{"id":437,"date":"2003-08-07T00:00:00","date_gmt":"2003-08-07T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/prace-a-mohyla-miru\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:09","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:09","slug":"prace-a-mohyla-miru","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/prace-a-mohyla-miru\/","title":{"rendered":"Prace a Mohyla m\u00edru"},"content":{"rendered":"

   Kostel byl postaven roku 1728 ze zbytk\u016f star\u00e9ho kostela a je zasv\u011bcen „Pov\u00fd\u0161en\u00ed Svat\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee“  Spolupatrony kostela jsou sv. \u0160ebasti\u00e1n a sv. Rochus. 
    Kostel a p\u0159edev\u0161\u00edm jeho v\u011b\u017e, sehr\u00e1ly v bitv\u011b v\u00fdznamnou  \u00falohu. Tehdy dvoupatrov\u00e1 v\u011b\u017e slou\u017eila jako pozorovatelna rusk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm. Po urputn\u00e9m boji ji dobyli francouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci pod velen\u00edm mar\u0161\u00e1la Soulta. Rusk\u00e1 vojska tak ztratila pot\u0159ebnou orientaci v tomto prostoru bitevn\u00edho pole. V\u011b\u017e kostela vyho\u0159ela a kr\u00e1tce po bitv\u011b byla str\u017eena. Po roce 1810 dostala nyn\u011bj\u0161\u00ed podobu jednoduch\u00e9 \u010dty\u0159hrann\u00e9 v\u011b\u017ee. Rovn\u011b\u017e kosteln\u00ed interi\u00e9r,zni\u010den\u00fd v bitv\u011b, byl v pozd\u011bj\u0161\u00edch  letech zcela renovov\u00e1n.
       V bitv\u011b roku 1805 byla vesnice siln\u011b po\u0161kozena. Z\u00e1pis \u0159\u00edk\u00e1: „\u2026.poledn\u00ed slunce spat\u0159ilo vesnici zkrv\u00e1cenou, sp\u00e1lenou, rozst\u0159\u00edlenou, plnou vojska \u017eiv\u00e9ho i mrtv\u00e9ho“. 
       Na za\u010d\u00e1tku devades\u00e1t\u00fdch let 19.stolet\u00ed z\u00edsk\u00e1vala podporu my\u0161lenka P. Aloise Slov\u00e1ka, postavit na kopci nad obc\u00ed Prace pomn\u00edk padl\u00fdm z roku 1805. Bylo t\u0159eba je\u0161t\u011b mnoho pr\u00e1ce, ne\u017e  bylo mo\u017en\u00e9 stavbu v roce 1910 zah\u00e1jit. V\u0161e organizoval v Sokolnic\u00edch zalo\u017een\u00fd Komit\u00e9t pro postaven\u00ed pam\u00e1tn\u00edku. Z iniciativy jeho p\u0159edsedy P.Aloise Slov\u00e1ka byly z\u00edsk\u00e1ny hlavn\u00ed finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky od Rakouska 10 000 K, Francie 11 000 K a Ruska 50 000 K. Komit\u00e9t zakoupil 14 m\u011br pozemk\u016f a vypsal konkurs.
     Do v\u00fdb\u011brov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00ed poslali nab\u00eddky rakousk\u00fd profesor Otto Wagner a profesor Josef Fanta z Prahy. Ten p\u0159edlo\u017eil 23.10.1909 \u0161est n\u00e1vrh\u016f. Byl vybr\u00e1n jeho t\u0159et\u00ed n\u00e1vrh pod n\u00e1zvem Mohyla m\u00edru.
     Pro stavbu byla vybr\u00e1na brn\u011bnsk\u00e1 firma V\u00e1clava Nekvasila. Z\u00e1kladn\u00ed k\u00e1men byl polo\u017een 22.\u010dervna 1910. Stavba byla ukon\u010dena v l\u00e9t\u011b 1912.  M\u00e1 netradi\u010dn\u00ed tvar, je 26 metr\u016f vysok\u00e1 a je zakon\u010den\u00e1 dvouramenn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem. 
