{"id":384,"date":"2003-05-08T00:00:00","date_gmt":"2003-05-08T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/alexandr-i\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:11","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:11","slug":"alexandr-i","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/alexandr-i\/","title":{"rendered":"Alexandr I."},"content":{"rendered":"

„Car pravoslavnyj“ (1777 \u2013 1805) v podve\u010der toho osudn\u00e9ho dne na n\u011bj, popravd\u011b \u0159e\u010deno, p\u0159\u00edli\u0161 nevypadal. Umazan\u00fd, pon\u011bkud vyd\u011b\u0161en\u00fd a hlavn\u011b nervov\u011b vy\u010derpan\u00fd \u2013 takov\u00e9ho ho n\u00e1hodou na\u0161el major Toll (a detailn\u011b tento okam\u017eik ve sv\u00fdch pam\u011btech popsal.). Alexandr I., car ve\u0161ker\u00e9 Rusi \u2013 proto\u017ee o tom je tu \u0159e\u010d \u2013 byl t\u00edm t\u0159et\u00edm z c\u00edsa\u0159\u016f, do jejich\u017e osud\u016f se bitva, kter\u00e1 se odehr\u00e1la onoho, pro rusk\u00e9 zbran\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9ho, 2. prosince 1805 na pl\u00e1n\u00edch v okol\u00ed Austerlitzu,v\u00fdrazn\u011b zapsala. Neu\u0161kod\u00ed, mysl\u00edm, pon\u011bkud si opr\u00e1\u0161it d\u011bjepisn\u00e1 data o panovn\u00edkovi kter\u00fd \u2013 p\u0159es neslavn\u00fd za\u010d\u00e1tek \u2013 dovedl sv\u00e1 vojska slavn\u011b a\u017e do Pa\u0159\u00ed\u017ee.<\/em><\/p>\n

Na rozd\u00edl od sv\u00e9ho velk\u00e9ho protivn\u00edka se Alexandr Pavlovi\u010d Romanov<\/strong> narodil do hedv\u00e1bn\u00fdch pe\u0159inek. Sv\u011btlo sv\u011bta spat\u0159il 12. prosince 1777<\/strong> podle star\u00e9ho rusk\u00e9ho kalend\u00e1\u0159e (\u010dten\u00e1\u0159 nech\u0165 si ke v\u0161em dat\u016fm p\u0159ipo\u010d\u00edt\u00e1 12 dn\u00ed) jako prvorozen\u00fd syn n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu Pavla Petrovi\u010de<\/em>, pozd\u011bj\u0161\u00edho cara Pavla I.<\/em>, a\u00a0Sofie Luisy W\u00fcrttembergsk\u00e9<\/em>, kterou rusk\u00e9 pravoslav\u00ed p\u0159ek\u0159tilo na Marii Fedorovnu<\/em>. Nejv\u011bt\u0161\u00ed radost v\u0161ak sv\u00fdm narozen\u00edm pravd\u011bpodobn\u011b ud\u011blal sv\u00e9 slavn\u00e9 panuj\u00edc\u00ed babi\u010dce Kate\u0159in\u011b II.<\/em> Ta se tak\u00e9 p\u0159i nejbli\u017e\u0161\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti v\u00fdchovy mal\u00e9ho Alexandra<\/em> (a tak\u00e9 jeho mlad\u0161\u00edho bratra Konstantina<\/em>) ujala sama. Myslela st\u00e1tnicky – tat\u00ednek (nech\u0165 mi Jeho Imper\u00e1torsk\u00e9 Veli\u010denstvo promine) tak trochu \u201eme\u0161uge\u201c a tak nen\u00ed divu, \u017ee se Kate\u0159ina zab\u00fdvala my\u0161lenkou \u017ee p\u0159ed\u00e1 tr\u016fn \u2013 a\u017e p\u0159ijde \u010das \u2013 p\u0159\u00edmo vnukovi.<\/p>\n

Rodi\u010de Alexandra Pavlovi\u010de<\/h4>\n\n\n\n\n\n\n
<\/td>\n<\/td>\n<\/tr>\n
n\u00e1sledn\u00edk tr\u016fnu Pavel Petrovi\u010d<\/strong>
\npozd\u011bj\u0161\u00ed car Pavel I.
\n(1754 \u2013 1801)<\/em><\/td>\n		Marija Fedorovna<\/strong>
\nSofia Dorotea Augusta Luisa W\u00fcrttembergsk\u00e1
\n(1759 \u2013 1828)<\/em><\/td>\n<\/tr>\n
<\/td>\n<\/tr>\n
\u2026a jeho Velik\u00e1 babi\u010dka \u2013 vychovatelka, Kate\u0159ina<\/strong>
\n(tak trochu p\u0159ipom\u00edn\u00e1 Marii Terezii \u2013 alespo\u0148 co se p\u00e9\u010de o sv\u00e9 vnuky t\u00fd\u010de. Ov\u0161em \u2013 s n\u00e1pln\u00ed jejich u\u010diva by jej\u00ed habsbursk\u00e1 kolegyn\u011b asi nesouhlasila.)<\/em><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

