{"id":480,"date":"2003-11-22T00:00:00","date_gmt":"2003-11-22T00:00:00","guid":{"rendered":"http:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/ucastnici-slavkovske-konference-2003-evropske-aliance-18-stoleti-aliance-evropy-kolem-imperia-velkeho-naroda-slavkovska-bitva-a-jeji-pozadi\/"},"modified":"2024-11-27T15:34:07","modified_gmt":"2024-11-27T13:34:07","slug":"ucastnici-slavkovske-konference-2003-evropske-aliance-18-stoleti-aliance-evropy-kolem-imperia-velkeho-naroda-slavkovska-bitva-a-jeji-pozadi","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/ucastnici-slavkovske-konference-2003-evropske-aliance-18-stoleti-aliance-evropy-kolem-imperia-velkeho-naroda-slavkovska-bitva-a-jeji-pozadi\/","title":{"rendered":"\u00da\u010dastn\u00edci Slavkovsk\u00e9 konference 2003 \u201eEvropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed \u2013 aliance Evropy kolem imp\u00e9ria Velk\u00e9ho n\u00e1roda. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed.\u201c"},"content":{"rendered":"<p><P><STRONG>Marco Baratto<\/STRONG><BR>narozen v Mil\u00e1n\u011b v roce 1974, absolvent pr\u00e1v p\u0159i katolick\u00e9 universit\u011b v Mil\u00e1n\u011b, kde je moment\u00e1ln\u011b universitn\u00edm asistentem pro p\u0159edm\u011bty organizace podniku, strategie marketingu, informa\u010dn\u00edch technologi\u00ed a komunika\u010dn\u00ed spole\u010dnosti. Z\u00e1rove\u0148 vlastn\u00ed profesion\u00e1ln\u00ed aktivita p\u0159i Mil\u00e1nsk\u00e9 provincii.<BR>Presidentem, od roku 1995, obecn\u00ed knihovny \u201cPrimo Levi\u201d v Mulazzanu (Lodi), z\u00e1jem o politicko soci\u00e1ln\u00ed akpekty Lombardie v napoleonsk\u00e9m obdob\u00ed.<BR>Od roku 1996 \u010dlenem \u201cSouvenir Napol\u00e9onien-Soci\u00e9t\u00e9 Fran\u00e7aise de Histoire Napoleonienne\u201d v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde je vyslancem za oblast Lombardie. Od roku 1997 \u010dlenem \u201cst\u0159ediska Napoleonsk\u00fdch studi\u00ed\u201d v Levallois. V roce 1999 koordinoval oslavy dvousetlet\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed bitvy u Cassano d\u2019Adda, od roku 2000 president a zakladatel \u201cspole\u010dnosti 8. \u010dervna 1859\u201d v Meleganu.<BR>Autor mnoha historick\u00fdch \u010dl\u00e1nk\u016f pro n\u011bkolik m\u00edstn\u00edch, n\u00e1rodn\u00edch a zahrani\u010dn\u00edch den\u00edk\u016f, a \u00fa\u010dastn\u00edk r\u016fzn\u00fdch konferenc\u00ed v\u011bnovan\u00fdch francouzsk\u00e9 revoluci a \u201crisorgimentu\u201d.<\/P><BR><BR><P>Publika\u010dn\u00ed \u010dinnost<\/P><BR><BR><P>\u201c1799, les ba&iuml;onnettes&nbsp; sage, Pavie,1999 <\/P><BR><BR><P>\u201cLes effets de la bataille de Cassano et l&#8217;occupation Austro\/Russe en Lombardie&#8220; en &#8220; Le&nbsp; r\u00f4le du fort de Gavi sur le si\u010dge de G\u0119nes et la bataille de Marengo- actes de la journ\u00e9e d&#8217;\u00e9tudes ,Alexandrie, en cours de publication<\/P><BR><BR><P>\u201cThe fall of Cisalpine Republic&#8220; Tiblisi, 2001<\/P><BR><BR><P>\u201cLes origines de l&#8217;euro: l&#8217;union