www.francetv.fr\/france2\/emissions\/napoleon\/pop.htm<\/A>).<\/P>
Pak p\u0159i\u0161lo, alespo\u0148 pro mne, rozuzlen\u00ed. Zahrani\u010dn\u00ed televize byly rychlej\u0161\u00ed ne\u017e \u010cT a d\u00edk kan\u00e1lu ZDF jsem m\u011bl v lednu tohoto roku p\u0159\u00edle\u017eitost vid\u011bt cel\u00fd seri\u00e1l (krom\u011b prvn\u00ed \u010dtvrthodiny) v n\u011bmeck\u00e9m dabingu cel\u00fd. Moje radost se v\u0161ak zm\u011bnila po prvn\u00edch minut\u00e1ch v rozpaky, pak ve zklam\u00e1n\u00ed a nakonec v sebetr\u00fdze\u0148, s n\u00ed\u017e jsem, \u0159e\u010deno slovy J\u00e1ry Cimrmanna, \u010dekal, zda bude dal\u0161\u00ed \u010d\u00e1st stejn\u011b slab\u00e1 jako p\u0159edchoz\u00ed.
V\u0161echny \u010dty\u0159i d\u00edly maj\u00ed k historick\u00e9 v\u011brnosti velmi daleko. Jsou nato\u010deny ve stylu televizn\u00edch romanc\u00ed o c\u00edsa\u0159ovn\u011b Sissi, \u010di man\u017eelk\u00e1ch dynastie Kennedy\u016f, kter\u00e9 se na obrazovk\u00e1ch objevuj\u00ed u\u017e dlouho a jejich\u017e po\u010det neust\u00e1le roste. „Napoleon“ se tak zvrh\u00e1v\u00e1 v melodram, v n\u011bm\u017e jde ponejv\u00edce o Bonapart\u016fv citov\u011b milostn\u00fd \u017eivot (\u010di sp\u00ed\u0161e pletky mnoho\u00faheln\u00edku Josef\u00edna, jej\u00ed milenci, c\u00edsa\u0159ovy milenky Denuellov\u00e1 a Walewsk\u00e1, Marie-Louisa, atd.) a neust\u00e1l\u00fd boj s intrikami zloduch\u016f Talleyranda nebo Fouch\u00e9ho. To v\u0161e se m\u011bn\u00ed v jednotv\u00e1rn\u00e9 kli\u0161\u00e9, podle n\u011bj\u017e n\u00e1s zpravidla do d\u011bje a do slo\u017eitost\u00ed na maximum zjednodu\u0161en\u00e9 vojensko-politick\u00e9 situace zasv\u011bcuj\u00ed dialogy Napoleona s n\u011bkterou z p\u0159edstavitelek \u017eensk\u00fdch rol\u00ed. Zbytek pak objasn\u00ed monology p\u0159ed mu\u017eskou \u010d\u00e1st\u00ed osazenstva, v\u011bt\u0161inou p\u0159ed vrchn\u00edm \u0161tolbou Caulaincourtem, Joachimem Muratem, Talleyrandem a Fouch\u00e9m. Ta\u017een\u00ed kamkoliv supluje zpravidla jednotv\u00e1rn\u00e1 statick\u00e1 mapa, po n\u00ed\u017e projede \u0161ipka, kter\u00e1 se zastav\u00ed na m\u00edst\u011b bitvy, j\u00ed\u017e sc\u00e9n\u00e1rista pokl\u00e1dal za rozhoduj\u00edc\u00ed. Mapa se ob\u010das prolne s krati\u010dk\u00fdm z\u00e1b\u011brem pochoduj\u00edc\u00edch voj\u00e1k\u016f, bitvu pak p\u0159edstavuj\u00ed velice \u00fasporn\u00e9 z\u00e1b\u011bry, z nich\u017e je laick\u00e9mu (a mnohdy i zasv\u011bcen\u00e9mu) div\u00e1kovi jasn\u00e9 maxim\u00e1ln\u011b to, \u017ee na sebe \u00fato\u010d\u00ed dv\u011b hrstky v odli\u0161n\u00fdch uniform\u00e1ch. Le\u010d bu\u010fme, pokud jde o n\u011bkter\u00e9 sc\u00e9ny a pas\u00e1\u017ee, konkr\u00e9tn\u00ed.<\/P>
V prvn\u00edm d\u00edle je dominantn\u00ed bitvou Arcole. \u00datok p\u0159es pov\u011bstn\u00fd most pon\u011bkud p\u0159ipom\u00edn\u00e1 z\u00e1v\u011br filmu „Man\u017eel\u00e9 z roku II.“, v n\u011bm\u017e byla obdobn\u00e1 sc\u00e9na lep\u0161\u00ed… Arcolsk\u00fd most vede z lesa do lesa, do Bonapartovy n\u00e1ru\u010de na n\u011bm klesne Muiron (Guillaume Depardieu) a je po \u00fatoku\u2026 V egyptsk\u00e9m ta\u017een\u00ed se nev\u00e1l\u010d\u00ed, jen postupuje hus\u00edm pochodem po p\u00edse\u010dn\u00fdch dun\u00e1ch za gener\u00e1lem na velbloudu ke G\u00edze, kde Bonaparte p\u011btadvac\u00edtce statist\u016f v modr\u00fdch uniform\u00e1ch sd\u011bl\u00ed, \u017ee toto jsou pyramidy star\u00e9 \u010dty\u0159icet stolet\u00ed a d\u00edvaj\u00ed se na n\u011b\u2026 Pak n\u00e1sleduje