\u017d\u00e1k a novoman\u017eel<\/strong><\/p>\n

Jak to jen v\u011bk obou chlapc\u016f dovolil, byli odlou\u010deni od rodi\u010d\u016f (ti pob\u00fdvali d\u00edlem v Pavlovsku<\/em> a d\u00edlem v Gat\u010din\u011b<\/em>) a p\u0159es\u00eddlili do Kate\u0159inina pal\u00e1ce. Ona sama sestavila tzv. Azbuku, ve kter\u00e9 nebyly jen pokyny pro vychovatele, ale i panovnic\u00ed stanoven\u00e9 principy v\u00fdchovy. Trvala kup\u0159\u00edkladu na tom, aby chlapci pob\u00fdvali co nejv\u00edce na \u010derstv\u00e9m vzduchu \u2013 jej\u00ed d\u016fraz na otu\u017eov\u00e1n\u00ed do\u0161el a\u017e tak daleko, \u017ee v pokoj\u00edch obou velkokn\u00ed\u017eat nesm\u011bla v zim\u011b teplota p\u0159estoupit 18 stup\u0148\u016f. Za v\u00fdchovu budouc\u00edho panovn\u00edka odpov\u00eddal p\u0159\u00edmo Kate\u0159in\u011b plukovn\u00edk Lagarp \u2013 \u0160v\u00fdcar p\u016fvodem a republik\u00e1n p\u0159esv\u011bd\u010den\u00edm. U\u017e jeho anga\u017em\u00e1 napov\u00edd\u00e1, \u017ee Alexandrovi se dost\u00e1valo na tehdej\u0161\u00ed pom\u011bry nezvykle demokratick\u00e9 v\u00fduky \u2013 mimo \u0159eck\u00fdch klasik\u016f studoval i spisy francouzsk\u00fdch encyklopedist\u016f a d\u00edla anglick\u00fdch filosof\u016f (zat\u00edmco na Konstantinovi nezanechaly tyto hodiny \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1sledek, Alexandr se, alespo\u0148 v prvn\u00ed t\u0159etin\u011b sv\u00e9 vl\u00e1dy, sna\u017eil o pon\u011bkud demokrati\u010dt\u011bj\u0161\u00ed zp\u016fsob vl\u00e1dnut\u00ed \u2013 na rusk\u00e9 pom\u011bry, pochopiteln\u011b). Dal\u0161\u00ed n\u00e1pl\u0148 u\u010diva odpov\u00eddala zab\u011bhnut\u00e9mu standartu.<\/p>\n

V\u00fduka ne\u0161la ov\u0161em v\u017edy zcela hladce. Alexandr\u016fv vychovatel Protasov hl\u00e1s\u00ed v roce 1791:\u201c\u2026nach\u00e1z\u00ed se v Alexandru Pavlovi\u010di mnoho umu a bystrosti, z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak i ur\u010dit\u00e1 lenost a nechu\u0165 pochopit v\u011bci do hloubky\u201c. V dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1sti sv\u00e9ho raportu se zmi\u0148uje o tom, \u017ee \u201e\u2026jeho \u017e\u00e1k st\u00e1le \u010dast\u011bji vyhled\u00e1v\u00e1 p\u0159\u00edle\u017eitost k hovoru s d\u00e1mami dvora\u201c. Kate\u0159ina rozhodla \u2013 velkokn\u00ed\u017eete je \u010das o\u017eenit. Korespondovalo to ostatn\u011b s jej\u00ed snahou co nejd\u0159\u00edve u\u010dinit Alexandra dosp\u011bl\u00fdm a za\u010d\u00edt ho vychov\u00e1vat k vl\u00e1dnut\u00ed. P\u0159i hled\u00e1n\u00ed nev\u011bsty byli poslov\u00e9 nasm\u011brov\u00e1ni do B\u00e1denska. Tam bylo k m\u00e1n\u00ed n\u011bkolik princezen a dv\u011b z\u00a0 nich skute\u010dn\u011b roku 1792 p\u0159ijely do Petrohradu. Zat\u00edmco Frederika byla shled\u00e1na je\u0161t\u011b d\u00edt\u011btem, t\u00e9m\u011b\u0159 \u010dtrn\u00e1ctilet\u00e1 Luisa pro\u0161la \u201ekonkurzem\u201c v\u00edt\u011bzn\u011b a byla vybr\u00e1na za Alexandrovu cho\u0165.<\/p>\n

