{"id":438,"date":"2003-08-07T00:00:00","date_gmt":"2003-08-07T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/slapanice\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:09","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:09","slug":"slapanice","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/slapanice\/","title":{"rendered":"\u0160lapanice"},"content":{"rendered":"

       V roce 1805 pat\u0159ily do \u0161lapanick\u00e9 farnosti  obce Prace, Bed\u0159ichovice, Podol\u00ed, Ji\u0159\u00edkovice, Pon\u011btovice a Kobylnice.
      \u0160lapanice s v\u00edce ne\u017e 900 obyvateli a 140 domy bylo postupn\u011b obsazeny  spojenci a Francouzi. P\u0159ed bitvou byly d\u016fle\u017eitou z\u00e1sobovac\u00ed z\u00e1kladnou pro m\u011bsto Brno p\u0159edev\u0161\u00edm  chlebem a ml\u00e9kem.
     V ned\u011bli dne 17. listopadu ve\u010der sem dorazil na cest\u011b od Poho\u0159elic do Olomouce gener\u00e1l  Kutuzov. Vyhnul se Brnu a usadil se zde se sv\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky. <\/P>

     \u010cesk\u00fd p\u0159eklad n\u011bmeck\u00e9ho z\u00e1pisu  ze \u0161lapanick\u00e9 farn\u00ed kroniky  ( Protocollum domesticum 1780 – 1895), kter\u00e1 byla d\u0159\u00edve ulo\u017een\u00e1 v muzeu ve \u0160lapanic\u00edch, n\u00e1m na str. 153 – 159 p\u0159ibl\u00ed\u017e\u00ed situaci ve \u0160lapanic\u00edch a okol\u00ed, od listopadu  1805 do \u0159\u00edjna  1806: 
     „V roce 1805 rozpoutala se op\u011bt v\u00e1lka mezi Franci\u00ed a Rakouskem, jemu\u017e Rusko poslalo siln\u00e9 pomocn\u00e9 vojsko, kter\u00e9 bylo p\u0159epravov\u00e1no na vozovou p\u0159\u00edp\u0159e\u017e a p\u0159ich\u00e1zelo se \u00fa\u017ee spojit s rakouskou arm\u00e1dou. Rozli\u010dn\u00e9 protivn\u00e9 ud\u00e1losti spojeneck\u00fdch arm\u00e1d u\u010dinily Francouze op\u011btn\u00fdmi v\u00edt\u011bzi a m\u011bly v d\u016fsledku v\u0161echny ony hrozn\u00e9 p\u0159\u00edhody, po nich\u017e se v na\u0161em kraji ud\u00e1ly. Spojen\u00e1 rusko-rakousk\u00e1 arm\u00e1da se st\u00e1hla p\u0159es Rakousko na Moravu, je\u017eto jim \u0161li Francouzi v pat\u00e1ch.
     Dne 19. listopadu p\u0159i\u0161el hlavn\u00ed jejich stan do \u0160lapanic. Vel\u00edc\u00ed kn\u00ed\u017ee Jan Lichtenstein byl ubytov\u00e1n u mne, ale kancel\u00e1\u0159 byla p\u0159elo\u017eena na scholasterii. Vojsko t\u00e1bo\u0159ilo kolem \u0160lapanic na pol\u00edch; bez ohledu na to bylo m\u011bste\u010dko samo zcela napln\u011bno Rusy, kte\u0159\u00ed va\u0159ili na v\u0161ech n\u00e1m\u011bst\u00edch a ve v\u0161ech ulic\u00edch svoji ko\u0159ist tu a tam ukradenou rozlo\u017eeni kolem ohn\u011b. Mn\u011b uloupili 2 pras\u00e1tka, kter\u00e1 jsem pr\u00e1v\u011b cht\u011bl d\u00e1t porazit, a v\u0161echny ku\u0159ata stejn\u011b jako n\u011bjak\u00e9 seno, sl\u00e1mu a d\u0159\u00edv\u00ed.
