Opatstv\u00ed v jihoitalsk\u00e9m Casamari, pobl\u00ed\u017e Frosinone, bylo zalo\u017eeno v letech 1033-1035 skupinou kn\u011b\u017e\u00ed a laik\u016f z Veroli, kte\u0159\u00ed zde na trosk\u00e1ch \u0159\u00edmsk\u00e9 vily Gaia Maria vybudovali benediktinsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter. V letech 1149-1151 mni\u0161sk\u00e1 komunita p\u0159ijala z podn\u011btu sv. Bernarda z Clairvaux a pape\u017ee Ev\u017eena III. cisterci\u00e1ckou reformu. Pape\u017e Klement XI., kter\u00fd byl sv\u00e9ho \u010dasu komend\u00e1tn\u00edm opatem Casamari, uvedl do opatstv\u00ed 7.4. 1717 z Buonsolazza novou komunitu p\u0159\u00edsn\u011b observantn\u00edch, reformovan\u00fdch cisterci\u00e1ck\u00fdch mnich\u016f – trapist\u016f[1]. Pr\u00e1v\u011b z n\u00ed vy\u0161el roku 1799, za p\u0159ekotn\u00e9ho a dramatick\u00e9ho \u00fastupu francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy z \u00fazem\u00ed Neapolsk\u00e9 republiky, jedin\u00fd posud zn\u00e1m\u00fd \u010desk\u00fd mu\u010dedn\u00edk eucharistie, P. Dominik Zav\u0159el. Vojensk\u00e1 situace na p\u0159elomu dubna a kv\u011btna 1799 Na ja\u0159e roku 1799 se situace francouzsk\u00fdch vojsk v It\u00e1lii i jakob\u00ednsk\u00fdch \u201esestersk\u00fdch\u201c republik st\u00e1vala neudr\u017eitelnou.<\/p>\n
Na severu vstoupil 29. dubna do Mil\u00e1na Suvorov s rusk\u00fdmi vojsky, na mnoha m\u00edstech se rozho\u0159ela protifrancouzsk\u00e1 povst\u00e1n\u00ed: ji\u017e 15. dubna vyklidili Francouzi Apulii – \u00c9tienne-Jacques-Joseph-Alexandre Macdonald[2], velitel Neapolsk\u00e9 arm\u00e1dy, se je\u0161t\u011b 28. dubna pokusil zkrotit Torre Annunziata a Salerno[3], ale neusp\u011bl, o den d\u0159\u00edve, 27. dubna, toti\u017e povstalo Benevento[4]; Rieti musela francouzsk\u00e1 pos\u00e1dka vyklidit 2. kv\u011btna[5]; 7. kv\u011btna Francouzi ve sp\u011bchu vykl\u00edzej\u00ed Gaetu[6], obl\u00e9hanou povstalci; na jihu vstoupil kardin\u00e1l Fabrizio Ruffo s vojskem sanfedist\u016f 9. kv\u011btna do Altamury[7]. Na v\u0161ech stran\u00e1ch dopl\u00e1celi Francouzi na bezohledn\u00e9 ko\u0159ist\u011bn\u00ed[8] a soustavn\u00e9 ur\u00e1\u017een\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9ho c\u00edt\u011bn\u00ed lidu. Tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee jim povst\u00e1n\u00ed v Tosk\u00e1n\u011b[9] od\u0159\u00edzne \u00fastupov\u00e9 cesty, bez rozpak\u016f ob\u011btovali sv\u00e9 neapolsk\u00e9 jakob\u00ednsk\u00e9 spojence[10] a hnali se na sever k Florencii, kam Macdonald dorazil 14. kv\u011btna, aby se co nejrychleji spojil s Moreauem, ohro\u017een\u00fdm Suvorovov\u00fdm postupem. Nedomy\u0161len\u00e9 man\u00e9vry i \u0161patn\u00e1 taktika pak vedly k Macdonaldov\u011b drtiv\u00e9 por\u00e1\u017ece ve t\u0159\u00eddenn\u00ed bitv\u011b u Trebbie (17.-19.6. 1799).<\/p>\n
\u201eGallicus furor\u201c – ustupuj\u00edc\u00ed Francouzi plen\u00ed 12. kv\u011btna 1799 Isola del Liri Gener\u00e1lov\u00e9 Vatrin a Ollivier se sv\u00fdmi odd\u00edly probili p\u0159es Sangermano 12. kv\u011btna 1799 do okol\u00ed Casamari, k m\u011bste\u010dku Isola del Liri u Sory. Vatrin vyslal parlament\u00e1\u0159e, kter\u00fd \u017e\u00e1dal o voln\u00fd pr\u016fchod a pohrozil, \u017ee jestli\u017ee jim bude odep\u0159en, vynut\u00ed si ho silou zbran\u00ed. Obr\u00e1nci parlament\u00e1\u0159e zahnali palbou mu\u0161ket. Francouzi p\u0159e\u0161li n\u00e1siln\u011b \u0159\u00ed\u010dku Liri, po p\u011btihodinov\u00e9m obl\u00e9h\u00e1n\u00ed prorazili do m\u011bste\u010dka, kter\u00e9 zap\u00e1lili, vyplenili domy, zpili se uko\u0159ist\u011bn\u00fdm v\u00ednem a zmasakrovali obyvatelstvo[11]. Kanovn\u00edk Giuseppe Nicolucci zapsal o t\u011bchto ud\u00e1lostech do knihy k\u0159t\u016f: \u201ePam\u00e1tn\u00e9ho dne 12. kv\u011btna roku 1799 byl tento farn\u00ed kostel vyplen\u011bn, devastov\u00e1n a t\u00e9m\u011b\u0159 zni\u010den francouzsk\u00fdm vojskem, k\u0159titelnice byla povalena, m\u011b\u0161\u0165an\u00e9 zab\u00edjeni, domy zap\u00e1leny, vyd\u011b\u0161en\u00e9, polonah\u00e9 a polomrtv\u00e9 vdovy, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily, uprchly, jedny do Sory, druh\u00e9 do Arpina, dal\u0161\u00ed do jin\u00fdch sousedn\u00edch m\u00edst, kde pak porodily\u201c[12]. Hluboce ot\u0159esen zaznamenal i p\u0159\u00edpad novorozence, zabit\u00e9ho v n\u00e1ru\u010d\u00ed matky: \u201eOnoho dne, t\u00e9m\u011b\u0159 ve stejnou chv\u00edli, kdy Francouzi vstoupili do tohoto m\u011bste\u010dka a plenili, ni\u010dili, zab\u00edjeli a zapalovali, se narodil Adeod\u00e1t, syn man\u017eel\u016f Josefa di Ammassa a Terezy di Sciucca. Adeod\u00e1t byl pok\u0159t\u011bn porodn\u00ed b\u00e1bou, ale vznesl se k nebi z n\u00e1ru\u010d\u00ed matky, rozsekan\u00e9 na kusy, kdy\u017e ut\u00edkala do hor\u201c[13]. Soudob\u00fd historik, Ferdinando Pistilli, ho\u0159ce konstatoval: \u201eZabit\u00fdch m\u011b\u0161\u0165an\u016f bylo v\u00edce ne\u017e 500[14], v\u010detn\u011b n\u011bkter\u00fdch \u017een, je\u017e bylo zak\u00e1z\u00e1no zab\u00edjet stejn\u011b jako d\u011bti; p\u0159esto byly vystaveny v\u0161emu t\u00fdr\u00e1n\u00ed a zvrhlostem bezuzdn\u00e9ho vojska, kter\u00e9 neposlouchalo ani hlas sv\u00fdch vlastn\u00edch velitel\u016f. Zahynuli zde i nemocn\u00ed cizinci, kte\u0159\u00ed se v m\u011bste\u010dku pova\u017eovali za bezpe\u010dn\u00e9, v po\u010dtu asi stovky, tak\u017ee pobit\u00fdch ob\u011bt\u00ed je celkem na 600.<\/p>\n