mon\u00e9taire latine , dans &#8220; le Melegnanese &#8220; Melegnano, 2001<\/P><BR><BR><P>&#8222;L&#8217;\u00e2ge napol\u00e9onien, l&#8216; occuaption Russe et le Risorgimento dans la province de Lodi &#8220; dans &#8220; une terre entre civilisation et tradition-histoire des communaut\u00e9s de Comazzo, Lavagna , Rossate et Gardino &#8222;, Milan, 2003<\/P><BR><BR><P>&#8222;Les politiques italiennes et europ\u00e9ennes pour le d\u00e9veloppement de la nouvelle economie&#8220; dans &#8222;net-economy : acte deuxi\u00e9me&#8220;, Milan, 2003<\/P><BR><BR><P>&#8222;Le pacte difficile avec l&#8216; Etat: le concordat entre R\u00e9publique Italienne e Saint Siege du 1803&#8220;, dans &#8222;Il Cittadino &#8211; quotidian de Lodi&#8220;, Lodi, 2003<\/P><BR><BR><P>&#8222;Un officier de Lodi \u0155 la bataille d&#8217;Adoua- biografie du capitain&nbsp; Emilio Bellavita \u0155 70 ans de la mort &#8220; dans &#8220; Il Cittadino &#8211; quotidian de Lodi&#8220;, Lodi, 2003<\/P><BR><BR><P><BR><STRONG>Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk<\/STRONG><BR>Narozen 15.7.1950 v Praze<BR>&nbsp;<BR>Vystudoval FFUK, obor historie-francouz\u0161tina.<BR>&nbsp;<BR>Historik a autor literatury faktu se t\u00e9matikou napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek zab\u00fdval u\u017e v knih\u00e1ch \u201eOrlov\u00e9 Napoleonovy arm\u00e1dy\u201c, \u201eMar\u0161\u00e1lov\u00e9 Napoleonov\u00fdch orl\u016f\u201c, \u201eSto dn\u00ed-Z Elby k Waterloo\u201c, \u201e1812-Napoleonovo rusk\u00e9 ta\u017een\u00ed\u201c, \u201e1809-Orel proti orlu\u201c, \u201eNapoleonova ta\u017een\u00ed I. &#8211; V\u00edt\u011bzn\u00e9 roky\u201c&nbsp; a v komentovan\u00e9m p\u0159ekladu pam\u011bt\u00ed napoleonsk\u00e9ho jezdeck\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka Marcellina de Marbota. Krom\u011b toho napsal knihy \u201eD\u00b4Artagnan a ti druz\u00ed\u201c, \u201eMonte-Christo a ti druz\u00ed\u201c, \u201eKorz\u00e1\u0159i kr\u00e1le Slunce\u201c, \u201eKorz\u00e1\u0159i Francouzsk\u00e9 revoluce\u201c a \u201eRichard III. &#8211; Vrah, \u010di ob\u011b\u0165?\u201c. <\/P><BR><BR><P><STRONG>Sokolov Oleg<\/STRONG><BR>Narozen: 9. \u010dervence 1956 v Sankt-Petersburgu, Rusko<BR>Studia<BR>St\u0159edn\u00ed \u0161kola: gymn\u00e1sium v Sankt-Petersburgu<BR>Maturita v \u010dervnu 1973.<BR>Vysok\u00e9 \u0161koly: n\u00e1stup na Leningradsk\u00fd polytechnick\u00fd institut v srpnu 1973, katedra jadern\u00e9 fyziky. Z\u00edskal titul in\u017een\u00fdra fyziky v kv\u011btnu 1979. N\u00e1stup na Leningradskou Universitu, fakulta historie, studium l\u00e9pe vyhovuj\u00edc\u00edho oboru. Z\u00e1rove\u0148 pr\u00e1ce ve zbrojovce Almaz v Leningrad\u011b. Z\u00edskal diplom historika v \u010dervnu 1984.<BR>\u00dasp\u011b\u0161n\u011b obh\u00e1jil tezi doktor\u00e1tu z historie v \u00fanoru 1991 (\u201cD\u016fstojn\u00edci francouzsk\u00e9 arm\u00e1dy v obdob\u00ed Revoluce, 1789-1799\u201c)<BR>&nbsp;<BR>Profesn\u00ed aktivity<BR>1979 &#8211; 1983: in\u017een\u00fdr ve zbrojovce Almaz v Leningrad\u011b.