     \u0158\u00edkalo se na za\u010d\u00e1tku, \u017ee hlavn\u00ed stav spojen\u00e9 rakousko-rusk\u00e9 arm\u00e1dy z\u016fstane ve \u0160lapanic\u00edch n\u011bkolik dn\u016f, ale je\u0161t\u011b v noci byl vyd\u00e1n rozkaz k odchodu, kter\u00fd se uskute\u010dnil ji\u017e p\u0159ed \u00fasvitem a sm\u011b\u0159oval k Vy\u0161kovu. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den p\u0159i\u0161li ji\u017e francouzsk\u00e9 p\u0159edn\u00ed hl\u00eddky, kter\u00fdmi jsem byl obr\u00e1n stejn\u011b siln\u011b, nebo\u0165 v\u011bt\u0161ina u fary dostala pohov a \u017e\u00e1dala v\u00edno, jin\u00ed slezli z kon\u011b a p\u0159i\u0161li do spodn\u00edho pokoje, po\u017eadovali pen\u00edze a pr\u00e1dlo a \u0161patn\u011b se mnou zach\u00e1zeli, nebylo-li \u017e\u00e1dan\u00e9 hned tu. Druhou noc pot\u00e9 vnikli t\u0159i b\u00eddn\u00edci do m\u00e9ho pokoje, nejprve mne prosili o ko\u0161ile, pak \u017e\u00e1dali boty, pak pen\u00edze, dokonce prohledali moje kalhoty a uko\u0159istili je\u0161t\u011b zbylou mi hotovost, kterou jsem vzal k sob\u011b a pova\u017eoval tak za bezpe\u010dnou. N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den pak p\u0159i\u0161li 2 francouz\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci ke mn\u011b, vypsali rekvizice za p\u0159\u00edtomnosti zdej\u0161\u00edho rycht\u00e1\u0159e Matou\u0161e Halamudy pro 17. pluk, kter\u00fd sem m\u011bl dorazit, a to: 7 krav, n\u011bkolik ovc\u00ed, pras\u00e1tek, hus, ku\u0159at, vajec, s\u00e1dla, 500 bochn\u00edk\u016f chleba, 1000 m\u00e1z\u016f v\u00edna, 2 sudy piva, n\u011bkolik v\u011bder p\u00e1lenky, atd. To v\u0161e m\u011blo b\u00fdt pohromad\u011b r\u00e1no, ale d\u00e1t se mohlo jen z\u010d\u00e1sti, zvl\u00e1\u0161t\u011b pokud jde o \u017e\u00e1dan\u00e9 n\u00e1poje. Mezit\u00edm sem nep\u0159i\u0161el \u0159e\u010den\u00fd pluk, n\u00fdbr\u017e byl p\u0159elo\u017een do Podol\u00ed, a tak u\u010din\u011bn\u00e9 rekvizice tam musely b\u00fdt p\u0159epraveny. Ve \u0160lapanic\u00edch z\u016fstalo asi 30 mu\u017e\u016f jako str\u00e1\u017e pro m\u011bste\u010dko, s on\u011bmi dv\u011bma d\u016fstojn\u00edky, jim\u017e jsem nab\u00eddl byt u sebe, abych byl u\u0161et\u0159en ko\u0159ist\u011bn\u00ed a plen\u011bn\u00ed. P\u0159ijali m\u016fj n\u00e1vrh s patrn\u00fdm uspokojen\u00edm, byli den ode dne p\u0159\u00edv\u011btiv\u011bj\u0161\u00edmi a chovali se celou dobu v\u00fdborn\u011b, pon\u011bvad\u017e i ode mne zakou\u0161eli ve\u0161ker\u00e9 zdvo\u0159ilosti a dob\u0159e byli obsluhov\u00e1ni. \u0160koda, \u017ee se museli ode mne vyst\u011bhovat a ustoupit sv\u00e9mu gener\u00e1lovi, kter\u00fd se pozd\u011bji u mne ubytoval, mar\u0161\u00e1lu Soultovi, v sobotu p\u0159ed prvn\u00ed adventn\u00ed ned\u011bl\u00ed, nebo\u0165 s p\u0159\u00edchodem tohoto mar\u0161\u00e1la zmizel i klid, v n\u011bm\u017e jsem dosud \u017eil se sv\u00fdmi d\u016fstojn\u00edky. M\u011bl toti\u017e pobo\u010dn\u00edka, kter\u00fd se nem\u016f\u017ee vyhnout zlob\u011b. Tento chlap, kter\u00fd oznamoval mar\u0161\u00e1la do bytu, poru\u010dil ob\u011bd pro 24 osob, prohledal pak v\u0161echny moje z\u00e1soby