv\u011b u Slavkova n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu Suchetovy p\u011b\u0161\u00ed divize, je\u017e byla sou\u010d\u00e1st\u00ed Lannesova V. arm\u00e1dn\u00edho sboru a st\u0159etla se na severn\u00edm \u00faseku fronty s p\u0159edvojem spojeneck\u00e9 arm\u00e1dy pod velen\u00edm kn\u00ed\u017eete Bagrationa.<\/p>\n

Jacques Gabriel Victor Allain,<\/strong> narozen 7. ledna 1773 v Saumuru\/Maine-et-Loire, zem\u0159el v Passy u Pa\u0159\u00ed\u017ee v dom\u011b v Rue de Seine \u010d. 1 14. \u010dervence 1852 v 10 hodin r\u00e1no. Vojenskou slu\u017ebu nastoupil 5. kv\u011btna 1789 v \u0159ad\u00e1ch karabin\u00edk\u016f hrab\u011bte z Provence (Crabiniers de Monsieur<\/span>). Sedmadvac\u00e1t\u00e9ho dubna 1791 nastoupil na dovolenku. Do \u00dastavn\u00ed gardy kr\u00e1le (Garde constitutionnelle du roi<\/span>) vstoupil 9. prosince 1791 a pot\u00e9, co byla 5. \u010dervna 1792 rozpu\u0161t\u011bna, byl zvolen 17. srpna 1792 kapit\u00e1nem druh\u00e9ho praporu dobrovoln\u00edk\u016f z departementu Maine-et-Loire, s n\u00edm\u017e byl odesl\u00e1n k Severn\u00ed arm\u00e1d\u011b. Po\u010d\u00e1tkem roku 1793 byl zbaven hodnosti jako podez\u0159el\u00fd pro svou p\u0159edchoz\u00ed slu\u017ebu v \u00dastavn\u00ed gard\u011b kr\u00e1le.<\/p>\n

Teprve 4. kv\u011btna 1794 byl znovu za\u0159azen jako adjudant de place v Angers k Z\u00e1padn\u00ed arm\u00e1d\u011b a n\u00e1sledn\u011b, 5. b\u0159ezna 1795, za\u0159azen v p\u016fvodn\u00ed hodnosti do jej\u00ed 97. bitevn\u00ed p\u016flbrig\u00e1dy (97e demi-brigade de bataille<\/span>). Jeho postup se nazastavil, ji\u017e 6. \u010dervna 1795 se stal v 17. vojensk\u00e9 divizi v Pa\u0159\u00ed\u017ei adjunktem (adjoint<\/span>) hlavn\u00edho adjudanta Guidala. N\u00e1sledn\u011b byl 9. \u0159\u00edjna 1795 p\u0159evelen k 16. dragounsk\u00e9mu pluku, kde stal adjunktem hlavn\u00edho adjudanta Lacoura v Severn\u00ed arm\u00e1d\u011b a n\u00e1sledn\u011b v Sambro-moselsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. V It\u00e1lii p\u016fsobil od 30. b\u0159ezna 1797 jako pobo\u010dn\u00edk (aide de camp<\/span>) gener\u00e1la Lemoina a od 13. listopadu 1797 jako velitel \u0161vadrony 16. dragounsk\u00e9ho pluku. Jako n\u00e1\u010deln\u00edk \u0161t\u00e1bu Lemoinovy divize v \u0158\u00edmsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b a pot\u00e9 v Neapolsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b se vyznamenal p\u0159i dobyt\u00ed m\u011bste\u010dek Terni a Popoli, a proto\u017ee byl p\u0159elo\u017een k Z\u00e1lo\u017en\u00ed arm\u00e1d\u011b, i v bitv\u011b u Marenga 14. \u010dervna 1800.<\/p>\n

