{"id":462,"date":"2003-08-23T18:48:42","date_gmt":"2003-08-23T18:48:42","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/projev-frantiska-holecka-na-napoleonskych-dnech-ve-slavkove-u-brna-16-6-2003-ve-2140-2200-hod\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:08","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:08","slug":"projev-frantiska-holecka-na-napoleonskych-dnech-ve-slavkove-u-brna-16-6-2003-ve-2140-2200-hod","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/projev-frantiska-holecka-na-napoleonskych-dnech-ve-slavkove-u-brna-16-6-2003-ve-2140-2200-hod\/","title":{"rendered":"Projev Franti\u0161ka Hole\u010dka na Napoleonsk\u00fdch dnech ve Slavkov\u011b u brna 16.6.2003 ve 21,40 &#8211; 22,00 hod"},"content":{"rendered":"<p><P>V\u010dera, na slavnost Nanebevzet\u00ed Panny Marie, jsme si p\u0159ipomenuli 234. v\u00fdro\u010d\u00ed Napoleona Buonaparta, c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f. K\u00fdm pro n\u00e1s dnes je? Vojev\u016fdcem s fenomen\u00e1ln\u00ed pam\u011bt\u00ed, mimo\u0159\u00e1dnou pracovitost\u00ed ochotnou vzd\u00e1t se dostate\u010dn\u00e9ho sp\u00e1nku a osobn\u00edm nasazen\u00edm, kter\u00e9 v\u0161ude kolem n\u011bj vyvol\u00e1valo posv\u00e1tnou hr\u016fzu, mu\u017eem geni\u00e1ln\u00ed improvizace na bitevn\u00edm poli, se smyslem pro \u00fader v pravou chv\u00edli, kter\u00fd v \u0159ad\u00e1ch nep\u0159\u00edtele v kritick\u00fdch chv\u00edl\u00edch \u0161\u00ed\u0159il n\u00e1hlou paniku, s jedine\u010dnou schopnost\u00ed inspirovat sv\u00e1 vojska k heroick\u00fdm \u010din\u016fm? Na prvn\u00ed pohled se zd\u00e1, \u017ee je tomu tak. Za sv\u00e9ho \u017eivota osobn\u011b svedl 84 bitev: v 77 z nich zv\u00edt\u011bzil, ve t\u0159ech p\u0159\u00edpadech nedo\u0161lo k rozhodnut\u00ed a ve 4 p\u0159\u00edpadech byl pora\u017een, <STRONG>byl tedy \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd v 93,45% bitev<\/STRONG>, na rozd\u00edl od sv\u00fdch mar\u0161\u00e1l\u016f, v jejich\u017e p\u0159\u00edpad\u011b to platilo jen v 51,38% st\u0159etnut\u00ed. Obdob\u00ed Sta dn\u00ed (od 20. b\u0159ezna do 22. \u010dervna 1815) v\u0161ak t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161e smetlo do propadli\u0161t\u011b d\u011bjin. Napoleonovy nov\u00e9 z\u00e1m\u011bry jako ob\u010dansk\u00e9ho vl\u00e1dce s reformn\u00edm posl\u00e1n\u00edm, jen\u017e mezi sv\u00fdmi gesty <STRONG>znovu vyhl\u00e1sil rovnost p\u0159ed z\u00e1konem<\/STRONG> a nyn\u00ed tak\u00e9 svobodu tisku, nebyly nikdy opravdu vyzkou\u0161eny. Por\u00e1\u017eka u Waterloo nevyvolala ve Francii \u017e\u00e1dn\u00fd \u0161irok\u00fd odpor, sp\u00ed\u0161e n\u00e1ladu <STRONG>unaven\u00e9 rezignace<\/STRONG>, jeliko\u017e lidov\u00e9 masy uv\u00edtaly n\u00e1vrat Bourbon\u016f. Explozivn\u00ed nad\u0161en\u00ed <STRONG>\u201evlasti v nebezpe\u010d\u00ed\u201c<\/STRONG> z roku 92 se neopakovalo. Federace, kter\u00e9 b\u011bhem Sta dn\u00ed povstaly na obranu c\u00edsa\u0159stv\u00ed v n\u011bkolika m\u00e1lo francouzsk\u00fdch m\u011bstech, v\u010detn\u011b Pa\u0159\u00ed\u017ee, nelze pova\u017eovat za typick\u00e9 pro lidov\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed, by\u0165 