ve sp\u00ed\u017ei, spo\u010d\u00edtal v horn\u00ed kuchy\u0148ce je\u0161t\u011b m\u00e9 zbyl\u00e9 kapouny s n\u00e1znakem, aby \u017e\u00e1dn\u00fd z nich nebyl d\u00e1n pry\u010d, prohledal na p\u016fd\u011b moje z\u00e1soby mouky, poru\u010dil p\u00e9ci b\u00edl\u00fd chl\u00e9b a pak \u017e\u00e1dal ode mne v\u0161echny kl\u00ed\u010de. Od sklepa, od s\u00fdpky, spi\u017e\u00edrny, atd. a pak \u0161patn\u011b se mnou nakl\u00e1dal, kdy\u017e jsem nemohl d\u00e1t v\u0161e, co po\u017eadoval. Ten ve\u010der pozbyl jsem v\u00edno, nejen je\u0161t\u011b zbyl\u00e9 v dom\u00e1c\u00edm sklep\u011b, n\u00fdbr\u017e i to, co jsem m\u011bl v ml\u00fdnsk\u00e9m sklep\u011b, tak\u017ee mi nez\u016fstala z 22 v\u011bder, j\u00edm\u017e jsem byl z\u00e1soben p\u0159ed p\u0159\u00edchodem Francouz\u016f, ani kapka nav\u00edc. Ve stejnou dobu bylo z\u010d\u00e1sti vylito, z\u010d\u00e1sti zpusto\u0161eno, v t\u00e9m\u017ee sklep\u011b podolsk\u00e9m, duchovn\u00edmu Janu Wibusovi, 15 v\u011bder a panu mlyn\u00e1\u0159sk\u00e9mu mistrovi 5 v\u011bder v\u00edna.
     P\u0159\u00ed\u0161t\u00ed den, 1. ned\u011bli adventn\u00ed, byla ve \u0160lapanic\u00edch opravdov\u00e1 hr\u016fza zpusto\u0161en\u00ed. V\u0161e bylo napln\u011bno Francouzi, kte\u0159\u00ed strh\u00e1vali st\u0159echy dom\u016f, rozb\u00edjeli tam dve\u0159e a vrata, zde stoly a postele, almary vyn\u00e1\u0161eli z domu, tam rozsek\u00e1vali vozy, pluhy, br\u00e1ny a jinak v\u0161e, co bylo ze d\u0159eva. I seno, sl\u00e1mu a oves nakl\u00e1dali na vozy, zat\u00edmco jin\u00ed plenili a p\u00e1chali b\u016fhv\u00ed jak\u00e9 neplechy a n\u00e1silnosti. V m\u00e9m dvo\u0159e nebylo vid\u011bt ani dve\u0159e ani vrata, krom\u011b p\u0159edn\u00edch vrat u stodoly, z oplocen\u00e9 zahr\u00e1dky v t\u00e9m\u017ee dvo\u0159e st\u00e1lo  jen n\u011bkolik sloupk\u016f a v\u0161echny v n\u00ed vys\u00e1zen\u00e9 stromy byly jimi v\u0161ude mno\u017estv\u00edm p\u0159iv\u00e1zan\u00fdch ko\u0148\u016f tak zni\u010deny, \u017ee jsem je musel d\u00e1t vykopat. Ve velk\u00e9 zahrad\u011b z\u016fstaly sice stromy u\u0161et\u0159eny, le\u010d tam nach\u00e1zej\u00edc\u00ed se letohr\u00e1dek byl \u00fapln\u011b zni\u010den.
     Nato kdy\u017e 2. prosince 1805 prob\u00edhala slavn\u00e1 tak zvan\u00e1 slavkovsk\u00e1 bitva, po n\u00ed\u017e Francouzi op\u011bt potvrdili svoje v\u00edt\u011bzstv\u00ed pro sebe, asi 400 rusk\u00fdch zajatc\u016f bylo zav\u0159eno ve zdej\u0161\u00edm kostele, pak byli ale p\u0159elo\u017eeni jak zran\u011bn\u00ed Rusi, tak Francouzi, na scholasterii a na b\u00fdval\u00fd z\u00e1mek. Brzy potom nastalo p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed a kone\u010dn\u011b tak tou\u017eebn\u011b \u017e\u00e1douc\u00ed m\u00edr. Bez ohledu na to n\u00e1s Francouzi nav\u0161t\u00edvili je\u0161t\u011b jednou a zabavovali hned to, hned ono, ale ji\u017e ne s takovou nehor\u00e1znost\u00ed, a zase \u0161li, kdy\u017e se jim \u0159eklo neboj\u00e1cn\u011b, \u017ee ji\u017e nen\u00ed co d\u00e1vat. 12. leden byl kone\u010dn\u011b \u0161\u0165astn\u00fdm dnem, kdy museli odpochodovat z Brna a z okoln\u00edch krajin.