     22. listopadu 1912 byla je\u0161t\u011b zad\u00e1na staviteli Ned\u011blovi z Brna stavba silnice z Prace k Mohyle m\u00edru za 19 800 K\u010d.
     <\/P>

Nejnav\u0161t\u011bvovan\u011bj\u0161\u00ed pam\u00e1tkov\u00fd objekt v are\u00e1lu boji\u0161t\u011b nepat\u0159\u00ed dobou sv\u00e9ho vzniku mezi historick\u00e9 pam\u00e1tky z pr\u016fb\u011bhu bitvy. Dnes ale p\u0159edstavuje v\u00fdznamnou stavebn\u00ed pam\u00e1tku, dominuj\u00edc\u00ed cel\u00e9mu ter\u00e9nu tehdej\u0161\u00edho hlavn\u00edho pole. Byla postavena podle projektu ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9ho architekta Josefa Fanty z  Prahy na z\u00e1kladn\u00ed plo\u0161e 18x19m. Pam\u00e1tn\u00edk, postaven\u00fd v secesn\u00edm slohu zpodob\u0148uje 26,5 m vysokou staroslovanskou mohylu, zavr\u0161enou m\u011bd\u011bnou b\u00e1n\u00ed se skoro desetimetrov\u00fdm starok\u0159es\u0165ansk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem Franty An\u00fd\u017ee z Prahy.
     Na n\u00e1ro\u017e\u00edch Mohyly m\u00edru stoj\u00ed \u010dty\u0159i sochy \u0161t\u00edtono\u0161\u016f, d\u00edlo akademick\u00e9ho socha\u0159e \u010ce\u0148ka Vosm\u00edka. Sochy symbolizuj\u00ed bojovn\u00edky t\u0159\u00ed bojuj\u00edc\u00edch arm\u00e1d, \u010dtvrt\u00e1 p\u0159edstavuje cel\u00e9 boji\u0161t\u011b. Vzhledem k z\u00e1va\u017enosti objektu volil socha\u0159 monument\u00e1ln\u00ed klasicizuj\u00edc\u00ed projev navazuj\u00edc\u00ed na antiku. U vchodu do kaple jsou postavy matky a \u017eeny. Po obou stran\u00e1ch vchod\u016f jsou um\u00edst\u011bn\u00e9 eliptick\u00e9 \u017eulov\u00e9 desky s n\u00e1pisy v \u010de\u0161tin\u011b, ru\u0161tin\u011b a n\u011bm\u010din\u011b. Vnit\u0159ek tvo\u0159\u00ed kaple se z\u00e1kladn\u00ed plochou 10×10 metr\u016f s olt\u00e1\u0159em z b\u00edl\u00e9ho kararsk\u00e9ho mramoru a mozaikou Madony byzantsk\u00e9ho typu s adoruj\u00edc\u00edmi and\u011bly. Architekturu  dopl\u0148uj\u00ed ru\u010dn\u011b kovan\u00e9 \u017eelezn\u00e9 ko\u0161e na \u0159eck\u00e9 ohn\u011b.
     Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed kaple je mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 akustika, umo\u017e\u0148uj\u00edc\u00ed sly\u0161itelnost \u0161epotu z diagon\u00e1ln\u00edch roh\u016f. Do hrobky pod kapl\u00ed jsou ukl\u00e1d\u00e1ny poz\u016fstatky padl\u00fdch, st\u00e1le objevovan\u00e9 na pol\u00edch boji\u0161t\u011b. Kaple nebyla vysv\u011bcena, je tedy kapl\u00ed symbolickou. Ve\u0159ejnosti byla odevzd\u00e1na a\u017e v roce 1923.
    P. Alois Slov\u00e1k propagoval nutnost m\u00edrov\u00e9ho sou\u017eit\u00ed d\u00e1vno p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lku a varoval p\u0159ed v\u00e1le\u010dn\u00fdmi hr\u016fzami. Spolu s architektem Josefem Fantou vyj\u00e1d\u0159ili i architekturou stavby panslavistickou my\u0161lenku, v jej\u00ed\u017e realizaci vid\u011bli z\u00e1chranu evropsk\u00e9ho m\u00edru.