Ve v\u011bku sedmadvaceti let a po jeden\u00e1ctilet\u00e9 slu\u017eb\u011b byl 7. srpna 1800 jmenov\u00e1n adjutant-komandantem (adjudant-commandant<\/span>) v Italsk\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Po p\u0159ezkoum\u00e1n\u00ed (traitement de r\u00e9forme<\/span>) z 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1801 byl 3. listopadu 1801 za\u0159azen v seznamu aktivn\u00edch adjudants-commandants do \u0161t\u00e1bu 9. vojensk\u00e9 divize v Mende. Ji\u017e 23. z\u00e1\u0159\u00ed 1802 byl zbaven aktivn\u00ed slu\u017eby, ale sv\u00fdch funkc\u00ed v Mende se p\u0159ece jen ujal 6. dubna 1803. Rok 1805 p\u0159inesl velk\u00e9 zm\u011bny, 1. srpna byl jmenov\u00e1n v Pob\u0159e\u017en\u00ed arm\u00e1d\u011b (Arm\u00e9e des C\u00f4tes de l’Oc\u00e9an<\/span>) velitelem \u0161t\u00e1bu divize t\u011b\u017ek\u00e9 j\u00edzdy gener\u00e1la Nansoutyho a pot\u00e9 ve Velk\u00e9 arm\u00e1d\u011b, 27. \u0159\u00edjna 1805 zaujal stejn\u00e9 postaven\u00ed v Suchetov\u011b divizi 5. arm\u00e1dn\u00edho sboru a vyznamenal se v bitv\u011b u Slavkova 2. prosince 1805. Mar\u0161\u00e1l Lannes po\u017e\u00e1dal o jeho p\u0159e\u0159azen\u00ed, k n\u011bmu\u017e do\u0161lo 24. z\u00e1\u0159\u00ed 1806. V letech 1806-1807 se \u00fa\u010dastnil prusk\u00e9ho a polsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed jako velitel \u0161t\u00e1bu Gudinovy divize 3. sboru Velk\u00e9 arm\u00e1dy. Mar\u0161\u00e1l Davout po\u017e\u00e1dal 20. srpna 1807, aby byl d\u00e1n k dispozici vrchn\u00edmu veliteli, k \u010demu\u017e do\u0161lo 15. \u0159\u00edjna 1807. Byl tehdy za\u0159azen do 2. pozorovac\u00edho sboru Girondy (2e corps d’observation de Gironde<\/span>), ale teprve v kv\u011btnu 1808 dorazil do \u0160pan\u011blska, kde p\u016fsobil od 1. \u0159\u00edjna v gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bu a pot\u00e9, od 1. \u010dervence 1809 ve 3. divizi 2. sboru \u0160pan\u011blsk\u00e9 arm\u00e1dy. V listopadu 1809 dostal ze zdravotn\u00edch d\u016fvod\u016f svolen\u00ed k n\u00e1vratu do Francie, kde byl 6. z\u00e1\u0159\u00ed 1810 propu\u0161t\u011bn do d\u016fchodu, jeho\u017e v\u00fd\u0161e byla 13. prosince 1810 stanovena na 1.000 frank\u016f.<\/p>\n

Od 12. b\u0159ezna 1816 p\u016fsobil jako soudce p\u0159i tribun\u00e1lu v korsick\u00e9m Ajacciu, ale ji\u017e 5. \u00fanora 1817 se musel t\u00e9to funkce vzd\u00e1t a nastoupil 1. \u010dervence znovu do penze. Je\u0161t\u011b 17. dubna 1822 mu byla ud\u011blena \u010destn\u00e1 hodnost mar\u00e9chal de camp. Ryt\u00ed\u0159em \u010cestn\u00e9 legie se stal 5. \u00fanora 1804, d\u016fstojn\u00edkem \u010cestn\u00e9 legie 14. \u010dervna 1804 a jej\u00edm velitelem (Commandant) 25. prosince 1805. Za Restaurace mu byl ud\u011blen k\u0159\u00ed\u017e sv. Ludv\u00edka 25. z\u00e1\u0159\u00ed 1815, byl rovn\u011b\u017e nositelem \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho \u0159\u00e1du Me\u010de.<\/p>\n

Literatura:<\/span><\/p>\n