P. Alois Slov\u00e1k<\/EM><\/P>
![](\"http:\/\/www.austerlitz.org\/images\/ilustrace\/slovak.jpg\")
Narodil se v Boskovic\u00edch v nez\u00e1mo\u017en\u00e9 rodin\u011b ko\u017ee\u0161nick\u00e9ho mistra Eduarda Slov\u00e1ka. Jeho man\u017eelka Marie, rozen\u00e1 Randulov\u00e1, p\u0159ivedla na sv\u011bt, po nejstar\u0161\u00edm Aloisovi je\u0161t\u011b dal\u0161\u00edch osm syn\u016f. Osm z dev\u00edti syn\u016f studovalo na \u010desk\u00fdch st\u0159edn\u00edch \u0161kol\u00e1ch a to tehdy nebylo v pon\u011bm\u010den\u00fdch Boskovic\u00edch \u00faplnou samoz\u0159ejmost\u00ed.
Alois za\u010dal v roce 1871 studovat na Slovansk\u00e9m c.k. gymnaziu v Brn\u011b, na prvn\u00ed \u010desk\u00e9 \u0161kole na Morav\u011b. Mezi jeho u\u010diteli i spolu\u017e\u00e1ky byli mnoh\u00e9 v\u00fdznamn\u00e9 osobnosti tehdej\u0161\u00ed spole\u010dnosti. Jejich vliv mu dal z\u00e1klady pro pozd\u011bj\u0161\u00ed \u010dinnost u\u010ditele, kazatele i propag\u00e1tora v\u0161eho \u010desk\u00e9ho.
V roce 1878 vstoupil do bohosloveck\u00e9ho \u00fastavu v Brn\u011b, kde pat\u0159il mezi nejlep\u0161\u00ed \u017e\u00e1ky. 10.z\u00e1\u0159\u00ed 1882 byl vysv\u011bcen na kn\u011bze a ustanoven druh\u00fdm kooper\u00e1torem ve farn\u00edm kostele v Ivan\u010dic\u00edch. Nad\u0159\u00edzen\u00ed si schopn\u00e9ho kn\u011bze v\u0161imli a po roce byl povol\u00e1n jako druh\u00fd kaplan k brn\u011bnsk\u00e9mu katedr\u00e1ln\u00edmu chr\u00e1mu sv. Petra a Pavla. V roce 1885 se stal katechetou na \u010desk\u00e9 n\u00e1rodn\u00ed \u0161kole v tehdej\u0161\u00ed Hutterov\u011b ulici. Po roce p\u0159e\u0161el na I.n\u011bmeck\u00e9 st\u00e1tn\u00ed gymnazium jako v\u00fdpomocn\u00fd katecheta. C\u00edrkevn\u00ed \u00fa\u0159ady jsou s n\u00edm spokojeny a pov\u011b\u0159uj\u00ed ho p\u0159edn\u00e1\u0161kami na teologick\u00e9m \u00fastavu. Roku 1887 byl ustanoven prefektem a 1889 regentem chlapeck\u00e9ho semin\u00e1\u0159e, j\u00edm\u017e z\u016fstal do roku 1896. Mohl dos\u00e1hnout v\u00fdznamn\u00fdch c\u00edrkevn\u00edch hodnost\u00ed. On byl ale p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee jeho m\u00edsto je p\u0159i v\u00fdchov\u011b \u010desk\u00e9 ml\u00e1de\u017ee.
Roku 1888 se stal katechetou na \u010cesk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed re\u00e1lce na K\u0159enov\u00e9 ulici. Pro\u0161el obvyklou dr\u00e1hou profesora a po p\u011btat\u0159icetilet\u00e9 \u010dinnosti ode\u0161el v 8.listopadu 1923 na odpo\u010dinek.