mali\u010dk\u00fd mor v Jaff\u011b (\u017e\u00e1dn\u00e9 drsn\u00e9 sc\u00e9ny jako cholera v „Husaru na st\u0159e\u0161e“) a vz\u00e1p\u011bt\u00ed u\u017e je Bonaparte zp\u011bt ve Francii, kde za\u010dne (pot\u00e9, co odpust\u00ed Josef\u00edn\u011b, \u017ee jej podv\u00e1d\u011bla) chystat p\u0159evrat 18. brumairu. P\u0159evrat s\u00e1m m\u00e1 n\u00e1dech jarmare\u010dn\u00edho dramatu, v n\u011bm\u017e Bonaparte hraje roli Caesara a jak\u00fdsi sen\u00e1tor, jen\u017e vyt\u00e1hne zpod t\u00f3gy d\u00fdku a chce Bonaparta probodnout, \u00falohu Bruta! Lucien Bonaparte (Yves Jacques) mu d\u00fdku vyrve, uk\u00e1\u017ee zbra\u0148 i krev na Bonapartov\u011b od\u011bvu Muratov\u00fdm gran\u00e1tn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed pak vpadnou s bod\u00e1ky do jednac\u00edho s\u00e1lu. Ve skute\u010dnosti \u0161lo sp\u00ed\u0161e o dob\u0159e sehranou komedii. D\u00fdku nikdo netasil, krev na Bonapartov\u011b tv\u00e1\u0159i poch\u00e1zela z akn\u00e9, kterou si nav\u00fdsost nerv\u00f3zn\u00ed gener\u00e1l rozdr\u00e1sal, a Lucien si cel\u00fd pokus o atent\u00e1t p\u0159ed Oran\u017e\u00e9ri\u00ed vymyslel, aby dodal ozbrojen\u00e9mu z\u00e1sahu punc opr\u00e1vn\u011bnosti! Co na tom! <\/P>
R\u00e1zem je v seri\u00e1lu z gener\u00e1la v modr\u00e9m fraku a s dlouh\u00fdmi vlasy konzul v \u010derven\u00e9m fraku s kr\u00e1tk\u00fdmi vlasy. P\u0159echod Alp a bitva u Marenga se nekonaj\u00ed, jeden z akt\u00e9r\u016f se o tom jen zm\u00edn\u00ed, na\u010de\u017e n\u00e1sleduje melodramaticky ztv\u00e1rn\u011bn\u00e1 historka se spiknut\u00edm a pekeln\u00fdm strojem. P\u0159ich\u00e1z\u00ed odveta (zorganizovan\u00e1 zloduchy Talleyrandem a Fouch\u00e9m), \u00fanos prince d\u00b4Enghien zpoza francouzsk\u00fdch hranic a jeho poprava v p\u0159\u00edkopu Vincennes. <\/P>
Druh\u00fd d\u00edl zahrnul obdob\u00ed podstatn\u011b krat\u0161\u00ed, \u010das od Bonapartovy p\u0159em\u011bny v c\u00edsa\u0159e Napoleona po z\u00e1v\u011br polsk\u00e9ho ta\u017een\u00ed roku 1807. Korunovace v Notre-Dame je\u0161t\u011b jak\u017etak\u017e ujede, p\u0159\u00edpravy Pob\u0159e\u017en\u00ed oce\u00e1nsk\u00e9 arm\u00e1dy na invazi do Anglie se v\u0161ak zten\u010d\u00ed na Napoleonovu vyj\u00ed\u017e\u010fku v doprovodu Joachima Murata (Claudio Amendola) po pob\u0159e\u017e\u00ed, kde pod \u00fatesem minipeloton francouzsk\u00fdch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f popravuje anglick\u00e9 \u0161pi\u00f3ny. N\u00e1sleduje lou\u010den\u00ed s Josef\u00ednou a \u0161ipka jede p\u0159es p\u016fl Evropy od Boulogne do Ulmu, zastav\u00ed se v\u0161ak a\u017e u Slavkova. Na p\u00e1r vte\u0159in ji vyst\u0159\u00eddaj\u00ed pochoduj\u00edc\u00ed Francouzi, prost\u0159\u00eddan\u00ed krati\u010dk\u00fdm z\u00e1v\u011brem jezdc\u016f v b\u00edl\u00e9m, podle p\u0159ileb snad Kavalergardsk\u00e9ho pluku. <\/P>
Cel\u00fd geni\u00e1ln\u00ed pl\u00e1n slavkovsk\u00e9 bitvy vysv\u011btl\u00ed Napoleon za p\u00e1r vte\u0159in v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00e9mu Muratovi, kter\u00fd supluje v\u011bt\u0161inu ostatn\u00edch mar\u0161\u00e1l\u016f. Pak vyjde zpoza mrak\u016f slunce. Zd\u00e1 se b\u00fdt vlah\u00fd podzim, ne za\u010d\u00e1tek prosince 1805. Slunce odhal\u00ed zm\u011b\u0165 \u010dehosi pochoduj\u00edc\u00edho dole v \u00favoze, c\u00edsa\u0159 si op\u0159e dalekohled Caulaincourtovi (Heino Ferch) o rameno a my spolu s n\u00edm sledujeme bitvu T\u0159\u00ed c\u00edsa\u0159\u016f. Francouzi se \u017eenou do velmi p\u0159\u00edkr\u00e9ho kopce, proti nim vyraz\u00ed Rusov\u00e9 (identifikovateln\u00ed podle prapor\u016f a \u010d\u00e1k typu kiver, kter\u00e1 nosili a\u017e o sedm let pozd\u011bji\u2026). C\u00edsa\u0159 vel\u00ed „Soulte, te\u010f ty!“ „Lannesi…!“ Chud\u00e1k Lannes aby se roztrhl, je vedle Napoleona a mus\u00ed p\u00e1dit a\u017e k Santonu\u2026? <\/P>