<BR>1983 &#8211; 1987: kustod historick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed \u017eenijn\u00edch vojsk rusk\u00e9 arm\u00e1dy, Museum d\u011blost\u0159electva v Sankt-Petersburgu (ekvivalent Musea arm\u00e1dy v Pa\u0159\u00ed\u017ei).<BR>Od 1987: pracuje jako nez\u00e1visl\u00fd v\u00fdzkumn\u00fd historik, p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed obecn\u00e9 historie na r\u016fzn\u00fdch gymn\u00e1si\u00edch v Sankt-Petersburgu.<BR>Od 1991: p\u0159edn\u00e1\u0161en\u00ed na Sankt-Petersburgsk\u00e9 Universit\u011b (d\u011bjiny Francie a Ruska v obdob\u00ed Prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed).<BR>1998, 2000, 2002: p\u0159izvan\u00fd \u0159editel studi\u00ed na IV section de l\u2019Ecole Pratique des Hautes Etudes &agrave; la Sorbonne.<\/P><BR><BR><P><STRONG>Robert Ouvrard<\/STRONG><\/P><BR><BR><P>Narozen v Pa\u0159\u00ed\u017ei 24. 11. 1939 <\/P><BR><BR><P>Studia na Lyceu Turgot v Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde jej ji\u017e v 1. ro\u010dn\u00edku nakazil &#8222;napoleonsk\u00fd virus&#8220; (Vynikaj\u00edc\u00ed ocen\u011bn\u00ed za historii), maturita z matematiky. <\/P><BR><BR><P>Nastoupil slu\u017ebu v N\u00e1rodn\u00edm n\u00e1mo\u0159nictvu, kv\u016fli cestov\u00e1n\u00ed.<\/P><BR><BR><P>N\u00e1vrat do civiln\u00edho \u017eivota v roce 1964, okam\u017eit\u00e9 zapojen\u00ed do nukle\u00e1rn\u00edho sektoru, Marcoule a radiologick\u00e1 ochrana. 35 let kari\u00e9ry, kter\u00e1 skon\u010dila pr\u00e1v\u011b na konci 20. stolet\u00ed v \u010dele Radioprotek\u010dn\u00ed slu\u017eby Mezin\u00e1rodn\u00ed agentury pro atomovou energii ve V\u00eddni (Rakousko). <\/P><BR><BR><P>Cestov\u00e1n\u00ed, hodn\u011b cestov\u00e1n\u00ed, nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00ed do \u010cernobylu, Ir\u00e1ku, na tichomo\u0159sk\u00e9 atoly. <\/P><BR><BR><P>V d\u016fchodu od konce roku 1999, co\u017e mu dovoluje se oddat sv\u00e9 v\u00e1\u0161ni, napoleonsk\u00e9 historii. <\/P><BR><BR><P>Knihy, mnoho knih, p\u0159ili\u0161 mnoho, jak \u0159\u00edk\u00e1 jeho trp\u011bliv\u00e1 \u017eena. <\/P><BR><BR><P>Dv\u011b d\u011bti (dcera &#8211; 39 let, syn &#8211; 30 let), z nich \u017e\u00e1dn\u00e9 nezd\u011bdilo v\u00e1\u0161e\u0148 pro historii, fena jm\u00e9nem Clio, je\u017e si za sv\u00e9 obydl\u00ed zvolila m\u00edsto pod Robertov\u00fdm stolem, kdy\u017e si ten dopisuje s cel\u00fdm sv\u011btem. <\/P><BR><BR><P>Je \u010dlenem Souvenir Napol\u00e9onien, Sabretache, pov\u011b\u0159enec P\u0159\u00e1tel napoleonsk\u00e9ho odkazu pro Rakousko, \u010cestn\u00fdm \u010dlenem Mezin\u00e1rodn\u00ed napoleonsk\u00e9 spole\u010dnosti (FINS). <\/P><BR><BR><P>Je redaktorem internetov\u00fdch str\u00e1nek o historii konsul\u00e1tu a prvn\u00edho c\u00edsa\u0159stv\u00ed (<A href=\"http:\/\/www.histoire-empire.org\/\">www.histoire-empire.org<\/A>)<BR><BR><STRONG>Doc. PhDr. Miloslav Pojsl<\/STRONG><BR>V r. 1969 ukon\u010dil studium d\u011bjin a archivnictv\u00ed na Filosofick\u00e9 fakult\u011b&nbsp; Univerzity