Kdy\u017e skon\u010dila trag\u00e9die, proto\u017ee se ji\u017e nedost\u00e1valo ob\u011bt\u00ed, za\u010dalo plen\u011bn\u00ed a pak vypalov\u00e1n\u00ed r\u016fzn\u00fdch \u010dtvrt\u00ed. Po dvou dnech t\u00e9hle pod\u00edvan\u00e9, v n\u00ed\u017e jsem ztratil dva bratry a d\u016fm, Francouzi odt\u00e1hli. Takov\u00fd byl na konci minul\u00e9ho stolet\u00ed osud m\u00e9ho rodn\u00e9ho m\u011bsta, kter\u00e9 bylo kdysi m\u00edstem kr\u00e1sy a obdivu, dnes v\u0161ak smutku a hrozn\u00e9 pod\u00edvan\u00e9. Vyp\u00e1len\u00e9 domy, rozvr\u00e1cen\u00e9 silou po\u017e\u00e1ru, napl\u0148ovaly zrak hr\u016fzou. Ulicemi, zavalen\u00fdmi troskami, bylo jen st\u011b\u017e\u00ed mo\u017eno proj\u00edt a hrout\u00edc\u00ed se hradby byly nebezpe\u010dn\u00e9 a pochmurn\u00e9. Tak hrozn\u00e1 zk\u00e1za vyhnala zbytky m\u011b\u0161\u0165an\u016f na cel\u00e9 m\u011bs\u00edce\u201c[15]. S\u00e1m francouzsk\u00fd gener\u00e1l Paul baron Thiebault (1769-1846) si o pr\u016fchodu dobyt\u00fdm m\u011bste\u010dkem zapsal: \u201eByla to d\u011bsiv\u00e1 cesta, b\u011bhem kter\u00e9 se pochodovalo po rozdrcen\u00fdch, krv\u00e1cej\u00edc\u00edch nebo ohn\u011bm z\u010dernal\u00fdch lidsk\u00fdch \u00fadech. Byla tam z\u00e1kout\u00ed, kde se vytvo\u0159ily ohromn\u00e9 hromady lidsk\u00fdch poz\u016fstatk\u016f. Jen s\u00e1m kostel skr\u00fdval mrtvoly asi sedmi set ne\u0161\u0165astn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed hledali \u00fato\u010di\u0161t\u011b u paty olt\u00e1\u0159e\u201c[16] Ze zni\u010den\u00e9 Isola del Liri zam\u00ed\u0159ili Francouzi po via M\u00e0ria k opatstv\u00ed Casamari, o n\u011bm\u017e v\u011bd\u011bli, proto\u017ee jeho opat kn\u00ed\u017eec\u00edho p\u016fvodu, Romuario Pirelli, byl velmi zn\u00e1m\u00fd v kruz\u00edch neapolsk\u00e9 aristokracie[17]. Dorazili tam 13. kv\u011btna, kolem osm\u00e9 hodiny ve\u010dern\u00ed, ve chv\u00edli, kdy se mal\u00e1 komunita chystala ke komplet\u00e1\u0159i.<\/p>\n
Mart\u00fdrium N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed ud\u00e1losti zachytil Pam\u011btn\u00ed spis o zavra\u017ed\u011bn\u00ed \u0161esti mnich\u016f a vyplen\u011bn\u00ed tohoto trapistick\u00e9ho kl\u00e1\u0161tera v Casamari \/Memoria dell\u00b4occisione di sei monaci e del sacco dato a questo monastero della Trappa di Casamari\/: \u201eKdy\u017e dne 13. kv\u011btna 1799 proch\u00e1zelo kolem francouzsk\u00e9 vojsko od Neapole, v po\u010dtu asi patn\u00e1cti tis\u00edc mu\u017e\u016f, v\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st t\u00e1hla d\u00e1le od tohoto kl\u00e1\u0161tera v Casamari. a cht\u011bli j\u00edst a p\u00edt. Kolem dvac\u00e1t\u00e9 hodiny, pot\u00e9, co se opili, otev\u0159eli ve sklep\u011b sudy a vyl\u00e9vali v\u00edno na zem, asi p\u011btadvacet sud\u016f. Z n\u00e1dob vyl\u00e9vali na zem i olivov\u00fd olej. \u0160li do kostela, vzali ze svatost\u00e1nku pyxidu, rozh\u00e1zeli po zemi konsakrovan\u00e9 hostie. Kdy\u017e si mni\u0161i a laici pov\u0161imnuli takov\u00e9 bezbo\u017enosti, Otec Don Dominik (Zav\u0159el) a pan D. Bernardino Cianchetti posb\u00edrali hostie, vlo\u017eili je do mosazn\u00e9ho kalicha, a ulo\u017eili je do svatost\u00e1nku v sakristii, kter\u00fd byl ve v\u011bt\u0161\u00ed sk\u0159\u00edni. O chv\u00edli pozd\u011bji Francouzi p\u0159i\u0161li do kostela, rozbili mramorov\u00fd svatost\u00e1nek na hlavn\u00edm olt\u00e1\u0159i: rozbili v\u0161echny sk\u0159\u00edn\u011b a relikvi\u00e1\u0159e v sakristii. P\u0159i tom r\u00e1musu p\u0159ib\u011bhl jeden jejich d\u016fstojn\u00edk se \u0161avl\u00ed v ruce, aby vyhnal voj\u00e1ky: vzal ze sk\u0159\u00edn\u011b \u0159e\u010den\u00fd kalich a odevzdal ho Fra Giovanni Domenicovi Cocovi (Celmi) a ten ho dal Fra Eustachiovi (Migliorati, ch\u00f3rov\u00fd zp\u011bv\u00e1k), skryl si ho na hrudi a zanesl ho k olt\u00e1\u0159i v kapli\u010dce[18] v infermerii a ulo\u017eil ho do n\u011bj. Onen d\u016fstojn\u00edk ho prov\u00e1zel s tasenou \u0161avl\u00ed, aby ho chr\u00e1nil p\u0159ed \u00fatoky (insulti) ostatn\u00edch Francouz\u016f. Po kr\u00e1tk\u00e9 chv\u00edli tam \u0161el jeden voj\u00e1k, vzal onen kalich, a rozh\u00e1zel po zemi hostie. \u0160el tam Fra Dosideo, aby se pomodlil a nalezl tam P. Dominika, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b hostie sb\u00edral; prohl\u00ed\u017eel podlahu, kde jsou, a \u0159\u00edkal to P. Dominikovi.<\/p>\n
Pak p\u0159i\u0161el Fra Albertino (Maisonade), ch\u00f3rov\u00fd zp\u011bv\u00e1k, a \u010dinil tot\u00e9\u017e: plakal spolu s nimi nad t\u00edmto neblah\u00fdm p\u0159\u00edpadem. P.D. Dominik sesb\u00edral v\u0161echny hostie, zavinul je do korpor\u00e1lu a ulo\u017eil do olt\u00e1\u0159e. Sotva to ud\u011blal, p\u0159i\u0161li t\u0159i voj\u00e1ci, prohledali v\u0161echny t\u0159i mnichy, a proto\u017ee u nich nic nena\u0161li, vzali si z olt\u00e1\u0159e \u0159e\u010den\u00fd korpor\u00e1l s hostiemi: po v\u0161ech t\u0159ech \u017e\u00e1dali st\u0159\u00edbro. Ti jim odpov\u011bd\u011bli, \u017ee ho nemaj\u00ed: dali tedy Fra Albertinovi dv\u011b r\u00e1ny \u0161avl\u00ed do hlavy a ten b\u011bhem n\u011bkolika minut zem\u0159el v t\u00e9\u017ee kapli. Dal\u0161\u00ed dv\u011b r\u00e1ny \u0161avl\u00ed dali Fra Dosideovi z Pofi, jednu do boku, a jednu do prav\u00e9 ruky. Omdlel a upadnul. Otci Donu Dominikovi dali dv\u011b r\u00e1ny \u0161avl\u00ed do hlavy a dal\u0161\u00ed do t\u011bla. Vydechl se slovy Jesus Maria, tak\u00e9 v kapli. Po \u010dtvrt hodin\u011b se \u0159e\u010den\u00ed Francouzi vr\u00e1tili a znovu (kapli) prohled\u00e1vali. Pov\u0161imnuli si, \u017ee