(*18.9.1907, +28.9.1988)<\/P>
Do Francie z rusk\u00e9ho zajet\u00ed zp\u011bt Ty sv\u00e9 mi slovo brat\u0159e dej, P\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no tohoto belgick\u00e9ho hostinsk\u00e9ho z m\u011bste\u010dka Waterloo bylo Robert. „N“ si dal na za\u010d\u00e1tek sv\u00e9ho k\u0159estn\u00edho jm\u00e9na z obdivu k c\u00edsa\u0159i Napoleonovi.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,16],"tags":[],"class_list":["post-424","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/424","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=424"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/424\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1275,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/424\/revisions\/1275"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=424"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=424"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=424"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/fotos\/brassinne_stararise.jpg\")
P\u016fvodn\u00ed jm\u00e9no tohoto belgick\u00e9ho hostinsk\u00e9ho z m\u011bste\u010dka Waterloo bylo Robert. „N“ si dal na za\u010d\u00e1tek sv\u00e9ho k\u0159estn\u00edho jm\u00e9na z obdivu k c\u00edsa\u0159i Napoleonovi. Jeho p\u0159edek \u00fadajn\u011b bojoval v bitv\u011b u Slavkova. \u0158\u00edkal si,\u017ee je posledn\u00edm voj\u00e1kem Napoleonovy arm\u00e1dy,p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edkem Star\u00e9 gardy a tak\u00e9 „Poutn\u00edkem m\u00edru“ (P\u00e9lerin de la Paix<\/EM>).
Pat\u0159il k zakladatel\u016fm mezin\u00e1rodn\u00edho „Spolku p\u0159\u00e1tel boji\u0161t\u011b u Waterloo“, spole\u010dnosti „Posledn\u00ed \u010dtverec“ a „Mezin\u00e1rodn\u00edho napoleonsk\u00e9ho v\u00fdboru p\u0159\u00e1telstv\u00ed k uct\u011bn\u00ed pam\u011btn\u00edch bitevn\u00edch pol\u00ed u Waterloo a Slavkova“.
V jeho restauraci Bivouac de l\u00b4Empereur<\/EM> v Braine-l\u00b4Alleud nedaleko pahorku Saint Jean jedli host\u00e9 na porcel\u00e1nu s v\u00fdjevy z napoleonsk\u00fdch bitev a z c\u00edsa\u0159ova \u017eivota,na st\u011bn\u00e1ch visely c\u00edsa\u0159ovy obrazy a zbran\u011b napoleonsk\u00e9 arm\u00e1dy.
M\u011bl mal\u00e9 muzeum a mal\u00fd biograf,v n\u011bm\u017e prom\u00edtal star\u00fd n\u011bm\u00fd film o bitv\u011b u Waterloo.
Poprv\u00e9 k n\u00e1m p\u0159ijel v listopadu 1966 v uniform\u011b francouzsk\u00e9ho gran\u00e1tn\u00edka,kterou pietn\u011b uchov\u00e1val po p\u0159edkovi, voj\u00e1kovi star\u00e9 c\u00edsa\u0159sk\u00e9 gardy. Uniformu si obl\u00e9kal s hrdost\u00ed a r\u00e1d se v n\u00ed nech\u00e1val fotografovat. M\u011bl i pu\u0161ku s bod\u00e1kem,bra\u0161nu na n\u00e1boje a tornu.Objevil se v Telnici. P\u0159i 161.v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy T\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f byl tak\u00e9 hostem m\u011bsta Slavkova.Jeho n\u00e1v\u0161t\u011bvu zprost\u0159edkovala \u010csl.spole\u010dnost pro mezin\u00e1rodn\u00ed styky v Praze.
V p\u0159edve\u010der 1.prosince zap\u00e1lil p\u0159ed nemnoh\u00fdmi div\u00e1ky symbolickou vatru na \u017dur\u00e1ni a p\u0159ipomenul tak vyp\u00e1len\u00ed Ji\u0159\u00edkovic francouzskou arm\u00e1dou ve\u010der p\u0159ed bitvou. Tak za\u010dala tradice Ji\u0159\u00edkovick\u00fdch oh\u0148\u016f.
