Na prvn\u00edm m\u00edst\u011b co do nasazen\u00ed a vskutku u\u0161lechtil\u00e9ho p\u0159\u00edstupu po\u0159adatel\u016f – Jihomoravsk\u00e9ho kraje, m\u011bsta Slavkova a Projektu Austerlitz 2005. Ji\u017e \u00favodn\u00ed zdravice n\u00e1m\u011bstka hejtmana Jihomoravsk\u00e9ho kraje, Ing. Lubom\u00edra \u0160m\u00edda, starosty m\u011bsta Slavkova, Mgr. Petra Kost\u00edka a presidenta Projektu Austerlitz 2005, pana Miroslava Jandory, prok\u00e1zaly v jak\u00e9 m\u00ed\u0159e si uv\u011bdomuj\u00ed, \u017ee tradice slavkovsk\u00e9 bitvy a p\u0159edev\u0161\u00edm jej\u00ed ne\u00faprosn\u011b se p\u0159ibli\u017euj\u00edc\u00ed dvoust\u00e9 v\u00fdro\u010d\u00ed, jsou „rodinn\u00fdm st\u0159\u00edbrem“ t\u00e9to zem\u011b a jednou z m\u00e1la mo\u017enost\u00ed jak ji odborn\u011b d\u016fstojn\u011b reprezentovat na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b tv\u00e1\u0159\u00ed v tv\u00e1\u0159 vstupu na\u0161\u00ed republiky do Evropsk\u00e9 unie. Nez\u016fstali ov\u0161em pouze u slov, jejich\u017e inflaci v sou\u010dasnosti na\u0161e spole\u010dnost do jist\u00e9 m\u00edry poci\u0165uje, ale vt\u011blili je do konkr\u00e9tn\u00edch krok\u016f a rozev\u0159eli novou a nad\u011bjnou perspektivu: slavkovskou konferenci toti\u017e neuspo\u0159\u00e1dal \u017e\u00e1dn\u00fd z akademick\u00fdch v\u011bdeck\u00fdch \u00fastav\u016f \u010di univerzitn\u00edch pracovi\u0161\u0165, je\u017e z\u00e1pas\u00ed s obecn\u00fdm nedostatkem finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f, ale vrcholov\u00ed reprezentanti region\u00e1ln\u00ed a m\u00edstn\u00ed st\u00e1tn\u00ed spr\u00e1vy a sdru\u017een\u00ed Mohyla m\u00edru – Austerlitz – OPS prost\u0159ednictv\u00edm v\u011bdeck\u00e9ho t\u00fdmu Projektu Austerlitz 2005. Za to jim pat\u0159\u00ed na\u0161e uzn\u00e1n\u00ed a d\u00edk!<\/P>
Mnoz\u00ed by tedy byli o\u010dek\u00e1vali sp\u00ed\u0161e „provin\u010dn\u00ed“ \u00farove\u0148, opak byl pravdou. Konference, p\u0159\u00edsn\u011b respektuj\u00edc\u00ed po\u017eadavek dostatku prostoru pro vlastn\u00ed refer\u00e1ty (na na\u0161e pom\u011bry nezvykl\u00fdch 30-45 minut) a n\u00e1slednou panelovou diskusi, s v\u00fdte\u010dn\u011b zaji\u0161t\u011bn\u00fdm simult\u00e1nn\u00edm p\u0159ekladem z francouz\u0161tiny do \u010de\u0161tiny a z \u010de\u0161tiny do francouz\u0161tiny (skl\u00e1n\u00edm se p\u0159ed v\u00fdkonem p\u0159ekladatel\u016f, jen prvn\u00ed den jedn\u00e1n\u00ed to bylo pln\u00fdch p\u011bt hodin p\u0159ekladu), byla t\u00e9maticky roz\u010dlen\u011bna do t\u0159\u00ed blok\u016f: v prvn\u00edm z nich se sledovaly \u0161irok\u00e9 kontexty evropsk\u00e9 politiky p\u0159elomu osmn\u00e1ct\u00e9ho a po\u010d\u00e1tku devaten\u00e1ct\u00e9ho stolet\u00ed ve vztahu ke kl\u00ed\u010dov\u00e9 ud\u00e1losti slavkovsk\u00e9 bitvy a jej\u00edch d\u016fsledk\u016f; druh\u00fd blok byl v\u011bnov\u00e1n vojensk\u00fdm ot\u00e1zk\u00e1m a t\u0159et\u00ed postihl tuto ud\u00e1lost v jej\u00edm druh\u00e9m \u017eivot\u011b „lieu de m\u00e9moire“.<\/P>