J. E. Purkyn\u011b v Brn\u011b. V roce 1971 obh\u00e1jil diserta\u010dn\u00ed pr\u00e1ci, slo\u017eil rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ku&nbsp; a z\u00edskal doktor\u00e1t filosofie. V letech 1989-1993 absolvoval roz\u0161i\u0159uj\u00edc\u00ed postgradu\u00e1ln\u00ed studium d\u011bjin um\u011bn\u00ed na FF UK v Praze. V r. 1992 se na FF UP&nbsp; v&nbsp; Olomouci habilitoval v oboru c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny. V roce 1998-99 prob\u011bhlo na CMTF jeho profesorsk\u00e9 \u0159\u00edzen\u00ed v oboru d\u011bjiny k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho um\u011bn\u00ed.<BR>&nbsp;<BR>Pr\u016fb\u011bh praxe:<BR>V letech 1971-1974 pracoval ve Slov\u00e1ck\u00e9m muzeu v Uh. Hradi\u0161ti. Od r. 1974 -1977 na ekonomick\u00e9m \u00faseku LSD Jednota v Olomouci, od r. 1977 do 1989 jako odborn\u00fd pracovn\u00edk Okresn\u00edho st\u0159ediska st\u00e1tn\u00ed pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de (na \u00faseku dokumentace a evidence pam\u00e1tek), v \u00fanoru 1989 p\u0159e\u0161el do Krajsk\u00e9ho vlastiv\u011bdn\u00e9ho muzea &#8211; Galerie v Olomouci. Od r. 1990 p\u016fsob\u00ed na CMTF UP, v letech 1991-1994 byl prod\u011bkanem pro v\u011bdeckov\u00fdzkumnou a organiza\u010dn\u00ed \u010dinnost, od r. 1990 vede katedru c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin.<\/P><BR><BR><P>Pedagogick\u00e1 \u010dinnost:<BR>V p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch a semin\u00e1\u0159\u00edch se v\u011bnuje c\u00edrkevn\u00edm d\u011bjin\u00e1m, k\u0159es\u0165ansk\u00e9mu um\u011bn\u00ed a pam\u00e1tkov\u00e9 ochran\u011b sakr\u00e1ln\u00ed architektury a um\u011bn\u00ed. Vede diplomov\u00e9 a semin\u00e1rn\u00ed pr\u00e1ce z c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin a k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho um\u011bn\u00ed, zpracov\u00e1v\u00e1 oponentsk\u00e9 posudky k diplomov\u00fdm prac\u00edm a habilitac\u00edm. Jako \u010dlen oborov\u00e9 rady postgradu\u00e1ln\u00edho studia (obor praktick\u00e1 teologie, d\u011bjiny um\u011bn\u00ed) se pod\u00edl\u00ed na v\u00fduce student\u016f PGS, na v\u00fdchov\u011b intern\u00edch extern\u00edch postgraduand\u016f, participuje tak\u00e9 jako \u0161kolitel. P\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed rovn\u011b\u017e mimo fakultu.<\/P><BR><BR><P>V\u011bdeckobadatelsk\u00e1 \u010dinnost:<BR>Zam\u011b\u0159en\u00ed na \u010desk\u00e9 d\u011bjiny, c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny, zejm\u00e9na \u010desk\u00fd st\u0159edov\u011bk, k\u0159es\u0165ansk\u00e9 um\u011bn\u00ed a pam\u00e1tkovou p\u00e9\u010di. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost je v\u011bnov\u00e1na lokalit\u00e1m Velehrad a Olomouc, problematice velkomoravsk\u00e9 a cyrilometod\u011bjsk\u00e9 tradice. Spolupracuje s MK \u010cR a St\u00e1tn\u00edm \u00fastavem pam\u00e1tkov\u00e9 p\u00e9\u010de v Praze.