Fra Dosideo je\u0161t\u011b d\u00fdch\u00e1: zdvihnuli ho za k\u00e1pi a prudce ho srazili k zemi a \u0159\u00edkali p\u0159itom: \u201eNecht\u011bli jste n\u00e1m d\u00e1t st\u0159\u00edbro, tak si posp\u011bte\u201c. V\u0161em t\u0159em st\u00e1hnuli boty. Po kr\u00e1tk\u00e9m \u010dase se probral a utekl. V cele vedle cely Otce opata na\u0161li Francouzi p\u0159evora a celer\u00e1\u0159e; i on, P. D. Simone Maria (Cardon) z Pa\u0159\u00ed\u017ee, byl mu\u010den ranami \u0161avle a sekery; rozpoltili mu hlavu na n\u011bkolik kus\u016f a rozkr\u00e1jeli prsty na mal\u00e9 kousky. V chodb\u011b novici\u00e1tu byl zabit v\u00fdst\u0159elem z mu\u0161kety a ranami \u0161avl\u00ed Fra Modesto z Burgundska, profesn\u00ed konvr\u0161, n\u011bkdej\u0161\u00ed \u0159eholn\u00edk ze Sept-Fonts, svrchovan\u011b p\u0159\u00edkladn\u00e9ho \u017eivota. Pod k\u0159\u00ed\u017eem, kdy\u017e se jde do refekt\u00e1\u0159e, byl zasa\u017een v\u00fdst\u0159elem z mu\u0161kety a ran\u011bn \u0161avl\u00ed mil\u00e1nsk\u00fd Fra Zosimo, profesn\u00ed konvr\u0161: schoval se a po t\u0159ech dnech cht\u011bl j\u00edt do Bauca pro posledn\u00ed pomaz\u00e1n\u00ed a kdy\u017e se vyd\u00e1val na cestu, zem\u0159el mimo kl\u00e1\u0161ter. V chodb\u011b novici\u00e1tu byl zavra\u017ed\u011bn ranou z pu\u0161ky a \u0161avl\u00ed Fra Maturin z Pa\u0159\u00ed\u017ee, obl\u00e1t. Zem\u0159el ve sv\u00e9 cele.<\/p>\n
Mil\u00e1nsk\u00fd Fra Egidio byl smrteln\u011b ran\u011bn pu\u0161kou a \u0161avl\u00ed do rukou a do hlavy. Jejich t\u011bla byla poh\u0159bena 16. kv\u011btna – proto\u017ee v okol\u00ed byli je\u0161t\u011b Francouzi – na kl\u00e1\u0161tern\u00edm h\u0159bitov\u011b\u2026 po dvou do t\u0159ech hrob\u016f, ka\u017ed\u00fd mnich zvl\u00e1\u0161\u0165\u2026 a nad hlavu ka\u017ed\u00e9ho z nich byl d\u00e1na hlavice z b\u00edl\u00e9ho mramoru\u2026 do zdi h\u0159bitova byly zazd\u011bny k\u0159\u00ed\u017ee z ka\u0161tanov\u00e9ho d\u0159eva, ka\u017ed\u00fd \u010derven\u011b nat\u0159en\u00fd, s b\u00edl\u00fdmi n\u00e1pisy: prvn\u00ed k\u0159\u00ed\u017e – \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky P. Dominika z N\u011bmecka, zabit\u00e9ho Francouzi dne 13. kv\u011btna 1799\u201c, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem; druh\u00fd k\u0159\u00ed\u017e – \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky P. Simeona z Pa\u0159\u00ed\u017ee, zabit\u00e9ho 13. kv\u011btna 1799 Francouzi\u201c, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem; t\u0159et\u00ed k\u0159\u00ed\u017e – \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky Fra Albertina z Bordeaux, zabit\u00e9ho Francouzi dne 13. kv\u011btna 1799\u201c, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem; \u010dtvrt\u00fd k\u0159\u00ed\u017e \u2013 \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky Fra Zosima z Mil\u00e1na, zabit\u00e9ho Francouzi dne 13. kv\u011btna 1799, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem; p\u00e1t\u00fd k\u0159\u00ed\u017e – \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky Fra Modesta Burgena, zabit\u00e9ho Francouzi dne 13. kv\u011btna 1799\u201c, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem; \u0161est\u00fd k\u0159\u00ed\u017e – \u201eZde le\u017e\u00ed ostatky Fra Maturina z Fontainebleau, zabit\u00e9ho Francouzi dne 13. kv\u011btna 1799, pod k\u0159\u00ed\u017eem je na zdi um\u00edst\u011bna mal\u00e1 olov\u011bn\u00e1 desti\u010dka se stejn\u00fdm n\u00e1pisem\u201c[19]. Opat, kter\u00e9ho Francouzi zu\u0159iv\u011b hledali, v\u010das utekl: \u201eJakob\u00edn\u0161t\u00ed voj\u00e1ci sou\u010dasn\u011b prohled\u00e1vali cel\u00fd kl\u00e1\u0161ter, aby na\u0161li nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00edho opata, P. Romualda Pirelliho, kter\u00fd se narodil jako neapolsk\u00fd kn\u00ed\u017ee a byl v on\u00e9 dob\u011b velmi slavnou osobnost\u00ed, zvl\u00e1\u0161t\u011b v\u00e1\u017eenou u \u0159\u00edmsk\u00e9ho[20] a sicilsk\u00e9ho dvora[21], nebo\u0165 m\u011bli v \u00famyslu rozsekat ho na kusy.<\/p>\n
Proto tedy ti bezbo\u017en\u00edci p\u0159i\u0161li a na ka\u017ed\u00e9m m\u00edst\u011b se ptali: \u201eKde je Otec opat?\u201c, a zaho\u0159eli nemal\u00fdm hn\u011bvem, \u017ee ho nemohli naj\u00edt, proto\u017ee – varov\u00e1n \u017ee se vojsko bl\u00ed\u017e\u00ed – dal se z Casamari na \u00fat\u011bk je\u0161t\u011b ne\u017e sem dorazili (kdyby se tak byl postaral i o sv\u00e9 mnichy!)\u201c[22]. Sv\u011bdectv\u00ed francouzsk\u00e9ho gener\u00e1la Paula barona Thiebaulta (1769-1846) \u201eU\u017e si nevzpom\u00edn\u00e1m kdo mne kr\u00e1tce pot\u00e9 (po vyplen\u011bn\u00ed Isola del Liri) informoval, \u017ee p\u016fl m\u00edle p\u0159ed n\u00e1m le\u017e\u00ed trapistick\u00fd kl\u00e1\u0161ter; byl to n\u011bkdo, kdo v kl\u00e1\u0161te\u0159e p\u0159espal. Nejd\u0159\u00edve pochv\u00e1lil pohostinnost mnich\u016f a pak mne ujistil, \u017ee nikdy nikomu z Francouz\u016f nechyb\u011blo ubytov\u00e1n\u00ed, a ka\u017ed\u00fd se tam dokonce posilnil podle sv\u00fdch p\u0159\u00e1n\u00ed a pot\u0159eb. Tak jsem byl pohnut abych tam \u0161el. M\u011bli jsme rozkaz nerozj\u00ed\u017ed\u011bt se do kraje za hled\u00e1n\u00edm z\u00e1sob.. Rozhodl jsem se tedy jet do onoho kl\u00e1\u0161tera a p\u0159enocovat tam\u2026 Kdy\u017e se n\u00e1\u0161 odd\u00edl dal na pochod, byla u\u017e noc, nebe bylo zata\u017een\u00e9 a poprch\u00e1valo. Po hodin\u011b pochodu po hrozn\u00fdch cest\u00e1ch jsme dorazili do opatstv\u00ed, \u00fato\u010di\u0161t\u011b v\u017edy otev\u0159en\u00e9ho pocestn\u00fdm a chud\u00fdm. Hlavn\u00ed br\u00e1na byla zav\u0159ena. Moji mu\u017ei na ni zabu\u0161ili.<\/p>\n