Ve \u010dtvrtek 1.prosince byl hostem JZD v K\u0159enovic\u00edch,kde si prohl\u00e9dl hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 objekty a na poli rozhodil p\u0161enici z Belgie. Ve\u010der ulehl v pln\u00e9 zbroji na otep sl\u00e1my neumyt\u00fd a neoholen\u00fd tak, jako kdysi Napoleonovi voj\u00e1ci.Byl st\u0159edem pozornosti k\u0159enovick\u00fdch ob\u010dan\u016f a v\u0161e nat\u00e1\u010dela i brn\u011bnsk\u00e1 televize a rozhlas. Prov\u00e1zeli ho dva tlumo\u010dn\u00edci,proto\u017ee mluvil jen francouzsky.
2.prosince v den v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy bylo v poledn\u00edch hodin\u00e1ch vypu\u0161t\u011bno z n\u00e1dvo\u0159\u00ed slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku 13 b\u00edl\u00fdch holub\u016f jako symbol m\u00edru a p\u0159\u00e1telstv\u00ed. Potom se Norbert Brassinne vydal v doprovodu slavkovsk\u00e9 m\u011bstsk\u00e9 rady na Mohylu m\u00edru. Jeli v ko\u010d\u00e1rech,ta\u017een\u00fdmi ko\u0148mi. P\u0159i
pr\u016fjezdu K\u0159enovicemi byli v\u0161ichni poho\u0161t\u011bni. Na kopci nad K\u0159enovicemi je „Krch\u016fvek“. Zde u pomn\u00edk\u016f uctil pam\u00e1tku padl\u00fdch z bitvy u Slavkova i ob\u011bt\u00ed cholery z let 1836 a 1866.Bylo p\u0159\u00edtomno mnoho lid\u00ed. MNV K\u0159enovice zastupovala \u00fa\u0159ednice Ludmila N\u011bme\u010dkov\u00e1,kter\u00e1 jej doprov\u00e1zela i na Mohylu m\u00edru.
Zde stanul ,dr\u017eel zde \u010destnou str\u00e1\u017e a symbolicky rozhodil prs\u0165 z boji\u0161t\u011b u Waterloo. P\u0159edseda M\u011bNV ve Slavkov\u011b Ladislav Pour a p\u0159edseda MNV v Praci pan Pokorn\u00fd sm\u00edchali p\u016fdu ze Slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b a z boji\u0161t\u011b u Waterloo, kterou Brassinne dovezl ve zvl\u00e1\u0161tn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce.
Z Pr\u00e1ce odeslal telegramy s m\u00edrov\u00fdm poselstv\u00edm p\u0159edstavitel\u016fm Francie,USA a SSSR. Z jeho popudu bylo jedn\u00e1no o nav\u00e1z\u00e1n\u00ed dru\u017eby mezi Slavkovem a Waterloo.
V noci v pln\u00e9 zbroji a s pochodn\u00ed v ruce vzdal poctu padl\u00fdm u hrobky v kapli Mohyly m\u00edru.
Siln\u00fdm hlasem zazp\u00edval Marseillaisu.
