<\/p>\n
Roku 1705 koupil sokolnick\u00e9 panstv\u00ed za 154 000 zlat\u00fdch a 2000 duk\u00e1t\u016f kl\u00ed\u010dn\u00e9ho od hrab\u011bte z Lemberka hrab\u011b Walter Franti\u0161ek (*1664) z mikulovsk\u00e9 (mlad\u0161\u00ed holennbursk\u00e9) v\u011btve rodu Dietrichstein\u016f. Toho roku se sest\u00e1valo ze vs\u00ed Sokolnice, Telnice, Kobylnice, Pon\u011btovice, Hor\u00e1kov, d\u00edlu Ji\u0159\u00edkovic a z\u00e1mku v Sokolnic\u00edch (jeho\u017e j\u00e1dro bylo vystav\u011bno v polovin\u011b 16. stolet\u00ed). Nad Sokolnicemi zavl\u00e1dl na p\u016fl druh\u00e9ho stolet\u00ed erb dvou vina\u0159sk\u00fdch no\u017e\u016f na zlato-\u010derven\u00e9m pokosem d\u011blen\u00e9m \u0161t\u00edt\u011b, proslaven\u00fd na Morav\u011b p\u0159edev\u0161\u00edm olomouck\u00fdm biskupem kardin\u00e1lem Franti\u0161kem z Dietrichsteina (1570-1636). Potomek jeho bratra Walter Franti\u0161ek byl jako\u017eto druhorozen\u00fd syn p\u0159edur\u010den tak\u00e9 pro duchovn\u00ed stav, vystudoval teologii a pr\u00e1va v Salzburgu a stal se kanovn\u00edkem v Olomouci a Pasov\u011b. Proto\u017ee v\u0161ak hrozilo vym\u0159en\u00ed rodu, opustil se souhlasem pape\u017ee duchovn\u00ed stav. Hrab\u011b Jan Leopold (*1703) nastoupil soub\u011b\u017en\u011b s p\u0159evzet\u00edm sokolnick\u00e9ho panstv\u00ed do \u00fa\u0159adu nejvy\u0161\u0161\u00edho moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho komo\u0159\u00edho, kter\u00fd zast\u00e1val do roku 1747. Roku 1750 tvo\u0159ilo sokolnick\u00e9 panstv\u00ed st\u00e1le necel\u00fdch \u0161est vesnic a rozprost\u00edralo se na n\u011bm 2066 m\u011b\u0159ic pol\u00ed, 57 m\u011b\u0159ic zahrad, 18,5 m\u011b\u0159ice vinic, lesn\u00ed majetek tvo\u0159ila zcela zarostl\u00e1 ba\u017eantnice za z\u00e1mkem o rozloze 156 m\u011b\u0159ic a les u Hor\u00e1kova o1500 m\u011b\u0159ic\u00edch a ve \u010dty\u0159ech rybn\u00edc\u00edch se chovali p\u0159edev\u0161\u00edm kap\u0159i a \u0161tiky. Poplatky od poddan\u00fdch z panstv\u00ed \u010dinily 1565 zlat\u00fdch, 329 slepic, 3 110 vajec, 12,5 kop a 77 m\u011b\u0159ic obil\u00ed a 130 voz\u016f sena a otavy. V Sokolnic\u00edch se nach\u00e1zela kov\u00e1rna, pivovar, ml\u00fdn, hospoda a mohutn\u00e1 barokn\u00ed s\u00fdpka. Z cel\u00e9ho panstv\u00ed byli nejv\u00edce robotn\u011b zat\u00ed\u017eeni pr\u00e1v\u011b Sokolni\u010dt\u00ed: sedl\u00e1ci robotovali s potahem t\u0159i dny, p\u016fll\u00e1n\u00edci s ko\u0148mi tak\u00e9 t\u0159i dny, stejn\u011b jako \u010dtvrtl\u00e1n\u00edci p\u011b\u0161ky, chalupn\u00edci p\u011b\u0161ky jeden den, rycht\u00e1\u0159 byl osvobozen. Za vl\u00e1dy hrab\u011bte Jana Leopolda do\u0161lo na v\u0161ech panstv\u00edch ke stavebn\u00edmu rozmachu, prioritu dostala sakr\u00e1ln\u00ed architektura. Krom\u011b sokolnick\u00e9ho panstv\u00ed dr\u017eel je\u0161t\u011b panstv\u00ed boskovick\u00e9, lysick\u00e9, drnovick\u00e9, hrad\u00ed\u0161tsk\u00e9 a \u017eidlochovick\u00e9, aby v\u0161ak v\u00fdstavbu finan\u010dn\u011b zvl\u00e1dl, v\u011bt\u0161inu z nich prodal. Hrab\u011b m\u011bl v \u00famyslu zbudovat v Sokolnic\u00edch zcela nov\u00e9 s\u00eddlo, ale kv\u016fli nedostatku financ\u00ed do\u0161lo pouze k p\u0159estavb\u011b st\u00e1vaj\u00edc\u00edho are\u00e1lu. P\u0159ed zam\u00fd\u0161lenou p\u0159estavbou st\u00e1lo krom\u011b p\u016fvodn\u00ed