R\u00e1ny se rozl\u00e9haly v tichu a jejich ozv\u011bna byla jedinou odpov\u011bd\u00ed. Nalezli jsme ale otev\u0159enou bo\u010dn\u00ed branku. Pro\u0161li jsme dvorem, ani\u017e bychom n\u011bkde spat\u0159ili sv\u011btlo. Nebylo tam \u017eiv\u00e9 du\u0161e, nesly\u0161eli jsme ani \u017e\u00e1dn\u00e9 zvuky, jen temn\u00e9 vyt\u00ed ps\u016f z d\u00e1lky. Ohromen tou pr\u00e1zdnotou, sesed\u00e1m s kon\u011b a vstupuji do kl\u00e1\u0161tera. Vl\u00e1dne zde hlubok\u00e9 ticho. Vol\u00e1m. M\u016fj hlas se daleko rozl\u00e9h\u00e1 a ztr\u00e1c\u00ed se ve tm\u011b. P\u0159ece v\u0161ak pod\u00e9l zd\u00ed dor\u00e1\u017e\u00edm na jak\u00fdsi velk\u00fd prostor a nal\u00e9z\u00e1m hroby a \u010derstv\u011b vykopan\u00e9 hrobov\u00e9 j\u00e1my\u2026 Z m\u00edsta, kde se nach\u00e1z\u00edm, vedou dv\u011b ze \u010dty\u0159 n\u00edzk\u00fdch chodeb, je\u017e obklopuj\u00ed h\u0159bitov; n\u00e1hodn\u011b zam\u00ed\u0159\u00edm do jedn\u00e9 z nich a na jej\u00edm konci vid\u00edm slab\u00e9 sv\u011bt\u00e9lko – byly to posledn\u00ed paprsky sv\u011btla zhas\u00ednaj\u00edc\u00ed lampi\u010dky. Jeden gran\u00e1tn\u00edk rychle zap\u00e1lil sv\u00ed\u010dku, kterou m\u011bl u sebe, ihned jsme spat\u0159ili rozsekan\u00e9 obrazy, rozbo\u0159en\u00fd olt\u00e1\u0159, rozbit\u00e1 okna a pak, uprost\u0159ed trosek, zavra\u017ed\u011bn\u00e9ho kn\u011bze. P\u0159i tomto hrozn\u00e9m pohledu jsem se rozhodl proj\u00edt cel\u00fd kl\u00e1\u0161ter. Nejd\u0159\u00edve jsem na\u0159\u00eddil, aby se tyhle hrozn\u00e9 v\u011bci, je\u017e jsme objevili, dr\u017eely v tajnosti a pov\u011b\u0159il jsem velitele gran\u00e1tn\u00edk\u016f, aby postavil str\u00e1\u017ee a dr\u017eel zbytek setniny pohromad\u011b na m\u00edst\u011b. Pak jsem vyrazil s n\u011bkolika d\u016fstojn\u00edky a divizn\u00edm ranhoji\u010dem. \u2026 Kdy\u017e jsme proch\u00e1zeli chodbou, narazil jsem na t\u0159et\u00edho (mnicha), kter\u00fd padl na sv\u016fj k\u0159\u00ed\u017e. Nakonec jsem po krvav\u00e9 stop\u011b do\u0161el do jedn\u00e9 cely, v n\u00ed\u017e je\u0161t\u011b dod\u00fdch\u00e1val jeden z trapist\u016f. \u201eNebojte se\u201c, zvolal jsem, kdy\u017e jsem se k n\u011bmu p\u0159ibli\u017eoval. \u201eU\u017e se nem\u00e1m \u010deho b\u00e1t\u201c, odpov\u011bd\u011bl mi slab\u00fdm, ale pevn\u00fdm hlasem. Byl to osmdes\u00e1tilet\u00fd sta\u0159ec, kter\u00fd byl ji\u017e t\u0159icet let hlavou komunity. \u201eJste snad zran\u011bn?\u201c, zeptal jsem se. Povyt\u00e1hl si h\u00e1bit a uk\u00e1zal mi sv\u016fj od\u011bv, zbrocen\u00fd krv\u00ed.<\/p>\n
„Kdo jen to mohl ud\u011blat?!\u201c, zvolal jsem. Znamen\u00edm rukou dal najevo, \u017ee nikoho nebude obvi\u0148ovat. Ji\u017e jsem m\u00ed\u0159il k ranhoji\u010di, aby tohoto ne\u0161\u0165astn\u00edka o\u0161et\u0159il a pomohl mu, kdy\u017e mne sta\u0159ec svou slabou rukou zastavil, sna\u017eil se promluvit hlasit\u011bji, a \u0159ekl: \u201eKdy\u017e jsem p\u0159ijal tento h\u00e1bit, z\u0159ekl jsem se pomoci lid\u00ed. Jsem pod\u0159\u00edzen jedin\u011b Bohu, neu\u010din\u00edm nic, abych zkr\u00e1til nebo prodlou\u017eil sv\u016fj \u017eivot\u201c. Jeho odevzdanost, jeho klid v tak hrozn\u00e9 chv\u00edli, tak slavnostn\u00ed, n\u00e1s naplnily \u00fa\u017easem. Hled\u011bl jsem na n\u011bj s tichou \u00factou, s obdivem a bolest\u00ed, kdy\u017e dodal: \u201eOdpou\u0161t\u00edm t\u011bm, kdo mi zp\u016fsobili tuto noc od\u010din\u011bn\u00ed (h\u0159\u00edch\u016f)\u201c. Plakal jsem. Vid\u011bl m\u00e9 pohnut\u00ed, stisknul mi ruku svou, ji\u017e chladnouc\u00ed, rukou. \u201eSynov\u00e9 moji\u201c, \u0159ekl, \u201etohle v\u0161e nen\u00ed ni\u010d\u00edm\u201c.<\/p>\n
Kdy\u017e jsem odch\u00e1zel od t\u00e9to srdcervouc\u00ed sc\u00e9ny, informovali mne, \u017ee v\u0161ichni ti, kdo mne prov\u00e1zeli, sesedli s kon\u00ed a jsou shrom\u00e1\u017ed\u011bni v jedn\u00e9 m\u00edstnosti u v\u00fdchodu na prvn\u00ed n\u00e1dvo\u0159\u00ed\u2026 Kolem des\u00e1t\u00e9 hodiny na\u0161li gran\u00e1tn\u00edci v jednom sklep\u011b jednoho ze slu\u017eebn\u00edk\u016f kl\u00e1\u0161tera[23] a p\u0159ivedli ho p\u0159ede mne. Kdy\u017e se vzpamatoval z \u00faleku, \u0159ekl n\u00e1m, \u017ee \u010dtrn\u00e1ct voj\u00e1k\u016f, pot\u00e9 co pojedli v kl\u00e1\u0161te\u0159e, sp\u00e1chalo tyto zlo\u010diny, a \u017ee tak\u00e9 ukradli v\u0161echno, co se dalo odn\u00e9st. Shrom\u00e1\u017edili jsme od tohoto sv\u011bdka v\u0161echny mo\u017en\u00e9 \u00fadaje. Na\u0159\u00eddil jsem kapit\u00e1novi, aby si nechal vydat vzorky pr\u00e1dla, l\u00e1tky z h\u00e1bit\u016f a kl\u00e1\u0161tern\u00edho raz\u00edtka na l\u00e1tku; kdy\u017e jsme opustili tuto \u010d\u00e1st It\u00e1lie a pochodovali bez zast\u00e1vky a\u017e do Tosk\u00e1ny, sna\u017eili jsme se zjistit, kdo byli vin\u00edci, ale nemohli jsme nic odhalit. Kolem jeden\u00e1ct\u00e9 hodiny slu\u017eebn\u00edk je\u0161t\u011b dok\u00e1zal n\u011bkde naj\u00edt chl\u00e9b a p\u0159inesl n\u00e1m ho, dal n\u00e1m i v\u00edno, trochu \u0161unky a sal\u00e1tu: byla to nepochybn\u011b velmi lehk\u00e1 ve\u010de\u0159e, ale v podm\u00ednk\u00e1ch, v nich\u017e jsme se nach\u00e1zeli, jsme se v\u0161ichni c\u00edtili \u0161patn\u011b. Pak n\u00e1m p\u0159inesl matrace, kter\u00e9 jsme rozlo\u017eili na zemi v m\u00edstnosti na konci chodby, kam se utekla Paolina, jeho dcera, a dal\u0161\u00ed \u017eeny. Na\u0161i mu\u017ei se ulo\u017eili na lavic\u00edch v prvn\u00ed m\u00edstnosti. Ne\u017e jsem ulehnul, \u0161el jsem je\u0161t\u011b nav\u0161t\u00edvit uboh\u00e9ho starce a dovedl jsem k n\u011bmu slu\u017eebn\u00edka, kter\u00e9mu jsem na\u0159\u00eddil, aby sv\u00e9ho p\u0159edstaven\u00e9ho neopou\u0161t\u011bl. Nemohli jsme mu krom d\u00e1t poz\u0159\u00edt nic, ne\u017e trochu \u010derstv\u00e9 vody – \u0159ekli n\u00e1m toti\u017e, \u017ee m\u00e1 velkou \u017e\u00edze\u0148. Nal\u00e9hav\u011b \u017e\u00e1dal, abychom ho nechali samotn\u00e9ho.<\/p>\n