     Vytrp\u011bl jsem mnoho b\u00eddy a nouze se sv\u00fdm kooper\u00e1torem, panem Josefem Kotulanem, jen\u017e byl u mne n\u011bkolik t\u00fddn\u016f jako novokn\u011bz, a s m\u00fdmi ostatn\u00edmi dom\u00e1c\u00edmi. A\u010dkoliv mi z\u016fstalo moje za\u0159\u00edzen\u00ed, \u0161aty, pr\u00e1dlo – vyjma n\u011bkolika ko\u0161il a ubrousk\u016f, a moje postele, co\u017e jsem uchov\u00e1val z\u010d\u00e1sti v kostele, z\u010d\u00e1sti zakopal na h\u0159bitov\u011b, tak mohu po\u010d\u00edtat svou \u0161kodu, kterou jsem utrp\u011bl za francouzsk\u00e9 invaze, p\u0159ece na 1000 zlat\u00fdch denn\u011b. Jin\u00ed far\u00e1\u0159i, kte\u0159\u00ed uprchli, m\u011bli je\u0161t\u011b v\u011bt\u0161\u00ed \u0161kodu.
     Tak\u00e9 za p\u0159\u00edtomnosti a zvl\u00e1\u0161t\u011b po odchodu Francouz\u016f povstalo mnoho nemoc\u00ed \u0161iroko daleko v on\u011bch m\u00edstech; a j\u00e1 se sv\u00fdm kooper\u00e1torem jsem denn\u011b zaopat\u0159oval 7-9-11 i 13 nervov\u00fdch hore\u010dek a od 1. listopadu 1805 do posledn\u00edho \u0159\u00edjna 1806 zem\u0159elo jen v m\u00e9 farnosti v\u010detn\u011b d\u011bt\u00ed 345 lid\u00ed. B\u016fh chra\u0148 ka\u017edou zemi p\u0159ed v\u00e1lkou a jej\u00edmi neskonale smutn\u00fdmi n\u00e1sledky!“
     Z diplomov\u00e9 pr\u00e1ce Hany Obenausov\u00e9-Richterov\u00e9 „Francouzsk\u00e1 okupace Moravy v roce 1809“ se dov\u00edd\u00e1me, \u017ee  Protocollum domesticum 1780-1895 zalo\u017eil kn\u011bz Rudolf Dapery, p\u016fsob\u00edc\u00ed v letech 1779-97 ve \u0160lapanic\u00edch. Samotn\u00e9 tyto z\u00e1pisy pak sepsal jeho n\u00e1stupce Franti\u0161ek Arno\u0161t Franke 1797-1811. Kronika se nedochovala .
     N\u011bkter\u00e9 stati t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se roku 1805 uve\u0159ejnil m\u00edstn\u00ed kulturn\u00ed a vlastiv\u011bdn\u00fd, dobrovoln\u00fd pracovn\u00edk p. Ot. Hor\u00e1\u010dek ve farn\u00edm \u010dasopise „Ok\u00e9nko“ ro\u010d. VII., \u010d. 11, \u0159\u00edjen 1995 ,str. 5. Dle sd\u011blen\u00ed Josefa Kopeck\u00e9ho z prosince 1995,  jsou zde v\u0161ak dv\u011b kopie origin\u00e1ln\u00edho z\u00e1pisu a to:
– podpis P. Franti\u0161ka Arno\u0161ta Frankeho
– \u010d\u00e1st z\u00e1pisu v prvn\u00ed pam\u00e1tn\u00e9 knize kostela a farnosti \u0161lapanick\u00e9 str. 153-7 (Protocollum domesticum exclesia et parochia Schlapanicesi ab 1780-1895.<\/P>

     P\u0159ed bitvou se ve m\u011bst\u011b ubytovalo na 20 000 francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f a v okol\u00ed z\u00e1mku se rozlo\u017eilo francouzsk\u00e9 d\u011blost\u0159electvo. 
     Byla zde i t\u011b\u017ek\u00e1 jezdeck\u00e1 divize (kyrysn\u00edci) Etienne  Nansoutyho, kter\u00e1 byla sou\u010d\u00e1st\u00ed jezdeck\u00e9 z\u00e1lohy  mar\u0161\u00e1la Joachima Murata.