pr\u00e1v\u011b to, \u017ee se vytvo\u0159ily, p\u0159e\u017e\u00edvalo v napoleonsk\u00e9 legend\u011b a zachov\u00e1valo hrdinsk\u00fd kult a m\u00fdtus lidov\u00e9ho bonapartismu. Mezi jeho p\u0159\u00edvr\u017eenci pozd\u011bji platilo, \u017ee \u010d\u00edm jim byl \u010dasov\u011b vzd\u00e1len\u011bj\u0161\u00ed, t\u00edm byl bli\u017e\u0161\u00ed jejich srdci. <STRONG>\u017d\u00e1dn\u00e1 z Napoleonov\u00fdch \u00fastavn\u00edch a politick\u00fdch inovac\u00ed z t\u011bchto dn\u00ed nep\u0159e\u017eila jeho p\u00e1d.<\/STRONG> Ve\u0161ker\u00e1 spole\u010densk\u00e1 uzn\u00e1n\u00ed z p\u0159edchoz\u00edch let jako senatori\u00e1ty, tituly c\u00edsa\u0159sk\u00e9 \u0161lechty \u010di pozemkov\u00e9 dary, zmizela u\u017e po jeho prvn\u00ed abdikaci nebo dokonce u\u017e p\u0159ed n\u00ed. Napoleonova vojensk\u00e1 iniciativa a diplomatick\u00e9 d\u016fsledky Sta dn\u00ed skon\u010dily celkovou katastrofou. Bourboni dostali zp\u011bt podstatn\u011b okle\u0161t\u011bnou, ale st\u00e1le v\u00fdznamnou verzi revoluc\u00ed tak veleben\u00fdch p\u0159\u00edrodn\u00edch hranic zem\u011b. <STRONG>Nadto z\u00edskala Francie od Brit\u00e1nie v\u0161echny sv\u00e9 z\u00e1mo\u0159sk\u00e9 kolonie<\/STRONG> s v\u00fdjimkou sv. Lucie, Tobaga a Mauritia. V Evrop\u011b zd\u011bdil Ludv\u00edk XVIII. Podstatn\u011b men\u0161\u00ed \u00fazem\u00ed ne\u017e Napoleon v listopadu 1799, <STRONG>v zahrani\u010d\u00ed v\u0161ak tento kr\u00e1l znovu z\u00edskal mnohem v\u00edc, ne\u017e co kdy bylo pod veden\u00edm nebo spr\u00e1vou c\u00edsa\u0159e.<\/STRONG> Druh\u00fd pa\u0159\u00ed\u017esk\u00fd m\u00edr z 20. listopadu 1815 byl p\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed. Francie byla zatla\u010dena do hranic z roku 1789, a\u010dkoli si mohla ponechat pape\u017esk\u00fd Avignon a hrabstv\u00ed Venaissin, stejn\u011b jako Mulhousy v horn\u00edm Alsasku a t\u00e9m\u011b\u0159 cel\u00e9 Alsasko-Lotrinsko. <STRONG>V\u011bt\u0161\u00ed \u010d\u00e1st anex\u00ed revolu\u010dn\u00ed republiky j\u00ed tak byla od\u0148ata a \u017e\u00e1dn\u00e9 Napoleonovy anexe po brumairu 1799 tuto smlouvu nep\u0159e\u017eily. Z \u010dist\u011b \u00fazemn\u00edho hlediska p\u0159edstavoval obrys Francie t\u011bsn\u011b po V\u00edde\u0148sk\u00e9m kongresu tot\u00e1ln\u00ed vymaz\u00e1n\u00ed v\u0161eho, \u010deho Napoleon v\u00fdboji dos\u00e1hl.<\/STRONG>V\u0161echno, co fyzicky z\u016fstalo z jeho slavn\u00fdch hrdinsk\u00fdch \u010din\u016f na bitevn\u00edch pol\u00edch, byly monument\u00e1ln\u00ed budovy, heroick\u00e9 sochy, oslavn\u00e9 obrazy a dal\u0161\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 symboly za\u0161l\u00e9 sl\u00e1vy. <STRONG>Jen proto tedy bojovalo a um\u00edralo 900.000 Francouz\u016f, ob\u011bt\u00ed pozemn\u00edch v\u00e1lek c\u00edsa\u0159stv\u00ed? \u010ci snad pro potupn\u00e9 ulo\u017een\u00ed od\u0161kodn\u011bn\u00ed ve v\u00fd\u0161i 700 milion\u016f frank\u016f, splatn\u00fdch b\u011bhem pouh\u00fdch p\u011bti let, kter\u00e9 ulo\u017eila druh\u00e1 pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e1 smlouva? <\/STRONG>Co zanechal Napoleon Francii jako sv\u00e9 skute\u010dn\u00e9 