Stra\u0161liv\u00e1 vy\u010derpanost republik\u00e1nsk\u00fdch odd\u00edl\u016f i sil chouansk\u00e9ho odboje vedla na p\u0159elomu let 1794-95 k nav\u00e1z\u00e1n\u00ed vz\u00e1jemn\u00fdch rozhovor\u016f, z nich\u017e do jara vze\u0161la u n\u00e1s posud t\u00e9m\u011b\u0159 nezn\u00e1m\u00e1 m\u00edrov\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed v La Jaunaye a La Mabilais, kter\u00e1 m\u011bla d\u00e1t roajalist\u016fm za uzn\u00e1n\u00ed Republiky a jej\u00edch z\u00e1kon\u016f statut teritori\u00e1ln\u00ed gardy v z\u00e1padn\u00edch d\u00e9partementech a vydat jim do rukou i v\u011bzn\u00e9ho syna popraven\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka XVI. P\u0159edkl\u00e1dan\u00e1 studie dr. Franti\u0161ka J. Hole\u010dka, O.M. osv\u011btluje tyto ud\u00e1losti na pozad\u00ed dramatick\u00e9ho osudu jejich protagonisty, gener\u00e1la Kr\u00e1lovsk\u00e9 a katolick\u00e9 arm\u00e1dy, Pierra-Marie-F\u00e9licit\u00e9 Dezoteauxe, barona de Cormatin (1753-1812).<\/p>\n
Studie byla publikov\u00e1na ve sborn\u00edku p\u0159\u00edsp\u011bvk\u016f konference Vybran\u00e9 pr\u00e1vn\u00ed aspekty Francouzsk\u00e9 revoluce a C\u00edsa\u0159stv\u00ed<\/em>, uspo\u0159\u00e1dan\u00e9 Pr\u00e1vnickou fakultou Univerzity Palack\u00e9ho v\u00a0Olomouci a Projektem Austerlitz 2005 v\u00a0Olomouci 28.5. 2003, s. 62-154.\u00a0<\/strong><\/p>\n Francie p\u0159elomu let 1794-1795 je zem\u00ed i spole\u010dnost\u00ed vymknutou z\u00a0kloub\u016f<\/em>, \u010di, jak to v\u00fdsti\u017en\u011b vyj\u00e1d\u0159il Sergio Luzzato: \u201eFrancie roku III (jak n\u00e1s to nau\u010dil Richard Cobb) je zem\u00ed ponechanou napospas sob\u011b sam\u00e9, chaotickou a nejistou; je to sv\u011bt obr\u00e1cen\u00fd na ruby, ob\u00fdvan\u00fd lidmi, kte\u0159\u00ed nev\u00ed, co bude z\u00edtra. Sami protagonist\u00e9 politick\u00e9ho z\u00e1pasu maj\u00ed v\u00a0hlav\u011b zmatek. Pro\u017e\u00edvaj\u00ed thermidor<\/em> jako jakousi roz\u0161\u00ed\u0159enou p\u0159\u00edtomnost, jako jak\u00fdsi zastaven\u00fd \u010das mezi hroznou minulost\u00ed a stejn\u011b n\u00e1silnou budoucnost\u00ed: jak stoupenci, tak protivn\u00edci thermidori\u00e1nsk\u00e9ho hnut\u00ed uzn\u00e1vaj\u00ed mo\u017enost n\u00e1vratu Teroru. Jedni vn\u00edmaj\u00ed takovou mo\u017enost jako svrchovan\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed, druz\u00ed jako posledn\u00ed prost\u0159edek. Ale v\u00a0rovin\u011b politick\u00fdch p\u0159edstav r\u016fzn\u00fdch z\u00e1pas\u00edc\u00edch stran je toho mnoho, co sd\u00edlej\u00ed v\u0161ichni. Pocit, \u017ee se hrady z\u00a0p\u00edsku jakob\u00ednsk\u00e9 utopie rozpustily jako sn\u00edh na slunci, je v\u0161em spole\u010dn\u00e1. Spole\u010dn\u00e9 je i podez\u0159en\u00ed, \u017ee revoluce poznamenala \u017eivot kohokoli, kdo byl nucen ji pro\u017e\u00edvat, a z\u00a0ka\u017ed\u00e9ho revolucion\u00e1\u0159e u\u010dinila jak\u00e9hosi invalidu<\/em>. Spole\u010dn\u00e9 je i v\u011bdom\u00ed, \u017ee v\u0161ichni, sansculoti, thermidori\u00e1ni a dokonce i girondini, nad\u00e1le sd\u00edl\u00ed t\u00edm \u010di on\u00edm zp\u016fsobem d\u011bdictv\u00ed Teroru. Pr\u00e1v\u011b proto si historik roku III \u010dasto p\u0159ipad\u00e1 indiskr\u00e9tn\u00ed: proto\u017ee studovat thermidori\u00e1nsk\u00e9 obdob\u00ed znamen\u00e1 hled\u011bt na rodinn\u00fd portr\u00e9t pot\u00e9, co se rodina rozpadla\u201c[1]<\/a>.<\/p>\n Tv\u00e1\u0159\u00ed v\u00a0tv\u00e1\u0159 t\u00e9to skute\u010dnosti selh\u00e1vaj\u00ed t\u00e9m\u011b\u0159 v\u0161echna revolu\u010dn\u00ed i kontrarevolu\u010dn\u00ed, ba i na\u0161e interpreta\u010dn\u00ed sch\u00e9mata. V\u00a0\u010dase v\u0161eobecn\u00e9 inflace velk\u00fdch slov, asign\u00e1t\u016f i nad\u011bje vytryskla z\u00a0obou stran ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky touha po ztracen\u00e9 jednot\u011b a dozr\u00e1la k\u00a0m\u00edru, by\u0165 jen na kr\u00e1tk\u00fd \u010das, o n\u011bm\u017e se nep\u00ed\u0161e na str\u00e1nk\u00e1ch velk\u00fdch pojedn\u00e1n\u00ed a u\u010debnic, proto\u017ee na n\u011bj jedni i druz\u00ed cht\u011bli co nejrychleji zapomenout. Tato studie si klade za c\u00edl postihnout v\u00a0Cobbov\u011b stop\u011b Reactions to the French Revolution[2]<\/strong><\/a> <\/em>co nej\u0161ir\u0161\u00ed \u0161k\u00e1lu lidsk\u00fdch zku\u0161enost\u00ed v\u00a0zrcadle osudu kl\u00ed\u010dov\u00e9ho protagonisty t\u011bchto ud\u00e1lost\u00ed, chouansk\u00e9ho[3]<\/a> gener\u00e1la, barona de Cormatin, na jeho\u017e zvl\u00e1\u0161tn\u00ed p\u0159\u00edpad poprv\u00e9 upozornil v\u00a0nen\u00e1padn\u00e9 pr\u00e1ci z roku 1894 Henri Welshinger[4]<\/a>, jemu\u017e p\u0159\u00edslu\u0161\u00ed i z\u00e1sluha za pe\u010dliv\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed archivn\u00edho a procesn\u00edho materi\u00e1lu, o n\u011bj\u017e se nyn\u00ed m\u016f\u017eeme op\u0159\u00edt. Cormatin bezesporu nebyl velkou osobnost\u00ed prvn\u00edho \u0159\u00e1du, jeho slavomam a jistou teatr\u00e1lnost, spojenou se silnou naivitou, nelze p\u0159ehl\u00e9dnout. P\u0159e\u017eil v\u0161ak, v\u00a0podstat\u011b jako jedin\u00fd z\u00a0v\u00fdznamn\u00fdch zat\u010den\u00fdch velitel\u016f chouansk\u00e9ho odboje, o pln\u00fdch sedmn\u00e1ct let svou smrt v\u00a0zarputil\u00e9m z\u00e1pase s\u00a0revolu\u010dn\u00ed justic\u00ed, v\u00a0n\u011bm\u017e obna\u017eil v\u0161echny jej\u00ed slabiny a ned\u016fslednosti a donutil ji ke kapitulaci na z\u00e1klad\u011b jej\u00edch vlastn\u00edch pr\u00e1vn\u00edch z\u00e1sad. Ude\u0159il toti\u017e ve v\u00edru pragmatick\u00e9ho bezpr\u00e1v\u00ed obdob\u00ed dozn\u00edvaj\u00edc\u00edho teroru na citlivou strunu revolu\u010dn\u00ed mentality – posv\u00e1tnou moc z\u00e1kona. To samo o sob\u011b sta\u010d\u00ed k\u00a0tomu, aby byl je\u0161t\u011b dnes p\u0159ipom\u00edn\u00e1n.<\/p>\n Pierre-Marie-F\u00e9licit\u00e9 Dezoteaux, u\u017e\u00edvaj\u00edc\u00ed titulu baron de Cormatin, se narodil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei 23. listopadu 1753 jako syn penzionovan\u00e9ho kr\u00e1lovsk\u00e9ho v\u00e1le\u010dn\u00e9ho komisa\u0159e[5]<\/a> Clauda-Armanda Dezoteauxe a Jeanne de la F\u00e9lonni\u00e8re, vdovy po mark\u00fdzi de Linage. Zl\u00e9 jazyky mu pozd\u011bji up\u00edraly urozen\u00fd p\u016fvod. Ve skute\u010dnosti kr\u00e1lovsk\u00fd edikt z\u00a0roku 1750 umo\u017enoval po dvacetilet\u00e9 slu\u017eb\u011b nobilitaci v\u00e1le\u010dn\u00fdch komisa\u0159\u016f v\u00a0r\u00e1mci tzv. vojensk\u00e9 \u0161lechty (noblesse militaire<\/em>) a ke st\u00e1\u0159\u00ed mohli b\u00fdt jmenov\u00e1ni i ryt\u00ed\u0159i \u0159\u00e1du sv. Ludv\u00edka. Claude-Armand Dezoteaux pat\u0159il mezi v\u00e1le\u010dn\u00fdmi komisa\u0159i k\u00a0\u0161estn\u00e1cti z\u00a0nich, kte\u0159\u00ed byli p\u0159\u00edmo v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei p\u0159id\u011bleni ke slu\u017eb\u011b Kr\u00e1lova domu<\/em> (Maison du Roi<\/em>), co\u017e mu otev\u00edralo cestu k\u00a0d\u016fle\u017eit\u00fdm konex\u00edm. Kmotrem jeho syna byl francouzsk\u00fd vyslanec ve \u0160pan\u011blsku, v\u00e9voda d\u00b4Ossun a mal\u00fd Pierre-Marie-F\u00e9licit\u00e9 vyr\u016fstal v\u00a0pal\u00e1ci Louvois v\u00a0rodin\u011b Le Tellier\u016f, kte\u0159\u00ed pat\u0159ili k\u00a0p\u0159edn\u00edm ministersk\u00fdm dynasti\u00edm Star\u00e9ho re\u017eimu[6]<\/a>. Sv\u00e1 studia zah\u00e1jil v\u00a0presti\u017en\u00ed pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 koleji Ludv\u00edka Velik\u00e9ho a po zru\u0161en\u00ed Tovary\u0161stva Je\u017e\u00ed\u0161ova ve Francii roku 1763 je dokon\u010dil v\u00a0Coll\u00e8ge d\u00b4Harcourt. Roku 1769 se pak pokusil, se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm doporu\u010den\u00edm v\u00e9vody de Choiseul, zah\u00e1jit vojenskou kari\u00e9ru v\u00a0\u017eenijn\u00edm vojsku[7]<\/a>, ale nepro\u0161el p\u0159\u00edsn\u00fdmi zkou\u0161kami. Roku 1772 pak nastoupil jako podporu\u010d\u00edk k\u00a0j\u00edzdn\u00edmu pluku Royal-Navarre, kde slou\u017eil pod velen\u00edm mark\u00fdze de Damas-Crux v\u00a0eskadron\u011b Sainte-Amaranthe a o sedm let pozd\u011bji, 21. \u010dervna 1779, dos\u00e1hl hodnosti kapit\u00e1na dragoun\u016f. To ho v\u0161ak neuspokojovalo. V\u00a0letech 1772-1780 se pokou\u0161el se krom toho proniknout do diplomatick\u00fdch slu\u017eeb a s\u00a0ofici\u00e1ln\u00edm pov\u011b\u0159en\u00edm a dovolenkou, ale na vlastn\u00ed n\u00e1klady (ro\u010dn\u011b vyd\u00e1val a\u017e 8.000 livr\u016f) procestoval s\u00a0drobn\u00fdmi \u00fakoly celou \u0159adu zem\u00ed: N\u011bmecko, kde studoval v\u00a0Heidelberku ve\u0159ejn\u00e9 pr\u00e1vo u profesor\u016f M\u00fcllera a Wilkinda a It\u00e1lii, kde pokra\u010doval ve studiu v\u00a0Pise u profesora Lamprediho (1772); Anglii a Skotsko (1776); Portugalsko (1777); \u0160pan\u011blsko, odkud se vydal a\u017e do marock\u00e9ho Sal\u00e9, aby tam pozoroval \u00fapln\u00e9 zatm\u011bn\u00ed Slunce 24. \u010dervna 1778; Nizozem\u00ed, N\u011bmecko, Polsko a Rusko (1779). Dob\u0159e p\u0159itom zvl\u00e1dnul angli\u010dtinu, ital\u0161tinu, \u0161pan\u011bl\u0161tinu. Jeho protektorem a \u201ezam\u011bstnavatelem\u201c byl st\u00e1tn\u00ed sekret\u00e1\u0159 zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed Emmanuel-Armand de Vignerod du Plessis de Richelieu, v\u00e9voda d\u00b4Aiguillon (1774-1787).<\/p>\n Roku 1780 dostal na vlastn\u00ed \u017e\u00e1dost povolen\u00ed odej\u00edt na sv\u00e9 n\u00e1klady[8]<\/a> do Ameriky k\u00a0dobrovolnick\u00e9mu sboru Jeana-Baptiste Donatiena de Vimeur, mark\u00fdze de Rochambeau (1725-1807)[9]<\/a>. Vyplul z\u00a0Brestu s\u00a0Paulem Jonesem (vezl s\u00a0sebou i \u0161est kon\u00ed) na palub\u011b fregaty Astr\u00e9e<\/em>, kter\u00e9 velel proslul\u00fd kapit\u00e1n La P\u00e9rouse, a za sedmdes\u00e1t dn\u00ed dorazil k\u00a0Bostonu, kde v\u0161ak lo\u010f ztroskotala. Na palub\u011b francouzsk\u00e9 lod\u011b l\u00b4Ardent<\/em> se pod kapit\u00e1nem de Marigny vyznamenal v\u00a0boji v\u00a0z\u00e1toce Cheasapeake s\u00a0britskou lod\u00ed Europe<\/em>. Vyznamenal se p\u0159i obl\u00e9h\u00e1n\u00ed Yorku, kde byl zran\u011bn na stehn\u011b p\u0159i v\u00fdbuchu gran\u00e1tu a jako pobo\u010dn\u00edk gener\u00e1la barona de Viom\u00e9nil dobyl zte\u010d\u00ed nep\u0159\u00e1telskou redutu, a v Severn\u00ed Karol\u00edn\u011b v\u00a0Lauzunov\u011b legii. P\u0159i prvn\u00edm pokusu o n\u00e1vrat do Francie p\u0159i\u0161el o v\u0161echno, kdy\u017e lo\u010f kapit\u00e1na mark\u00fdze de la Touche ztroskotala u \u00fast\u00ed \u0159eky Delaware. Rochambeau mu vydal to nejlep\u0161\u00ed vysv\u011bd\u010den\u00ed: \u201eDosv\u011bd\u010duji v\u0161echny slu\u017eby n\u00ed\u017eeuveden\u00e9ho pana Dezoteauxe. Je velmi inteligentn\u00ed, horliv\u00fd a m\u00e1 velk\u00e9 nad\u00e1n\u00ed. Dostalo se mi o n\u011bm t\u011bch nejlep\u0161\u00edch sv\u011bdectv\u00ed p\u00e1n\u016f de Viom\u00e9nil a de Choisy a mnohokr\u00e1t jsem m\u011bl mo\u017enost osobn\u011b p\u0159\u00edzniv\u011b ohodnotit jeho talent. Jen z\u00a0diskr\u00e9tnosti a proto, abych p\u0159\u00edli\u0161 nezn\u00e1soboval sv\u00e9 po\u017eadavky, jsem ho v\u00a0Americe neza\u0159adil do sv\u00e9ho gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu\u201c[10]<\/a>. P\u0159i sv\u00e9m sklonu k\u00a0tajn\u00fdm jedn\u00e1n\u00edm a dokonal\u00e9 znalosti angli\u010dtiny se Dezoteaux z\u0159ejm\u011b ji\u017e zde zab\u00fdval zpravodajskou \u010dinnost\u00ed, kterou n\u00e1sledn\u011b \u0159\u00eddil i v\u00a0breta\u0148sk\u00e9m roajalistick\u00e9m odboji v\u00a0letech 1794-1795; sv\u011bd\u010d\u00ed o tom i jeho dobr\u00e1 osobn\u00ed zn\u00e1most s\u00a0Georgesem Washingtonem. Po n\u00e1vratu do Francie p\u016fsobil v\u00a0letech 1784-1788 v\u00a0gener\u00e1ln\u00edm \u0161t\u00e1bu v\u00a0hodnosti majora a 24. prosince 1788 byl vyznamen\u00e1n ryt\u00ed\u0159sk\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem \u0159\u00e1du sv. Ludv\u00edka.<\/p>\n Americk\u00e1 v\u00e1lka za nez\u00e1vislost mu ov\u0161em p\u0159inesla i cenn\u00e9 p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0brat\u0159\u00edmi Th\u00e9odorem (1756-1854) a Charlesem Malo Fran\u00e7oisem (1757-1832), Alexandrem Th\u00e9odorem Victorem de Lameth (1760-1829), kte\u0159\u00ed sehr\u00e1li kl\u00ed\u010dovou roli v\u00a0Gener\u00e1ln\u00edch stavech a p\u0159i hlasov\u00e1n\u00ed o zru\u0161en\u00ed feud\u00e1ln\u00edch privilegi\u00ed ze 4. srpna 1789, ale po p\u00e1du tr\u016fnu z\u00a010. srpna 1792 ode\u0161li do exilu. Dezoteaux se po v\u00e1le\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti prvo\u0159ad\u011b rozhodl zalo\u017eit rodinu a v\u00fdhodn\u011b se o\u017eenil 24. dubna 1784 s\u00a0 Genevi\u00e8ve-Henriette-Sophie Verneovou, bohatou vdovou po Antoinu Viardovi de Sercy a matkou dvou d\u011bt\u00ed, k\u00a0jej\u00edmu\u017e majetku pat\u0159ilo i panstv\u00ed a z\u00e1me\u010dek Cormatin v\u00a0Sa\u00f4ne-et-Loire, n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed k\u00a0baronstv\u00ed Huxelles, podle n\u011bj\u017e se nad\u00e1le tituloval[11]<\/a>.