Jako u\u010ditel byl velmi uzn\u00e1van\u00fd. Nejl\u00e9pe o tom sv\u011bd\u010d\u00ed slova jeho \u017e\u00e1ka A.V.Ko\u017e\u00ed\u0161ka v \u0159e\u010d\u00ed nad Slov\u00e1kov\u00fdm hrobem na boskovick\u00e9m h\u0159bitov\u011b:
„Jestli\u017ee velik\u00fd Napoleon, jeho\u017e jste byl nad\u0161en\u00fdm obdivovatelem, v denn\u00edm rozkaze z 3.prosince 1805 k slavkovsk\u00fdm hrdin\u016fm pravil, \u017ee komukoliv z nich posta\u010d\u00ed \u0159\u00edci :“J\u00e1 jsem byl u Slavkova“ aby se mu \u0159eklo: „Ejhle hrdina“, posta\u010d\u00ed ka\u017ed\u00e9mu z Va\u0161ich \u017e\u00e1k\u016f \u0159\u00edci: „Byl jsem \u017e\u00e1kem profesora Slov\u00e1ka“, aby se mu odpov\u011bd\u011blo : „Ejhle, \u0161\u0165astn\u00fd !“
Jako kazatel si Slov\u00e1k vytvo\u0159il okruh sv\u00fdch poslucha\u010d\u016f v b\u00fdval\u00e9m jezuitsk\u00e9m pozd\u011bji vojensk\u00e9m kostele. Ten byl p\u0159ik\u00e1z\u00e1n k bohoslu\u017eb\u00e1m \u010desk\u00e9 re\u00e1lce. Chodili tam ale i d\u011bln\u00edci, \u0159emesln\u00edci,studenti a inteligence. Slov\u00e1k si byl v\u011bdom v\u00fdznamu sv\u00fdch k\u00e1z\u00e1n\u00ed. D\u016fkladn\u011b se na n\u011b p\u0159ipravoval a vypracov\u00e1val je p\u00edsemn\u011b. P\u0159edn\u00e1\u0161el samoz\u0159ejm\u011b \u010desky, pomalu a z\u0159eteln\u011b. I jeho vlastenectv\u00ed m\u011blo sv\u016fj v\u00fdvoj. K\u00e1z\u00e1n\u00ed prokl\u00e1dal p\u0159\u00edklady ze \u017eivota v\u00fdznamn\u00fdch lid\u00ed a cit\u00e1ty \u010desk\u00fdch i sv\u011btov\u00fdch spisovatel\u016f. Byl p\u0159\u00edtelem Ruska i balk\u00e1nsk\u00fdch Slovan\u016f.
Pro sv\u00e1 k\u00e1z\u00e1n\u00ed byl vy\u0161et\u0159ov\u00e1n rakouskou polici\u00ed. Nov\u00fd prostor dostal ve vznikl\u00e9 republice. V\u011bnoval svou pozornost i legion\u00e1\u0159\u016fm. V Brn\u011b vykonal mnoho, ale nen\u00ed po n\u011bm \u017e\u00e1dn\u00e1 pam\u00e1tka.