d\u011bdictv\u00ed nebyl vojensk\u00fd velitel, ani c\u00edsa\u0159sk\u00fd dobyvatel. Co p\u0159e\u017eilo jeho p\u00e1d a m\u011blo trvalej\u0161\u00ed v\u00fdznam, spo\u010d\u00edvalo t\u00e9m\u011b\u0159 v\u00fdlu\u010dn\u011b ve sf\u00e9\u0159e jeho civiln\u00ed vl\u00e1dy! Mnoh\u00e9 z tohoto institucion\u00e1ln\u00edho d\u011bdictv\u00ed m\u011blo sv\u016fj p\u016fvod nikoli za rozkv\u011btu c\u00edsa\u0159stv\u00ed, ale v p\u0159edchoz\u00edch letech, zvl\u00e1\u0161t\u011b za Konzul\u00e1tu: Francouzsk\u00e1 banka (6.1. 1800), prefektury (17.2. 1800), konkord\u00e1t s katolickou c\u00edrkv\u00ed (16.7. 1801, zve\u0159ejn\u011bn 1.5. 1802), \u010cestn\u00e1 legie (19.5. 1802), standard m\u011bny, zalo\u017een\u00e9 na zlat\u011b i st\u0159\u00edb\u0159e, tzv. franc de germinal (28.3. 1803) a ze v\u0161eho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed Ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk (21.3. 1804). N\u011bkolik pozd\u011bj\u0161\u00edch opat\u0159en\u00ed jako Procedur\u00e1ln\u00ed ob\u010dansk\u00fd z\u00e1kon\u00edk (1806), Obchodn\u00ed z\u00e1kon\u00edk (1807), Trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk a Trestn\u00ed \u0159\u00e1d (1808) i Trestn\u00ed z\u00e1kon\u00edk z roku 1810, stejn\u011b jako \u017eivnostensk\u00e9 soudy (1806), hr\u00e1lo svou roli v institucion\u00e1ln\u00edm \u017eivot\u011b Francie v pozm\u011bn\u011bn\u00e9 podob\u011b po cel\u00e9 devaten\u00e1ct\u00e9 stolet\u00ed. Mnoz\u00ed si kladli ot\u00e1zku zda byl nov\u00fdm Caesarem \u010di Karlem Velik\u00fdm, jak by si byl r\u00e1d s\u00e1m p\u0159edstavoval. Sp\u00ed\u0161e byl nov\u00fdm Justini\u00e1nem. \u00dasp\u011bchy tohoto z\u00e1konod\u00e1rce spo\u010d\u00edvaj\u00ed v konsolidaci d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edch revolu\u010dn\u00edch reforem ve stejn\u00e9 m\u00ed\u0159e jako v inovac\u00edch. Ze v\u0161eho nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00ed bylo jeho \u00fapln\u00e9 a kone\u010dn\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed opat\u0159en\u00ed na prodej konfiskovan\u00e9 p\u016fdy, kter\u00e9 zav\u00e1zalo c\u00edrkev a emigranty, aby p\u0159ijali ztr\u00e1tu majetku, od\u0148at\u00e9ho jim v 90. letech 18. stolet\u00ed. Stal se c\u00edsa\u0159em t\u0159et\u00edho stavu, jeho\u017e hmotn\u00e9 zisky z revoluce \u00fazkostliv\u011b chr\u00e1nil a umo\u017enil i statis\u00edc\u016fm roln\u00edk\u016f, aby byli podle Ob\u010dansk\u00e9ho z\u00e1kon\u00edku stejn\u00fdm zp\u016fsobem zabezpe\u010deni ve sv\u00e9m nov\u00e9m vlastnictv\u00ed. M\u016f\u017eeme ho pova\u017eovat za jednoho z otc\u016f modern\u00edho st\u00e1tu? Dala-li podstata jeho vl\u00e1dy n\u011bco podstatn\u00e9ho a trval\u00e9ho francouzsk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m, pak to byl pr\u00e1v\u011b propracovan\u00fd syst\u00e9m st\u00e1tn\u00edho centralismu a v\u016fd\u010d\u00ed princip vl\u00e1dy, \u0161\u00ed\u0159en\u00e9 z centra do provinci\u00ed a m\u011bst prost\u0159ednictv\u00edm jednotn\u00e9 hierarchie st\u00e1tn\u00edch \u00fa\u0159edn\u00edk\u016f. Dokonce i bourbon\u0161t\u00ed kr\u00e1lov\u00e9, kte\u0159\u00ed k n\u011bmu