<\/p>\n Prvn\u00ed posl\u00e1n\u00ed Cormatina znovu spojilo s\u00a0n\u011bkdej\u0161\u00edm druhem z\u00a0americk\u00e9 v\u00e1lky za nez\u00e1vislost a budouc\u00edm mar\u0161\u00e1lem C\u00edsa\u0159stv\u00ed, Louisem-Alexandrem Berthierem (1753-1815), kter\u00fd se stal 11. \u010dervna 1789 podplukovn\u00edkem a n\u00e1\u010deln\u00edkem \u0161t\u00e1bu gener\u00e1la Pierra Josepha Victora, barona de Besenval[12]<\/a> (1721-1794) – oba spole\u010dn\u011b s Louisem Charlesem Le Cat, hrab\u011btem d\u00b4Hervilly, jedn\u00edm z\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch velitel\u016f emigrantsk\u00e9ho v\u00fdsadku z\u00a0roku 1795 na poloostrov\u011b Quiberon, kde byl smrteln\u011b zran\u011bn,\u00a0 ov\u011b\u0159ili obrann\u00e9 mo\u017enosti francouzsk\u00e9 hranice s\u00a0habsbursk\u00fdm Nizozem\u00edm a provedli tajn\u00fd pr\u016fzkum pevnost\u00ed a vojensk\u00fdch t\u00e1bor\u016f na jeho \u00fazem\u00ed od Queichu a\u017e po Dunkerque. V\u00a0dob\u011b lavinovit\u011b se \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed psych\u00f3zy tzv. Velk\u00e9ho strachu[13]<\/a>, kdy houfy roln\u00edk\u016f napadaly z\u00e1mky a vypalovaly je spolu s\u00a0patrimoni\u00e1ln\u00edmi archivy, se chopil zbran\u011b a krvav\u011b je odrazil: 29. \u010dervence 1789 pobil u Cormatinu dvacet roln\u00edk\u016f a \u0161edes\u00e1t jich zajal; nadto napsal rozho\u0159\u010den\u00fd dopis jednomu z\u00a0p\u0159edn\u00edch revolu\u010dn\u00edch \u0159e\u010dn\u00edk\u016f, Jacquesi Pierru Brissotovi (1754-1793), a donutil ho, aby ho otisknul ve sv\u00fdch novin\u00e1ch Le Patriote fran\u00e7ais<\/em>. T\u00edm se definitvn\u011b zkalily jeho lamethovsky inspirovan\u00e9 sympatie k\u00a0revolu\u010dn\u00edm zm\u011bn\u00e1m a 14. \u010dervence 1790 demonstrativn\u011b odm\u00edtnul \u00fa\u010dast na sv\u00e1tku Federace s\u00a0podotknut\u00edm, \u017ee \u201enikdy nebyl stoupencem t\u00e9 zr\u016fdy Filipa Orle\u00e1nsk\u00e9ho\u201c[14]<\/a>.<\/p>\n Cormatin byl rozkazem ministra v\u00e1lky, Jeana-Fr\u00e9d\u00e9rica de La Tour Gouvernet[15]<\/a>, hrab\u011bte de Paulin, \u0159e\u010den\u00e9ho hrab\u011b de La Tour du Pin, mark\u00fdz de La Rochechalais, hrab\u011b de Chastelard, vikomt de Tesson d\u00b4Ambleville, barona de Cubzac (1727-1794; posledn\u00edm ministrem v\u00e1lky Ludv\u00edka XVI. byl v\u00a0letech 1790-1791), p\u0159id\u011blen veliteli Lotrinska, gener\u00e1lovi Fran\u00e7ois Claude Amourovi, mark\u00fdzi de Bouill\u00e9[16]<\/a> (1739-1800). Pod jeho velen\u00edm se jako novope\u010den\u00fd plukovn\u00edk pod\u00edlel 31. srpna 1790 na potla\u010den\u00ed vzpoury \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho pluku de Ch\u00e2teauvieux v\u00a0Nantes[17]<\/a>, nam\u00ed\u0159en\u00e9 proti N\u00e1rodn\u00edmu shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, ale i na p\u0159\u00edprav\u00e1ch \u00fat\u011bku kr\u00e1lovsk\u00e9 rodiny, kter\u00fd ne\u0161\u0165astn\u011b skon\u010dil jej\u00edm zadr\u017een\u00edm ve Varennes 22. \u010dervna 1791[18]<\/a>. \u00dastavod\u00e1rn\u00e9 shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed proto vydalo 15. \u010dervence 1791 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee \u201ep\u00e1nov\u00e9 Heyman, Klinglin, d\u00b4Hofelize, Dezoteaux a Bouill\u00e9 syn v\u011bd\u011bli p\u0159edem o spiknut\u00ed pana de Bouill\u00e9 a jednali tak, aby mu napom\u00e1hali, a proto je t\u0159eba je ob\u017ealovat\u201c[19]<\/a>. Cormatin se tak spolu s\u00a0dal\u0161\u00edmi \u201ekomplici Bouill\u00e9ho\u201c dostal do Marseillaisy (Chant de guerre pour l\u00b4Arm\u00e9e du Rhin<\/em>)[20]<\/a> jako Pil\u00e1t do Kr\u00e9da a byl p\u0159i\u0159azen ke \u201ev\u0161em t\u011bm tygr\u016fm, kte\u0159\u00ed bez milosti dr\u00e1saj\u00ed l\u016fno sv\u00e9 matky\u201c! Pot\u00e9, co byl p\u0159edvol\u00e1n p\u0159ed orle\u00e1nsk\u00fd soudn\u00ed dv\u016fr, aby se zodpov\u00eddal, se proz\u00edrav\u011b uch\u00fdlil za hranice do Koblence[21]<\/a>, kde v\u0161ak nebyl emigranty dob\u0159e p\u0159ijat pro sv\u00e9 n\u011bkdej\u0161\u00ed p\u0159\u00e1telstv\u00ed s\u00a0Lamethy. Po velk\u00fdch zast\u00edrac\u00edch man\u00e9vrech Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed, je\u017e m\u011blo zapot\u0159eb\u00ed udr\u017eet konstitu\u010dn\u00ed monarchii, byl nakonec i Cormatin dekretem z\u00a013. z\u00e1\u0159\u00ed 1791 zbaven ob\u017ealoby a za\u0159azen jako podplukovn\u00edk do Kr\u00e1lovy \u00fastavn\u00ed gardy (Garde constitutionnelle du Roi<\/em>). \u00datok na Tuilerie z\u00a010. srpna a vra\u017eda velitele Kr\u00e1lovy \u00fastavn\u00ed gardy, Louise Hercula Timol\u00e9ona de Coss\u00e9, v\u00e9vody de Brissac (1734-1792), z\u00a09. z\u00e1\u0159\u00ed 1792, ho definitivn\u011b pohnuly k\u00a0odchodu do lond\u00fdnsk\u00e9ho exilu[22]<\/a>, kde se roku 1794 sbl\u00ed\u017eil s\u00a0dev\u011btat\u0159icetilet\u00fdm hrab\u011btem Josephem Genevi\u00e8ve de Puisaye (1755-1827).<\/p>\n Tento n\u011bkdej\u0161\u00ed absolvent pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9ho semin\u00e1\u0159e Saint-Sulpice, pot\u00e9 podporu\u010d\u00edk a n\u00e1sledn\u011b kapit\u00e1n pluku Conti-Dragons<\/em>, plukovn\u00edk \u0161v\u00fdcarsk\u00e9 gardy kr\u00e1lova domu a poslanec Gener\u00e1ln\u00edch stav\u016f a pak i \u00dastavod\u00e1rn\u00e9ho shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed za \u0161lechtu z\u00a0Perche, m\u011bl za sebou boje v\u00a0p\u0159edvoji normandsk\u00e9 girondinsk\u00e9 federalistick\u00e9 arm\u00e1dy arm\u00e1dy gener\u00e1la Georgese F\u00e9lixe barona Wimpffena (1744-1814), je\u017e m\u011bla postupovat\u00a0 na Pa\u0159\u00ed\u017e a byla pora\u017eena 13. \u010dervence 1793 u Pacy-sur-Eure. V\u00a0roajalistick\u00e9m odboji zaujal m\u00edsto mark\u00fdze de la Rou\u00ebrie a jeho Association bretonne<\/em>[23]<\/a> a pot\u00e9 co Monsieur<\/em>, bratr popraven\u00e9ho kr\u00e1le Ludv\u00edka XVI., Charles Philippe, hrab\u011b z\u00a0Artois (1757-1836), vytvo\u0159il v Lond\u00fdn\u011b Centr\u00e1ln\u00ed katolick\u00fd kr\u00e1lovsk\u00fd v\u00fdbor<\/em> (Comit\u00e9 central catholique royal<\/em>), ujal se v\u00a0hodnosti gener\u00e1la[24]<\/a> a s\u00a0titulem vrchn\u00edho velitele Bretta\u0148sk\u00e9 katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> obt\u00ed\u017en\u00e9ho \u00fakolu sjednotit r\u016fzn\u00e9 odbojov\u00e9 skupiny, podrobit je p\u0159\u00edsn\u00e9 discipl\u00edn\u011b a zorganizovat je po vzoru Vend\u00e9e v\u00a0divize. P\u0159esto\u017ee nar\u00e1\u017eel na siln\u00fd odpor a budil i mnoho z\u00e1vist\u00ed, nedala se mu up\u0159\u00edt nadpr\u016fm\u011brn\u00e1 inteligence, spojen\u00e1 s\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm organiza\u010dn\u00edm talentem a ob\u011btav\u00fdm nasazen\u00edm, nemluv\u011b o v\u00fdmluvnosti a siln\u00e9m osobn\u00edm kouzlu, j\u00edm\u017e dok\u00e1zal zap\u016fsobit dokonce i na Pitta. Je\u0161t\u011b p\u0159ed odjezdem do Anglie vydal 25. srpna 1794 sebev\u011bdom\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed k\u00a0republik\u00e1nsk\u00fdm voj\u00e1k\u016fm: \u201eFrancouz\u0161t\u00ed voj\u00e1ci, je \u010das n\u00e1m naslouchat. Kdo vyvolal tuto krutou a barbarskou v\u00e1lku, kterou ka\u017edodenn\u011b vedeme? Kdo jsme my a pro\u010d bojujeme? Na jedn\u00e9 stran\u011b stoj\u00ed obludn\u00e1 republika, slabomysln\u00e9 (imb\u00e9cile<\/em>) Shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed samozvan\u00fdch z\u00e1stupc\u016f lidu, stejn\u011b sm\u011b\u0161n\u00fdch jako krut\u00fdch. Na na\u0161\u00ed stran\u011b je n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed, \u010dest, \u00facta k\u00a0vlastnictv\u00ed a ke svobod\u011b jednotlivc\u016f, m\u00edr a ve\u0159ejn\u00fd pokoj; hle, to je p\u0159edm\u011bt na\u0161\u00ed touhy, na\u0161eho \u00fasil\u00ed a na\u0161ich z\u00e1pas\u016f!\u201c[25]<\/a>.\u00a0 Kdy\u017e se pak v\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed\u00a0 1794 vypravil do Lond\u00fdna, aby zde p\u0159ipravoval v\u00fdsadek emigrantsk\u00fdch odd\u00edl\u016f, kter\u00fd by podpo\u0159il chouansk\u00fd odboj, nalezl v\u00a0Cormatinovi prav\u00e9ho mu\u017ee, jak\u00e9ho pot\u0159eboval, aby ho vyst\u0159\u00eddal ve vlastn\u00edm francouzsk\u00e9m vnitrozem\u00ed.<\/p>\n Na \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der roku 1794 adresoval hrab\u011b Joseph de Puisaye z\u00a0Lond\u00fdna novope\u010den\u00e9mu gener\u00e1lmajorovi Katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> v\u00a0Bretani, baronovi de Cormatin, p\u0159\u00edkaz aby se okam\u017eit\u011b odebral k\u00a0roajalistick\u00e9 Morbihansk\u00e9 divizi, dal svolat jej\u00ed radu a po\u017eadoval zpr\u00e1vu o pln\u011bn\u00ed zas\u00edlan\u00fdch instrukc\u00ed, prosadil uzn\u00e1n\u00ed pana de La Bourdonnaye jako vrchn\u00edho velitele divize i ostatn\u00edch jmenovan\u00fdch \u0161lechtick\u00fdch d\u016fstojn\u00edk\u016f v\u00a0odpov\u00eddaj\u00edc\u00edch hodnostech[26]<\/a>\u201eaby byla v\u00a0t\u00e9to divizi, stejn\u011b jako ve v\u0161ech ostatn\u00edch, udr\u017eena ona jednota, onen soulad a ona dobr\u00e1 harmonie, kter\u00e9 mus\u00ed b\u00fdt povzbuzen\u00edm v\u0161em v\u011brn\u00fdm poddan\u00fdm kr\u00e1le\u201c; sou\u010dasn\u011b mu zas\u00edlal 6.000.000 livr\u016f ve fale\u0161n\u00fdch asign\u00e1tech a tis\u00edc louisdor\u016f k\u00a0podplacen\u00ed republik\u00e1nsk\u00e9ho velitele i d\u016fstojn\u00edk\u016f pos\u00e1dky v\u00a0Lorientu.<\/p>\n Puisaye si byl d\u00edky vysoce kvalitn\u00ed pr\u00e1ci roajalistick\u00e9 zpravodajsk\u00e9 s\u00edt\u011b, k\u00a0n\u00ed\u017e pat\u0159ilo i pravideln\u00e9 zas\u00edl\u00e1n\u00ed tisku, zvl\u00e1\u0161t\u011b Tallienov\u00fdch[27]<\/a> novin, tak jist\u00fd bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se zvratem situace, \u017ee vyslal Cormatina k\u00a0republik\u00e1nsk\u00e9mu gener\u00e1lovi Canclauxovi[28]<\/a>, v\u00a0n\u011bm\u017e si vyhl\u00e9dl mu\u017ee restaurace[29]<\/a>, s\u00a0d\u016fv\u011brn\u00fdm vzkazem: \u201eM\u016fj drah\u00fd Canclauxi, trp\u00edte sv\u00fdm postaven\u00edm. M\u00e1m prost\u0159edky, abych V\u00e1s z\u00a0n\u011bj dostal… Vyjd\u011bte z\u00a0n\u011bj se sl\u00e1vou. Chcete b\u00fdt Monckem[30]<\/a>, Custinem[31]<\/a>, Pichegrum[32]<\/a> nebo Canclauxem, p\u0159\u00edtelem sv\u00e9ho kr\u00e1le, sv\u00fdch princ\u016f, tolika ne\u0161\u0165astn\u00fdch ob\u011bt\u00ed nejkrut\u011bj\u0161\u00ed z\u00a0revoluc\u00ed, nebo jejich vrah\u016f? V\u00edm, \u017ee neexistuj\u00ed prost\u0159edky, kter\u00e9 by V\u00e1s svedly a je nad m\u00e9 s\u00edly kohokoli podplatit, ale je pro mne sladk\u00e9 napomoci u\u0161lechtil\u00fdm z\u00e1m\u011br\u016fm Va\u0161eho srdce, kter\u00e9, jak v\u00edm, jste si p\u0159edsevzal, a jsem to pr\u00e1v\u011b j\u00e1, koho V\u00e1m pos\u00edl\u00e1 nebe, aby V\u00e1m pomohlo. Kdyby tak \u017eila pan\u00ed de Canclaux, matka Va\u0161\u00ed dcery, \u017eena j\u00ed\u017e zbo\u017e\u0148ujete a nad n\u00ed\u017e jsem vid\u011bl prol\u00e9vat tolik slz, mohla b\u00fdt sv\u011bdkem toho, na\u010d mysl\u00edm! … Vid\u00ed V\u00e1s, p\u0159\u00edteli, jej\u00ed du\u0161e promluvila ve Va\u0161em srdci a Vy si ji\u017e p\u0159ejete st\u00e1t se j\u00ed hodn\u00fdm. … Odebere se k\u00a0V\u00e1m baron de Cormatin. Po\u010d\u00edtejte s\u00a0v\u011brnost\u00ed tohoto chrabr\u00e9ho d\u016fstojn\u00edka. V\u0161e, co V\u00e1m \u0159ekne, p\u0159edem potvrzuji\u201c[33]<\/a>.<\/p>\n Puisaye ov\u0161em netu\u0161il, \u017ee jeden z\u00a0nejschopn\u011bj\u0161\u00edch mu\u017e\u016f vrchn\u00edho velitele Cherbourgsk\u00e9 a Brestsk\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed arm\u00e1dy<\/em>, divizn\u00edho gener\u00e1la Louise Lazara Hoche (1768-1797)[34]<\/a>, velitel 2. z\u00e1padn\u00ed divize, brig\u00e1dn\u00ed gener\u00e1l Amable Humbert (1767-1823)[35]<\/a>, za\u010dal se souhlasem V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> jednat ve stejn\u00fd \u010das a na \u0160t\u011bdr\u00fd ve\u010der zaslal z Moncoutouru list chouansk\u00e9mu veliteli Sylvestrovi J\u00e9r\u00f4movi de Bras de Forges de Boishardy (1762-1795), v n\u011bm\u017e ho po\u017e\u00e1dal o sch\u016fzku, za jej\u00ed\u017e bezpe\u010dnost se mu zaru\u010dil sv\u00fdm \u010destn\u00fdm slovem, a zval i ostatn\u00ed chouany, aby \u201ese p\u0159i\u0161li spole\u010dn\u011b t\u011b\u0161it z\u00a0dobrodin\u00ed tak kr\u00e1sn\u00e9 revoluce\u201c[36]<\/a>.\u00a0 Boishardy mu odpov\u011bd\u011bl, \u017ee k\u00a0tomu, aby se rozhodl, \u010dek\u00e1 na vl\u00e1du, jakou m\u00e1 ka\u017ed\u00fd prav\u00fd Francouz pr\u00e1vo o\u010dek\u00e1vat a po\u017eadovat[37]<\/a>, ale nakonec na sch\u016fzku p\u0159istoupil a p\u0159ipojil se pod Cormatinov\u00fdm vlivem i k dohod\u011b o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, zahrnuj\u00edc\u00edm Breta\u0148, Doln\u00ed Maine, Normandii a Anjou, podepsan\u00e9 se z\u00e1stupci lidu Gueznem[38]<\/a>, Guermeurem[39]<\/a> a Bru\u00ebm[40]<\/a> 3. ledna 1795, kte\u0159\u00ed t\u00e9ho\u017e dne napsali V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em>, \u017ee dali v\u00a0oblasti Vannes[41]<\/a> roz\u0161\u00ed\u0159it vyhl\u00e1\u0161ku, vyhla\u0161uj\u00edc\u00ed amnestii i pro nep\u0159\u00edse\u017en\u00e9 kn\u011bze[42]<\/a>. Centr\u00e1ln\u00ed v\u00fdbor<\/em> Breta\u0148sk\u00e9 katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> nato zaslal republik\u00e1n\u016fm prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee jeho jedin\u00fdm p\u0159\u00e1n\u00edm je obnoven\u00ed \u0159\u00e1du a m\u00edru mezi Francouzi nebo\u0165 se mu p\u0159\u00ed\u010d\u00ed prol\u00e9v\u00e1n\u00ed krve krajan\u016f a vydal v\u0161em velitel\u016fm roajalistick\u00fdch diviz\u00ed a kanton\u016f p\u0159\u00edkaz zastavit boj.