<\/P><BR><BR><P>Paul\u00e1nsk\u00fd \u0159eholn\u00edk, <STRONG>P. PhDr. ThLic. Franti\u0161ek J. Hole\u010dek, O.M<\/STRONG>. (1954) vystudoval obor archivnictv\u00ed-historie na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Karlovy univerzity v Praze (1973-78) a filozofii a teologii se specializac\u00ed na eklesiologii na Pape\u017esk\u00e9 Later\u00e1nsk\u00e9 univerzit\u011b v \u0158\u00edm\u011b (1982-1988), kde p\u016fsobil jako asistent katedry c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin. Roku 1992 obnovil po 208 l\u00e9tech od josef\u00ednsk\u00fdch ru\u0161en\u00ed kl\u00e1\u0161ter\u016f \u0159\u00e1dovou komunitu na Vranov\u011b u Brna. V letech 1993-2000 p\u016fsobil jako v\u011bdeck\u00fd sekret\u00e1\u0159 pr\u00e1ci Komise pro studium problematiky, spojen\u00e9 s osobnost\u00ed, \u017eivotem a d\u00edlem M. Jana Husa p\u0159i \u010cesk\u00e9 biskupsk\u00e9 konferenci, v jej\u00edm\u017e r\u00e1mci spolupo\u0159\u00e1dal mezin\u00e1rodn\u00edho sympozium \u201eJan Hus mezi epochami, n\u00e1rody a konfesemi\u201c v Bayreuthu (22.-26. 9. 1993) a \u0159\u00eddil mezin\u00e1rodn\u00ed sympozium o M. Janu Husovi na Pape\u017esk\u00e9 Later\u00e1nsk\u00e9 univerzit\u011b v \u0158\u00edm\u011b (15.-18.12. 1999). Akademie v\u011bd \u010cesk\u00e9 republiky ocenila tuto pr\u00e1ci ud\u011blen\u00edm pam\u011btn\u00ed medaile Jana Pato\u010dky (11.4. 2000). V letech 1993-97 vyu\u010doval c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny na Biskupsk\u00e9m gymn\u00e1ziu v Brn\u011b, v letech 1995-98 p\u0159edn\u00e1\u0161el religionistiku na kated\u0159e filozofie Pedagogick\u00e9 fakulty Masarykovy univerzity v Brn\u011b, od roku 1997 p\u0159edn\u00e1\u0161el jako externista Historick\u00e9ho \u00fastavu na Filozofick\u00e9 fakult\u011b Masarykovy univerzity v Brn\u011b (dvousemestr\u00e1ln\u00ed v\u00fdb\u011brov\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky: Sacco di Roma 1527, P\u00e1d svat\u00e9ho m\u011bsta &#8211; p\u00e1d &#8222;Babylonu&#8220;; Soukol\u00ed revolu\u010dn\u00edho Teroru 1792-1794; Fra Girolamo Savonarola, O.P. &#8211; Kulturn\u00ed, n\u00e1bo\u017eensk\u00fd a politick\u00fd \u017eivot Florencie v 15. stolet\u00ed; P\u00e1d Neapolsk\u00e9 republiky 1799; Proces Ludv\u00edka XVI.). Od roku 1997 p\u016fsob\u00ed jako odborn\u00fd asistent na kated\u0159e c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin a k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho um\u011bn\u00ed Cyrilometod\u011bjsk\u00e9 teologick\u00e9 fakulty Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci a \u0159\u00edd\u00ed Centrum pro c\u00edrkevn\u00ed d\u011bjiny \u010cesk\u00e9 biskupsk\u00e9 konference ve Vranov\u011b u Brna (2000). V sou\u010dasnosti pracuje v historick\u00e9m t\u00fdmu Projektu Austerlitz 2005.<BR>Z bibliografie:<BR>Husovo pojet\u00ed c\u00edrkve. P\u0159\u00edsp\u011bvek k diskusi, v: Jan Hus mezi epochami, n\u00e1rody a konfesemi. Sborn\u00edk z mezin\u00e1rodn\u00edho sympozia, konan\u00e9ho 22.