Oba mlad\u00ed lid\u00e9 se k sob\u011b chovali stydliv\u011b a zdr\u017eenliv\u011b, Alexandr prvn\u00ed dva dny se svou nast\u00e1vaj\u00edc\u00ed nedok\u00e1zal ani promluvit. Za n\u011bkolik dal\u0161\u00edch dn\u00ed v\u0161ak n\u00e1m u\u017e zn\u00e1m\u00fd Protasov hl\u00e1sil, \u017ee \u201evelkokn\u00ed\u017ee za\u010d\u00edn\u00e1 princezn\u011b projevovat n\u00e1klonost\u201c. V\u0161e tedy \u0161lo (podle Kate\u0159iny) jako na dr\u00e1tku. A zanedlouho, 28.z\u00e1\u0159\u00ed 1793<\/em>, za zvuku zvon\u016f naplnil Alexandr sv\u016fj prvn\u00ed st\u00e1tnick\u00fd \u010din \u2013 o\u017eenil se. Brzy na to byla (s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed z v\u016fle Pavlovy) Alexandrova v\u00fduka ukon\u010dena. Jeho vychovatel byl propu\u0161t\u011bn a Alexandr velmi brzy \u201ezahodil knihy a jeho jedin\u00fdm zam\u011bstn\u00e1n\u00edm byla \u00fa\u010dast na vojensk\u00fdch cvi\u010den\u00edch a p\u0159ehl\u00eddk\u00e1ch v Gat\u010din\u011b \u2013 podvoloval se tak v\u016fli sv\u00e9ho otce\u201c \u2013 tak popisuj\u00ed stav jeho sou\u010dastn\u00edci.<\/p>\n

Do t\u00e9to doby se pravd\u011bpodobn\u011b datuje tak\u00e9 vznik tzv. \u201eTajn\u00e9ho spolku\u201c, jeho\u017e \u010dleny se stali n\u011bkte\u0159\u00ed mlad\u00ed \u0161lechtici \u2013 Alexandrovi vrstevn\u00edci. V t\u00e9 dob\u011b tak\u00e9 star\u00e1 a nemocn\u00e1 panovnice za\u010dala sp\u0159\u00e1dat pl\u00e1ny na p\u0159ed\u00e1n\u00ed tr\u016fnu p\u0159\u00edmo Alexandrovi. Ten k tomu ale projevoval pram\u00e1lo chuti. 5. listopadu 1796 se u \u00famrtn\u00edho lo\u017ee se\u0161la cel\u00e1 rodina. N\u00e1sledn\u00edk tr\u016fnu Pavel s man\u017eelkou p\u0159ijeli z Gat\u010diny, v pal\u00e1ci na n\u011b \u010dekali oba nejstar\u0161\u00ed synov\u00e9 \u2013 Alexandr a Konstantin, oba v gat\u010dinsk\u00fdch stejnokroj\u00edch. Brzy na to p\u0159ijel z Gat\u010diny i Pavl\u016fv obl\u00edbenec Alexej Arak\u010dejev. V po\u0161tovn\u00ed bry\u010dce, bez pl\u00e1\u0161t\u011b, jen v rozepjat\u00e9m stejnokroji. Kdy\u017e Alexandr uvid\u011bl jeho bl\u00e1tem zamazanou ko\u0161ili, pozval ho do sv\u00e9ho pokoje a nab\u00eddl mu \u010distou (tu pak Arak\u010dejev opatroval a\u017e do konce \u017eivota). Takto symbolicky za\u010dalo Alexandrovo p\u0159\u00e1telstv\u00ed s t\u00edmto kontroverzn\u00edm mu\u017eem \u2013 a trvalo velmi dlouho. Kate\u0159ina zem\u0159ela. Kdy\u017e l\u00e9ka\u0159 p\u0159inesl tuto smutnou zpr\u00e1vu, za\u010dal Pavel pob\u00edhat po pokoji \u0161vihat r\u00e1koskou a vyk\u0159ikovat: \u201eJ\u00e1 jsem v\u00e1\u0161 panovn\u00edk \u2013 p\u0159ive\u010fte kn\u011bze!\u201c. Pro Rusko za\u010dalo n\u011bkolik let Pavlovy hr\u016fzovl\u00e1dy, pro Alexandra nov\u00e9 obdob\u00ed \u017eivota \u2013 obdob\u00ed n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu.<\/p>\n

Luisa Marie Augusta princezna B\u00e1densk\u00e1<\/h5>\n

\u2022 13.1.1779, + 4.5.1826<\/p>\n

Je\u0161t\u011b d\u0159\u00edve, ne\u017e mohlo doj\u00edt ke s\u0148atku, musela evangeli\u010dka Luisa konvertovat na pravoslav\u00ed. Tak zn\u011bly rusk\u00e9 z\u00e1kony. Do\u0161lo k tomu 9.z\u00e1\u0159\u00ed, o den pozd\u011bji \u2013 10.z\u00e1\u0159\u00ed 1793 p\u0159ijala jm\u00e9no Jelizaveta Alexejevna<\/em> a 28. z\u00e1\u0159\u00ed <\/em>toho roku se za Alexandra <\/em>vdala.<\/p>\n