<\/p>\n \u00danava z\u00a0dlouh\u00fdch let ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky i stra\u0161liv\u00fdch ztr\u00e1t byla z\u0159ejm\u00e1 na obou stran\u00e1ch – gener\u00e1l Hoche dokonce za\u010dal nab\u00edzet svou demisi a zd\u016fvod\u0148oval ji sv\u00fdm zdravotn\u00edm stavem i ne\u00fanosn\u00fdm sn\u00ed\u017een\u00edm stavu a vy\u010derp\u00e1n\u00edm sv\u00fdch jednotek. La pacification<\/em> – m\u00edrov\u00e1 dohoda, se stala heslem dne, k\u00a0velk\u00e9mu znepokojen\u00ed mu\u017e\u016f moci, stoj\u00edc\u00edch v\u00a0pozad\u00ed obou t\u00e1bor\u016f – v\u0161ichni toti\u017e v\u011bd\u011bli, jakkoli to je\u0161t\u011b nikdo nevyslovil, \u017ee d\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji bude t\u0159eba rozhodnout o osudu mal\u00e9ho Kapeta<\/em>, \u010di p\u0159esn\u011bji, dauphina Ludv\u00edka Karla, v\u00e9vody normandsk\u00e9ho, t\u00e9m\u011b\u0159 ji\u017e desetilet\u00e9ho sirotka z\u00a0Templu[43]<\/a>, jeho\u017e \u00fanos, kter\u00fd m\u011bl prov\u00e9st\u00a0 normandsk\u00fd chouansk\u00fd velitel Marie Pierre Louis de Frott\u00e9 (1766-1800), navrhovala Williamu Pittovi 2. \u00fanora 1795 lady Atkinsov\u00e1 v\u00a0p\u0159esv\u011bd\u010den\u00ed, \u017ee jde o podvr\u017een\u00e9 d\u00edt\u011b, se zd\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee \u201epokud by v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei zjistili, \u017ee d\u00edt\u011b, kter\u00e9 je v\u00a0Templu, nen\u00ed Ludv\u00edk XVII., vyvolalo by to takov\u00fd ot\u0159es, \u017ee zna\u010dn\u00e1 \u010d\u00e1st Konventu by padla rukama lidu, kter\u00fd by se domn\u00edval, \u017ee Ludv\u00edk XVII. byl zlikvidov\u00e1n. D\u016fsledkem toho by byla kontrarevoluce\u201c[44]<\/a>.<\/p>\n Cormatin vyc\u00edtil p\u0159\u00edle\u017eitost a spojil se se z\u00e1stupcem lidu Bolletem[45]<\/a> v\u00a0Lamballe, aby ho ujistil, \u017ee si se sv\u00fdmi spolubojovn\u00edky p\u0159eje jen pokoj v\u00a0Bretani a \u017ee je ochoten p\u0159iv\u00e9st jednotliv\u00e9 chouansk\u00e9 velitele k\u00a0podpisu spole\u010dn\u00e9 m\u00edrov\u00e9 smlouvy; prosil v\u0161ak o pas[46]<\/a> a republik\u00e1nsk\u00e9ho pr\u016fvodce, kter\u00fdm se stal gener\u00e1l Humbert. Spole\u010dn\u011b se setkali v\u00a0Rennes ji\u017e 11. ledna s\u00a0Hochem, kter\u00e9mu se Cormatin p\u0159edstavil jako hlavn\u00ed deleg\u00e1t chouan\u016f, p\u0159edlo\u017eil dokonce sv\u00e9 pln\u00e9 moci a sl\u00edbil, \u017ee p\u0159ivede k\u00a0definitivn\u00edmu m\u00edru i nejv\u00fdznamn\u011bj\u0161\u00edho velitele vendejsk\u00e9ho odboje, Fran\u00e7ois Athanase de Charette de La Contrie (1763-1796). Hoche okam\u017eit\u011b zaslal detailn\u00ed zpr\u00e1vu V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em>, v\u00a0n\u00ed\u017e \u0159\u00edk\u00e1: \u201e… Pot\u00e9, co se sna\u017eil mi p\u0159edv\u00e9st nezm\u011brn\u00e9 prost\u0159edky, kter\u00e9 maj\u00ed lupi\u010di k\u00a0veden\u00ed v\u00e1lky, uji\u0161\u0165oval mne tento vyslanec se slzami v\u00a0o\u010d\u00edch, \u017ee jeho n\u00e1vrhy i jeho nad\u0159\u00edzen\u00fdch jsou up\u0159\u00edmn\u00e9 a \u017ee jen vl\u00e1d\u011b z\u00e1le\u017e\u00ed, aby byli vlasti navr\u00e1ceni mu\u017ei, kter\u00e9 zaslepily p\u0159edsudky… Chceme m\u00edr za ka\u017edou cenu, \u0159\u00edkal… Dod\u00e1val, \u017ee hlavn\u00ed podm\u00ednkou pod\u0159\u00edzen\u00ed velitel\u016f jeho strany by bylo povolen\u00ed, aby obyvatel\u00e9 venkova znovu vid\u011bli sv\u00e9 kn\u011bze a mohli se svobodn\u011b \u00fa\u010dastnit bohoslu\u017eeb. Dodr\u017eujte v\u00a0\u00faplnosti tento z\u00e1kon a u\u017e mezi n\u00e1mi nen\u00ed rozd\u00edl, tvrdil… Cormatin mi sv\u011b\u0159il jist\u00e9 obavy ohledn\u011b nestability vl\u00e1dy, n\u00e1vratu Teroru[47]<\/a>, a cht\u011bl v\u011bd\u011bt, v\u00a0jak\u00e9 m\u00ed\u0159e d\u016fv\u011b\u0159uji j\u00e1 s\u00e1m mu\u017e\u016fm, kte\u0159\u00ed \u0159\u00edd\u00ed z\u00e1le\u017eitosti. Mou odpov\u011bd\u00ed byl t\u00e9m\u011b\u0159 \u00fapln\u00fd v\u00fd\u010det m\u00fdch p\u0159\u00edhod a dodal jsem, \u017ee kdybych nebyl poznal \u010destnost p\u016fvodc\u016f 9. thermidoru, dr\u017eel bych se stranou a \u017ee nadto nen\u00ed prost\u0159edkem, jak vr\u00e1tit vl\u00e1d\u011b jej\u00ed d\u016fstojnost, v\u00e9st s\u00a0n\u00ed v\u00e1lku. … Nebylo t\u011b\u017ek\u00e9 p\u0159esv\u011bd\u010dit tohoto n\u00e1\u010deln\u00edka \u0161t\u00e1bu, \u017ee koalice, a zvl\u00e1\u0161t\u011b Anglie, si jen zahr\u00e1vala s\u00a0Vendejsk\u00fdmi, chouany i emigranty[48]<\/a>. P\u0159iznal mi, \u017ee jako Francouz se radoval z\u00a0na\u0161ich v\u00edt\u011bzstv\u00ed na severu, v\u00a0Pyrenej\u00edch a na R\u00fdn\u011b. V\u011bd\u011bl, \u017ee jeho strana nem\u016f\u017ee \u010dekat \u017e\u00e1dnou pomoc, \u017ee se tato strana zformovala ze z\u00e1visti a beznad\u011bje… Tomuto tvrzen\u00ed nem\u00e1m probl\u00e9m v\u011b\u0159it a jsem p\u0159esv\u011bd\u010den, \u017ee pomoc, kterou mu pos\u00edl\u00e1 Anglie, spo\u010d\u00edv\u00e1 ve fale\u0161n\u00fdch asign\u00e1tech a tro\u0161ce pen\u011bz… Pan de Puisaye se u\u017e nevr\u00e1t\u00ed, je to u\u017e \u0161est m\u011bs\u00edc\u016f, co mi nechal tuhle hroznou funkci, \u0159ekl… V\u011bc emigrant\u016f byla Cormatinem horliv\u011b h\u00e1jena. Bud\u00ed dojem, \u017ee si p\u0159eje, aby se amnestie vzt\u00e1hla a\u017e na n\u011b. Vykresluje je jako ne\u0161\u0165astn\u00e9 a slab\u00e9 bytosti, jako Francouze, kte\u0159\u00ed jsou b\u0159emenem Evrop\u011b a vyd\u00e1ni napospas v\u0161em mo\u017en\u00fdm ur\u00e1\u017ek\u00e1m a pon\u00ed\u017een\u00edm. P\u0159itom, kdy\u017e jsem mu p\u0159ipomenul zbab\u011blost t\u011bch, kter\u00e9 naz\u00fdv\u00e1 princi a sou\u010dasn\u011b py\u0161n\u00e9 i n\u00edzk\u00e9 chov\u00e1n\u00ed ostatn\u00edch emigrant\u016f, dal mi sv\u00e9 \u010destn\u00e9 slovo, \u017ee o tom nebude mluvit se Charettem… \u201e. Hoche nato doporu\u010dil V\u00fdboru<\/em> zv\u00e1\u017eit, zda by se ze chouan\u016f, kter\u00e9 naz\u00fdval profesion\u00e1ln\u00edmi bandity, nemohla zformovat jedna nebo n\u011bkolik legi\u00ed p\u0159edvoje: \u201eDod\u00e1m jen jedin\u00e9. Proto\u017ee jsou Francouzi, mo\u017en\u00e1 by si zaslou\u017eili soucit vl\u00e1dy? Nen\u00e1vist, j\u00ed\u017e chovaj\u00ed ke koali\u010dn\u00edm mocnostem by zabr\u00e1nila jejich dezerci\u201c[49]<\/a>.<\/p>\n Cormatin, kter\u00fd se musel skr\u00fdvat u\u017e po kr\u00e1lov\u011b \u00fat\u011bku do Varennes, proto\u017ee byl \u0161t\u00e1bn\u00edm d\u016fstojn\u00edkem mark\u00fdze de Bouill\u00e9, jen\u017e zaji\u0161\u0165oval jeho vojensk\u00e9 kryt\u00ed, a u\u017e na podzim roku 1794 sv\u011b\u0159oval Louvartovi de Pontigny \u00fakol naj\u00edt ve vzd\u00e1len\u00e9m Burgundsku jeho \u017eenu, od kter\u00e9 u\u017e osmn\u00e1ct m\u011bs\u00edc\u016f nem\u011bl \u017e\u00e1dnou zpr\u00e1vu, dal voln\u00fd pr\u016fchod sv\u00e9mu znechucen\u00ed i nahromad\u011bn\u00e9 beznad\u011bji. \u010cinil tak ve chv\u00edli, kdy Puisaye, kter\u00fd o ni\u010dem nebyl informov\u00e1n, povzbuzoval Centr\u00e1ln\u00ed v\u00fdbor Breta\u0148sk\u00e9 katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> depe\u0161\u00ed: \u201eOdvahu, p\u0159\u00e1tel\u00e9, okam\u017eik sl\u00e1vy se bl\u00ed\u017e\u00ed!\u201c. Jakmile zjistil, \u017ee Cormatin vyrazil s\u00a0Humbertem pacifikovat 14. ledna Laval, 15. ledna Ch\u00e2teau-Gontier, 16. ledna Angers, 17. ledna Amiens a 18. ledna Nantes, rozes\u00edlal na v\u0161echny strany depe\u0161e, \u017ee baron p\u0159ekro\u010dil sv\u00e9 pravomoci[50]<\/a>. Jeho ned\u016fv\u011bra nebyla bezd\u016fvodn\u00e1 – \u010dtrn\u00e1ct\u00e9ho ledna napsal toti\u017e Hoche napsal z\u00e1stupci lidu Bru\u00ebovi do Rennes: \u201eA\u0165 u\u017e budou \u00famysly chouan\u016f jak\u00e9koli, podrob\u00edme je; ne-li rozumn\u00fdmi d\u016fvody, stane se tak silou\u201c[51]<\/a>.<\/p>\n Cormatin se v\u0161ak p\u0159ece jen mohl op\u0159\u00edt o prvn\u00ed vst\u0159\u00edcn\u00e9 kroky druh\u00e9 strany – ji\u017e t\u0159in\u00e1ct\u00e9ho ledna 1795 byla v\u00a0d\u00e9partementu[52]<\/a> Morbihan povolena svoboda katolick\u00fdch bohoslu\u017eeb. V\u00a0Lavalu dal Cormatin vyv\u011bsit ve\u0159ejn\u011b vyhl\u00e1\u0161ku: \u201e… P\u0159i\u0161li jsme, abychom se setkali uprost\u0159ed na\u0161ich les\u016f. V\u00a0na\u0161em st\u0159edu se p\u0159edstavil mlad\u00fd, citliv\u00fd a \u0161lechetn\u00fd gener\u00e1l[53]<\/a>. Mluvil jazykem lidskosti. Jeho jemnost a up\u0159\u00edmnost si z\u00edskala na\u0161i d\u016fv\u011bru. Tento republik\u00e1nsk\u00fd gener\u00e1l mluvil uprost\u0159ed roajalist\u016f o m\u00edru. \u0158ekl, co by se mohlo ud\u011blat: \u017ee kdy\u017e spolu budeme mluvit, vyhneme se mnoha ne\u0161t\u011bst\u00edm… Mod\u0159\u00ed, ze sv\u00e9 strany, dodr\u017e\u00ed sv\u00e9 slovo. U\u017e nebudou pro\u010des\u00e1vat venkov. V\u011bzen\u00ed se u\u017e vyprazd\u0148uj\u00ed. Trp\u011blivost! Trp\u011blivost! B\u016fh n\u00e1m pom\u016f\u017ee!\u201c[54]<\/a>.<\/p>\n Roajalistick\u00e9 n\u00e1lady se za\u010d\u00ednaly ve\u0159ejn\u011b projevovat dokonce v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei, kde byla devaten\u00e1ct\u00e9ho ledna poprv\u00e9 demonstrativn\u011b zp\u00edv\u00e1na v\u00a0Caff\u00e9 de Chartres v\u00a0Palais Royal hymna \u201ezlat\u00e9 ml\u00e1de\u017ee\u201c[55]<\/a> Le R\u00e9veil du Peuple<\/em>: \u201eFrancouzsk\u00fd lide, lide brat\u0159\u00ed, m\u016f\u017ee\u0161, ani\u017e by ses ot\u0159\u00e1sl hr\u016fzou, hled\u011bt na to, jak zlo\u010din vzty\u010duje vlajku krveprolit\u00ed a teroru? Trp\u00ed\u0161, aby krut\u00e1 horda vrah\u016f a lupi\u010d\u016f poskvr\u0148ovala sv\u00fdm zu\u0159iv\u00fdm dechem zemi \u017eivouc\u00edch. Ach, a\u0165 zhynou tito b\u00edd\u00e1ci a hltav\u00ed hrdlo\u0159ezov\u00e9, kte\u0159\u00ed na dn\u011b sv\u00fdch du\u0161\u00ed nos\u00ed zlo\u010din a l\u00e1sku k\u00a0tyran\u016fm! St\u00e9naj\u00edc\u00ed m\u00e1nov\u00e9 nevinnosti, dojd\u011bte klidu ve sv\u00fdch hrobech! Opo\u017ed\u011bn\u00fd den pomsty d\u00e1v\u00e1 kone\u010dn\u011b zblednout va\u0161im kat\u016fm\u201c[56]<\/a>. Mnoz\u00ed ale nahl\u00ed\u017eeli Cormatina sp\u00ed\u0161e jako bl\u00e1zna nebo u\u017eite\u010dn\u00e9ho idiota, a i roln\u00edci z\u00a0Maine byli p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm hluboce zneklidn\u011bni: proskripce toti\u017e pokra\u010dovaly a v\u011bd\u011blo se, \u017ee Hoche o\u010dek\u00e1v\u00e1 posily a netaj\u00ed se, \u017ee je pou\u017eije, bude-li t\u0159eba. Stejn\u011b tak v\u00a0Morbihanu projevovali chouani sp\u00ed\u0161e touhu po\u00a0boji a Bru\u00eb informoval dvac\u00e1t\u00e9ho ledna V\u00fdbor pro ve\u0159ejn\u00e9 blaho<\/em>[57]<\/a>, \u017ee i p\u0159es p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed doch\u00e1z\u00ed st\u00e1le k\u00a0vra\u017ed\u00e1m a loupe\u017e\u00edm a republik\u00e1ni vedou v\u00e1lku ovc\u00ed proti tygr\u016fm!<\/p>\n Bystr\u00fd Hoche ale dok\u00e1zal zhodnotit situaci v\u00a0daleko \u0161ir\u0161\u00edch souvislostech ne\u017e z\u00e1stupce lidu a pochopil, \u017ee podm\u00ednkou pacifikace Bretan\u011b a Vend\u00e9e je n\u00e1vrat nep\u0159\u00edse\u017en\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed[58]<\/a>. Napsal proto gener\u00e1lu Voisinovi: \u201eJe v\u011bc\u00ed mor\u00e1lky a politiky p\u0159iznat svobodu sv\u011bdom\u00ed v\u0161em mysl\u00edc\u00edm bytostem. Jak\u00e9koli n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed nahrazuje n\u011bkdy m\u00e9n\u011b vzd\u011blan\u00e9mu \u010dlov\u011bku ty nejdra\u017e\u0161\u00ed hnut\u00ed mysli. M\u016f\u017ee se mu st\u00e1t odm\u011bnou za jeho n\u00e1mahu a cenou jeho v\u00e1\u0161niv\u00e9ho zaujet\u00ed“ a gener\u00e1lu Leblancovi vydal p\u0159\u00edkaz, aby d\u00e1val slou\u017eit m\u0161e a osobn\u011b se jich \u00fa\u010dastnil[59]<\/a>. To ostatn\u011b p\u0159esn\u011b odpov\u00eddalo linii, kterou od po\u010d\u00e1tku zvolil jako vrchn\u00ed velitel Cherbourgsk\u00e9 a Brestsk\u00e9 pob\u0159e\u017en\u00ed arm\u00e1dy<\/em>, kdy\u017e st\u00e1le zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee nep\u0159i\u0161el zni\u010dit m\u00edstn\u00ed obyvatelstvo, ale d\u00e1t respektovat z\u00e1kony a vyz\u00fdval, aby \u201ezaslepen\u00ed slo\u017eili sv\u00e9 zbran\u011b a pokojn\u011b se vr\u00e1tili do sv\u00fdch domov\u016f a nad\u00e1le v\u00a0n\u00e1s vid\u011bli jen bratry, p\u0159\u00e1tele a kone\u010dn\u011b Francouze\u201c[60]<\/a>. Proto tak\u00e9 ji\u017e 20. listopadu 1794 doporu\u010doval V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> zru\u0161en\u00ed z\u00e1kon\u016f z 29. a 30. z\u00e1\u0159\u00ed 1793, kter\u00e9 stanovovaly trest smrti pro v\u0161echny, kdo by poskytli nep\u0159\u00edse\u017en\u00fdm kn\u011b\u017e\u00edm \u00fakryt nebo potraviny[61]<\/a>.