P\u0159esto jsem ho dal n\u011bkolikr\u00e1t prohl\u00e9dnout ranhoji\u010dem. Ne\u017e zem\u0159el, rozdal mal\u00e9 d\u00e1rky t\u011bm, kdo u n\u011bj st\u00e1li a vydechl naposledy kolem sedm\u00e9 hodiny rann\u00ed. M\u011bl p\u011bt ran, dv\u011b r\u00e1ny zasazen\u00e9 bajonetem do t\u011bla, r\u00e1nu \u0161avl\u00ed do hlavy, do prav\u00e9 ruky a do lev\u00e9ho stehna\u201c[24]. Osud ostatk\u016f Uzdraven\u00ed, p\u0159ipisovan\u00e1 mu\u010dedn\u00edk\u016fm, se za\u010dala mno\u017eit ji\u017e z\u00e1hy po jejich smrti: 6.2. 1800 (Giuseppe Viti z Veroli), 17.3. 1800 (Nicola Villa Ferraro z Castelluccia), 12.1. 1801 (Lucilio Pucelli ze Segni), 12.1. 1801 (Catarina, \u017eena Giacoma Filippa Boccardelliho ze Segni), 10.2. 1801 (Maria Teresa, \u017eena Paola Totiho ze Segni), 19.9. 1801 (kapuc\u00edn, P. Gaudenzio ze Segni), atd. atd. Na \u017e\u00e1dost komunity p\u0159edlo\u017eil apo\u0161tolsk\u00fd komisa\u0159, kamaldulsk\u00fd mnich, P. Arcangelo Martini, pape\u017ei Piovi IX. roku 1847 \u017e\u00e1dost o povolen\u00ed exhumace ostatk\u016f mu\u010dedn\u00edk\u016f – Posv\u00e1tn\u00e1 kongregace pro biskupy a \u0159eholn\u00edky 6. \u0159\u00edjna 1847 vy\u0161la p\u0159\u00e1n\u00ed vst\u0159\u00edc pod podm\u00ednkou souhlasu m\u00edstn\u00edho ordin\u00e1\u0159e. K exhumaci se p\u0159ikro\u010dilo 20. srpna 1859, ostatky pak byly po jejich kanonick\u00e9m ohled\u00e1n\u00ed p\u0159eneseny do kostela. V \u0159\u00edjnu 1933 opat Don Angelo Sevastano p\u0159edlo\u017eil form\u00e1ln\u011b gener\u00e1ln\u00ed kapitule cisterci\u00e1ck\u00e9ho \u0159\u00e1du \u017e\u00e1dost o zah\u00e1jen\u00ed kanonick\u00e9ho procesu blaho\u0159e\u010den\u00ed Bo\u017e\u00edch slu\u017eebn\u00edk\u016f. Aby se kauza urychlila, obr\u00e1tila se komunita roku 1934 \u201eofici\u00e1ln\u011b\u201c na mu\u010dedn\u00edky prost\u0159ednictv\u00edm opata, kter\u00fd jim s mitrou na hlav\u011b a berlou v ruce pod svatou poslu\u0161nost\u00ed navr\u00e1til moc konat z\u00e1zraky, aby se urychlil proces jejich blaho\u0159e\u010den\u00ed: \u201eAuctoritate Domini Nostri Jesu Christi, Sanctorum Benedicti, Bernardi et Roberti et Nostra qua fungimur; ad laudem et honorem Omnipotentis dei, ad exaltationem Sanctae Matris Ecclesiae et incrementum Ordinis nostri, jubemus, praecipimus et imperamus Vobis: SIMEON, DOMINICE, ALBERTINE, ZOSIME, MODESTE et MATURINE, in virtute sanctae Obedientiae, ut, sicut in vita obedientes fuistis, non dubitantes pro nomine Jesu contumeliam pati et sanguinem effundere, ita et in morte, deo permittente, mandatis Nostris obtemperetis. Vobis adeptam potestatem a deo signa impetrandi plenam restituimus, ita ut cuiusque vota pro animae corporisque salute per Vos Deum rogantis, meritis et intercessionibus Vestris exaudire dignetur Dominus Noster Jesus Christus, qui cum Patre et Spiritu Sancto vivit et regnat Deus in saecula saeculorum. Amen. Amen. Fiat. Fiat\u201c[25]. P\u0159i restaura\u010dn\u00edch prac\u00edch v kostele byly ostatky z rozhodnut\u00ed opata, Dona Nivarda Buttarazziho, znovu kanonicky ohled\u00e1ny a p\u0159eneseny 8. ledna 1951 do mauzolea v lev\u00e9 lodi, dnes je um\u00edst\u011bno pobl\u00ed\u017e vchodu, p\u0159i st\u011bn\u011b prav\u00e9 lodi chr\u00e1mu. P\u0158\u00cdLOHA: Zpr\u00e1va o \u0161esti trapistick\u00fdch mni\u0161\u00edch, zavra\u017ed\u011bn\u00fdch Francouzi v tomto ctihodn\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e Casamari dne 13. kv\u011btna 1799 \u201eP. Dominik Zav\u0159el z trapy Casamari (Casa Marii), narozen\u00fd v Chodov\u011b v pra\u017esk\u00e9 arcidiec\u00e9zi v \u010cech\u00e1ch, k\u0159estn\u00edm jm\u00e9nem Jan Chrysostom, se stal dominik\u00e1nsk\u00fdm \u0159eholn\u00edkem pra\u017esk\u00e9 kongregace sv. Sabiny: v t\u00e9to kongregaci dos\u00e1hl \u00fa\u0159adu magistra, c\u00edtil v\u0161ak st\u00e1le vnit\u0159n\u00ed podn\u011bty a sly\u0161el hlasy, \u017ee si ho P\u00e1n p\u0159eje m\u00edt na jin\u00e9m uzav\u0159en\u00e9m m\u00edst\u011b (luogo ristretto), aby se s N\u00edm v\u00edce v samot\u011b spojil.<\/p>\n
Ode\u0161el do \u0158\u00edma a z \u0158\u00edma do Casamari ve v\u011bku 51 let, v kv\u011btnu 1776, kdy\u017e byl mistrem novic\u016f veled\u016fstojn\u00fd p\u0159evor. Dom Gioacchino ( a to nen\u00ed nic zvl\u00e1\u0161tn\u00edho, proto\u017ee i opat Ballandani[26] p\u016fsobil po n\u011bjak\u00fd \u010das jako novicmistr). P. Dominik p\u0159ijal obl\u00e1\u010dku jako novic z rukou nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00edho opata Ballandaniho 5. \u010dervna 1776. Slavn\u00e9 sliby slo\u017eil do rukou t\u00e9ho\u017e nejd\u016fstojn\u011bj\u0161\u00edho opata 6. \u010dervna 1777. V archivu se uchov\u00e1v\u00e1 vlastnoru\u010dn\u011b na pergamenu psan\u00fd akt jeho slavn\u00e9 profese. Po t\u0159iadvaceti l\u00e9tech nejp\u0159\u00edkladn\u011bj\u0161\u00edho trapistick\u00e9ho \u017eivota (23 anni di esemplarissima vita Trappistica), ct\u011bn v\u0161emi roln\u00edky