Mohyla m\u00edru, dominanta kraje na v\u00fdchod od Brna, kamenn\u00fd pam\u00e1tn\u00edk s kapl\u00ed a s hrobkou, do kter\u00e9 jsou ukl\u00e1d\u00e1ny st\u00e1le nach\u00e1zen\u00e9 poz\u016fstatky padl\u00fdch z bitvy v roce 1805.<\/P>
Autorem projektu je prof.Josef Fanta. Dal\u0161\u00ed osloven\u00fd rakousk\u00fd profesor Otto Wagner nab\u00eddku zdvo\u0159ile odm\u00edtl.<\/P>
Fanta,tehdy ji\u017e uzn\u00e1van\u00fd architekt, p\u0159edlo\u017eil v roce 1906 \u0161est n\u00e1vrh\u016f. Jejich motta zn\u011bla:“Servali se orli t\u0159i“,“Mohyla smrti“, „Mohyla m\u00edru“, „Na vr\u0161\u00ed\u010dku kaple, p\u0159i n\u00ed velk\u00e1 v\u011b\u017e“, „Na kope\u010dku kaple, pod n\u00ed kosti hnij\u00ed“ a „Pam\u011btn\u00ed chr\u00e1m p\u00e1n\u011b“. Byl vybr\u00e1n t\u0159et\u00ed n\u00e1vrh, i kdy\u017e autor by volil sp\u00ed\u0161e motto Mohyla smrti.<\/P>
Josef Fanta se narodil 7.12.1856 v Sudom\u011b\u0159ic\u00edch u T\u00e1bora.Vystudoval \u010cVUT v Praze.Od roku 1881 byl asistentem J.Schulze, od roku 1909 \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem architektury na \u010cVUT. Po studi\u00edch na technice v Praze asistoval J.Z\u00edtkovi na stavb\u011b N\u00e1rodn\u00edho divadla. Spolupracoval rovn\u011b\u017e s A.Wiehlem na definitivn\u00edm n\u00e1vrhu Wiehlova domu na V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed v Praze.<\/P>
Jeho prvn\u00ed samostatn\u00e9 pr\u00e1ce jsou koncipov\u00e1ny v duchu historizmu. Kolem roku 1900 navrhl \u010din\u017eovn\u00ed domy a pal\u00e1ce na Sm\u00edchov\u011b a Nov\u00e9m M\u011bst\u011b. V roce 1900 navrhl \u010deskou expozici v r\u00e1mci pavilonu Rakouska – Uherska na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei a byl ocen\u011bn zlatou medail\u00ed. Spolupracoval rovn\u011b\u017e se stavitelem a mecen\u00e1\u0161em J.Hl\u00e1vkou. Po B.Tesa\u0159ovi dokon\u010dil are\u00e1l Hl\u00e1vkov\u00fdch dom\u016f ve Vodi\u010dkov\u011b ulici. Samostatn\u011b navrhl Hl\u00e1vkovy studentsk\u00e9 koleje v Jen\u0161tejnsk\u00e9 ulici v Praze. N\u00e1sledoval projekt monument\u00e1ln\u00ed budovy pra\u017esk\u00e9ho n\u00e1dra\u017e\u00ed Franti\u0161ka Josefa I. (Wilsonova) s bohatou dekorac\u00ed. Zde u\u017e je patrn\u00fd p\u0159\u00edklon k secesi stejn\u011b jako na h\u0159bitov\u011b a vile v Pod\u011bbradech, na spolkov\u00e9 budov\u011b Hlaholu na Masarykov\u011b n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed v Praze (1903-06) a na Mohyle m\u00edru. S projektem na pam\u00e1tn\u00edk Mohyla m\u00edru na z\u00e1klad\u011b p\u0159edlo\u017een\u00e9ho n\u00e1vrhu Fanta v\u016fbec nesp\u011bchal. Preferoval jin\u00e9 zak\u00e1zky. Sv\u011bd\u010d\u00ed o tom mnoho \u017e\u00e1dost\u00ed i prosebn\u00fd dopis Komit\u00e9tu z kv\u011btna 1909, kde \u010dteme:“Slovutn\u00fd pane architekte, neopou\u0161t\u011bjte n\u00e1s!“ Nakonec byl projekt ve stylu sakr\u00e1ln\u00ed a pietn\u00ed symboliky vypracov\u00e1n a v roce 1910 se za\u010dalo stav\u011bt. Firma Otakara Nekvasila dokon\u010dila hrubou stavbu ve tvaru komol\u00e9ho jehlanu o v\u00fd\u0161ce 26 metr\u016f na \u010dtvercov\u00e9m p\u016fdorysu za dva roky.