Jezdili s n\u00edm dva \u0159idi\u010di. Na prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed vzpom\u00edn\u00e1 kronik\u00e1\u0159 Ji\u0159\u00edkovic pan V\u00e1clav \u0160t\u011bp\u00e1nek: „Pracoval jsem tehdy v JZD. P\u0159i\u0161el za mnou p\u0159edseda MNV Miroslav Maz\u00e1lek. \u017de p\u0159ijel n\u011bjak\u00fd Belgi\u010dan a co pr\u00fd s n\u00edm? \u0158ekl jsem mu vezmi ho do hospody k Vojtovi Dvo\u0159\u00e1\u010dkovi, dokon\u010d\u00edm pr\u00e1ci a p\u0159ijdu. M\u011bli jsme po zab\u00edja\u010dce a tak jsem vzal p\u00e1r \u0161kvark\u016f
a \u0161el jsem do hospody. To bylo moje prvn\u00ed setk\u00e1n\u00ed s Norbertem Brassinnem.“
Jednou zp\u00edval Marseillaisu na Mohyle m\u00edru spole\u010dn\u011b s Janem Florianem ze Star\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e. Zn\u011blo pr\u00fd to velkolep\u011b. A jak za\u010dalo p\u0159\u00e1telstv\u00ed s rodinou Florian\u016f ze Star\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e? Na po\u010d\u00e1tku byla zpr\u00e1va v novin\u00e1ch o Brassinnov\u011b p\u0159\u00edjezdu. N\u00e1sledoval dopis a pozv\u00e1n\u00ed do Star\u00e9 \u0158\u00ed\u0161e. Ale ji\u017e p\u0159edt\u00edm zaslal v\u00fdtvarn\u00edk a grafik Michael Florian, kter\u00fd um\u011bl francouzsky, Brassinnovi jako dar k dvoust\u00e9mu v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed velk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Napoleon\u016fv portr\u00e9t (1969).
Do Florianova domu \u010d\u00edslo 69 p\u0159ijel Brassinne sv\u00fdm b\u00edl\u00fdm Mercedesem poprv\u00e9 v roce 1969 nebo 1970. Dle informac\u00ed Jana Floriana (*25.12.1921) p\u0159ijel Brassinne poprv\u00e9 do \u010ceskoslovenska ve v\u011bku 63 let. U nich b\u00fdval p\u0159ed v\u00fdro\u010d\u00edm slavkovsk\u00e9 bitvy i po n\u011bm. N\u011bkdy se zdr\u017eel i cel\u00fd t\u00fdden. Od roku 1979 jezdil do nov\u00e9ho domu \u010d.209.
V rodin\u011b jsou uchov\u00e1v\u00e1ny fotografie,na kter\u00fdch je Florianova rodina s vz\u00e1cn\u00fdm hostem doma i na Mohyle m\u00edru. Brassinne pos\u00edlal i \u010detn\u00e9 pohlednice. Na jedn\u00e9 z nich je i z\u00e1mek jeho velk\u00e9ho vzoru de Gaulla. Florianovi maj\u00ed i magnetofonoou p\u00e1sku s nahr\u00e1vkou Brassinnova p\u0159ednesu b\u00e1sn\u011b o Waterloo.
Jan Florian zp\u00edval na Mohyle m\u00edru i p\u00edse\u0148 „Dva gran\u00e1tn\u00edci“. Na hudbu Franze Schumanna k n\u00ed slo\u017eil slova Heinrich Heine. \u010cesk\u00fd text je d\u00edlem kdysi slavn\u00e9ho p\u011bvce Pavla Ludikara, kter\u00fd tuto baladu m\u011bl jako par\u00e1dn\u00ed \u010d\u00edslo ve sv\u00e9m um\u011bleck\u00e9m reperto\u00e1ru. Sv\u00e9ho \u010dasu ji p\u0159elo\u017eila i v\u00fdznamn\u00e1 p\u011bvkyn\u011b Ema Destinov\u00e1.
Text zn\u00ed takto:<\/P>
tam dva gran\u00e1tn\u00edci se vrac\u00ed.
Ti dva tak mnoho ji\u017e za\u017eili b\u011bd,
jich posledn\u00ed nad\u011bj se ztr\u00e1c\u00ed,
neb v N\u011bmecku zaslechli truchlivou zv\u011bst
je\u017e srdce jim sev\u0159ela mukou,
\u017ee Francie v\u00edt\u011bzn\u00fd voj zni\u010den jest
a \u017ee c\u00edsa\u0159 je v nep\u0159\u00e1tel rukou.
Tu ob\u011bma polily slzy l\u00edc,
kdy\u017e zl\u00e1 tato zpr\u00e1va jim d\u00e1na.