     Mar\u0161\u00e1l Soult se sv\u00fdm \u0161t\u00e1bem se ubytoval v nyn\u011bj\u0161\u00ed budov\u011b m\u011bstsk\u00e9ho muzea, jak dodnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1 pam\u011btn\u00ed bronzov\u00e1 deska.
     Z\u00e1mek \u010d. 40,  postaven\u00fd r. 1750 v barokn\u00edm slohu, m\u00e1 dnes jinou  fas\u00e1du, zmizel bohat\u00fd vstupn\u00ed port\u00e1l, okna se \u0161tukovan\u00fdmi  frontony, reprezentativn\u00ed s\u00e1l v 1. poschod\u00ed.  Stavebn\u00edkem z\u00e1mku byl baron a pozd\u011bj\u0161\u00ed hrab\u011b  Kry\u0161tof Blumegen, zemsk\u00fd moravsk\u00fd hejtman. Ve \u0160lapanic\u00edch byl dr\u017eitelem schwaldbefeldsk\u00e9ho dvora. Byl bratrem kancl\u00e9\u0159e a nejvy\u0161\u0161\u00edho komo\u0159\u00edho (od r. 1753) Jind\u0159icha Blumegena a oba brat\u0159i byli Josefem II. propu\u0161t\u011bni ze st\u00e1tn\u00edch slu\u017eeb v roce 1784.
     Z\u00e1mek byl zabr\u00e1n 19. Listopadu 1805 nejprve rakousko-rusk\u00fdm jezdectvem 5. sm\u00ed\u0161en\u00e9 kolony, kter\u00e9 velel Jan Josef, kn\u00ed\u017ee z Liechtensteina (1760-1836), c\u00edsa\u0159sk\u00fd podmar\u0161\u00e1lek, jeho\u017e kancel\u00e1\u0159 byla ve scholasterii (\u010d. 103 a\u017e 104).
     V\u00fdznamnou roli sehr\u00e1li i budova scholasterie. Postavena byla v r. 1784 a obnovena 1790 po ohni, p\u0159i kter\u00e9m sho\u0159elo 83 dom\u016f  i se \u0161kolou, z\u010d\u00e1sti si zachovala p\u016fvodn\u00ed vzhled.  Byla v n\u00ed kdysi spr\u00e1va tzv. horn\u00edho dvora, fara a slou\u017eila dal\u0161\u00edm \u00fa\u010del\u016fm. Budova je v j\u00e1dru renesan\u010dn\u00ed a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 se ji\u017e po r. 1534. Je v n\u00ed zachov\u00e1n m\u00e1zhaus klenut\u00e9 m\u00edstnosti a v p\u0159\u00edzem\u00ed. Jej\u00edm stavebn\u00edkem byla olomouck\u00e1 kapitula. Po 19. Listopadu  1805 zde s\u00eddlil poln\u00ed mar\u0161\u00e1lek Jan Josef kn\u00ed\u017ee z Liechtensteina. V pr\u016fb\u011bhu bitvy i kr\u00e1tce po n\u00ed byla scholasterie obsazena Francouzi pravd\u011bpodobn\u011b jako spr\u00e1vn\u00ed st\u0159edisko.
     Siln\u00e1 z\u00e1loha star\u00e9 vy\u0161kolen\u00e9 gardy a gran\u00e1tn\u00edk\u016f Oudinotov\u00fdch se 40 d\u011bly zaujala sv\u00e9 m\u00edsto na n\u00e1vr\u0161\u00ed severoz\u00e1padn\u011b od \u0160lapanic.
     Francouzsk\u00fd t\u00e1bor byl v m\u00edst\u011b nyn\u011bj\u0161\u00edho h\u0159bitova, z\u0159\u00edzen\u00e9ho v r. 1832.
     Ve \u0160lapanic\u00edch z\u016fstalo po bitv\u011b v kostele kr\u00e1tce uv\u011bzn\u011bno 400 zajat\u00fdch Rus\u016f. O\u0161et\u0159ovna byla v sakristii. Ran\u011bn\u00ed Francouzi i Rusov\u00e9 byli ulo\u017eeni ve scholasterii a v z\u00e1mku.