Vyzna\u010dovala se velkou skromnost\u00ed a ohleduplnost\u00ed, milovala klid soukrom\u00e9ho rodinn\u00e9ho \u017eivota. Hodn\u011b \u010detla a m\u011bla velk\u00e9 nad\u00e1n\u00ed pro studium jazyk\u016f . M\u011bla pr\u00fd velmi p\u0159\u00edjemn\u00fd hlas a dar um\u011bn\u00ed vypr\u00e1v\u011bt. S\u00e1m Alexandr prohla\u0161oval, \u017ee nem\u00e1-li \u010das \u010d\u00edst, jeho \u017eena mu v\u017edy nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed v\u011bci vypr\u00e1v\u00ed.<\/p>\n

Ruskou carevnou byla korunov\u00e1na 15.9.1801, sv\u00e9mu man\u017eelovi dala dv\u011b dcery, ob\u011b v\u0161ak zem\u0159ely v d\u011btsk\u00e9m v\u011bku: Marija<\/em> (1799- 1800) a Jelizaveta <\/em>(1806-1808).<\/p>\n

N\u00e1sledn\u00edk tr\u016fnu<\/h4>\n\n\n\n\n
<\/td>\n<\/tr>\n
Takto n\u011bjak v t\u00e9 dob\u011b Alexandr vypadal. Obraz poch\u00e1z\u00ed ale z obdob\u00ed po roce 1802 \u2013 Alexandr u\u017e m\u00e1 na sob\u011b nov\u00fd vzor stejnokroje Preobra\u017eensk\u00e9ho pluku.<\/em><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Nastaly nov\u00e9 povinnosti. Ihned po korunovaci Pavla I. je Alexandr jmenov\u00e1n do funkce petrohradsk\u00e9ho vojensk\u00e9ho gubern\u00e1tora, inspektora v\u0161\u00ed p\u011bchoty a j\u00edzdy petrohradsk\u00e9 inspekce a \u0161\u00e9fem T\u011blesn\u00e9ho-gardov\u00e9ho Semenovsk\u00e9ho pluku (tuto informaci si zapamatujte, bude m\u00edt svou d\u016fle\u017eitost). Pozd\u011bji byl tak\u00e9 jmenov\u00e1n p\u0159edsedou vojensk\u00e9ho v\u00fdboru Sen\u00e1tu. Zat\u00edmco Konstantin, kter\u00fd byl jako druhorozen\u00fd p\u0159edur\u010den k vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b, byl v roce 1799 vysl\u00e1n k bojuj\u00edc\u00ed arm\u00e1d\u011b (aby se od Suvorova n\u011b\u010demu p\u0159iu\u010dil \u2013 a opravdu se tak stalo), Alexandr se t\u00e9m\u011b\u0159 nevzdaloval ze s\u00eddeln\u00edho m\u011bsta. Tak, jak Pavel p\u0159evracel v\u0161e, co Kate\u0159ina vybudovala, rostla i Alexandrova nen\u00e1vist k otci. Dokazuje to ostatn\u011b i korespondence s b\u00fdval\u00fdm vychovatelem. Nezadr\u017eiteln\u011b se tak bl\u00ed\u017eil dal\u0161\u00ed mezn\u00edk Alexandrova \u017eivota \u2013 tentokr\u00e1t pon\u011bkud tragick\u00fd. I kdy\u017e se Alexandrovi \u017eivotopisci sna\u017eili p\u0159esv\u011bd\u010dit sv\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159e o tom, \u017ee Alexandr nebyl do p\u0159\u00edpravy vra\u017edy sv\u00e9ho otce zasv\u011bcen, nen\u00ed to pravda!<\/p>\n

D\u016fkazem toho je i vzpom\u00ednka Alexandrova p\u0159\u00edtele, kn\u00ed\u017eete Czartorysk\u00e9ho: \u201e\u2026Alexandr mi \u0159ekl, \u017ee hrab\u011b Panin (vicekancl\u00e9\u0159 a hlavn\u00ed organiz\u00e1tor p\u0159evratu) ho do pl\u00e1nu zasv\u011btil jako jednoho z prvn\u00edch.\u201c Alexandr o pl\u00e1nu v\u011bd\u011bl, dokonce se na n\u011bm aktivn\u011b pod\u00edlel! Chce \u010dten\u00e1\u0159 d\u016fkaz? Tady je: Panin zam\u00fd\u0161lel prov\u00e9st celou akci v noci z 9. na 10.b\u0159ezna. Alexandr m\u00ednil, \u017ee m\u00e9n\u011b riskantn\u00ed bude noc z 11.na 12., kdy bude ve str\u00e1\u017ei t\u0159et\u00ed batalion jeho v\u011brn\u00fdch semenovc\u016f\u2026 . A tak p\u0159i\u0161la ona osudn\u00e1 noc.<\/p>\n