Z nich jeden d\u00ed:“Co chceme tu v\u00edc,
jak p\u00e1l\u00ed mne star\u00e1 r\u00e1na.“
A druh\u00fd rce:“Jak r\u00e1d i j\u00e1 bych zem\u0159el s tebou spolu,
v\u0161ak doma \u017eenu,d\u00edt\u011b m\u00e1m,je\u017e po mn\u011b tou\u017e\u00ed v bolu.
Co \u017eena mi co d\u00edt\u011b je,
jim nikdy v\u00edc nechci b\u00fdt vr\u00e1cen.
A\u0165 si \u017eebraj\u00ed,hlad kdy\u017e mu\u010d\u00ed je,
N\u00e1\u0161 c\u00edsa\u0159,n\u00e1\u0161 c\u00edsa\u0159 je ztracen!“<\/P>
zde j\u00e1-li zem\u0159\u00edt m\u011bl bych,
\u017ee vezme\u0161 m\u00e9 t\u011blo do Francie zp\u011bt
tam ve vlasti sv\u00e9 sp\u00e1t cht\u011bl bych.
Ty p\u0159ipni pak na srdce m\u00e9
\u010destn\u00fd m\u016fj k\u0159\u00ed\u017e a stu\u017eku
a vtiskni zbran\u011b v ruce m\u00e9
m\u016fj v\u011brn\u00fd me\u010d i pu\u0161ku.
J\u00e1 budu pod zem\u00ed ti\u0161e bd\u00edt
co mrtv\u00e1 hl\u00eddka na str\u00e1\u017ei,
a\u017e po\u010dne pochodem zem\u011b se chv\u00edt,
to vojska se k \u00fatoku sr\u00e1\u017e\u00ed.
To velk\u00fd n\u00e1\u0161 vl\u00e1dce,
p\u0159es m\u016fj jede hrob,
on chv\u00e1t\u00e1 zem na\u0161i chr\u00e1nit.
Tak ozbrojen z hrobu j\u00e1 vstanu t\u00e9\u017e,
Chci c\u00edsa\u0159e a vlast svou br\u00e1nit!<\/P>![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/fotos\/jirikovice.jpg\")
Prvn\u00ed dva roky(1966,1967) zde byl Brassinne s\u00e1m. V roce 1968 na protest proti sov\u011btsk\u00e9 okupaci nep\u0159ijel v\u016fbec. Potom p\u0159ivezl a autobus sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel a dal\u0161\u00ed rok znovu hned ve dvou autobusech p\u0159ijeli p\u0159\u00e1tel\u00e9 vojensk\u00e9 historie z belgick\u00fdch m\u011bst Soignies a Vitrivalu.
„Pou\u0165 ke Slavkovu, na ni\u017e se vyd\u00e1m v uniform\u011b gran\u00e1tn\u00edka star\u00e9 gardy p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti dvoust\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed narozen\u00ed Napoleona je pro mne vrcholem tohoto napoleonsk\u00e9ho roku. Rok
1969 je rovn\u011b\u017e v\u00fdro\u010d\u00edm francouzsk\u00e9 revoluce, kter\u00e1 byla \u00favodem ke zrovnopr\u00e1vn\u011bn\u00ed lidu, je rovn\u011b\u017e 25. v\u00fdro\u010d\u00edm na\u0161eho osvobozen\u00ed a 50.v\u00fdro\u010d\u00edm ud\u011blen\u00ed k\u0159\u00ed\u017ee \u010cestn\u00e9 legie m\u011bstu Lutychu.
J\u00e1, poutn\u00edk m\u00edru, bych cht\u011bl uvid\u011bt tohoto 2. prosince na slavkovsk\u00fdch pl\u00e1n\u00edch slune\u010dn\u00ed paprsky,
kter\u00e9 by p\u0159inesly tomuto zjit\u0159en\u00e9mu sv\u011btu, v n\u011bm\u017e \u017eijeme sv\u011btlo nad\u011bje.“
U n\u00e1s v\u017edy rozhodil hrst obil\u00ed z valonsk\u00fdch pol\u00ed a tot\u00e9\u017e ud\u011blal p\u0159i n\u00e1vratu s obil\u00edm od Slavkova. Odv\u00e1\u017eel si i prs\u0165 z bitevn\u00edho pole. M\u011bl r\u00e1d \u0161kvarky, slivovici a l\u00edbily se mu i na\u0161e \u017eeny.