-26. z\u00e1\u0159\u00ed 1993 v Bayreuthu, SRN, red. J.B. L\u00c1\u0160EK, Praha 1995, str. 139-146; Hussens Kirchenverst\u00e4ndnis, v: Jan Hus zwischen Zeiten, V\u00f6lkern, Konfessionen, red. F. SEIBT ve spolupr\u00e1ci se Zde\u0148kem Dittrichem, Karl Josefem Hahnem, Franti\u0161kem J. Hole\u010dkem, Norbertem Kotowskim, Zde\u0148kem Ku\u010derou a Janem L\u00e1\u0161kem, R. Oldenbourg Verlag, M\u00fcnchen 1997, str. 183-192; Pierre Favre, prvn\u00ed druh sv. Ign\u00e1ce z Loyoly a jeho n\u00e1hled vztahu k evangelick\u00fdm k\u0159es\u0165an\u016fm, v: \u201e\u010casopis Matice moravsk\u00e9\u201c, ro\u010d. 116, 1997, \u010d. 2, str. 432-440; Istis ultimis temporibus.. Husovo drama jako probl\u00e9m relativizace c\u00edrkevn\u00ed autority v eschatologick\u00e9m modelu c\u00edrkve? Podn\u011bt k diskusi, v: &#8222;Teologick\u00e1 reflexe. \u010casopis pro teologii&#8220; (Evangelick\u00e1 teologick\u00e1 fakulta UK Praha) 1998, \u010d. 1, str. 54-76; \u201eMal\u00e1 v\u011bc jest, co\u017e \u010din\u00ed moc, proti tomu, co\u017e \u010din\u00ed v\u00edra\u201c, v: Sborn\u00edk k 540. v\u00fdro\u010d\u00ed zalo\u017een\u00ed Jednoty bratrsk\u00e9, \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed, St\u00e1tn\u00ed okresn\u00ed archiv \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed &#8211; Synodn\u00ed rada \u010ceskobratrsk\u00e9 c\u00edrkve evangelick\u00e9, 1998, s. 6-13; M. Jan Hus a proroctv\u00ed Giacoma Palladiniho z Terama, v: Nov\u00fd Mars Moravicus aneb Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f, je\u017e v\u011bnovali Prof. Dr. Josefu V\u00e1lkovi jeho \u017e\u00e1ci a p\u0159\u00e1tel\u00e9 k sedmdes\u00e1tin\u00e1m, Brno 1999, str. 111-118; K duchovn\u00edm ko\u0159en\u016fm protireformace (1), v: \u201eTeologick\u00e9 texty\u201c, ro\u010d. 11, \u010d. 3, 2000, str. 95-98; K duchovn\u00edm ko\u0159en\u016fm protireformace (3), \u010d. 5, 2000, str. 187-190; Slovo o osvobozuj\u00edc\u00edm dialogu, v: M. Jan Hus a M. \u0160t\u011bp\u00e1n z P\u00e1l\u010de (Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z kolokvia o M. \u0160t\u011bp\u00e1novi z P\u00e1l\u010de, Slan\u00fd, 25.5. 2000), vyd. Refer\u00e1t kultury Okresn\u00edho \u00fa\u0159adu Kladno, Kladno 2000, str. 6-8; Hrab\u011b Francesco Dalmazzo Vasco a prvn\u00ed pokus o uplatn\u011bn\u00ed my\u0161lenek Rousseauovy &#8222;Spole\u010densk\u00e9 smlouvy&#8220; na Korsice, v: Na cest\u011b k humanit\u011b II., red. B. \u0160VANDOV\u00c1, (Pedagogick\u00e1 fakulta MU Brno) Brno 2000, str. 14-36; Riforma della Chiesa &#8211; Riforma cattolica &#8211; Controriforma? Alle radici spirituali di una svolta, in: Gegenreformation und Barock in Mitteleuropa, in der Slowakei. Konferenzbericht, Bratislava, 18.-20. 10. 