Otcovrah a panovn\u00edk<\/strong><\/p>\n

Onoho osudn\u00e9ho 11.b\u0159ezna 1801 ve\u010der byl k panovn\u00edkovu stolu pozv\u00e1n gener\u00e1l p\u011bchoty Michail Ilarionovi\u010d Kutuzov se star\u0161\u00ed dcerou \u2013 dvorn\u00ed d\u00e1mou carevninou. \u0160lo o n\u00e1hodu, Kutuzov nebyl, s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed, do pl\u00e1nu zasv\u011bcen. P\u0159i ve\u010de\u0159i si panovn\u00edk nemohl nev\u0161imnout Alexandrovy n\u00e1padn\u00e9 bledosti. Na dotaz, zda n\u00e1sledn\u00edk nen\u00ed nemocen, mu odpov\u011bd\u00ed bylo jen zavrt\u011bn\u00ed hlavou. \u201eTo j\u00e1 m\u011bl na dne\u0161ek hrozn\u00fd sen\u201c, nechal se sly\u0161et Pavel \u201ezd\u00e1lo se mi, \u017ee mi navl\u00e9kaj\u00ed t\u011bsn\u00fd kab\u00e1t uniformy a m\u011b to bolelo\u201c. Alexandr zbledl je\u0161t\u011b v\u00edce, omluvil se a ode\u0161el do sv\u00fdch komnat. Nen\u00ed \u00fakolem tohoto \u010dl\u00e1nku vypr\u00e1v\u011bt podrobn\u011b, co se tu noc d\u011blo v Michajlovsk\u00e9m pal\u00e1ci. Jist\u00e9 je, \u017ee hlavn\u00ed slovo m\u011bli brat\u0159i Zubovov\u00e9 a hrab\u011b Pahlen. Na jejich stran\u011b st\u00e1ly asi dv\u011b des\u00edtky gardov\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f, pod str\u00e1\u017e\u00ed naopak skon\u010dilo n\u011bkolik d\u016fstojn\u00edk\u016f v\u011brn\u00fdch Pavlovi. Ti i oni se zanedlouho se\u0161li pod prapory nov\u00e9ho cara.<\/p>\n

Alexandr byl v kritickou hodinu daleko \u2013 le\u017eel na posteli ve sv\u00e9m pokoji, v jin\u00e9m k\u0159\u00eddle pal\u00e1ce. Kdy\u017e se u n\u011bj objevil jeden ze Zubov\u016f \u2013 Nikolaj \u2013 s hl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee v\u0161e je vykon\u00e1no, zmohl se pouze na ot\u00e1zku: \u201eCo je vykon\u00e1no?\u201c. Obdr\u017eel odpov\u011b\u010f, \u017ee car je mrtev a rozvzlykal se. Hrab\u011b Pahlen, kter\u00fd se dostavil pon\u011bkud pozd\u011bji, pr\u00fd pronesl chladn\u011b: \u201eUjm\u011bte se vl\u00e1dy \u2013 Veli\u010denstvo\u201c. A tak dostala mati\u010dka Rus nov\u00e9ho panovn\u00edka.<\/p>\n

Prvn\u00ed minuty Alexandrova panov\u00e1n\u00ed pat\u0159ily, podle Alexandrov\u00fdch vlastn\u00edch slov, k t\u011bm nejt\u011b\u017e\u0161\u00edm v jeho \u017eivot\u011b. Bylo t\u0159eba promluvit k arm\u00e1d\u011b \u2013 v tomto okam\u017eiku k t\u00e9, kter\u00e1 mohla cel\u00fd pl\u00e1n je\u0161t\u011b zhatit. Alexandr se nechal p\u0159esv\u011bd\u010dit, aby promluvil ke str\u00e1\u017ei z Preobra\u017eensk\u00e9ho pluku. Na zvol\u00e1n\u00ed \u201eA\u0165 \u017eije Imper\u00e1tor Alexandr Pavlovi\u010d!\u201c bylo ale odpov\u011bd\u00ed ticho. To nebylo dobr\u00e9. Pahlen spolu s Uvarovem rychle odv\u00e1d\u011bj\u00ed Alexandra ke str\u00e1\u017ei z \u0159ad Semenovsk\u00e9ho pluku. S t\u011bmi bylo lep\u0161\u00ed po\u0159\u00edzen\u00ed \u2013 byl to p\u0159ece Alexandr\u016fv pluk. Hromov\u00e9 \u201eUr\u00e1\u00e1\u201c zazn\u011blo noc\u00ed a nov\u00fd imper\u00e1tor se mohl odebrat p\u0159es most do Zimn\u00edho pal\u00e1ce.<\/p>\n