renesan\u010dn\u00ed budovy i ji\u017en\u00ed k\u0159\u00eddlo, kter\u00fdm se z\u0159ejm\u011b vch\u00e1zelo do hlavn\u00ed budovy. Zastav\u011bna byla tak\u00e9 p\u0159ibli\u017en\u00e1 polovina sou\u010dasn\u00e9ho severn\u00edho a z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla, slou\u017e\u00edc\u00edch k hospod\u00e1\u0159sk\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm a komplexu d\u00e1vala jednolit\u00fd vzhled obvodov\u00e1 ze\u010f, uzav\u00edraj\u00edc\u00ed z\u00e1padn\u00ed a severn\u00ed stranu. Architektonick\u00e9 pl\u00e1ny vytvo\u0159il p\u0159ed rokem 1750 dietrichsteinsk\u00fd dvorn\u00ed architekt a geometr, hlavn\u00ed moravsk\u00fd p\u0159edstavitel klasicizuj\u00edc\u00edho baroka Franti\u0161ek Anton\u00edn Grimm (*1710). Ten koncem t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let uskute\u010dnil cestu do \u0158\u00edma, Bolon\u011b, Tur\u00edna a Pa\u0159\u00ed\u017ee, kr\u00e1tce p\u016fsobil ve V\u00eddni a v rozmez\u00ed let 1743-45 se p\u0159est\u011bhoval do Brna. V t\u00e9\u017ee dob\u011b se stal architektem bratr\u016f Karla Maxmili\u00e1na a Jana Leopolda z Dietrichsteina, z jejich\u017e slu\u017eeb ode\u0161el kolem roku 1769. Grimm zem\u0159el roku 1784 a nechal se pochovat v brn\u011bnsk\u00e9 kapuc\u00ednsk\u00e9 hrobce pod kostelem Nalezen\u00ed sv. K\u0159\u00ed\u017ee, kter\u00e1 je dnes ve\u0159ejnosti p\u0159\u00edstupn\u00e1 (rakev s architektov\u00fdmi ostatky v n\u00ed lze naj\u00edt). P\u0159esto\u017ee Grimmovo d\u00edlo nep\u0159es\u00e1hlo moravsk\u00e9 hranice, je rozs\u00e1hl\u00e9, pro p\u0159\u00edklad snad sta\u010d\u00ed uv\u00e9st Dietrichsteinsk\u00fd pal\u00e1c a kl\u00e1\u0161ter Milosrdn\u00fdch brat\u0159\u00ed v Brn\u011b, z\u00e1mek ve Vizovic\u00edch, Byst\u0159ici pod Host\u00fdnem \u010di Napajedlech. Stavbu sokolnick\u00e9ho z\u00e1mku projektoval ve francouzsk\u00e9m stylu. Navrhl zahradn\u00ed pr\u016f\u010del\u00ed, v jeho\u017e ose m\u011bl vystupovat dvouposcho\u010fov\u00fd pavil\u00f3n o t\u0159ech okenn\u00edch os\u00e1ch. Tento pavil\u00f3n se konk\u00e1vn\u011b zvln\u011bn\u00fdmi \u00faseky p\u0159ip\u00ednal ke k\u0159\u00eddl\u016fm jednoposcho\u010fov\u00fdm, na jejich\u017e konc\u00edch m\u011bly b\u00fdt dvouposcho\u010fov\u00e9 rizality s v\u011b\u017eemi. Projekt byl z\u0159ejm\u011b ide\u00e1ln\u00edm pl\u00e1nem, pouze \u010d\u00e1ste\u010dn\u011b uskute\u010dn\u011bn\u00fdm. V proveden\u00e9m stavu se stal sokolnick\u00fd z\u00e1mek na moravsk\u00e9 p\u016fd\u011b neobvykl\u00fdm architektonick\u00fdm typem. Tvo\u0159ila jej hlavn\u00ed stavba, tj. t\u00e9m\u011b\u0159 netknut\u00fd renesan\u010dn\u00ed blok a p\u0159ed n\u00edm se otev\u00edraj\u00edc\u00ed cour d`honneur (\u010destn\u00fd dv\u016fr), uzav\u0159en\u00fd t\u0159emi ni\u017e\u0161\u00edmi symetrick\u00fdmi k\u0159\u00eddly s vchody. Tato k\u0159\u00eddla nebyla opat\u0159ena sou\u010dasn\u00fdmi sedlov\u00fdmi st\u0159echami, n\u00fdbr\u017e kryt\u00fdmi pultov\u00fdmi, je\u017e neru\u0161ily klasicizuj\u00edc\u00ed dojem. Korunn\u00ed \u0159\u00edmsu zavr\u0161ovalo kamenn\u00e9 z\u00e1bradl\u00ed s v\u00e1zami. Nad vchodem ji\u017en\u00edho k\u0159\u00eddla byla vzty\u010dena v\u011b\u017e zdoben\u00e1 dietrichsteinsk\u00fdm erbem a nesouc\u00ed kopuli, z n\u00ed\u017e vyr\u016fstala