1999, red. L. KA\u010cIC, Slavistick\u00fd kabinet SAV, Bratislava 2000, str. 9-52, \u010desk\u00fd p\u0159eklad z\u00e1kladn\u00edho textu: Reforma C\u00edrkve &#8211; Katolick\u00e1 reforma &#8211; Protireformace? K duchovn\u00edm ko\u0159en\u016fm jednoho obratu, str. 307-328; Farnost jako ohnisko obnovy duchovn\u00edho \u017eivota kn\u011b\u017e\u00ed i v\u011b\u0159\u00edc\u00edch v katolick\u00e9 reform\u011b 15. a 16. stolet\u00ed, ve sborn\u00edku p\u0159edn\u00e1\u0161ek: Farnost na p\u0159elomu stolet\u00ed. Teologick\u00e1 reflexe (red. J. HOJDA), Svitavy, nakl. Trinitas, 2000, str. 18-48; Giovanni Hus alle soglie del terzo millennio, v: C. ALZATI &#8211; T. BACONSKY &#8211; F.J. HOLE\u010cEK &#8211; I. JURKOVI\u010c &#8211; M. KIRSENKO &#8211; S. RAEV &#8211; E. RAVIGNANI &#8211; R. SCALFI &#8211; A. VITALE &#8211; Walburga von HABSBURG, I due polmoni dell\u00b4Europa. Est e Ovest alla prova dell\u00b4integrazione, Rimini, nakl. Il Cerchio, 2001, s. 75-87; Die Arbeit und die Erfolge der Jan Hus-Kommission, v: MARTE, J. &#8211; WILFLINGER, G. (red.): \u00d6kumenismus im Wandel. Alfred Stirnemann zum Gedenken. Elf \u00d6kumenische Symposien von PRO ORIENTE 1997-2000. Der Iran-Besuch von Kardinal Sch\u00f6nborn, Innsbruck &#8211; Wien, Tyrolia Verlag, 2001, s. 167-174; \u201eministri dei possunt in dampnacionem perpetuam papam male viventem detrudere\u2026\u201c (Hus a probl\u00e9m Antikrista), v: DRDA, M. &#8211; HOLE\u010cEK, F.K. &#8211; VYB\u00cdRAL, Z. (red.), Jan Hus na p\u0159elomu tis\u00edcilet\u00ed. Mezin\u00e1rodn\u00ed rozprava o \u010desk\u00e9m reform\u00e1toru 15. stolet\u00ed a o jeho recepci na prahu t\u0159et\u00edho mil\u00e9nia, Pape\u017esk\u00e1 later\u00e1nsk\u00e1 univerzita \u0158\u00edm, 15.-18. prosince 1999 \/=Husitsk\u00fd T\u00e1bor, Supplementum 1, Sborn\u00edk Husitsk\u00e9ho muzea\/, nakl. Albis International \u00dast\u00ed nad Labem, T\u00e1bor 2001, s. 219-244, n\u011bm. res. s. 245; Bicentenario della morte del Padre Venceslao Fortunato Durych, O.M. (1735-1802), v: \u201eBollettino Ufficiale dell\u00b4Ordine dei minimi\u201c (\u0158\u00edm), 47, 2001, \u010d. 4, s. 468-473; Pl\u00e1n p\u011b\u0161\u00edho pluku de Rohan na obranu \u00fadol\u00ed Aosty a obsazen\u00ed pr\u016fsmyku sv. Bernarda z \u010dervna 1799, v: \u201eHistorie a vojenstv\u00ed\u201c, \u010d. 2\/2002, s. 373-417; edice a p\u0159eklad s koment\u00e1\u0159em; The Plan of the Rohan Infantry Regiment for the Defence of the Aosta Valley and Occupation of the St. Bernard Pass of June 1799, v: \u201eHistorie a vojenstv\u00ed &#8211; History and Warfare. The Journal of the Historical Institute of the Army of the Czech Republic, Special Issue 2002\u201c, zvl\u00e1\u0161tn\u00ed \u010d\u00edslo k pra\u017esk\u00e9mu summitu NATO, s. 17-51; Pozad\u00ed a probl\u00e9my geneze Deklarace pr\u00e1v \u010dlov\u011bka a ob\u010dana, v: Vybran\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed aspekty francouzsk\u00e9 revoluce a c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference, Olomouc, 28.5. 2003, Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci &#8211; Projekt Austerlitz 2005, Olomouc, nakl. Moneta F-M, 2003, s. 12-61, ISBN 80-86731-00-6; Moc pr\u00e1va. P\u0159e chouansk\u00e9ho gener\u00e1la, barona de Cormatin, s Francouzskou republikou, v: Vybran\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed aspekty francouzsk\u00e9 revoluce a c\u00edsa\u0159stv\u00ed. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference, Olomouc, 28.5. 2003, Pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci &#8211; Projekt Austerlitz 2005, Olomouc, nakl. Moneta F-M, 2003, s. 62-154, ISBN 80-86731-00-6; Strastipln\u00e9 putov\u00e1n\u00ed v morov\u00e9m roce. Zpr\u00e1va rektora chomutovsk\u00e9 jezuitsk\u00e9 koleje Kristelia o cest\u011b do \u0158\u00edma v roce 1681, v: Comotovia 2002. Sborn\u00edk p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f z konference v\u011bnovan\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed 750 let prvn\u00ed p\u00edsemn\u00e9 zm\u00ednky o existenci Chomutova (1252-2002). Chomutov 26.3. 2002, red. Petr RAK, Chomutov 2003, s. 79-88; edice lat. textu s. 83-87; ISBN 80-86067-79-3; Marco BARATTO &#8211; Franti\u0161ek J. HOLE\u010cEK, O.M., Vojensk\u00fd den\u00edk Pietra Verriho a \u010desk\u00e9 zem\u011b, v: \u010cesk\u00e9 zem\u011b v 17. a 18. stolet\u00ed (Barokn\u00ed doba, spole\u010dnost, kultura). Sborn\u00edk p\u0159\u00ed\u0161p\u011bvk\u016f odborn\u00e9ho historick\u00e9ho semin\u00e1\u0159e pro u\u010ditele d\u011bjepisu z\u00e1kladn\u00edch a st\u0159edn\u00edch \u0161kol, red. Ji\u0159\u00ed MIHOLA, Brno, Masarykova univerzita-Pedagogick\u00e1 fakulta, 2003, s. 21-39, p\u0159eklad uk\u00e1zek a koment\u00e1\u0159 (F.J. Hole\u010dek, O.M.), s. 27-39; ISBN 80-210-3150-6. <\/P><BR><BR><P><STRONG>Karel S\u00e1\u010dek<\/STRONG><\/P><BR><BR><P>narozen 1977 ve Vy\u0161kov\u011b. V letech 1996-2002 studoval obor historie-muzeologie na filozoficko-p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b Slezsk\u00e9 univerzity v Opav\u011b, v roce 2001 absolvoval st\u00e1\u017e na Institut f\u00fcr Geschichte p\u0159i Bayerische Julius-Maximilians Universit\u00e4t ve W\u00fcrzburku. Od roku 1994 je \u010dlenem \u010ceskoslovensk\u00e9 napoleonsk\u00e9 spole\u010dnosti. Zab\u00fdv\u00e1 se v\u0161edn\u00edm \u017eivotem voj\u00e1k\u016f na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed. V roce 2000 redigoval sborn\u00edk Sokolnice a slavkovsk\u00e1 bitva. V roce 2002 pracoval v redakci \u010dasopisu Historia Militaris 1792-1815.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"<p>P\u0159edstavujeme p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed, kte\u0159\u00ed dosud zaslali autorizovan\u00e9 \u00fadaje<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,26],"tags":[],"class_list":["post-480","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-198-vyroci-v-roce-2003"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/480","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=480"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/480\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1331,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/480\/revisions\/1331"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=480"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=480"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=480"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}