Z restaur\u00e1torsk\u00fdch prac\u00ed arch.Fanty vynik\u00e1 oprava kostela sv.V\u00e1clava v Praze na Zderaze, rotundy v T\u00fdnci nad S\u00e1zavou a hostince U Vejvod\u016f v Praze.<\/P>
Pod\u00edlel se na p\u0159\u00edprav\u011b N\u00e1rodopisn\u00e9 v\u00fdstavy 1895 a V\u00fdstav\u011b obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komory 1908 \u00fapravami interier\u016f Pr\u016fmyslov\u00e9ho pal\u00e1ce na pra\u017esk\u00e9m v\u00fdstavi\u0161ti. Mezi sv\u011btov\u00fdmi v\u00e1lkami vynik\u00e1 elektick\u00fd pal\u00e1c ministerstva obchodu a patentn\u00edho \u00fa\u0159adu Na Franti\u0161ku v Praze. Monument\u00e1ln\u00ed stavba, ozna\u010dovan\u00e1 za posledn\u00ed secesn\u00ed dominantu hlavn\u00edho m\u011bsta byly dokon\u010dena a\u017e ve 30.letech. Fanta rovn\u011b\u017e navrhl mnoho bytov\u00fdch interier\u016f, hrobek a sakr\u00e1ln\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f. Dlouh\u00e1 l\u00e9ta se zab\u00fdval pe\u010dliv\u00fdm studiem a dokumentac\u00ed pam\u00e1tek. Jako pedagog vychoval n\u011bkolik generac\u00ed \u010desk\u00fdch architekt\u016f.<\/P>
Projevoval z\u00e1jem o n\u00e1bytkovou tvorbu a interiery. Po J.Mockerovi p\u0159evzal dohled nad \u010dinnost\u00ed paramentn\u00edho \u00fastavu K\u0159es\u0165ansk\u00e9 akademie v Praze. Pro n\u00ed navrhl na p\u0159elomu 19. a 20.stolet\u00ed velk\u00fd po\u010det c\u00edrkevn\u00edho n\u00e1\u010din\u00ed a parament Navrhl i paramenta pro svatov\u00edtskou kapitulu, kazule pro kostel Panny Marie u Kajet\u00e1n\u016f v Praze na Mal\u00e9 Stran\u011b stejn\u011b jako kazule pro velehradsk\u00fd kl\u00e1\u0161ter a pro velmistra k\u0159i\u017eovn\u00edk\u016f.