Ji\u017e prvn\u00ed z refer\u00e1t\u016f dr. Roberta Ouvrarda „Od Valmy ke Slavkovu. Francouzsk\u00e1 diplomacie v hled\u00e1n\u00ed m\u00edru“ podal vy\u010derp\u00e1vaj\u00edc\u00ed, skv\u011ble dokladovan\u00fd a metodologicky brilantn\u00ed n\u00e1stin ne\u00fanavn\u00e9ho \u00fasil\u00ed Prvn\u00edho konzula a n\u00e1sledn\u011b c\u00edsa\u0159e o dosa\u017een\u00ed stabiln\u00edho evropsk\u00e9ho m\u00edru. Mus\u00edm se p\u0159iznat, \u017ee od doby, kdy Marc Belissa na\u010drtl velk\u00e9 linie pr\u00e1va n\u00e1rod\u016f (Fraternit\u00e9 universelle et int\u00e9ret national, 1713-1795. Les cosmopolitiques du droit des gens, Paris, nakl. Kim\u00e9, 1998) jsem se nesetkal s tak magistr\u00e1ln\u00edm nadhledem, nemluv\u011b o tom, \u017ee o neust\u00e1l\u00fdch pokusech o dosa\u017een\u00ed prusk\u00e9ho prost\u0159edkov\u00e1n\u00ed jsme v\u016fbec nic netu\u0161ili. <\/P>
Dr. Iveta Coufalov\u00e1 rozev\u0159ela ve sv\u00e9m refer\u00e1tu „Napoleonova kontinent\u00e1ln\u00ed politika a \u0160v\u00e9dsko“ inspirativn\u00ed vhled do \u0161v\u00e9dsk\u00e9 politiky a dotkla se i vz\u00e1cn\u00e9ho tisku \u00dcber da Continentalsystem und den Enfluss desselben auf Schweden (Stocholm 1813), ned\u00e1vno nalezen\u00e9ho t\u00fdmem Projektu Austerlitz 2005 v Luk\u00e1ch u Jihlavy.<\/P>
Refer\u00e1t Marca Baratta „Rok 1805 a konsolidace Italsk\u00e9ho kr\u00e1lovstv\u00ed“ p\u0159edstavil m\u00e1lo zn\u00e1m\u00e9 ji\u017en\u00ed boji\u0161t\u011b roku 1805 a bitvy rakousk\u00fdch vojsk arciv\u00e9vody Karla s Mass\u00e9nov\u00fdmi odd\u00edly u Veronetty a Caldiera. <\/P>
Prof. Dr. Oleg Sokolov, p\u0159edseda Rusk\u00e9 spole\u010dnosti vojensk\u00e9 historie, p\u0159edn\u00e1\u0161ej\u00edc\u00ed na Petrohradsk\u00e9 univerzit\u011b a p\u0159izvan\u00fd \u0159editel studi\u00ed na IV. sekci \u00c9cole Pratique des Hautes \u00c9tudes na pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 Sorbonn\u011b, nositel \u010cestn\u00e9 legie, se dotkl ve sv\u00e9m refer\u00e1tu „Car Alexandr a formov\u00e1n\u00ed T\u0159et\u00ed koalice“ role osobnosti v d\u011bjin\u00e1ch – rozborem carov\u00fdch diplomatick\u00fdch akt\u016f a jeho korespondence prok\u00e1zal, \u017ee liber\u00e1ln\u011b orientovan\u00fd car Alexandr nebyl nep\u0159\u00e1telsky zam\u011b\u0159en proti Francii sam\u00e9, ale proti Napol\u00e9onu Bonapartovi, jemu\u017e z\u00e1vid\u011bl a nen\u00e1vid\u011bl ho a u\u010dinil v\u0161e proto, aby p\u0159isp\u011bl k jeho p\u00e1du.<\/P>