Kutuzov ani c\u00edsa\u0159ov\u00e9 Alexandr a Franti\u0161ek se na obrazovce neobjev\u00ed, n\u00e1sleduje krati\u010dk\u00e1 krajina po bitv\u011b a proslun\u011bn\u00e9 n\u00e1dvo\u0159\u00ed slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku, kde se odevzd\u00e1vaj\u00ed dobyt\u00e9 trofeje. Sc\u00e9na, kter\u00e1 se tu odehraje, je k popuk\u00e1n\u00ed. V podloub\u00ed slavkovsk\u00e9ho z\u00e1mku p\u0159istupuje k c\u00edsa\u0159i kulhav\u00fd \u010f\u00e1bel Talleyrand a dohazuje (s p\u0159edstihem p\u011bti let) Napoleonovi mladi\u010dkou arciv\u00e9vodkyni Marii-Louisu. Dokonce mu uk\u00e1\u017ee jej\u00ed portr\u00e9t na hrne\u010dku, kter\u00fd pohotov\u011b vylov\u00ed z kapsy, a p\u0159emlouv\u00e1 k rozvodu s Josef\u00ednou! Napoleon Josef\u00ednu ale miluje a ude\u0159\u00ed p\u0159ed Talleyrandov\u00fdm zd\u011b\u0161en\u00fdm zrakem hrne\u010dkem o dla\u017ebu\u2026 <\/P>
Po n\u00e1vratu do Pa\u0159\u00ed\u017ee shrne vrchn\u00ed \u0161tolba Caulaincourt (rovn\u011b\u017e v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd) Napoleonovi v j\u00edzd\u00e1rn\u011b pruskou problematiku, zejm\u00e9na to, \u017ee prusk\u00e1 kr\u00e1lovna Louisa je v\u00e1le\u010dn\u00fd \u0161tv\u00e1\u010d v kalhot\u00e1ch, kter\u00fd chce v\u00e9st prusk\u00e9 pluky osobn\u011b na Pa\u0159\u00ed\u017e. \u0160ipka n\u00e1s dovede z Francie k Jen\u011b, je kr\u00e1sn\u00fd slune\u010dn\u00fd den (ve skute\u010dnosti nebylo pro mlhu po v\u011bt\u0161inu dopoledne vid\u011bt na deset krok\u016f), na kopci stoj\u00ed Napoleon, dole pod kopcem jede otev\u0159en\u00fd ko\u010d\u00e1r a v n\u011bm n\u011bjak\u00e1 \u017eena, asi ona prusk\u00e1 kr\u00e1lovna, na prot\u011bj\u0161\u00ed str\u00e1ni se \u0161ikuj\u00ed voj\u00e1ci v trojroh\u00fdch klobouc\u00edch. Op\u011bt n\u00e1sleduje francouzsk\u00fd \u00fatok z kopce, ko\u010d\u00e1r na posledn\u00ed chv\u00edli uj\u00ed\u017ed\u00ed, Prusov\u00e9 prchaj\u00ed do kopce protisvahu, \u017eene je n\u011bco p\u011bchoty a p\u00e1r kyrysn\u00edk\u016f s husary \u010di j\u00edzdn\u00edmi myslivci, co\u017e je cel\u00e1 bitva u Jeny. Vz\u00e1p\u011bt\u00ed u\u017e vyt\u00e1hne Napoleon do b\u00fdval\u00e9ho Polska.<\/P>
V Pa\u0159\u00ed\u017ei se zat\u00edm tvrd\u011b intrikuje. Fouch\u00e9 zjistil, \u017ee milenka porodila c\u00edsa\u0159i d\u011bcko a Talleyrand jej po\u0161le, aby to Napoleonovi vy\u0159\u00eddil. Je to skv\u011bl\u00e1 zpr\u00e1va, c\u00edsa\u0159 m\u016f\u017ee m\u00edt d\u011bti, Josef\u00edna ne! Geni\u00e1ln\u00ed intrika!!! Tu zpr\u00e1vu se Napoleon dozv\u00ed na zast\u00e1vce p\u0159ed Var\u0161avou, kde se mu pol\u00e1mal ko\u010d\u00e1r. Je l\u00e9to, n\u00e1dhern\u00fd slunn\u00fd den, kolem se pasou ove\u010dky. \u017de jel Napoleon do Var\u0161avy v prosinci, \u017ee mrzlo a lilo, \u017ee ko\u010d\u00e1r zapadl do bl\u00e1ta a c\u00edsa\u0159 z n\u011bj p\u0159esedal rovnou na k\u016f\u0148, aby neuv\u00edzl po kolena v bahn\u011b? Bo\u017ee, ti historikov\u00e9 toho namluv\u00ed…<\/P>