Navrhl interiery novorenesan\u010dn\u00edho stylu pro pr\u016fmysln\u00edka B.Bondyho v dom\u011b U \u010dern\u00e9 r\u016f\u017ee na Nov\u00e9m M\u011bste v Praze(1880).Ve stylu historizmu navrhl n\u00e1bytek pro interi\u00e9ry Obchodn\u00ed a \u017eivnostensk\u00e9 komory. Odleh\u010den\u00edm konstrukce, bohat\u00fdm detailem s rostlinn\u00fdmi, zoomorfn\u00edmi a antropomorfn\u00edmi prvky a celkovou romantickou koncepc\u00ed u\u017e sm\u011b\u0159oval k secesi. Uplat\u0148oval \u0161irokou \u0161k\u00e1lu zdobn\u00fdch prvk\u016f v\u010detn\u011b plastick\u00fdch reli\u00e9f\u016f a reli\u00e9fn\u00edch plaket.<\/P>
Architekt, design\u00e9r, pam\u00e1tk\u00e1\u0159, mal\u00ed\u0159 a pedagog Josef Fanta zem\u0159el v Praze 20.6.1954. <\/P>
Socha\u0159 \u010cen\u011bk Vosm\u00edk, narozen\u00fd 5.dubna 1860 v Humpolci se vyu\u010dil u sv\u00e9ho otce kol\u00e1\u0159em. Bavilo ho kreslen\u00ed a vy\u0159ez\u00e1v\u00e1n\u00ed. Ode\u0161el do Prahy na zlatnickou \u0161kolu. Nau\u010dil se modelovat. Kolem roku 1880 odjel do V\u00eddn\u011b do socha\u0159sk\u00fdch d\u00edlen V.Tilgnera a A.Wagnera. V letech 1886-88 studoval u E.Hellmera na v\u00edde\u0148sk\u00e9 akademii. V letech 1888-1891 byl znovu zam\u011bstnancem u A.Wagnera a pom\u00e1hal mu se sochami pro N\u00e1rodn\u00ed muzeum. U J.V.Myslbeka pracoval od roku 1892. Prov\u00e1d\u011bl jeho souso\u0161\u00ed Z\u00e1boje a Slavoje pro Palack\u00e9ho most a pom\u00e1hal mu modelovat kon\u011b pro pomn\u00edk sv.V\u00e1clava. Zn\u00e1m\u00fdm se stal v roce 1891, kdy obeslal pra\u017eskou Jubilejn\u00ed v\u00fdstavu sochou Zavr\u017een\u00fd. Ocen\u011bn\u00ed druhou cenou z\u00edskal v roce 1893, kdy pro pra\u017esk\u00e1 jatka vytvo\u0159il sout\u011b\u017en\u00ed model Mu\u017e s b\u00fdkem. V roce 1900 z\u00edskal \u010destn\u00e9 uzn\u00e1n\u00ed na sv\u011btov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017ei za Krista na pou\u0161ti. Vytvo\u0159il i dal\u0161\u00ed zn\u00e1m\u00e9 sochy.<\/P>
Nej\u010dast\u011bji se v\u011bnoval biblick\u00fdm t\u00e9mat\u016fm.Vytvo\u0159il sv.Vojt\u011bcha a sv.Ludmilu pro baziliku sv.V\u00e1clava na Sm\u00edchov\u011b, P.Marii s Je\u017e\u00ed\u0161kem pro kl\u00e1\u0161tern\u00ed kostel v \u017delivi, n\u00e1hrobky pro h\u0159bitov na Vy\u0161ehrad\u011b i v rodn\u00e9m Humpolci. Vytvo\u0159il podobu mnoh\u00fdch v\u00fdznamn\u00fdch osobnost\u00ed v bust\u00e1ch i reli\u00e9fech. Byli to A.Wagner, B.N\u011bmcov\u00e1, \u017d.Podlipsk\u00e1, S.\u010cech, E.Kr\u00e1snohorsk\u00e1, J.Mal\u00e1t, F.Palack\u00fd a pro Pantheon N\u00e1rodn\u00edho muzea i Bo\u017eet\u011bcha a Theodorika. Je tak\u00e9 autorem \u0161t\u00edtono\u0161\u016f-hrdin\u016f, st\u0159e\u017e\u00edc\u00edch Mohylu m\u00edru. Zpodob\u0148uj\u00ed bojuj\u00edc\u00ed st\u00e1ty Francii, Rusko a Rakousko stejn\u011b jako arm\u00e1dami zpusto\u0161enou Moravu. Mimo to vytvo\u0159il u vchodu do kaple sochu matky, oplak\u00e1vaj\u00edc\u00edho padl\u00e9ho syna a sochu man\u017eelky \u010di nev\u011bsty s vav\u0159\u00ednov\u00fdm v\u011bncem – symbolem trval\u00e9 pam\u00e1tky a s lipovou ratolest\u00ed jako darem hrdin\u016f v rukou. <\/P>