nem\u011bli \u017e\u00e1dn\u00e9 sympatie, zachovali jeho z\u00e1kladn\u00ed syst\u00e9m prefekt\u016f a tento r\u00e1mec p\u0159e\u017eil v\u0161echny n\u00e1sledn\u00e9 zm\u011bny \u00fastavn\u00ed politiky a\u017e po P\u00e1tou republiku. V zahrani\u010d\u00ed nar\u00e1\u017eela Napoleonova politika racionalizace, modernizace a defeudalizace, jej\u00edm\u017e n\u00e1strojem a zrcadlem byla i v\u00e1lka sama, \u010dasto na v\u00fdrazn\u00fd odpor. Jeho syst\u00e9m nasazen\u00ed ve\u0159ejn\u00e9 moci k prvo\u0159ad\u00e9mu prosp\u011bchu Francie podkopal c\u00edle reforem v mnoha \u010d\u00e1stech It\u00e1lie, N\u011bmecka a Polska. Nestavme se v\u0161ak do pozice soudc\u016f. Pohle\u010fme k \u010dlov\u011bku, kter\u00fd jako meteor nov\u00fdch z\u00edt\u0159k\u016f zaz\u00e1\u0159il na obloze sv\u00edt\u00e1n\u00ed nov\u00e9ho v\u011bku. Jeho vlastn\u00ed slova \u201eJedin\u00e1 v\u00edt\u011bzstv\u00ed, kter\u00e1 nezanechaj\u00ed zaho\u0159klost v duchu, jsou ta, kter\u00fdch jsme dos\u00e1hli proti zaostalosti\u201c shrnuj\u00ed l\u00e9pe ne\u017e str\u00e1nky v\u00e1le\u010dn\u00fdch an\u00e1l\u016f jeho touhu i trval\u00fd p\u0159\u00ednos. \u201eNejlep\u0161\u00ed politikou je prostota a pravda\u201c, vyznal na Svat\u00e9 Helen\u011b. Dr\u017eme se j\u00ed i my a vzpome\u0148me dnes s \u00factou a l\u00e1skou na tohoto mu\u017ee, jeho\u017e posledn\u00ed touhou bylo, aby jeho popel odpo\u010d\u00edval na b\u0159ez\u00edch Seiny, uprost\u0159ed francouzsk\u00e9ho n\u00e1roda, kter\u00fd tolik miloval. Vive l\u00b4Empereur! <\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><BR><BR><P>THDr Franti\u0161ek Hole\u010dek O.M.<\/P><BR><BR><P>v\u00edcepresident Projektu Austerlitz 2005 pro historii a duchovn\u00ed rozvoj<\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><BR><BR><P>&nbsp;<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>V\u010dera, na slavnost Nanebevzet\u00ed Panny Marie, jsme si p\u0159ipomenuli 234. v\u00fdro\u010d\u00ed Napoleona Buonaparta, c\u00edsa\u0159e Francouz\u016f. K\u00fdm pro n\u00e1s dnes je? Vojev\u016fdcem s fenomen\u00e1ln\u00ed pam\u011bt\u00ed, mimo\u0159\u00e1dnou pracovitost\u00ed ochotnou vzd\u00e1t se dostate\u010dn\u00e9ho sp\u00e1nku a osobn\u00edm nasazen\u00edm, kter\u00e9 v\u0161ude kolem n\u011bj vyvol\u00e1valo posv\u00e1tnou hr\u016fzu, mu\u017eem geni\u00e1ln\u00ed improvizace na bitevn\u00edm poli, se smyslem pro \u00fader v pravou chv\u00edli, kter\u00fd [&hellip;]<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,24],"tags":[],"class_list":["post-462","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-napoleonske-dny-2003"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/462","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=462"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/462\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1313,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/462\/revisions\/1313"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=462"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=462"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=462"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}