Ponechme stranou milostnou pas\u00e1\u017e s Mari\u00ed Walewskou (Alexandra Maria Lara), z jej\u00edho\u017e lo\u017ee vyraz\u00edme za sv\u00edt\u00e1n\u00ed rovnou na Rusy k J\u00edlov\u00e9mu. Kolem rozst\u0159\u00edlen\u00e9ho kostel\u00edku le\u017e\u00ed trochu sn\u011bhu, le\u010d obloha je jasn\u00e1 a nehroz\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e1 v\u00e1nice, kter\u00e1 by oslepila Augereau\u016fv sbor. Asi proto tu \u017e\u00e1dn\u00fd Augereau nen\u00ed a Rusov\u00e9 se rovnou derou ke h\u0159bitovu. Quelle audace! C\u00edsa\u0159 pos\u00edl\u00e1 Murata, kter\u00fd d\u00e1v\u00e1 povel jezdectvu. Je to vesel\u00fd \u00fatok, ur\u010dit\u011b jej nacvi\u010dovala Selsk\u00e1 j\u00edzda! Kolikr\u00e1t jsem odprosil v duchu Bondar\u010duka, jeho\u017e Slavkovu a Borodinu jsem nemohl ve „Vojn\u011b a m\u00edru“ p\u0159ij\u00edt na jm\u00e9no… A vzpom\u00ednal na \u00favodn\u00ed sc\u00e9nu z posledn\u00ed verze „Plukovn\u00edka Chaberta“ s G\u00e9rardem Depardieuem, kde byl kyrysnick\u00fd \u00fatok, a\u017e \u0161el po z\u00e1dech mr\u00e1z!<\/P>
Op\u011bt n\u00e1sleduje zmatek, padaj\u00ed ru\u0161t\u00ed i francouz\u0161t\u00ed jezdci, garda postupuje vp\u0159ed v kolon\u011b, kterou moc nenacvi\u010dovala, c\u00edsa\u0159e tr\u00e1p\u00ed hlavn\u011b starost, kde se toul\u00e1 mar\u0161\u00e1l Ney. T\u0159ikr\u00e1t se na to pt\u00e1, asi proto, aby i slabomysln\u00fd div\u00e1k pochopil, \u017ee je to d\u016fle\u017eit\u00e9! Pak se Ney (Alain Doutey) objev\u00ed na dohled od Napoleona, na koni a s prsty u mar\u0161\u00e1lsk\u00e9ho klobouku c\u00edsa\u0159e pozdrav\u00ed. Podle sv\u011btla to stihl na ob\u011bd. \u017de byl daleko vlevo, kde honil Lestocqovy Prusy, kte\u0159\u00ed se mu ztratili, \u017ee dorazil n\u011bkdy pozd\u011b ve\u010der a sotva se objevil, u\u017e ho Rusov\u00e9 zahnali nazp\u011bt? Hloupost! \u017de tam byl n\u011bjak\u00fd Davout, bez n\u011bho\u017e by byl Napoleon bit jak \u017eito? Taky hloupost!<\/P>
Bitva skon\u010dila, Napoleon proj\u00ed\u017ed\u00ed boji\u0161t\u011b pokryt\u00e9 padl\u00fdmi, prov\u00e1z\u00ed jej Talleyrand na koni, panu ministrovi je nevolno a tiskne si na \u00fasta krajkov\u00fd kapesn\u00ed\u010dek. Stejn\u011b \u0161patn\u011b od \u017ealudku je z pr\u00e1ce sc\u00e9n\u00e1risty i tomu, kdo o bitv\u011b u J\u00edlov\u00e9ho n\u011bco m\u00e1lo v\u00ed. <\/P>
Druh\u00fd d\u00edl na\u0161t\u011bst\u00ed kon\u010d\u00ed a za\u010d\u00edn\u00e1 t\u0159et\u00ed, kter\u00fd zahrnuje obdob\u00ed od Tyl\u017ee po n\u00e1vrat z rusk\u00e9ho ta\u017een\u00ed, tj. od l\u00e9ta 1807 do konce roku 1812. N\u011bmen s pr\u00e1mem uprost\u0159ed p\u0159ipom\u00edn\u00e1 rybn\u00edk ve Stromovce, rusk\u00fd imper\u00e1tor Alexandr (Toby Stephens), proslul\u00fd charmeur, vypad\u00e1 jako pon\u011bkud klackovit\u00fd postpubescent. <\/P>
Ud\u00e1losti ve \u0160pan\u011blsku, kter\u00e9 nedlouho po Tyl\u017ei n\u00e1sledovaly, div\u00e1kovi vysv\u011btl\u00ed selanka mezi Napoleonem a Josef\u00ednou n\u011bkde na hranic\u00edch u Bayonne, v n\u00ed\u017e se citov\u00e9 sc\u00e9ny jak z Harlek\u00fdnek m\u00eds\u00ed s politick\u00fdmi \u00favahami. \u017de je \u0160pan\u011blsko prohnil\u00e9, v tom n\u00e1s utvrd\u00ed Napoleon\u016fv ob\u011bd s degenerovan\u00fdm kr\u00e1lem Karlem a je\u0161t\u011b degenerovan\u011bj\u0161\u00edm infantem Ferdinandem Astursk\u00fdm. O \u0161pan\u011blsk\u00e9 guerille se dozv\u00edme ze sc\u00e9ny, v n\u00ed\u017e zu\u0159iv\u00ed venkovan\u00e9 povra\u017ed\u00ed p\u00e1r modr\u00fdch p\u011b\u0161\u00e1k\u016f. Murat za to vjede do vesnice a rozsek\u00e1, co mu p\u0159ijde pod ruku. O Dos de