hodinov\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka zakon\u010den\u00e1 latinsk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. V\u00fdrazn\u00e1 barokn\u00ed \u00faprava na renesan\u010dn\u00edm k\u0159\u00eddle byla provedena v z\u00e1meck\u00e9 kapli. K roku 1740 se dochovala zm\u00ednka o tom, \u017ee kaple je zasv\u011bcena Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv. K\u0159\u00ed\u017ee a sv\u00e1te\u010dn\u00ed m\u0161e v n\u00ed slou\u017e\u00ed telnick\u00fd far\u00e1\u0159, o osm let pozd\u011bji je zmi\u0148ov\u00e1n prvn\u00ed z\u00e1meck\u00fd kaplan Johann Brunn. Je nutn\u00e9 zd\u016fraznit, \u017ee v Sokolnic\u00edch nebyl nikdy postaven samostatn\u00fd kostel, jeho funkci zast\u00e1vala pr\u00e1v\u011b kaple v z\u00e1mku. Vedle hlavn\u00edho olt\u00e1\u0159e Pov\u00fd\u0161en\u00ed sv. K\u0159\u00ed\u017ee p\u0159ibyly dva bo\u010dn\u00ed: matky Bo\u017e\u00ed a sv. Franti\u0161ka Xaversk\u00e9ho. Nad vchodem byla barokn\u011b vyzdobena pansk\u00e1 orato\u0159 s p\u0159\u00edstupem z prvn\u00edho patra obytn\u00fdch prostor a nad sakristi\u00ed kruchta. N\u00e1st\u011bnnou a n\u00e1stropn\u00ed mal\u00ed\u0159skou v\u00fdzdobu provedl Josef Stern (1716-1775), za\u0159azovan\u00fd podobn\u011b jako Grimm do tzv. Dietrichsteinova brn\u011bnsk\u00e9ho sal\u00f3nu, podle m\u00edstn\u00edch \u00fadaj\u016f se na n\u00ed pod\u00edlel i Franti\u0161ek Anton\u00edn Maulbertsch a socha\u0159skou v\u00fdzdobu zhotovil Ign\u00e1c Langelacher, zn\u00e1m\u00fd sv\u00fdmi pracemi p\u0159edev\u0161\u00edm v Mikulov\u011b. Velice zaj\u00edmavou se jev\u00ed star\u0161\u00ed n\u00e1stropn\u00ed malba v kapli, snad z roku 1690, kter\u00e1 byla odkryta pod erby ve \u010dty\u0159ech rohov\u00fdch medail\u00f3nc\u00edch. Roku 1750 byla kaple vysv\u011bcena, co\u017e potvrzuje do kamene vytesan\u00fd n\u00e1pis nad barokn\u00edm vstupn\u00edm port\u00e1lem. Je ps\u00e1n latinsky a hojn\u011b se v n\u011bm vyskytuj\u00ed zkratky, komplikuj\u00edc\u00ed jeho pochopen\u00ed. \u010cesk\u00fd p\u0159eklad zn\u00ed: \u201eKostel Pov\u00fd\u0161en\u00ed svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee P\u00e1na na\u0161eho Je\u017e\u00ed\u0161e Krista, za vl\u00e1dy nejvy\u0161\u0161\u00edho velekn\u011bze Benedikta XIV. a za panov\u00e1n\u00ed nejvzne\u0161en\u011bj\u0161\u00edho c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. a nejvzne\u0161en\u011bj\u0161\u00ed c\u00edsa\u0159ovny kr\u00e1lovny uhersk\u00e9 i \u010desk\u00e9 Marie Terezie, vysv\u011bcen\u00fd 13. z\u00e1\u0159\u00ed od olomouck\u00e9ho sv\u011bt\u00edc\u00edho biskupa Jana Karla Leopolda hrab\u011bte ze Scherfenberku za \u00fa\u010dasti 2 000 bi\u0159movanc\u016f, 4 000 zpov\u00eddaj\u00edc\u00edch se a p\u0159itom sv\u011bcen\u00fdch t\u0159\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed a jednoho podj\u00e1hena, byl postaven a vybaven Leopoldem, hrab\u011btem Svat\u00e9 \u0159\u00ed\u0161e \u0159\u00edmsk\u00e9 z Dietrichsteina 1750.