Refer\u00e1t Dr. Ji\u0159\u00edho Kova\u0159\u00edka „Bitva u Slavkova v kontextu Napoleonov\u00fdch ta\u017een\u00ed“ byl vyzr\u00e1lou meditac\u00ed p\u0159edn\u00edho znalce napoleonsk\u00e9 problematiky, srovn\u00e1vaj\u00edc\u00ed na z\u00e1klad\u011b cel\u00e9 \u0159ady krit\u00e9ri\u00ed osobnost vojev\u016fdce a jeho schopnosti, z\u00e1m\u011br a man\u00e9vr, \u00farove\u0148 velitel\u016f, taktiku, motivaci vojsk, podcen\u011bn\u00ed nebo p\u0159ecen\u011bn\u00ed protivn\u00edka, po\u010detnost arm\u00e1d a jejich rychlost s ostatn\u00edmi ta\u017een\u00edmi a velk\u00fdmi bitvami epochy.<\/P>
Franti\u0161ek J. Hole\u010dek, O.M. nast\u00ednil v refer\u00e1tu „Francouzsk\u00e1 okupa\u010dn\u00ed spr\u00e1va Brna“ prvn\u00ed v\u00fdsledky pr\u016fzkumu dokument\u016f Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho archivu, dochovan\u00fdch z obdob\u00ed francouzsk\u00e9 p\u0159\u00edtomnosti ve m\u011bst\u011b mezi listopadem 1805 a lednem 1806. Zahrani\u010dn\u00ed kolegov\u00e9 byli hluboce zaujati jak detailn\u00edm n\u00e1stinem francouzsk\u00e9 logistiky, tak m\u00edstn\u00edmi sv\u011bdectv\u00edmi o p\u0159\u00edstupu a chov\u00e1n\u00ed p\u0159edn\u00edch francouzsk\u00fdch velitel\u016f. <\/P>
Mgr. Martin Hrubala, odborn\u00fd asistent Trnavsk\u00e9 univerzity, p\u0159ekvapil vysoce kvalitn\u00edm n\u00e1stinem pozad\u00ed jedn\u00e1n\u00ed „Bratislavsk\u00e9ho m\u00edru“, stejn\u011b jako Mgr. Karel S\u00e1\u010dek, kter\u00fd ve sv\u00e9m refer\u00e1tu „\u010ce\u0161t\u00ed dobrovoln\u00edci ve sboru v\u00e9vody brun\u0161vick\u00e9ho“ sledoval osudy proslul\u00fdch „Smrtihlav\u016f“ z roku 1809 a uvedl na pravou m\u00edru i jeden z tradovan\u00fdch jir\u00e1skovsk\u00fdch m\u00fdt\u016f. <\/P>
Druh\u00fd den zased\u00e1n\u00ed konference byl v\u011bnov\u00e1n slavkovsk\u00e9 bitv\u011b a jej\u00ed dob\u011b jako „m\u00edstu historick\u00e9 pam\u011bti“.<\/P>
Dr. Pavel B\u011blina, CSc., autor \u0159ady monografi\u00ed o bitv\u00e1ch a vojev\u016fdc\u00edch Sedmilet\u00e9 v\u00e1lky a spoluautor monument\u00e1ln\u00edho des\u00e1t\u00e9ho d\u00edlu Velk\u00fdch zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 (1740-1792), rozvinul ve sv\u00e9m refer\u00e1tu „Vznik a z\u00e1rodky t\u0159et\u00edho stavu v \u010desk\u00fdch zem\u00edch a jeho n\u00e1zory na francouzskou revoluci a c\u00edsa\u0159stv\u00ed do roku 1805“ na pozad\u00ed vzniku \u00f3dy mlad\u00e9ho sedmn\u00e1ctilet\u00e9ho Jana Evangelisty Purkyn\u011b na volbu Napol\u00e9ona Bonaparta francouzsk\u00fdm c\u00edsa\u0159em barvit\u00e9 panor\u00e1ma dobov\u00fdch reakc\u00ed \u010desk\u00e9 spole\u010dnosti. <\/P>