Imper\u00e1tor…<\/h4>\n\n\n\n\n
<\/td>\n<\/tr>\n
p\u016fvodn\u00ed znak rodu Romanovc\u016f. Pou\u017e\u00edval jej, jako hlava rodu, i nov\u00fd Imper\u00e1tor. Nebyl ale v t\u00e9 dob\u011b je\u0161t\u011b sou\u010d\u00e1st\u00ed rusk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edho znaku (vlo\u017eil ho tam a\u017e Nikolaj I.)<\/em><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Korunovace nov\u00e9ho panovn\u00edka byla stanovena na 15. z\u00e1\u0159\u00ed 1801<\/em> \u2013 bylo p\u0159ece nutno dodr\u017eet smutek za panovn\u00edka, kter\u00fd zem\u0159el zasa\u017een z\u00e1chvatem mrtvice. Tak alespo\u0148 zn\u011bla ofici\u00e1ln\u00ed verze p\u0159\u00ed\u010diny Pavlovy smrti. Mimochodem \u2013 kdy\u017e byla nov\u00e9mu panovn\u00edkovi posazena na hlavu koruna, hr\u00e1lo se \u201eKol\u00b4slaven\u201c<\/em> a nikoliv \u201eBo\u017ee Carja chrani\u201c<\/em>, jak je mnohdy prezentov\u00e1no. Ta toti\u017e na sv\u00e9 slo\u017een\u00ed je\u0161t\u011b p\u00e1r let \u010dekala. Vl\u00e1dnout v\u0161ak bylo t\u0159eba za\u010d\u00edt okam\u017eit\u011b \u2013 u\u017e 12. b\u0159ezna vyd\u00e1v\u00e1 Alexandr sv\u00e9 prvn\u00ed Ukazy. Str\u016fjcov\u00e9 p\u0159evratu, ale nejen oni, o\u010dek\u00e1vali od nov\u00e9ho panovn\u00edka brzk\u00e9 zru\u0161en\u00ed Pavlov\u00fdch z\u00e1kon\u016f. A do\u010dkali se brzy \u2013 v t\u011bsn\u00e9m sledu byly zru\u0161eny: t\u011blesn\u00e9 tresty \u0161lechty a duchovenstva, nesmysln\u00e9 na\u0159\u00edzen\u00ed o form\u011b ob\u010dansk\u00e9ho od\u011bvu \/ten musel b\u00fdt, stejn\u011b jako mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed, podle prusk\u00e9ho st\u0159ihu, cht\u011bl-li jeho nositel n\u011b\u010deho dos\u00e1hnout\/, v\u0161em pluk\u016fm rusk\u00e9 arm\u00e1dy byly vr\u00e1ceny jejich p\u016fvodn\u00ed \u2013 kate\u0159insk\u00e9 n\u00e1zvy a v\u00a0 neposledn\u00ed \u0159ad\u011b byli amnestov\u00e1ni v\u0161ichni, kdo se bez panovn\u00edkova svolen\u00ed zdr\u017eovali v cizin\u011b, nebo tam byli vyho\u0161t\u011bni (a bylo jich na 12 000 ).<\/p>\n

Do slu\u017eby bylo povol\u00e1no i mnoho d\u016fstojn\u00edk\u016f, kte\u0159\u00ed byli z Pavlova rozkazu postaveni mimo slu\u017ebu. Na sc\u00e9n\u011b se objevuje \u201eKomitet ob\u0161\u010destvennovo spasenija\u201c (V\u00fdbor z\u00e1chrany spole\u010dnosti). Pat\u0159ili do n\u011bj ti, kter\u00e9 historie zn\u00e1 jako \u201ecarovy mlad\u00e9 p\u0159\u00e1tele\u201c \u2013 kn\u00ed\u017ee Czartoryskij, hrab\u011b Stroganov, kn\u00ed\u017ee Ko\u010dubej a n\u011bkolik dal\u0161\u00edch. Nebyli to \u00fapln\u00ed \u201efanfaroni\u201c, jak je n\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i popisuj\u00ed (i kdy\u017e, v\u00fdjimky se na\u0161ly). Spojovala je snaha\u00a0 co nejrychleji napravit \u0161kody zp\u016fsoben\u00e9 Pavlov\u00fdm polo\u0161\u00edlen\u00fdm vl\u00e1dnut\u00edm. Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee mezi n\u011b nikdy nepat\u0159il hrab\u011b Arak\u010dejev, ani Konstantin, kter\u00fd zaujal post n\u00e1sledn\u00edka tr\u016fnu. Zru\u0161ena byla i tajn\u00e1 policie, p\u0159e\u017eitek z Petrovsk\u00e9 doby znovu zaveden\u00fd Pavlem I. V roce 1803, to u\u017e se Alexandr na tr\u016fnu \u201ezabydlel\u201c, vyd\u00e1v\u00e1 z\u00e1kon, kter\u00fd je plodem liber\u00e1ln\u00ed v\u00fdchovy v ml\u00e1d\u00ed. Z\u00e1konem se dovolovalo nevoln\u00edk\u016fm vykoupit se od \u201emajitele\u201c. \u0160lo sice asi o p\u016fl\u00a0 procenta v\u0161eho nevoln\u00e9ho lidu, ale na rusk\u00e9 pom\u011bry to byla nev\u00eddan\u00e1 demokracie. A takov\u00fdch z\u00e1kon\u016f p\u0159i\u0161lo v prvn\u00edch letech Alexandrovy vl\u00e1dy je\u0161t\u011b n\u011bkolik. N\u00e1s ale, jako milovn\u00edky vojensk\u00e9 historie, bude sp\u00ed\u0161e zaj\u00edmat vztah Imper\u00e1tor\u2026<\/p>\n