\u201c Hrab\u011b Jan Leopold zajistil p\u0159\u00edmo na z\u00e1mku pro kaplana bydlen\u00ed a zalo\u017eil pro n\u011bj rentu s ro\u010dn\u00edm p\u0159\u00edjmem 182 zlat\u00fdch. Jeho \u00fakolem bylo slou\u017eit m\u0161e svat\u00e9, vyu\u010dovat pansk\u00e9 d\u011bti a k\u00e1zat pro person\u00e1l z\u00e1mku. Barokn\u00ed z\u00e1sahy zv\u00fd\u0161ily reprezentativnost sokolnick\u00e9ho s\u00eddla, kter\u00e9 v porovn\u00e1n\u00ed s jednoduchou rezidenc\u00ed v Boskovic\u00edch snad mohlo vyb\u00edzet k p\u0159esunu spr\u00e1vy panstv\u00ed. K tomu v\u0161ak nedo\u0161lo a roku 1760 zhotovil Grimm projekt na p\u0159estavbu i t\u00e9to rezidence. Jan Leopold zem\u0159el roku 1773 a byl poh\u0159ben v krypt\u011b brn\u011bnsk\u00e9ho jezuitsk\u00e9ho kostela, ve kter\u00e9m pozd\u011bji k\u00e1zal Alois Slov\u00e1k. Pon\u011bvad\u017e se neo\u017eenil a nem\u011bl legitimn\u00edho d\u011bdice, z\u00edskal sokolnick\u00e9 panstv\u00ed jeho synovec hrab\u011b Franti\u0161ek Karel (*1731), kter\u00fd pat\u0159il mezi osobnosti dietrichsteinsk\u00e9ho rodu, je\u017e pro\u017eily vzru\u0161en\u00e9 obdob\u00ed st\u0159\u00eddaj\u00edc\u00ed nejist\u00e9 m\u00edrov\u00e9 pauzy s v\u00e1lkami proti Francii, a vlastnil panstv\u00ed i roku 1805, kdy se p\u0159es n\u011bj p\u0159ehnala t\u0159\u00edc\u00edsa\u0159sk\u00e1 bitevn\u00ed v\u0159ava a te\u010dku na map\u011b, n\u011bmecky ozna\u010denou Sokolnitz, p\u0159ipsala do d\u011bjin p\u0159edev\u0161\u00edm vojensk\u00fdch. Roku 1790 \u010d\u00edtala ves Sokolnice 75 dom\u016f, ob\u00fdvan\u00fdch 574 lidmi. Hrab\u011b zd\u011bdil po str\u00fdci krom\u011b sokolnick\u00e9ho a boskovick\u00e9ho panstv\u00ed tak\u00e9 dluh ve v\u00fd\u0161i 471 777 zlat\u00fdch. P\u0159esto se sv\u00fdmi pozemky odhadnut\u00fdmi na 650 000 zlat\u00fdch pat\u0159il mezi patn\u00e1ct nejmajetn\u011bj\u0161\u00edch moravsk\u00fdch aristokrat\u016f. Pro srovn\u00e1n\u00ed, jeho kn\u00ed\u017eec\u00ed bratr, nejbohat\u0161\u00ed moravsk\u00fd \u0161lechtic v\u016fbec, disponoval majetkem ve v\u00fd\u0161i 7 380 000 zlat\u00fdch, s polovi\u010dn\u00ed hodnotou se mohl pochlubit olomouck\u00fd arcibiskup. Roku 1806 odstoupila Franti\u0161ku Karlovi bzeneck\u00e9 panstv\u00ed Arno\u0161tka, vdova po hrab\u011bti Salmovi. Cho\u0165 Karol\u00edna, rozen\u00e1 svobodn\u00e1 pan\u00ed Reischachov\u00e1 porodila Franti\u0161ku Karlovi jedin\u00e9ho syna a dv\u011b dcery. Hrab\u011b zem\u0159el roku 1813, ani\u017e se do\u010dkal definitivn\u00ed por\u00e1\u017eky c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f, kter\u00fd p\u0159ivedl na jeho panstv\u00ed desetitis\u00edcov\u00e9 z\u00e1stupy a s nimi zk\u00e1zu. Proslavit jm\u00e9no Dietrichstein na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed v\u0161ak bylo d\u00e1no jeho bratru Janu Karlovi (1728-1808), jen\u017e jako nejstar\u0161\u00ed ze sedmi d\u011bt\u00ed se mohl honosit kn\u00ed\u017eec\u00edm titulem a pozd\u011bji \u0158\u00e1dem Zlat\u00e9ho rouna. O konex\u00edch dietrichsteinsk\u00e9ho rodu a jejich odrazu v n\u00e1v\u0161t\u011bvnosti sokolnick\u00e9ho z\u00e1mku sv\u011bd\u010d\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh hluch\u00e9ho hajn\u00e9ho L. Musel\u00edka, spr\u00e1vce ba\u017eantnice, do\u017eiv\u0161\u00edho se v\u011bku 106 let. Pam\u011btn\u00edci zachovali vzpom\u00ednky na jeho posunky, kter\u00fdmi ukazoval, jak mu c\u00edsa\u0159\u016fv bratr, arciv\u00e9voda Karel Rakousk\u00fd, gener\u00e1ln\u00ed guvern\u00e9r \u010cech a v\u00edt\u011bz nad Napoleonem u Aspern, daroval odm\u011bnu a poklepal ho na rameno po honu na ba\u017eanty za spr\u00e1vn\u00e9 a hbit\u00e9 nab\u00edjen\u00ed pu\u0161ky. Roku 1813 se sokolnick\u00e9ho