Vyd\u00e1val upom\u00ednkov\u00e9 pohlednice,na n\u011b\u017e nech\u00e1val tisknout svoje provol\u00e1n\u00ed.
Podporoval v\u00fdrobu p\u0159\u00edle\u017eitostn\u00fdch po\u0161tovn\u00edch raz\u00edtek a cenin s heslem .“Filatelist\u00e9 cel\u00e9ho sv\u011bta spojme se-vytvo\u0159me Evropu-a dos\u00e1hn\u011bme m\u00edru propagac\u00ed po\u0161tovn\u00edch zn\u00e1mek.“
Z iniciativy Stanislava Bajera nav\u0161t\u00edvil v roce 1971 i Sivice a Pozo\u0159ice. V sivick\u00e9 kronice je zaps\u00e1no: „V ned\u011bli 28. listopadu nav\u0161t\u00edvil na\u0161i obec belgick\u00fd ob\u010dan, jinak hoteli\u00e9r Norbert Brassinne, kter\u00fd ji\u017e po n\u011bkolik rok\u016f p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed nav\u0161t\u00edvit pam\u00e1tn\u00e1 m\u00edsta Napoleonova ta\u017een\u00ed. P\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b u n\u00e1s m\u011bl v doprovodu svoji dru\u017eku a synovce.V\u0161ichni byli oble\u010den\u00ed ve stejnokroj\u00edch Napoleonov\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f a markyt\u00e1nky. P\u0159i sv\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch s oblibou \u0159\u00edk\u00e1, \u017ee je posel m\u00edru a bojuje proti v\u00e1lce. Sp\u00ed\u0161 bude pravda ta, \u017ee mu jde o reklamu pro jeho restauraci ve Waterloo.“
Pochytil n\u011bkolik \u010desk\u00fdch slov a mezi nimi byly i „svoboda“ a „pravda“, kter\u00e1 se objevila i v textu provol\u00e1n\u00ed p\u0159i p\u0159\u00edle\u017eitosti n\u00e1v\u0161t\u011bvy slavkovsk\u00e9ho boji\u0161t\u011b v roce 1976.
V roce 1979 napsal: „A tak jako ka\u017ed\u00fdm rokem, ve dnech 1. a 2. prosince se vyd\u00e1v\u00e1m na pou\u0165, bez ohledu na chlad zimy, k Mohyle m\u00edru,postaven\u00e9 roku 1912 d\u00edky iniciativ\u011b kn\u011bze Aloise Slov\u00e1ka a v\u011bnovan\u00e9 voj\u00e1k\u016fm v\u0161ech n\u00e1rodnost\u00ed, kte\u0159\u00ed zde odpo\u010d\u00edvaj\u00ed sv\u00fdm posledn\u00edm sp\u00e1nkem,zahalen\u00ed sl\u00e1vou. Jdu, v\u017edy v uniform\u011b francouzsk\u00e9ho gran\u00e1tn\u00edka, beze zbran\u011b, v b\u00edl\u00fdch rukavic\u00edch, abych dal sv\u016fj p\u0159\u00edsp\u011bvek v\u011bci m\u00edru a varoval sv\u00e9 bratry, lidi p\u0159ed nebezpe\u010d\u00edm, je\u017e hroz\u00ed sv\u011btu.“
V roce 1980 polo\u017eil kv\u011btiny ke hrobu prezidenta Ludv\u00edka Svobody.