\u2026a arm\u00e1da<\/h4>\n\n\n\n\n
<\/td>\n<\/tr>\n
stejnokroj vz.1802 \u2013 vlastnoru\u010dn\u00ed Alexandr\u016fv n\u00e1vrh<\/em><\/td>\n<\/tr>\n<\/tbody>\n<\/table>\n

Nejprve bylo t\u0159eba odstranit v\u0161e gat\u010dinsko-prusk\u00e9. Alexandr se rozhodl za\u010d\u00edt t\u00edm nejviditeln\u011bj\u0161\u00edm \u2013 stejnokrojem. A pustil se do toho s\u00e1m. O\u010dit\u00fd sv\u011bdek, gener\u00e1l S.A.Tu\u010dkov, to popisuje takto: \u201e\u2026carsk\u00fd dv\u016fr byl sp\u00ed\u0161e podoben kas\u00e1rn\u00e1m.Ordonance, poslov\u00e9, voj\u00e1ci oble\u010den\u00ed ve stejnokroj\u00edch r\u016fzn\u00fdch druh\u016f vojsk se kter\u00fdmi car tr\u00e1vil dlouh\u00e9 hodiny. K\u0159\u00eddou d\u011blal zna\u010dky na stejnokroj\u00edch, osobn\u011b hodnotil \u0161t\u011btky na \u00fapravu vous\u016f a desti\u010dky na \u010di\u0161t\u011bn\u00ed knofl\u00edk\u016f\u2026\u201c. Alexandr byl opravdu sp\u00ed\u0161e \u201et\u00fdla\u0159\u201c, ne\u017e bojov\u00fd velitel (v boji ostatn\u011b zat\u00edm nikdy nebyl). Jako vojensk\u00fd gubern\u00e1tor a inspektor m\u011bl ur\u010dit\u011b mo\u017enost z\u00edskat pom\u011brn\u011b solidn\u00ed p\u0159ehled o z\u00e1sobov\u00e1n\u00ed arm\u00e1dy a o kladech a z\u00e1porech jej\u00ed sou\u010dasn\u00e9 organizace. Stejnokroje \u2013 to byla prvn\u00ed v\u011bc. Druh\u00e1 \u2013 to byla reforma cel\u00e9 arm\u00e1dy. V jednom z\u00a0 prvn\u00edch Ukaz\u016f, datovan\u00e9m 24. \u010dervence 1801, na\u0159\u00eddil proveden\u00ed vojensk\u00e9 reformy. Ustavil k tomu \u00fa\u010delu tak\u00e9 komisi, ve kter\u00e9 zasedly nejv\u011bt\u0161\u00ed vojensk\u00e9 kapacity\u00a0 Ruska \u2013 mezi jin\u00fdmi tak\u00e9 velkokn\u00ed\u017ee Konstantin (ten tam byl pravd\u011bpodobn\u011b za rodinu), gener\u00e1lov\u00e9 p\u011bchoty Kutuzov a Lamb, gener\u00e1lporu\u010d\u00edci Arak\u010dejev, Volkonskij, Dolgorukov a dal\u0161\u00ed.<\/p>\n

Jeden z \u00fakol\u016f pro komisi zn\u011bl: \u201eprohl\u00e9dnout v\u0161e a d\u00e1t n\u00e1vrhy, co zm\u011bnit, co zru\u0161it a co zav\u00e9st.\u201c\u00a0 Jedn\u00edm z prvn\u00edch v\u00fdsledk\u016f pr\u00e1ce t\u00e9to komise byly zm\u011bny v organizaci p\u011bchoty \u2013 ty byly zavedeny do roku 1805 (a sezn\u00e1m\u00edme se s nimi p\u0159i popisu organizace rusk\u00fdch pluk\u016f), ostatn\u00ed z\u00e1v\u011bry byly v arm\u00e1d\u011b zav\u00e1d\u011bny v pr\u016fb\u011bhu let 1805 \u2013 1807. To u\u017e je ale jin\u00e1 kapitola. Ve vojensko-politick\u00e9 oblasti se zm\u011bnilo pouze velmi m\u00e1lo. Rusko op\u011bt vstupuje do dal\u0161\u00ed protinapoleonsk\u00e9 koalice. A pr\u00e1v\u011b tento z\u00e1vazek, spolu s rozhodnut\u00edm st\u00e1t v \u010dele sv\u00e9 v\u00edt\u011bzn\u00e9 arm\u00e1dy, p\u0159ivedl Alexandra na Star\u00e9 vinohrady. Chu\u0165 velet ho na posledn\u00ed chv\u00edli pon\u011bkud opustila, porady v p\u0159edve\u010der bitvy se nez\u00fa\u010dastnil, ale byl odhodl\u00e1n b\u00fdt u toho. Mo\u017en\u00e1 ke \u0161kod\u011b v\u011bci\u2026<\/p>\n