Jeho tvorba vynik\u00e1 klidem, harmoni\u00ed a vyv\u00e1\u017eenost\u00ed. Obsahuje lyrick\u00e9 n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 n\u00e1m\u011bty, prostoupen\u00e9 smutkem a melancholi\u00ed konce stolet\u00ed i t\u00e9mata, zabarven\u00e1 soci\u00e1ln\u011b.<\/P>
\u010cen\u011bk Vosm\u00edk zem\u0159el 11.4.1944 v Praze.<\/P>
Kovolijec, cizel\u00e9r, \u0161perka\u0159 a podnikatel Franta An\u00fd\u017e se narodil 1.2.1876 ve Sv.Dobrotiv\u00e9 (Zaje\u010dov). V letech 1889-92 se vyu\u010dil v Kom\u00e1rovsk\u00fdch \u017eelez\u00e1rn\u00e1ch a v letech 1892-99 pokra\u010doval studiem na UMPRUM v Praze u C.Klou\u010dka a E.Nov\u00e1ka. Z\u00edskal stipendium pra\u017esk\u00e9ho magistr\u00e1tu a v roce 1900 podnikl studijn\u00ed cestu do N\u011bmecka a do Pa\u0159\u00ed\u017ee na sv\u011btovou v\u00fdstavu.<\/P>
Spojil se s Prokopem Nov\u00e1\u010dkem a v roce 1900 zalo\u017eili „Um\u011bleck\u00fd ateli\u00e9r pro pr\u016fmyslov\u00e9 pr\u00e1ce kovov\u00e9“ v Praze II. Po jejich rozchodu m\u011bl v letech 1902-06 ateli\u00e9r Na Mor\u00e1ni a od roku 1906 Na Senov\u00e1\u017en\u00e9 ulici. V letech 1910-12 budoval sl\u00e9v\u00e1rensk\u00fd z\u00e1vod podle n\u00e1vrhu A.Engela v Hole\u0161ovic\u00edch, pozd\u011bj\u0161\u00ed Zukov.<\/P>
Narukoval do I.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky. Po n\u00e1vratu z rusk\u00e9 fronty se v\u011bnoval realizac\u00edm plastik v\u00fdznamn\u00fdch socha\u0159\u016f. U\u017e d\u0159\u00edve spolupracoval s architekty J.Fantou, J.Kot\u011brou, A.Dry\u00e1kem a K.Hilbertem.<\/P>
Ve spolupr\u00e1ci s architektem Josefem Fantou je autorem reli\u00e9f\u016f k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 skupiny, kter\u00e1 fakticky i ideov\u011b zavr\u0161uje Mohylu m\u00edru. Je to m\u011bd\u011bn\u00e1 sakr\u00e1ln\u00ed skupina , tvo\u0159en\u00e1 elipsoidem jako zem\u011bkoul\u00ed se vsazen\u00fdm skoro 10 metr\u016f vysok\u00fdm staroslovansk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem se spojen\u00fdmi rameny. Ten symbolizuje Vykoupen\u00ed. K\u0159\u00ed\u017eov\u00e1 skupina je zdoben\u00e1 reli\u00e9fy Uk\u0159i\u017eovan\u00e9ho, Panny Marie, evangelisty Jana, Boha Otce a hlavy Adamovy. Na opa\u010dn\u00e9 stran\u011b k\u0159\u00ed\u017ee je vyobrazen symbol Kristovy ob\u011bti-pt\u00e1k pelik\u00e1n. Reli\u00e9fy k\u0159\u00ed\u017eov\u00e9 skupiny dopl\u0148uj\u00ed v gloriole kolem Spasitele slova \u017ealmu „Pravda a soud-skutkov\u00e9 jeho“, jm\u00e9na \u010dty\u0159 evangelist\u016f a slova staro\u010desk\u00e9 liturgick\u00e9 p\u00edsn\u011b :“Hospodine, pomiluj ny, Jezu Kriste, pomiluj ny“. An\u00fd\u017eova vlastn\u00ed tv\u016fr\u010d\u00ed pr\u00e1ce z\u016fst\u00e1v\u00e1 nedocen\u011bna. Vy\u0161el z Klou\u010dkova dekorativn\u00edho n\u00e1zoru a brzy si vytvo\u0159il vlastn\u00ed flor\u00e1ln\u00ed secesn\u00ed ornamentiku ka\u0161tanov\u00fdch plod\u016f a list\u016f, pozd\u011bji bodl\u00e1kovit\u00fdch list\u016f, plod\u016f babyky a podobn\u011b. Aplikoval je na cizelovan\u00fdch \u0161perc\u00edch s drahokamy, na st\u0159\u00edbrn\u00e9m n\u00e1\u010din\u00ed a n\u00e1dob\u00ed, na bronzov\u00fdch stoln\u00edch dopl\u0148c\u00edch i na kni\u017en\u00edch vazb\u00e1ch ve spolupr\u00e1ci s kniha\u0159em V\u0161ete\u010dkou.<\/P>