Mayo, madridsk\u00e9m povst\u00e1n\u00ed 2. kv\u011btna, n\u00e1s op\u011bt informuje v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd Caulaincourt. Letmo se dozv\u00edme o jmenov\u00e1n\u00ed Josefa Bonaparta \u0161pan\u011blsk\u00fdm kr\u00e1lem a pot\u00e9 o jeho \u00fat\u011bku z Madridu. V Erfurtu se na Napoleona rozhn\u011bv\u00e1 rusk\u00fd imper\u00e1tor a c\u00edsa\u0159 vyr\u00e1\u017e\u00ed do \u0160pan\u011bl; sc\u00e9na boji\u0161t\u011b, pln\u00e9ho zmrza\u010den\u00fdch Francouz\u016f, m\u00e1 asi dokreslit, \u017ee za Pyrenejemi ne\u0161lo v\u0161e podle francouzsk\u00fdch p\u0159edstav. Je to „ilustrativn\u00ed doprovod“, kter\u00fd v nejmen\u0161\u00edm nesouvis\u00ed s Burgosem, Somosierrou, Zaragozou, Madridem ani „honem na Angli\u010dany“ sm\u011brem na La Corunnu.<\/P>
Mimo \u0160pan\u011blsko zat\u00edm zbroj\u00ed v\u00edde\u0148sk\u00fd dv\u016fr (jej\u017e nevid\u00edme) a intrikuje, Karolina Bonapartov\u00e1-Muratov\u00e1 (Marie B\u00e4umer), kter\u00e1 by cht\u011bla dostat chot\u011b na tr\u016fn, pokud by Napoleon ve \u0160pan\u011blsku zahynul. Murat b\u011bsn\u00ed, \u017ee nedostal \u0161pan\u011blsk\u00fd tr\u016fn, ale jen neapolsk\u00fd (p\u0159i\u010dem\u017e se pohybuje soustavn\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei), c\u00edsa\u0159 se v\u0161ak rychle vr\u00e1t\u00ed, obvin\u00ed ze v\u0161eho Josef\u00ednu, kterou probud\u00ed, na\u010de\u017e ji odpros\u00ed a chyst\u00e1 se na ta\u017een\u00ed do N\u011bmecka\u2026
\u0160ipkou po map\u011b op\u011bt projedeme Evropou za V\u00edde\u0148, kde n\u00e1sleduje cosi, \u010demu jsem nemohl n\u011bjakou dobu v\u016fbec uv\u011b\u0159it. P\u0159edstavte si bitvu ve stylu „boj o lesn\u00ed paseku“. Asi pades\u00e1tka chlap\u016f, p\u016fl v modr\u00e9m, p\u016fl v b\u00edl\u00e9m, postupuje z jednoho konce na druh\u00fd, mezi nimi p\u0159ej\u00ed\u017ed\u011bj\u00ed na koni Napoleon a Lannes (Sebastian Koch), ob\u010das n\u011bkdo p\u0159eb\u011bhne po l\u00e1vce p\u0159es \u0159\u00ed\u010dku \u0161irokou jako Boti\u010d, jeden zl\u00fd rakousk\u00fd gran\u00e1tn\u00edk si vezme na mu\u0161ku c\u00edsa\u0159e a tref\u00ed jej do nohy, gran\u00e1t pak sraz\u00ed Napoleona z kon\u011b, to snad, aby i tupec pochopil, \u017ee se bitva neda\u0159\u00ed. Ustupuje se (nebo postupuje?) po pontonech p\u0159es vodn\u00ed tok zv\u00edc\u00ed Berounky v dob\u011b sucha, k nim\u017e n\u00e1hle p\u0159iplouv\u00e1 (za zd\u011b\u0161en\u00e9ho \u0159evu a Napoleonova nev\u011b\u0159\u00edcn\u00e9ho v\u00fdrazu) ho\u0159\u00edc\u00ed plovouc\u00ed ml\u00fdn, kter\u00fd vypad\u00e1 jak planouc\u00ed ledoborec Krasin a ud\u011bl\u00e1 tut\u00e9\u017e pr\u00e1ci. Pak najednou Napoleon vid\u00ed le\u017e\u00edc\u00edho Lannese, baron Larrey mu bude amputovat nohu, op\u011bt dojemn\u00fd dialog, a po n\u011bm sc\u00e9na jak Lannes um\u00edr\u00e1 Napoleonovi v n\u00e1ru\u010di (v Marbotov\u011b, sc\u00e9n\u00e1rista byl tentokr\u00e1t punti\u010dk\u00e1\u0159). Prohran\u00e1 bitva se jmenuje (nem\u00fdl\u00edm se, natolik n\u011bmecky um\u00edm) nikoliv Aspern, \u010di Essling, ale WAGRAM!!! Ano, \u010dtete dob\u0159e!<\/P>
Zanedlouho se Napoleon rozv\u00e1d\u00ed s Josef\u00ednou a bere si Marii-Louisu (Mavie H\u00f6rbiger). Sc\u00e9n\u00e1rista se n\u00e1m sna\u017e\u00ed vnutit p\u0159edstavu, \u017ee k s\u0148atku s rakouskou arciv\u00e9vodkyn\u00ed do\u0161lo proto, aby c\u00edsa\u0159 napravil nepoveden\u00fd v\u00fdsledek onoho filmov\u00e9ho ko\u010dkopsa jm\u00e9nem Aspern-Wagram.