\u2026Jeho ot\u00e1zka: \u201eMichailo Larionovi\u010di, pro\u010d nepostupujete?\u201c ve\u0161la do historie. Je mo\u017eno \u0159\u00edci, \u017ee byla jednou z\u00a0 p\u0159\u00ed\u010din toho, pro\u010d bitva dopadla tak, jak dopadla. Ale to je jen spekulace. Ve\u010der na\u0161el cara major Toll\u2026 ale to u\u017e vlastn\u011b v\u00edme\u2026 . Slavkovskou por\u00e1\u017eku si jako trauma nesl panovn\u00edk po cel\u00fd \u017eivot, v dal\u0161\u00edch letech byla ale jeho arm\u00e1da p\u0159ece jen \u00fasp\u011b\u0161n\u011bj\u0161\u00ed. O tom ale n\u011bkdy pozd\u011bji.<\/p>\n

\u2026a je\u0161t\u011b jeden k\u0159\u00ed\u017e Svat\u00e9ho Ji\u0159\u00ed<\/strong><\/p>\n

13. prosince 1805 byl ud\u011blen k\u0159\u00ed\u017e IV. (nejni\u017e\u0161\u00edho) stupn\u011b \u0158\u00e1du Sv. Ji\u0159\u00ed. Na tom by nebylo nic divn\u00e9ho \u2013 vyznamen\u00e1vat je t\u0159eba i po prohran\u00e9 bitv\u011b. Pozoruhodn\u00e9 je ov\u0161em to, komu byl k\u0159\u00ed\u017e ud\u011blen: pod \u010d\u00edslem 656 \u0159\u00e1dov\u00e9ho seznamu je uvedeno jm\u00e9no Alexandr I. Pavlovi\u010d<\/em> s od\u016fvodn\u011bn\u00edm: \u201eosobn\u011b p\u0159\u00edtomen u arm\u00e1dy vyveden\u00e9 k udr\u017een\u00ed klidu pro celou Evropu, vyrovnal se v boji hrdinstv\u00ed sv\u00fdch vojsk a p\u0159\u00edkladem osobn\u00ed state\u010dnosti povzbuzoval k slavn\u00fdm hrdinsk\u00fdm \u010din\u016fm.\u201c<\/p>\n

I tak m\u016f\u017ee vypadat l\u00e9k na ne\u00fasp\u011bch. Mimochodem, vy\u0161\u0161\u00ed t\u0159\u00eddy \u0159\u00e1du byly panovn\u00edkovi n\u011bkolikr\u00e1t nab\u00eddnuty, ale nikdy je nep\u0159ijal. Ofici\u00e1ln\u011b ze skromnosti \u2013 zl\u00ed jazykov\u00e9 ov\u0161em tvrdili, \u017ee se velkostuha ve zlato\u010dern\u00e9 \u201egeorgijevsk\u00e9\u201c barv\u011b nehodila k panovn\u00edkov\u00fdm zlat\u00fdm kade\u0159\u00edm a b\u011blostn\u00e9 pleti. Lidi toho ale v\u017edycky napov\u00eddaj\u00ed\u2026.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

„Car pravoslavnyj“ (1777 \u2013 1805) v podve\u010der toho osudn\u00e9ho dne na n\u011bj, popravd\u011b \u0159e\u010deno, p\u0159\u00edli\u0161 nevypadal. Umazan\u00fd, pon\u011bkud vyd\u011b\u0161en\u00fd a hlavn\u011b nervov\u011b vy\u010derpan\u00fd \u2013 takov\u00e9ho ho n\u00e1hodou na\u0161el major Toll (a detailn\u011b tento okam\u017eik ve sv\u00fdch pam\u011btech popsal.). Alexandr I., car ve\u0161ker\u00e9 Rusi \u2013 proto\u017ee o tom je tu \u0159e\u010d \u2013 byl t\u00edm t\u0159et\u00edm z c\u00edsa\u0159\u016f, do jejich\u017e osud\u016f se bitva, kter\u00e1 se odehr\u00e1la onoho, pro rusk\u00e9 zbran\u011b ne\u0161\u0165astn\u00e9ho, 2. prosince 1805 na pl\u00e1n\u00edch v okol\u00ed Austerlitzu,v\u00fdrazn\u011b zapsala. Neu\u0161kod\u00ed, mysl\u00edm, pon\u011bkud si opr\u00e1\u0161it d\u011bjepisn\u00e1 data o panovn\u00edkovi kter\u00fd \u2013 p\u0159es neslavn\u00fd za\u010d\u00e1tek \u2013 dovedl sv\u00e1 vojska slavn\u011b a\u017e do Pa\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":14074,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,11],"tags":[5859,5856,5860,5866,5858],"class_list":["post-384","post","type-post","status-publish","format-standard","has-post-thumbnail","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-cisarove","tag-5859","tag-alexandr","tag-car","tag-rusko","tag-slavkov"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=384"}],"version-history":[{"count":3,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":13781,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/384\/revisions\/13781"}],"wp:featuredmedia":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media\/14074"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=384"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=384"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=384"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}