<\/p>\n P\u0159ed n\u00edm sam\u00fdm i p\u0159ed Cormatinem p\u0159irozen\u011b vyvst\u00e1vala ot\u00e1zka, zda je v\u016fbec je\u0161t\u011b mo\u017en\u00e9 p\u0159eklenout propast, kter\u00e1 oba t\u00e1bory rozd\u011blovala: na jedn\u00e9 stran\u011b st\u00e1lo zjeven\u00e9 n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed a touha po kn\u011b\u017e\u00edch, kte\u0159\u00ed i v\u00a0revolu\u010dn\u00ed vich\u0159ici z\u016fstali v\u011brni \u0158\u00edmu, na druh\u00e9 stran\u011b se pak, i po odm\u00edtnut\u00ed v\u00fdslovn\u011b ateistick\u00fdch[62]<\/a> nebo radik\u00e1ln\u011b dechristianiza\u010dn\u00edch tendenc\u00ed a odstran\u011bn\u00ed jejich nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edstavitel\u016f, prosadil deistick\u00fd p\u0159\u00edstup, jeho\u017e podstatu postihla nap\u0159\u00edklad adresa direktoria spr\u00e1vn\u00edho okrsku Calais, zaslan\u00e1 poslanc\u016fm N\u00e1rodn\u00edho Konventu v\u00a0odpov\u011b\u010f na dekret, na\u0159izuj\u00edc\u00ed slaven\u00ed sv\u00e1tku Nejvy\u0161\u0161\u00ed Bytosti z 20. kv\u011btna 1794: \u201e…zdokonalili jste pozn\u00e1n\u00ed Boha p\u0159edvolali jste bo\u017estvo p\u0159ed tribun\u00e1l Rozumu. B\u016fh, kter\u00e9ho jste uznali jm\u00e9nem francouzsk\u00e9ho lidu, nen\u00ed teologick\u00fdm bohem kn\u011b\u017e\u00ed a kr\u00e1l\u016f. Je bohem p\u0159\u00edrody. \u010clov\u011bk se pro n\u011bj nez\u0159ekne plod\u016f sv\u00e9 pr\u00e1ce, nepokryje jeho olt\u00e1\u0159e dary, ned\u00e1 sv\u00e9mu t\u011blu ch\u0159adnout mrsk\u00e1n\u00edm, nebude ho stravovat p\u016fsty. Jm\u00e9no Boha, kter\u00e9 v\u017edy slou\u017eilo jen jako z\u00e1minka v\u00e1\u0161n\u00edm lid\u00ed nebo despotismu tyran\u016f, bude od t\u00e9to chv\u00edle p\u0159edkl\u00e1dat (lidsk\u00e9mu) duchu jen \u0161\u0165astn\u00e9 a vesel\u00e9 my\u0161lenky… Toto bo\u017estvo tedy nebude ani modlou nev\u011bdomosti, ani p\u0159eludem b\u00e1zn\u011b. Bude to p\u0159\u00edroda a svoboda, ct\u011bn\u00e9 l\u00e1skou a uzn\u00e1n\u00edm\u201c[63]<\/a>. Dovr\u0161oval se tak dlouhodob\u00fd trend, kter\u00fd bil do o\u010d\u00ed ji\u017e v\u00a0z\u00e1v\u011bre\u010dn\u00e9m obdob\u00ed vl\u00e1dy Ludv\u00edka XVI., kdy se cel\u00e1 \u0159ada kazatel\u016f i liter\u00e1t\u016f st\u00e1le v\u00edce vyh\u00fdbala jm\u00e9nu Je\u017e\u00ed\u0161 Kristus, B\u016fh, P\u00e1n \u010di Stvo\u0159itel a vz\u00fdvala Nebesa, Proz\u0159etelnost, Bo\u017estvo, Princip, Inteligenci, V\u011b\u010dnost, Dobrotu, Mocn\u00e9ho Odm\u011b\u0148ovatele (Puissant R\u00e9mun\u00e9rateur<\/em>), Prvn\u00ed P\u0159\u00ed\u010dinu, Du\u0161i sv\u011bta, P\u016fvodce m\u00e9ho byt\u00ed, Nejvy\u0161\u0161\u00edho Soudce, Nejvy\u0161\u0161\u00ed Bytost \u010di dokonce Z\u00e1konod\u00e1rce k\u0159es\u0165an\u016f (L\u00e9gislateur des chr\u00e9tiens<\/em>)[64]<\/a>.<\/p>\n Mohli skute\u010dn\u011b tito republik\u00e1ni, jakkoli by byli nebo cht\u011bli b\u00fdt filantropi\u010dt\u00ed[65]<\/a>, p\u0159ijmout \u0159\u00edmsk\u00e9 katol\u00edky, nahl\u00ed\u017een\u00e9 s\u00a0hlubok\u00fdm despektem jako fanatiky pov\u011bry<\/em> – a tedy ve zkratkovit\u00e9 logice rovnice fanatismus – aristokratismus<\/em>[66]<\/a> – kontrarevolu\u010dn\u00ed duch<\/em> i jako v\u00e1\u017en\u00e9 politick\u00e9 nebezpe\u010d\u00ed – jako sob\u011b rovn\u00e9, jako schopn\u00e9 \u017e\u00edt spole\u010dn\u011b v\u00a0jedin\u00e9m st\u00e1t\u011b a \u0159\u00eddit se t\u00fdmi\u017e z\u00e1kony?[67]<\/a>. Nemluv\u011b ji\u017e o z\u00e1sadn\u00edm posunu v\u00a0ch\u00e1p\u00e1n\u00ed vlasti a vlastenectv\u00ed[68]<\/a>. Pe\u010dliv\u00fd rozbor osv\u00edcensk\u00e9 a n\u00e1sledn\u011b republik\u00e1nsk\u00e9 r\u00e9toriky poukazuje i na st\u00e1le v\u00edce se vzdaluj\u00edc\u00ed antropologick\u00e9 koncepce[69]<\/a>. Tato nap\u011bt\u00ed bezesporu nemohl p\u0159ekonat bezezbytku ani roajalistick\u00fd d\u016fraz na legitimitu<\/em>[70]<\/a> a jej\u00ed kontinuitu, ani republik\u00e1nsk\u00e1 legislativa<\/em> – zejm\u00e9na v\u00a0citliv\u00e9m bod\u011b suverenity lidu<\/em>[71]<\/a> – to v\u0161ak, p\u0159es vz\u00e1jemnou ned\u016fv\u011bru a tragiku bratrovra\u017eedn\u00e9[72]<\/a> ob\u010dansk\u00e9 v\u00e1lky, nikterak neumen\u0161uje lidskou hodnotu touhy jednotlivc\u016f po\u00a0hled\u00e1n\u00ed bod\u016f dotyku mezi ob\u011bma, nyn\u00ed ji\u017e t\u00e9m\u011b\u0159 antagonistick\u00fdmi sv\u011bty[73]<\/a>.<\/p>\n V\u00a0p\u00e1tek t\u0159iadvac\u00e1t\u00e9ho ledna se do Nantes dostavili p\u00e1nov\u00e9 de Bruc a de B\u00e9jarry ve sv\u00fdch uniformm\u00e1ch a s\u00a0kordem po boku, aby spole\u010dn\u011b se z\u00e1stupcem lidu Ruellem p\u0159ezkoumali z\u00e1klady mo\u017en\u00e9 dohody, vadilo jim, \u017ee by z\u00a0p\u0159\u00edpadn\u00e9 amnestie m\u011bli b\u00fdt vylou\u010deni vzpurn\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed a emigranti[74]<\/a> . My\u0161lence na p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed nebo dokonce uzav\u0159en\u00ed m\u00edrov\u00e9 dohody se v\u0161ak tvrd\u011b vzp\u00edrali n\u011bkte\u0159\u00ed z\u00e1stupci lidu jako Bru\u00eb, Legot[75]<\/a>, G\u00e9nissieu[76]<\/a> a zvl\u00e1\u0161t\u011b Boursault[77]<\/a>, je\u017e Hoche v\u00a0listu V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha <\/em>z 26. ledna 1795 definoval jako mu\u017ee lituj\u00edc\u00ed konce vl\u00e1dy Teroru a boj\u00edc\u00ed se, \u017ee bi\u010d spravedlnosti<\/em> odhal\u00ed jejich star\u00e9 kroky a d\u011bsiv\u00e9 zpronev\u011bry[78]<\/a>. Po\u010d\u00e1tkem n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho m\u011bs\u00edce v\u0161ak u\u017e mohl z\u00e1stupce lidu Bollet ozn\u00e1mit V\u00fdboru<\/em>, \u017ee dvan\u00e1ct\u00e9ho \u00fanora dojde t\u0159i \u010dtvrti m\u00edle od Nantes, na \u00fazem\u00ed kontrolovan\u00e9m republik\u00e1ny, ke sch\u016fzce se Charettem[79]<\/a> a dal\u0161\u00edmi vendejsk\u00fdmi veliteli a \u017ee p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed bylo prodlou\u017eeno do osmn\u00e1ct\u00e9ho \u00fanora. Drobn\u00e9 incidenty nechyb\u011bly: republik\u00e1ni se dozv\u011bd\u011bli, \u017ee se z\u00a0anglick\u00e9ho exilu za\u010d\u00ednaj\u00ed tajn\u011b vracet v\u00fdznamn\u00ed roajalisti\u010dt\u00ed d\u016fstojn\u00edci – nap\u0159. 15. \u00fanora Louis de Sol de Grisolles a ryt\u00ed\u0159 Louis d\u00b4Andign\u00e9, n\u00e1le\u017eej\u00edc\u00ed n\u00e1sledn\u011b k B\u00edl\u00e9 arm\u00e1d\u011b<\/em> vikomta de Sc\u00e9p\u00e9aux; ve Vend\u00e9e se \u0161estn\u00e1ct\u00e9ho \u00fanora kl\u00ed\u010dov\u00fd roajalistick\u00fd agent, p\u011btadvacetilet\u00fd Joseph Hervou\u00ebt de La Robrie a pan de Jacomet vylodili za p\u0159\u00edli\u0161 jasn\u00e9 noci v\u00a0z\u00e1toce Bourgneuf, ale byli zpozorov\u00e1ni republik\u00e1nsk\u00fdmi hl\u00eddkami\u00a0 a musili uprchnout do ba\u017ein, kde uv\u00e1zli a p\u0159i p\u0159\u00edlivu se utopili.<\/p>\n Ke sch\u016fzce do\u0161lo ve stanoven\u00fd den pobl\u00ed\u017e Nantes, ve velk\u00e9m vojensk\u00e9m stanu na v\u0159esovi\u0161ti p\u0159ed z\u00e1me\u010dkem La Jaunaye[80]<\/a> u obce Saint-S\u00e9bastien, na m\u00edst\u011b zvan\u00e9m Lion d\u00b4Or.\u00a0 Z\u00a0republik\u00e1nsk\u00e9 strany se j\u00ed v\u00a0honosn\u00fdch uniform\u00e1ch, kter\u00e9 navrhl Jacques Louis David, \u00fa\u010dastnilo dokonce jeden\u00e1ct z\u00e1stupc\u016f lidu – Delaunay, Pomme, Bru\u00eb, Lofficial, Chaillon, Bollet, Ruelle, Jary, Menuau, Dornier a Morisson, kter\u00e9 prov\u00e1zel a chr\u00e1nil se stovkou jezdc\u016f a dv\u011bma stovkami p\u011b\u0161\u00e1k\u016f gener\u00e1l Jean Baptiste Canclaux. Cormatin, kter\u00fd byl nahl\u00ed\u017een jako hlava cel\u00e9 deputace<\/em>, jim p\u0159edlo\u017eil pam\u011btn\u00ed spis, nazvan\u00fd emblematicky Slova m\u00edru<\/em>[81]<\/a>, v\u00a0n\u011bm\u017e jm\u00e9nem chouan\u016f prohl\u00e1sil, \u017ee zcela lidov\u00e1 vl\u00e1da je vystavena \u010dast\u00fdm a velk\u00fdm ot\u0159es\u016fm, kter\u00e9 se v\u017edy d\u011blaj\u00ed ke \u0161kod\u011b pokoje st\u00e1tu a prosp\u011bchu v\u0161ech a \u017ee Francouzi nebudou nikdy b\u00fdt moci \u0161\u0165astni jinak, ne\u017e pod vl\u00e1dou monarchie a po\u017eadoval, aby se nastolilo zvl\u00e1\u0161tn\u00ed, v\u0161eobecn\u00e9, \u00fapln\u00e9 a vz\u00e1jemn\u00e9 zapomn\u011bn\u00ed na minulost, neomezenou svobodu kultu a n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch n\u00e1zor\u016f, respektov\u00e1n\u00ed jednotlivc\u016f, ukon\u010den\u00ed v\u0161ech sv\u00e9voln\u00fdch akt\u016f, uplat\u0148ov\u00e1n\u00ed civiln\u00edch a trestn\u00edch z\u00e1kon\u016f, nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed ochranu roln\u00edk\u016f a obyvatel venkova, aby vnit\u0159n\u00ed i zahrani\u010dn\u00ed obchod mohl znovu dos\u00e1hnout sv\u00e9 d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00edho rozmachu. Pozoruhodn\u00fd byl i n\u00e1vrh, aby se po pe\u010dliv\u00e9m uv\u00e1\u017een\u00ed projekt obnovy m\u00edru p\u0159edlo\u017eil cel\u00e9 Evrop\u011b. Charette, zastupuj\u00edc\u00ed dvacet vendejsk\u00fdch velitel\u016f[82]<\/a>, m\u011bl na uniform\u011b t\u011blov\u00e9 barvy s\u00a0\u010derven\u00fdmi man\u017eetami a ohrnut\u00fdm \u0161osem s\u00a0liliov\u00fdmi kv\u011bty[83]<\/a>, na m\u00edst\u011b srdce, medailon[84]<\/a> s\u00a0n\u00e1pisem: \u201eVy, kte\u0159\u00ed na\u0159\u00edk\u00e1te, pohle\u010fte na m\u00e9 utrpen\u00ed\u201c, a cel\u00fd jeho \u0161t\u00e1b m\u011bl na prsou na lev\u00e9 stran\u011b mal\u00fd zlat\u00fd k\u0159\u00ed\u017eek; nejd\u0159\u00edve se zeptal, zda republik\u00e1ni nab\u00edzej\u00ed amnestii, pardon nebo cht\u011bj\u00ed vyjedn\u00e1vat – uklidnili ho odpov\u011bd\u00ed, \u017ee jejich c\u00edlem je dos\u00e1hnout usm\u00ed\u0159en\u00ed. Po\u017eadoval proto v\u00a0jednadvaceti bodech svobodu katolick\u00e9ho kultu, navr\u00e1cen\u00ed plat\u016f duchovn\u00edm, vyn\u011bt\u00ed Vend\u00e9e z\u00a0vojensk\u00fdch odvod\u016f[85]<\/a> a ustavov\u00e1n\u00ed milic i zbaven\u00ed dan\u00ed, navr\u00e1cen\u00ed zabaven\u00fdch majetk\u016f obyvatel\u016fm a n\u00e1hradu \u0161kod, i slib, \u017ee do Vend\u00e9e nebudou vys\u00edl\u00e1n\u00ed Carrierovi[86]<\/a> a Robespierrovi[87]<\/a> komplicov\u00e9.<\/p>\n Gener\u00e1l Canclaux, kter\u00fd po Puisayov\u011b dopisu odm\u00edtl Cormatina p\u0159ijmout, se i za de\u0161tiv\u00e9ho dne ostentativn\u011b proch\u00e1zel na clissonsk\u00e9 cest\u011b a jedn\u00e1n\u00ed se ne\u00fa\u010dastnil; podez\u00edrav\u00fd Hoche naopak pova\u017eoval za hluboce potupn\u00e9, \u017ee mu na v\u00fdslovnou Cormatinovu \u017e\u00e1dost nebyl, stejn\u011b jako ostatn\u00edm gener\u00e1l\u016fm, p\u0159\u00edstup umo\u017en\u011bn. Z\u00e1stupci lidu v\u00a0dlouh\u00e9 diskusi nam\u00edtali, \u017ee p\u0159ijmout v\u0161echny \u010dl\u00e1nky by znamenalo vydat Vend\u00e9e roajalist\u016fm. N\u011bkte\u0159\u00ed chouan\u0161t\u00ed velitel\u00e9, jako nap\u0159\u00edklad Bertrand Poirier de Beauvais, odm\u00edtali na druh\u00e9 stran\u011b vydat sv\u00e9 zbran\u011b a p\u0159isl\u00edbenou svobodu kultu – tedy povolen\u00ed katolick\u00fdch bohoslu\u017eeb – pova\u017eovali za nedostate\u010dnou a vy\u017eadovali publicit\u00e9 absolue<\/em>, to je jejich absolutn\u011b ve\u0159ejn\u00fd charakter. Charette, z\u00edskan\u00fd Cormatinov\u00fdm prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee roajalist\u00e9 z\u00a0Bretan\u011b, Normandie a Maine budou n\u00e1sledovat jeho p\u0159\u00edklad a p\u0159ipoj\u00ed sv\u016fj podpis ke v\u0161emu, co u\u010din\u00ed pro nastolen\u00ed jednoty, m\u00edru a svornosti mezi Francouzi, Poiriera ost\u0159e ok\u0159ikl, \u017ee je\u0161t\u011b tolik neud\u011blal pro Bourbony, aby mohl ostatn\u00ed kritizovat! Ob\u011b strany pot\u0159ebovaly \u010das na rozmy\u0161lenou.