Asi nejpravdiv\u011bj\u0161\u00ed je sc\u00e9na narozen\u00ed budouc\u00edho kr\u00e1le \u0158\u00edmsk\u00e9ho a Orl\u00edka; o porodu se dozv\u00edme v\u00edc ne\u017e o cel\u00e9 v\u00e1lce. Dr. Corvisart (Sylvain Corthay) sice ve skute\u010dnosti Marii-Louisu nerodil, ale byl u toho a novorozence, kter\u00fd vypadal jako mrtv\u00fd, skute\u010dn\u011b k \u017eivotu p\u0159ivedl. Alespo\u0148 \u017ee tak\u2026<\/P>
Po sladkoboln\u00e9 sc\u00e9n\u011b v Malmaisonu, kde se pt\u00e1 Napoleon exc\u00edsa\u0159ovny Josef\u00edny na to, zdali m\u00e1 v\u00e1l\u010dit s Ruskem (od \u010deho\u017e ona jej zrazuje a s p\u0159ehledem Carla von Clausewitz vysv\u011btluje, pro\u010d tam nem\u00e1 t\u00e1hnout) n\u00e1sleduje ta\u017een\u00ed do Ruska, kter\u00e9 je vrcholem nehor\u00e1znosti. \u0160ipka n\u00e1s op\u011bt dovede a\u017e p\u0159ed Moskvu (Borodino tu nen\u00ed), z Poklonn\u00e9 hory si ji prohl\u00e9dneme a div\u00edme se, jak je lidupr\u00e1zdn\u00e1. Vjedeme na koni do patra pal\u00e1ce v Kremlu, nech\u00e1me si vedle carsk\u00e9 postele postavit sv\u00e9 poln\u00ed l\u016f\u017eko, na n\u011bm\u017e n\u00e1s v noci vzbud\u00ed (dal\u0161\u00ed v\u0161udyp\u0159\u00edtomn\u00fd) mameluk Roustam Raza (Jacky Nercessian). Ten rozhrne z\u00e1v\u011bs a my vid\u00edme, \u017ee je Moskva v jednom plameni! Hop, Napoleon je ve vte\u0159in\u011b zp\u011bt v Pa\u0159\u00ed\u017ei a p\u0159em\u00fd\u0161l\u00ed, zdali mu Rakousko pom\u016f\u017ee napravit por\u00e1\u017eku v Rusku! Zd\u011b\u0161en\u011b z\u00edr\u00e1te, \u017ee takto kon\u010d\u00ed 3. d\u00edl! <\/P>
\u00dastup z Ruska do\u017eene za\u010d\u00e1tek 4. d\u00edlu. V no\u010dn\u00edch m\u016fr\u00e1ch, kter\u00e9 se vloud\u00ed do prachov\u00fdch pe\u0159in c\u00edsa\u0159sk\u00e9 postele v Tuileri\u00edch, Napoleon vid\u00ed hr\u016fzy koz\u00e1ck\u00fdch \u00fatok\u016f a rusk\u00e9 zimy. Ne\u017e dojde k z\u00e1b\u011br\u016fm, kter\u00e9 by se alespo\u0148 trochu podobaly Bondar\u010dukov\u011b „Vojn\u011b a m\u00edru“, nebo pas\u00e1\u017ei ze „Soupe\u0159\u016f“ Ridley Scotta, vzbud\u00ed utr\u00e1pen\u00e9ho hlavn\u00edho hrdinu Marie-Louisa. <\/P>
Po dramaturgick\u00e9 str\u00e1nce by mohl b\u00fdt z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00fd d\u00edl nejm\u00e9n\u011b hrozn\u00fd z cel\u00e9 \u010dtve\u0159ice; d\u011bjov\u011b je pom\u011brn\u011b sev\u0159en\u00fd (zahrnuje obdob\u00ed od jara 1813 do Napoleonovy smrti) a na laick\u00e9ho div\u00e1ka, kter\u00fd zapomn\u011bl to m\u00e1lo, co mu vlili do hlavy ve \u0161koln\u00edch \u0161kamnech, p\u016fsob\u00ed nejdramati\u010dt\u011bji. Ano, jsou tu sc\u00e9ny, s nimi\u017e bych hluboce nesouhlasil. V kampani 1814 odm\u00edt\u00e1 jedna francouzsk\u00e1 selka d\u00e1t Napoleonovi trochu ml\u00e9ka, a kdy\u017e se jeho inkognito