panstv\u00ed ujal Franti\u0161ek Xaver (1774-1850). O \u010dty\u0159i roky pozd\u011bji v\u00fdhodn\u011b pojal za cho\u0165 R\u016f\u017eenu hrab\u011bnku Wallisovou. D\u016fkladn\u011b se v\u011bnoval poln\u00edmu hospod\u00e1\u0159stv\u00ed a manufakturn\u00edmu podnik\u00e1n\u00ed, tak\u017ee roku 1824 mohl p\u0159ikoupit panstv\u00ed Bla\u017eovice s osmi vesnicemi, spravovan\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm fondem po zru\u0161en\u00ed brn\u011bnsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera sv. Anny a roku 1840 Tu\u0159any, pat\u0159\u00edc\u00ed p\u016fvodn\u011b jezuit\u016fm, d\u00e1le \u0160lapanice, Z\u00e1brdovice, a Hradisko. Bzeneck\u00e9 panstv\u00ed naopak prodal. Finan\u010dn\u011b podporoval soci\u00e1ln\u011b slab\u00e9, zalo\u017eil nap\u0159. nadaci, z jej\u00edch\u017e \u00farok\u016f se z\u00edsk\u00e1valy pen\u00edze na pomoc ne\u0161t\u011bst\u00edm zchudl\u00fdm \u010di na n\u00e1kupy knih. V Boskovic\u00edch na z\u00e1kladech b\u00fdval\u00e9ho dominik\u00e1nsk\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera nechal vystav\u011bt v letech 1819-1825 emp\u00edrov\u00fd z\u00e1mek, do n\u011bj\u017e p\u0159esunul spr\u00e1vu panstv\u00ed z nedalek\u00e9 rezidence. Z jeho dal\u0161\u00ed hojn\u00e9 stavebn\u00ed \u010dinnosti vynik\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm budov\u00e1n\u00ed nov\u00fdch silnic. V\u00fdznamn\u00fdm bratrancem Franti\u0161ka Wavera byl hrab\u011b Mo\u0159ic (1775-1864), kter\u00fd se roku 1815 stal vychovatelem p\u011btilet\u00e9ho Napoleona (II.) Franti\u0161ka Karla, zvan\u00e9ho Orl\u00edk, syna vyhnan\u00e9ho Napoleona a rakousk\u00e9 princezny Marie Louisy, dr\u017een\u00e9ho na v\u00edde\u0148sk\u00e9m dvo\u0159e. Mo\u0159ic pat\u0159il mezi nadpr\u016fm\u011brn\u011b vzd\u011blan\u00e9 \u0161lechtice a d\u011blal pobo\u010dn\u00edka gener\u00e1l\u016fm Alvinczymu a Mackovi, byl zajat Francouzi a propu\u0161t\u011bn roku 1800. Spl\u0148oval Metternichovu p\u0159edstavu o \u201en\u011bmeck\u00e9m kaval\u00edrovi, jen\u017e bude m\u00edti schopnost udr\u017eeti princovo francouzsk\u00e9 okol\u00ed na uzd\u011b\u201c, a vedl p\u0159\u00edsn\u011b jeho v\u00fdchovu a\u017e do roku 1831, kdy byla ofici\u00e1ln\u011b vyhl\u00e1\u0161ena emancipace v\u00e9vody Z\u00e1kupsk\u00e9ho (jemu\u017e v\u0161ak zb\u00fdval necel\u00fd rok \u017eivota). Po smrti stejnojmenn\u00e9ho syna a bratra se stal posledn\u00edm mu\u017esk\u00fdm potomkem cel\u00e9ho rodu, jeho\u017e majetek byl zd\u011bd\u011bn po \u017eensk\u00e9 linii. C\u00edsa\u0159sk\u00fdm kabinetn\u00edm listem a majest\u00e1tem z roku 1869 byl p\u0159enesen n\u00e1zev rodu Dietrichstein i kn\u00ed\u017eec\u00ed titul na rod Mensdorff\u016f. Sokolnick\u00fd z\u00e1mek zv\u011b\u010dnil kolorovanou kresbou v kv\u011btnu 1831 moravsk\u00fd mal\u00ed\u0159 a kresl\u00ed\u0159 Franti\u0161ek Richter. Vedle Grimmov\u00fdch pl\u00e1n\u016f jde o dosud jedin\u00fd doklad vzhledu stavby p\u0159ed romantizuj\u00edc\u00ed p\u0159estavbou. Kresba potvrzuje uskute\u010dn\u011bn\u00ed barokn\u00edho n\u00e1vrhu, nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed zm\u011bnou proti n\u011bmu je chyb\u011bj\u00edc\u00ed hodinov\u00e1 v\u011b\u017ei\u010dka nad kopul\u00ed. Zda se na jej\u00ed v\u00fdstavbu nedostalo ji\u017e finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f \u010di se stala ob\u011bt\u00ed bitvy, je mo\u017en\u00e9 se pouze dom\u00fd\u0161let. V\u0161echna z\u00e1meck\u00e1 k\u0159\u00eddla ji\u017e kryje klasick\u00e1 sedlov\u00e1 st\u0159echa. Roku 1834 bylo v Sokolnic\u00edch napo\u010d\u00edt\u00e1no 73 dom\u016f a 588 obyvatel. Topograf \u0158eho\u0159 Woln\u00fd popisuje roku 1837 z\u00e1mek v podob\u011b \u010dty\u0159k\u0159\u00eddl\u00e9ho \u010dty\u0159\u00faheln\u00edku, jeho\u017e v\u00fdchodn\u00ed k\u0159\u00eddlo m\u011blo dv\u011b poschod\u00ed a bylo ur\u010deno k ob\u00fdv\u00e1n\u00ed panstvem, zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed t\u0159i k\u0159\u00eddla jako jednopatrov\u00e1. V nich byly um\u00edst\u011bny kancel\u00e1\u0159e a ubytovac\u00ed prostory pro \u00fa\u0159ednictvo. Z\u00e1meck\u00fd kaplan m\u011bl k dispozici t\u0159i pokoje, kuchy\u0148, sklep, spi\u017e\u00edrnu a malou zahradu. Na pl\u00e1nu are\u00e1lu z\u00e1mku z roku 1825 ji\u017e z\u0159eteln\u011b existuje ba\u017eantnice v dne\u0161n\u00edch hranic\u00edch. Ostatn\u00ed okol\u00ed z\u00e1mku nen\u00ed upraveno, je patrn\u00e9 pouze prostorov\u00e9 vymezen\u00ed budouc\u00edho parku. Woln\u00fd popisuje zahradu os\u00e1zenou vinnou r\u00e9vou, broskvon\u011bmi a ovocn\u00fdmi stromy, ba\u017eantnici s cestami a skupinami strom\u016f, kterou zvl\u00e1\u0161t\u011b d\u00edky ka\u0161tanov\u00e9 aleji a prot\u00e9kaj\u00edc\u00edmu potoku naz\u00fdv\u00e1 l\u00edbezn\u00fdm m\u00edstem. P\u0159esto\u017ee hrab\u011bnka Wallisov\u00e1 p\u0159inesla Franti\u0161ku Xaverovi zna\u010dn\u00e9 v\u011bno, porodila mu pouze t\u0159i dcery: Marii Terezii (*1819), Antonii Josefu (*1821) a Terezii Franti\u0161ku (*1823). Jak pokra\u010dovalo vym\u00edr\u00e1n\u00ed jednotliv\u00fdch rodov\u00fdch v\u011btv\u00ed, v\u00fdznam Dietrichstein\u016f st\u00e1le v\u00edce upadal. Roku 1843 \u017eilo z cel\u00e9 mikulovsk\u00e9 v\u011btve krom\u011b Franti\u0161ka Xavera pouze p\u011bt mu\u017e\u016f, jejich\u017e vyhl\u00eddky na d\u011bdice byly miziv\u00e9. Proto hrab\u011b rozd\u011blil panstv\u00ed mezi sv\u00e9 dcery, Sokolnice byly intabulov\u00e1ny druhorozen\u00e9 Antonii, kter\u00e1 ji\u017e n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku p\u0159ijala spole\u010dn\u011b se snubn\u00edm prstenem predik\u00e1t hrab\u011bnky Mitrovsk\u00e9 z Mitrovic a svobodn\u00e9 pan\u00ed z Nemy\u0161le. Vl\u00e1da erbu dvou vina\u0159sk\u00fdch no\u017e\u016f na Sokolnic\u00edch tak roku 1844 skon\u010dila. Vladim\u00edru, p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edku star\u0161\u00ed moravsk\u00e9 v\u011btve hrabat Mitrovsk\u00fdch z Mitrovic, svobodn\u00fdch p\u00e1n\u016f z Nemy\u0161le (*1814) povila cho\u0165 Antonie rozen\u00e1 z Dietrichsteina dva potomky: Franti\u0161ka Alfonse (*1845) a Arno\u0161ta Vladim\u00edra (*1847). Stejn\u00e9ho roku, kdy Antonie porodila druh\u00e9ho syna, ne\u010dekan\u011b zem\u0159ela a proto\u017ee st\u00e1le \u017eil jej\u00ed otec, Franti\u0161ek Xaver z Dietrichsteina, vyvstaly v souvislosti s dr\u017ebou Sokolnic nejasnosti. Hrab\u011b Vladim\u00edr, kter\u00e9mu jinak pat\u0159ilo panstv\u00ed Doln\u00ed Ro\u017e\u00ednka, Byst\u0159ice nad Pern\u0161tejnem i hrad Pern\u0161tejn, musel \u0159e\u0161it nastalou situaci v pon\u011bkud