<\/p>\n Ke druh\u00e9 sch\u016fzce na stejn\u00e9m m\u00edst\u011b proto do\u0161lo t\u00e9m\u011b\u0159 o t\u00fdden pozd\u011bji, sedmn\u00e1ct\u00e9ho \u00fanora: z\u00e1stupci, kter\u00fdm \u0161lo p\u0159edev\u0161\u00edm o podroben\u00ed roajalistick\u00fdch velitel\u016f Republice, tentokr\u00e1t ustoupili t\u00e9m\u011b\u0159 ve v\u0161em. Odm\u00edtli pouze dva Charettovy \u010dl\u00e1nky: neutralitu Vend\u00e9e jako samostatn\u00e9ho \u00fazem\u00ed a vlastn\u00ed ozbrojen\u00e9 s\u00edly roajalist\u016f, zato v\u0161ak zaru\u010dovali beztrestnost a podporu v\u0161em \u201eroln\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed se vr\u00e1t\u00ed do l\u016fna republiky, aby se jim pomohlo znovu vybudovat jejich chalupy a domy, obnovily zem\u011bd\u011blsk\u00e9 pr\u00e1ce a znovu se zrodila drobn\u00e1 \u0159emesla\u201c a slibovali dokonce, \u017ee proplat\u00ed v\u0161echna potvrzen\u00ed, kter\u00e9 p\u0159i nedostatku pen\u011bz roajalisti\u010dt\u00ed velitel\u00e9 vyd\u00e1vali za dodan\u00e9 potraviny[88]<\/a>. Stejn\u011b tak p\u0159isl\u00edbili, \u017ee Vend\u00e9e bude zbaveno odvod\u016f, kter\u00e9 byly p\u0159\u00ed\u010dinou povst\u00e1n\u00ed z\u00a0roku 1793. Mimo\u0159\u00e1dn\u00fd v\u00fdznam m\u011bly prvn\u00ed t\u0159i smluven\u00e9 \u010dl\u00e1nky: \u201e1. V\u0161ichni jednotlivci a v\u0161echny sekce jak\u00fdchkoli ob\u010dan\u016f mohou svobodn\u011b a pokojn\u011b vysluhovat sv\u016fj kult; 2. Jednotlivci a kn\u011b\u017e\u00ed v\u0161ech kult\u016f nesm\u00ed b\u00fdt ru\u0161eni, obt\u011b\u017eov\u00e1ni nebo po nich nesm\u00ed b\u00fdt p\u00e1tr\u00e1no pro svobodn\u00e9 a pokojn\u00e9 vysluhov\u00e1n\u00ed jejich kultu v\u00a0uzav\u0159en\u00fdch prostor\u00e1ch; 3. Civiln\u00ed \u00fa\u0159edn\u00edci a velitel\u00e9 vojensk\u00fdch sil jsou pov\u011b\u0159eni zajistit proveden\u00ed t\u00e9to smlouvy\u201c[89]<\/a>. Charette proto jm\u00e9nem Vend\u00e9e podepsal slavnostn\u00ed prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee ji\u017e nepovstane proti Republice – po n\u011bm tak u\u010dinil Cormatin a p\u0159\u00edtomn\u00ed velitel\u00e9 chouan\u016f – a vydal velmi vst\u0159\u00edcn\u00e9 ve\u0159ejn\u00e9 prohl\u00e1\u0161en\u00ed, \u017ee se podrobuj\u00ed jedin\u00e9 a ned\u011bliteln\u00e9 francouzsk\u00e9 Republice, uzn\u00e1vaj\u00ed jej\u00ed z\u00e1kony a slavnostn\u011b se zavazuj\u00ed, \u017ee je nijak nenaru\u0161\u00ed[90]<\/a> a sl\u00edbil, \u017ee co nejd\u0159\u00edve budou vyd\u00e1na d\u011bla. Objal dokonce ohromen\u00e9ho Canclauxe a vym\u011bnil si s\u00a0n\u00edm \u201epol\u00edben\u00ed pokoje\u201c. Z\u00e1stupci lidu je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e dne p\u0159ijali v\u00fdnos, \u017ee dispozice smlouvy se budou vztahovat na v\u0161echny chouany, kte\u0159\u00ed se pod\u0159\u00edd\u00ed z\u00e1kon\u016fm republiky. Jen Jean Nicolas Stofflet (1751-1796) odm\u00edtl republiku uznat a demonstrativn\u011b odejel s\u00a0vol\u00e1n\u00edm: \u201eA\u0165 \u017eije kr\u00e1l!\u201c, p\u0159esto\u017ee ho Charette uklid\u0148oval zm\u00ednkou o tajn\u00fdch \u010dl\u00e1nc\u00edch dohody s\u00a0t\u00edm, \u017ee mu Ruelle[91]<\/a> a Canclaux p\u0159isl\u00edbili znovunastolen\u00ed kr\u00e1le.<\/p>\n Republik\u00e1ni hovo\u0159ili mimo jakoukoli pochybnost o tom, \u017ee \u201ezmizela krvav\u00e1 vl\u00e1da a \u017ee komplicov\u00e9 bezbo\u017en\u00e9 sekty, kter\u00e1 pokryla Francii smutkem a cyp\u0159i\u0161i \/nad hroby\/, zaplatili vlastn\u00edmi hlavami sv\u00e9 zlo\u010dinn\u00e9 z\u00e1m\u011bry\u201c – m\u011bli na mysli p\u0159evrat z 9. thermidoru a tvrd\u00fd postih mu\u017e\u016f Teroru, kter\u00fd vy\u00fastil zakr\u00e1tko, 2. b\u0159ezna, v\u00a0rozhodnut\u00ed o soudu s Bar\u00e8rem[92]<\/a>, Collotem d\u00b4Herbois[93]<\/a>, Billaud-Varennem[94]<\/a> a Vadierem[95]<\/a> a 28. b\u0159ezna p\u0159ivedl na lavici ob\u017ealovan\u00fdch i n\u011bkdej\u0161\u00edho ve\u0159ejn\u00e9ho \u017ealobce Revolu\u010dn\u00edho tribun\u00e1lu Antoina Quentina Fouquiera, \u0159e\u010den\u00e9ho Fouquier-Tinville[96]<\/a>.<\/p>\n Pierre-Michel Gourlet (1771-1853), kter\u00fd za Radu gener\u00e1ln\u00edho \u0161t\u00e1bu Sc\u00e9p\u00e9auxovy arm\u00e1dy vyjedn\u00e1val se Stoffletem a Charettem a byl za n\u00edm vysl\u00e1n 26. \u00fanora do Nantes, jednozna\u010dn\u011b potvrzuje, \u017ee byla Charettovi \u201ed\u00e1na velk\u00e1 nad\u011bje, \u017ee uvid\u00ed jak bude mlad\u00fd kr\u00e1l, v\u011bzn\u011bn\u00fd v\u00a0pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m Templu, vyd\u00e1n do rukou sv\u00fdch p\u0159\u00e1tel, sv\u00fdch obr\u00e1nc\u016f\u201c a \u017ee se mu\u017ei B\u00edl\u00e9 arm\u00e1dy<\/em> p\u0159ipojili k\u00a0p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed, proto\u017ee pro n\u011b \u201ebyla nesnesiteln\u00e1 zodpov\u011bdnost, \u017ee by nevyu\u017eili v\u0161ech prost\u0159edk\u016f k\u00a0z\u00e1chran\u011b na\u0161eho mlad\u00e9ho kr\u00e1le a jeho vzne\u0161en\u00e9 sestry z\u00a0rukou jejich kat\u016f\u201c – ut\u011b\u0161ovali se, \u017ee \u201ejde v\u00a0podstat\u011b jen o p\u0159eru\u0161en\u00ed bojov\u00fdch akc\u00ed a ne o odzbrojen\u00ed\u201c[97]<\/a>.<\/p>\n Poslanci Konventu skute\u010dn\u011b odhlasovali bez diskuse ji\u017e 22. ledna 1795 p\u0159\u00edkaz k \u201epropu\u0161t\u011bn\u00ed Bourbon\u016f, v\u011bzn\u011bn\u00fdch v\u00a0Templu\u201c – dauphin byl ov\u0161em zjevn\u011b v\u00e1\u017en\u011b nemocn\u00fd, m\u011bl siln\u011b otekl\u00e1 kolena a velmi trp\u011bl. 27. \u00fanora pov\u011b\u0159il V\u00fdbor v\u0161eobecn\u00e9 bezpe\u010dnosti<\/em>[98]<\/a> Jeana Baptiste Harmanda, aby ho nav\u0161t\u00edvil. T\u00e9m\u011b\u0159 desetilet\u00fd chlapec pr\u00fd sice sed\u011bl u stolku a hr\u00e1l si s\u00a0kartami, soust\u0159ed\u011bn\u011b ho pozoroval, ale neodpov\u00eddal na \u017e\u00e1dnou z\u00a0ot\u00e1zek – kdy\u017e mu podal ruku a p\u0159ejel po n\u00ed a\u017e do podpa\u017ed\u00ed, shledal, \u017ee dauphin m\u00e1 \u201ejeden tumor na z\u00e1p\u011bst\u00ed a dal\u0161\u00ed na lokti… Kdy\u017e takto st\u00e1l, m\u011bl mlad\u00fd princ rachitick\u00e9 dr\u017een\u00ed a nedostatky ve stavb\u011b organismu. Jeho stehna a jeho nohy byly dlouh\u00e9 a \u00fatl\u00e9, pa\u017ee tak\u00e9; hru\u010f byla vystoupl\u00e1, ramena vysok\u00e1 a rovn\u011b\u017e vystoupl\u00e1, hlava ve v\u0161ech detailech velmi p\u011bkn\u00e1, ple\u0165 \u010dist\u00e1, ale bezbarv\u00e1, vlasy dlouh\u00e9 a p\u011bkn\u00e9, dob\u0159e udr\u017eovan\u00e9, sv\u011btle ka\u0161tanov\u00e9….\u00a0 Ml\u010den\u00ed a odm\u00edtnut\u00ed. Z\u016fstal sed\u011bt na \u017eidli s\u00a0lokty op\u0159en\u00fdmi o st\u016fl; jeho v\u00fdraz se ani na okam\u017eik nezm\u011bnil, nedal najevo sebemen\u0161\u00ed hnut\u00ed ani sebemen\u0161\u00ed p\u0159ekvapen\u00ed v\u00a0o\u010d\u00edch, jako bychom tam ani nebyli a jako bych v\u016fbec nic ne\u0159ekl\u201c[99]<\/a>. Harmand se o p\u011bt let pozd\u011bji vyj\u00e1d\u0159il, \u017ee v\u011bd\u011bli, \u201e\u017ee to nen\u00ed dauphin, kdo n\u00e1m byl p\u0159edveden. \u0160lo z\u0159ejm\u011b o syna n\u011bjak\u00e9ho royalistick\u00e9ho p\u0159\u00edvr\u017eence[100]<\/a>, n\u011bm\u00e9ho a nemocn\u00e9ho; bylo v\u0161ak t\u0159eba zm\u011bnit ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed a vzbudit dojem, \u017ee kr\u00e1l\u016fv syn je dosud ve v\u011bzen\u00ed\u201c. Ve skute\u010dnosti nen\u00ed t\u0159eba sahat k\u00a0tak sm\u011bl\u00fdm konstrukc\u00edm, v\u00a0Harmandov\u011b sv\u011bdectv\u00ed je jin\u00fd, daleko podstatn\u011bj\u0161\u00ed rozpor: t\u00e1\u017ee se \u00fadajn\u011b dauphina opakovan\u011b, zda si p\u0159eje kon\u011b, psa, pt\u00e1ky, hra\u010dky jak\u00e9hokoliv druhu \u010di n\u011bkolik kamar\u00e1d\u016f jeho v\u011bku, kter\u00e9 by si s\u00e1m mohl vybrat, nebo bonbony a z\u00e1kusky, a na druh\u00e9 stran\u011b si pov\u0161imne, \u017ee k\u00a0j\u00eddlu m\u00e1 d\u00edt\u011b \u010dernou pol\u00e9vku, na kter\u00e9 plave v\u00a0misce z\u00a0\u010derven\u00e9 hl\u00edny n\u011bkolik zrnek \u010do\u010dky, mal\u00fd kousek va\u0159en\u00e9ho masa, tak\u00e9 \u010dern\u00fd a osamocen\u00fd, tal\u00ed\u0159ek s\u00a0\u010do\u010dkou a d\u00e1le \u0161est ka\u0161tan\u016f, sp\u00ed\u0161 sp\u00e1len\u00fdch ne\u017e ope\u010den\u00fdch! Pravda je skryta v\u00a0\u00favodn\u00edch slovech, s\u00a0nimi\u017e se na d\u00edt\u011b obr\u00e1til, \u017ee toti\u017e \u201evl\u00e1da byla p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b obezn\u00e1mena se \u0161patn\u00fdm stavem jeho zdrav\u00ed a s\u00a0odm\u00edtnut\u00edm, kter\u00e9 u\u010dinil, pokud jde o cvi\u010den\u00ed…\u201c. Bylo prost\u011b p\u0159\u00edli\u0161 pozd\u011b – brut\u00e1ln\u00ed alkoholik a radik\u00e1ln\u00ed jakob\u00edn, \u0161vec Simon, sice skon\u010dil 10. thermidoru pod gilotinou, ale n\u00e1sledky jeho \u201ev\u00fdchovy\u201c[101]<\/a>, izolace a t\u011b\u017ek\u00e1 podv\u00fd\u017eiva nenapraviteln\u011b podlomily zdrav\u00ed i psychiku d\u00edt\u011bte; mutismus dauphina je mnohem sp\u00ed\u0161e t\u0159eba spojovat s\u00a0charakteristickou dispozic\u00ed, kterou projevovala u\u017e matka Ludv\u00edka XVI., \u201ela triste Pepa\u201c Marii-Josefa Sask\u00e1 (1731-1767)[102]<\/a>, rozvinula se i u Ludv\u00edka XVI.[103]<\/a>, a v\u00a0dosp\u011blosti t\u00e9m\u011b\u0159 zablokovala spole\u010denskou komunikaci dauphinovy sestry\u00a0 Marie-Th\u00e9r\u00e8se-Charlotty Francouzsk\u00e9, \u0159e\u010den\u00e9 Madame Royale[104]<\/a>, poznamenan\u00e9 t\u011b\u017ekou traumatickou zku\u0161enost\u00ed z\u00a0d\u011btstv\u00ed.<\/p>\n Dauphin by s\u00a0velkou pravd\u011bpodobnost\u00ed ani v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b osvobozen\u00ed u\u017e nebyl on\u00edm vesel\u00fdm a nadm\u00edru bystr\u00fdm d\u00edt\u011btem, jak\u00e9 znali, p\u0159edt\u00edm, ne\u017e je strhla do hlubin la tourmente r\u00e9volutionnaire<\/em>, jeho vychovatel\u00e9 jako pan\u00ed de Tourzel, abb\u00e9 Barth\u00e9lemy, abb\u00e9 Davaux a dal\u0161\u00ed. Roajalist\u00e9 se up\u00ednali k\u00a0jeho osob\u011b, proto\u017ee zt\u011bles\u0148oval posv\u00e1tnou osobu a sakr\u00e1ln\u00ed funkci kr\u00e1le[105]<\/a>, co\u017e byly p\u0159esn\u011b dv\u011b hodnoty, kter\u00e9 revoluce cht\u011bla programov\u011b a demonstrativn\u011b desakralizovat a odstranit ritu\u00e1lem exekuce Ludv\u00edka XVI.[106]<\/a> a rozt\u0159\u00ed\u0161t\u011bn\u00edm sainte Ampoule<\/em>, obsahuj\u00edc\u00ed svat\u00fd olej k\u00a0ob\u0159adu pomaz\u00e1n\u00ed francouzsk\u00fdch kr\u00e1l\u016f, v\u00a0Reme\u0161i roku 7. \u0159\u00edjna 1793[107]<\/a>. Tato vazba a tradi\u010dn\u00ed hlubok\u00fd rozd\u00edl mezi kr\u00e1lovou rodinou a tzv. princes de sang<\/em> jim znemo\u017e\u0148ovaly orientovat se v\u00fdrazn\u011bji k\u00a0bratr\u016fm Ludv\u00edka XVI., nebo dokonce k\u00a0Ludv\u00edku Filipu, v\u00e9vodovi ze Chartres (1773-1850), jeho\u017e pr\u00e1v\u011b roku 1795 doporu\u010doval Charettovi gener\u00e1l Charles Fran\u00e7ois du P\u00e9rier du Mouriez, \u0159e\u010den\u00fd Dumouriez (1739-1823), kter\u00e9mu se poda\u0159ilo nav\u00e1zat i tajn\u00e1 jedn\u00e1n\u00ed s\u00a0oportunisty[108]<\/a> Barrasem[109]<\/a>, Siey\u00e8sem[110]<\/a>, Fr\u00e9ronem[111]<\/a> a Tallienem: \u201ePrincov\u00e9 bez energie a bez v\u016fle, jsou vyd\u00e1ni napospas lichotn\u00edk\u016fm, kte\u0159\u00ed maj\u00ed jen oddanost p\u0159edpokoje… Jsou nemo\u017en\u00ed. Ale v\u00a0t\u00e9to rodin\u011b, kter\u00e1, jak v\u00edte, se na mne nespolehla, abych vyrval popravi\u0161ti jej\u00ed hlavu, jsou i jin\u00e9 v\u011btve. Nebudu-li mluvit o v\u011btvi de Cond\u00e9, jej\u00edm\u017e hrdinou je v\u00e9voda z\u00a0Enghien[112]<\/a>, je tu i rodina orle\u00e1nsk\u00e1. Mlad\u00fd v\u00e9voda orle\u00e1nsk\u00fd je jedin\u00fdm prost\u0159edkem transakce mezi republikou a monarchi\u00ed[113]<\/a>. Pod jm\u00e9nem jeho otce, kter\u00fd byl praporem, pracovali girondini pro n\u011bj… Lid je unaven\u00fd. Chyb\u00ed-li v\u00a0Konventu n\u011bkolik hlas\u016f, daj\u00ed se koupit… Arm\u00e1da nezapomenula na sv\u00e9ho star\u00e9ho gener\u00e1la… K\u00e9\u017e d\u00e1 Vend\u00e9e kr\u00e1le revoluci… Ned\u016fv\u011b\u0159ujte Angli\u010dan\u016fm, kte\u0159\u00ed V\u00e1s p\u0159ivedou do zk\u00e1zy\u201c[114]<\/a>. Charette ov\u0161em odpov\u011bd\u011bl po sv\u00e9m a kr\u00e1tce: \u201e\u0158ekn\u011bte synovi ob\u010dana \u00c9galit\u00e9 a\u0165 se jde …..!\u201c[115]<\/a>.<\/p>\n Puisaye byl daleko realisti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed: \u201eP\u0159ijde-li v\u00e9voda orle\u00e1nsk\u00fd do Vend\u00e9e, nebude vyhn\u00e1n. Je state\u010dn\u00fd a proti na\u0161\u00ed v\u016fli se stane kr\u00e1lem. D\u0159\u00edve nebo pozd\u011bji budeme nuceni slou\u017eit kr\u00e1lovsk\u00e9 moci v\u00edce, ne\u017e panovn\u00edkovi. Bud\u00ed nad\u011bji, \u017ee p\u0159ijdou ti prav\u00ed. Ale prvn\u00ed Bourbon, kter\u00fd bude bojovat v\u00a0na\u0161em \u010dele, se nevyhnuteln\u011b stane kr\u00e1lem\u201c[116]<\/a>.\u00a0 Ludv\u00edk Filip ale pr\u00e1v\u011b 24. \u00fanora 1795 odpov\u00eddal z\u00a0Bremgarten n\u011bkdej\u0161\u00edmu americk\u00e9mu zplnomocn\u011bn\u00e9mu ministrovi ve Francii Morrisovi na pozv\u00e1n\u00ed do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f[117]<\/a> a 10. b\u0159ezna se vydal s\u00a0pan\u00ed de Flahaut, pan\u00ed de Montjoie a slu\u017eebn\u00edkem Baudouinem na cestu do Hamburku, kam dorazili o deset dn\u00ed pozd\u011bji; nedostatek finan\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f ho ale donutil zm\u011bnit pl\u00e1n a vydat se do D\u00e1nska; \u0161est\u00e9ho kv\u011btna vkro\u010dil na p\u016fdu \u0160v\u00e9dska a postupoval d\u00e1le na sever do Norska a\u017e k\u00a0Trondheimu, v\u00a0dob\u011b vylod\u011bn\u00ed na Quiberonu nav\u0161t\u00edvil Lofotsk\u00e9 ostrovy a 24. srpna 1795 se dostal a\u017e na Nordkapp – Severn\u00ed mys[118]<\/a>.