prozrad\u00ed, chce jej probodnout vidlemi; ve v\u00e1lk\u00e1ch padli jej\u00ed dva synov\u00e9. Je to hodn\u011b netypick\u00e1 situace, nezn\u00e1m podobnou re\u00e1lnou historiku, le\u010d budi\u017e, sc\u00e9n\u00e1rista cht\u011bl asi ilustrovat vy\u010derpanost Francie a obrovsk\u00e9 ob\u011bti, kter\u00e9 v napoleonsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch p\u0159inesla. Nechci znovu rozv\u00e1d\u011bt, \u017ee bitvy vypadaj\u00ed jak boj o lesn\u00ed paseku a ter\u00e9n je u v\u0161ech stejn\u00fd. Nezlobil bych se ani na detaily, jak\u00fdmi je nep\u0159edpisov\u00e9 vytv\u00e1\u0159en\u00ed kar\u00e9 star\u00e9 gardy kolem Napoleona u Waterloo (britsk\u00e9 je naopak docela poveden\u00e9, i kdy\u017e nedosahuje kvalit kar\u00e9 rusk\u00e9ho v skv\u011bl\u00e9m polsk\u00e9m „Panu Tade\u00e1\u0161ovi“). Minimalizoval bych v\u00fdtky, odpustil bych mnoho, netr\u00e1pil bych se nad n\u00e1znakov\u00fdm bojem o statek (asi Haye-Sainte), ani nad sm\u011b\u0161n\u00fdm \u00fatokem jezdectva, i tak se ale v posledn\u00edm d\u00edlu objevily v\u011bci, nad nimi\u017e z\u016fst\u00e1v\u00e1 rozum st\u00e1t. Zde je jejich ne\u00fapln\u00fd v\u00fd\u010det:<\/P>
-vyslanec Metternich vyhl\u00e1s\u00ed Napoleonovi jm\u00e9nem rakousk\u00e9ho c\u00edsa\u0159e v\u00e1lku hned na ja\u0159e 1813 a na n\u011bjak\u00fd Pra\u017esk\u00fd kongres ne\u010dek\u00e1\u2026
-L\u00fctzen, Budy\u0161\u00edn a dal\u0161\u00ed bitvy jarn\u00ed f\u00e1ze ta\u017een\u00ed nejsou ani zm\u00edn\u011bny, v\u00e1le\u010dn\u00fd rok 1813 nazna\u010duje pouze sc\u00e9na boje na \u0159ece (\u0159\u00ed\u010dce), v n\u00ed\u017e jsou krom\u011b Francouz\u016f vid\u011bt rakou\u0161t\u00ed gran\u00e1tn\u00edci a rakousk\u00e9 i rusk\u00e9 prapory. Z v\u00fdbuchu d\u0159ev\u011bn\u00e9ho mostu, po n\u011bm\u017e Francouzi p\u0159ech\u00e1zej\u00ed, lze soudit, \u017ee \u0159eka m\u00e1 b\u00fdt Elstera a boj p\u0159edstavuje z\u00e1v\u011bre\u010dnou f\u00e1zi bitvy u Lipska.
-k abdikaci na ja\u0159e 1814 p\u0159emluv\u00ed (bez velk\u00e9 n\u00e1mahy) Napoleona vrchn\u00ed \u0161tolba Caulaincourt, k \u017e\u00e1dn\u00e9 bou\u0159liv\u00e9 sc\u00e9n\u011b mezi mar\u0161\u00e1ly a c\u00edsa\u0159em tud\u00ed\u017e nedojde\u2026
-v obdob\u00ed 1. restaurace (tj. v dob\u011b, kdy, kdy je Napoleon v exilu na Elb\u011b a Francii vl\u00e1dn\u011b Ludv\u00edk XVIII.) se Talleyrand neust\u00e1le pohybuje kolem kr\u00e1le v Pa\u0159\u00ed\u017ei; ve skute\u010dnosti byl na V\u00edde\u0148sk\u00e9m kongresu.
-p\u0159i Napoleonov\u011b triumf\u00e1ln\u00edm n\u00e1vratu z Elby se uplatnilo kli\u0161\u00e9, kritizovan\u00e9 u\u017e v Bondar\u010dukov\u011b „Waterloo“ p\u0159ed t\u0159iceti lety: v sout\u011bsce Laffrey zastoup\u00ed cestu Napoleonovi jako prvn\u00ed rovnou mar\u0161\u00e1l Ney.