z okol\u00ed, jak to dosv\u011bd\u010dili ti, kdo ji\u017e zem\u0159eli a dosv\u011bd\u010duje t\u011bch n\u011bkolik, kte\u0159\u00ed \u017eij\u00ed je\u0161t\u011b dnes, se mu dostalo kr\u00e1sn\u00e9ho \u00fad\u011blu odevzdat du\u0161i sv\u00e9mu milovan\u00e9mu P\u00e1nu a p\u0159in\u00e9st se Mu v ob\u011b\u0165, kdy\u017e byl zavra\u017ed\u011bn Francouzi v Kapli infermerie[27], ve chv\u00edli, kdy se klan\u011bl chlebu v\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota, pokrmu and\u011bl\u016f, jedin\u00e9 na\u0161\u00ed \u00fat\u011b\u0161e v tomto slzav\u00e9m \u00fadol\u00ed. A to se stalo 13. kv\u011btna 1799 na druh\u00fd sv\u00e1tek Sesl\u00e1n\u00ed Ducha svat\u00e9ho, kdy mu bylo 74 let a jeho, jak se ukazuje, je poh\u0159beno na kl\u00e1\u0161tern\u00edm h\u0159bitov\u011b v prvn\u00ed \u010dtvrtin\u011b od vchodu, kdy\u017e se jde ke k\u0159\u00ed\u017ei, po prav\u00e9 stran\u011b, vedle P. D. Simeona\u201c[28]. Soudob\u00e1 zpr\u00e1va tzv. Anonyma z Valvisciola o P. D. Dominikovi Zav\u0159elovi \u201eV\u0161ichni, kdo ho znali, tvrd\u00ed, \u017ee byl p\u0159\u00edkladn\u00e9ho \u017eivota, \u017ee m\u011bl malou, ale dob\u0159e urostlou postavu, \u017ee st\u00e1le nosil v ruce h\u016flku, aby se op\u00edral, proto\u017ee trp\u011bl r\u016fzn\u00fdmi chronick\u00fdmi nemocemi, je\u017e sn\u00e1\u0161el se svrchovanou trp\u011blivost\u00ed a d\u00e1val tak dobr\u00fd p\u0159\u00edklad mnich\u016fm i sv\u011btsk\u00fdm lidem, \u017ee byl radost\u00ed kl\u00e1\u0161tera a kdy\u017e nastal v dom\u011b n\u011bjak\u00fd spor, uv\u00e1d\u011bl v\u0161echno do po\u0159\u00e1dku se svrchovan\u00fdmi znalostmi a milost\u00ed. Opati Ballandani a Pirelli si ho velmi v\u00e1\u017eili, proto\u017ee byl velmi vzd\u011blan\u00fd, ale je\u0161t\u011b v\u00edce byl mu\u017eem pokorn\u00fdm a mu\u017eem modlitby, a proto si nem\u00e1lo slou\u017eili jeho radami. Kdy\u017e zem\u0159el v \u010dervenci roku 1788 opat Ballandani, P. Dominik se stal p\u0159edstaven\u00fdm v Casamari, a kdy\u017e o t\u0159i m\u011bs\u00edce pozd\u011bji p\u0159i\u0161el apo\u0161tolsk\u00fd vizit\u00e1tor, Mons. Nicolao Bruschi, s Otcem gener\u00e1ln\u00edm p\u0159edstaven\u00fdm (P. Presidente) Luigim Natalim, velmi mu pomohl p\u0159i n\u00e1prav\u011b v\u011bc\u00ed a p\u0159ijal ho ve v\u0161\u00ed pod\u0159\u00edzenosti. V r\u016fzn\u00fdch dob\u00e1ch byl p\u0159edsedaj\u00edc\u00edm, p\u0159evorem, celer\u00e1\u0159em neboli ekonomem a novicmistrem.<\/p>\n
A proto\u017ee m\u011bl pro tento posledn\u00ed zm\u00edn\u011bn\u00fd \u00fa\u0159ad zvl\u00e1\u0161tn\u00ed znalosti, z\u016fstal mu, dokud \u017eil, titul Otce novicmistra. Velmi miloval ch\u00f3rovou modlitbu \u017ealm\u016f a cht\u011bl, aby byla kon\u00e1na podle pravidel sv. Benedikta a sv. Bernarda, a dod\u00e1val: \u201eModleme se zvolna z l\u00e1sky k Bohu, proto\u017ee si to zaslou\u017e\u00ed\u201c. I kdy\u017e trp\u011bl chronick\u00fdmi nemocemi, slou\u017eil m\u0161i svatou ka\u017ed\u00e9ho dne a s velkou zbo\u017enost\u00ed, proto byla tak\u00e9 dosti dlouh\u00e1, zvl\u00e1\u0161t\u011b po prom\u011b\u0148ov\u00e1n\u00ed, kdy odlo\u017eil svou h\u016flku a zd\u00e1lo se, \u017ee je zbaven sv\u00fdch sou\u017een\u00ed. M\u011bl velmi zbo\u017enou \u00factu ke svat\u00fdm jm\u00e9n\u016fm Je\u017e\u00ed\u0161e a Marie, kter\u00e1 ctil a vyslovoval s velkou zbo\u017enost\u00ed, a ve sv\u00fdch spisech je v\u017edy psal s velk\u00fdm po\u010d\u00e1te\u010dn\u00edm p\u00edsmenem a pak tam nakreslil Je\u017e\u00ed\u0161ovo znamen\u00ed[29] nebo k\u0159\u00ed\u017e. V\u0161ichni lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159ich\u00e1zeli zven\u010d\u00ed, cht\u011bli hovo\u0159it s P. Dominikem, aby se jim dostalo alespo\u0148 \u010d\u00e1sti jeho vnit\u0159n\u00edho sv\u011btla, t\u00edm v\u00edce, \u017ee m\u011bl milost a Bo\u017e\u00ed pomaz\u00e1n\u00ed v jedn\u00e1n\u00ed s lidmi. Nem\u00e9n\u011b mu le\u017eelo na srdci ml\u010den\u00ed, modlitba a vnit\u0159n\u00ed \u017eivot. Zab\u00fdval se v\u017edy nezbytn\u00fdmi nebo p\u0159inejmen\u0161\u00edm u\u017eite\u010dn\u00fdmi v\u011bcmi, ale nadto se modlil, psal a ve voln\u00e9m \u010dase studoval.<\/p>\n
Z jednoho z\u00e1pisu v archivu v Casamari vypl\u00fdv\u00e1 jasn\u011b, \u017ee vykon\u00e1val \u00fa\u0159ad p\u0159evora a novicmistra od srpna 1797, ale proto\u017ee c\u00edtil, \u017ee ho to velmi zat\u011b\u017euje a p\u0159edv\u00eddal, \u017ee se bl\u00ed\u017e\u00ed jeho konec, slo\u017eil v\u0161echny \u00fa\u0159ady do rukou opata Pirelliho, jen\u017e p\u0159ijal jeho resignaci s velkou l\u00edtost\u00ed. Ale nakonec si B\u016fh p\u0159\u00e1l povolat k Sob\u011b tohoto sv\u00e9ho v\u011brn\u00e9ho slu\u017eebn\u00edka a odm\u011bnit ho za dobrou slu\u017ebu v dob\u011b, kdy adoroval a st\u0159e\u017eil znamen\u00ed (pegno) na\u0161\u00ed sp\u00e1sy, and\u011blsk\u00fd chl\u00e9b. Proto\u017ee francouz\u0161t\u00ed jakob\u00edni, kte\u0159\u00ed t\u00e1hli p\u0159es Casamari, krom jin\u00fdch bezbo\u017enost\u00ed, ukradli ze svatost\u00e1nku i posv\u00e1tnou pyxidu a rozh\u00e1zeli po zemi konsakrovan\u00e9 hostie, P. Dominik je sebral, vlo\u017eil do kalicha a uzav\u0159el do svatost\u00e1nku, kter\u00fd tehdy byl v sakristii. A pak, proto\u017ee v\u011bd\u011bl, \u017ee Fra Eustachio, aby je zachr\u00e1nil p\u0159ed t\u011bmi znesv\u011btiteli, je p\u0159enesl nahoru do infermerie, Cht\u011bl tam P. Dominik j\u00edt, aby st\u0159e\u017eil na\u0161eho P\u00e1na a klan\u011bl se mu, ale naplnila