Ve sv\u00fdch prohl\u00e1\u0161en\u00edch \u010dasto uv\u00e1d\u011bl v\u011btu: „M\u00fdm hlasem hovo\u0159\u00ed mrtv\u00ed z boji\u0161t\u011b u Waterloo k \u017eiv\u00fdm.“ M\u011bl pr\u00fd na srdci dv\u011b v\u011bci. Trval\u00fd sv\u011btov\u00fd m\u00edr a svobodn\u00e9 Valonsko jako sou\u010d\u00e1st Francie. Obdivoval gener\u00e1la de Gaulla, „to velk\u00e9 srdce, kter\u00e9 tlu\u010de valonsky“.
Svoje prohl\u00e1\u0161en\u00ed kon\u010dil slovy: „p\u0159eji v\u0161e nejlep\u0161\u00ed v roce 1981 v o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed „valonsk\u00e9ho probuzen\u00ed“. Tak\u00e9 kdysi napsal: „Pos\u00edl\u00e1m m\u00e1 p\u0159\u00e1n\u00ed kone\u010dn\u011b i m\u00e9mu Valonsku, tolik tr\u00fdzn\u011bn\u00e9mu, tak zrazen\u00e9mu, av\u0161ak probouzej\u00edc\u00edmu se a bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edmu se k napln\u011bn\u00ed sv\u00e9ho n\u00e1rodn\u00edho osudu. Mysl\u00edm na\u0148 a na jeho lid, p\u0159em\u00e1haj\u00edc\u00ed ustavi\u010dn\u00e1 sou\u017een\u00ed.“ Jindy napsal: „Zachra\u0148te na\u0161e Valonsko,zachra\u0148me na\u0161i rodnou vesnici, kde ve st\u00ednu kosteln\u00ed v\u011b\u017ee odpo\u010d\u00edvaj\u00ed na\u0161i p\u0159edkov\u00e9. A\u0165 \u017eije Valonsko, m\u00edrov\u00e9, tolerantn\u00ed a pohostinn\u00e9. Byl tedy v\u00edce „Poslem m\u00edru“, vlastencem nebo nacionalistou, za kter\u00e9ho jej mnoz\u00ed pokl\u00e1dali?
Naposledy zde byl v roce 1984. To u\u017e jej su\u017eovaly zdravotn\u00ed pot\u00ed\u017ee, kter\u00e9 mu znemo\u017e\u0148ovaly cestov\u00e1n\u00ed. Za necel\u00e9 \u010dty\u0159i roky zem\u0159el.
Tento \u010dl\u00e1nek vzhledem k rozsahu neuv\u00e1d\u00ed mnoh\u00e9 dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavosti o \u017eivot\u011b a \u010dinnosti Norberta
Brassinna a mo\u017en\u00e1 obsahuje n\u011bkter\u00e9 nep\u0159esnosti. Za p\u0159ipom\u00ednky p\u0159edem d\u011bkuji.
Na z\u00e1v\u011br jen p\u00e1r informac\u00ed o p\u0159edc\u00edch Norberta Brassinna, kde vych\u00e1z\u00edm z rodokmenu rodiny. Guillaume-Joseph vy\u017eadoval n\u00e1hradu za utrp\u011bn\u00e9 \u0161kody a vydan\u00e9 z\u00e1soby p\u0159i p\u0159echodu spojeneck\u00fdch vojsk v \u010dervnu roku 1815. Pierre-Joseph, bratr Guillauma (*1762), byl ji\u017e v roce 1789 d\u016fstojn\u00edkem a z\u00fa\u010dastnil se v\u0161ech v\u00e1lek c\u00edsa\u0159stv\u00ed. V bitv\u011b u Waterloo utrp\u011bl zran\u011bn\u00ed, ale nalezl a ponechal si orla, kter\u00fd upadl ze dve\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159ova ko\u010d\u00e1ru. Byl penzionov\u00e1n k 31. 12. 1815.
Guillaum\u016fv bratranec Joseph-Pierre slou\u017eil u 112. \u0159adov\u00e9ho pluku a potom dos\u00e1hl hodnosti kapit\u00e1na v belgick\u00e9 arm\u00e1d\u011b. Jeho potomek Jacques byl gener\u00e1lporu\u010d\u00edkem, pobo\u010dn\u00edkem Leopolda II. a ministra v\u00e1lky.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"