Ve m\u011bst\u011b byla poln\u00ed nemocnice spolu s chirurgickou ambulanc\u00ed.. Pro tuto byl t\u011bsn\u011b p\u0159ed  bitvou vybr\u00e1n, \u0161\u00e9fem napoleonsk\u00e9 zdravotnick\u00e9 slu\u017eby baronem Percy Larreyem, z\u00e1mek a to v\u010detn\u011b opera\u010dn\u00edho s\u00e1lu. Jej\u00ed vybaven\u00ed bylo nevaln\u00e9, chyb\u011bly desinfek\u010dn\u00ed prost\u0159edky, obvazov\u00fd materi\u00e1l a nebyla dodr\u017eov\u00e1na z\u00e1kladn\u00ed hygiena. Proto se tak\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159ila epidemie hork\u00e9 nemoci.
     Prvn\u00ed ran\u011bn\u00e9 sv\u00e1\u017eeli ji\u017e 2. prosince  a n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed den zde bylo ji\u017e 190 t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fdch. Byl zde o\u0161et\u0159en i 41let\u00fd francouzsk\u00fd  gener\u00e1l  Roger Jean Valhubert, velitel 3. p\u011b\u0161\u00ed brig\u00e1dy 2. divize. V\u00fdbuch muni\u010dn\u00edho vozu na olomouck\u00e9 silnici v bl\u00edzkosti Santonu mu utrhl nohu. A\u010dkoliv si gener\u00e1l s\u00e1m pah\u00fdl st\u00e1hnul \u0159emenem a posypal st\u0159eln\u00fdm prachem, kter\u00fd zap\u00e1lil, nezabr\u00e1nil sn\u011bti. Po p\u0159evazu v z\u00e1mku byl odvezen do Brna a l\u00e9\u010den v pal\u00e1ci \u010cejk\u016f z  Olbramovic (pozd\u011bji Dubsk\u00fdch), kde zem\u0159el 8. Prosince 1805.
     Dal\u0161\u00ed o\u0161et\u0159ovan\u00fd a rovn\u011b\u017e t\u011b\u017ece ran\u011bn\u00fd byl brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Paul Charles Francis Adrien Henri Dieudenn\u00e9 Thibeault (1769-1846), p\u0159evezen\u00fd ji\u017e jako um\u00edraj\u00edc\u00ed do Brna, kde se z\u00e1zra\u010dn\u011b vyl\u00e9\u010dil a do\u017eadoval se v rekonvalescenci v\u00edna a \u017eensk\u00e9 obsluhy.
     Podle soudob\u00fdch sv\u011bdectv\u00ed byla cesta k z\u00e1mku nas\u00e1kl\u00e1 krv\u00ed a krvav\u00e1 stopa se t\u00e1hla po silnici od prateck\u00e9ho kopce.
     Star\u00fd z\u00e1pis \u0159\u00edk\u00e1:“Cesta z boji\u0161t\u011b ke \u0160lapanic\u00edm byla zborcen\u00e1 krv\u00ed ran\u011bn\u00fdch.B\u00edda nastala velik\u00e1, \u017ee d\u011bti i z nejv\u011bt\u0161\u00edch statk\u016f chodily k Praci, aby tam hledaly d\u011blov\u00e9 koule a v Brn\u011b je prod\u00e1valy“.     
Od prosince 1805 zem\u0159elo v\u00e1le\u010dn\u00fdmi \u00fatrapami a infekcem\u00ed 345 tj.pln\u00e1 t\u0159etina obyvatel m\u011bsta.
Zp\u016fsob prov\u00e1d\u011bn\u00ed chirurgick\u00fdch z\u00e1sah\u016f tehdej\u0161\u00edmi n\u00e1stroji  vojensk\u00fdch fel\u010dar\u016f, nav\u00edc bez nark\u00f3zy a dezinfekce, jen zv\u00fd\u0161il po\u010det ob\u011bt\u00ed bitvy. P\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 se, \u017ee tyto ztr\u00e1ty na lidsk\u00fdch \u017eivotech Francouzi ani neuvedli. <\/P>

     V dob\u011b bitvy u Slavkova, tedy v roce 1805, existoval ve \u0160lapanic\u00edch tzv. Doln\u00ed dv\u016fr, b\u00fdval\u00fd lenn\u00ed statek biskupsk\u00fd, jeho\u017e majitelem byl tehdy hrab\u011b A. P. Braida. Statek nebyl velk\u00fd. N\u00e1le\u017eelo k n\u011bmu mimo jin\u00e9 35 dom\u016f ve \u0160lapanic\u00edch a  11 v Ji\u0159\u00edkovic\u00edch. V roce 1885 koupil toto panstv\u00ed\u010dko asi se 105 ha p\u016fdy sokolnick\u00fd hrab\u011b Mitrovsk\u00fd. To zp\u016fsobilo, \u017ee listinn\u00fd materi\u00e1l putoval  z Doln\u00edho dvora do archivu Mitrovsk\u00fdch do Sokolnic. Tam byl uspo\u0159\u00e1d\u00e1n archiv\u00e1\u0159i Brandlem a Koboz\u00e1nem. P\u0159i t\u00e9 p\u0159\u00edle\u017eitosti byl objeven zaj\u00edmav\u00fd svazek listin ze \u0161lapanick\u00e9ho Doln\u00edho dvora. Listiny obsahovaly informace z v\u00e1le\u010dn\u00e9 kampan\u011b roku 1805, ov\u0161em v p\u0159\u00edm\u00e9 n\u00e1vaznosti na panstv\u00ed Doln\u00ed dv\u016fr.