ho hr\u016fza a plakal bolest\u00ed, kdy\u017e – jakmile tam vstoupil – vid\u011bl, \u017ee i na onom m\u00edst\u011b jsou rozh\u00e1zeny po zemi konsakrovan\u00e9 hostie. Posb\u00edral je tedy a zavinul do korpor\u00e1lu a pak ho vlo\u017eil do d\u0159ev\u011bn\u00e9ho olt\u00e1\u0159e v t\u00e9 kapli. A pokleknul tam k adoraci spolu s Fra Albertinem a Fra Dosideem, kte\u0159\u00ed p\u0159i\u0161li po n\u011bm. V on\u00e9 chv\u00edli tam ve\u0161li t\u0159i voj\u00e1ci, prohledali t\u0159i \u0159eholn\u00edky, a proto\u017ee nena\u0161li nic jin\u00e9ho, co by mohli ukr\u00e1st, vzali korpor\u00e1l a pot\u0159et\u00ed rozh\u00e1zeli po zemi konsakrovan\u00e9 hostie. Pak se znovu obr\u00e1tili na t\u0159i mnichy a \u017e\u00e1dali po nich pen\u00edze, a kdy\u017e jim odpov\u011bd\u011bli, \u017ee od nich nic nedostanou, zabili ti svatokr\u00e1de\u017en\u00ed voj\u00e1ci nejd\u0159\u00edve dv\u011bma ranami \u0161avl\u00ed Fra Albertina a dal\u0161\u00edmi ranami smrteln\u011b zranili Fra Dosidea.<\/p>\n
A nakonec z\u016fstal le\u017eet mrtev u jejich nohou i P. Dominik, kter\u00e9ho sekali opakovan\u011b \u0161avl\u00ed do hlavy a do jin\u00fdch \u010d\u00e1st\u00ed t\u011bla, a hned v t\u00e9 kapli vydechl naposledy, pot\u00e9 co \u0159ekl: \u201eJesus Maria\u201c, jak to \u010dasto ve sv\u00e9m \u017eivot\u011b opakoval. Jeho smrt nade\u0161la dne 13. kv\u011btna 1799, na kter\u00fd p\u0159ipadal druh\u00fd sv\u00e1tek Sesl\u00e1n\u00ed Ducha svat\u00e9ho\u201c[30]. [1] Srov. G. VITI, hesla \u201eCASAMARI\u201c a \u201eCASAMARI, Congregazione cistercense di\u201c, v: Dizionario degli Istituti di Perfezione, red. G. PELLICCIA – G. ROCCA, d\u00edl II., \u0158\u00edm, Edizioni Paoline, 1975, sl. 618- 621. [2] \u00c9tienne-Jacques-Joseph-Alexandre Macdonald (* Sedan 17.11. 1765 – + Courcelles-leRoi 25.9. 1840) byl p\u0159es sv\u00e9 skotsk\u00e9 jm\u00e9no Francouz; jeho otec Neil toti\u017e po bitv\u011b u Cullodenu ode\u0161el roku 1746 s princem Eduardem Karlem Stuartem do exilu. Syn byl rodinou ur\u010den pro duchovn\u00ed dr\u00e1hu, pro n\u00ed\u017e by byl m\u011bl v\u0161echny p\u0159edpoklady: byl to velmi solidn\u00ed, a\u017e flegmatick\u00fd, pozorn\u00fd, d\u016fstojn\u011b vystupuj\u00edc\u00ed a sv\u011bdomit\u00fd mu\u017e. Nepil, ani neklel. Ve sv\u00fdch Pam\u011btech, ur\u010den\u00fdch v\u00fdhradn\u011b synovi a vydan\u00fdch a\u017e roku 1892 Camillem Roussetem, prohl\u00e1sil pozd\u011bji: \u201eV m\u00e9m dlouh\u00e9m a velmi aktivn\u00edm \u017eivot\u011b mi m\u00e9 sv\u011bdom\u00ed nikdy nic nevy\u010d\u00edtalo, proto\u017ee jsem se v\u017edy dal v\u00e9st t\u0159emi jist\u00fdmi pr\u016fvodci: ct\u00ed, v\u011brnost\u00ed a nezi\u0161tnost\u00ed\u201c. P\u0159ese v\u0161echno dal p\u0159ednost arm\u00e1d\u011b. Jako dvacetilet\u00fd slou\u017eil roku 1785 v hodnosti poru\u010d\u00edka v pluku de Maillebois., v bitv\u011b u Jemappes, 6.11. 1792 byl ji\u017e kapit\u00e1nem. Divizn\u00edm gener\u00e1lem byl jmenov\u00e1n 15.11. 1794. V \u010dervenci 1798 byl velitelem obsazen\u00e9ho \u0158\u00edma a v \u00fanoru 1799 se stal vrchn\u00edm velitelem Neapolsk\u00e9 arm\u00e1dy.<\/p>\n
Za Napoleona, jeho\u017e p\u0159evrat z 18. brumairu 1799 podpo\u0159il, se stal po bitv\u011b u Wagramu roku 1809 mar\u0161\u00e1lem C\u00edsa\u0159stv\u00ed a v\u00e9vodou z Tarentu, srv. A. HANKINSON, \u201eSua Franchezza\u201c. Macdonald, v: D. CHANDLER (red.), I marescialli di Napoleone, Mil\u00e1n, Rizzoli, 19983, s. 357-378. [3] M. VIGLIONE, La \u201eVandea italiana\u201c. Le insorgenze controrivoluzionarie dalle origini al 1814 \/Italsk\u00e1 \u201eVend\u00e9e\u201c. Kontrarevolu\u010dn\u00ed povst\u00e1n\u00ed od po\u010d\u00e1tk\u016f do roku 1814\/, Mil\u00e1n, Effedieffe, 1995, s. 165. [4] Tamt\u00e9\u017e, s. 157. [5]Tamt\u00e9\u017e, s. 152. [6] Tamt\u00e9\u017e, s. 154. [7] Tamt\u00e9\u017e, s. 159; d\u00e1le srov. A. MANES, Un cardinale condottiero. Fabrizio Ruffo e la Repubblica Partenopea \/Kardin\u00e1l kondoti\u00e9r. Fabrizio Ruffo a Parthenopsk\u00e1 republika\/, \u0158\u00edm, Jouvence, 1996. [8] Exempl\u00e1rn\u00edm p\u0159\u00edkladem jsou listy v\u00fdznamn\u00e9ho matematika a hlavy komise, konfiskuj\u00edc\u00ed knihy, rukopisy a um\u011bleck\u00e1 d\u00edla, Gasparda Monge, srov. G. MONGE, Dall\u00b4Italia (1796-1798) \/Listy z It\u00e1lie (1796-1798)\/, Palermo, Sellerio, 1993. [9] Srov. G. TURI, Viva Maria! Riforme, rivoluzione e insorgenze in Toscana (1790-1799) \/A\u0165 \u017eije Maria! Reformy, revoluce a povst\u00e1n\u00ed v Tosk\u00e1n\u011b (1790-1799)\/, Bologna, Il Mulino, 1999. [10] P\u0159ez\u00edrav\u00fd p\u0159\u00edstup k italsk\u00fdm jakob\u00edn\u016fm zachycuje M. VOVELLE, Il triennio rivoluzionario italiano visto dalla Francia, 1796-1799 \/Italsk\u00e9 revolu\u010dn\u00ed t\u0159\u00edlet\u00ed, vid\u011bn\u00e9 z Francie, 1796-1799\/, Neapol, Guida, 1999. [11] Srov. P. COLLETTA, Storia del Reame di Napoli \/D\u011bjiny Neapolsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed\/, d\u00edl IV., Neapol 1861, sv. I., s. 292-293. [12] G. NICOLUCCI, Liber Renatorum, ab anno 1799 ad annum 1810 \/Kniha pok\u0159t\u011bn\u00fdch kostela sv. Vav\u0159ince v Isola del Liri, z let 1799-1810 \/:\u201eIn memorabili die 12 Maj curr. anni 1799 direpta, vastata, et quasi destructa a Gallico exercitu ecclesia hac paroeciali, manumisso Sac. fonte baptismali, mactatis civibus, incensis domibus, fugerunt superstites Viduae exterrite, seminude, et semimortue, alie Soram, alie Arpinum, alie in alia loca finitima, ibique parturierunt\u201c, vyd. B. FORNARI, Assassinio nell\u00b4Abbazia. La rivoluzione francese in Ciociaria \/Vra\u017eda v Opatstv\u00ed.<\/p>\n