-do Tuileri\u00ed, z nich\u017e Napoleon op\u011bt vl\u00e1dne, p\u0159ijde neapolsk\u00e9ho tr\u016fnu zbaven\u00fd mar\u0161\u00e1l Murat a nab\u00edz\u00ed Napoleonovi svoje slu\u017eby. Ve skute\u010dnosti z\u016fstal z c\u00edsa\u0159ova rozkazu na jihu Francie; Napoleon jej odm\u00edtl jako zr\u00e1dce a nevd\u011b\u010dn\u00edka v\u016fbec spat\u0159it.
-mar\u0161\u00e1l Ney, ve skute\u010dnosti zhruba stejn\u011b star\u00fd jako Napoleon a nazrzl\u00fd, je zt\u011blesn\u011bn jako \u0161edovlas\u00fd a zna\u010dn\u011b star\u00fd; kdyby m\u011bl kn\u00edr, mohl by hr\u00e1t bez probl\u00e9m\u016f o t\u00e9m\u011b\u0159 t\u0159icet let star\u0161\u00edho sedmdes\u00e1tn\u00edka Bl\u00fcchera.
-gener\u00e1l Cambronne (Serge Dupire) neklesne ve \u010dtverci s legend\u00e1rn\u00edm (by\u0165 sporn\u00fdm) vzdorovit\u00fdm v\u00fdk\u0159ikem, vrhne se na bod\u00e1k s gardou proti Brit\u016fm\u2026<\/P>
Po Waterloo v\u00e1m u\u017e zb\u00fdv\u00e1 jen dotrp\u011bt \u010dtvrthodinku na cest\u011b Pa\u0159\u00ed\u017e – ostrov Aix – ostrov Svat\u00e9 Heleny, absolvovat monolog, v n\u011bm\u017e c\u00edsa\u0159 p\u0159ed anglickou d\u00edvenkou shrnuje sv\u00e9 d\u00edlo, \u00fad\u011bl i odkaz, nechat jej ti\u0161e skonat a pot\u011b\u0161it se pohledem na \u010derven\u00fd mramor v kapli Invalidovny. Je dokon\u00e1no, p\u0159i\u010dem\u017e velk\u00e9ho mu\u017ee tentokr\u00e1t nezahubil arz\u00e9n, ale francouzsk\u00e1 televize.<\/P>
B\u00eddn\u00e9 zbo\u017e\u00ed za osmdes\u00e1t milion\u016f eur! Zbyte\u010dn\u00e9 hv\u011bzdy v hlavn\u00edch rol\u00edch, nebo\u0165 sc\u00e9n\u00e1\u0159 ned\u00e1v\u00e1 k hereck\u00e9mu v\u00fdkonu sebemen\u0161\u00ed prostor! Spolu s Poeov\u00fdm Havranem by m\u011blo b\u00fdt nad t\u00edmto paskvilem zvol\u00e1no: Never more! Hlavn\u011b a\u0165 se mi nikdo nepokou\u0161\u00ed p\u0159esv\u011bd\u010dovat, \u017ee i nepoveden\u00fd k\u00fd\u010d m\u00e1 sv\u016fj klad, \u017ee probud\u00ed v \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti o Napoleona z\u00e1jem! Stejn\u011b tak by mohl tvrdit, \u017ee „Esmeralda“ vzbudila z\u00e1jem o jihoamerickou literaturu\u2026<\/P>
P.S.: Korunu seri\u00e1lu nasadil n\u011bmeck\u00fd p\u0159eklad (alespo\u0148 douf\u00e1m, \u017ee to ve francouzsk\u00e9m origin\u00e1lu nen\u00ed a v \u010desk\u00e9m nebude!!!). Na po\u010d\u00e1tku bitvy u Waterloo, pot\u00e9, co \u0161ipka projede mapou z Pa\u0159\u00ed\u017ee a\u017e k t\u00e9to belgick\u00e9 lokalit\u011b, se objev\u00ed p\u0159es prvn\u00ed z\u00e1b\u011br budouc\u00edho boji\u0161t\u011b velik\u00e9 datum „18. April 1815“. Tak\u017ee N\u011bmci, Raku\u0161an\u00e9 a v\u0161ichni, kdo ZDF sledovali (nebo si dokonce koupili po ka\u017ed\u00e9m d\u00edlu inzerovan\u00e9 DVD), te\u010f v\u011bd\u00ed, \u017ee k bitv\u011b u Waterloo nedo\u0161lo 18. \u010dervna, ale o dva m\u011bs\u00edce d\u0159\u00edv, 18. dubna! To bude pr\u00e1ce, tolik knih a u\u010debnic p\u0159epsat\u2026<\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Kdo m\u00e1 mo\u017enost sledovat STV, tomu je v t\u011bchto dnech nab\u00edzen \u010dty\u0159d\u00edln\u00fd seri\u00e1l francouzsk\u00e9 televize France 2 Napol\u00e9on… Ji\u0159\u00ed Kova\u0159\u00edk k n\u011bmu ji\u017e p\u0159ed \u010dasem napsal recenzi, kter\u00e1 stoj\u00ed za p\u0159e\u010dten\u00ed.<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,28],"tags":[],"class_list":["post-494","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-recenze-a-anotace"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/494","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=494"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/494\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1345,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/494\/revisions\/1345"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=494"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=494"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=494"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}