Prof. Dr. Du\u0161an Uhl\u00ed\u0159, CSc., proslul\u00fd autor t\u0159\u00ed monografi\u00ed, mezi nimi\u017e podnes z\u00e1\u0159\u00ed i nezapomenuteln\u00e9 „Slunce nad Slavkovem“, a t\u00e9m\u011b\u0159 stovky odborn\u00fdch studi\u00ed, se zam\u011b\u0159il s akr\u00edbi\u00ed, resonuj\u00edc\u00ed s nejnov\u011bj\u0161\u00edmi podn\u011bty Plongeronov\u00fdch „V\u00fdzev modernosti, 1750-1840“ (Pa\u0159\u00ed\u017e 1997) na „Ohlasy Francouzsk\u00e9 revoluce a probl\u00e9m moderny v \u010desk\u00fdch zem\u00edch“.<\/P>
Dr. Zden\u011bk Mar\u0161\u00e1lek na\u010drtl v zaj\u00edmav\u00e9m refer\u00e1tu „T\u00e9ma napoleonsk\u00fdch v\u00e1lek v odborn\u00e9m vojensk\u00e9m tisku prvn\u00ed republiky“ jistou bezradnost prvorepubli\u010dn\u00ed vojensk\u00e9 produkce ve snaze ov\u011bn\u010dit nesmrteln\u00fd idol nejbli\u017e\u0161\u00edch spojenc\u016f „vav\u0159\u00ednov\u00fdm v\u011bncem, propleten\u00fdm ratolestmi \u010desk\u00e9 l\u00edpy“ a Prof. Dr. Miloslav Pojsl, vedouc\u00ed katedry c\u00edrkevn\u00edch d\u011bjin a d\u011bjin k\u0159es\u0165ansk\u00e9ho um\u011bn\u00ed Cyrilometod\u011bjsk\u00e9 teologick\u00e9 fakulty Univerzity Palack\u00e9ho v Olomouci, jej\u00ed\u017e t\u0159i \u010dlenov\u00e9 se konference \u00fa\u010dastnili, zasadil ideu a vznik prateck\u00e9ho pam\u00e1tn\u00edku Mohyly m\u00edru i osud a d\u00edlo P. Aloise Slov\u00e1ka (1859-1930) do \u0161irok\u00fdch srovn\u00e1vac\u00edch evropsk\u00fdch kontext\u016f s bohatou paletou srovn\u00e1vac\u00edho ikonografick\u00e9ho materi\u00e1lu a p\u016fvodn\u00edch n\u00e1vrh\u016f pam\u00e1tn\u00edku. <\/P>
D\u00edky v\u00fdte\u010dn\u00e9 moderaci doc. Dr. Franti\u0161ka Halase, n\u011bkdej\u0161\u00edho vyslance \u010cesk\u00e9 republiky u Svat\u00e9ho stolce, se zde rozvinula i bohat\u00e1 a velmi podn\u011btn\u00e1 diskuse zahrani\u010dn\u00edch a \u010desk\u00fdch \u00fa\u010dastn\u00edk\u016f konference, student\u016f brn\u011bnsk\u00fdch univerzit i muzejn\u00edk\u016f, mezi nimi\u017e bychom za v\u0161echny r\u00e1di zm\u00ednili alespo\u0148 z\u00e1stupce Okresn\u00edho muzea Brno-venkov, Dr. Jarom\u00edra Han\u00e1ka, kter\u00fd s sebou p\u0159ivedl i p\u0159edstavitele borodinsk\u00e9ho muzea. Spole\u010densk\u00e1 \u010d\u00e1st konference a slavnostn\u00ed recepce v diplomatick\u00e9m s\u00e1le slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku, n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed po sobotn\u00ed rekonstrukci bitevn\u00edch sc\u00e9n u Tvaro\u017en\u00e9, byla vskutku reprezentativn\u00ed, stejn\u011b jako neok\u00e1zal\u00fd a o to d\u016fstojn\u011bj\u0161\u00ed ned\u011bln\u00ed pietn\u00ed akt na Mohyle m\u00edru, kter\u00fd leto\u0161n\u00ed oslavy uzav\u00edral. <\/P>