Ta stoj\u00ed na prateck\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed a jmenuje se Mohyla m\u00edru. Vyrostala ze Slov\u00e1kova z\u00e1jmu o d\u011bjiny n\u00e1roda i ze z\u00e1jmu o historii nejbli\u017e\u0161\u00edho okol\u00ed jeho \u017eivotn\u00edho p\u016fsobi\u0161t\u011b. Prvotn\u00ed my\u0161lenka vy\u0161la ze soucitu s ob\u011btmi bitvy v roce 1805. Od roku 1896 byl Slov\u00e1k zpro\u0161t\u011bn \u0159\u00edzen\u00ed chlapeck\u00e9ho semin\u00e1\u0159e a v\u011bnoval se studiu v\u00e1le\u010dn\u00fdch d\u011bjin a zvl\u00e1\u0161t\u011b pak bitvy u Slavkova. Roku 1897 vydal v n\u00e1kladu 2000 kus\u016f \u00fatlou publikaci „Bitva u Slavkova“. N\u00e1klad byl v kr\u00e1tk\u00e9 dob\u011b rozebr\u00e1n a vy\u0161lo druh\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed v n\u00e1kladu 10 tis\u00edc kus\u016f. Z\u00e1jem o bitvu byl probuzen. V roce 1899 vytvo\u0159il Slov\u00e1k v Sokolnic\u00edch \u0161edes\u00e1ti\u010dlenn\u00fd komit\u00e9t pro z\u0159\u00edzen\u00ed pomn\u00edku na slavkovsk\u00e9m boji\u0161ti a stal se jeho p\u0159edsedou a v\u016fd\u010d\u00edm duchem. Bylo nutno z\u00edskat 100 tis\u00edc K\u010d. P.Alois Slov\u00e1k se obr\u00e1til na vl\u00e1dy zem\u00ed b\u00fdval\u00fdch t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f. Nejochotn\u011bji p\u0159isp\u011bli Rusov\u00e9 a to ji\u017e v roce 1904 \u010d\u00e1stkou 50 tis\u00edc K\u010d. V roce 1906 p\u0159isp\u011bla francouzsk\u00e1 vl\u00e1da \u010d\u00e1stkou 11 000 K\u010d a v Rakousku bylo vybr\u00e1no 30 000 K\u010d. Z toho v\u011bnoval c\u00edsa\u0159 Franti\u0161ek Josef I. 10000 K\u010d a protektor pam\u00e1tn\u00edku arciv\u00e9voda Bed\u0159ich 2000 K\u010d. Stavba tak byla zaji\u0161t\u011bna.
Um\u00edst\u011bn\u00ed pomn\u00edku bylo ur\u010deno na prateck\u00e9m n\u00e1vr\u0161\u00ed. Pro n\u00e1zor o podob\u011b pomn\u00edku projel Slov\u00e1k mnoho boji\u0161\u0165 v \u010cech\u00e1ch,Rakousku i v It\u00e1lii.
Na Slov\u00e1k\u016fv n\u00e1vrh dal komit\u00e9t pro vzhled Mohyly m\u00edru tyto sm\u011brnice:“Uprost\u0159ed boji\u0161t\u011b slavkovsk\u00e9ho, na ho\u0159e 324 metr\u016f vysok\u00e9, u osady Prace, kl\u00ed\u010de bitvy slavkovsk\u00e9, vzty\u010dena budi\u017e vysok\u00e1 mohyla zd\u011bn\u00e1, zakon\u010den\u00e1 mohutn\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem, symbolem m\u00edru, pod n\u00ed kaple s olt\u00e1\u0159em, na n\u011bm\u017e bude ob\u011btov\u00e1na ob\u011b\u0165 m\u00edru za padl\u00e9 voj\u00edny, jejich\u017e ostatky budou ukl\u00e1d\u00e1ny do hrobky pod kapl\u00ed k d\u016fstojn\u00e9mu m\u00edru \u010dasn\u00e9mu a jim\u017e vypro\u0161ovati budou v\u011b\u0159\u00edc\u00ed \u017eiv\u00ed bla\u017een\u00fd m\u00edr v\u011b\u010dn\u00fd“.
Komit\u00e9t koupil 14 m\u011br pozemk\u016f a vybral jeden ze \u0161esti n\u00e1vrh\u016f profesora \u010desk\u00e9 techniky v Praze Josefa Fanty. Z\u00e1kladn\u00ed plocha m\u00e1 18 x 19 metr\u016f. V\u00fd\u0161ka je 26,5 metru. Starok\u0159es\u0165ansk\u00fd k\u0159\u00ed\u017e na vrcholu je um\u011bleck\u00fdm d\u00edlem Franty An\u00fd\u017ee z Prahy. Vnit\u0159ek pomn\u00edku je kaple s olt\u00e1\u0159em a hrobem nalezen\u00fdch ostatk\u016f voj\u00edn\u016f pod deskou s n\u00e1pisem : Pax-Honor (Pokoj-\u010dest). P\u0159edm\u011btem tohoto \u010dl\u00e1nku ale nen\u00ed zab\u00fdvat se detaily stavby.