<\/p>\n V\u00a0La Jaunaye dos\u00e1hli zasv\u011bcen\u00ed mu\u017ei V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> v pozad\u00ed v\u00edt\u011bzstv\u00ed sv\u00e9 strategie: z\u00edskali toti\u017e cenn\u00fd \u010das a klid zbran\u00ed odboje ve chv\u00edli, kdy by zn\u00e1soben\u00e9 \u00fatoky proti republik\u00e1nsk\u00fdm pos\u00e1dk\u00e1m a soustavn\u00e9 naru\u0161ov\u00e1n\u00ed jejich komunikac\u00ed mohly vytvo\u0159it p\u0159edpol\u00ed o\u010dek\u00e1van\u00e9mu vylod\u011bn\u00ed emigrant\u016f. Devaten\u00e1ct\u00e9ho \u00fanora 1795 gener\u00e1l Hoche slavnostn\u011b ozn\u00e1mil sv\u00fdm jednotk\u00e1m, \u017ee \u201evl\u00e1da rozumu pr\u00e1v\u011b navrac\u00ed vlasti v\u0161echny jej\u00ed d\u011bti a \u017ee nade\u0161el den, kdy v\u0161ichni Francouzi budou zajedno\u201c[119]<\/a>. T\u00e9ho\u017e dne byl vyd\u00e1n i dekret, kter\u00fdm byly zru\u0161eny revolu\u010dn\u00ed v\u00fdbory bd\u011blosti<\/em>\u00a0 v\u00a0obc\u00edch s\u00a0m\u00e9n\u011b ne\u017e p\u011bti tis\u00edci obyvatel.<\/p>\n Proti smlouv\u011b o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed ost\u0159e zah\u0159\u00edmali tribun lidu<\/em> a teoretik komunismu<\/em>[120]<\/a> Babeuf a jeho stoupenci pamfletem La V\u00e9rit\u00e9 au peuple par des patriotes de 89<\/em>: \u201eVendejsk\u00fdm a chouansk\u00fdm povstalc\u016fm je nab\u00edzena amnestie. Odm\u00edtaj\u00ed ji. Cht\u011bj\u00ed jednat jako moc s\u00a0moc\u00ed. \u00d3 vrchole zlo\u010dinnosti! \u00d3 hanbo na\u0161\u00ed vlasti! Jednat o m\u00edru s\u00a0Charettem, Stoffletem, Cormatinem, Sapinaudem a v\u0161emi v\u016fdci povstaleck\u00fdch ni\u010dem\u016f! Nechat je ozbrojen\u00e9! Platit je za to, \u017ee rozervali l\u016fno vlasti, \u017ee zavra\u017edili tis\u00edce republik\u00e1n\u016f a p\u0159isl\u00edbit jim v\u00a0tajn\u00e9m \u010dl\u00e1nku obnoven\u00ed olt\u00e1\u0159e a tr\u016fnu! Z\u00e1stupci lidu uzav\u00edraj\u00ed tak potupnou smlouvu, je\u017e zne\u010dist\u00ed str\u00e1nky d\u011bjin a francouzsk\u00fd Sen\u00e1t ratifikuje hanbu prvn\u00edho n\u00e1roda sv\u011bta!\u201c. Sv\u00e9 \u00famysly vyj\u00e1d\u0159il o p\u011bt m\u011bs\u00edc\u016f pozd\u011bji je\u0161t\u011b pregnantn\u011bji: \u201eNejlep\u0161\u00edm prost\u0159edkem, jak vyko\u0159enit zlo\u0159\u00e1dy, je zni\u010dit jejich hn\u00edzda, bez tohoto opat\u0159en\u00ed by mohlo je\u0161t\u011b vzniknout poku\u0161en\u00ed je obnovit! Kostel a sakristie p\u0159ivol\u00e1vaj\u00ed kn\u011bze, kl\u00e1\u0161tern\u00ed cela mnicha, kas\u00e1rny voj\u00e1ka, \u017eal\u00e1\u0159 v\u011bzn\u011b, popravn\u00ed le\u0161en\u00ed kata a jeho ob\u011b\u0165. Omezit jenom star\u00fd re\u017eim \u00fatisku, p\u0159edsudk\u016f, pov\u011bry – to znamen\u00e1 zni\u010dit plody revoluce; nutno jej bu\u010f zni\u010dit \u00fapln\u011b, nebo vydat se v\u00a0nebezpe\u010d\u00ed, \u017ee bude nutno za\u010d\u00edt znovu. Je nutno, aby ti, kdo byli zbaveni moci, nemohli se j\u00ed op\u011bt snadno zmocnit; ani jiskra nad\u011bje nesm\u00ed osv\u011btlit jejich sobeck\u00e9 n\u00e1\u0159ky. Proto kdybych m\u011bl v\u00a0ruce z\u00e1zra\u010dn\u00fd proutek, prom\u011bnil bych jednak v\u0161echno, co n\u00e1s t\u00edsn\u00ed, v\u00a0prach minulosti, jednak bych vykouzlil ze zem\u011b v\u0161echno, co \u017e\u00e1d\u00e1me a co je nutno k\u00a0ustaven\u00ed spole\u010dnosti Rovn\u00fdch<\/em>\u201c[121]<\/a>.<\/p>\n Jiskra nad\u011bje ov\u0161em p\u0159ece jen zasvitla. Jednadvac\u00e1t\u00e9ho \u00fanora byl vyd\u00e1n z\u00e1kon, kter\u00fd v\u00a0prvn\u00edm \u010dl\u00e1nku stanovoval, s\u00a0odvol\u00e1n\u00edm na 7. \u010dl\u00e1nek Deklarace pr\u00e1v \u010dlov\u011bka a ob\u010dana<\/em>, \u017ee \u201evysluhov\u00e1n\u00ed kter\u00e9hokoli kultu nesm\u00ed b\u00fdt ru\u0161eno\u201c[122]<\/a>; n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dev\u011bt \u010dl\u00e1nk\u016f ov\u0161em uznanou n\u00e1bo\u017eenskou svobodu siln\u011b omezovalo: 5. \u010dl\u00e1nek zakazoval \u201eobjevovat se na ve\u0159ejnosti v\u00a0\u0161atu, rouchu nebo h\u00e1bitech vyhrazen\u00fdch n\u00e1bo\u017eensk\u00fdm ob\u0159ad\u016fm\u201c; 8. \u010dl\u00e1nek zakazoval obc\u00edm \u201ekupovat nebo pronajmout m\u00edstnost pro vysluhov\u00e1n\u00ed kultu\u201c – \u0159\u00edm\u0161t\u00ed katol\u00edci tedy nemohli u\u017e\u00edvat ve\u0159ejn\u011b sv\u00e9 kostely a m\u0161e se sm\u011bli \u00fa\u010dastnit jen v\u00a0uzav\u0159en\u00fdch prostor\u00e1ch sv\u00fdch domov\u016f a 9. \u010dl\u00e1nek zakazoval \u201evytv\u00e1\u0159et jak\u00e9koli nad\u00e1n\u00ed, v\u011b\u010dn\u00e9 nebo \u010dasov\u011b omezen\u00e9, aby se tak pokryly v\u00fdlohy\u201c – st\u00e1t ji\u017e negarantoval platy duchovn\u00edch a sou\u010dasn\u011b prakticky znemo\u017e\u0148oval jejich leg\u00e1ln\u00ed financov\u00e1n\u00ed v\u011b\u0159\u00edc\u00edmi[123]<\/a>.<\/p>\n Hoche toho ov\u0161em okam\u017eit\u011b vyu\u017eil a na\u0159\u00eddil sv\u00fdm pod\u0159\u00edzen\u00fdm gener\u00e1l\u016fm: \u201eMluvte o Bohu s\u00a0\u00factou… Mezi prost\u0159edky, kter\u00e9 mus\u00edte u\u017e\u00edt, abyste op\u011bt nastolili klid, nesm\u00edte zanedbat u\u017eit\u00ed kn\u011b\u017e\u00ed jako prost\u0159edn\u00edk\u016f mezi v\u00e1mi a obyvateli venkova. Dok\u00e1\u017eete-li jejich prost\u0159ednictv\u00edm obnovit d\u016fv\u011bru, hnut\u00ed chouan\u016f se okam\u017eit\u011b zhrout\u00ed. Zn\u00e1te sp\u00e1sn\u00fd z\u00e1kon, kter\u00fd pr\u00e1v\u011b nyn\u00ed vyd\u00e1v\u00e1 Konvent. Vyhla\u0161ujte ho, roz\u0161i\u0159ujte po venkov\u011b. Kn\u011b\u017e\u00ed, jist\u00ed, \u017ee nebudou ru\u0161eni ve v\u00fdkonu sv\u00e9 kn\u011b\u017esk\u00e9 slu\u017eby, se stanou va\u0161imi p\u0159\u00e1teli, i kdyby to bylo jen proto, aby mohli b\u00fdt v\u00a0klidu. … Jsou mezi nimi chud\u00ed a obecn\u011b vzato, jsou zi\u0161tn\u00ed; neopome\u0148te jim d\u00e1vat n\u011bjakou podporu, ale ne ostentativn\u011b, se v\u0161\u00ed delik\u00e1tnost\u00ed, j\u00ed\u017e jste schopni a tihle lid\u00e9 v\u00e1m poskytnou v\u00fdte\u010dn\u00e9 informace\u201c[124]<\/a>. Gener\u00e1lovi Lebleyovi v\u00a0Angers poradil dokonce, aby d\u00e1val slou\u017eit m\u0161i a bude-li to nutn\u00e9, aby se j\u00ed \u00fa\u010dastnil. \u0160lo tedy o to vyu\u017e\u00edt pauperizovan\u00fdch kn\u011b\u017e\u00ed, vys\u00edlen\u00fdch a ot\u0159esen\u00fdch p\u0159edchoz\u00edm pron\u00e1sledov\u00e1n\u00edm k\u00a0tomu, aby se jejich prost\u0159ednictv\u00edm vrazil kl\u00edn mezi v\u011b\u0159\u00edc\u00ed roln\u00edky a mu\u017ee odboje. V\u00a0tajn\u00e9 zpr\u00e1v\u011b V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> z 24. a 25. \u00fanora 1795 p\u0159itom Hoche prohla\u0161oval, \u017ee je t\u0159eba nastolit m\u00edr, \u201eabychom se mohli shodnout na zp\u016fsobu veden\u00ed v\u00e1lky\u201c a sv\u011b\u0159oval se, \u017ee se mu zd\u00e1 velmi bl\u00edzk\u00e1[125]<\/a>.<\/p>\n \u0160estadvac\u00e1t\u00e9ho \u00fanora se pokro\u010dilo je\u0161t\u011b d\u00e1l a Konvent uz\u00e1konil odluku c\u00edrkve od st\u00e1tu, jakkoli mnoho poslanc\u016f hodnotilo katolicismus podobn\u011b jako Boissy d\u00b4Anglas jako \u201eserviln\u00ed svou podstatou, pomocn\u00edka despotismu a znetvo\u0159uj\u00edc\u00ed lidskou povahu\u201c – p\u0159ipou\u0161t\u011bli v\u0161ak, \u017ee vysluhov\u00e1n\u00ed kultu a \u00fa\u010dast na ob\u0159adech ji\u017e nen\u00ed zlo\u010dinem a \u017ee kostely maj\u00ed b\u00fdt znovu otev\u0159eny.<\/p>\n Onoho \u0161estadvac\u00e1t\u00e9ho \u00fanora 1795 vstoupil po most\u011b p\u0159es Loiru do Nantes[126]<\/a>Charette na n\u00e1dhern\u011b vy\u0161\u0148o\u0159en\u00e9m koni, oble\u010den v\u00a0modr\u00e9m kab\u00e1tci s\u00a0b\u00edlou \u0161erpou a s\u00a0kloboukem \u00e0 la Henri IV<\/em> s\u00a0ohromn\u00fdm b\u00edl\u00fdm chocholem, prov\u00e1zen po levici gener\u00e1lem Canclauxem a po pravici gener\u00e1lem Dupuy, a za n\u00edm i dlouh\u00e1 kolona republik\u00e1nsk\u00fdch a roajalistick\u00fdch \u0161t\u00e1bn\u00edch d\u016fstojn\u00edk\u016f, jedouc\u00edch bok po boku s\u00a0rozvinut\u00fdmi prapory. Za nimi n\u00e1sledovaly odd\u00edly Charettov\u00fdch st\u0159elc\u016f a republik\u00e1nsk\u00fdch gardov\u00fdch gran\u00e1tn\u00edk\u016f, pak hudba Z\u00e1padn\u00ed arm\u00e1dy <\/em>a nakonec \u0161estisp\u0159e\u017e\u00ed, t\u00e1hnouc\u00ed ko\u010d\u00e1r se z\u00e1stupci lidu, nad n\u00edm\u017e byla vzty\u010dena rud\u00e1 frygick\u00e1 \u010dapka. Charette si dokonce s\u00e1m mohl ur\u010dit trasu: projeli ulicemi a\u017e k n\u00e1b\u0159e\u017e\u00ed Entrepot na pam\u011b\u0165 Carrierov\u00fdch noyades<\/em>\u00a0 a k\u00a0Bouffay, kde st\u00e1la gilotina, kde zastavil, smekl klobouk a ml\u010dky vzdal \u010dest ob\u011btem a republik\u00e1n\u0161t\u00ed d\u016fstojn\u00edci jeho gesto k\u00a0\u00fa\u017easu lidu opakovali. Pak zam\u00ed\u0159ili k\u00a0H\u00f4tel de la Villestreux, kde je z\u00a0balk\u00f3nu zdravila pan\u00ed Gasnierov\u00e1 a Charettova sestra Anna.\u00a0 Ve\u010der n\u00e1sledoval ples u pan\u00ed Gasnierov\u00e9, v\u00a0dom\u011b z\u00e1stupce lidu Ruella – kde si Charette na chv\u00edli p\u0159ipevnil na klobouk trojbarevn\u00fd chochol – a tan\u010dilo se i na ulic\u00edch, pln\u00fdch rozj\u00e1san\u00fdch lid\u00ed[127]<\/a>. Naz\u00edt\u0159\u00ed ho Ruelle zavedl do Klubu m\u00edstn\u00ed Soci\u00e9t\u00e9 populaire<\/em>. Gener\u00e1l p\u0159ed vstupem odlo\u017eil sv\u00e9 roajalistick\u00e9 insignie a \u0159ekl z\u00a0tribuny: \u201eBu\u010fme tedy p\u0159\u00e1teli, ob\u010dan\u00e9, ze srdce a z\u00a0n\u00e1klonnosti, spojme sv\u00e9 \u00fasil\u00ed, abychom podporovali moudr\u00fd a blahod\u00e1rn\u00fd n\u00e1hled N\u00e1rodn\u00edho Konventu. V\u0161ichni dob\u0159\u00ed ob\u010dan\u00e9, v\u0161ichni \u010destn\u00ed, state\u010dn\u00ed a poctiv\u00ed lid\u00e9 maj\u00ed nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem se vz\u00e1jemn\u011b ct\u00edt, sm\u00ed\u0159it se, porozum\u011bt si, aby jednali ve prosp\u011bch \u0161t\u011bst\u00ed a blaha na\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 vlasti\u201c[128]<\/a>. Ve\u010der se znovu po\u0159\u00e1dal ples v\u00a0divadle Graslin, p\u0159i n\u011bm\u017e dokonce skv\u011bl\u00fd tenor, Canclaux\u016fv pobo\u010dn\u00edk Bouchard, zazp\u00edval vlasteneck\u00fd hymnus, kter\u00fd slo\u017eil na oslavu v\u010derej\u0161\u00edch ud\u00e1lost\u00ed. Z\u00e1stupci lidu pak vydali manifest, v\u00a0n\u011bm\u017e vyb\u00eddli obyvatele povstaleck\u00fdch departement\u016f aby na jejich \u00fazem\u00ed byl nad\u00e1le k vid\u011bn\u00ed ji\u017e jen \u201elid brat\u0159\u00ed\u201c, maj\u00ed-li p\u0159ed o\u010dima Charetta a jeho d\u016fstojn\u00edky, blaho\u0159e\u010d\u00edc\u00ed N\u00e1rodn\u00edmu Konventu ve chv\u00edli, kdy sladk\u00fd m\u00edr st\u0159\u00edd\u00e1 hr\u016fzy v\u00e1lky!<\/p>\n V\u00a0den odjezdu, osmadvac\u00e1t\u00e9ho \u00fanora, pak Charette ve\u0159ejn\u011b oslovil Ruella: \u201eOb\u010dane z\u00e1stup\u010de, nikdo si v\u00edce ne\u017e Vy nezaslou\u017e\u00ed p\u0159ijmout z\u00a0na\u0161\u00ed strany v\u0161echna mimo\u0159\u00e1dn\u00e1 sv\u011bdectv\u00ed uzn\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 v\u00a0n\u00e1s vzbudila Va\u0161e horlivost a Va\u0161e vytrval\u00e1 p\u00e9\u010de o obnoven\u00ed m\u00edru ve Vend\u00e9e. Budeme se v\u017edy horliv\u011b starat o to, abychom se chopili p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed, kter\u00e9 poskytnou tomuto pocitu ve\u0161kerou publicitu, je\u017e mu n\u00e1le\u017e\u00ed; a proto\u017ee jste to Vy, kdo n\u00e1m prost\u0159ednictv\u00edm d\u016fv\u011bry, dok\u00e1zal vnuknout touhu ukon\u010dit smutnou v\u00e1lku, bu\u010fte to tak\u00e9 Vy, kdo ho bude tlumo\u010dit N\u00e1rodn\u00edmu Konventu jako projev na\u0161eho up\u0159\u00edmn\u00e9ho sm\u00ed\u0159en\u00ed, je\u017e mus\u00ed b\u00fdt pro Va\u0161e srdce velmi sladk\u00e9. Proto\u017ee je toto v\u00edt\u011bzstv\u00ed plodem poklidn\u00e9ho vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed, p\u0159ejeme si, ob\u010dane z\u00e1stup\u010de, aby ob\u010dan\u00e9 Bureau a Blin[129]<\/a>, kte\u0159\u00ed V\u00e1m po dlouhou dobu st\u00e1li po boku ve Va\u0161ich \u0161\u0165astn\u00fdch z\u00e1m\u011brech, byli V\u00e1mi pov\u011b\u0159eni p\u0159in\u00e9st N\u00e1rodn\u00edmu Konventu poctu na\u0161ich prapor\u016f\u201c[130]<\/a>. \u0160lo o prapory, kter\u00e9 byly vyv\u011b\u0161eny na stanu v\u00a0La Jaunaye v\u00a0dob\u011b jedn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n Stofflet nev\u00e1hal a v\u00a0manifestech z 2. a 4. b\u0159ezna okam\u017eit\u011b ozna\u010dil Charetta za zr\u00e1dce, kter\u00fd se dal koupit za republik\u00e1nsk\u00e9 pen\u00edze[131]<\/a> – gener\u00e1l se ve\u0159ejn\u011b h\u00e1jil, \u017ee souhlasil s\u00a0p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00edm v\u00a0z\u00e1jmu venkova a n\u00e1bo\u017eenstv\u00ed. \u010ctvrt\u00e9ho ale ji\u017e chouani, kter\u00fdm velel Coeur de Lion<\/em>, pozvali k\u00a0ob\u011bdu do sv\u00e9ho t\u00e1bora v\u00a0Landes de Champeaux v\u00a0Auvern\u00e9 velitele republik\u00e1nsk\u00e9 pos\u00e1dky z\u00a0Moisdonu. O t\u0159i dny pozd\u011bji uji\u0161\u0165oval Cormatin Hoche, \u017ee se m\u016f\u017ee na smlouvu spolehnout, proto\u017ee by bylo ned\u016fstojn\u00e9 \u010destn\u00e9ho \u010dlov\u011bka, aby podvedl mu\u017ee, kter\u00e9ho si v\u00e1\u017e\u00ed a zaslal mu opis rozkazu Centr\u00e1ln\u00edho v\u00fdboru Katolick\u00e9 a kr\u00e1lovsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em>, v\u00a0n\u011bm\u017e se na\u0159izovalo okam\u017eit\u011b ukon\u010dit nep\u0159\u00e1telsk\u00e9 akce, proto\u017ee republik\u00e1ni maj\u00ed stejn\u00e9 rozkazy a br\u00e1nit se jen v p\u0159\u00edpad\u011b napaden\u00ed – sou\u010dasn\u011b ho uji\u0161\u0165oval, \u017ee o v\u0161em informuje Puisaye a \u017ee ho pozval k\u00a0jedn\u00e1n\u00edm. A chouani ze Segr\u00e9, Ch\u00e2teauneuf a Ch\u00e2teau-Gontier se t\u00e9ho\u017e dne za\u010dali sbrat\u0159ovat s\u00a0odd\u00edly gener\u00e1la Lebleye, p\u0159i\u010dem\u017e plukovn\u00ed hudba vyhr\u00e1vala p\u00edse\u0148 O\u00f9 peut-on \u00eatre mieux qu\u00b4au sein de sa famille?