     Pozd\u011bji, bylo to bu\u010f t\u011bsn\u011b p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou nebo hned po n\u00ed, po\u0159\u00eddil n\u011bkdej\u0161\u00ed bla\u017eovick\u00fd kronik\u00e1\u0159 a v\u00fdznamn\u00fd vlastiv\u011bdn\u00fd pracovn\u00edk Pavel \u0160t\u011bp\u00e1nek, v t\u00e9 dob\u011b \u00fa\u0159edn\u00edk na velkostatku v Sokolnic\u00edch, z tohoto svazku listin v\u00fdpisy, kter\u00e9 vypr\u00e1v\u011bj\u00ed o v\u00e1le\u010dn\u00fdch ud\u00e1lostech p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v \u010d\u00edslech. Tyto listiny jsou toti\u017e svou podstatou hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 v\u00fdkazy. Tak nap\u0159. se z nich dov\u00edme, \u017ee v d\u016fsledku nevl\u00eddn\u00e9ho \u0159\u00edjnov\u00e9ho po\u010das\u00ed v roce 1805 onemocn\u011blo mnoho vojensk\u00fdch kon\u00ed, kte\u0159\u00ed museli b\u00fdt ust\u00e1jeni – 200 ve \u0160lapanic\u00edch, 200 v L\u00ed\u0161ni a 80 ve Slatin\u011b. Byli l\u00e9\u010deni pansk\u00fdm zv\u011brol\u00e9ka\u0159em Wienerem a veden\u00edm cel\u00e9 akce byl pov\u011b\u0159en vrchn\u00ed velkostatku, jemu\u017e byla za t\u00edm \u00fa\u010delem pod\u0159\u00edzena panstv\u00ed Bla\u017eovice, Pozo\u0159ice a Podol\u00ed.
     Po bitv\u011b se francouzsk\u00e1 arm\u00e1da rozlo\u017eila po cel\u00e9m kraji a \u017eivila se po tehdej\u0161\u00edm zp\u016fsobu rekvizicemi. Rekvizice byly prov\u00e1d\u011bny bezohledn\u011b a je dosti zn\u00e1m\u00fd z\u00e1pis z farn\u00ed kroniky v Ku\u010derov\u011b u Vy\u0161kova, kde je pops\u00e1na rekvizice „sonitu tympani“, tedy za zvuku vojensk\u00fdch bubn\u016f, jejich\u017e rachot m\u011bl na\u0161e prad\u011bdy odradit od mo\u017en\u00e9ho odporu. Pro zaj\u00edmavost uv\u00e1d\u00edm n\u011bkolik \u010d\u00edseln\u00fdch \u00fadaj\u016f z listin Doln\u00edho dvora: Ve \u0160lapanic\u00edch a Ji\u0159\u00edkovic\u00edch bylo zrekv\u00edrov\u00e1no:<\/P>

______ve \u0160lapanic\u00edch    v Ji\u0159\u00edkovic\u00edch______  
kon\u00ed           ze 16     7              z    11  11
krav           ze 36   24              ze 13  13
prasat       ze 60  57              ze 20  20 <\/P>

     Ne\u0161t\u011bst\u00ed a utrpen\u00ed na\u0161ich prad\u011bd\u016f se samoz\u0159ejm\u011b  ned\u00e1 vyj\u00e1d\u0159it pouh\u00fdmi \u010d\u00edsly. Uv\u00e1d\u011bn\u00e9 \u010d\u00edseln\u00e9 hodnoty  v\u0161ak p\u0159ece jen n\u00e1zorn\u011b, dokumentuj\u00ed to, co s sebou v\u00e1le\u010dn\u00e9 st\u0159etnut\u00ed v roce 1805 p\u0159ineslo.