Jeho pr\u00e1ce byly \u010dasto publikov\u00e1ny v D\u00edle, Voln\u00fdch sm\u011brech, v \u010cesk\u00e9m sv\u011bt\u011b, v Klenotnick\u00fdch listech a dal\u0161\u00edch \u010dasopisech. \u0160perky dod\u00e1val M.Kerschovi pro export do z\u00e1pado\u010desk\u00fdch l\u00e1zn\u00ed. Jeho n\u00e1vrhy realizovaly i jin\u00e9 firmy. Jeho firma byla rodinn\u00e1, pozd\u011bji akciov\u00e1 spole\u010dnost s v\u00edce ne\u017e 200 zam\u011bstnanci. Um\u011bl si vybrat spolupracovn\u00edky z absolvent\u016f UMPRUM a odborn\u00fdch \u0161kol. Firma m\u011bla po roce 1910 i \u0161perka\u0159sk\u00e9 odd\u011blen\u00ed. Po I.sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byl otev\u0159en obchod se sv\u00edtidly a drobnou um\u011bleckou plastikou v Praze na N\u00e1rodn\u00ed t\u0159\u00edd\u011b. Ve dvac\u00e1t\u00fdch letech n\u00e1sledovaly fili\u00e1lky v Brn\u011b, Ostrav\u011b, Teplic\u00edch a v Bratislav\u011b. Na po\u010d\u00e1tku t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech jeho firma podn\u011btn\u011b vstoupila do v\u00fdroby opera\u010dn\u00edch lamp. Postupn\u011b obdr\u017eel za svoje pr\u00e1ce \u0159adu ocen\u011bn\u00ed.<\/P>
Zem\u0159el 8.10.1934 v Tatransk\u00e9 Poljance a po jeho smrti vedli firmu jeho dva synov\u00e9.<\/P>
Pou\u017eit\u00e1 literatura: Mohyla m\u00edru je pro slavkovsk\u00e9 boji\u0161t\u011b tot\u00e9\u017e co Eiffelova v\u011b\u017e pro Pa\u0159\u00ed\u017e. Bez n\u00ed by Pa\u0159\u00ed\u017e byla polovi\u010dn\u00ed. Pierre Orsat ve Tvaro\u017en\u00e9 1. 12. 2003
Nov\u00e1 encyklopedie \u010desk\u00e9ho v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed, 1.\u010d\u00e1st, 1995.
Mohyla m\u00edru a slavkovsk\u00e1 bitva, Jarom\u00edr Han\u00e1k, 2000.
Arch\u00edv autora<\/EM><\/P><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
<\/p>\n","protected":false},"author":2,"featured_media":0,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"footnotes":""},"categories":[129,16],"tags":[],"class_list":["post-499","post","type-post","status-publish","format-standard","hentry","category-nezobrazovat-na-homepage","category-osobnosti"],"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/499","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts"}],"about":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/types\/post"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/users\/2"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=499"}],"version-history":[{"count":1,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/499\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":1350,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/posts\/499\/revisions\/1350"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=499"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=499"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/www.austerlitz.org\/cz\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=499"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}