zvl\u00e1\u0161tn\u00edm prost\u0159ed\u00ed, nebo\u0165 byl jako rytmistr c\u00edsa\u0159sk\u00fdch kyrysn\u00edk\u016f povol\u00e1n po vypuknut\u00ed revoluce roku 1848 k obl\u00e9h\u00e1n\u00ed V\u00eddn\u011b a ta\u017een\u00ed do Uher. K pozm\u011bn\u011bn\u00ed d\u011bdick\u00fdch listin do\u0161lo roku 1849 v tom smyslu, \u017ee Sokolnice se statkem Bla\u017eovice, l\u00e9nem Tu\u0159any a se \u0160lapanicemi p\u0159ipadly Franti\u0161ku a Arno\u0161tovi, av\u0161ak s v\u00fdhradou, \u017ee budou sv\u00e9mu otci odv\u00e1d\u011bt \u010dtvrtinu p\u0159\u00edjm\u016f z nabyt\u00e9ho d\u011bdictv\u00ed. V z\u00e1mku byla z\u0159\u00edzena \u00fast\u0159edn\u00ed kancel\u00e1\u0159 statk\u016f a v letech 1851-1853 provedena historizuj\u00edc\u00ed novogotick\u00e1 p\u0159estavba, je\u017e zm\u011bnila vzhled z\u00e1mku. Sest\u00e1vala se z \u00fapravy v\u011b\u017ee nad pr\u016fjezdem, zhotoven\u00ed nov\u00e9ho vstupn\u00edho port\u00e1lu, zimn\u00ed zahrady v prvn\u00edm poschod\u00ed \u010d\u00e1sti ji\u017en\u00edho k\u0159\u00eddla, v\u00fdstavby pansk\u00e9 orato\u0159e pro \u00fa\u0159edn\u00edky, p\u0159estavby renesan\u010dn\u00edho k\u0159\u00eddla, kamenn\u00e9ho dl\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed kuchyn\u011b, z\u0159\u00edzen\u00ed koupelny, vyb\u00edlen\u00ed a vymalov\u00e1n\u00ed v\u0161ech \u010dty\u0159 trakt\u016f, \u00fa\u0159ednick\u00e9 kancel\u00e1\u0159e byly p\u0159estav\u011bny na pokoje pro hosty, do kaple byla vsazena gotizuj\u00edc\u00ed litinov\u00e1 okna s barevnou vitr\u00e1\u017e\u00ed a interi\u00e9r dostal reprezenta\u010dn\u00ed formu. V letech 1884-85 vypracoval brn\u011bnsk\u00fd stavitel Karel Friem n\u00e1vrh na vzty\u010den\u00ed mal\u00e9 zvoni\u010dky nad pr\u016fchodem severn\u00edho k\u0159\u00eddla, \u00fapravu saly terreny, n\u011bkolika m\u00edstnost\u00ed vnit\u0159n\u00edho dvoru a p\u0159estavbu zimn\u00ed zahrady nad ji\u017en\u00edm k\u0159\u00eddlem na dal\u0161\u00ed obytn\u00e9 prostory. Jeho z\u00e1sahem vznikl rohov\u00fd pal\u00e1c a k\u0159\u00eddlo dostalo svoji dne\u0161n\u00ed podobu.<\/font><\/p>\n Literatura: <\/span> Roku 1705 koupil sokolnick\u00e9 panstv\u00ed za 154 000 zlat\u00fdch a 2000 duk\u00e1t\u016f kl\u00ed\u010dn\u00e9ho od hrab\u011bte z Lemberka hrab\u011b Walter Franti\u0161ek (*1664) z mikulovsk\u00e9 (mlad\u0161\u00ed holennbursk\u00e9) v\u011btve rodu Dietrichstein\u016f. Toho roku se sest\u00e1valo ze vs\u00ed Sokolnice, Telnice, Kobylnice, Pon\u011btovice, Hor\u00e1kov, d\u00edlu Ji\u0159\u00edkovic a z\u00e1mku v Sokolnic\u00edch (jeho\u017e j\u00e1dro bylo vystav\u011bno v polovin\u011b 16. stolet\u00ed). Nad Sokolnicemi […]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,2],"tags":[],"class_list":["post-375","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-historicka-mista"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=375"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1228,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/375\/revisions\/1228"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=375"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=375"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=375"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}
<\/font><\/p>\n