Zb\u00fdv\u00e1 doplnit \u017ee stavba pod veden\u00edm architekta V\u00e1clava Nekvasila byla zah\u00e1jena v roce 1910 a dokon\u010dena v roce 1912. Ve\u0159ejnosti m\u011bla b\u00fdt odevzd\u00e1na v roce 1913. Nestalo se tak. Za\u010dala I.sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka. St\u00e1tn\u00ed spr\u00e1va nov\u00e9ho st\u00e1tu mohylu nep\u0159evzala a tak ji Slov\u00e1k v roce 1923 p\u0159edal splynut\u00edm komit\u00e9tu se Zemsk\u00fdm cizineck\u00fdm svazem v Brn\u011b do jeho spr\u00e1vy. Vykon\u00e1val v n\u011bm a\u017e do roku 1929 \u010destnou funkci p\u0159edseda Mohylov\u00e9 komise.
Za velk\u00e9 z\u00e1sluhy se Slov\u00e1kovi dostalo mnoha poct a to zvl\u00e1\u0161t\u011b kdy\u017e dovr\u0161il sedmdes\u00e1tiny. Jeho zdrav\u00ed se ale hor\u0161ilo a 23.b\u0159ezna 1930 v nemocnici na Star\u00e9m Brn\u011b zem\u0159el. Jeho ostatky byly vystaveny v jezuitsk\u00e9m kostele a po ob\u0159adech ve farn\u00edm kostele sv.Jakuba p\u0159evezeny do rodn\u00fdch Boskovic a tam 27.\u010dervna poh\u0159beny.
28.z\u00e1\u0159\u00ed 1935 byla za \u00fa\u010dasti mnoha v\u00fdznamn\u00fdch host\u016f p\u0159ed Mohylou m\u00edru odhalena busta P.Aloise Slov\u00e1ka, kter\u00e1 je d\u00edlem socha\u0159e Josefa Axmana. Za n\u011bmeck\u00e9 okupace byla nacisty po\u0161kozena a ukryla ji rodina \u0160t\u011bp\u00e1nkova. Nyn\u00ed je sou\u010d\u00e1st\u00ed expozice Mohyly m\u00edru stejn\u011b jako Slov\u00e1kova posmrtn\u00e1 maska.
P.Aloise Slov\u00e1ka p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed nejen n\u00e1zvy ulic v Boskovic\u00edch, v Brn\u011b a ve Slavkov\u011b, ale i pam\u011btn\u00ed deska na jezuitsk\u00e9m kostele v Brn\u011b, v\u011bnovan\u00e1 absolventy I.\u010desk\u00e9 re\u00e1lky v Brn\u011b.
Pro z\u00e1jemce o \u0161ir\u0161\u00ed informace doporu\u010duji publikace Hugo S\u00e1\u0148ky „P.Alois Slov\u00e1k-buditel \u010desk\u00e9ho Brna“ a Jana \u0160patn\u00e9ho „Brn\u011bnsk\u00fd tribun“, ze kter\u00fdch jsem pro tento \u010dl\u00e1nek \u010derpal.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
V\u00fdznamnou osobnost\u00ed Brna a Moravy v\u016fbec byl nesporn\u011b katolick\u00fd kn\u011bz P.Alois Slov\u00e1k. Byl naz\u00fdv\u00e1n „Brn\u011bnsk\u00fdm tribunem“, „Buditelem \u010desk\u00e9ho Brna“ i „Tv\u016frcem Mohyly m\u00edru“.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,16],"tags":[],"class_list":["post-473","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/473","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=473"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/473\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1324,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/473\/revisions\/1324"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=473"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=473"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=473"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}