     Mohyla m\u00edru je dnes neodmysliteln\u00e1 bez muzejn\u00edho traktu z roku 1925. P\u0159\u00edzemn\u00ed, architektonicky nen\u00e1ro\u010dn\u00e1 budova nejen, \u017ee nenaru\u0161uje monumentalitu mohyly, ale navazuje my\u0161lenkov\u011b na jej\u00ed posl\u00e1n\u00ed. V  expozici d\u00e1v\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm nahl\u00e9dnout do pr\u016fb\u011bhu bitvy, informuje o tehdej\u0161\u00ed vojensk\u00e9 technice vystaven\u00fdmi typy zbran\u00ed, uniforem a nechyb\u011bj\u00ed ani portr\u00e9ty vel\u00edc\u00edch gener\u00e1l\u016f. Muzejn\u00ed expozice je soustavn\u011b dopl\u0148ov\u00e1na n\u00e1hodn\u00fdmi n\u00e1lezy z boji\u0161t\u011b, soudob\u00fdmi rytinami a dal\u0161\u00edmi p\u0159edm\u011bty, kter\u00e9 maj\u00ed p\u0159\u00edmou souvislost s bitvou. Mimo\u0159\u00e1dn\u011b cenn\u00fd expon\u00e1t – rusk\u00e1 gardistick\u00e1 \u010d\u00e1ka v p\u016fvodn\u00ed podob\u011b – obohatil sb\u00edrky v roce 1966 stejn\u011b jako mosazn\u00fd pravoslavn\u00fd relikvi\u00e1\u0159. \u00davodem k prohl\u00eddce v\u00fdstavn\u00edch expon\u00e1t\u016f je posmrtn\u00e1 maska inici\u00e1tora stavby prof. Aloise Slov\u00e1ka a st\u00e1l\u00e1 v\u00fdstava minc\u00ed a medail\u00ed vztahuj\u00edc\u00edch se k dob\u011b slavkovsk\u00e9 bitvy.
    Krvav\u00fd boj o Praci potvrzuje dodnes hromadn\u00fd hrob \u00fadajn\u011b asi osmi set rusk\u00fdch voj\u00e1k\u016f v bl\u00edzkosti m\u00edstn\u00edho rybn\u00edka na v\u00fdchodn\u00edm okraji obce. Je ozna\u010den cementov\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem s n\u00e1pisem „Padl\u00fdm v bitv\u011b 1805“. Dlouho se p\u0159edpokl\u00e1dalo, \u017ee v Praci byli poh\u0159beni jen ru\u0161t\u00ed voj\u00e1ci. V roce 1964 v\u0161ak  m\u00edstn\u00ed ob\u010dan\u00e9 odkryli p\u0159i kop\u00e1n\u00ed z\u00e1klad\u016f spole\u010dn\u00fd hrob \u0161esti padl\u00fdch. P\u0159i podrobn\u00e9m pr\u016fzkumu poz\u016fstatk\u016f a zbytk\u016f oble\u010den\u00ed (knofl\u00edky, p\u0159ezky) se zjistilo, \u017ee zde bylo pochov\u00e1no \u0161est prost\u00fdch francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f ve v\u011bku kolem dvaceti let. I poz\u016fstatky t\u011bchto padl\u00fdch na\u0161ly m\u00edsto sv\u00e9ho posledn\u00edho ulo\u017een\u00ed v kostnici, kter\u00e1 je pod podlahou kaple, kryt\u00e1 ozdobnou sienitovou deskou s n\u00e1pisy Pax – Honor (Pokoj – \u010cest).<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Obec Prace se nach\u00e1z\u00ed 8 km z\u00e1padn\u011b od m\u011bsta Slavkova v dolin\u011b pod stejnojmenn\u00fdm n\u00e1vr\u0161\u00edm, kter\u00e9 je dominantou krajiny a v bitv\u011b sehr\u00e1lo nemalou roli. Dle s\u010d\u00edt\u00e1n\u00ed v roce 1790 m\u011bla obec 50 dom\u016f a 286 obyvatel.

<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,2],"tags":[],"class_list":["post-437","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-historicka-mista"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/437","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=437"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/437\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1288,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/437\/revisions\/1288"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=437"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=437"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=437"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}