     Zmi\u0148ovat se o ztr\u00e1t\u00e1ch na \u017eivotech mezi civiln\u00edm obyvatelstvem je obt\u00ed\u017en\u00e9 bez d\u016fkladn\u00e9ho prozkoum\u00e1n\u00ed a prostudov\u00e1n\u00ed  dostupn\u00fdch doklad\u016f. Zd\u00e1 se v\u0161ak, \u017ee se vyskytly zcela ojedin\u011ble. Za pov\u0161imnut\u00ed stoj\u00ed z\u00e1pis v ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m svazku listin z Doln\u00edho dvora. P\u0159i \u00fahrad\u011b \u0161kod, v\u00e1lkou zp\u016fsoben\u00fdch, obdr\u017eela v\u011bt\u0161\u00ed podporu jist\u00e1 Kate\u0159ina Pokorn\u00e1 ze \u0160lapanic. Jej\u00ed  mu\u017e byl zast\u0159elen  ve vlastn\u00edm dom\u011b a ona tu z\u016fstala sama se dv\u011bma  zcela mal\u00fdmi  d\u011btmi, z nich\u017e jedno bylo je\u0161t\u011b kojenec. D\u00e1le byla od\u0161kodn\u011bna vdova Topolsk\u00e1, jej\u00ed\u017e man\u017eel zem\u0159el na n\u00e1sledky \u0161patn\u00e9ho zach\u00e1zen\u00ed (durch erlittene Misshandlung).
     Pa\u0161ijov\u00e9 pam\u00e1tn\u00ed\u010dky, lidov\u011b zvan\u00e1 Bo\u017e\u00ed muka, byly orienta\u010dn\u00edmi body. Napoleon neznal jejich v\u00fdznam a byl p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee je budovalo d\u011blost\u0159electvo jako ter\u00e9nn\u00ed k\u00f3ty.
      V Ji\u0159\u00edkovick\u00e9 ulici p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed Bo\u017e\u00ed muka, vestav\u011bn\u00e1 do fas\u00e1dy domu \u010d.6 tzv. krch\u016fvek francouzsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f. \u010c\u00e1st padl\u00fdch a tak\u00e9 zem\u0159el\u00ed ze z\u00e1meck\u00e9 nemocnice odpo\u010d\u00edvaj\u00ed na m\u00edstn\u00edm h\u0159bitov\u011b. \u0160lapani\u010dt\u00ed ob\u010dan\u00e9 zde postavili v roce 1965 nad jejich hroby pomn\u00ed\u010dek. Je ozna\u010den p\u00edsmenem „N“ a byl p\u0159\u00edsp\u011bvkem \u0161lapanick\u00fdch ke 160.v\u00fdro\u010d\u00ed slavn\u00e9 bitvy. Ka\u017edoro\u010dn\u011b se zde v p\u00e1tek ve\u010der , p\u0159i v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy , odehr\u00e1v\u00e1 kr\u00e1tk\u00fd pietn\u00ed akt.
      Nedolo\u017een\u00e1 historka vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee podle  mapy, z\u00edskan\u00e9 pro francouzsk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e Napoleona \u0161pionem Schulmeistrem ve V\u00eddni vybral Napoleon \u0160lapanice pro svou vojenskou nemocnici. Tehdej\u0161\u00ed n\u011bmeck\u00fd v\u00fdraz pro \u0160lapanice – Lapanz – mu toti\u017e p\u0159ipom\u00ednal francouzsk\u00e9 „le pansement „(obvaz) a  panser (obvazovat).<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

M\u011bste\u010dko v \u00fadol\u00ed \u0158\u00ed\u010dky, asi 8 km jihov\u00fdchodn\u011b od Brna pat\u0159\u00ed k nejstar\u0161\u00edm osad\u00e1m a je p\u0159ipom\u00edn\u00e1no ji\u017e v r. 1235 v souvislosti se zdej\u0161\u00edm kn\u011bzem a kostelem Nanebevzet\u00ed P. Marie.

<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,2],"tags":[],"class_list":["post-438","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-historicka-mista"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/438","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=438"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/438\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1289,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/438\/revisions\/1289"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=438"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=438"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=438"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}