Walter Franti\u0161ek se dvakr\u00e1t o\u017eenil. Jeho prvn\u00ed chot\u00ed byla Zuzana, vdova po Bohu\u0161i ze Z\u00e1st\u0159izl. Spole\u010dn\u011b s n\u00ed z\u00edskal roku 1687 boskovick\u00e9 panstv\u00ed a zpo\u010d\u00e1tku se usadil na boskovick\u00e9m hrad\u011b. Proto\u017ee Zuzana roku 1691 zem\u0159ela, ani\u017e mu p\u0159inesla o\u010dek\u00e1van\u00e9ho d\u011bdice, po \u0161esti letech si s\u0148atek zopakoval. Druhou \u017eenou se mu stala Karol\u00edna Maxmili\u00e1na hrab\u011bnka z Pruskova, kter\u00e1 v rozmez\u00ed deseti let povila dev\u011bt potomk\u016f, z nich\u017e se v\u0161ak pouze \u010dty\u0159i do\u017eili dosp\u011bl\u00e9ho v\u011bku. Hrab\u011b Dietrichstein se vyznamenal ve vojsku Ev\u017eena Savojsk\u00e9ho p\u0159i ta\u017een\u00ed proti Turk\u016fm v bitv\u011b u Zenty (1697) a proti Francii u Hochst\u00e4dtu a Tur\u00edna (1704-6). Po smrti star\u0161\u00edho bratra Leopolda roku 1708, jeho\u017e p\u0159e\u017eila pouze jedna dcera, p\u0159evzal dietrichsteinsk\u00fd dr\u017eitel Sokolnic cel\u00e9 rodov\u00e9 dominium, tedy souhrn panstv\u00ed mikulovsk\u00e9ho, boskovick\u00e9ho, polensk\u00e9ho, p\u0159ibyslavsk\u00e9ho a sokolnick\u00e9ho, a za\u010dal jej velice \u0161etrn\u011b spravovat. Z\u00edskal kn\u00ed\u017eec\u00ed titul a nejvy\u0161\u0161\u00ed habsbursk\u00e9 vyznamen\u00e1n\u00ed \u2013 \u0158\u00e1d Zlat\u00e9ho rouna, stal se tajn\u00fdm radou, nejvy\u0161\u0161\u00edm moravsk\u00fdm sud\u00edm a komorn\u00edkem. Rodov\u00fdm s\u00eddlem druh\u00e9ho nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho moravsk\u00e9ho rodu, jimi\u017e Dietrichsteinov\u00e9 na po\u010d\u00e1tku 18. stolet\u00ed bezesporu byli, se stal z\u00e1mek v Mikulov\u011b. Roku 1730 za\u010dal Walter Franti\u0161ek jednat o prodeji sokolnick\u00e9ho panstv\u00ed, k jeho\u017e uskute\u010dn\u011bn\u00ed v\u0161ak nedo\u0161lo. Po smrti roku 1738 byl poh\u0159ben v mikulovsk\u00e9m kostele sv. Anny. Major\u00e1tn\u00ed statky a kn\u00ed\u017eec\u00ed titul zd\u011bdil syn Karel Maxmili\u00e1n (1702-1784). Sokolnick\u00e9 panstv\u00ed ale p\u0159ipadlo druhorozen\u00e9mu synu s titulem hrab\u011bte, \u010d\u00edm\u017e byl polo\u017een z\u00e1klad rodov\u00e9 tradice, v n\u00ed\u017e Sokolnice spole\u010dn\u011b s Boskovicemi hr\u00e1ly roli jak\u00e9si n\u00e1plasti pro \u201epozd\u011b\u201c narozen\u00e9 dietrichsteinsk\u00e9 mu\u017esk\u00e9 potomky, vy\u0159azen\u00e9 z primogeniturn\u00ed d\u011bdick\u00e9 posloupnosti. Ani \u010dlenov\u00e9 vedlej\u0161\u00ed v\u011btve neustavili zdej\u0161\u00ed z\u00e1mek reziden\u010dn\u00edm s\u00eddlem, n\u00fdbr\u017e hlavn\u00ed spr\u00e1vu sv\u00e9ho panstv\u00ed um\u00edstili do zvl\u00e1\u0161\u0165 postaven\u00e9 budovy v Boskovic\u00edch, dokon\u010den\u00e9 kolem roku 1733. Nelze tedy \u0159\u00edci, \u017ee by se sokolnick\u00fd z\u00e1mek honosil v souvislosti s Dietrichsteiny n\u011bjakou zvl\u00e1\u0161tn\u00ed v\u00fdznamnost\u00ed, av\u0161ak pracovn\u00ed zanepr\u00e1zdn\u011bnost hrabat m\u011bla za n\u00e1sledek, \u017ee i v Boskovic\u00edch se zdr\u017eovala pouze ob\u010dasn\u011b.
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/font><\/p>\n
<\/p>\n
S\u00c1\u010cEK, Karel – UHL\u00cd\u0158, Du\u0161an – KO\u0158ALN\u00cdK, Ladislav, Sokolnice a Slavkovsk\u00e1 bitva<\/span>. Brno, 2000.
<\/font><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"