Francouzsk\u00e1 revoluce v Ciociarii\/, Casamari 1987, s. 10. [13] Tamt\u00e9\u017e, s. 12: \u201eDie dicta= Eodem ferme momento quo ingrediebantur Galli in hanc terram diripientes, vastantes, caedentes, incendentes natus est Adeodatus fil. coniugum Josephi di Ammassa, et Theresie di Sciucca, baptizatus Adeodatus ab obstetrice, qui inter brachia dicerpte matris fugitantis in montana volavit in coelum\u201c. [14] Z populace, kter\u00e1 nep\u0159esahovala dva tis\u00edce osob, jich bylo zabito 534. [15] F. PISTILLI, Descrizione storico filologica delle antiche e moderne citt\u00e0 e castelli esistenti accosto de\u00b4fiumi Liri e Fibreno \/Historicko filologick\u00fd popis star\u00fdch a nov\u00fdch m\u011bst a z\u00e1mk\u016f, stoj\u00edc\u00edch u \u0159ek Liri a Fibreno\/, Neapol, 18242, s. 21-22. [16] Srov. M. VIGLIONE, Rivolte dimenticate. Le insorgenze degli italiani dalle origini al 1815 \/Zapomenut\u00e9 vzpoury. Povst\u00e1n\u00ed Ital\u016f od po\u010d\u00e1tku do roku 1815\/, \u0158\u00edm, Citt\u00e0 Nuova, 1999, s. 295, pozn. 74. [17] Romuario Pirelli (1754-1822) byl kmotrem a r\u00e1dcem Ferdinanda IV. Bourbonsk\u00e9ho. [18] Tuto malou kapli dal zbudovat opat Isidoro M. Ballandani a posv\u011btil ji 28.12. 1764 a zasv\u011btil Neposkvrn\u011bn\u00e9mu Po\u010det\u00ed P. Marie (do desky v olt\u00e1\u0159i ulo\u017eil relikvie mu\u010dedn\u00edk\u016f Prima, pape\u017ee Urbana, Valentina a Peregrina). [19] dokument vydal B. FORNARI, Assassinio nell\u00b4Abbazia, c.d., s. 18-21. [20] autor m\u00e1 na mysli pape\u017esk\u00fd dv\u016fr. [21] autor m\u00e1 na mysli bourbonsk\u00fd dv\u016fr v Palermu, kam se Ferdinand IV. utekl s rodinou (odplul 22.12. 1798) t\u011bsn\u011b p\u0159ed francouzskou okupac\u00ed Neapole a vyhl\u00e1\u0161en\u00edm Neapolsk\u00e9 republiky. [22] Zpr\u00e1va tzv. Anonyma (pravd\u011bpodobn\u011b Don Stefano Volpe nebo Don Guarino Federici.) z Valvisciola, Uccisione di sei monaci di Casamari e saccheggio dato al monastero dai Repubblicani Francesi il 13 Maggio 1799 \/Smrt \u0161esti mnich\u016f z Casamari a vyplen\u011bn\u00ed kl\u00e1\u0161tera francouzsk\u00fdmi republik\u00e1ny 13. kv\u011btna 1799\/, vyd. B. FORNARI, Assassinio nell\u00b4Abbazia, c.d., s. 21-22. [23] byl to \u010deled\u00edn Costantino Carinci, kter\u00fd se skryl v kl\u00e1\u0161te\u0159e, aby poh\u0159bil t\u011bla zavra\u017ed\u011bn\u00fdch mnich\u016f (zem\u0159el v Casamari 29.8. 1844). [24] G\u00c9N\u00c9RAL BARON THIEBAULT, M\u00e9moires publi\u00e9es sous les auspices de sa fille M.lle Claire Thi\u00e9bault d\u00b4apr\u00e8s le manuscript original par Fernand Calmettes \/Gener\u00e1l baron Thi\u00e9bault, Pam\u011bti vydan\u00e9 z podn\u011btu jeho dcery, sl. Claire Thi\u00e9baultov\u00e9, podle p\u016fvodn\u00edho rukopisu Fernandem Calmettem\/, d\u00edl II., Pa\u0159\u00ed\u017e 1897, s. 540-542. [25] Srov. B. FORNARI, Assassinio nell\u00b4Abbazia, c.d., s. 89. [26] Isidoro Maria Ballandani byl zvolen opatem v Casamari po smrti Placida Pezzancheriho, biskupa z Tivoli, roku 1752. V archivu opatstv\u00ed Casamari se uchov\u00e1v\u00e1 list, kter\u00fd mu adresoval 14. \u00fanora 1773 sv, Alfons Maria de\u00b4Liguori.<\/p>\n
Zem\u0159el roku 1788 z bolesti nad zru\u0161en\u00edm kl\u00e1\u0161tera v Buonsolazzu v Tosk\u00e1n\u011b. [27] m\u00edstnost pro nemocn\u00e9 \u0159eholn\u00edky. [28] Ragguaglio de\u00b46 monaci Trappisti trucidati da\u00b4Francesi in questo venerabile monastero di Casamari il d\u00ec 13 Maggio 1799. Quali monaci si chiamano P.D. Simeone Priore, P.D. Domenico Maestro dei Novizi;Fr. Albertino corista; Fr. Zosimo converso; Fr. Modesto converso e Fr. Maturino oblato converso. Noc altre notizie accadute in quei giorni \/Zpr\u00e1va o \u0161esti trapistick\u00fdch mni\u0161\u00edch, zavra\u017ed\u011bn\u00fdch Francouzi v tomto ctihodn\u00e9m kl\u00e1\u0161te\u0159e Casamari dne 13. kv\u011btna 1799. Kte\u0159\u00ed\u017eto mni\u0161i se jmenuj\u00ed P. D. Simeon p\u0159evor, P.D. Dominik novicmistr; Fra Albertino ch\u00f3rov\u00fd zp\u011bv\u00e1k; Fra Zosimo konvr\u0161; Fra Modesto konvr\u0161 a Fra Maturin obl\u00e1t konvr\u0161. S dal\u0161\u00edmi zpr\u00e1vami o tom, co se p\u0159ihodilo v on\u011bch dnech\/, rukopis chovan\u00fd v archivu opatstv\u00ed Casamari, s. 16, vyd.B. FORNARI, Assassinio nell\u00b4Abbazia, c.d., s. 35. [29] IHS. [30] Anonym z Valvisciola, Uccisione di sei monaci di Casamari e saccheggio dato al monastero dai Repubblicani Francesi il 13 Maggio 1799, c.d., s. 35-37.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Opatstv\u00ed v jihoitalsk\u00e9m Casamari, pobl\u00ed\u017e Frosinone, bylo zalo\u017eeno v letech 1033-1035 skupinou kn\u011b\u017e\u00ed a laik\u016f z Veroli, kte\u0159\u00ed zde na trosk\u00e1ch \u0159\u00edmsk\u00e9 vily Gaia Maria vybudovali benediktinsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,31],"tags":[],"class_list":["post-377","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-evropa-v-letech-1789-1821"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/377","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=377"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/377\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":14374,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/377\/revisions\/14374"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}