<\/em> Jeden\u00e1ct\u00e9ho b\u0159ezna spr\u00e1va v\u00a0Chateaubriand demonstrativn\u011b propustila chouana Jeana Legouaise, kter\u00fd byl zat\u010den, kdy\u017e se ve\u0159ejn\u011b proch\u00e1zel s\u00a0frygickou \u010dapkou a hodinkami, kter\u00e9 vzal zabit\u00e9mu republik\u00e1novi.<\/p>\n \u010ctrn\u00e1ct\u00e9ho b\u0159ezna 1795 pak skute\u010dn\u011b v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei slo\u017eili povstalci sv\u00e9 b\u00edl\u00e9 prapory, s\u00a0bourbonsk\u00fdm znakem a zlat\u00fdm n\u00e1pisem \u201eVive Louis XVII\u201c[132]<\/a> p\u0159ed \u0159e\u010dnickou tribunou, z\u00a0n\u00ed\u017e Bar\u00e8re 1. srpna 1793 vyzval Konvent ke zni\u010den\u00ed Vend\u00e9e a uplatn\u011bn\u00ed taktiky sp\u00e1len\u00e9 zem\u011b[133]<\/a>: nemilosrdn\u00e9ho pob\u00edjen\u00ed v\u0161ech povstalc\u016f, vypalov\u00e1n\u00ed a k\u00e1cen\u00ed les\u016f, systematick\u00e9ho ni\u010den\u00ed \u00farody, usedlost\u00ed a dom\u016f, n\u00e1siln\u00e9 deportace \u017een a d\u011bt\u00ed a nucen\u00e9ho odvodu v\u0161ech mu\u017e\u016f mezi 16 a 60 roky ze v\u0161ech obc\u00ed v\u00a0oblasti povst\u00e1n\u00ed! A t\u00e9ho\u017e dne N\u00e1rodn\u00ed konvent m\u00edrovou smlouvu slavnostn\u011b ratifikoval a sou\u010dasn\u011b vydal sv\u00fdm gener\u00e1l\u016fm p\u0159\u00edkaz ude\u0159it energicky na Stoffleta[134]<\/a> a jeho arm\u00e1du. Cormatin op\u011bt prok\u00e1zal skv\u011bl\u00e9 slu\u017eby, setkal se s\u00a0Hochem v\u00a0Montcotouru a prost\u0159ednictv\u00edm man\u017eelky bohat\u00e9ho obchodn\u00edka Latimiera du Cl\u00e9zieux mu otev\u0159el cestu k\u00a0Boishardymu. Hoche pak na jedn\u00e9 stran\u011b napsal Boishardymu, Chantereauovi a La Rochovi, aby se p\u0159i\u0161li p\u0159esv\u011bd\u010dit, jac\u00ed jsou republik\u00e1ni, kte\u0159\u00ed jim otev\u00edraj\u00ed sv\u00e9 n\u00e1ru\u010d\u00ed a p\u0159ej\u00ed si je obejmout jako bratry a p\u0159\u00e1tele, a na druh\u00e9 stran\u011b neskr\u00fdval z\u00e1stupci lidu Bolletovi, \u017ee je t\u0159eba s\u00a0t\u00edm v\u0161\u00edm<\/em> n\u011bjak skoncovat (jen po\u010det breta\u0148sk\u00fdch chouan\u016f odhadoval na t\u0159icet a\u017e \u010dty\u0159icet tis\u00edc mu\u017e\u016f), i kdy\u017e rozhovory zabr\u00e1nily v\u00a0t\u00e9to chv\u00edli zorganizov\u00e1n\u00ed skv\u011bl\u00e9ho povst\u00e1n\u00ed<\/em>! Devaten\u00e1ct\u00e9ho se ji\u017e Hoche osobn\u011b setkal na n\u011bkolik hodin s chouansk\u00fdmi veliteli – pr\u00e1v\u011b toho dne byl v\u00a0Retiers v\u00a0Guerche zavra\u017ed\u011bn chouansk\u00fd d\u016fstojn\u00edk Allard, \u0159e\u010den\u00fd la For\u00eat<\/em>, ale nikdo se to v\u010das nedozv\u011bd\u011bl – a k 30. b\u0159eznu vydal rozkaz pos\u00e1dce v\u00a0Rennes, \u017ee \u201eles principaux chefs des Chouans<\/em>\u201c p\u0159ijdou do m\u011bsta slo\u017eit p\u0159\u00edsahu na z\u00e1kony republiky a podrobit se j\u00ed.<\/p>\n Sou\u010dasn\u011b vy\u0161el Hoche vst\u0159\u00edc Cormatinovu pobo\u010dn\u00edkovi Dufourovi, kter\u00fd mu tlumo\u010dil jeho prosbu o uvoln\u011bn\u00ed z\u00e1mku La Pr\u00e9valay u Rennes pro ubytov\u00e1n\u00ed chouansk\u00fdch velitel\u016f a sousedn\u00edho men\u0161\u00edho \u0161lechtick\u00e9ho s\u00eddla La Mabilais[135]<\/a> k\u00a0vlastn\u00edm jedn\u00e1n\u00edm, m\u011bl toti\u017e v\u00a0rukou autorizaci V\u00fdboru ve\u0159ejn\u00e9ho blaha<\/em> u\u017e\u00edt jak\u00fdchkoli prost\u0159edk\u016f k\u00a0co nejrychlej\u0161\u00edmu ukon\u010den\u00ed boj\u016f.\u00a0 Pln\u00fdch stop\u011btadvacet vyslan\u00fdch deleg\u00e1t\u016f breta\u0148sk\u00fdch chouansk\u00fdch arm\u00e1d se sjelo k 1. dubnu do La Pr\u00e9valay, kam dorazil i Boishardy, prov\u00e1zen\u00fd osobn\u011b gener\u00e1lem Humbertem – \u0161lo o sam\u00e1 zvu\u010dn\u00e1 jm\u00e9na jako d\u00b4Andign\u00e9, B\u00e9jarry, Billard de Veaux, de Busnel, de Bellevue, dva p\u00e1nov\u00e9 du Boisguy, Boisgontier, de Bouan, S\u00e9v\u00e8re de la Bourdonnay-Monluc, le Boutellier, Cadoudal, de Chantreau, Armand de Chateaubriand, Coquereau, de Cintr\u00e9, Closmadeuc, du Concoret, de Dieusie, Dufour, de Frott\u00e9, Geslin, Guillemot, Gazet, Gourlet, Guinard, de l\u00b4Hermite, Jarry, de Kerveno, Lambert, de Lantivy, Legris-Duval, de Lesseigues, Lef\u00e8ve, de Mayneuf, Moule de la Raitrie, de Meaulne, de Nantois, de la Nourais, Palierne, Poirier de Beauvais, de Silz, de Sc\u00e9p\u00e9aux, de Solilhac, de Saint-R\u00e9gent, Le Thieis, de Tint\u00e9niac, Terrien, de la Tr\u00e9bonni\u00e8re a de la Vieuville. Cormatin v\u0161echny p\u0159ij\u00edmal na z\u00e1mku s\u00a0poctami a ka\u017ed\u00fd ve\u010der p\u0159edsedal slavnostn\u00ed tabuli, prost\u0159en\u00e9 pro pades\u00e1t host\u016f[136]<\/a>, co\u017e budilo ot\u00e1zku, kde na to bere prost\u0159edky? Snad od Angli\u010dan\u016f? Zdaleka ne v\u0161ichni m\u011bli za sebou snadnou cestu: nap\u0159\u00edklad vy\u0161\u0161\u00ed d\u016fstojn\u00edk Sc\u00e9p\u00e9auxovy arm\u00e1dy, Pierre-Michel Gourlet obdr\u017eel ji\u017e 7. dubna pov\u011b\u0159en\u00ed, aby odejel s\u00a0veliteli chouansk\u00fdch legi\u00ed, p\u00e1ny de Meaulne, Terrienem a Lecomtem, do Rennes h\u00e1jit z\u00e1jmy tr\u016fnu a zem\u011b<\/em>. Prov\u00e1zel je pan Aubry, starosta z\u00a0Cornouaille v\u00a0Anjou a jeden kapit\u00e1n p\u011bchoty, aby cestou zjednali pr\u016fchod republik\u00e1nsk\u00fdmi hl\u00eddkami. \u010cty\u0159i m\u00edle p\u0159ed Rennes, v\u00a0m\u011bste\u010dku Corps-Nus, pr\u00e1v\u011b ob\u011bdvali v\u00a0m\u00edstn\u00ed kr\u010dm\u011b, kdy\u017e n\u00e1hle ne\u010dekan\u00e1 salva rozbila okna, smetla v\u0161e, co bylo na stole a zranila i Terrienova slu\u017eebn\u00edka. Mysleli, \u017ee jsou zrazeni, ale republik\u00e1nsk\u00fd kapit\u00e1n zjednal klid a zahnal skupinu Patauds<\/em>[137]<\/a>, venkovan\u016f s\u00a0\u0161irok\u00fdmi trikol\u00f3rami na klobouc\u00edch, zvan\u00fdch Cent sols<\/em>, proto\u017ee dost\u00e1vali \u201eza vypalov\u00e1n\u00ed a plen\u011bn\u00ed z\u00e1mk\u016f, masakrov\u00e1n\u00ed \u0161lechtic\u016f a kn\u011b\u017e\u00ed\u201c denn\u011b asign\u00e1t v\u00a0hodnot\u011b 100 sous[138]<\/a>.<\/p>\n Podobn\u00e1 sc\u00e9na se opakovala pozd\u011bji v\u00a0Rennes, po uzav\u0159en\u00ed smlouvy, kdy byl v\u00a0jeden\u00e1ct hodin v\u00a0noci na ulici Gourlet s\u00a0panem Justonem napaden t\u0159emi maskovan\u00fdmi mu\u017ei, kte\u0159\u00ed na n\u011b se zjevn\u011b vra\u017eedn\u00fdm \u00famyslem za\u00fato\u010dili \u0161avlemi s\u00a0v\u00fdk\u0159iky \u201eT\u00e1hn\u011bte chouani!\u201c. Kryli se z\u00e1dy k\u00a0sob\u011b u zdi a Aubry zoufale volal: \u201ePomoc! Pomoc! Jsem vl\u00e1dn\u00ed komisa\u0159, ob\u010dan\u00e9, ve jm\u00e9nu z\u00e1kona, respektujte tyto p\u00e1ny!\u201c – na\u0161t\u011bst\u00ed poznal jednoho z\u00a0\u00fato\u010dn\u00edk\u016f po hlase, ti se pak h\u00e1jili, \u017ee chouany omylem pova\u017eovali za jak\u00e9si d\u016fstojn\u00edky, se kter\u00fdmi se b\u011bhem dne poh\u00e1dali[139]<\/a>. To jist\u011b nev\u011bstilo nic dobr\u00e9ho. Znepokojen byl tak\u00e9 Hoche, kter\u00fd psal V\u00fdboru ve\u0159ejn\u00e9ho blaha<\/em>, \u017ee se \u010derven\u00e1 hanbou, kdy\u017e vid\u00ed nekone\u010dn\u00e9 mno\u017estv\u00ed osob, kter\u00e9 chod\u00ed do La Pr\u00e9valay faire cour<\/em> – dvo\u0159it se chouan\u016fm a mnoz\u00ed se nestyd\u00ed odhazovat n\u00e1rodn\u00ed kokardu; hned prvn\u00ed den si zjistil obsahy rozhovor\u016f a dosp\u011bl k\u00a0n\u00e1zoru, \u017ee chouan\u016fm nelze d\u016fv\u011b\u0159ovat nebo\u0165 cht\u011bj\u00ed jen z\u00edskat \u010das[140]<\/a> a pracoval pak pr\u00fd proto celou noc, proto\u017ee je t\u0159eba vyu\u017e\u00edt odzbrojen\u00ed a skoncovat jednou prov\u017edy s\u00a0vendejsk\u00fdmi povstalci i chouany a rozdrtit je! P\u0159itom ji\u017e 3. dubna z\u00e1stupce lidu Dubois-Dubais v\u00a0listu kolegovi Lacombovi vyslovil n\u00e1zor, \u017ee Hoche je podez\u0159el\u00fd, proto\u017ee posud jen vch\u00e1zel vst\u0159\u00edc chouan\u016fm a lupi\u010d\u016fm<\/em> a je t\u0159eba ho donutit k\u00a0odstoupen\u00ed nebo r\u00e1zn\u011bj\u0161\u00edmu jedn\u00e1n\u00ed – o deset dn\u00ed pozd\u011bji ho p\u0159\u00edmo udal V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> s\u00a0t\u00edm, \u017ee se zd\u00e1, \u017ee h\u00e1j\u00ed sp\u00ed\u0161e z\u00e1jmy chouan\u016f, ne\u017e republiky!<\/p>\n Stejn\u011b jako v\u00a0La Jaunaye byli republik\u00e1n\u0161t\u00ed gener\u00e1lov\u00e9, tedy i Hoche, z\u00a0jedn\u00e1n\u00ed vylou\u010deni, tak\u017ee Cormatin vedl v\u00a0La Mabilais rozhovory jen se z\u00e1stupci lidu. Prvn\u00ed podm\u00ednkou smlouvy bylo uznat republiku a zav\u00e1zat se, \u017ee proti n\u00ed ji\u017e nepozdvihnou zbran\u011b, co\u017e vyvolalo velk\u00e9 diskuse. Za Stoffletem bylo t\u0159eba do Anjou vyslat Boishardyho, ale vr\u00e1til se s\u00a0nepo\u0159\u00edzenou. Cormatin navrhoval uznat republiku comme une simple formalit\u00e9<\/em>, tedy jen fakticky, bez dal\u0161\u00edch z\u00e1vazk\u016f: Cadoudal spolu s\u00a0Guillemotem, de Saint-R\u00e9gentem a de Legris-Duvalem nato rozho\u0159\u010den\u011b opustili s\u00e1l a Poirier de Beuavais dokonce zpochybnil Cormatinovy pravomoci a navrhl, aby byl sesazen. Ov\u0161em ani z\u00e1stupci lidu nesm\u011bli d\u00e1t ohledn\u011b obnoven\u00ed monarchie nic v\u00edc ne\u017e \u010dist\u011b verb\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edsliby, jakkoli v\u00a0tomto sm\u011bru byli velmi v\u00fdmluvn\u00ed. V\u00a0z\u00e1mku se o \u010dl\u00e1nc\u00edch smlouvy jednalo t\u0159ikr\u00e1t do t\u00fddne, v\u017edy po t\u0159i a\u017e \u010dty\u0159i hodiny. Jm\u00e9nem chouan\u016f promluvil pan de Pange – homme d\u00b4esprit et de g\u00e9nie, bon diplomate<\/em> – a dojal z\u00e1stupce lidu projevem, v\u00a0n\u011bm\u017e po\u017eadoval svobodu pro vzne\u0161en\u00e9 zajatce z Templu<\/em>. Z\u00e1stupci lidu chouansk\u00e9 velitele uklidnili n\u00e1stinem sv\u00e9 vysok\u00e9 politiky v\u016f\u010di evropsk\u00fdm mocnostem a prohl\u00e1\u0161en\u00edm, \u017ee se mohou \u201espolehnout na republik\u00e1nskou vl\u00e1du, kter\u00e9 se kone\u010dn\u011b dostalo svobody konat dobro a jednat spravedliv\u011b, \u017ee republika zajist\u00ed princi i princezn\u011b v\u0161echnu svobodu jako nap\u0159\u00edklad vyu\u010dov\u00e1n\u00ed[141]<\/a>, prok\u00e1\u017ee jim \u00factu hodnou jejich stavu, chce se k\u00a0nim uk\u00e1zat velkodu\u0161nou a \u017ee v\u0161echno zlo skon\u010dilo s\u00a0vl\u00e1dou lid\u00ed, kte\u0159\u00ed spoutali svobodu a odv\u00e1\u017eili se ji pron\u00e1sledovat\u201c. Souhlasili dokonce i s\u00a0t\u00edm, \u017ee chouani budou v\u00e1z\u00e1ni smlouvou o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed jen dvacet dn\u00ed, b\u011bhem nich\u017e bude vyd\u00e1n dauphin i jeho sestra bu\u010f jim nebo sv\u00e9 rodin\u011b.