S kr\u00e1tk\u00fdm \u010dasov\u00fdm odstupem je opravdu obt\u00ed\u017en\u00e9 zhodnotit mezin\u00e1rodn\u00ed konferenci „Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed – aliance Evropy kolem imp\u00e9ria „Velk\u00e9ho n\u00e1roda“. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed“ a objektivn\u011b docenit jej\u00ed nesporn\u00fd odborn\u00fd a celospole\u010densk\u00fd p\u0159\u00ednos. Nezam\u00ed\u0159ila toti\u017e jen ke „star\u00e9 dobr\u00e9“ a obecn\u011b za\u017eit\u00e9 cest\u011b bilanc\u00ed dosavadn\u00edch interpretac\u00ed a prezentov\u00e1n\u00ed d\u00edl\u010d\u00edch v\u00fdsledk\u016f dom\u00e1c\u00edho b\u00e1d\u00e1n\u00ed, sp\u00ed\u0161e p\u0159edlo\u017eila \u00fa\u010dastn\u00edk\u016fm a p\u0159edev\u0161\u00edm mlad\u00fdm student\u016fm a badatel\u016fm bohat\u011b prost\u0159en\u00fd st\u016fl my\u0161lenkov\u00e9ho kvasu skute\u010dn\u00e9 d\u00edlny historick\u00e9ho my\u0161len\u00ed a nade v\u0161i pochybnost prok\u00e1zala, \u017ee i u n\u00e1s je mo\u017eno se v\u011bnovat evropsk\u00fdm „velk\u00fdm d\u011bjin\u00e1m“ a to na n\u00e1ro\u010dn\u00e9 \u00farovni, je\u017e vzbudila \u00factu p\u0159edn\u00edch zahrani\u010dn\u00edch specialist\u016f a podn\u00edtila je ke konstruktivn\u00edmu odborn\u00e9mu dialogu. To je samo o sob\u011b velk\u00fdm p\u0159\u00edslibem do budoucna a prvn\u00edm krokem k d\u016fstojn\u00e9 p\u0159ipom\u00ednce bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edho se dvoust\u00e9ho v\u00fdro\u010d\u00ed „bitvy t\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f“. <\/P>
P. PhDr. ThLic. Franti\u0161ek J. Hole\u010dek, O.M.<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Mezin\u00e1rodn\u00ed konference „Evropsk\u00e9 aliance 18. stolet\u00ed – aliance Evropy kolem imp\u00e9ria „Velk\u00e9ho n\u00e1roda“. Slavkovsk\u00e1 bitva a jej\u00ed pozad\u00ed“, je\u017e prob\u011bhla ve dnech 27.-28. listopadu 2003 v Rubensov\u011b s\u00e1le slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku, byla pro p\u0159\u00edtomn\u00e9 odborn\u00edky, i pro mne samotn\u00e9ho jako jej\u00edho v\u011bdeck\u00e9ho sekret\u00e1\u0159e, skute\u010dn\u011b p\u0159\u00edjemn\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm. <\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,26],"tags":[],"class_list":["post-487","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-198-vyroci-v-roce-2003"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/487","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=487"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/487\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1338,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/487\/revisions\/1338"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=487"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=487"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=487"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}