<\/p>\n V\u00a0den podpisu m\u00edrov\u00e9 smlouvy, 20. dubna 1795, svolal Cormatin radu a pronesl projev, v\u00a0n\u011bm\u017e zd\u016fraznil nutnost jednoty v\u0161ech velitel\u016f a pot\u0159ebu vz\u00e1jemn\u00e9 pomoci v\u00a0p\u0159\u00edpad\u011b, \u017ee by republik\u00e1ni dohodu poru\u0161ili. Nato v\u0161ichni p\u0159\u00edtomn\u00ed tasili sv\u00e9 zbran\u011b a p\u0159\u00edsahali jako prav\u00ed francouz\u0161t\u00ed ryt\u00ed\u0159i<\/em> na svou \u010dest a st\u00edn Ludv\u00edka XVI., \u017ee \u201ese nikdy nevzdaj\u00ed \u00famyslu a snahy obnovit tr\u016fn, svr\u017een\u00fd bu\u0159i\u010di, \u017ee k\u00a0tomuto c\u00edli v\u0161emi prost\u0159edky p\u0159iprav\u00ed ducha \/lidu\/ a vyhnou se krut\u00e9 nezbytnosti prol\u00e9v\u00e1n\u00ed francouzsk\u00e9 krve\u201c, a vyhl\u00e1sili, \u017ee \u201epro dispozici mysl\u00ed po p\u00e1du vl\u00e1dy teroru, pro nad\u011bje, jakkoli jen slovn\u011b dan\u00e9 z\u00e1stupci lidu a pro sliby, vysloven\u00e9 jm\u00e9nem Jeho Kr\u00e1lovsk\u00e9 V\u00fdsosti, hrab\u011bte z\u00a0Artois\u201c se jednohlasn\u011b rozhodli p\u0159ipojit sv\u00e9 podpisy k\u00a0smlouv\u011b o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed[142]<\/a>. Pak se odebrali do La Mabilais, kde je o\u010dek\u00e1vali z\u00e1stupci lidu Bollet, Guezno, Grenot[143]<\/a>, Guermeur, Lanjuinais[144]<\/a>, Corbel[145]<\/a>, Ruelle, Jary[146]<\/a>, Chaillon[147]<\/a> a Defermon[148]<\/a> a roajalisti\u010dt\u00ed deleg\u00e1ti Cormatin, Chantreau, Solilhac, Boishardy, Moule de La Raitrie, Geslin, Gourlet, Busnel, Bellevue, Terrien, Guignard, Le Jeune, Jarry, Lef\u00e8vre, de Meaulne, de Silz star\u0161\u00ed, l\u00b4Hermite, Lambert, de Lantivy, de Nantois, Goubert de La Nourais, d\u00b4Andign\u00e9 a Dufour[149]<\/a> podepsali za v\u0161echny smlouvu, v\u00a0n\u00ed\u017e se slavnostn\u011b prohla\u0161ovalo, \u017ee \u00fasil\u00ed, podstoupen\u00e9 ve snaze zbavit Francii hanebn\u00e9 vl\u00e1dy, svr\u017een\u00ed a potrest\u00e1n\u00ed v\u016fdc\u016f, kte\u0159\u00ed ji nastolili, l\u00e1ska ka\u017ed\u00e9ho prav\u00e9ho Francouze k\u00a0vlastn\u00ed zemi a touha uml\u010det ob\u010dansk\u00e9 sv\u00e1ry p\u0159ivedly radu breta\u0148sk\u00fdch roajalistick\u00fdch velitel\u016f k\u00a0rozhodnut\u00ed p\u0159isp\u011bt k\u00a0pacifikaci povstaleck\u00fdch departement\u016f a \u017ee v\u00a0d\u016fsledku toho vyz\u00fdvaj\u00ed v\u0161echny obyvatele Francie, kter\u00fdm je drah\u00e1 \u010dest, poctivost a ctnost, k\u00a0\u00fapln\u00e9mu zapomenut\u00ed na minulost a podrobuj\u00ed se jedin\u00e9 a ned\u011bliteln\u00e9 francouzsk\u00e9 Republice, uzn\u00e1vaj\u00ed jej\u00ed z\u00e1kony a zavazuj\u00ed se, \u017ee ji\u017e proti n\u00ed nikdy nepozdvihnou zbran\u011b. Louis de Frott\u00e9 odm\u00edtl podepsat a odejel do Normandie[150]<\/a>. Hoche, kter\u00fd byl pr\u00e1v\u011b onoho dne odvol\u00e1v\u00e1n Konventem z\u00a0velen\u00ed sv\u00e9 arm\u00e1dy, napsal jednomu p\u0159\u00edteli, \u017ee se pr\u00e1v\u011b uzav\u0159el m\u00edr s \u201ena\u0161imi nejkrut\u011bj\u0161\u00edmi nep\u0159\u00e1teli, chouany\u201c; sv\u00fdm gener\u00e1l\u016fm se sv\u011b\u0159oval zcela otev\u0159en\u011b – Grouchymu napsal: \u201eB\u011bhem dne\u0161n\u00edho jedn\u00e1n\u00ed jsem Ch\u00e9rina upozornil na dv\u011b skupiny havran\u016f, kter\u00e9 l\u00e9taly nad La Mabilais. Jedna z\u016fstala pohromad\u011b, druh\u00e1 se rozd\u011blila. Nevid\u011bli byste v\u00a0tom, sta\u0159\u00ed kamar\u00e1di, znamen\u00ed, ukazuj\u00edc\u00ed co se mus\u00ed st\u00e1t po m\u00edrov\u00e9 dohod\u011b?\u201c, a gener\u00e1lu Aubert-Dubayetovi sd\u011blil, \u017ee od m\u00edru o\u010dek\u00e1val \u0161\u0165astn\u011bj\u0161\u00ed v\u00fdsledky, ale \u017ee bandy zlod\u011bj\u016f a vrah\u016f d\u00e1le zamo\u0159uj\u00ed kraj a je t\u0159eba s\u00a0nimi v\u00e9st nemilosrdnou v\u00e1lku! Z\u00e1stupci lidu V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em> nahl\u00e1sili, \u017ee se vr\u00e1tili do Rennes s\u00a0\u010destnou eskortou a pos\u00e1dkovou hudbou se chouansk\u00fdmi veliteli, kte\u0159\u00ed si p\u0159ipnuli republik\u00e1nsk\u00e9 kokardy a trojbarevn\u00e9 chocholy, d\u011blov\u00e9 salvy pr\u00fd zv\u011bstovaly op\u011btn\u00e9 sjednocen\u00ed v\u0161ech Francouz\u016f a lid\u00e9 pod\u00e9l cesty k\u0159i\u010deli: \u201eA\u0165 \u017eije republika! A\u0165 \u017eije m\u00edr! A\u0165 \u017eije jednota!\u201c.<\/p>\n Osmadvac\u00e1t\u00e9ho dubna si Hoche post\u011b\u017eoval V\u00fdboru<\/em>, \u017ee Breta\u0148 je sice dosti klidn\u00e1, ale hor\u0161\u00ed se ve\u0159ejn\u00e9 m\u00edn\u011bn\u00ed[151]<\/a> – Cormatin je pr\u00fd st\u00e1le v\u00a0m\u00f3d\u011b<\/em> a rozd\u00e1v\u00e1 mno\u017estv\u00ed pas\u016f, jako n\u011bjak\u00e1 m\u011bstsk\u00e1 rada. Kdosi ale za\u010d\u00ednal v\u00a0pozad\u00ed jednat – ji\u017e t\u0159ic\u00e1t\u00e9ho dubna byli v\u00a0Saint-Denis d\u00b4Orques zavra\u017ed\u011bni chouan\u0161t\u00ed velitel\u00e9 Geslin a l\u00b4Hermite, kte\u0159\u00ed se vraceli z\u00a0Nantes. Nadto pr\u00e1v\u011b v\u00a0den zve\u0159ejn\u011bn\u00ed textu smlouvy, 1. kv\u011btna, Konvent op\u011bt odhlasoval trest smrti pro vzpurn\u00e9 kn\u011bze, kte\u0159\u00ed se nepodrob\u00ed. O den pozd\u011bji gratuloval p\u00edsemn\u011b Charette Cormatinovi k\u00a0\u00fasp\u011bchu jedn\u00e1n\u00ed, prohl\u00e1sil, \u017ee se c\u00edt\u00ed poct\u011bn, \u017ee baron pojal z\u00e1m\u011br jako on a dok\u00e1zal ho uskute\u010dnit, a pozval ho k sob\u011b[152]<\/a>. Cormatin se skute\u010dn\u011b, bez ohledu na prvn\u00ed znamen\u00ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00ed se katastrofy, za\u010dal pova\u017eovat za velk\u00e9ho st\u00e1tn\u00edka a zachr\u00e1nce vlasti[153]<\/a>. \u0160est\u00e9ho kv\u011btna hl\u00e1sili z\u00e1stupci lidu d\u016fv\u011brn\u011b V\u00fdboru obecn\u00e9ho blaha<\/em>, s\u00a0v\u00fdslovn\u00fdm upozorn\u011bn\u00edm, \u017ee by \u201ezve\u0159ejn\u011bn\u00ed \u00fadaj\u016f mohlo v\u00e9st ke zlomyslnostem\u201c, \u017ee vyplatili \u0161esti d\u016fstojn\u00edk\u016fm Stoffletova \u0161t\u00e1bu v\u00a0minc\u00edch, nikoli v\u00a0asign\u00e1tech, 36.000 livr\u016f, Sapinaudovi 25.000 livr\u016f, Charettovi 200.000 livr\u016f a \u017ee sl\u00edbili abb\u00e9 Bernierovi[154]<\/a> 100.000 livr\u016f, Solilhacovi 60.000 livr\u016f a Cormatinovi 100.000 livr\u016f – tedy vesm\u011bs slu\u0161n\u00e9 \u010d\u00e1stky v\u00a0nedostatkov\u00e9 tvrd\u00e9 m\u011bn\u011b, poch\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0konfiskovan\u00e9ho vlastnictv\u00ed emigrant\u016f a aristokrat\u016f, v\u00a0celkov\u00e9 z\u00e1vratn\u00e9 hodnot\u011b 521.000 livr\u016f[155]<\/a>; \u010dinili tak v\u00a0dob\u011b, kdy v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei lid\u00e9 omdl\u00e9vali z\u00a0hladu na ulic\u00edch a neb\u00fdvale vzrostl po\u010det \u00famrt\u00ed d\u011bt\u00ed a starc\u016f i sebevra\u017ed[156]<\/a>. K\u00a0sedm\u00e9mu kv\u011btnu svolal Cormatin v\u0161echny chouansk\u00e9 velitele do Bazouges, kde p\u0159es bou\u0159liv\u00fd odpor, jemu\u017e se postavil do Jambe d\u00b4Argent<\/em>[157]<\/a>, prosadil r\u00e8glement de police<\/em>, v\u00a0n\u011bm\u017e se na\u0159izovalo, \u017ee chouani nesm\u00ed vych\u00e1zet na ve\u0159ejnost ozbrojeni bez povolen\u00ed sv\u00fdch velitel\u016f a \u017ee kr\u00e1de\u017ee nebo vra\u017eedn\u00e9 \u00fatoky budou trest\u00e1ny podle vojensk\u00fdch z\u00e1kon\u016f[158]<\/a>.<\/p>\n V\u00a0t\u00e9to dob\u011b v\u0161ak ji\u017e Puisaye prohla\u0161oval, \u017ee mu jeho korespondence otev\u0159ela o\u010di a uk\u00e1zala, jak v\u00a0n\u011bm vydal roajalistickou stranu do naprosto neschopn\u00fdch rukou; Hoche[159]<\/a> dr\u00e1\u017edilo jeho suver\u00e9nn\u00ed vystupov\u00e1n\u00ed, Louis de Frott\u00e9 j\u00edm opovrhoval; republik\u00e1nsk\u00fd gener\u00e1l Aubert-Dubayet[160]<\/a>, kter\u00fd se stal nov\u00fdm velitelem Cherbourgsk\u00e9 arm\u00e1dy<\/em>, v\u00a0n\u011bm vid\u011bl dobrodruha odporn\u00e9ho chov\u00e1n\u00ed<\/em>, jen\u017e se pova\u017euje za dikt\u00e1tora<\/em> Bretan\u011b[161]<\/a>; roajalista Bertrand de Beauvais ho m\u011bl za intrik\u00e1na a odsuzoval jeho zlo\u010dinn\u00e9 jedn\u00e1n\u00ed<\/em> a z\u00e1stupci lidu Baudran[162]<\/a>, Dubois-Dubais[163]<\/a> a Boursault p\u0159ed n\u00edm varovali V\u00fdbor pro ve\u0159ejn\u00e9 blaho <\/em>jako p\u0159ed zr\u00e1dcem<\/em> – stal se podez\u0159el\u00fdm ob\u011bma stran\u00e1m[164]<\/a>.<\/p>\n Des\u00e1t\u00e9ho kv\u011btna do\u0161lo k\u00a0prvn\u00edmu otev\u0159en\u00e9mu incidentu: Hoche se vracel z\u00a0Lavalu do Rennes p\u0159es Gravelle, kde mu doprovod nahl\u00e1sil, \u017ee se jeho ko\u010d\u00e1r chyst\u00e1 zastavit chouansk\u00e1 hl\u00eddka a jen o chv\u00edli pozd\u011bji se objevil Cormatin. \u201eSup\u011bl samou ochotou\u201c, napsal gener\u00e1l V\u00fdboru<\/em>, \u201ea p\u0159i\u0161el mi drze \u0159\u00edci, \u017ee tam m\u00e1 sv\u00e9 lidi, \u017ee byl ko\u010d\u00e1r zastaven a \u017ee s\u00a0nimi p\u0159i\u0161el promluvit. Ve skute\u010dnosti vzal na sebe povinnost j\u00edt ty lidi<\/em> prosit, aby mne nechali projet, zat\u00edmco sv\u00e9 eskort\u011b jsem na\u0159\u00eddil, aby mu zabr\u00e1nila j\u00edt d\u00e1l a jemu sam\u00e9mu, aby z\u016fstal vzadu. Uji\u0161\u0165oval mne, \u017ee by byl ne\u0161\u0165astn\u00fd, kdyby se mi p\u0159ihodila n\u011bjak\u00e1 nehoda. Ze sv\u00e9 strany jsem ho ujistil, \u017ee se um\u00edm br\u00e1nit a \u017ee mu za nic nechci b\u00fdt vd\u011b\u010dn\u00fd. Tahle ur\u00e1\u017eka (proto\u017ee to byla ur\u00e1\u017eka) ho odehnala a sotva jsem byl od n\u011bj vzd\u00e1len \u010dty\u0159i sta krok\u016f, zmizel v\u00a0pol\u00edch a u\u017e se neobjevil\u201c[165]<\/a>. V\u00fdbor pro ve\u0159ejn\u00e9 blaho<\/em>, zcela konkr\u00e9tn\u011b Cambac\u00e9r\u00e8s, Treilhard[166]<\/a>, Gillet[167]<\/a>, Rabaut-Pommier[168]<\/a> a Laporte[169]<\/a>, dosp\u00edvali k\u00a0n\u00e1zoru, \u017ee je t\u0159eba se ho zbavit, je\u0161t\u011b 15. kv\u011btna ale kladl v\u00a0listu z\u00e1stupc\u016fm lidu Guermeurovi, Grenotovi a Gueznovi ot\u00e1zku, zda by se p\u0159i jeho zat\u010den\u00ed ostatn\u00ed chouan\u0161t\u00ed velitel\u00e9 nemstili, varovali, \u017ee \u201esnad je\u0161t\u011b nen\u00ed \u010das zas\u00e1hnout tohoto intrik\u00e1na\u201c a po\u017eadovali usv\u011bd\u010duj\u00edc\u00ed d\u016fkazy. Cormatin si na druh\u00e9 stran\u011b st\u011b\u017eoval Konventu na p\u0159\u00edchod po\u010detn\u00fdch posil republik\u00e1nsk\u00fdch voj\u00e1k\u016f, st\u00e1l\u00e9 v\u011bzn\u011bn\u00ed \u0159ady chouan\u016f, nov\u00e1 zat\u00fdk\u00e1n\u00ed a dokonce vra\u017edy, kter\u00e9 naivn\u011b p\u0159isuzoval n\u011bkdej\u0161\u00edm terorist\u016fm<\/em>: \u201ePodepsali jsme dohodu o m\u00edru. Mus\u00edme b\u00fdt nad\u00e1le jedinou rodinou. Nevyhnuli jsme se ani obt\u00ed\u017e\u00edm, ani n\u00e1maze, abychom do\u0161li k\u00a0tomuto c\u00edli. Pom\u00e1h\u00e1 se n\u00e1m v\u0161ak v\u00a0tomto u\u0161lechtil\u00e9m z\u00e1m\u011bru? Ne, to je m\u00e1 zarmucuj\u00edc\u00ed odpov\u011b\u010f! … Co zm\u016f\u017eeme s\u00a0lidmi, kte\u0159\u00ed n\u00e1m p\u0159in\u00e1\u0161ej\u00ed spravedliv\u00e9 st\u00ed\u017enosti? Mo\u017en\u00e1 ztrat\u00edme jejich d\u016fv\u011bru a jak velk\u00fd zdroj ne\u0161t\u011bst\u00ed se otev\u0159e, kdy\u017e nikdo nedok\u00e1\u017ee zadr\u017eet tento lid, kter\u00fd po tak dlouhou dobu trp\u00ed a uvid\u00ed, \u017ee se mu st\u00e1le jen st\u00e1le plan\u011b slibuje \u0161t\u011bst\u00ed!\u201c[170]<\/a>. V\u00fdbor pro ve\u0159ejn\u00e9 blaho<\/em> v\u011bd\u011bl ji\u017e dvac\u00e1t\u00e9ho kv\u011btna od sv\u00fdch agent\u016f s\u00a0naprostou jistotou, kdy a kde dojde k\u00a0vylod\u011bn\u00ed emigrantsk\u00fdch pluk\u016f a za\u010dal jednat, aby v\u010das vy\u0159adil roajalistick\u00e9 d\u016fstojn\u00edky.<\/p>\n P\u011btadvac\u00e1t\u00e9ho kv\u011btna 1795 narazil republik\u00e1nsk\u00fd gener\u00e1l Canclaux ve Vend\u00e9e p\u0159i pr\u016fchodu lesy ne\u010dekan\u011b na Charetta a jeho j\u00edzdu[171]<\/a>; a\u010dkoli jeho voj\u00e1ci byli p\u0159ipraveni k\u00a0boji, omluvil se Charettovi, \u017ee pronikl na jeho \u00fazem\u00ed a odt\u00e1hl[172]<\/a>. V\u00a0Bretani ale t\u00e9ho\u017e dne vydali z\u00e1stupci lidu Grenot a Bollet gener\u00e1lu Aubert-Dubayetovi p\u0159\u00edkaz pozat\u00fdkat chouansk\u00e9 velitele, kte\u0159\u00ed pr\u00fd nedodr\u017eeli m\u00edrovou smlouvu a tajn\u011b se l\u00e9pe organizuj\u00ed, aby mohli zasadit r\u00e1nu Republice a v\u011bci svobody, a uv\u011bznit je v\u00a0pevnosti Ham a v\u00a0pevnosti na ostrov\u011b Pel\u00e9e u Cherbourgu. Hoche dal ihned zatknout ve Foug\u00e8res Louise Andr\u00e9 du Pontavice se t\u0159emi jeho d\u016fstojn\u00edky. Na Cormatina, kter\u00fd nic netu\u0161il, do\u0161lo 26. kv\u011btna – byl zat\u010den v\u00a0Rennes, na p\u0159edm\u011bst\u00ed l\u00b4\u00c9v\u00eaque, spolu s\u00a0Dufourem, Delahayem, do Boisgontierem, de Solilhacem, Gayetem, ryt\u00ed\u0159em de Saint-Gilles a panem de La Nourais, pr\u00e1v\u011b kdy\u017e odch\u00e1zel z\u00a0mimo\u0159\u00e1dn\u011b srde\u010dn\u00e9 ve\u010de\u0159e u z\u00e1stupce lidu Bolleta, okam\u017eit\u011b uv\u011bzn\u011bn v\u00a0Tour le Bat a pak i s\u00a0druhy p\u0159evezen do Cherbourgu.<\/p>\n Sedmadvac\u00e1t\u00e9ho kv\u011btna na\u0159\u00eddili z\u00e1stupci lidu Guermeur a Bru\u00eb na\u0159\u00eddili v\u00a0Quimperl\u00e9 zat\u010den\u00ed v\u0161ech osob, kter\u00e9 zast\u00e1valy v\u00a0chouansk\u00e9m odboji funkce d\u016fstojn\u00edk\u016f a p\u0159i \u00fatoku gener\u00e1la Josnet-Laviolaise na chouansk\u00fd t\u00e1bor v\u00a0Grandchamp zabit dal\u0161\u00ed ze signat\u00e1\u0159\u016f z\u00a0La Mabilais, hrab\u011b de Silz, kter\u00fd se zde br\u00e1nil s\u00a0dv\u011bma sty pades\u00e1ti chouany; Georges Cadoudal byl ran\u011bn, ale dok\u00e1zal ustoupit – rozhodl se h\u00e1jit les v\u00a0Camors a t\u00e1bor ve Florange, zat\u00edmco Guillemot a de Lantivy m\u011bli h\u00e1jit les u Elven a t\u00e1bor v\u00a0Saint Bily a tak mohli ohro\u017eovat m\u011bsta v\u00a0ji\u017en\u00ed \u010d\u00e1sti Morbihanu, Vannes, M\u00e9rillac a Roche-BernardMl\u00e1d\u00ed a zr\u00e1n\u00ed – americk\u00e1 zku\u0161enost.<\/h4>\n
Kontrarevolucion\u00e1\u0159 a emigrant.<\/strong><\/h4>\n
Nezveden\u00fd velitel roajalistick\u00e9ho odboje.<\/strong><\/h4>\n
Hra li\u0161ek. Dohoda o p\u0159\u00edm\u011b\u0159\u00ed z\u00a0La Jaunaye.<\/strong><\/h4>\n
Kr\u00e1lovsk\u00e9 d\u00edt\u011b a svoboda v\u00edry.<\/strong><\/h4>\n
Bok po boku. Roajalist\u00e9 v\u00a0Nantes.<\/strong><\/h4>\n
La Mabilais.<\/strong><\/h4>\n
Po\u010d\u00e1tek konce.<\/strong><\/h4>\n
Republik\u00e1nsk\u00fd \u00fader.<\/strong><\/h4>\n